UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
Problematika organizování veřejného maratónu v běhu na lyţích
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Zpracovala:
PaedDr. Tomáš Gnad
Bc. Lucie Gazdačková
Praha 2011
Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou diplomovou práci zpracovala samostatně a ţe jsem uvedla všechny pouţité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předloţena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.
V Praze, dne
…………………….
……………………
Vlastnoruční podpis
Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uţivatel svým podpisem stvrzuje, ţe tuto diplomovou práci pouţil ke studiu a prohlašuje, ţe ji uvede mezi pouţitými prameny.
Jméno a příjmení
Fakulta/ katedra
Datum vypůjčení
Podpis
Děkuji vedoucímu diplomové práce PaedDr. Tomáši Gnadovi, za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce. Dále děkuji Jitce Peřině a Ing. Miloslavovi Pavelkovi za poskytnutí mnoha cenných informací.
Abstrakt Název práce: Problematika organizování veřejného maratónu v běhu na lyţích Cíle práce: Cílem této diplomové práce je identifikovat všechna úskalí při plánování, realizaci a vyhodnocení veřejného maratónu v běhu na lyţích. Dále by práce měla poslouţit jako metodický návod pro organizaci masového závodu.
Metoda: Při řešení byla pouţita metoda analýzy dokumentů, které se zabývají danou problematikou. Dalším zdrojem byly dlouholeté organizační zkušenosti LK Slovan Karlovy Vary s pořádáním masového závodu. Výsledky: Diplomová práce byla zpracována a vznikl tak podrobný návod k organizaci masového závodu. Hlavním přínosem této diplomová práce je, ţe můţe slouţit jako průvodce začínajícím organizátorům masových závodů. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části je přehledně zpracována historie masových závodů v běhu na lyţích u nás i ve světě. Dále jsou zde vytyčena pravidla pro masové závody a také teoreticky rozepsán proces organizování sportovních akcí z hlediska ekonomického, marketingu a managementu. V praktické části se podrobně zabýváme přípravnou fází, realizační fází a závěrečným dokončením závodu. Klíčová slova: Běh na lyţích, masový závod, sportovní akce, metodická příručka
Abstract Topic: Organizational issues of a public mass marathon in cross-country skiing
Goals of thesis: The aim of this thesis is to identify all the difficulties with planning, implementation and evaluation of public mass marathon in cross-country skiing. Further this work should give a example and methodological manual for organization of public mass marathon. This thesis is valid for Czech Republic.
Method: The solution results from analysis of documents dealing with the issue. Another source of information is based on long term organizational experience of LK Slovan Karlovy Vary with organizing public mass marathon.
Results: The main goal was achieved by creating detailed instructions for organization of mass race. The main contribution of this thesis is to provide the guidelines for organizers beginners of public mass marathon. The work is divided into two parts. The theoretical part describe history of mass-races in cross country skiing at home and abroad. There is also set of rules for mass races and theoretically described process of organizing sport´s events in terms of economics, marketing and management. The practical part describes the preparatory phase, implementation phase and final completion of the race.
Keywords: Cross-country skiing, race organisation, sport event, methodical manual
Obsah 1
Úvod........................................................................................................................ 10
2
Teoretická část ........................................................................................................ 11 2.1
Historie ............................................................................................................. 11
2.1.1
Historie dálkových běhů ve světě ............................................................. 11
2.1.2
Historie dálkových běhů v Čechách ......................................................... 14
2.1.3
Historie Karlova běhu ............................................................................... 15
2.2
Charakteristika a rozdělení běţeckého lyţování .............................................. 17
2.3
Pravidla běhu na lyţích .................................................................................... 19
2.3.1
Soutěţní a organizační výbor .................................................................... 19
2.3.2
Závodníci .................................................................................................. 22
2.3.3
Rozpis závodu a informace ....................................................................... 23
2.3.4
Trať ........................................................................................................... 24
2.3.5
Předpověď počasí...................................................................................... 26
2.3.6
Postup při zrušení závodu ......................................................................... 26
2.3.7
Ceny .......................................................................................................... 26
2.3.8
Protesty a diskvalifikace ........................................................................... 27
2.3.9
Liga dálkových běhů ................................................................................. 27
2.4
Proces organizování sportovní akce ................................................................. 29
2.4.1
Ekonomické aspekty systému tělesné kultury .......................................... 29
2.4.2
Financování tělesné kultury a sportu ........................................................ 31
2.4.3
Moţnosti získávání finančních prostředků na sportovní činnost .............. 32
2.4.4
Management.............................................................................................. 35
2.4.5
Marketing .................................................................................................. 38
2.4.6
Sponzoring ................................................................................................ 42
2.4.7
Sportovní reklama ..................................................................................... 44
2.4.8
Strategický postup pro realizaci sportovní akce ....................................... 45
3
Cíle a úkoly práce ................................................................................................... 48
4
Metodika práce ....................................................................................................... 49
5
Praktická část .......................................................................................................... 50 5.1
Přípravná fáze................................................................................................... 50 7
5.1.1
Výběr vhodné lokality a výběr tratí .......................................................... 50
5.1.2
Zajištění patřičných povolení.................................................................... 53
5.1.3
Výběr vhodného termínu .......................................................................... 53
5.1.1
Finanční zajištění závodu.......................................................................... 54
5.1.2
Technické a materiální zabezpečení závodu ............................................. 55
5.1.3
Medializace a propagace, Internetové stránky závodu ............................. 58
5.1.4
Propozice závodu ...................................................................................... 61
5.1.5
Realizační tým .......................................................................................... 61
5.1.6
Zdravotní zabezpečení .............................................................................. 62
5.1.7
Občerstvení. .............................................................................................. 62
5.2
Realizační fáze ................................................................................................. 63
5.2.1
Zajištění hladkého průběhu akce .............................................................. 63
5.2.2
Výsledkový servis a časomíra................................................................... 64
5.3
Dokončení a likvidace závodu ......................................................................... 65
5.3.1
6
Vyúčtování akce ....................................................................................... 66
5.4
Doporučení pro další ročníky Karlova běhu .................................................... 67
5.5
Shrnutí praktické části ...................................................................................... 68
Závěr ....................................................................................................................... 71
Pouţitá literatura a zdroje ............................................................................................... 73 Seznam příloh ................................................................................................................. 76
8
Seznam zkratek apod.
a podobně
atd.
a tak dále
čl.
článek
ČR
Česká republika
ČSTV
Český svaz tělesné výchovy
ČT 1
Česká televize 1
FTVS
Fakulta tělesné výchovy a sportu
FIS
International Ski Federation – Mezinárodní lyţařská federace
KV
Karlovy Vary
LK
Lyţařský klub
LOTE
Lokomotiva Teplice
MHD
Městská hromadná doprava
m.n.m.
metrů nad mořem
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy
SKKJ
Ski klub Jizerská 50
SKIJ
Ski Jilemnice
SKSK
Ski Skuhrov nad Bělou
SNKV
Slovan Karlovy Vary
SKSV
Ski klub Šumava
SWOT analýza
Je metoda, podle které je moţno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příleţitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené s určitým projektem.
9
1 Úvod Prioritou při výběru tématu mé diplomové práce byla skutečnost, ţe vědomosti získané v rámci studia FTVS mohu podpořit zkušenostmi plynoucími ze své aktivní sportovní kariéry. Od svých 11 let jsem aktivně závodila v Lyţařském klubu Mattoni Karlovy Vary a k tomuto sportu mám velice blízko. Pravidelně jsem se účastnila oblastních a krajských závodů a hned po první lyţařské sezóně také Mistrovství České republiky. Za svůj největší sportovní úspěch povaţuji 1. místo v Mistrovství České republiky v roce 2003 a ve stejném roce získání prvenství ţebříčku za celou sezónu 2002 / 2003. Závody jsem proţívala vţdy jako závodník, proto bych se teď ráda postavila na opačnou stranu z pohledu organizátora a v této diplomové práci nastínila všechny potřebné kroky k samotné realizaci závodu. Tématem, které jsem si nakonec zvolila, se tak stala „Problematika organizovaní veřejného maratonu v běhu na lyţích.“ Běh na lyţích v posledních deseti letech zaznamenal velký rozmach. Kromě vrcholových závodů jsou pořádány závody pro širokou veřejnost, kterých se zúčastňují tisíce zájemců a vyznavačů tohoto sportu. Turisté a příznivci běhu na lyţích tak dostanou moţnost si vyzkoušet atmosféru závodu na vlastní kůţi, zároveň mohou porovnat své síly se soupeři stejné výkonnosti. Tento krásný sport nabízí moţnost proţít příjemné chvíle v zasněţené přírodě, načerpat z ní energii a uţít si pár hodin bez civilizace. Běh na lyţích je přístupný všem lidem bez rozdílu věku nebo pohlaví. Dá se říci, ţe je to jeden z nejvhodnějších sportů pro udrţení zdraví a dobré fyzické kondice, protoţe do pohybu jsou zapojeny všechny velké svalové skupiny trupu, dolních a horních končetin a tím jsou kladeny vyšší poţadavky na oběhový a funkční systém organismu. Další výhodou je plynulý pohyb bez nárazů a tím se šetří klouby. Rádi bychom vytvořili práci, kde se organizátoři závodů, závodníci, jejich trenéři i veřejnost dozví, jak se organizují závody v běhu na lyţích, co je zapotřebí připravit před závodem a jakými pravidly je třeba se řídit. Budeme se snaţit sepsat určitý model k organizaci masového závodu, uvést kroky, které musí organizátor provést k úspěšné realizaci. Teoretické
poznatky následně rozšíříme o informace z praxe, ze závodu
s dlouholetou tradicí, 39. ročník Karlova běhu 2010 na Boţím Daru. 10
2 Teoretická část 2.1 Historie 2.1.1 Historie dálkových běhů ve světě Za počátek dálkových běhů se dá pokládat Vasův běh (Vasaloppet), nejstarší, nejdelší a největší závod v běhu na lyţích. Tento běh se pořádá na počest povstání švédského šlechtice Gustava Erikssona Vasy proti dánské nadvládě. Tento maraton je pro většinu Švédů srdeční záleţitostí a velkou událostí. Ostatně jiţ na hlavní stránce webu Vasaloppet ho organizátoři propagují jako "výzvu roku". Zúčastnit se ho je pro Švédy otázkou cti, vítězství zaručuje slávu a sportovní "nesmrtelnost". Gustav Eriksson Vasa uprchl roku 1520 z dánského zajetí, zamířil do švédského městečka Mora a snaţil se místní sedláky přesvědčit k povstání proti Dánům. Jenţe marně, a tak musel před dánskými pronásledovateli dále prchat na lyţích na západ, směrem do Norska. Po 90 kilometrech jej v Sälenu dostihli dva poslové a přesvědčili ho, aby se vrátil do Mory a postavil se do čela osvobozeneckého vojska. Následoval triumfální návrat spojený s poráţkou Dánů a v červnu 1523 korunovací Gustava I. Vasy švédským králem. Dnes je Vasa povaţován za otce Švédského království, jeţ se zbavilo dánské nadvlády a brzy se stalo severskou velmocí. Ideu na pořádání distančního běhu vyslovil poprvé Anders Pers z Mor u příleţitosti oslav 400. výročí švédských osvobozovacích bojů proti Dánům
pod
vedením Gustava Vasy. Jedním z motivů bylo zaloţit „historický lyţařský závod, který jinde na světě ještě neexistuje“. Sportovní klub z Mor se návrhu nadšeně ujal a ještě tentýţ rok po krátké čtrnácti denní přípravě odstartoval 19. března 1922 první ročník Vasova běhu. Premiéry se v roce 1922 zúčastnilo 119 běţců. Tehdejší vítěz, dvaadvacetiletý Ernst Alm, který devadesát kilometrů překonal za sedm a půl hodiny, přitom dodnes zůstává v historických tabulkách vůbec nejmladším, komu se kdy Vasův běh podařilo vyhrát. (Kulhánek, 1989)
11
Ve druhém ročníku se pak na start postavila vůbec první a zároveň jediná ţena. Její čas - 11 hodin a 9 minut - nebyl špatný, ale pořadatelé přesto usoudili, ţe závod je pro ţeny příliš náročný, a slečny i paní z pelotonu zcela vyloučili. Zákaz ţenské účasti trval téměř šedesát let, aţ do roku 1981. Celkem dvakrát v historii měl Vasův běh hned dva vítěze najednou. Poprvé se tak stalo v roce 1928, kdy se dva vedoucí závodníci Utterström a Hedlund dohodli, ţe cílem projedou bok po boku. Rozhodčí pak přece jenom zjistili rozdíl několika centimetrů a jako vítěze vyhlásili Hedlunda. Oba kamarádi si ale rozřezali zlatou i stříbrnou medaili napůl a dál trvali na nerozhodném výsledku. Druhou podobnou kuriozitou byla o šedesát let později, v roce 1988, další "remíza" v podobě mrtvého závodu. Nastejno tentokrát cílovou rovinkou proběhli dva bratři, Orjan a Anders Blomqvistovi. Oba odjakţiva chtěli vyhrát a ani jeden zřejmě neměl to srdce bratra o splnění velkého snu připravit. V roce 1977 se Vasova běhu poprvé účastnil i král, nynější švédský panovník Karl XVI. Gustaf. Skutečným králem bílé stopy mezi Sälenem a Morou se však v osmdesátileté historii závodu stal muţ jménem Nils Karlsson, který v rozmezí let 19431953 zvítězil celkem devětkrát. Je zajímavé, ţe švédští vítězové dominují i v posledním období, kdy se Vasův běh stal velkou mezinárodní atrakcí a počet účastníků by tak mohl snadno překročit povolených 15 tisíc. Prvního zahraničního vítěze poznal Vasův běh aţ po dvaatřiceti letech a na druhé vítězství cizince pak čekal dalších sedmnáct let. Běţec nešvédského původu je však drţitelem dosud nejpozoruhodnějšího vítězství. Michail Botvinov v roce 1997 jako první a dosud vůbec jediný zvítězil systémem start - cíl. Rekord trati padl v roce 1998, kdy vítězný Peter Göransson ujel devadesát kilometrů klasickou technikou - jinak se běhat nesmí - za tři hodiny a necelých 39 minut. Většině závodníků, ale nejde o vítězství a rekordy, jiţ sama účast a dosaţení cíle je přece krásným vítězstvím. Coţ ostatně nejlépe potvrzují ti, kteří uţ ve Vasově běhu startovali dokonce více neţ čtyřicetkrát. Kaţdého účastníka, jenţ dojede do cíle, vítá slavobrána s mottem závodu "I Fäders Spar för Framtids Segrar" ("Ve stopách našich předků za vítězstvími zítřka"). Jeho autorem je švédský umělec z Leksandu Gustaf Ankarcrona a bylo pouţito jiţ při druhém ročníku v roce 1923. Slavobrána se
12
slavným heslem se stala nejznámější značkou Mory. Její obrázek totiţ kaţdoročně přinášejí média v nejrůznějších koutech světa. (http://aktualne.centrum.cz/sportplus/ostatni-sporty/zimni-sporty/clanek.phtml?id=96897)
a (http://www.rozhlas.cz/svet/portal/_zprava/107577)
Worldloppet Worldloppet je mezinárodní sportovní federace dálkových běhů na lyţích. Federace byla zaloţena v roce 1978 v Uppsale ve Švédsku. Cílem Worldloppetu je podporovat běţecké lyţování prostřednictvím různých lyţařských závodů po celém světě. Tyto závody s neobvyklou délkou, krajinou přilákají 80 000 účastníků ročně. Pouze jeden a to nejlepší závod ze země můţe být členem. Nejmladší člen je polský závod, Bieg Piastow, který byl přijat do seriálu Worldloppet na výroční valné hromadě v Mora ve Švédsku v roce 2008. V současné době sdruţuje Worldloppet 15 závodů z Evropy, Ameriky, Asie a Austrálie. Po dokončení 10 různých závodů Worldloppet, alespoň jeden z nich v zahraničí, můţe lyţař poţádat o titul Worldloppet Master.
