Bankovní institut vysoká škola Praha
Katedra práva
Problematika nezaměstnanosti mladistvých
Bakalářská práce
Autor:
Klára Konečná Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Šárka Palermová
Duben 2010
Prohlášení:
Čestně prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s pouţitím zdrojů uvedených v seznamu literatury.
V Brušperku 20.dubna 2010 ………….…............... Klára Konečná
Poděkování:
Chtěla bych poděkovat vedoucí své bakalářské práce JUDr. Šárce Palermové, za ochotné vedení práce, cenné rady a čas, který mi v průběhu konzultací věnovala. Dále děkuji Ing. Pavlu Ţídlíkovi za trpělivost a laskavé poskytnutí potřebných informací.
Anotace Bakalářská práce „Problematika nezaměstnanosti mladistvých“ je zaměřena na pozici mladých osob do 25 let věku na trhu práce. První část definuje nezaměstnanost, typy nezaměstnanosti, rizikové skupiny na trhu práce a nezaměstnanost absolventů po nástupu hospodářské krize. Druhá kapitola se zaměřuje na charakteristiku Moravskoslezského kraje, jeho celkovou nezaměstnanost a aktivní politiku zaměstnanosti. V dalším bodě jsou porovnány výsledky nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje, získané z předchozí části, s dalšími kraji České republiky. V závěru je přiblíţen stávající problém nezaměstnanosti mladistvých i z pohledu zaměstnavatelů a jsou předloţeny vlastní poznatky ke sníţení nezaměstnanosti mladistvých.
Annotation Bachelor publication „Questions of adolescent unemployment“ is focused on position of young people till age 25 and job market. First part of publication define unemployment, types of unemployment, risk groups of people on job market and unemployment of absolvents during economyc cisis. Second part is focused on nothern Moravian and Silesian region characteristic, general unemployment and active politic of unemployment. Next part compare results of unemployment data of Moravian and Silesian region with other four regions of Czech republic. Ending deal with actual problem of young people unemployment even from side of employers and there are self findings leading to reduction of unemployment of young poeple.
1. ÚVOD ............................................................................................................... 7 2. OSOBNÍ PŘEDPOKLAD PROBLEMATIKY NEZAMĚSTNANOSTI MLADISTVÝCH ............................................................................................ 8 2.1. MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI ............................................................................................. 9 2.2. NEZAMĚSTNANOST ...................................................................................................... 10 2.3. TYPY NEZAMĚSTNANOSTI ........................................................................................... 15 2.3.1. 2.3.2. 2.3.3.
Frikční nezaměstnanost .................................................................................................. 15 Strukturální nezaměstnanost .......................................................................................... 15 Cyklická nezaměstnanost................................................................................................ 15
2.4. VĚKOVÁ STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ....................................................... 16 2.4.1. 2.4.2.
Mladá osoba ................................................................................................................... 17 Absolvent ........................................................................................................................ 17
2.5. NEZAMĚSTNANOST ABSOLVENTŮ ŠKOL PO NÁSTUPU HOSPODÁŘSKÉ KRIZE ............. 19 2.5.1. 2.5.2.
Mladiství na trhu práce .................................................................................................. 24 Dlouhodobá nezaměstnanost absolventů škol ................................................................ 24
2.6. VÝVOJ A STRUKTURA EVIDOVANÝCH ABSOLVENTŮ ................................................... 25
3. STATISTICKÝ PŘEHLED NEZAMĚSTNANOSTI MLADISTVÝCH V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI ......................................................... 27 3.1. CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE .................................................. 27 3.1.1. 3.1.2. 3.1.3. 3.1.4. 3.1.5. 3.1.6.
Bruntál ........................................................................................................................... 28 Frýdek – Místek ............................................................................................................. 28 Karviná .......................................................................................................................... 28 Nový Jičín ...................................................................................................................... 29 Opava ............................................................................................................................ 29 Ostrava .......................................................................................................................... 30
3.2. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI ...................... 31 3.2.1.
Aktivní politika zaměstnanosti : ..................................................................................... 31
3.3. POPTÁVKA PO PRACOVNÍ SÍLE V JEDNOTLIVÝCH OKRESECH MSK ........................... 35 3.4. NEZAMĚSTNANOST V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI .................................................. 35 3.4.1.
Nezaměstnanost mladistvých v Moravskoslezském kraji ............................................... 36
4. POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ S DALŠÍMI KRAJI ČR............................... 37 4.1. EKONOMICKY AKTIVNÍ OBYVATELSTVO .................................................................... 38
5. VLASTNÍ VYHODNOCENÍ PROBLEMATIKY NEZAMĚSTNANOSTI MLADISTVÝCH ................................................ 40 5.1. SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ................................................................................................... 41 5.2. CELKOVÝ POHLED NA PROBLÉM UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ ....................................... 41 5.3. DOVEDNOSTI ABSOLVENTŮ, KTERÉ ZAMĚSTNAVATELÉ POTŘEBUJÍ ......................... 42 5.3.1.
Klíčové a profesní dovednosti ........................................................................................ 42
5.4. KRITÉRIA OVLIVŇUJÍCÍ PŘIJETÍ PRACOVNÍKA S PRAXÍ A ABSOLVENTA .................... 43 5.4.1. 5.4.2.
Požadavky na absolventy ............................................................................................... 44 Požadavky na pracovníky s praxí ................................................................................... 44
5.5. DŮVODY NEPŘIJÍMÁNÍ ABSOLVENTŮ ........................................................................... 44 5.6. OČEKÁVÁNÍ ZAMĚSTNAVATELŮ VE VZTAHU KE ŠKOLSKÉMU SYSTÉMU .................... 45 5.6.1. 5.6.2. 5.6.3.