Evropa: Jizerská padesátka (Česká republika) Dolomitenlauf (Rakousko) Marcialonga (Itálie) König Ludwig Lauf (Německo) Tartu Maraton (Estonsko) La Transjurassienne (Francie) Finlandia-hiihto (Finsko) Vasaloppet (Švédsko) Engadin Skimarathon (Švýcarsko) Birkebeinerrennet (Norsko) Bieg Piastow (Polsko)
Amerika: Americký Birkebeiner (Spojené státy americké) 13
Keskinada Loppet (Kanada)
Asie Sapporo Mezinárodní lyţařský Marathon (Japonsko) Austrálie: Kangaroo Hoppet (http://www.worldloppet.com/whatiswl.php)
2.1.2 Historie dálkových běhů v Čechách Prvním dálkovým během v Čechách je Jizerská padesátka, která vznikla jako testovací závod výkonnosti horolezců TJ Lokomotiva Liberec, kteří se koncem 60. let připravovali na náročné horolezecké expedice. První ročník se uskutečnil poslední lednovou sobotu v roce 1968, za účasti 52 závodníků. Trasa závodu vedla napříč Jizerskými horami z Bedřichova do Kořenova a zpět. Vítězem se stal Josef Driml z pořádajícího oddílu TJ Lokomotiva Liberec. Třetího ročníku se v roce 1970 zúčastnili všichni členové Expedice Peru 1970, které o čtyři měsíce později, 31. května 1970, pohřbila kamenná lavina pod Huascaranem. Čtvrtý ročník se posléze jiţ konal pod přídomkem Memorial Expedice Peru 70. Tím získal závod na popularitě, počet účastníků rychle rostl a desátého ročníku se zúčastnilo jiţ 7 863 závodníků. Po otevření hranic v roce 1989 se počet přihlášených sníţil a následně se ustálil na 2 500 závodnících. V posledních letech popularita závodu neustále stoupá, coţ se odráţí i na zvyšujícím se počtu závodníků. V letech 1988, 1990, 1998 a 2007 musel být závod z důvodu nedostatku sněhu zrušen. V roce 1993 byl ze stejného důvodu přeloţen na březen. V posledních letech došlo ke změnám trati závodu, které přispěly ke zvýšení sportovní hodnoty závodu. Jizerská padesátka je dlouhodobě hodnocená jako velmi dobře organizovaný závod také díky tomu byl v roce 1995 zařazen do Euroloppetu.V roce 1999 se Jizerská
14
padesátka stala součástí světové ligy dálkových běhů Worldloppet. V roce 2003 se poprvé jela jako součást FIS Marathon Cupu. (http://bezky.jiz50.cz/cz/publish/23/Historie.html)
2.1.3 Historie Karlova běhu S nápadem uspořádat Karlův běh přišel Jan Praveček starší, zakladatel běţeckého lyţování na Karlovarsku a jeden z „otců“ oddílu Slovan Karlovy Vary. Šedesátá léta byla érou vzniku dálkových běhů. V Evropě to byl švédský Vasův běh. V roce 1969 se zrodila Jizerská padesátka a o rok později se poprvé uskutečnil Karlův běh. Pojmenování „Karlův“ je díky organizátorům, kteří byli většinou z Karlovarska a podařilo se jim prosadit nepolitické pojmenování po Karlu IV. Logem závodu se stal sněhulák s královskou korunkou na lyţích. Logo se objevovalo na všech cenách pro účastníky, ať to byly porcelánové medaile, vlaječky, velmi ţádané hrnečky v různých barvách. Jako trať závodu byla zvolena turistická trasa na Plešivec, která se projíţděla díky jednomu skútru. Délka tratě byla rozdílná pro muţe a pro ţeny. Muţi jezdili v počátcích 25 km na Plešivec a zpět, ţeny se obracely v průseku a jejich trať byla dlouhá 15 km. Pozdějších 30 km se běhalo přes Bludnou na Pernink a zpět. Stopy byly v prvních ročnících závodu jen prošlapávány, později měli organizátoři ze Slovanu Karlovy Vary k disposici jeden z prvních sněţných skútrů v Čechách. Dnes jsou tratě vzorně upravovány špičkovými stroji, tak jak je to standardem i jinde ve světě. Účast v prvních ročnících nebyla hojná, dala se počítat na desítky, asi 20 ţen a 50 muţů. Kaţdým rokem však počet účastníků rostl. V roce 1979 se na start postavilo 399 startujících, v roce 1984 - 1183 a absolutního rekordu dosáhl Karlův běh v roce 1987 počtem 1464 účastníků. Po revoluci došlo k určitému sníţení celkového počtu startujících na cca 700 lyţařů. Porevoluční rekord tak drţí rok 2006 s celkem 794 závodníky. Závod se od svého vzniku nejel z důvodu špatných sněhových podmínek celkem pětkrát v letech 1972, 1975, 1977, 1990 a 1998. Tři zrušené ročníky se však započítaly do celkového počtu a tím se dostáváme k celkovému počtu 39. ročníků v roce 2010. Mezi vítězi se objevila jména odchovanců Slovanu Karlovy Vary a svěřenců zakladatele Jana Pravečka. Za všechny jmenujme pozdější úspěšné členy národní reprezentace: Ivetu Kníţkovou (1984), Ivanu Rádlovou (1987), Evu Kuklovou (1988,1992) či 15
Miroslava Petráska (1989). Jména nejlepších se objevila na hlavní ceně, kterou byl původně velký putovní lázeňský pohárek z produkce porcelánky v Loučkách. Přihlášky se v prvopočátcích přijímaly v prostorách chaty Slovanka. S rostoucím počtem závodníků se závodní kancelář přesunula na místní zárodní výbor a v budově dnešního obecního úřadu sídlí dodnes. Startovné, které v prvních ročnících činilo 30 Kč, pokrývalo stěţí náklady na občerstvení. Závodník se poté přesunul na start, který odděloval startovní provaz (ţádná startovací zařízení neexistovala). Komentovat hromadný start umoţnil rádiovůz, zapůjčený pro tento závod vojenskou jednotkou v Karlových Varech. Roli komentátora plnil Miroslav Petrásek starší, startovní signál v podobě výstřelu, byl a je výsadou ředitele závodu. Na trati regulérnost běţeckých klání v prvních ročnících Karlova běhu dohlíţeli 34 rozhodčí. Později se jejich počet zvýšil aţ na 40 osob, většinou proškolených oddílem Slovan. Občerstvovací stanice byla při hlavním závodě pouze jedna. I za totalitního reţimu se organizátorům podařilo zajistit vitamíny v podobě pomerančů a oblíbené „Kávěnky“. Sametová revoluce a rok 1989 přinesly změny také do Kalova běhu. Od roku 1993 je pouţíváno nové logo závodu s hlavou Karla IV. Do podpory závodu se zapojuje také celá řada sponzorů. Časy, kdy zakladatel Jan Praveček obcházel místní hotely na Boţím Daru, a ty přispívaly lahví nebo něčím dobrým, jsou pryč. Od 28. ročníku (1999) se závod koná ve dvou dnech - sobota a neděle. První den se jedou závody volnou technikou a druhý den klasicky. Hlavní závod celého víkendu je nedělní běh na dlouhé tratě klasicky. V devadesátých letech začaly Karlovu běhu na německé straně konkurovat v podobných termínech konaný Kammlauf v Klingenthalu a DF. Jägerlauf, jehoţ 40 km trasa se z Oberwiesenthalu běţela z poloviny na české a z poloviny na německé straně jako symbol tehdy se otevírajících hranic. (http://www.lkslovan.cz) a (ústní sdělení- Peřina, 2010)
16
2.2 Charakteristika a rozdělení běžeckého lyžování Běh na lyţích, jedna z nejstarších závodních lyţařských disciplín, byl donedávna z hlediska rekreačního sportu ve stínu sjezdového lyţování. V současné době je běh na lyţích jedním z nejrozšířenějších zimních sportů v závodní i rekreační formě. Pod pojmem běh na lyţích chápeme a rozlišujeme: běh na lyţích jako jednu ze závodních lyţařských disciplín, která je součásti dalších závodních disciplín a to závodu sdruţeného, biatlonu, lyţařského orientačního běhu atd. jako prostředek pohybové rekreace, součást lyţařského výcviku, zejména začátečníků a mládeţe. Běh na lyţích řadíme mezi cyklické sporty vytrvalostního charakteru. Projevuje se pravidelnou prací dolních a horních končetin a svalstva trupu. Je to pohybová činnost, která zahrnuje celý obsah a rozsah pohybových dovedností, potřebných pro účelný a hlavně bezpečný pohyb na lyţích v zasněţeném terénu. Jedná se o celou pohybovou strukturu, zahrnující způsoby běhu, výstupů, změn směru jízdy, způsobů sjíţdění, zrychlování, regulaci rychlosti jízdy a brzdění. (Gnad, 2005) Pohybový cyklus běhu na lyţích dělíme na dvě základní fáze: fázi odrazu a odpichu, a na fázi skluzu. Základní technická charakteristika běhu na lyţích je: skluz v jedno nebo dvou oporovém postoji, nepřerušený styk končetin s podloţkou, koordinovaná práce paţí. (Ilavský, 2005) Základ běhu na lyţích tvoří polovina cyklu – běţecký krok, který dále dělíme na dvě základní pohybové části – část skluzu a část odrazu. Skluzová pohybová část je charakterizována skluzem a odpichem paţí, odrazová část vyuţívá odrazu dolních končetin jako hlavního hnacího impulsu pohybu. Celkem můţeme vyčíslit čtyři základní biomechanické principy, které jsou zdrojem hybné síly pohybu běţce na lyţích: (dle Dvořáka, 1996) 1. odraz z plochy lyţe 17
2. odraz z vnitřní hrany lyţe 3. střídavá práce paţí, odpich holemi 4. soupaţná práce paţí, odpich holemi Jsou dvě běţecké techniky - klasické technika a bruslení. Je několik zásadních rozdílů mezi klasickou technikou a bruslením. Hlavní je v provedení odrazu. Při klasické technice běhu dochází k odrazu z celé plochy skluznice, kde k odrazu dochází díky ploše uprostřed lyţe, která je namazaná stoupacím voskem a v danou chvíli se lyţe zastaví , dojde ke styku s krystalky sněhu a je umoţněn odraz. Samozřejmě záleţí na výběru vhodného vosku pro daný sníh. Svalová síla horních končetin zapojená do odpichu odpovídá přibliţně 10 - 20% tělesné hmotnosti. Základní způsoby klasického běhu na lyţích jsou : střídavý běh dvoudobý soupaţný běh jednodobý Při bruslení je nasměrování špiček lyţí jiné – špičky lyţí směřují od sebe. K odrazu dochází v průběhu skluzu na lyţi nasměrované do odvratu k překlopení lyţe z plochy skluznice na její vnitřní hranu. Lyţe se při odrazu nezastavuje, odraz se provádí po delší dobu neţ u klasické techniky (odraz trvá asi 0,6 sekund proti 0,15 sekund u klasicky) není tedy potřeba tolik citu pro odraz jako u klasické techniky a také tak velké explosivní síly jako při odrazu z plochy lyţe, kde je účinnost limitována třením plochy lyţe při odrazu. Svalová síla horních končetin zapojená do odpichu odpovídá přibliţně 50 - 60% tělesné hmotnosti. Základním bruslařské způsoby jsou: oboustranné bruslení jednodobé oboustranné bruslení dvoudobé oboustranné bruslení střídavé oboustranné bruslení prosté jednostranné bruslení
18
2.3 Pravidla běhu na lyžích Definice veřejného a masového závodu v běhu na lyţích Masové závody v běhu na lyţích jsou otevřené závody pro všechny závodníky bez omezení délky závodní trati nebo závodního charakteru, počtu startujících (není–li v rozpise uvedeno jinak)
2.3.1 Soutěţní a organizační výbor Soutěţní výbor v plné míře pracuje jako technický poradce pořadatele. V masových závodech je prioritou bezpečnost závodníků. Členové závodní komise: ředitel závodu - předseda závodní komise, sekretář závodu, velitel tratí, hlavní rozhodčí, vedoucí zdravotní sluţby, vedoucí výpočetní techniky a zpracování dat. Zda-li to situace vyţaduje, jmenuje si závodní komise další členy (velitel kontrol a bezpečnosti závodu). Není-li pro závod jmenován organizační výbor, přejímá jeho funkci závodní komise. Organizační výbor – jeho úkolem je příprava, ohlášení, vypsání, vlastní uspořádání a likvidace závodu. Členy organizačního výboru jsou předseda, tajemník, ředitel závodu jako předseda závodní komise a předsedové komisí, ustanovení pořadatelem. Funkcionáři závodu a jejich povinnosti: Ředitel závodu je předsedou závodní komise,
19
je odpovědný za technické záleţitosti a provedení závodu, kontroluje přípravy a informuje o průběhu a případných změnách, které je potřeba provést, zajišťuje, aby závod probíhal dle Pravidel lyţařských závodů, zodpovídá za své funkcionáře, zda mají dostatečnou kvalifikaci, předsedá schůzím vedoucích druţstev, je členem soutěţního výboru a zástupcem závodní komise při jednáních s technickým delegátem. Sekretář závodu podléhá řediteli závodu, kontroluje správnost přihlášek, připravuje startovní listiny, formuláře pro start, měření časů, výpočet výsledků a kontroly, je zodpovědný za všechny sekretářské práce, týkající se technických záleţitostí závodu, zařizuje co nejrychlejší zveřejnění neoficiálních výsledků a distribuci oficiálních výsledků, okamţitě předkládá podané protesty soutěţnímu výboru. Velitel tratí podléhá řediteli závodu, ve spolupráci s technickým delegátem a ředitelem závodu zodpovídá za úpravu tratí podle parametrů, rozhoduje o vhodném umístění kontrol na trati, konzultuje s odborníky přesné vyměření tratí (homologace tratí), vypracování situačních plánů a podélných profilů tratí, je zodpovědný za dokonalou úpravu tratí, stadionu, za značení a uzavření tratí, za měření teplot sněhu a vzduchu, za umístění stanovišť první pomoci a občerstvovacích stanic, nasazuje technické čety na úpravu trati a předjezdce, aby zajistil co nejlepší kvalitu tratí, zhorší – li se povětrnostní podmínky během závodu, za posledním závodníkem musí vyslat závěr trati (lyţař, sněţný skútr). Velitel startovního prostoru na přípravě startovního prostoru spolupracuje s velitelem tratí, 20
zkontroluje funkčnost startovního zařízení , dbá, aby startovní prostor byl ujeţděn a ohraničen, organizuje vymezení prostoru pro vybrané závodníky (1.řada), prostor je oddělen lanem nebo páskou, zajišťuje kontrolu vybraných závodníků při vstupu do startovního prostoru pro vybrané závodníky, zajišťuje označení lyţí při vstupu do startovního prostoru, zajistí otevření startovního prostoru ½ hodiny před startem. Velitel cílového prostoru zajišťuje, aby vjezd do cíle měl oddělené koridory (např. větvičky), aby byl stále upravován a při náhodném zničení obnoven, zajišťuje, aby cílový prostor byl oddělen, zákaz vstupu nepatřičným osobám, zajistí provedení cílové čáry a její udrţování, zajistí kontrolu označených lyţí, posílá závodníky k občerstvovací stanici a následně zajistí, aby jiţ občerstvení závodníci opouštěli občerstvovací stanici. Hlavní rozhodčí podléhá řediteli závodu, je zodpovědný za vedení a koordinaci práce rozhodčích a časoměřičů, zodpovídá za práci startéra, cílového rozhodčího a kontroly v cíli, dozírá nad ručním i elektronickým měřením časů, mezičasů a nad prací počtářů. Rozhodčí pro prémii zajistí a označí si místo prémie (cca 1 km od startu), musí zachytit cca 15 prvních závodníků. Rozhodčí na trati projíţdí na trati a kontrolují, zda závod probíhá dle pravidel, zda nedochází ke zkracování tratě a u hlavního závodu dodrţování klasické techniky, 21
v případě porušení pravidel to oznámí závodníkovi a provede zápis čísla. Nutno, aby se shodli dva rozhodčí. Přestupek nahlásí v cíli technickému delegátovi nebo hlavnímu rozhodčímu. Zdravotní sluţba hlavním lékařem závodu musí být lékař s aprobací. Vedoucí zdravotní sluţby musí vypracovat směrnice pro poskytování první pomoci, pro transport zraněných a při váţných zdravotních potíţích, pro zajištění zdravotní péče by mělo být zaškoleno dostatečné mnoţství pracovníků, stanoviště první pomoci musí být na trati jednoznačně označeno, za zdravotní stav závodníků odpovídá vysílající sloţka, nebo sám závodník, přihlašuje-li se sám.
2.3.2 Závodníci Masového běhu se můţe zúčastnit kaţdý, kdo splňuje podmínky kategorií, věku, pro které je závod vypsán a je zdravotně způsobilý tento závod absolvovat. Závodníci se musí prokázat dokumentem, který jednoznačně uvádí jejich totoţnost. Závodníci mohou být zařazeni do skupin podle výsledků v minulém roce, nebo jiných závodů. Mohou být také zařazeni do skupin podle pohlaví a věku, nebo podle data podání přihlášky závodu. Pro zachování bezpečnosti a regulérnosti závodu je při hromadných startech nutné, aby závodníci s nejlepší výkonností startovali z nejvýhodnějšího postavení. Za tím účelem pořadatel rozděluje účastníky do výkonnostních skupin, kterým přiřazují místo ve startovních řadách a sledech. Zásady pro zařazení do skupin, jejich počet a rozdělení na startovní čáře stanoví pořadatel a musí být přesně uvedeny v rozpise závodu. Masové závody jsou pořádány pro potěchu všech zúčastněných. Mezi nimi jsou velké rozdíly ve výkonnosti, ale i ve zkušenosti. Je proto nutné, aby se startující k sobě
22
chovali sportovně s maximální ohleduplností. Závodníky, kteří toto nerespektují je moţné ze závodu vyloučit. Během závodu se musí: od startu do cíle projet označenou tratí a všemi kontrolami, celou trať projet na lyţích, bez cizí pomoci a pouze vlastními silami, nepřekáţet ostatním závodníkům a umoţnit rychlejším závodníkům předjetí, dodrţovat zásadu, ţe pomalejší závodníci se pohybují v pravé stopě, rychlejší naopak ve stopě levé.
2.3.3 Rozpis závodu a informace Rozpis závodu musí obsahovat: název, místo závodu, datum závodu a čas startu, délky tratí a techniku běhu závodu (klasicky, volně), postup nasazování do startovních skupin, konečný termín pro podání přihlášek, adresa pořadatele, výši startovného a vrácení startovného při odřeknutí závodu, ceny pro vítěze, další nutné informace. Před startem závodu by měli závodníci dostat tyto informace: čas startu, technika běhu (klasicky, volně), popis a profil tratí, dopravní informace, startovní čísla, značení lyţí (zda je nutné), prostor přístupu ke startu, provedení startu, místo občerstvování, provedení vjezdu do cíle, informace o lékařské první pomoci, 23
prostory pro převlékání, mazání lyţí, informace o výsledcích, postup při podávání protestů, postup při náhlém odřeknutí závodu, ostatní důleţité informace.
2.3.4 Trať Šířka tratě V celé délce je třeba odstranit všechny překáţky, aby mohly být upraveny minimálně dvě stopy. Při volné technice je nutná dostatečná šířka pro předjíţdění. Prostor startu Startovní prostor situovat pokud moţno na rovině. Měl by ústit přímo do trati a úprava musí zamezit nadměrnému nahromadění závodníků. Měl by být dostatečně dlouhý, aby se závodníci mohli postupně seřadit do stop. Prostor startu má být organizován tak, aby umoţnil: kontrolu a identifikaci závodníků, přehled nasazení do startu, kontrolu shromaţďování na startu. Prostor cíle Trať by měla končit přímým přístupem do cílového prostoru (pokud moţno rovinatým). Posledních 500m má být označeno. V úseku posledních 200m šířka trati by měla být minimálně 10m, pro moţnost společného dojezdu více závodníků. Je zde doporučeno vybavení pro potřebné kontrolní činnosti. Nutné jasné označení k občerstvení, dopravním prostředkům, první pomoci. Při konání více závodů na stejné trati (okruhu), s různými délkami, měly by být zajištěny oddělené cílové dráhy, aby bylo zajištěno, ţe vedoucí závodníci delšího závodu nebudou omezováni pomalejšími finišujícími kratšího závodu.