Praktická příprava budoucích absolventů ..................................................................... 46 Hlavní problém uplatnitelnosti absolventů škol ............................................................. 47 Příprava pedagogů ......................................................................................................... 48
5.7. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ .................................................................................................. 48
6. SEZNAM LITERATURY ............................................................................ 50
1. ÚVOD Fungující ekonomika není něčím neměnným nebo dokonce strnulým, je zaloţena na neustálém pohybu, včetně pohybu lidí. Člověk sám zodpovídá za svůj osud a musí pravidla trţní ekonomiky respektovat a podřídit se jim. Jsou neúprosná, ale pravdivá. V naší centrálně plánované ekonomice do roku 1990 nezaměstnanost v pojetí statistiky fakticky neexistovala. Všichni ekonomicky aktivní občané tehdy byli zaměstnáni, tzn., měli pracovní místo a pobírali mzdu. Se zaváděním trţní ekonomiky se postupně konstituuje i trh práce a situace ve sféře zaměstnanosti se zásadně mění. Fenomén nezaměstnanosti je jedním z průvodních jevů a zároveň nezbytným předpokladem funkce trţní ekonomiky. V moderních společnostech je nezaměstnanost jiţ delší dobu ústředním problémem. Vysoká nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji, protoţe během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, nevyrábí ekonomika tolik, kolik je schopna. Nezaměstnanost tedy není jen ekonomickým problémem. Nejde jen o nerovnováhu na trhu práce, ale i o její důsledky (psychické, ekonomické a sociální) pro ţivot jedince i společnosti a o mechanismy, kterými společnost těmto důsledkům čelí. Problematiku absolventů na trhu práce představuje především přechod ze školy do praxe. Jak výrazným problémem je nezaměstnanost mladých lidí zjistíme, jestliţe porovnáme míry nezaměstnanosti mladých lidí (15 – 24 let) a celkové míry nezaměstnanosti. Je prakticky pravidlem, ţe míra nezaměstnanosti mladých lidí je vyšší, neţ míra nezaměstnanosti celková. V průměru je u většiny vyspělých zemí poměr mezi těmito dvěma ukazateli zhruba dvojnásobný a podobně je tomu u České republiky a i jejích krajů. Je ovšem potřeba předem upozornit na skutečnost, ţe jako stěţejní údaje byly pouţity počty „čerstvých“ absolventů – uchazečů o zaměstnaná a hodnoty míry nezaměstnanosti „čerstvých“ absolventů, tedy absolventů, kteří své studium ukončili převáţně v červnu 2008. Tyto údaje jsou nejkorektnějším vyjádřením o nezaměstnanosti absolventů škol, jelikoţ nejsou zkresleny ani rozdílnými definicemi absolventů, uchazečů o zaměstnání ani situací absolventů po uplynutí jednoho roku.
7
2. Osobní předpoklad problematiky nezaměstnanosti mladistvých „Pokud si absolvent najde své první zaměstnání a získá první pracovní zkušenosti, zpravidla se jiţ dokáţe na trhu práce orientovat a snaţí se uplatnit v oblasti, o které získal konkrétnější představu, v oblasti, která mu na základě praktických zkušeností jiţ více vyhovuje. Pracovní zkušenosti jsou pro mladého člověka neocenitelné při hledání dalšího uplatnění na trhu práce.“1 „Absolventi, kteří se ucházejí o své první zaměstnání, jsou v konkurenci s ostatními uchazeči značně znevýhodněni. Nemají praktické zkušenosti a základní pracovní návyky, ale také postrádají určité pracovní kontakty usnadňující lepší orientaci na trhu práce.“2 Podle Zákona č. 435/2004 Sb.3, se zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání věnuje uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných váţných důvodů potřebují. Jsou to mimo jiné i fyzické osoby do 25 let věku a absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Při hledání pracovního místa však mohou mladí absolventi konkurovat jinými přednostmi, především aktuálními odbornými znalostmi, znalostí cizích jazyků nebo počítačovými dovednostmi. Nezaměstnanost je velmi častým problémem, se kterým se mladé osoby na trhu práce setkávají. Její existence je spojena s nerovnováhou nabídky a poptávky po pracovní síle na trhu práce.
1
Ryška, 1997, s.10 Buchtová, 2002, s.110 3 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 33, odstavec 1 2
8
2.1. Míra nezaměstnanosti 4 Nezaměstnanost je veličinou, jejíţ hodnota se pravidelně měří. Společně s několika dalšími ukazateli informuje o situaci na trhu práci. Nezaměstnanost je moţno měřit několika různými způsoby. V České republice, tak jako v ostatních státech Evropské unie, je běţné, ţe se pouţívají dva různé ukazatele. Liší se například metodikou stanovení čitatele a jmenovatele ve vzorci výpočtu či způsobem zjišťování. Míra nezaměstnanosti vyjadřuje procentuální podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle. Je to podíl nezaměstnaných
ku
všem
osobám
schopným
pracovat,
tedy
zaměstnaným
i nezaměstnaným 5
neboli u - míra nezaměstnanosti U - počet lidí bez práce E - počet zaměstnaných lidí L - celkový počet pracovních sil (L=E+U) V praxi se přesnost takového měření těţko zajišťuje, kaţdá metoda má své nedostatky. V rámci České republiky jsou pouţívány tyto dva ukazatele: Obecná míra nezaměstnanosti je vyuţívána Českým statistickým úřadem. Vychází z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které se provádí čtvrtletně v náhodně vybraných domácnostech. Rozsah šetření a ukazatele plně odpovídají definicím mezinárodní organizace práce, a proto je obecná míra nezaměstnanosti vyuţívána pro mezinárodní srovnávání. Míra registrované nezaměstnanosti počítá s registrovanými nezaměstnanými, tj. těmi nezaměstnanými, kteří pro aktivní hledání zaměstnání vyuţívají sluţeb profesionálních organizací státních (úřady práce) či soukromých (zprostředkovatelny práce). Tuto metodiku dříve pouţívalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
4 5
http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvyb091409.doc http://cs.wikipedia.org/wiki/Nezam%C4%9Bstnanost
9
2.2. Nezaměstnanost 6 Nezaměstnanost jako taková se vyskytuje v trţních ekonomikách. Za feudalismu měli všichni nevolníci přístup k půdě (byť ne vlastní) a potřebným nástrojům, takţe mohli pracovat. Také ve starověkých i novějších formách otrokářstvích nenechávali majitelé otroků své otroky typicky zahálet (přinejhorším je mohli prodat někomu jinému). Centrálně řízené ekonomiky, jako v bývalém Sovětském svazu a jeho satelitech, obvykle poskytovaly práci kaţdému občanovi, a to i za cenu přezaměstnanosti. V ČSSR existovala pracovní povinnost a trestný čin příţivnictví, trestající osoby "soustavně se vyhýbající poctivé práci" Protoţe nezaměstnaní nejsou ve všech případech u vládních úřadů, oficiální statistiky nezaměstnanosti mohou být velmi nízké i v kapitalistických státech. Většina chudších zemí postrádá moderní sociální síť a podporu v nezaměstnanosti, takţe si nezaměstnanost můţe dlouhodobě dovolit málokterý z jejich občanů. Lidé, kteří by v bohatých zemích zůstali bez práce, často nastupují na méně kvalifikované práce mezi nezaměstnané, se tak nezapočítají. Státní zásahy do ekonomiky nezaměstnanost přímo způsobují: zvedne-li vláda minimální mzdu, zvýší se tím cena podnikání, a firmy zareagují propouštěním zaměstnanců. Zákony omezující propouštění způsobí, ţe zaměstnavatelé budou nové pracovníky najímat méně často, a mnoho mladých lidí pak bude mít problémy se získáním práce. Na svobodném trhu nedobrovolná nezaměstnanost neexistuje. Nedá se říct, ţe kaţdý, kdo pracuje, je zaměstnaný a na druhé straně také nejde tvrdit, ţe kaţdý, kdo nepracuje, je nezaměstnaný. Nejdříve musíme odlišit případy, kdy je někdo nezaměstnán dobrovolně. Tito lidé o pracovní místo vědomě neusilují. Důvodem můţe být to, ţe jsou dostatečně ekonomicky zajištěni nebo ţe dočasně dávají přednost volnému času; mohou to být i lidé, kteří jiţ ztratili naději, ţe budou schopni zaměstnání najít. V ekonomické teorii se tomuto jevu říká dobrovolná nezaměstnanost. Ekonomické statistiky ji nevykazují a není povaţována za problém, jímţ by se měla zabývat hospodářská či sociální politika. Skutečným problémem se stává nedobrovolná nezaměstnanost.