24
Úprava trati Před sezónou – trať má být pečlivě upravena a udrţována tak, ţe závod můţe bezpečně proběhnout i při minimální sněhové pokrývce. Zimní příprava – zajistit na trati pevný základ pro konečnou úpravu. Návrh tratě - tratě závodů mají být vedeny tak, aby vyhověly závodníkům všech úrovní, ode rekreačních lyţařů aţ po výkonnostně vyspělé lyţaře. Návrh trati má být přizpůsoben úrovni zkušenosti účastníků. Velkou pozornost je nutno věnovat bezpečnosti a závodníky upozornit na nebezpečné úseky na trati. Volná technika – trať by měla být co nejvíce zhutněna a upravena na co největší šířku. Pokud do poměry trati dovolí, upravit v určitých úsecích po straně stopou. Posledních 200 m má mít šířku min. 10 m upravených do třech dobře označených drah. Klasická technika – na trati by měla být minimálně dvojice stop. Kde to šíře dovolí vytvořit co nejvíce stop, ve strmých sjezdech a ostrých zatáčkách stopu zrušit. Měření a označení – trať je nutné od startu do cíle dobře měřit. Mělo by být označeno posledních 500 m a posledních 200 m. Doporučuje se nejdelší délka tratě pro muţe 70 km a pro ţeny 50 km. Kontrola tratě Kontrola trati se má provádět tak, aby byl zabezpečen hladký a bezpečný průběh závodu. Stanoviště nasazení kontrol určuje technický delegát s ředitelem závodu. Hlavní pozornost se má věnovat: absolvování trati bez zkracování, zda si závodníci nebrání v pohybu na trati, zda se nevyskytují nové překáţky, ţe není poskytována cizí pomoc.
25
2.3.5 Předpověď počasí Při masových závodech musí soutěţní výbor věnovat maximální pozornost počasí a to hlavně teplotám, době vystavení jejího vlivu a oblečení spolu s další ochranou proti zimě. Je-li většina trati pod teplotou minus 15˚ aţ 25˚ C musí se vydat všem pokyn o ochraně
před chladem. Za těchto podmínek zůstává na odpovědnosti účastníků
závodu, aby vyhledali informace a dodrţovali doporučení, vydaná organizátorem závodu. Jestliţe je na převáţné části tratě teplota minus 25˚ C nebo niţší, musí být závod odloţen nebo zrušen. Jestliţe je předpověď, ţe teplota v průběhu závodu stoupne nad 5˚ C a předpokládá se slunečné počasí, je nutné dát závodníkům informaci o oblečení, ochraně kůţe, upozornění na dostatek tekutin před a během závodu. Dát pozor na příznaky dehydratace.
2.3.6 Postup při zrušení závodu Důvody pro zrušení nebo odloţení závodů jsou: teplota, počasí, sněhové podmínky a stav trati. V případě odloţení závodu se musí stanovit nový termín a informovat všechny zúčastněné o novém termínu nebo místě, kde si informaci mohou vyhledat. Při odřeknutí závodu se musí především brát v úvahu: bezpečnost závodníků a funkcionářů a alternativy pro odřeknutí nebo přesunutí. Závod však nemůţe být zrušen v době kratší neţ tři hodiny před startem, s výjimkou, ţe by se jednalo o bezpečnost závodníků a funkcionářů závodu.
2.3.7 Ceny Za umístění v závodě mohou závodníci získat medaile, plakety nebo upomínkové předměty. Pokud dva nebo více závodníků dosáhnou stejný čas nebo bodové hodnoty, náleţí oběma stejné pořadí a stejná cena. Ceny za rekordy jsou zakázány. U putovních cen musí být v rozpise uvedeno, jakým způsobem jsou předávány a kdy je moţno získat putovní cenu trvale. Dále musí organizátor v rozpise uvést druh, počet cen a podmínky pro jejich získání.
26
2.3.8 Protesty a diskvalifikace Protesty mohou být vzneseny proti chování závodníků, proti jiným osobám narušující pravidla, proti neregulérnosti v organizace závodu, proti rozhodnutím rozhodčích a proti výsledkům závodu. Protesty mohou podávat závodníci nebo členové jejich doprovodu a to písemně v průběhu, resp. po ukončení závodu, nejpozději však do 15 min. po vyvěšení neoficiální výsledkové listiny. Při podání protestu je nutno sloţit peněţitý vklad od 100 do 800 Kč. Bez sloţení peněţitého vkladu se písemně podaný protest neprojednává. Je – li protest oprávněný, vklad se vrací, je – li zamítnut, propadá ve prospěch pořadatele, který ho vykáţe jako příjem a potvrdí sloţení vkladu příjmovým dokladem. Soutěţní výbor musí projednat protest: byl – li podán v předepsané lhůtě, nebyl –li protest podán z důvodu získání určité výhody, byl – li protest doloţen peněţitým vkladem. Diskvalifikace – o diskvalifikaci závodníka rozhoduje soutěţní výbor. Všechny příslušné argumenty musí být zváţeny a závodník musí mít moţnost obhajoby. Závodník bude diskvalifikován, pokud jsou v jeho přihlášce k závodu nesprávné údaje, nebo porušil ustanovení o věkové hranici a také ustanovení o výzbroji a výstroji. Dalším důvodem k diskvalifikaci je neprojetí vyznačené trati, vyuţití cizí pomoci během závodu, porušení techniky danou rozpisem závodu. Jestliţe závodník svým chováním ohrozil bezpečnost osob nebo skutečně způsobil zranění a regulérnost závodu je také diskvalifikován. (Pravidla lyţařských závodů- běţecké disciplíny, 2009)
2.3.9 Liga dálkových běhů Do Ligy dálkových běhů jsou zařazeny závody (tabulka 1), které splňují podmínky Svazu lyţařů a jsou vybrány Sportovně technickou komisí Úseku běţeckých disciplín. Pro zařazení závodu do kalendáře Ligy dálkových běhů musí organizátor nahlásit data závodu na Svaz lyţařů ČR do 30.8. předchozího roku. Pořadatel má také 27
povinnost včas oznámit pořádání závodu městskému úřadu, příslušnému oddělení policie, zdravotnímu zařízení a pokud trať vede chráněnou krajinnou oblastí, pak kontaktovat správu Chráněné krajinné oblasti. Dálkový lyţařský závod je organizován v souladu s platnými Pravidly lyţařských závodů – masové závody v běhu na lyţích. Maximální délka tratě pro muţe je 70km, pro ţeny 50km, důraz je přitom kladen na bezpečnost účastníků, aby nedošlo k ohroţení zdraví a regulérnosti závodů. Pokud nastane situace, kdy je organizátor nucen odvolat závod, musí tak učinit včas dle rozpisu a nejlépe celostátními sdělovacími prostředky. Kaţdý přihlášený účastník závodu zařazeného do Ligy dálkových běhů je povinen při prezentaci na poţádání předloţit průkaz své totoţnosti. Je srozuměn, ţe startuje na vlastní nebezpečí. Účastníci závodu startují buď hromadně nebo ve vlnách či řadách s časovým odstupem. Pořadatel je povinen upravit místo startu tak, aby se sníţilo riziko hromadných pádů a zranění při startu. Trať, která je delší jak 15km musí pořadatel zřídit počet občerstvovacích stanic dle platných pravidel. Platí zákaz podávání alkoholických nápojů. Po ukončení závodů zašle pořadatel výsledky (jména a výkony s bodovým ohodnocením, datem narození a organizací, za kterou závodníci běţeli) prvních 100 muţů a ţen, stručné hodnocení závodu s uvedením počtu startujících, délky trati, příp. úrazech apod. na adresu odpovědných pracovníků. Ve výsledcích musí být uvedeni závodníci v takovém pořadí, ve kterém dojeli do cíle bez ohledu na eventuální další dělení kategorií podle věku. Úplné výsledky zašle pořadatel na uvedené adresy dodatečně. Pořadatel musí do výsledkových listin uvádět ročník narození závodníků – příslušníků ČR a dále body (s ohledem na počet závodníků) podle absolutního pořadí v cíli. (příloha 1 a příloha 2) Do hodnocení Ligy se počítají výsledky prvních 100 muţů a 100 ţen z kaţdého závodu zařazeného do Ligy dálkových běhů. Do hodnocení jednotlivců se počítají body z tří nejlépe hodnocených závodů závodníka, horší výsledky se škrtají. Závodníci s menším počtem závodů nejsou do Ligy zařazováni. Nejmenší počet závodů v sezóně jsou dva, neuskuteční-li se aspoň tyto, Liga se nevyhodnocuje. Vyhlášení výsledků Ligy probíhá na konferenci úseku běhu Svazu lyţařů ČR po ukončení sezóny. Prvních pět závodníků je oceněno diplomem. Výsledky Ligy jsou zveřejněny ve sportovních částech denních periodik a odborném lyţařském tisku. 28
(http://www.czech-ski.com/userfiles/beh-na-lyzich/file/srubd09-10-fin.pdf) Tabulka č. 1 - Přehled závodů Ligy dálkových běhů Termín
Název závodu
Pořadatel Místo konání
10.1.2010
Jizerská padesátka
SKKJ
Bedřichov v Jizerských horách
23.-24.01.2010
Jilemnická 50
SKIJ
Jilemnice
31.1.2010
Krušnohorská třicítka LOTE
Nové Město v Krušných horách
06.-07.02.2010
Orlický maratón
SKSK
Deštné v Orlických horách
13.-14.02.2010
Karlův běh
SNKV
Boţí Dar
27.-28.02.2010
Šumavský maratón
SKSV
Vimperk – Kvilda
(http://www.czech-ski.com/userfiles/beh-na-lyzich/file/srubd09-10-fin.pdf)
2.4 Proces organizování sportovní akce 2.4.1 Ekonomické aspekty systému tělesné kultury Ekonomický význam systému tělesné kultury můţe být prokazován mnohými způsoby. Některé oblasti, jeţ reálně ovlivňují národní hospodářství jednotlivých zemí, lze dokumentovat na příkladech podílu sportu na hrubém domácím produktu, pořadí sportu mezi odvětvími, zaměstnaností, kterou vyvolává počtem sportovních organizací, počtem aktivních sportujících, výdaji domácností na sportovní produkty a sluţby, výdaji státního rozpočtu na potřeby systému tělesné kultury atd. Například Heineman (1995) znázorňuje vztah hospodářství a tělesné kultury podle schéma. Toto schéma (obrázek 1) dle Heinemana uvádí ve své literatuře Hobza, Rektořík (2006)
29
Obrázek 1: Vztah hospodářství a tělesné kultury (Hobza, Rektořík, 2006) Vysvětlení vztahů dle Heinemana uvádí ve své literatuře Hobza, Rektořík, 2006: a) ideologicko – hodnotové znaky spočívají v tom, ţe na jedné straně organizace zabývající se tělesnou kulturou a jejich organizátoři uvaţují ve svém počínání racionálně a pokud je to moţné, optimalizují hospodaření ze ziskového hlediska. Na druhé straně si berou hospodářské organizace za vzor interní hodnotovou orientaci sportu, jako soutěţivost, dravost, zásadovost, rovná pravidla, atd., b) kooperativní vztahy spočívají na principu společných hospodářských zájmů, které uskutečňují prostřednictvím sponzoringu, a obzvláště pak na základě kooperace, zaloţené na odbytu svých vlastních nových nebo sportovních výrobků a výrobků a sluţeb pro volný čas, za účelem získání nových odbytových oblastí, c) transferové vztahy spočívají na výkonech jako subvencích, dotacích a darech především na ty sportovní a volnočasové produkty, jeţ prezentují veřejné statky – aniţ jsou poskytovány zpětně nějaké sluţby či protisluţby, d) regulační vztahy spolupůsobí a spoluurčují stav hospodářství, působí na zákonné regulace a vlastnická práva, spolupůsobí tak na rozvoj ekonomických aktivit ve sportu i v hospodářství. 30
2.4.2 Financování tělesné kultury a sportu Financování tělesné kultury je zabezpečováno ze dvou zdrojů – z veřejných a soukromých. Kaţdá oblast zdrojů má své ekonomické opodstatnění, v mnohých případech dochází k prolínání financování z obou zdrojových oblastí, často je v této souvislosti připomínáno vícezdrojové financování sportu. Přesto, ţe všechny sloţky tělesné kultury jsou dotacemi z veřejných rozpočtů výrazně podporovány, je vzhledem k rozšířenosti a oblíbenosti „sportu pro všechny“ největším zdrojem tělesné kultury rozpočet domácností. Velmi zjednodušeně znázorňuje financování tělesné kultury schéma (obrázek 2):
Obrázek 2: Vícezdrojové financování tělesné kultury (Hobza, Rektořík, 2006) Finanční prostředky jsou členěny podle charakteru zdroje na: finanční prostředky státního rozpočtu poskytované prostřednictví MŠMT, finanční prostředky státního rozpočtu poskytované prostřednictvím rozpočtu krajů a obcí, finanční prostředky ze zisku Sazka a.s., 31
vlastní finanční prostředky občanských sdruţení (členské příspěvky, zisk z pořádání sportovních akcí, respektive z vedlejší hospodářské činnosti), finanční prostředky získané na základě smluvních vztahů (od sponzorů apod.). (http://www.msmt.cz/sport/koncepce-statni-podpory-sportu-v-ceske-republice)
2.4.3 Moţnosti získávání finančních prostředků na sportovní činnost Pouţívání prostředků ze zdrojů MŠMT: Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy poskytuje dotace ze státního rozpočtu ČR (nestátním neziskovým organizacím) středními orgány státní správy. Ţadatel musí předloţit poţadavek na formuláři. Ţádosti, které nesplňují stanovené podmínky veřejně vyhlášených programů, budou vyřazeny. Na poradě vedení MŠMT budou vybrány projekty a jejich seznam bude zveřejněn do tří dnů po poradě na adrese: www.msmt.cz/Sport/Dotace . Předpokládaný termín výsledků do března kalendářního roku. Zaměření dotací je rozděleno do následujících veřejně vyhlášených programů: -
Program I. – Sportovní reprezentace ČR
-
Program II. – Sportovně talentovaná mládeţ
-
Program III. – Všeobecná sportovní činnost
-
Program IV. – Údrţba a provoz sportovních zařízení
-
Program 133510 – Podpora materiálně technické základny zařízení a investiční program Téma naší diplomové práce spadá do programu III. – Všeobecná sportovní činnost
s účelovým zaměřením Sport pro všechny. Program Sport pro všechny zahrnuje zájmový, organizovaný nebo neorganizovaný sport a pohybové aktivity občanů, rekreačního, soutěţního i nesoutěţního charakteru. Motivací a hodnotami jsou pohybové vyţití, zábava, sociální kontakt, udrţení nebo zlepšení zdravotní i psychické kondice. Podpora zdraví a tělesného rozvoje občanů všech věkových skupin se musí stát prioritou státu. Cílem je dosaţení postupné změny celospolečenského zájmu ve prospěch celoţivotního vyuţívání různých forem pohybových aktivit co největším počtem občanů všech věkových skupin. Ze státního rozpočtu, z rozpočtů krajů, měst 32
a obcí mohou být formou veřejně přístupných programů systematicky vyčleňovány prostředky na rozvoj sportu pro všechny. (www.msmt.cz/Sport/Dotace) Pouţívání finančních prostředků z veřejných rozpočtů Dotace kraje - příspěvky se v souladu se zákonem o krajích poskytují ţadatelům z oblasti tělovýchovy a sportu, zejména k podpoře realizace projektů, které: -
Mají regionální a neregionální význam, mimořádné sportovní akce neziskového charakteru
-
Podporují rozvoj amatérského sportu na území kraje
-
Zahrnují aktivity, na kterých má kraj zájem
-
Významně prezentují kraj a výrazně zvyšují povědomí veřejnosti o kraji
-
není moţno realizovat z běţných provozních prostředků ţadatele. Příspěvky se poskytují jednorázově na realizaci projektů v příslušném
kalendářním roce. O poskytnutí příspěvku a jeho konkrétní výši rozhoduje v souladu se zákonem o krajích na základě doporučení komise rada kraje nebo na návrh rady kraje Zastupitelstvo Karlovarského kraje. Předpokladem poskytnutí příspěvku (převedení prostředků na účet ţadatele) je vyrovnání veškerých předchozích závazků ţadatele vůči kraji. S ţadateli, jimţ byly finanční prostředky radou kraje nebo zastupitelstvem kraje schváleny, uzavře kraj Smlouvu o poskytnutí příspěvku z rozpočtu Karlovarského kraje v souladu s platnými obecně závaznými právními předpisy. Ve smlouvě je mimo jiné stanovena výše a účel pouţití příspěvku, termín a způsob vyúčtování poskytnutých finančních prostředků. (http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/Dotace_all/dotaceKK/) Dotace města - město Karlovy Vary poskytuje dotace ze svého rozpočtu pro neinvestiční účely ve smyslu podpory a rozvoje činnosti v oblastech: kultura, lázeňství, cestovní ruch, tělovýchova, sport a volnočasové aktivity, sociální péče a zdravotnictví, prevence kriminality a protidrogová prevence, mezinárodní vztahy.
33
Ţádosti pro tělovýchovu a sport a volnočasové aktivity jsou posuzovány z hlediska jejich účelovosti a jsou členěny do podoblastí: 1. „prioritní“ sportovní aktivity – jedná se o podporu sportovních aktivit provozovaných na vrcholové úrovni nebo o význačné sportovní akce reprezentující město na mezinárodní úrovni, 2. „ostatní“ sportovní aktivity – jedná se o podporu masové tělovýchovy, sportu a zájmové činnosti, 3. volnočasové aktivity – jedná se o podporu způsobu vyuţití volného času dospělých i mládeţe v různých oblastech. Oznámení o poskytnutí či neposkytnutí dotace zasílá úřad do 30 dnů ode dne přijetí usnesení o schválení příslušného orgánu města. Následně je ţadatel pozván na úřad, kde je s ním sepsána smlouva o poskytnutí dotace. Získané dotace mohou být pouţity jako příspěvek na podporu konkrétního projektu (na vydání propagačních materiálů pro konkrétní akci, pronájem prostor potřebných k realizaci akce, vydání konkrétní publikace, tiskoviny či digitální verze těchto materiálů, příspěvek na technické zajištění akce, příspěvek na dopravu apod. Projekt můţe být spolufinancován z obecních a krajských rozpočtů, z prostředků evropských fondů a z dalších zdrojů. Pokud je projekt financován dotacemi z různých státních zdrojů, nesmí souběh těchto zdrojů činit více neţ 70 % nákladů projektu. (http://www.mmkv.cz) Pouţívání prostředků ze zdrojů ČSTV: Projekt můţe být spolufinancován z obecních a krajských rozpočtů, z prostředků evropských fondů a z dalších zdrojů. Pokud je projekt financován dotacemi z různých státních zdrojů, nesmí souběh těchto zdrojů činit více neţ 70 % nákladů projektu. Pro potřeby této diplomové práce se můţe zaţádat o dotaci, která spadá do programu Všeobecná sportovní činnost a tuto dotaci lze pouţít pouze na: -
realizaci činností dle schváleného projektu (zdravotní, metodické, technické a servisní zabezpečení),
-
vybavení sportovními potřebami neinvestičního charakteru, nájemné prostor související s obsahovým zaměřením projektu. (www.cstv.cz) 34
Pouţívání prostředků ze zdrojů jiných nadací a fondů: Databáze grantů – Na internetové stránce : www.nno.ecn.cz (2011) je moţnost vyhledat poskytnutí dotací či grantů na projekty různého zaměření. Jiná výdělečná činnost: -
Reklamní činnost (sponzorství),
-
Příjmy ze startovného.