6
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004/?_piref37_240420_37_240419_240419.statse=200000000 0011&_piref37_240420_37_240419_240419.statsk=2000000000017&_piref37_240420_37_240419_240419 .send=send&_piref37_240420_37_240419_240419.stat=2000000000018&_piref37_240420_37_240419_24 0419.obdobi=C&_piref37_240420_37_240419_240419.uzemi=1000&ok=Vybrat
10
Situace na trhu práce byla v 1. pololetí 2009 ovlivněna světovou hospodářskou krizí, která se v ČR začala projevovat koncem roku 2008, kdy v důsledku nedostatku zakázek začali hromadně propouštět především zaměstnavatelé v automobilovém průmyslu i jejich subdodavatelé a podnikatelské subjekty ze sklářského průmyslu. Míra nezaměstnanosti (MN) a počet uchazečů o zaměstnání v evidenci ÚP oproti minulým letům rostly po celé 1. pololetí 2009, a to zejména v 1. čtvrtletí. Ve 2. čtvrtletí se jiţ nárůst zpomalil. K 30. 6. 2009 vzrostla míra nezaměstnanosti na 8,0 % (meziročně o 3,0 p.b.). Průměrná míra nezaměstnanosti vzrostla na 7,4 %, coţ je výrazně vyšší hodnota oproti 1. pololetí 2008, kdy činila 5,6 %. graf 1
Vývoj míry nezaměstnanosti v období 2005 – 1.pol. 2009
Ke konci pololetí bylo v evidenci ÚP 463,6 tis. uchazečů o zaměstnání, meziročně o 165,7 tis. více. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání v 1. pololetí 2009 meziročně vzrostl o 99,5 tis. na 433,0 tis. Průměrný podíl dosaţitelných na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání meziročně vzrostl, a to z 93,1 % na 97,1 %.
11
graf 2
Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v období 2005 – 2009
V důsledku zhoršující se ekonomické situace byl počet nově hlášených (418,0 tis.) v 1. pololetí 2009 o 158,4 tis. vyšší neţ ve stejném období minulého roku, z toho bylo více jak 70,0 % muţů (nárůst o 96,8 tis.), coţ odpovídá úbytku pracovních míst převáţně v technických oborech (sklářství, automobilový průmysl). K 30. 6. 2009 vzrostla míra nezaměstnanosti na 8,0 % (meziročně o 3,0 p.b.). Průměrná míra nezaměstnanosti vzrostla na 7,4 %, coţ je výrazně vyšší hodnota oproti 1. pololetí 2008, kdy činila 5,6 %. Ke konci pololetí bylo v evidenci ÚP 463,6 tis. uchazečů o zaměstnání, meziročně o 165,7 tis. více. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání v 1. pololetí 2009 meziročně vzrostl o 99,5 tis. na 433,0 tis. Průměrný podíl dosaţitelných na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání meziročně vzrostl, a to z 93,1 % na 97,1 %. V důsledku zhoršující se ekonomické situace byl počet nově hlášených (418,0 tis.) v 1. pololetí 2009 o 158,4 tis. vyšší neţ ve stejném období minulého roku, z toho bylo více jak 70,0 % muţů (nárůst o 96,8 tis.), coţ odpovídá úbytku pracovních míst převáţně v technických oborech (sklářství, automobilový průmysl).
12
tab. 1 Počet nově evidovaných uchazečů o zaměstnání v 1. pololetí 2009 podle hlavních odvětví
V 1. pololetí 2009 klesla podle Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ (VŠPS) celková zaměstnanost ve všech sférách národního hospodářství České republiky na 4 944,1 tis. osob, meziročně byla niţší v absolutním vyjádření o 36,7 tis. osob, v relativním vyjádření o 0,7 % (v 1. čtvrtletí byla zaměstnanost meziročně niţší o 11,6 tis. osob, tj. 0,2 %, ve 2. Čtvrtletí o 62,0 tis. osob, tj. 1,2 %). Oslabování růstu zaměstnanosti v průběhu jednotlivých čtvrtletí roku 2008 přešlo v 1. čtvrtletí 2009 do výrazného poklesu. Zaměstnanost v něm proti 4. čtvrtletí 2008 poklesla o 86,6 tis. osob, tj. o 1,7 %. Ve 2. čtvrtletí jiţ nebyl pokles proti předchozímu čtvrtletí tak výrazný, představoval 5,5 tis. osob, tj. 0,1 %. Negativní vliv poklesu ekonomiky se projevil na propadu zaměstnanosti v jinak příznivém jarním období poprvé od roku 1999. V primárním sektoru se meziročně sníţila zaměstnanost o 7,0 tis. Na 153,3 tis. osob, podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti poklesl na 3,1 %. V sekundárním sektoru zaměstnanost klesla o 80,5 tis. na 1 937,6 tis. osob, podíl se sníţil na 39,2 % (průmysl jako celek zaznamenal pokles o 92,4 tis. na 1 448,2 tis. osob, podíl se sníţil na 29,3 %; stavebnictví zaznamenalo nárůst zaměstnanosti o 11,9 tis. osob na 489,4 tis. osob, jeho podíl vzrostl na 9,9 %). Pokles celkové zaměstnanosti zmírnil nárůst počtu zaměstnaných v terciárním sektoru o 50,5 tis. na 2 852,9 tis. osob, podíl terciárního sektoru na celkové zaměstnanosti vzrostl na 57,7 %. 13
Hlavní vliv na sníţení zaměstnanosti v odvětví průmyslu měl především pokles ve zpracovatelském průmyslu (o 94,6 tis. osob). Zaměstnanost poklesla ve všech krajích s výjimkou Prahy a Středočeského kraje. Největší pokles byl v Královéhradeckém a ve Zlínském kraji. Celková míra zaměstnanosti obyvatelstva ve věku 15 - 64 let (jeden z klíčových ukazatelů strategie zaměstnanosti EU) meziročně klesla o 0,9 p.b. na 65,5 %. Míra zaměstnanosti ţen klesla o 0,7 p.b. na 56,8 %, míra zaměstnanosti muţů o 1,1 p.b. na 74,0 %. Míra zaměstnanosti starších (55 – 64 let) celkově vzrostla o 0,1 p.b. a činila 47,6 %. Obecná míra nezaměstnanosti (podle výsledků VŠPS - ILO) vzrostla na 6,0 % a proti 1. pololetí 2008 byla vyšší o 1,0 p.b. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti (vykazovaná MPSV na základě evidence uchazečů o zaměstnání na úřadech práce) vzrostla na 7,4 %, tj. o 1,8 p.b. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání meziročně vzrostl o 99,5 tis. na 433,0 tis. Průměrný měsíční stav volných pracovních míst meziročně poklesl o 98,5 tis. na 59,1 tis. (výrazně poklesl zejména na konci roku 2008 a v prvních měsících roku 2009). Na konci 1. pololetí bylo hlášeno pouze 43,4 tis. volných pracovních míst, tj. o 108,5 tis. méně neţ na konci června 2008. Vzhledem k nárůstu průměrného počtu uchazečů o zaměstnání a poklesu průměrného počtu volných pracovních míst vzrostl meziročně podíl uchazečů na 1 volné místo z 2,2 na 7,3. Ke konci pololetí vzrostl meziročně tento ukazatel z hodnoty 2,0 na 10,7. Pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných – v červnu 2009 meziročně o 10,4 % na 101,3 tis. osob – nebyl jiţ tak výrazný jako v roce 2008, kdy kromě růstu výkonnosti ekonomiky a zaměstnanosti působilo zpřísnění podmínek pro získání sociálních dávek a změny v daňové oblasti. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných poklesl z 37,9 % na 21,9 % (k výraznému poklesu podílu přispěl zejména vysoký nárůst nových uchazečů o zaměstnání). Meziroční nárůst počtu uchazečů o zaměstnání byl zaznamenán ve všech krajích, nejvíce v Moravskoslezském, Jihomoravském, Středočeském a v Olomouckém, nejméně vzrostl v Karlovarském kraji, v Praze a v Královéhradeckém kraji. Nejvyšší míra nezaměstnanost je stále v Ústeckém (12,4 %, meziroční nárůst o 3,1 p. b.) a v Moravskoslezském kraji (11,5 %, nárůst o 3,5 p.b.).
14
2.3. Typy nezaměstnanosti 7 Míra nezaměstnanosti patří mezi základní makroekonomické ukazatele a vypovídá o celkovém dění v dané ekonomice. Nezaměstnaným se rozumí ten, kdo nemá placené zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci hledá a je ochoten v určitém časovém horizontu do práce nastoupit. Podle příčin se rozlišují tři základní druhy nezaměstnanosti, a to frikční, cyklická a strukturální.
2.3.1.
Frikční nezaměstnanost
Tento typ nezaměstnanosti je ovlivněn zejména průběhem ţivotního cyklu. Patří sem například lidé, kteří hledají zaměstnání těsně po ukončení vzdělání nebo ti co odešli z původního místa dobrovolně a hledají jiné pro ně zajímavější uplatnění.
2.3.2.
Strukturální nezaměstnanost
Tento typ nezaměstnanosti je způsoben díky nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po konkrétních profesích. Tento typ nezaměstnanosti se týkal například regionů orientovaných na těţbu, kde byli převáţně pracovníci školení na důlní činnost, která je velice specifická, tedy pro jiné obory málo vyuţitelná. V situaci, kdy dojde k v tomto regionu k útlumu těţby, tito pracovníci přijdou o práci a jejich kvalifikace jim neumoţňuje získat práci v jiném oboru.
2.3.3.
Cyklická nezaměstnanost
Souvisí s vývojem hospodářského cyklu. V případě kdy se ekonomika nachází v recesi, míra nezaměstnanosti roste a analogicky pokud ekonomika roste, míra nezaměstnanosti se sniţuje. Mezi další druhy nezaměstnaností by se dala zařadit ještě například sezonní nezaměstnanosti, která souvisím především s kolísavou poptávkou po sezonních pracovnících, například ve stavebnictví nebo zemědělství. Rozlišování mezi cyklickou nezaměstnaností a ostatními typy nezaměstnanosti pomáhá ekonomům při diagnóze celkového stavu trhu práce. Vysoká úroveň frikční nebo strukturální nezaměstnanosti se můţe objevit i tehdy, kdyţ je celkový trh práce v rovnováze, například kdyţ je vysoká fluktuace nebo kdyţ je velká regionální 7
http://www.domacifinance.cz/705/nezamestnanost-v-cr/]
15
nerovnováha. Cyklická nezaměstnanost vzniká, kdyţ zaměstnanost klesá v důsledku nedostatečné agregátní poptávky.