2.4.4 Management „Management je věda, která usiluje o optimalizace vyuţití lidských, materiálových a finančních zdrojů k dosaţení
cílů podniku. Věda, která stanoví
postupy, jak dosáhnout nejlépe vytyčených cílů". (Daňhelová, 2002) Anglický pojem „management“ lze česky přeloţit jako „řízení“. Management je funkcí, disciplínou, návodem, který je třeba zvládnout, a manaţeři jsou profesionálové, kteří tuto disciplínu realizují, vykonávají funkce a z nich vyplývající povinnosti. Manaţeři zabezpečují, aby jejich organizace fungovaly nebo jejich útvary efektivně pracovaly, a jsou odpovědní za dosahování poţadovaných výsledků. Vlastnosti úspěšných manaţerů 1. znalost základních faktů 2. odpovídající odborné znalosti 3. soustavná citlivost na události 4. analytické dovednosti a dovednost řešit problémy a rozhodovat 5. sociální dovednosti a schopnosti 6. emoční pruţnost 7. iniciativa 8. kreativita 9. bystrost 10. vyváţené zvyky a dovednosti učit se 11. znalost sama sebe
35
Schopnosti manaţera Orientace na úspěch /výsledky – touha dělat věci dobře a schopnost stanovovat si a plnit náročné cíle, vytvářet si vlastní měřítka dokonalosti a soustavně hledat cesty, jak zlepšovat výkon. Znalost podniku a podnikání – schopnost soustavně rozpoznávat a zkoumat příleţitosti pro podnik, chápat tyto příleţitosti a znát priority organizace a soustavně hledat metody zajišťující, aby se organizace stála podnikatelnější. Komunikace – schopnost jasně a přesvědčivě ústně nebo písemně komunikovat. Orientace na zákazníka – setrvalá, nepolevující péče v respektování zájmů externích i interních zákazníků, zajišťující, ţe budou uspokojeny nebo překročeny jejich přání, potřeby a očekávání. Rozvíjení jiných lidí – touha a schopnost pěstovat rozvoj členů svého týmu pomocí poskytování zpětné vazby, podpory a pomoci, povzbuzování a koučování. Flexibilita – schopnost přizpůsobovat se a efektivně fungovat v různých situacích a vykonávat různé úkoly. Vedení – schopnost inspirovat pracovníky k tomu, aby v zájmu dosaţení ţádoucích výsledků ze sebe vydávali to nejlepší, a pěstovat a udrţovat efektivní vztahy s jednotlivými pracovníky i týmem jako celkem. Plánování – schopnost rozhodovat o průběhu akce, zabezpečovat, aby byly k dispozici zdroje (prostředky) pro uskutečňování této akce a vytvářet program postupu prací, potřebných k dosaţení stanoveného konečného výsledku. Řešení problému – schopnost analyzovat situace, diagnostikovat problémy, rozpoznávat klíčové záleţitosti, určovat a vyhodnocovat alternativní kroky a moţnosti a vytvářet logická, praktická a přijatelná řešení. Týmová práce – schopnost kooperativně a flexibilně pracovat s ostatními členy týmu a plně chápat roli, kterou jako člen týmu musí hrát. (Amstrong, Stephens, 2008) Manaţerské role dle Mintzberga Nejznámější a nejcitovanější charakteristiku rolí zavedl v roce 1973 Henry Mintzberg, profesor řízení na McGillově univerzitě v Montrealu. Mintzbergovo charakteristiku ve své literatuře uvádí autoři Donnely, J. Gibson (2007) 36
Interpersonální role manaţer vystupuje v roli jako lídr a spojovací článek - jednání s lidmi uvnitř organizace, koordinace a vedení podřízených, hodnocení, vzdělávání, řešení konfliktů, manaţer vystupuje v roli jako představitel organizace - jednání s lidmi mimo organizaci, propagace sluţeb a výrobků, obchodní jednání, Informační role manaţer vystupuje v roli jako příjemce informací - monitorování, třídění, zpracování a hodnocení zjištěných informací, manaţer vystupuje jako šiřitel informací - předávání informací směrem do organizace, tj. nadřízeným, podřízeným, spolupracovníkům, manaţer vystupuje jako mluvčí - předávání informací o firmě směrem ven, tj. zákazníkům, dodavatelům a jiným, Rozhodovací role manaţer vystupuje v roli jako podnikatel - vykonávání podnikatelských funkcí, získávání nových zákazníků a trhů, reagování na vnější změny, manaţer vystupuje v roli jako alokátor zdrojů - rozhodování o umístění zdrojů, zaměstnanců, rozšiřování výroby a jiné, manaţer vystupuje v roli jako vyjednavač a řešitel problémů - řešení krizových situací, manaţer vystupuje v roli jako reprezentant organizace - zastupování organizace na veřejnosti a její prezentování. (Donnely, Gibson, 2007) Sportovní management dle Čáslavové (2009) lze chápat jako způsob uceleného řízení tělovýchovných a sportovních svazů, spolků, klubů, tělovýchovných jednot, které alespoň zčásti zdůrazňují podnikatelsky orientované chování. S tímto pojmem se můţeme setkat ve světě sportu. Pro toto odvětví managamentu jsou specifika vlastní pouze v oblasti sportu. Jedná se o ucelený okruh manaţerských činností jako je 37
rozhodování,
organizování,
plánování,
kontrolování,
vedení
lidí,
koordinace,
motivování.
2.4.5 Marketing Čáslavová (2009) uvádí: Marketing umoţňuje tělesné výchově a sportu strukturalizovat a precizovat nabídku jejich produktů, dovoluje koncipovat řízení podle priority a hierarchie cílů a určuje kombinaci nástrojů, kterými lze daných cílů dosáhnout, to vše v operativní i strategické formě. Celkově lze říci, ţe neziskovým organizacím při opatřování finančních zdrojů umoţňuje marketing argumentovat logickým, účelově zaměřeným vynakládáním těchto zdrojů. Marketing sportovních akcí se zaměřuje především na získávání zákazníků. Vyuţívá motivace diváků i aktivních sportovců prostřednictvím akce (obrázek 3). Pro organizátory akce je důleţité zpracovat kvalitní marketingovou nabídku, mít potencionálním sponzorům nabídnout hodnotné protisluţby (příloha 3). Motivace : sportovní akce diváky a účastníky emocionálně aktivuje a zasahuje. Vzniká tak velmi silná vazba na akci a její nositele. Vznikají předpoklady pro marketing akce zvláště v oblasti komunikace. Marketing: prostřednictvím sportovní akce jsou komunikovány produkty a značky. Jde především o a) komunikaci značek a firem, b) reklamu produktů, c) péči o potenciální zákazníky.
38
Obrázek 3 : Motivace a marketing jako základní cíle sportovních akcí (Čáslavová, 2009) SWOT analýza organizace sportovní akce Prvotním a rozhodujícím krokem přípravy plánování sportovní akce je provedení tzv. SWOT analýzy, která nám pomůţe rozeznat vnitřní podmínky organizace a sportovní akce. Dále nám umoţní odhalit vnější vlivy, které nám mohou ovlivnit celkový úspěch. Provedením SWOT analýzy identifikujeme silné a slabé stránky, které máme k dispozici pro plánování sportovní akce. Dále identifikujeme příleţitosti a hrozby nám poskytnou důleţité informace pro odhad externích faktorů a situací, jako jsou např. politické problémy, které mohou přímo či nepřímo ovlivnit vytvoření našeho plánu. Při vytváření SWOT analýzy musí být podrobně dostupné všechny detaily sportovní akce, včetně rozpočtu, zaměstnanců, dobrovolných pracovníků, data a místa konání sportovní akce, cílového publika a velikosti společnosti, ve které se bude sportovní akce pořádat. Autoři ve své knize ukazují několik příkladů dílčích komponentů, které by měly být hodnoceny při SWOT analýze: 39
1. silné stránky Dovednosti v analýze silných stránek posuzujeme jako silné, průměrné nebo slabé. Příklad základních analyzovaných parametrů: finanční plánování – rozpočet, účetnictví, management, personální management – výběr členů, školení, dohled, motivace zaměstnanců a dobrovolníků, bezpečnost, ochrana, rizikový management – vstupy, sportoviště, diváci, zaměstnanci, pohostinnost – design pozvánek a jejich produkce, komfort a pohodlí, spolupráce logistiky, hostitelské aktivity, občerstvení a nápoj – jednání, kvalita, kvantita, ceny, obchodní oddělení a marketing – prosperita, prodej, sluţby, písemnosti – korespondence, propagační kopie, mediální vyuţití, řídící schopnosti – přesvědčování, motivace, schopnost poslouchat, dovednost řešení problémů. 2. slabé stránky Parametry v analýze slabých stránek posuzujeme jako kritické, regulované nebo eliminované. Jde například o následující parametry : neshoda mezi zaměstnanci eventuálně mezi dobrovolníky, osobní konflikty mezi zaměstnanci eventuálně mezi dobrovolníky, nedostatek zkušeností zaměstnanců eventuálně dobrovolníků, krátký nedostatečný čas pro plánování, objevování problémů, nedostatek zařízení. 3. příleţitosti Kaţdá příleţitost je pro svou hodnotu posuzována jako předpokládaná, zlepšená nebo ţádající kontrolu. Příklad analyzovaných parametrů: historické aktivity – stoleté, budoucí partneři, sponzoři a dobrovolníci, jiní hlavní priority sportovní akce, 40
turistické aktivity v oblasti sportovní akce, přátelská společnost v oblasti businessu, přátelská vládní organizace.
4. hrozby Dovednosti v analýze hrozeb posuzujeme jako váţné, dále kontrolované nebo ţádající reference. Příklad analyzovaných parametrů: politický neklid, ekonomická recese, negativní účinek prostředí, násilí, kriminalita, neshody nebo stávky, vyšší moc, vůle, počasí nebo jiné nekontrolovatelné vlivy. (Čáslavová, 2009) Trendy sportovního marketingu v ČR Sportovní marketing v České republice má rozrůstající tendenci v posledních deseti letech. Vznikají nové moţnosti umístění reklamy v oblasti sportu. Jsou to samotná sportoviště, sportovní oblečení, výbava, výstroj, ukazatelé výsledků, startovní čísla apod. Utvářejí se tak alternativní komunikační kanály, které způsobují odliv peněz z klasických médií jak je patrné na obrázku 4. Sport nabízí specifika, která přitahují zákazníky – firmy i jednotlivce. Jako oblast společenské činnosti pojící se se zábavou významně předbíhá jiné společenské oblasti (kultura, umění apod.) v získávání peněz od firem.
41
Obrázek 4: Podíl sportu na sponzorování (Čáslavová, 2009)
2.4.6 Sponzoring Hlavním důvodem pro vstup určité firmy do sponzorského vztahu není pouze reklama, pouhé upozornění na existenci propagovaného výrobku či celé firmy, ale snaha dostat své jméno do podvědomí veřejnosti ve spojení s činností či akcí, o niţ jeví veřejnost zájem. Sponzorství ve sportu chápeme jako partnerský vztah mezi hospodářstvím na jedné straně a sportem na druhé, kdy dochází k vzájemnému respektování zájmů obou stran. Sponzorstvím se obecně dávají k dispozici peněţní, věcné prostředky a sluţby osobám a organizacím ve sportovní, kulturní a sociální oblasti k dosaţení podnikomarketingových a komunikačních cílů. Jedná se o specifickou formu partnerství mezi sponzorem a sponzorovaným, kde kaţdý dosáhne cílů s pomocí druhého. Sponzor očekává za své peněţní, věcné prostředky a sluţby od sponzorovaného protisluţby (např. rozšířením reklamy dosáhnout komunikačních cílů pro výrobky nebo podnik – image, jméno). Co vede podniky ke sponzorování? Příčin je několik: -
zvýšení povědomí veřejnosti o výrobku, názvu podniku nebo sluţbě,
-
za pomoci sportu podporovat identifikaci sponzora,
-
zlepšit místní znalosti o sponzorovi,
-
vytvářet dobré jméno ve společnosti, mezi zaměstnanci,
-
osobní preference vedení podniků. (Novotný, 2000) 42
Sponzorství ve sportu můţe nabývat nejrůznějších podob a forem. Pro lepší přehlednost je Novotný (2000) dělí podle několika kritérií. Firma si vybírá z různých úrovní sponzorství v závislosti na svých potřebách rozpočtu. Podle podílu sponzora na celkovém objemu příspěvku rozlišujeme 3 skupiny sponzorů: 1. titulární sponzor – firma je spojena s názvem sponzorované aktivity, 2. spolusponzor – v případě, ţe existuje několik sponzorů. Zde mají sponzoři podobná práva za podobnou cenu, 3. sponzor dodavatel – firma raději neţ peníze dodá určité hotové výrobky. Pokud se podaří získat zájem sponzora, je třeba s předstihem připravit nabídku výkonů sponzorovaného pro sponzora. Návrh protivýkonů za sponzorování se nabízí v tzv. „sponzorském balíčku“, který zahrnuje například: ohlášení sponzora před, během a po akci, uvedení sponzora na webu, plakátech a dalších tiskovinách akce, umístění reklamních panelů na sportovišti, rozdávání prezentačních materiálů sponzora účastníkům akce. (Čáslavová, 2009) Po projevení zájmu sponzora o sponzorování, nastává finální fáze – podpis sponzorské smlouvy (příloha 4). Sponzorská smlouva má určitou obsahovou i formální strukturu a náleţitosti. Pro představu zde uvádíme nástin struktury smlouvy na sportovní akci dle Čáslavové (2007): název a účel, majitelé práv, podpis výkonů akce, druh sponzorování – titul oficiální sponzor, hlavní sponzor nebo dílčí sponzor, katalog reklamních moţností: plakáty, reklamní panely, aj., sestavení celkového balíčku reklamních moţností, regulace vyuţívání jména akce pro vlastní reklamní opatření sponzora, stanovení odměn, doba platnosti smlouvy.
43
Sponzorování v našich daňových zákonech Pro uplatnění sponzorování tělesné výchovy a sportu v ČR jsou daňové zákony. Konkrétně je to zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti (zákon č. 357/1992 Sb.) popisují zda – li je námi přijatý dar nutné danit. Tyto skutečnosti jsou uvedeny jako moţnost poskytování darů za určitých vhodnějších podmínek, které jsou pro fyzické osoby uvedeny v § 15 odst.1. V tomto paragrafu se mimo jiné praví: „ Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytovaným obcím a právnickým osobám se sídlem na území ČR na financování vědy a vzdělání….na účely tělovýchovné a sportovní…pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.“ U daně z příjmu právnických osob uvádí citovaný zákon § 20 odst.8 , ţe poplatník můţe „od základu daně sníţeného podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním sloţkám státu a právnickým osobám se sídlem na území ČR na financování vědy…. na účely tělovýchovné a sportovní…pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně.“ (Marková, 2008) Dary je moţno poskytovat pouze právnickým osobám v oblasti tělesné výchovy a sportu. Tímto způsobem nelze podporovat jednotlivého sportovce. Smluvní vztahy je třeba řešit s příslušnou právnickou osobou např. sportovním klubem, kde je sportovec členem. (Čáslavová, 2009)
2.4.7 Sportovní reklama Podle Čáslavové (2009) je reklama placená forma neosobní prezentace výrobků, sluţeb nebo myšlenek určitého subjektu prostřednictvím obecných komunikačních médií (televize, rozhlas, denní tisk, časopisy, plakáty aj.). Dále jde o reklamu vyuţívají specifických médií komunikace z oblasti sportu. Druhy sportovní reklamy: reklama na dresech a sportovních oděvech, reklama na startovních číslech, reklama na mantinelu, 44
reklama na sportovním nářadí a náčiní, reklama na výsledkových tabulích.
Funkce reklamy informační – důleţitá v počátcích existence produktu, kdy je nutné stimulovat primární poptávku. Informuje například o: novém produktu, změně ceny, nových sluţbách apod., přesvědčovací – má význam v prostředí intenzivní konkurence.Smyslem je posílení preference zboţí určité firmy, snaha o získání zákazníků konkurenta, posílení image firmy v mysli zákazníka, změna image produktu nebo tlak na okamţitý nákup, Upomínací – se uplatňuje ve stadiu zralosti produktu a jejím účelem je připomenout zákazníkovi výrobek nebo sluţbu.