2.4. Věková struktura uchazečů o zaměstnání Na trhu práce existuje několik skupin občanů, kteří jsou ze zřejmých důvodů ohroţeni nezaměstnaností, zejména pak dlouhodobou nebo opakovanou nezaměstnaností více, neţ zbytek ekonomicky aktivní populace. Věková struktura se v 1. pololetí 2009 výrazně změnila. Ekonomická krize ovlivnila především situaci mladých lidí. Nejvíce se meziročně zvýšil počet nezaměstnaných ve věkové kategorii 20 - 24 let, naopak u věkové skupiny 50 – 54 let byl zaznamenán nejpomalejší nárůst uchazečů. V důsledku toho došlo k vyrovnání podílu těchto dvou věkových skupin na celkovém počtu uchazečů. Podíl uchazečů ve věku 20 - 24 let v červnu 2009 vzrostl z 10,4 % na 13,0 %, u kategorie 50 - 54 let se sníţil z 15,2 % na 12,9 %. Počet uchazečů o zaměstnání ve věku do 25 let v červnu 2009 meziročně vzrostl o 35,0 tis. na 78,8 tis., tj. o 80,0 %. Z toho nárůst mladých ve věku 20 – 24 let činil 29,1 tis., tj. 93,6 %, tedy nejvyšší meziroční nárůst v rámci všech věkových skupin. Počet nezaměstnaných ve věku do 20 let, tedy uchazečů patřících do skupiny, které ÚP věnují zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, vzrostl v porovnání s ostatními kategoriemi jen o 5,9 tis, tj. o 47,2 %. Podíl uchazečů mladších 25 let na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání meziročně vzrostl (ze 14,7 % v červnu 2008) na 17,0 % v červnu 2009. graf 3
Věková struktura uchazečů o zaměstnání k 30.6.2008 a 30.6.2009
16
Rizikové faktory se navíc mnohdy kumulují, coţ riziko nezaměstnanosti ještě zvyšuje. Jelikoţ často dochází k mylnému výkladu či splývání pojmů mladá osoba a absolvent, je uvedeno níţe, jak jednotlivé pojmy chápe legislativa.
2.4.1.
Mladá osoba
Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti chápe mladou osobu jako fyzickou osobu mladší 25 let. Mladé osoby patří mezi skupiny osob, které mají nárok na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání úřady práce. Základními nedostatky této skupiny jsou zejména nedostatečné pracovní návyky, chybějící praxe a v některých případech nízká úroveň vzdělání. Mladá osoba můţe být zároveň absolventem.
2.4.2.
Absolvent
„Absolventem se rozumí zaměstnanec vstupující do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliţe celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po řádném (úspěšném) ukončení studia 2 let, přičemţ se do této doby nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské dovolené“ 8 V současné době úřady práce monitorují tři ukazatele týkající se počtu nezaměstnaných absolventů9: 1. „Všichni evidovaní absolventi – uchazeči o zaměstnání“ Do roku 2004 byl tento ukazatel ovlivněn nejednotným přístupem úřadů práce k definici uchazeče o zaměstnání – absolventa. Jednotlivé úřady práce přecházely postupně od dříve pouţívané definice (vycházející ze zákoníku práce) k novější (vycházející ze zákona o zaměstnanosti). Od roku 2005 je přístup úřadů práce sjednocen. 2. „Disponibilní“ nezaměstnaní absolventi Zkušenosti ze zpracovávání dat o nezaměstnanosti absolventů získávaných na základě výše uvedených skutečností vedly od roku 2000 k produkci nových dat – počtu disponibilních nezaměstnaných absolventů a počtu nezaměstnaných „čerstvých“ absolventů. Počet disponibilních nezaměstnaných absolventů představuje počty „všech absolventů – uchazečů o zaměstnání“ očištěné o ty, kteří nemohou ihned nastoupit do zaměstnání. 8 9
Zákon č. 262/2006 Sb.,zákoník práce,§ 229 odst.2 http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/DStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.02
17
3. Nezaměstnaní „čerství“ absolventi Nutnost korektnějšího porovnání míry nezaměstnanosti absolventů vedla ke zjišťování a pouţívání údajů zahrnujících nezaměstnané „čerstvé“ absolventy, mezi které patří pouze ti, kteří ukončili vzdělávání v období bezprostředně před termínem zjišťování, tj. při zjišťování v dubnu jde o absolventy, kteří úspěšně ukončili školu v období od 1. května předcházejícího roku do 30. dubna roku zjišťování. Tyto počty nezaměstnaných absolventů nebyly v letech 2001 aţ 2004 zatíţeny nejednotným přístupem úřadů práce v definici absolventa. V dubnových datech jsou zachyceni pouze absolventi, kteří školu ukončili nejvýše před dvanácti měsíci. Negativní vývoj na trhu práce se zatím výrazněji neprojevil na vývoji počtu absolventů škol v evidenci ÚP, projeví se příchodem nových absolventů po skončení školního roku. K 30. 6. 2009 bylo evidováno na ÚP 20,3 tis. absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých po ukončení základní školy (dále jen „absolventi“), coţ je o 5,2 tis. více neţ před rokem. Počet absolventů škol se meziročně zvýšil o 4,7 tis. (o 47,9 %), nárůst mladistvých v evidenci ÚP nebyl tak výrazný (zvýšil se o 589, tj. 11,0 %). Podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání meziročně klesl (z 5,1 % na 4,4 % v červnu 2009). Na jedno volné pracovní místo vhodné pro absolventy škol a mladistvé v červnu 2009 připadalo 3,5 nezaměstnaných absolventů a mladistvých, coţ je 7-krát více neţ před rokem (červen 2008).10 Tématem této diplomové práce je problematika nezaměstnanosti mladistvých. Po upřesnění pojmů „mladá osoba“ a „absolvent“ je vidět, ţe riziková skupina mladých osob se do velké míry prolíná s rizikovou skupinou absolventů. Je totiţ moţné, ţe například osoba vyučená na odborném učilišti, vstupuje po úspěšném ukončení studia poprvé na trh práce, a proto patří do rizikové skupiny absolventů, ale zároveň ještě nedosáhla 25 let, čímţ se řadí do rizikové skupiny mladých osob. Dochází tak k prolínání výše uvedených rizikových skupin.