2.4.8 Strategický postup pro realizaci sportovní akce Čáslavová (2009) vytvořila ukázkový strategický postup při plánování sportovní akce. Kaţdý organizátor se můţe dle tohoto postupu řídit, aniţ by opomněl některý důleţitý krok. Tento postup slouţí jako všeobecná šablona, proto si jí kaţdý organizátor tělovýchovných a sportovních akcí můţe upravit dle potřeb, aniţ by musel sám dopředu vymýšlet jakýkoliv postup. 1.etapa – Současná situace Organizátor v této etapě získává přehled současného stavu, který mu umoţní rozhodnout o cíli akce a cestě, která k němu vede, i volbě prostředků a nástrojů k jeho uskutečnění. V případě ţe cíl je předem pevně zadán, v této etapě je moţné odhalit, zda je v silách organizátora tuto akci uskutečnit. Kontrolní otázka : Jak jsme na tom? 2. etapa – Budoucí prostředí Je důleţité si vytvořit jasnou představu o tom, jaká rizika můţe akce skrývat a na tyto situace se případně připravit. Tyto předvídatelná rizika je třeba sníţit na minimum
45
a eventuálně počítat s časovými a hmotnými rezervami. Při řešení nepředvídatelných rizik by jsme měli dokázat svoji pruţnost a invenci. Kontrolní otázka : Co lze předpokládat? 3. etapa – Naše současné moţností Stupeň úspěšnosti akce lze předurčit reálným zhodnocením všech moţností a předností i nedostatků. Kontrolní otázka : Kam aţ jsme schopni postoupit? 4.etapa – Moţné směry Pokud organizátor dopředu vymezí cíle akce, můţe si určit i několik cílů, o nichţ se posléze rozhodne, zda budou všechny vzhledem k předchozím etapám vůbec realizovatelné nebo z nich vybereme jen ty adekvátní současným moţnostem. Je však nutné dávat pozor na ty cíle, jeţ vyţadují úplně jiný směr k jejich dosaţení. Kontrolní otázka : Kam bychom mohli jít? 5.etapa – Naše cíle Zde uţ dochází ke stanovení konkrétních cílů na základě předchozích etap. To znamená, předloţení struktury, hierarchizace či optimalizace akce. Kontrolní otázka: Kam chceme dospět? 6.etapa – Moţné přístupové cesty V některých situacích existuje více způsobů, jak dosáhnout vytyčeného cíle. Dříve, neţ uskutečníme akci, musíme zváţit ze všech hledisek všechny strategické varianty. Jde o to si zvolit tu nejlepší strategii, která povede k úspěšné realizaci sportovní akce. Kontrolní otázka: Jak tam můţeme dojít? 7.etapa – Zvolená cesta strategie Po zhodnocení účinků a důsledků všech moţných strategií zvolíme tu, která je celkově nejvýhodnější. Kontrolní otázka: Co budeme dělat?
46
8.etapa – Program akce Teprve po zvolení cíle a strategii nutné k jeho realizaci se můţe organizátor začít zabývat detaily plánu činnosti z hlediska co nejlepších výsledků. Jedná se o rozdělení rolí jednotlivých účastníků, stanovení plánu akcí, časové rozpisy a termíny a způsob kontroly Kontrolní otázka: Jak to provedeme? 9. etapa – Rozpočet Po zvládnutí předchozích etap přichází důleţitá etapa realizace a to je stanovit si rozpočet výdajů a příjmů celé akce. Strana příjmů musí vyjadřovat typy finančních zdrojů, jejich výši (např. startovné, dotace, dary od soukromých osob a firem apod.). Strana výdajů musí účelově podle všech činností sportovní akce vyjadřovat druhy výdajů a jejich výši. Kontrolní otázka: Co budeme potřebovat? 10. etapa – Přehled a kontrola Plánování akce je potřeba průběţně kontrolovat, aby nedošlo k neţádoucím omylům, prodraţení akce nebo ke zpoţdění akce. Je nutné mít stálý přehled, pokud je potřeba ve vhodný okamţik zasáhnout a eliminovat moţné výkyvy. Kontrolní otázka: Co z toho vyplývá pro realizaci?
47
3 Cíle a úkoly práce Cíle práce: Cílem této diplomové práce je identifikovat všechna úskalí při plánování, realizaci a vyhodnocení veřejného maratónu v běhu na lyţích. Dále by práce měla poslouţit jako metodický návod pro organizaci masového závodu.
Úkoly práce: Obstarat a nastudovat všechny dostupné literární zdroje Shrnout a zajistit přípravnou fázi závodu Popsat samotnou realizaci a průběh závodu Vyhodnotit a vyúčtovat celý projekt Doporučení pro případné zkvalitnění, zlepšení dalších ročníků
48
4 Metodika práce Tato práce není výzkumného charakteru. Problematikou této diplomové práce je organizace jednoho konkrétního lyţařského závodu, jedná se tudíţ o případovou studii. Jako základní postup při řešení diplomové práce byla pouţita rešeršní metoda analýzy dokumentů, které se zabývají danou problematikou. Analýza je metodou poznávací nebo zkoumání objektu jeho rozdělením na jednotlivé části, které pak podrobně zkoumáme. (Liška 2003) Analýza dokumentů nepracuje pouze s hmatatelnými dokumenty, nýbrţ s veškerým předmětným svědectvím, které můţe slouţit jako zdroj porozumění lidskému chování. Výhodou analýzy dokumentů je skutečnost, ţe není zapotřebí provádět měření a testy. Data nejsou tedy vystavena působení zdrojů chyb jako v kvantitativně pojatém výzkumu. Při výběru dokumentů hraje roli subjektivita, ale při sběru dat nikoli. Nauka o pramenech, kritika pramenů zde tvoří důleţitou metodu. (Hendl, 2007) Metodou analýza dokumentů jsme prostudovali a pouţili významné literární zdroje z oblasti sportovního managementu a marketingu, kde jsme měli moţnost vyhledat mnoho důleţitých poznatků (Čáslavová, 2009). Dalším důleţitým zdrojem informací byl nepochybně internet. Na uvedených webových stránkách se prezentuje mnoho cenných a relevantních informací z oblasti legislativy, historie a pravidel lyţování. Nezpochybnitelným zdrojem informací jsou také mnoholeté organizační zkušenosti lyţařského klubu Slovan Karlovy Vary s pořádáním lyţařského maratónu v Krušných horách.
49
5 Praktická část V této části se budeme věnovat organizaci vlastního závodu. Nejprve teoreticky uvedeme potřebné kroky a následně rozšíříme o informace z praxe na konkrétním závodu Karlův běh. Organizaci jsme rozdělili do 3 základních fází: -
Přípravné
-
Realizační
-
Dokončení a likvidace závodu.
5.1 Přípravná fáze Před vlastní realizací závodu je důleţité promyslet jakým způsobem závod pojmout. K tomu nám můţe pomoci Strategický postup pro realizaci sportovní akce od Čáslavové (2009) uvedený v kapitole 4.4.8 Zorganizovat kvalitní závod je nelehký úkol. Velmi přínosné pro závod je, pokud organizátor má zkušenosti se závoděním. Je pro něj jednodušší se do závodníka vcítit a rozpoznat vše, co je potřeba pro kvalitní proţití závodu. Níţe uvádíme co je nutné ošetřit, zařídit před samotným závodem, při jeho realizaci a úkony po skončení závodu.
5.1.1 Výběr vhodné lokality a výběr tratí Zvolit správnou lokalitu závodu je jeden z důleţitých bodů při plánování závodu. Závod by měl být atraktivní jak pro závodníky tak i pro diváky. Stále častěji se v dnešní době setkáváme se závody ve velkých městech, co nejblíţe divákům (například Tour de ski 2010 v Praze, nebo Carlsbad ski sprint 2010 v Karlových Varech). To má samozřejmě velká pozitiva, kdy se běţecké lyţování dostává do povědomí široké veřejnosti. Ale samozřejmě pro organizátory znamená taková akce více zařizování, povinností (například navozit sníh do centra, zajistit povolení, uzavírky komunikace atd.). Běţecké lyţování je zimní sport, proto se s ním nejčastěji setkáme na horách. V místě, kde se rozhodneme uspořádat závod by měl být dostatečný prostor pro start i cíl. Také by měl organizátor myslet na zázemí pro vedení závodu, registraci, ale také neopomenout sociální zařízení pro účastníky akce. Pokud v místě akce není dostatek restaurací je vhodné zajistit mobilní toalety. Neméně důleţité je zajistit dostatek parkovacích míst nebo zabezpečit na místo jiný způsob dopravy. 50
Karlův běh má dlouholetou tradici a od počátku se organizuje v malebném městě Boţí Dar v Krušných horách. Boţí Dar je svojí nadmořskou výškou 1028 m.n.m. nejvýše poloţeným městečkem ve střední Evropě a je významným turistickým střediskem, které nabízí ideální podmínky pro běţecké lyţování. Díky rozrůstajícímu turistickému ruchu je na Boţím Daru dostatek restaurací, cukrárna, takţe diváci ani závodníci nestrádali. Pro účastníky, kteří přijeli autem bylo zařízeno parkoviště na okraji Boţího Daru. Náměstí města slouţí uţ řadu let jako záchytný bod závodu, nachází se zde prezentace a cíl a probíhá zde vyhlášení výsledků. Poloha náměstí je ideálně ve středu města, přístupné z mnoha stran. Pro závod stačilo uzavřít úhlopříčnou ulici, která prochází náměstím, tím vznikl prostor pro cíl, prostor pro stan s občerstvením i pódium na vyhlášení výsledků (příloha 5). Trať závodu by měla splňovat všechny podmínky z hlediska pravidel, měla by být zajímavá, něčím výjimečná, aby přilákala co nejvíce účastníků. Měli by jsme trasu naplánovat tak, abychom zaujali co největší spektrum zájemců. Pokud moţno nabídnout trať lehčí nebo náročnější, kratší nebo delší. Také bychom neměli opomenout dětské kategorie a tím přilákat rodiny s dětmi. Trať Karlova běhu se během let neustále mění, upravuje a přizpůsobuje se vnějším podmínkám ať sněhovým nebo například nezískáním pozemkového povolení. Pro 39. Ročník (2010) se zvolila trať obtíţnostně těţší a lehčí a závodníci si tak měli moţnost zvolit pro sebe vhodnou trať. V sobotním závodě, který se jel volným způsobem měli závodníci moţnost volby mezi tratěmi – 10 km (příloha 6), 21 m a 30 km. Druhý den v neděli se závodilo klasickou technikou a to na tratích 10 km, 21 km a 42 km. Na kaţdé trati byly vypsané soutěţní kategorie a kaţdý měl moţnost závodit na dané trati ve svojí kategorii (tabulka 2). Závod byl také přichystán i pro malé závodníky, kdy děti s obrovským nadšením zdolaly 1 km. Start byl tradičně na louce nad Boţím Darem, kde je moţnost udělat široký startovní prostor (obrázek 5). Po startu následoval zhruba 1 km po pláni, kde se postupně závodníci sjíţděli do regulérních stop. Trasa všech tratí byla první 4 km stejná, závodníci projíţděli rezervací Boţídarské rašeliniště aţ k odbočce, kde se trasy rozdělily. Zhruba 5 km před cílem se všechny trasy zase sešly, a závěrečné kilometry měli závodníci stejné. Cíl byl na náměstí na Boţím Daru.
51
Neděle
Sobota Název kategorie
Ročník
Trať
Název kategorie Ročník
Trať
Děti – chlapci Děti – dívky Mládeţ– chlapci Mládeţ– dívky Muţi 2 Ţeny 2 Muţi V Ţeny 2 Muţi 1 Ţeny 1 Veteráni ml. Veteránky ml. Veteráni st. Veteránky st.
1998a mladší 1998a mladší 1992 - 1997 1992 - 1997 1960 - 1991 1965 - 1991 1959 a starší 1964 a starší 1970 - 1991 1970 - 1991 1960 – 1969 1960 – 1969 1959 a starší 1959 a starší
1 km 1 km 10 km 10 km 10 km 10 km 10 km 10 km 30 km 21 km 30 km 21 km 30 km 21 km
Ţáci Ţákyně Muţi 2 Ţeny 2 Muţi V Ţeny V Dorostenci Dorostenky Muţi 1 Ţeny 1 Veteráni ml. Veteránky ml. Veteráni st Veteránky st.
10 km 10 km 10 km 10 km 10 km 10 km 21 km 21 km 42 km 21 km 42 km 21 km 42 km 21 km
Tabulka 2: Přehled tratí a kategorií (http://www.lkslovan.cz)
Obrázek 5: Závodníci na startu
52
1996 a mladší 1996 a mladší 1960 - 1995 1965 - 1995 1959 a starší 1964 a starší 1992 - 1995 1992 - 1995 1970 - 1991 1970 - 1991 1960 – 1969 1960 – 1969 1959 a starší 1959 a starší
5.1.2 Zajištění patřičných povolení K pořádání sportovního závodu neodmyslitelně patří zajištění povolení vstupu do všech prostor, které jsou potřeba k uspořádání závodu. Je nezbytné podat oficiální oznámení, později ţádost o povolení pořádání závodu na patřičný úřad. Je nutné si zjistit všechny vlastníky pozemků, kudy vede trať závodu, na katastru nemovitostí a následně tyto vlastníky oslovit. Je třeba získat souhlas samosprávných celků (obcí, měst), vlastníků komunikací (Krajská správa a údrţba silnic), vyjádření vlastníků lesů. Následně poţádat odbor dopravy místně příslušný pro povolení k zvláštnímu uţívání komunikace (náměstí a přejezdy silnic) a stanovení dopravního značení z důvodu změny uţívání komunikace. Protoţe Karlův běh uţ má určitou tradici a pořádá se kaţdoročně, získání povolení k uspořádání byla uţ jen takové „formalita“. Hlavním jednatelem byl ředitel závodu, který rozeslal ţádosti (příloha 7) o konání závodu v daném termínu. Osloveny musely být tyto instituce: Městský úřad Boţí Dar, který musel vydat povolení k vyuţití prostor náměstí. Dále byla ţádost zaslána na Městský úřad Ostrov - odbor ţivotní prostředí, Městský úřad Jáchymov, také na Lesní správu Horní Blatné a Boţího Daru. Také bylo nutné oslovit Krajskou správu a údrţbu silnic Karlovarského kraje. Neméně důleţité bylo zaslat oznámení o konání závodu na Horskou sluţbu Boţí Dar a Policii ČR - obvodní oddělení Jáchymov. Jednotlivé instituce následně poslaly vyjádření a všechna stanoviska byla kladná.
5.1.3 Výběr vhodného termínu Zvolit správný termín je polovina úspěchu. Při volbě termínu je důleţité zkontrolovat harmonogram plánovaných akcí v kraji nebo dokonce v celé České republice, aby se v daný termín nekonal jiný konkurenční závod. Kdyby nastala situace stejného termínu, můţe tak závod přijít o velký počet účastníků. Pokud se stane závod během let určitou tradicí, jako je v našem případě Karlův běh, je volba termínu jednodušší, protoţe závod uţ má své příznivce. Tento závod je závislý na sněhové pokrývce, tak by se mělo zohlednit, v kterém měsíci je poslední roky vţdy sníh. Poslední roky se Karlův běh konal na přelomu února a března. Pro 39. ročník (2010) zvolili organizátoři termín o 2 týdny dříve a to v polovině února. Karlův běh je zařazen 53
do Ligy dálkových běhů, to znamená, ţe se musí řídit pravidly a termín musel být sdělen do 30.8. předchozího roku.
5.1.1 Finanční zajištění závodu Moţnosti, kde získat příspěvky na závod jsme uvedli v kapitole 4.4.3 Nyní uvedeme, kde organizátor získal finanční příspěvky na 39. ročník Karlova běhu (2010) Dotace od Karlovarského kraje Písemná ţádost o poskytnutí příspěvku z rozpočtu Karlovarského kraje na projekty z oblasti sportu musela být doručena do 31.10. po kterém následuje rok realizace projektu, v našem případě v roce 2009. Za den doručení se povaţuje přijetí ţádosti podatelnou Krajského úřadu Karlovarského kraje. Postup k získání dotace: -
Seznámit se s pravidly pro hodnocení a poskytování příspěvků z rozpočtu Karlovarského kraje.
-
Vyplnit ţádost a odevzdat ji na podatelnu Krajského úřadu Karlovarského Kraje.
-
Dostavit se na úřad k podepsání smlouvy o poskytnutí dotace.
Po uskutečnění projektu, na který byla přijata dotace, musel organizátor zpracovat vyúčtování o poskytnutí příspěvků a zaslal na úřad spolu s přehledem o úhradách a závěrečné hodnocení akce. (http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/Dotace_all/dotaceKK/) Dotace od města Karlovy Vary Téma naší diplomové práce zapadá do oblasti „Tělovýchova, sport a volnočasové aktivity“. Organizátoři museli podat ţádost o poskytnutí dotace na sport a tělovýchovu z rozpočtu města Karlovy Vary na příslušný odbor Magistrátu města KV do konce září předcházejícího roku. V ţádosti museli vyplnit povinné poloţky jako jsou: -
údaje a informace o ţadateli,
-
charakteristika a záměr akce,
-
předběţný rozpočet nákladů,
-
informace zda uţ projekt obdrţel dotaci z veřejných prostředků od jiného subjektu, 54
Po přijetí ţádosti na úřadě byl proces následující: ţádost projednala komise Rady města, zde byla ţádost odsouhlasena a byla předloţena Radě města, která projednala výši udělených dotací. Závěrečné a konečné odsouhlasení bylo uděleno Zastupitelstvem města. Na poskytnutou dotaci bylo nutné vypracovat podrobné vyúčtování a bylo nutné doloţit i kopie stvrzenek, to vše nejpozději do 30.11. téhoţ roku. (http://www.mmkv.cz) Jiné příjmy Závod by se neobešel bez sponzorů, kteří do závodu přinesli například hodnotné ceny pro vítěze, upomínkové předměty pro všechny zúčastněné a nebo sponzorské dary v podobě jídla. Vyjmenované poloţky byly velmi nákladné a bez sponzorské pomoci by organizátoři pravděpodobně tuto akci nebyli schopni uspořádat. Nezanedbatelnou poloţkou v příjmu financí bylo startovné z kterého se také hradily náklady. Je nutné zváţit výši startovného, aby byl příjem do kasy co nejvyšší, ale zároveň cena byla přijatelná pro závodníka. Jde o takový kompromis pro obě strany.
5.1.2 Technické a materiální zabezpečení závodu Závod je nutné ošetřit z technického a materiálního hlediska. Organizátor musí předem promyslet, jaký materiál a technika je v jeho vlastních moţnostech a co je nutné zakoupit, objednat nebo zapůjčit. Karlův běh uţ je závod pro velký počet účastníků. Za víkend se na start postaví zhruba 600 lidí, proto organizátoři uváţili přípravu zázemí a najali agenturu na zajištění některých prací souvisejících s výstavbou zázemí. S agenturou byla uzavřena smlouva o dílo (příloha 8). Technické zabezpečení Zařizování z technického hlediska začalo uţ před sezónou, neţ napadl sníh. Tým brigádníků projel tratě závodu, kde byla potřeba, tak uřezali větve stromů nebo upravili povrch. Zhruba 10 dní
před startem se začalo s úpravou tratí pomocí rolby.
Samozřejmě, ţe ročník od ročníku se příprava liší dle stavu sněhu. Pro 39. ročník (2010) byla sněhová pokrývka dostatečná a tratě se díky padajícímu sněhu upravovaly téměř dnem i nocí po dobu 4 dnů. Rolbu, kterou organizátoři pouţívali k úpravě tratí pronajali od Sdruţení obcí Krušnohoří, vše bylo samozřejmě ošetřeno smlouvou. Pro ošetření 55
tratí muselo být připraveno dostatek lopat, pro případ, kdyby přišla obleva a trať by se musela do-upravit ručně. Také byla potřeba zajistit kvalitní zázemí na náměstí. Manuální práci a materiál obstarala najatá agentura, která zajistila postavení jídelního stanu ve kterém nesměli chybět stoly, lavice a plynové tepelné lampy, které závodníkům zajistili určitý tepelný komfort při jídle. Dále byla třeba postavit stan v prostoru cíle pro zvukovou aparaturu a zázemí pro komentátora. Také agentura zajistila mobilní kovové zábrany a rozmístila je podél cílové rovinky, aby byli oddělení diváci od závodníků. Na tyto zábrany byli poté vyvěšeny reklamní banner, plachty sponzorů celé akce. V cíli byl také postavena nafukovací brána a vyvěšeny reklamní vlajky. Dalším důleţitým prostorem bylo pódium se stupněm vítězů. Pro ty závodníky, kteří si nebyli jisti jaké vosky zvolit na závod, tu byl připraven poradenský stánek od firmy SWIX (obrázek 6). Zkušení servismani poskytli poradenství zdarma, pokud závodníci měli zájem o namazání, servismani za poplatek lyţe připravili. Na sobotní závod se mazaly parafíny, na nedělní závod uţ pouze stoupací vosk.
Obrázek 6 : Příprava lyţí od servismanů
56
Materiální zabezpečení Organizátor musel myslet i na materiální sloţky, které byla potřeba. U registrace musel pro pořadatele obstarat kancelářské potřeby, počítač, tiskárnu, desky a diplomy. Nutné bylo také připravit tašky s upomínkovými předměty od sponzorů pro závodníky. Tašku dostávali u prezentace, nalezli v ní například hrníček s logem Karlova běhu. Také bylo potřeba vybavit občerstvovací stanice kelímky na čaj, miskami na ovoce a sušenky. Do jídelním stanu potom bylo nutné plastové příbory a talířky a tácky. Velmi nápomocné bylo také obstarání vysílaček, které ulehčili koordinaci. Kaţdý závodník při závodě kvůli identifikaci musí obléci startovní číslo. Při opatřování startovních čísel by měl mít organizátor hrubou představu o počtu závodníků, kteří závod mohou navštívit, aby čísel měl dostatek. Na závod Karlův běh organizátoři kaţdý rok nechávají vyrobit nová startovní čísla (obrázek 7). Důvodů je hned několik. Kaţdý ročník můţe sponzorovat jiný sponzor, který by měl nárok na objevení jeho loga na startovních číslech. Dále je startovní číslo povaţováno za památeční předmět pro závodníky a kaţdý si ho po závodě můţe ponechat. „Několik předešlých ročníků se zkusily čísla od závodníků vybírat nazpět, ale dospěli jsme k poznatku, ţe některé čísla chybí, tím nejsou kompletní série čísel a práci to spíše zkomplikuje.“ (Pavelka, 2010)
Obrázek 7 : Startovní číslo na Karlův běh 57
Poslední dva ročníky organizátoři vyuţili elektronických čipů a kaţdému závodníkovi byl přidělen při registraci čip. Čipy se objednali u firmy, kdy dodavatel poslal kompletní sérii čipů a k tomu program časomíry. Závodník se registroval přes web přes online formulář a automaticky mu program k číslu přičetl kód čipu. V cíli pak pořadatelé dávali velký důraz na vrácení čipů a závodníkům i pomáhali se sundáním (obrázek 8). „Je to přesné měření, hodně šetří energii, čas a práci pořadatelům při ručním měření“. (Pavelka, 2010)
Obrázek 8: Sundání čipů v cíli
5.1.3 Medializace a propagace, Internetové stránky závodu Medializace a propagace K přilákání co nejvíce závodníků slouţí široko-rozsáhlá a účinná propagace. Zájmem kaţdého organizátora závodu je mít na akci co největší počet závodníků a diváků, proto musí oslovit širokou veřejnost pomocí médií (rádio, noviny, časopisy, internet, televize) nebo výlepem plakátů. Při medializaci závodu je důleţité myslet na 58
sponzory, kteří do závodu vloţili své prostředky a na oplátku očekávání medializování jejich značky či produktu. Přípravy propagace začaly zhruba měsíc a půl před termínem závodů. Nechaly se vyrobit letáky a plakáty. Organizátor obešel sportovní obchody a domluvil vylepení plakátů ve výloze, také domluvil vylepení v autobusech MHD Karlovy Vary, v knihovně, na nástěnkách na úřadech. Neméně důleţité bylo také oblepit sportoviště jako plavecký bazén, fitness centrum, sportovní bary a jiná veřejná místa. Čtrnáct dní před akcí začaly probíhat sponzorské spoty v rádiu Egrensis a týden před akcí se vytiskly propagační články v regionálním tisku jako je Karlovarský deník, Mladá fronda DNES nebo Sedmička. Na samotný závod byla přizvaná televize, která poslední roky jeví zájem o tyto volnočasové akce pro širokou veřejnost. V televizi se pak objevil krátký informační spot o atmosféře a proběhnutí závodu. Nechyběl ani exkluzivní článek v regionálním tisku spolu s fotografiemi a jmény vítězů (příloha 9). Na celý průběh akce se vyvěsili na viditelné místo reklamní bannery, v cíli se postavila cílová nafukovací brána (obrázek 9) a v prostoru vyhlášení výsledků byla postavena nástěnka se všemi sponzory (obrázek 10).
Obrázek 9 : Cílová rovinka
59
Obrázek 10: Informační deska sponzorů pro rok 2010 Internetové stránky V dnešní době internetového světa je téměř nutností mít webové stránky, aby závod mohl existovat. Webové stránky přináší samé výhody: velmi rychlé, praktické a nepřetrţité spojení se zájemci o závod. Jakákoliv náhlá změna jde pomocí tohoto informačního kanálu rychle sdělit. Karlův běh se organizuje pod záštitou domovského lyţařského klubu v Karlových Varech, proto veškeré informace šlo nalézt na stránkách klubu: www.lkslovan.cz, kde zájemce nalezl odkaz na stránky Karlova běhu : www.lkslovan.cz/karel/. Pokud zájemce neznal webovou adresu závodu, internetový vyhledávač po zadání pojmu „Karlův běh“ rychle vyhledal odkaz přímo na domovskou stránku závodu. Zde se zájemce měl moţnost dozvědět veškeré informace o závodu, nalezl zde propozice, online přihlášku, výsledky a fotografie z předchozích ročníků. Kaţdý měl také prostor na vyjádření v sekci „diskuze“, kde mohl organizátorům zanechat vzkaz. Při jakýmkoliv dotazu je zde uveden kontakt na pořadatele.
60
5.1.4 Propozice závodu Velmi důleţitým informačním pojítkem mezi závodníkem a organizátorem jsou propozice závodu. Organizátor zde uvádí veškeré stěţejní instrukce pro závodníka jako jsou : název, datum a místo závodu, místo a čas prezentace, čas startu, tratě a kategorie. Dále by neměl opomenout sdělit podmínky účasti, výši startovného, ceny pro vítěze a také kontakt pro více informací. Informace, které zde jsou uvedeny jsou závazné, proto pořadatel musí zváţit co do propozic uvádí. Propozice Karlova běhu byly vyvěšeny na internetových stránkách karlovarského lyţařského klubu : www.lkslovan.cz. Z předchozích ročníků vznikla databáze kaţdoročních návštěvníků, kteří dali souhlas k případnému zaslání propozic na další ročník. Proto by organizátor ve svém vlastním zájmu neměl opomenout tyto zájemce obeslat. Celé znění propozice jsme uvedli v příloze 10.
5.1.5 Realizační tým Zajištění lidských zdrojů se odvíjí především od velikosti závodů a dané lokality. Na přípravě závodě se podílí team lidí, kteří zajistí vše potřebné. Je pravdou, ţe tento team není nijak početný. Obvykle se jedná o ředitele závodu a několik jeho pobočníků. V den závodu je ale potřeba více lidí, proto je důleţité, aby organizátor promyslel, jaké funkce je potřeba obsadit. Kdyţ byla stanovena trasa tratě, musí se fyzicky obejít, zjistit podmínky prostředí tratě, kde se musí něco upravit, kde musí stát kontrola, kde stačí směrový ukazatel a hned si zaznamenávat do mapy, aby bylo rychlé zorientování v plánu. Personální obsazení organizátorů je voleno z okruhu přátel, příznivců běţeckého lyţování a nadšenců do sportu. Jsou to dobrovolníci, kteří za pomoc dostanou jen stravu a ubytování zdarma po dobu závodů, ţádná finanční odměna pro ně bohuţel nebyla vyhrazena. Kaţdý organizátor dostal desky s pokyny, s mapou, s popisem jednotlivých závodů, se seznamem telefonních čísel a jednotlivých pozic na startu, trati a v cíli. Pro uspořádání Karlova běhu byla potřeba 44 členů pořadatelů: Předseda organizačního výboru
Technický delegát
Ředitel závodu
Hlavní rozhodčí 61
Velitel tratí
Rozhodčí v cílovém prostoru
Prezentace (4x)
Rozhodčí na prémie
Moderátor
Snímání startovní čísel (4x)
Velitel startovního prostoru
Rozhodčí na trati 4x
Velitel cílového prostoru
Kontrola na trati 4x
Časoměřič v cíli (2x)
Velitel občerstvovací stanice
Zapisovatel časoměřiče (2x)
Občerstvovací stanice 6x
Rozhodčí v cíli (2x)
Informatik 3x
Zapisovatel v cíli (2x) Někteří z teamu rozhodčích byli připraveni nastoupit na ruční úpravu tratí s lopatou, pokud by bylo potřeba. Na tento ročník bylo naštěstí sněhu dostatek, stačila strojová úprava.
5.1.6 Zdravotní zabezpečení Velmi důleţité pro pořadatele je zajistit zdravotní zabezpečení po celou dobu akce. Na horách existuje celá řada rizik, proto musí být myšleno na bezpečnost všech návštěvníků. Organizátor musí zajistit veškerá opatření pro řešení zdravotních problémů celou dobu konání závodů. Celý víkend byli na místě v pohotovosti záchranáři z Nemocnice Ostrov a také Horská sluţba Boţí Dar.
5.1.7 Občerstvení. Při tělesné aktivitě je nutno si hlídat pitný reţim a doplňovat energii v podobě energetických tyčinek nebo iontového nápoje. V závodě jako maratonský běh toto pravidlo platí obzvláště. Proto organizátor musí zajistit občerstvovací stanice nejen v cíli, ale i na trati, aby se závodníci mohli občerstvit. Podle délky tratě jsou na trase rozmístěny 1 a více takovýchto stanic. Organizátoři Karlova běhu zajistili občerstvení na tratích v sobotu i v neděli. Sobotní
občerstvovací stanice mohli závodníci vyuţít na tratích 21 km a 30 km.
V neděli na tratích 21km a 42 km. Občerstvovací stanice nabízela nakrájené ovoce jako jsou jablka, banány a pomeranče. Dále byla na výběr čokoláda nebo sušenky. Pitný reţim závodníci mohli doplnit teplým čajem nebo teplým a studeným iontovým nápojem z plastových kelímků. V cíli byla umístěna také občerstvovací stanice, která 62
poskytovala stejnou nabídku jako na trati. Navíc zde závodníci měli moţnost teplého jídla V jídelním stanu, kde byli plynové tepelné hořáky se mohli posadit a u stolů si v klidu vychutnat teplý guláš nebo masové torteliny se sýrovou omáčkou. Díky sponzorům Vitana, městu Abertamy a Pernink bylo pro závodníky
připraveno
občerstvení na vysoké úrovni.
5.2 Realizační fáze Přichází den, kdy se zúročí veškeré úsilí organizátora a ukáţe se v jaké kvalitě byl závod připraven. Velmi precizní naplánování je nutné při větším počtu startujících. V této realizační fázi je veškerý personál informován, vše je domluveno a připraveno.
5.2.1 Zajištění hladkého průběhu akce Samotná realizace závodu začala zhruba týden před závodem, kdy rolbaři začali upravovat trať. Úpravy tratě vrcholili den před startem, kdy se upravovalo s rolbou téměř celou noc. Dva dny před závodem tým pořadatelů začal kompletovat tašky pro závodníky, které se dávali kaţdému při registraci. V pátek, den před závodem začala veškerá výstavba zázemí na náměstí, přivezeny byly mobilní toalety. Také od odpoledních hodin byla moţnost se odprezentovat a vyzvednout si startovní číslo s čipem. V den závodu se prováděli poslední úpravy jako bylo nafouknutí cílových brán nebo vyvěšení posledních reklam. Všichni pořadatelé byli informováni o svým pozicích na brzké ranní společné schůzi, kde jim byly rozdány desky se všemi podklady a ţluté vesty s nápisem „pořadatel“ na zádech. Start byl v sobotu i v neděli v 10h a prezentace začala uţ od 7:30, takţe závodníci měli dostatečný prostor pro vyzvednutí si startovního čísla a čipu. V prostoru prezentace byly vyvěšeny časy startu, vyvěšené trasy závodu a jiné důleţité informace. Na startu museli být připraveni startéři spolu s pořadateli, kteří koordinovali závodníky. Po startovním výstřelu se závodníci hromadně vydali na trať a zhruba po 1 km na ně byla připravena rychlostní prémie (obrázek 11), na první tři závodníky čekala věcná cena. V sobotním závodě byla připravena i trať pro nejmenší, kdy měli moţnost závodit na 1000 metrů dlouhém okruhu. Po dokončení závodu dětí byly vyvěšeny co nejdřív průběţné výsledky. Na trati 21km, 31km, 42 km byla připravena občerstvovací stanice, bylo nutné ráno připravit veškeré ovoce, sušenky, teplý čaj, energetický nápoj a dovézt to na určené místo. Zde postavili stoly, vše rozloţili a byli připraveni na příjezd prvních závodníků. Vše proběhlo bez jakýkoliv problémů. 63
Po dojetí závodníků do cíle kaţdému byl odebrán čip a byli vyvěšeny průběţné výsledky. Kaţdý závodník měl moţnost prvotního občerstvení ve stanu hned u cíle a nebo mohl zavítat do jídelního stanu se stoly, nabídkou teplých jídel. V prostoru cíle byl po celou dobu komentátor, který komentoval výkony závodníků. Ve 14h přišlo na řadu vyhlášení výsledků, kdy organizátoři rozdali zaslouţené ceny vítězům, předali vylosovanou tombolu a neopomněli ani na rychlostní prémii. Ani jeden den nikdo nevznesl protest, proto průběţné výsledky mohli být prohlášeny za oficiální. Po skončení prvního dne závodu pořadatele uklidili náměstí,
připravili vše
potřebné na neděli a večer vyrazila opět rolba upravit tratě. Druhý den proběhlo vše stejně, opět bez problémů. Ţádné zranění za celé dva dny nebylo, sněhové podmínky i počasí byli výborné.
Obrázek 11: Prémie – 1 km po startu
5.2.2 Výsledkový servis a časomíra Vyhlášení výsledků je součástí kaţdého závodu. Proto je velmi důleţité rychlé zpracování alespoň předběţných výsledků, aby se závodníci mohli co nejdříve podívat v jakém čase a pořadí dojeli. Díky čipům je zpracování výsledků značně ulehčeno. Organizátor vyvěsil průběţné výsledky na viditelné místo v centru dění a kaţdý měl 64
moţnost shlédnutí (obrázek 12) a byl dostatečný prostor pro vznesení případných protestů. Po dojetí všech závodníků přišlo na řadu vyhlášení vítězů. Závod byl rozdělen do více kategorií, proto si pro ceny přišlo hodně závodníků. Tento ročník byl bohatý na sponzory, díky kterým byla moţnost vyhrát například lyţe, kolo, ale také peněţní výhra. Nechyběla ani tombola, kdy se losovalo ze všech startovních čísel a hlavní cenou bylo týdenní pouţívání auta od sponzora Cars Bad. Po skončení dvoudenních závodů organizátor zajistil umístění oficiálních výsledků na webových stránkách, kde závodníci měli moţnost shlédnutí jednotlivých kategorií, ale i absolutní výsledky tratě. Také odeslal krátkou tiskovou zprávu s fotografiemi mediím a zaslal zhodnocení a poděkování sponzorům.
Obrázek 12: Vyvěšení průběţných výsledků
5.3 Dokončení a likvidace závodu Jakmile proběhlo nedělní vyhlášení výsledků, přišly na řadu likvidační a úklidové práce. Bylo potřeba uklidit prostor startu i cíle, odvézt veškerý materiál. Na tratích museli organizátoři sundat navigující cedule, ceduli Prémie atd. Po odvezení veškerého 65
materiálu nastoupila úklidová četa, která uklidila a vyvezla nashromáţděné odpadky. Některé práce pokračovaly i druhý den dopoledne.