10
MPSV Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2009
18
2.5. Nezaměstnanost hospodářské krize 11
absolventů
škol
po
nástupu
V dubnu 2008, tedy před nástupem krize, bylo na úřadech práce registrováno pouze 19 144 absolventů škol a mladistvých, coţ bylo o 5 936 osob méně neţ v dubnu 2007. Několik let trvající pokles nezaměstnanosti absolventů souvisel s tím, ţe zaměstnavatelé měli nedostatek kvalifikovaných pracovníků a byli ochotni přijímat i lidi bez praxe. Navíc se stále zvyšoval počet absolventů, kteří nevstupovali na trh práce a pokračovali ve studiu. Tento příznivý vývoj se však náhle změnil s nástupem ekonomické krize. K 30. dubnu 2009 bylo registrováno 26 748 nezaměstnaných absolventů, čili o 7 604 osob více neţ v dubnu 2008. V počtech nezaměstnaných absolventů škol lze sledovat pravidelné cyklické výkyvy, způsobené novými vlnami čerstvých absolventů, přičemţ nejvíc jich je v září, poté začíná jejich počet obvykle klesat. Základem pro kaţdoroční srovnání jsou proto hodnoty z dubna, kdy je obvykle situace stabilizovaná. Po začátku krize na podzim 2008 však měla křivka opačný trend. Od září pokračoval nárůst, který se zastavil aţ během dubna. Přitom míra nezaměstnanosti vystoupala nad úroveň hodnot z roku 2007. Vůči ostatním uchazečům o zaměstnání jsou absolventi škol znevýhodněni nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky a minimem zkušeností. Přestoţe se v posledních letech před nástupem hospodářské krize jejich situace výrazně zlepšila, byla míra jejich nezaměstnanosti vyšší neţ celková míra nezaměstnanosti v ekonomice. Důleţité je umoţnit ţákům studovat obory, o které se sami zajímají a pro něţ mají nejlepší předpoklady. Vzdělávací systém by měl produkovat absolventy široce uplatnitelné na trhu práce, flexibilní, samostatné, kteří nejenom ovládají svůj obor, ale mají také komunikační dovednosti, dovedou pracovat s informacemi, s výpočetní technikou, mají jazykové znalosti a jsou ochotni dále se učit. V letošním roce navíc poprvé nejsou zákonem o zaměstnanosti zařazeni mezi skupinu, které má být věnována zvýšená pozornost při zprostředkovávání zaměstnání. Po novele tohoto zákona mají úřady práce povinnost věnovat zvýšenou péči pouze mladým lidem do 20 let. Nejnovější zjištění stále potvrzují, ţe čím vyšší úroveň vzdělání, tím menší nezaměstnanost absolventů škol. Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů učebních oborů vzrostla v meziročním srovnání téměř na dvojnásobek – z 6,9 % na 13,4 %, 11
http://www.nuov.cz/2-zari-2009-nezamestnanych-absolventu-skol-pribyva
19
u absolventů maturitních oborů se míra nezaměstnanosti zvýšila z 5,7 % na 7,8 % a u vysokoškoláků z 2,5 % na 3,1 %. Tomuto pravidlu se vymykají absolventi gymnázií, jejichţ míra nezaměstnanosti nepatrně klesla z 2,5 % na 2,4 %. Většina z nich totiţ pokračuje ve studiu na vysokých či vyšších odborných školách. Nezaměstnanost
absolventů
škol
je
velmi
výrazně
ovlivněna
celkovou
ekonomickou situací země, celkovou nezaměstnaností, poměrem nabídky volných pracovních míst a rozdílem mezi poptávkou a nabídkou po pracovních silách. Absolventi tvoří jednu z rizikových skupin ekonomicky aktivních obyvatel (EAO), která se o poznání hůře uplatňuje na trhu práce. Počáteční neúspěchy při hledání zaměstnání můţou vést ke ztrátě motivace a seberealizaci v profesní oblasti, pocitu sociální izolace, popřípadě dlouhodobější nezaměstnanost se můţe – především v době ekonomické krize – projevit zvýšenou tendencí k sociálně patologickým jevům. V České republice míra nezaměstnanosti od svého vrcholu v devadesátých letech rok od roku postupně klesala aţ na téměř zanedbatelnou úroveň v polovině roku 2008. V loňských statistikách nezaměstnanosti absolventů (vycházejících z dat k 30. dubnu 2008) se projevil několik let trvající velký zájem zaměstnavatelů o absolventy technických oborů i postupně se zvyšující počet absolventů přecházejících do terciárního vzdělávání, v nízké míře jejich nezaměstnanosti. Podniky byly ochotnější k přijímání absolventů,
míra
nezaměstnanosti
absolventů
škol
se
začala
přibliţovat
míře
nezaměstnanosti lidí s praxí. Řada firem a oborových svazů si stěţovala na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, nedostatek absolventů učebních oborů. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil se stal limitujícím faktorem pro rozvoj řady strojírenských a stavebních firem. Firmy se začaly aktivněji zapojovat do vzdělávacího procesu a řada z nich navázala uţší spolupráci se školami (formou organizování praxí pro učně, poskytnutím moderního technického vybavení pro praktický výcvik ve školách, organizováním exkurzí a účastí na dnech otevřených dveří a veletrzích pracovních příleţitostí), či přímo podpořila učně v určitých oborech, aby získala potenciální zaměstnance pro doplnění stavu zaměstnanců a náhradu zkušených pracovníků odcházejících do důchodu. Je moţné, ţe i v odvětvích, kde si podniky ještě v polovině loňského roku stěţovaly na nedostatečný počet čerstvých absolventů, budou nynější absolventi hledat uplatnění těţko. Při pohledu na vývoj počtů nezaměstnaných absolventů škol je potřebné brát v úvahu vývoj během kalendářního roku, neboť v počtech nezaměstnaných absolventů škol 20
lze sledovat pravidelné cyklické výkyvy, způsobené tím, ţe nové vlny čerstvých absolventů nepřicházejí na trh práce rovnoměrně během roku, ale nárazově, vţdy v červnu aţ září po maturitních a závěrečných zkouškách. V průběhu podzimních a zimních měsíců trh práce novou vlnu absolventů postupně absorbuje, v dubnu pak bývají počty nezaměstnaných absolventů zpravidla nejniţší. Od května se začínají opět zvyšovat, s novou vlnou čerstvých absolventů. graf 4