5.3.1 Vyúčtování akce Po zakončení akce je povinností pořadatele vyúčtovat celou akci. Obsah vyúčtování tvoří přehled všech příjmů a zároveň i výdajů akce. Pro představu uvádíme seznam figurujících údajů ve vyúčtování v tabulce 3. (záměrně neudáváme konkrétní částky, tyto údaje jsou pro naší diplomovou práci bezpředmětné. Díky tomu organizátor zjistí, zda byla akce výdělečná nebo ztrátová. K vyúčtování organizátor nesmí opomenout přiloţit všechny potřebné doklady o zaplacení. Kompletnímu vyúčtování jednatel závodu zaslal na všechny úřady, odkud se čerpaly dotace. Jednalo se o Magistrát města Karlovy Vary a Krajská úřad Karlovy Vary. Příjem
Kč
Výdej
Kč
Kraj KV
pronájem stanu
Město KV
plyn do lamp
HUDY sport
benzín do skútru, rolba
SWIX
občerstvení závodníci
FIRO
ubytování a strava rozhodčí
Jurica
odměny rozhodčím
Emco
odměny závodníkům
Enervit
plastové kelímky na čaj
Konzum Čáda
startovní čísla
startovné
čipy
Solomon
kancelářské potřeby
Cars Bad
upoutávky
Mattoni
kapesníčky pro závodníky fotograf zvukař & zvuková aparatura záchranáři úklid, odvoz odpadu
CELKEM
Kč
CELKOVÁ BILANCE:
Kč
CELKEM Kč
Tabulka 3: Přehled údajů figurujících v rozpočetu Karlova běhu - 39.ročník (2010) 66
5.4 Doporučení pro další ročníky Karlova běhu 39. ročník Karlova běhu 2010 proběhl úspěšně, ale stále je co zlepšovat a mít nové a další cíle v organizaci, vylepšení pro závodníky, zpestření pro fanoušky nebo doprovodný program pro diváky. Zde uvádíme několik poznatků, návrhů pro zkvalitnění dalších ročníků: Začít s propagací a medializací o něco dříve – o vánočních svátcích se v Krušných horách objevuje spoustu příznivců sportu. Nabídnout závodníkům dopravu z Karlových Varů a zpět společným autobusem za malý poplatek (niţší neţ normální jízdné linkovým autobusem). Parkování zdarma pro závodníky Karlova běhu. Úschovna lyţí, věcí v místě startu, v místě prezentace. Zkvalitnění zázemí - teplý vyhřívaný stan. Nabídka teplých jídel. Soutěţe pro děti, koncert. Pozvat známou osobnost. Sehnat více sponzorů . Sníţit startovné. Těmito kroky by se mohl stát Karlův běh pro závodníky více lukrativní a mohlo by se to odrazit na větším počtu startujících. Za posledních 11 let se počet startujících v hlavním nedělním závodě nepřehoupl přes 600 závodníků (obrázek 13).
67
Přehled počtu závodníků v letech 2000 - 2010 600 500 400 300 200 100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 sobota
neděle
Obrázek 13 : Přehled počtu závodníků v letech 2000 - 2010
5.5 Shrnutí praktické části V praktické části jsme se snaţili uvést veškeré stěţejní kroky, které vedou k úspěšnému uspořádání závodu vytrvalostního charakteru pro širokou veřejnost. Kaţdá kapitola byla podrobně rozebrána a byl uveden konkrétní příklad na závodě - 39.ročník Karlova běhu (2010) na Boţím Daru v Krušných horách. Nyní nastíníme stručný přehled po sobě jdoucích úkonů, které je třeba při organizaci zařídit. Výběr vhodné lokality a výběr tratí Lokalita,pro kterou se organizátor rozhodne, by měla být lukrativním místem zároveň pro závodníky i diváky. V místě konání by měl být prostor pro zázemí závodu, pro start i cíl a také organizátor musí zajistit parkování pro účastníky. Trať závodu by měla být zvolena co nejvíce atraktivní pro závodníky, často je tím hlavním důvodem, proč se závodníci vrací v dalších ročnících. Zajištění patřičných povolení Po naplánování tratí je nutné zjistit majitele všech pozemků, přes které vede trasa závodu a následně je oslovit a získat souhlas k pořádání závodu. 68
Výběr vhodného termínu Při zvolení termínu je důleţité zkontrolovat harmonogram plánovaných v kraji aby nenastala kolize s jiným konkurenčním závodem a tím se přišlo o účastníky. Finanční zajištění závodu Pro úspěšné zorganizování celého projektu je nutné vyřešit finanční stránku závodu. Organizátor mohou vyuţít dotací z institucí jako je Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, Český svaz tělesné výchovy, kraj nebo město. Dalším finanční příjem můţe být poskytnuta od sponzorů a v neposlední řadě od samotných závodníků v podobě startovného. Technické a materiální zabezpečení závodu Do této oblasti organizace spadá zajištění veškerého materiálu a techniky pro závod. To představuje úpravu tratí technikou, označení tratí, obstarání občerstvovací stanice, zajištění zázemí prostoru startu a cíle, prezentace a postavení reklamních bannerů. Také zajistit kancelářské potřeby, diplomy, startovní čísla atd. Medializace a propagace, Internetové stránky závodu Zájmem kaţdého organizátora je přilákat na svou akci co nejvíce závodníků a diváků, proto musí oslovit širokou veřejnost pomocí médií (rádio, noviny, časopisy, televize). Internetové stránky pak slouţí k rychlé komunikaci se zájemci a sdělení jim novinek a důleţitých informací. Propozice závodu Propozice závodu je oficiální dokument, který funguje k informačnímu propojeni organizátora a závodníka. Jsou zde sděleny veškeré stěţejní instrukce pro závodníka jako jsou: název, datum a místo závodu, místo a čas prezentace, čas startu, tratě a kategorie. Realizační tým Ţádný závod se neobejde bez schopných a odpovědných lidí, kteří asistují při plánování realizaci i při uklízení závodu. V den akce zajišťují bezproblémový chod u registrace, na startu, během závodu, v cíli a při vyhlášení výsledů. 69
Zdravotní zabezpečení Zdravotní zabezpečení je nutné během celého průběhu akce. Měli by být zajištěna veškerá opatření pro řešení zdravotních problémů po celou dobu konání závodů. Občerstvení Při fyzické aktivitě dlouhodobějšího rázu je nutné doplňovat tekutiny a energii. Proto na by na závodě vytrvalostního charakteru neměla chybět občerstvovací stanice na trati a samozřejmě také v cíli. Zajištění hladkého průběhu akce Aby při samotném závodě všechno proběhlo tak jak má, je nutné aby měl organizátor promyšlené a následně zajištěné všechny zásadní kroky celé akce. V den závodu musí být vše připraveno a pořadatelé na svém místě. Výsledkový servis a časomíra Po dojetí závodníků je nutné co nejrychleji vyvěsit průběţné výsledky. Zajištění rychlého zpracování mohou vypomoci elektronické čipy a s nimi spojený program. Je to nejrychlejší a nejpřesnější zpracování v dnešní době. Dokončení a likvidace závodu V této fázi přichází na řadu úklidová četa a vše dá do původního stavu. Je potřeba uklidit zázemí startu a cíle, odpadky na trati. Odveze se veškerý materiál. Vyúčtování akce Po zakončení akce je povinností pořadatele vyúčtovat celou akci. Obsah vyúčtování tvoří přehled všech příjmů a zároveň i výdajů akce.
70
6 Závěr Běh na lyţích patří mezi oblíbené sporty u široké populace. Dá se říci, ţe běţecké lyţování mělo, má a bude mít vţdy své příznivce. Je proto důleţité, aby tento sport nabízel společenské závodní události, kde by tito sportovní nadšenci měli příleţitost porovnat síly, dosáhnout svých vytyčených cílů nebo si prostě jen zazávodit pro radost. Vytvořili jsme práci, která se zabývá organizováním maratonských závodů v běhu na lyţích. Snaţili jsme se přiblíţit veškeré kroky organizátora při pořádání masové akce. V teoretické části jsme se věnovali historii dálkových běhů ve světě tak i v Čechách. Také jsme charakterizovali
a rozdělili
běţecké lyţování a podrobně
rozebrali pravidla běhu na lyţích platné pro maratonské závody. Dále jsme zmínili proces
organizováni
sportovní
akce
z hlediska
ekonomického,
managementu
a marketingu. V další části jsme se zaměřili na samotný proces organizování, kdy jsme problematiku teoreticky rozebrali a následně uvedli na konkrétním závodě Karlův běh (2010). Vycházeli jsme z informací od organizátorů, kteří mají dlouholeté zkušenosti s obdobným projektem. Proces organizace jsme rozdělili do 3 hlavních fází. První fáze byla přípravná, kdy organizátor musel naplánovat a zabezpečit všechny potřebné činnosti a podklady. To zahrnovalo vybrat vhodnou lokalitu a následně závodní tratě, zvolit vhodný termín, zajistit patřičné povolení, obstarat finanční zajištění, technické a materiální zabezpečení, medializace a propagace, internetové stránky, propozice závodu, sestavení realizačního teamu, zdravotní zabezpečení a občerstvení. Následovala fáze realizační kdy se uskutečnili výše uvedené kroky a zajistil se hladký průběh akce v den závodu. Poslední fází organizace bylo dokončení a likvidace závodu a závěrečné vyúčtování celé akce. Následně jsme vytvořili doporučení pro další ročníky Karlova běhu, čím by se tento konkrétní závod dal vylepšit, zpestřit, prostě celkově zkvalitnit.
71
Věříme, ţe naše práce bude nápomocná organizátorům nováčkům, díky ní si budou moci utvořit představu celého procesu organizace od začátku aţ do konce. Díky našim informacím se zájemce můţe vyvarovat mnoha začátečnickým nebo i systémovým chybám.
72
Pouţitá literatura a zdroje Kniţní publikace AMSTRONG, M., STEPHENS,T. Management a leadership. Praha: Grada Publishing, 2008, ISBN 80-247-2177-4 ČÁSLAVOVÁ, E. Management a marketing sportu. Olympia Praha: 2009. ISBN 978-80-7376-150-9 ČÁSLAVOVÁ, E. Management v tělesné výchově a sportu (vybrané kapitoly). Praha: Karolinum, 2007.ISBN 80-246-0050-5 DAŇHELOVÁ, Š. Vybrané kapitoly z ekonomiky. Brno: Paido, 2002. ISBN 807315-032-8 DVOŘÁK, F. a kol. Česká škola lyžování - Běh na lyžích. Praha: Svaz lyţařů České republiky, 1996 DONNERLY, J., GIBSON J. Management. přeloţili: Dolanský, V., Koubek, J., Grada publishing 1997, ISBN 80–7169–422-3 GNAD, T. a kol. Kapitoly z lyžování. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-2460241-5 HENDL, J. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum 1997. 80- 7184549-3 HOBZA, V., REKTOŘÍK, J., Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress 2006. ISBN 80-86929-04-3 ILAVSKÝ, J. Běh na lyžích, metodický dopis, 2005, verze 1.1
KULHÁNEK, O. Zlatá kniha lyžování. Praha: Polyfrafia, 1989. ISBN 27-08389
73
LIŠKA, V. Diplomová práce – zpracování a obhajoba. Praha: Ivo Ulrych – Růţičkův statek, 2003. ISBN 80-86579-11-5 MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2008 Úplná znění platná k 1.1. 2008. Praha : Grada Publishing, 2008 ISBN 978-80-247-2385-3 NOVOTNÝ, J. Ekonomika sportu, Praha: ISV nakladatelství, 2000. ISBN 8085866-68-4
SAWYER, TH.,HYPES, M., HYPES, JA. Financing the sport enterprise. USA: Sagamore Publishing, 2004. ISBN 1-57167-520-5 SOUMAR, L., BOLEK, E. Běh na lyžích. Praha: Grada, 2001, ISBN 80-2470015-8 Zákon ČNR č. 357/1992 Sb. O dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti ve znění jeho novely č. 215/2009 Sb. Svaz lyţařů České republiky.Pravidla lyţařských závodů 2009 – Běţecké disciplíny Internetové zdroje Citace [on- line]. [cit.2011-20-02]. Dostupné z WWW:
Dotace – ČSTV [on- line]. [cit.2011-29-03]. Dostupné z WWW:
Dotace - Magistrát města Karlovy Vary [on- line]. [cit.2011-29-03]. Dostupné z WWW: Dotace - Karlovarský kraj [on- line]. [cit.2011-27-03]. Dostupné z WWW:
74
Formální stránka diplomové práce [on- line]. [cit.2011-20-02]. Dostupné z WWW: Historie – Vasův běh [on- line]. [cit.2010-06-03]. Dostupné z WWW:
sporty/clanek.phtml?id=96897> Historie – Vasův běh [on- line]. [cit.2010-06-03]. Dostupné z WWW:
Historie – Jizerská 50 [on- line]. [cit.2010-06-03]. Dostupné z WWW:
Historie – Worldloppet [on- line]. [cit.2010-15-04]. Dostupné z WWW:
Liga dálkových běhů [on- line]. [cit.2010-10-04]. Dostupné z WWW:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy – dotace [on- line]. [cit.2011-2703]. Dostupné z WWW: a <www.msmt.cz/Sport/Dotace> Propozice- Karlův běh [on- line]. [cit.2010-17-01]. Dostupné z WWW:
Noviny LINHART, J. Karlovarský deník, úterý 16. Února 2010, str.19, Řízené rozhovory Řízený rozhovor s ředitelem závodu: Pavelka Milan [2010-03-03] Řízený rozhovor s předsedou organizačního výboru: Jitka Peřina [2010-02-15]
75
Seznam příloh Příloha 1: Přehled bodů při počtu závodníků menší neţ 100 Příloha 2: Přehled bodů při počtu závodníků větší neţ 100 Příloha 3: Marketingová nabídka Příloha 4: Smlouva se sponzorem Příloha 5: Uspořádání náměstí na Boţím Daru, uzavřena úhlopříčná ulice Příloha 6: Mapa – vyznačení tratě na 10 km Příloha 7: Ţádost o souhlas konání závodu Příloha 8: Smlouva o dílo Příloha 9: Tištěný článek v Karlovarském deníku Příloha 10: Propozice
76
Příloha 1: Přehled bodů při počtu závodníků menší neţ 100 Pořadí
Body
Pořadí
Body
Pořadí
Body
Pořadí
Body
1.
100
14.
37
27.
24
40.
11
2.
90
15.
36
28.
23
41.
10
3.
80
16.
35
29.
22
42.
9
4.
75
17.
34
30.
21
43.
8
5.
70
18.
33
31.
20
44.
7
6.
65
19.
32
32.
19
45.
6
7.
60
20.
31
33.
18
46.
5
8.
55
21
30
34.
17
47.
4
9.
50
22.
29
35.
16
48.
3
10.
45
23.
28
36.
15
49.
2
11.
40
24.
27
37.
14
50.
1
12.
39
25.
26
38.
13
13.
38
26.
25
39.
12
(http://www.czech-ski.com/userfiles/beh-na-lyzich/file/srubd09-10-fin.pdf)
77
Příloha 2: Přehled bodů při počtu závodníků větší neţ 100 Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21 22. 23. 24.
Body
Body
Pořadí
Body
Pořadí
Body
74
53.
48
79.
22
73
54.
47
80.
21
72
55.
46
81.
20
71
56.
45
82.
19
70
57.
44
83.
18
69
58.
43
84.
17
68
59.
42
85.
16
67
60.
41
86.
15
66
61.
40
87.
14
65
62.
39
88.
13
64
63.
38
89.
12
63
64.
37
90.
11
62
65.
36
91.
10
61
66.
35
92.
9
60
67.
34
93.
8
59
68.
33
94.
7
58
69.
32
95.
6
57
70.
31
96.
5
56
71.
30
97.
4
55
72.
29
98.
3
54
73.
28
99.
2
53
74.
27
100.
1
52
75.
26
77
Pořadí 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50.
51
76.
25
25.
76
51.
50
77.
24
26.
75
52.
49
78.
23
150 140 130 125 120 115 110 105 100 95 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78
(http://www.czech-ski.com/userfiles/beh-na-lyzich/file/srubd09-10-fin.pdf)
78
Příloha 3: Marketingová nabídka
Marketingová nabídka -
spojení a uţívání názvu („Hlavní“ - generální) partner Karlova běhu“
-
umístění reklamních plachet partnera v prostoru startu a cíle na Boţím Daru
-
umístění loga na všech reklamních plakátech a propagačních materiálech
-
umístění loga partnera na internetových stránkách pořádajícího oddílu
-
umístění loga partnera na propozice a výsledkové listiny
-
umístění loga firmy a reklamních plachet v místě konání doprovodných akcí
-
dle moţnosti propagace v médiích jako (hlavního) partnera akce (kabelová TV, Mladá fronta Dnes, Deníky Bohemia, Karlovarský týdeník, regionální radia)
-
umístění loga firmy a reklamních ploch v místě konání závodu
-
opakované uvedení firmy moderátorem závodu („hlavní /generální/ partner akce“)
-
uvedení partnera v souvislosti s propagací akce
-
při dlouhodobější spolupráci umístění loga firmy na závodních číslech
-
předávání cen zástupcem firmy
-
zajištění dvou noclehů v době konání akce na B.Daru
-
rezervace 10 startovných čísel pro závod, osvobozených od startovného
-
v případě dlouhodobější spolupráce je moţné umístit název firmy do názvu závodu
Poţadavek: -
Finanční plnění ve výši …………..,-Kč (v případě dlouhodobější spolupráce lze jednat o sníţení finanční částky a naopak o rozšíření reklamního plnění)
79
Příloha 4: Smlouva se sponzorem
SMLOUVA Podle § obchodního zákoníku mezi:
LK SLOVAN Karlovy Vary, občanské sdruţení se sídlem:
Dr. Bechera 18, Karlovy Vary, 360 01
zapsaná:
Registrace u Ministerstva vnitra ČR č.II/S-OS/1-24729/94
zastoupena:
Miloslav Pavelka, ředitel závodu
IČO: Číslo účtu: (dále jen LK Slovan)
a
…………….
se sídlem: zapsaná: zastoupena: bankovní spojení: IČO: DIČ: (dále jen LK Slovan)
Preambule LK Slovan Karlovy Vary je majitelem veškerých marketingových práv na vyuţití reklamních ploch na sportovní akci běţeckého lyţování Karlův běh a je oprávněn postoupit níţe uvedená práva klientovi aniţ by na jejich vlastnictví, dispoziční právo k nim či výkon po dobu platnosti této smlouvy mohla úspěšně uplatňovat právní nárok třetí osoba. Obě smluvní strany se dnešního dne dohodly na těchto ustanoveních: 80
I. Předmět smlouvy Předmětem smlouvy je převedení marketingových práv na sportovní akci běţeckého lyţování - 39. ročník Karlova běhu, konané ve dnech 13. a 14.2.2010 na Boţím Daru. II. Doba trvání smlouvy Tato smlouva vstupuje v platnost dnem podpisu a uzavírá se na dobu určitou a to do 30.4.2010 s opcí ze strany agentury na prodlouţení do 30.4.2012. Uplatnění opce bude provedeno ze strany agentury písemně na adresu LK Slovan uvedenou v záhlaví smlouvy nejpozději do 30.4.2010.