Prognózovaný a skutečný vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol (červen 2007 – červen 2009)
Důsledky novely zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti (platné od 1. 1. 2009) pro absolventy škol 12: Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání je nově poskytována mladým lidem pouze do 20 let věku (dříve do 25, u vysokoškoláků do 2 let od absolvování, nejdéle však do 30 let věku). Doba studia (soustavné přípravy na budoucí povolání) se nově jiţ nezapočítává do náhradní doby zaměstnání (do letošního roku se studium započítávalo jako náhradní doba zaměstnání v délce 6 měsíců). Za dlouhodobě nezaměstnaného je povaţován uchazeč o zaměstnání, který je veden v evidenci déle neţ 5 měsíců (dříve déle neţ 6 měsíců). S uchazečem o zaměstnání, který je veden v evidenci nepřetrţitě déle neţ 5 měsíců, vypracovává úřad práce individuální akční plán ke zvýšení moţnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost úřadu 12
http://www.mpsv.cz/cs/5853
21
práce při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocování v termínech stanovených úřadem práce a plnit podmínky v něm stanovené. Odmítnutí uzavření individuálního akčního plánu nebo jeho neplnění ze strany uchazeče o zaměstnání je důvodem ukončení evidence (sankce 6 měsíců). (Dříve byl individuální akční plán zakotven pouze jako moţnost, nyní je s nezaměstnanými, evidovanými déle neţ 5 měsíců, vypracováván vţdy.) graf 5
Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých v tisících v letech 2003 – 2009, znázorněn je průběh v rámci kalendářního roku
Důsledkem krize se počet nezaměstnaných absolventů škol místo obvyklého sniţování udrţoval prakticky na stejné úrovni, přesněji řečeno kolísal kolem hodnoty 26 tisíc. Skutečnost, ţe jejich počet výrazně nerostl, neznamená, ţe by se situace absolventů škol na trhu práce vlivem krize a následné recese nezhoršovala. Rozdíl mezi předpokládatelným vývojem a skutečností ovlivněnou krizí ukazuje obrázek, zachycující podrobněji poslední dva roky. Následující graf ještě důkladněji dokresluje závaţnost dopadu ekonomické krize na vývoj počtů nezaměstnaných absolventů na počátku roku 2009. V grafu 5 jsou pro porovnání uvedeny odlišnou barvou křivky zobrazující počet nezaměstnaných v jednotlivých měsících příslušného kalendářního roku. V jednotlivých letech lze pozorovat podobný cyklus poklesu během jara a zvyšování počtu nezaměstnaných absolventů během léta a v září.
22
Díky příznivé ekonomické situaci nezaměstnanost absolventů rok od roku klesala, jak ukazuje i pořadí křivek v grafu. Nestandardní vývoj na počátku roku 2009 je v této formě znázornění zřetelnější a ukazuje, ţe míra nezaměstnanosti do dubna 2009 vystoupala nad úroveň hodnot z roku 2007. Následující graf 6 ilustruje vztahy v letech 2000 aţ 2009. Dopad ekonomické recese na nezaměstnanost absolventů škol můţe být v budoucnu zmírněn vlivem demografického vývoje, charakteristického postupným sniţováním celkového počtu ţáků vstupujících do středního vzdělávání, vlivem niţších počtů osob v populačním ročníku, coţ se projevuje především v oborech poskytujících niţší úroveň vzdělání. Vliv na počty maturantů přicházejících v současnosti na trh práce má také rozšíření moţností pokračování ve studiu na vysokých školách. graf 6
Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů, nezaměstnaných celkem a podílu absolventů na celkové nezaměstnanosti (říjen 2000–duben 2009)
23
2.5.1.
Mladiství na trhu práce
Zvláštní pozornost je z pohledu trhu práce věnována nejproblémovější skupině, a to mladistvým do 18 let, kterou představují absolventi základních a speciálních základních škol, kteří nenastoupili na další přípravu na povolání nebo tuto přípravu nedokončili. V regionech, kde populaci silněji zastupují romská etnika, tvoří podstatnou část skupiny mladistvých právě Romové, kteří většinou nedokončili ani základní školu. Proto uplatnění této skupiny na trhu práce je velmi omezené.13
2.5.2.
Dlouhodobá nezaměstnanost absolventů škol
Nebezpečná nezaměstnanost je ze sociálního a politického pohledu především nezaměstnanost dlouhodobá. V zemích s vysokou nezaměstnaností a především s výrazným podílem dlouhodobě nezaměstnaných (hlavně mladých lidí) můţe docházet k projevům sociální nespokojenosti a vzrůstají nedůvěrou v demokratický systém. Dlouhodobá nezaměstnanost škodí ekonomice a společnosti hned v několika směrech:14 způsobuje značné zatíţení veřejných rozpočtů v důsledku zvýšení výdajů na sociální dávky, příspěvky na zákonné zdravotní pojištění (které jsou za registrované nezaměstnané hrazeny z veřejných zdrojů) a aktivní politiku zaměstnanosti a vlivem sníţení daňových příjmů, v důsledku nezaměstnanosti vznikají ekonomické ztráty (jednotlivců i společnosti), především v podobě niţšího hrubého domácího produktu, psychologický dopad – nezaměstnaní se cítí být vylučováni ze společnosti v důsledku vyřazení z trhu práce nebo tím, ţe jim vstup na tento trh není vůbec umoţněn (to se týká zejména absolventů škol), dochází k posílení extremistických tendencí, dopad na vzdělanostní strukturu – postihne-li dlouhodobá nezaměstnanost některá odvětví výrazně více neţ jiná, ovlivní to negativně na dlouhá léta počty ţáků vstupujících do příslušných oborů vzdělání a v případě opětovného oţivení těchto odvětví budou zaměstnavatelé pociťovat nedostatek kvalifikovaných pracovníků – absolventů škol.