III. Agentura se zavazuje Za práva dle článku I. této smlouvy uhradit finanční částku ……….,- Kč (slovy ………….. korun českých) do 30-ti dní od podpisu smlouvy na účet LK Slovan uvedený v záhlaví této smlouvy. Zajistit na akci definované dle článku I. této smlouvy reklamní prezentaci partnerů a sponzorů LK Slovan v obvyklém rozsahu na základě vyhotoveného seznamu.
IV. LK Slovan se zavazuje Zajistit na své náklady přípravu a organizaci sportovní akce definované čl.I. Dále se zavazuje postoupit veškerá marketingová práva ke sportovní akci definované v čl.I. zejména se jedná se o: a.)
vyuţití spojení „Hlavní (generální) partner Karlova běhu“, „Partner Karlova běhu“ a názvy podobné
b.)
veškeré prostory pro umístění reklam v prostoru stratu a cíle závodu na Boţím Daru
c.)
plochy na reklamních plakátech a propagačních materiálech
d.)
plochy pro umístění prezentace a reklam na internetových stránkách LK Slovan (www.lkslovan.cz)
e.)
plochy pro umístění loga partnerů na propozice závodu a výsledkové listiny (v případě propozic sdělí LK Slovan termíny do kdy je nutné loga dodat) 81
f.)
plochy pro umístění loga firmy reklamních plachet v místě konání doprovodných akcí
g.)
moţnosti propagace sponzorů v mediích jako partnerů akce a moţnost umístění reklamních ploch v místě konání závodu
h.)
plochy pro umístění loga firmy na startovních číslech (popřípadě doplnění loga ve vlastní reţii)
i.)
rezervace maximálně 30 startovních čísel pro závod osvobozených od startovného
j.)
rezervace 4 míst pro ubytování (chata Slovanka) V. Další ujednání
a.)
Tato smlouva obsahuje úplné znění, ve kterém se obě strany shodly. Jakékoliv doplňky a změny mohou být učiněny pouze písemnou formou a se souhlasem obou stran.
b.)
Tato smlouva se řídí právem České republiky.
c.)
Obě smluvní strany se zavazují, ţe případné rozpory budou řešit především smírem, eventuálně za přítomnosti právních zástupců obou smluvních stran s tím, ţe teprve v případě, ţe nedojde k dohodě obou smluvních stran po vyčerpání veškerých smluvních prostředků konstatuje se, ţe případné rozpory podléhají soudům České republiky.
d.)
Pokud jednotlivá ustanovení pozbudou z jakéhokoliv důvodu právní účinnosti nebo pokud se ukáţe, ţe tato dohoda neobsahuje nějaké nutné ustanovení, nebude to mít vliv na platnost ostatních ustanovení této smlouvy. Strany se přitom zavazují nahradit neplatné ustanovení jiným nebo doplnit do smlouvy takové potřebné ustanovení, které v právně přístupné formě odpovídá smlouvě nebo vůli obou stran.
e.)
Tato smlouva je vyhotovena ve dvou exemplářích, z nichţ kaţdá strana obdrţí po jednom. V Karlových Varech dne 1.11.2009
…………………………… LK Slovan Karlovy Vary 82
Příloha 5: Náčrtek uspořádání náměstí na Boţím Daru, uzavřena úhlopříčná ulice
(Pavelka, 2010)
83
Příloha 6: Mapa – vyznačení tratě na 10 km
(http://www.lkslovan.cz)
84
Příloha 7: Ţádost o souhlas konání závodu Lyţařský klub Slovan Karlovy Vary
Příjemce: Adresa
Dr. Bechera 18, 360 01 Karlovy Vary www.lkslovan.cz , E-mail: [email protected] Věc: Ţádost o souhlas s konáním závodů PRO: Město Boží Dar Ţádám Vás tímto o vydání souhlasu k pořádání sportovního závodu „Karlův běh“ 39.ročník závodu v běhu na lyţích na Boţím Daru, který se koná ve dnech 13.2. a 14.2. 2010 v době od 7,00 – 18,00 hodin na tratích Krušnohorské lyţařské magistrále. Ţádám o vyuţití prostranství náměstí města Boţí Dar.
PRO: Krajská správa a údržba silnic Karlovarského kraje, Policie ČR Ţádám Vás tímto o vydání souhlasu k pořádání sportovního závodu „Karlův běh“ 39.ročník závodu v běhu na lyţích na Boţím Daru, který se koná ve dnech 13.2. a 14.2. 2010 v době od 7,00 – 18,00 hodin na tratích Krušnohorské lyţařské magistrále. Cíl závodu je situován na náměstí Boţího Daru, k čemuţ je nutné uzavřít úhlopříčnou komunikace číslo III/2196 na náměstí v délce cca. 100 metrů – objíţďka vede po obvodní komunikace v délce cca 250 metrů.
PRO: Lesní správu – Boží Dar, Jáchymov a Horní Blatná, Ţádám Vás tímto o vydání souhlasu k pořádání sportovního závodu „Karlův běh“ 39.ročník závodu v běhu na lyţích na Boţím Daru, který se koná ve dnech 13.2. a 14.2. 2010 v době od 7,00 – 18,00 hodin na tratích Krušnohorské lyţařské magistrále – po vyznačených trasách v lesích města Boţí Dar / Horní Blatná
V Karlových Varech dne 20.11. 2009 ………………………………. za LK Slovan Karlovy Vary 85
Příloha 8: Smlouva o dílo
SMLOUVA O DÍLO Uzavřena mezi těmito účastníky: LK Slovan Karlovy Vary, občanské sdruţení se sídlem Karlovy Vary, Dr. Bechera 18, PSČ 360 01 IČ………. Registrace u Ministerstva vnitra ČR č. II/S-OS/1-24729/94-R bankovní spojení: …………. jednající ředitel závodu pan Miloslav Pavelka dále jen
zadavatel a
………………. Dále jen agentura I. Předmět smlouvy Předmětem smlouvy je spolupráce na zajištění sportovní akce 39. ročník Karlova běhu, který se konaná ve dnech 13. a 14.2.2010 na Boţím Daru. Zadavatel je pořadatelem předmětné akce. II. Cena za dílo Zadavatel se zavazuje za zajištění díla specifikovaného v čl. III. na účet agentury uvedený v záhlaví smlouvy finanční částku: ……..,- Kč (slovy korun českých) Úhrada předmětné částky bude rozloţena do dvou splátek přičemţ první splátka ve výši ………,- Kč bude uhrazena do 30-ti dní od podpisu této smlouvy. Druhá splátka ve výši ……….,- Kč bude uhrazena do 14-ti dní po ukončení sportovní akce 39. ročník Karlova běhu (2010).
III. Agentura se zavazuje Agentura se podle této smlouvy zavazuje zajistit následující: 86
1. Ozvučení náměstí (prostoru cíle závodu) pro moderování závodu a hudební doprovod akce 2. Zajistit výstavbu a přítomnost jídelního stanu v prostoru cíle závodu 3. Výstavbu a zajištění pódia pro moderátora a vyhlašování vítězů jednotlivých kategorií závodu 4. Instalaci reklam v prostoru startu a cíle závodu a zajištění dalšího reklamního plnění 5. Výrobu propagačních materiálů, prospektů a následných zpráv pro sponzory a případné další účastníky a partnery akce.
IV. LK Slovan se zavazuje Zajistit na své náklady veškeré ostatní závazky vyplývající z přípravy a organizace díla definovaného v čl. I. této smlouvy.
V. Společná a závěrečná ustanovení Tato smlouva vstupuje v platnost dnem podpisu, sjednává na dobu určitou a to do 30.4.2010. V případě, ţe se celá akce nebude moci uskutečnit z důvodů vyšší moci, či jiných nepředpokládaných příčin budou se o tom obě strany informovat a budou řešit vzájemné vyrovnání. Účastníci se dohodli na tom, ţe písemnosti se mezi nimi doručují prostřednictvím pošty na adresu účastníků uvedenou v záhlaví této smlouvy. V případě, ţe se zásilka přes náleţité odeslání na platnou adresu vrátí jako nedoručitelná, nebo bude adresátem její převzetí odmítnuto nebo nebude v úloţní době jím vyzvednuto, má se za to, ţe k doručení došlo dnem, kdy se zásilka vrátila jako nedoručitelná. Obsah této smlouvy, na němţ se účastníci dohodli a s nímţ jsou plně srozuměni, vyjádřením jejich svobodné a váţné vůle, coţ dokládají svým podpisem pod touto smlouvou. Tato smlouva se vyhotovuje ve dvou vyhotoveních, z nichţ kaţdé má platnost originálu. Jakékoliv změny smlouvy mohou být prováděny pouze písemným dodatkem k této smlouvě. Po podpisu obou účastníků nabývá tato smlouva platnosti. Účinnosti nabývá podpisem smlouvy.
87
Je-li některé ustanovení této smlouvy neplatné nebo nevynutitelné, nebo stane-li se takovým v budoucnu, zavazují se účastníci této smlouvy nahradit je ustanovením bezvadným, které v nejvyšší moţné míře dosáhne účelu sledovaného touto smlouvou. V Karlových Varech dne 1.11.2009 ………………………………….
………………………………….
za LK Slovan Karlovy Vary
za
Příloha 9: Tištěný článek v Karlovarském deníku
(Linhart, 2010)
88
Příloha 10: Propozice Karlova běhu SOBOTA 13. 2. 2010 Název závodu:
Karlův běh – memoriál Jana Pravečka Závod je součástí Ligy dálkových běhů Místo závodu: Boţí Dar v Krušných horách Prezentace: Pátek 12. 2. 2010 od 16:00 do 20:00, Hotel Excalibur, Boţí Dar Sobota 13. 2. 2010 od 7:30 do 9:00, Hotel Excalibur, Boţí Dar Datum a start: Sobota 13. 2. 2010 v 10:00, starty jsou hromadné Tratě a kategorie: běţí se volným stylem Kategorie M11,M12,M13,Z11,Z12 a Z13 jsou zařazeny do Ligy dálkových běhů. Název kategorie
Ročník
Kód
Trať
Děti – chlapci
1998 a mladší
M15
1 km
Děti – dívky
1998 a mladší
Z15
1 km
Mládeţ – chlapci
1992 - 1997
M14
10 km
Mládeţ – dívky
1992 - 1997
Z14
10 km
Muţi 2
1960 - 1991
M19
10 km
Ţeny 2
1965 - 1991
Z19
10 km
Muţi V
1959 a starší
M1V
10 km
Ţeny V
1964 a starší
Z1V
10 km
Muţi 1
1970 - 1991
M11
30 km
Ţeny 1
1970 - 1991
Z11
21 km
Veteráni mladší
1960 – 1969
M12
30 km
Veteránky mladší
1960 – 1969
Z12
21 km
Veteráni starší
1959 a starší
M13
30 km
Veteránky starší
1959 a starší
Z13
21 km
Muţi 1 a Ţeny 1 jsou hlavní kategorie pro tento závod NEDĚLE 14. 2. 2010 Název závodu: Místo závodu: Prezentace:
Datum a start:
Karlův běh – memoriál Jana Pravečka Závod je součástí Ligy dálkových běhů Boţí Dar v Krušných horách Pátek 12. 2. 2010 od 16:00 do 20:00, Hotel Excalibur, Boţí Dar Sobota 13. 2. 2010 od 16:00 do 18:00, Hotel Excalibur, Boţí Dar Neděle 14. 2. 2010 od 7:30 do 9:00, Hotel Excalibur, Boţí Dar Neděle 14. 2. 2010 v 10:00, starty jsou hromadné 89
Tratě a kategorie: běţí se klasicky (při pouţití volného stylu bude závodník ze závodu vyloučen) Kategorie M21,M22,M23,Z21,Z22 a Z23 jsou zařazeny do Ligy dálkových běhů.
Název kategorie
Ročník
Kód
Trať
Ţáci
1996 a mladší
M25
10 km
Ţákyně
1996 a mladší
Z25
10 km
Muţi 2
1960 - 1995
M29
10 km
Ţeny 2
1965 - 1995
Z29
10 km
Muţi V
1959 a starší
M2V
10 km
Ţeny V
1964 a starší
Z2V
10 km
Dorostenci
1992 – 1995
M24
21 km
Dorostenky
1992 – 1995
Z24
21 km
Muţi 1
1970 - 1991
M21
42 km
Ţeny 1
1970 - 1991
Z21
21 km
Veteráni mladší
1960 – 1969
M22
42 km
Veteránky mladší
1960 – 1969
Z22
21 km
Veteráni starší
1959 a starší
M23
42 km
Veteránky starší
1959 a starší
Z23
21 km
Muţi 1 a Ţeny 1 jsou hlavní kategorie pro tento závod Závod na 21 km klasicky je vyhlášen Memoriálem Jiřího Čáslavského SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Spolupořadatel: Prezentace: Podmínky účasti:
Řazení na startu:
Startovné:
Město Boţí Dar, http://www.bozidar.cz/ MDM s.r.o. Karlovy Vary Infocentrum, Boţí Dar Závodníci roč. 1998 a mladší startují pouze v doprovodu dospělé osoby. MÚ Boţí Dar vypsal speciální kategorii pro neregistrované Boţídaráky o „Boţídarského rychlíka“ v nedělním závodě na trati 10 km. Do první startovní řady budou přednostně zařazeni závodníci s vyšší výkonností dle ročníku 2009, členové RD ČR a závodníci, kteří s přihláškou doloţí potvrzení o své výkonnosti (1. VT). Toto zvýhodnění platí pouze pro předem přihlášené závodníky do 7.2.2010. Startuje se v uzavřeném prostoru. Kaţdému závodníkovi bude při vstupu do startovního prostoru označen kontrolní kupon připevněný na startovním čísle. Po vstupu do prostoru startu nesmí jiţ tento prostor opustit! Lyţe se neznačí. Startovné je moţno zaplatit poštovní poukázkou, 90
bankovním převodem nebo osobně při prezentaci. Při platbě sloţenkou nebo převodem je nutno k přihlášce přiloţit kopii potvrzení o zaplacení. Pro určení výše startovného je rozhodující datum zaplacení (odepsání z účtu plátce). Adresa: LK Slovan, Dr. D. Bechera 18, 360 01 Karlovy Vary Účet: ČSOB Karlovy Vary, č.ú. 109074409/0300, VS (musí být uveden na přihlášce!) V případě platby startovného za více osob jednou poukázkou nebo jedním příkazem k úhradě ţádáme hromadné zaslání přihlášek společně s daným dokladem o zaplacení. V případě nekonání závodu z objektivních příčin je startovné nevratné. Den sobota 13.2.2010
neděle 14.2.2010
Trať
do 7.2.2010
při prezentaci
1 km
50 Kč
50 Kč
10 km
100 Kč
200 Kč
21 km
200 Kč
300 Kč
30 km
250 Kč
350 Kč
10 km
100 Kč
200 Kč
21 km
200 Kč
300 Kč
42 km
300 Kč
400 Kč
Datem zaplacení startovného je datum podání poukázky (datum na poštovním razítku) resp. datum odepsání z účtu plátce. Přihlášky:
Pošta - adresa LK Slovan, Dr. D. Bechera 18, 360 01 Karlovy Vary (do 7.2.2010) E-mail – [email protected] (do 7.2.2010) WWW – formulář na stránkách LK Slovan (do 7.2.2010) Osobně - při prezentaci na Boţím Daru (od 12.2.2010 - viz prezentace) Kaţdá přihláška musí obsahovat příjmení, jméno, rok narození, oddíl, zvolenou kategorii, poštovní adresu pro zaslání informací. Přihláška je platná po zaplacení startovného. Startovní čísla budou vydávána při prezentaci na Obecním úřadě Boţí Dar. Nečitelné přihlášky nebudou přijímány. Závodníci, kteří se přihlásí přes formulář na internetu do 7.2.2010 včetně, dostanou u prezentace triko s logem Karlova běhu. Rychlostní prémie: Zhruba 1 km po startu bude prémie pro všechny závodníky na trati 30 km v sobotu a 42 km v neděli. První tři závodníci obdrţí věcnou cenu. Získání prémie je podmíněno dokončením závodu Vyhlášení Vyhlášení výsledků pro oba dva dny je v 14:00 hod. 91
výsledků: Občerstvení:
Ceny:
Na tratích 21 km, 30 km a 42 km bude zřízena občerstvovací stanice. K dispozici bude také občerstvení v cíli. Občerstvení je povoleno pouze v prostoru občerstvovacích stanic. Závodníci na 1. aţ 3. místě ve všech kategoriích obdrţí věcné ceny. Připraveny jsou ceny v celkové hodnotě 100.000,-Kč. V neděli 14. 2. 2010 bude v hlavních kategoriích mezi závodníky rozděleno 18 000,- Kč, a to takto: Umístění
Muţi 42 km
Ţeny 21 km
1. místo
5 000 Kč
3 000 Kč
2. místo
3 000 Kč
1 500 Kč
3. místo
2 000 Kč
1 000 Kč
4. místo
1 000 Kč
600 Kč
5. místo
600 Kč
300 Kč
Zdravotní zajištění: Horská sluţba Boţí Dar a Nemocnice Ostrov. Tech. ustanovení: Trasy jednotlivých tratí určí závodní výbor nejpozději do 7.2.2010 závodní výbor a budou vyvěšeny na MÚ Boţí Dar a v Konzumu Čáda na Boţím Daru. Úrazově jsou pojištěni závodníci, doprovod a činovníci – členové ČeSTV s platným průkazem Svazu lyţování ČR. Za zdravotní stav závodníka odpovídá vysílající sloţka resp. závodník sám (u dětí rodiče). Závodníci, doprovod a diváci se účastní na vlastní nebezpečí. Pořadatel neručí za škody závodníkům vzniklé, ani jimi způsobené. Účastníci jsou povinni řídit se pokyny policie a pořadatelů. Odvolání závodu: Do 10.2.2010 v tisku (Karlovarské noviny, MF Dnes) a na internetu Doprava a Parkování a doprava na Boţím Daru bude řízena Obecní parkov.: policií a pořadateli. Dopravu pořadatel nezajišťuje. Internet: WWW: http://karel.lkslovan.cz E-mail: [email protected] Závod se koná pod záštitou Karlovarského kraje
92