13 14
Ryška, 1997, s.13 http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/NZabs_duben2009_pro_www.pdf
24
Dlouhodobá nezaměstnanost je monitorována prostřednictvím ukazatele – podílu dlouhodobě nezaměstnaných absolventů, jenţ je získáván jako podíl absolventů nezaměstnaných déle neţ šest měsíců (od roku 2009 déle neţ 5 měsíců) k celkovému počtu nezaměstnaných absolventů. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných absolventů na celkovém počtu nezaměstnaných absolventů škol se do roku 2008 sniţoval. Situace se ale obrací s nástupem hospodářské krize. V poslední době přichází na trh práce méně absolventů středního vzdělání s výučním listem, neţ bylo zvykem v minulosti. To souvisí s několik let trvajícím poklesem zájmu o toto vzdělání ze strany ţáků a jejich rodičů. Za čerstvého absolventa je povaţován absolvent, který vzdělávání ukončil ve vztahu k datu sběru dat nejdéle před 12 měsíci. Zatímco za dlouhodobě nezaměstnaného absolventa je pro tyto účely povaţován absolvent, který ve vztahu k datu sběru dat vzdělávání ukončil déle neţ před 12 měsíci, zpravidla ještě v předcházejícím školním roce. Nejedná se ovšem o dlouhodobou nezaměstnanost ve smyslu délky evidence, ale o sledování skutečnosti, jaký podíl mezi nezaměstnanými absolventy tvoří absolventi z předchozího školního roku. Lze totiţ právem předpokládat, ţe značná část absolventů bude trhem práce absorbována, a tak vysoké hodnoty podílů dlouhodobě nezaměstnaných absolventů ukazují, ţe trh práce není připraven tyto absolventy jednoduše a rychle přijmout. V souvislosti s oţivením ekonomiky a přílivem zahraničních investic byla po pracovnících středního vzdělání s výučním listem ze strany zaměstnavatelů v období ekonomického růstu poměrně velká poptávka, a to i po absolventech. Podniky začaly pociťovat velký nedostatek kvalifikovaných pracovníků vyučených především v technických oborech a v ekonomice byl znát nedostatek kvalitních řemeslníků. 15
2.6. Vývoj a struktura evidovaných absolventů Výrazným jevem posledních šesti let před nástupem krize byl značný pokles počtu nezaměstnaných absolventů. Tento vývoj je zřetelný zejména v zářijových hodnotách. Od září 2003 do září 2008 se počet sníţil o 36 900, coţ je pokles na méně neţ poloviční hodnotu. Z původních 65 800 v září 2003 klesl na 28 900 v září 2008. Konkrétní hodnoty pro jednotlivé měsíce let 2003–2009 jsou uvedeny v tabulce č. 2.
15
http://www.sipkhk.cz/data-statistiky/uplatneni-absolventu/dlouhodoba-nezamestnanost-absolventu-skol/
25
tab.2
Počet nezaměstnaných absolventů včetně mladistvých (v tis.) a podíl
absolventů na celkové nezaměstnanosti (v %) v jednotlivých měsících let 2003–2009
V roce 2008 byly podíly absolventů na celkovém počtu nezaměstnaných sice také nízké, v průměru se jednalo o 6,6 % a na počátku roku 2009 dále klesaly, nicméně jejich absolutní počty od listopadu do března rostly, coţ je v porovnání s předchozími lety neobvyklé. Počátek celosvětové hospodářské krize měl i u nás v poměrně krátké době citelný dopad na uplatnitelnost absolventů, kteří čelili mnohem silnější konkurenci čerstvě propuštěných lidí s praxí. Prozatím se podíl absolventů sniţoval jen díky tomu, ţe se skupina ostatních nezaměstnaných zvětšovala rychleji a fakt, ţe počty nezaměstnaných absolventů neklesaly, jak tomu obvykle na jaře bývá, naznačuje, ţe noví absolventi, kteří přijdou na trh práce v létě 2009, budou hledat uplatnění mnohem obtíţněji. Moţným příznivým jevem, jehoţ působení můţe zmírnit negativní dopad ekonomického vývoje na nezaměstnanost absolventů, je rozšíření nabídky terciárního vzdělávání, díky němuţ mají absolventi v poslední době větší moţnosti v pokračování vzdělávání a na trh práce jich díky tomu přechází menší část. V dlouhodobějším horizontu lze očekávat příznivý vliv postupného sniţování celkového počtu absolventů vlivem niţších počtů osob v populačním ročníku na nezaměstnanost absolventů. V populaci absolventů 2009 se však tento faktor ještě neprojeví. 16
16
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs
26
3. Statistický přehled nezaměstnanosti mladistvých v Moravskoslezském kraji17 Nezaměstnanost patří v současnosti k největším problémům naší společnosti. Zvláště Moravskoslezský kraj, ve kterém ţiji, patří k velmi problémovým oblastem. Najít si zde zaměstnání je občas nadlidský úkol. Někteří lidé jsou proto kvůli nemoţnosti najít si odpovídající zaměstnání v regionu, nuceni přestěhovat se do většího města, nebo hledat práci v zahraničí. Proto jsem se rozhodla, ţe patřičnou část své bakalářské práce budu věnovat nezaměstnanosti mladistvých v Moravskoslezském kraji.
3.1. Charakteristika Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj je počtem necelých 1 250 tis. obyvatel nejlidnatější v ČR, se svými 299 obcemi však patří k regionům s nejmenším počtem sídel. Tomu odpovídá i hustota osídlení 230 obyvatel na km2, přičemţ týţ údaj pro celou ČR je 130 obyvatel na km2. Průměrná rozloha katastru obce 18,2 km2 je druhá největší v republice a je o necelých 50 % větší neţ katastr průměrné obce v ČR (12,6 km2). V obcích do 499 obyvatel bydlí jen necelé 2 % obyvatel, v obcích od 500 do 4 999 obyvatel okolo 23 % obyvatel, v obcích od 5 000 do 19 999 obyvatel ţije přes 13 % občanů kraje. Většina obyvatel kraje (téměř 62 %), coţ je v rámci ČR výjimečné, ţije ve městech nad 20 tisíc obyvatel. V krajské metropoli Ostravě ţije téměř 310 tis. obyvatel, tj. zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Dalšími velkými městy s počtem obyvatel nad 50 tisíc jsou Havířov, Karviná, Frýdek - Místek a Opava. Nízká porodnost je základním rysem současné populační situace nejen našeho regionu, ale i v rámci celé republiky. Proto dochází k pozvolnému stárnutí populace,
coţ
je
alarmující,
k postupnému
vymírání
populace.
Lidé
bohuţel
v Moravskoslezském kraji ubývají také migrací. V posledních letech jsou signály o změně trendu, do plodného období se dostaly ještě poslední silné ročníky z druhé poloviny minulého století, porodnost se mírně zvýšila, přesto stále dochází k celkovému úbytku obyvatel v kraji.
17
http://www.ostrava.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/p/801302-09
27
3.1.1.
Bruntál 18
Bruntál je okresní město v Moravskoslezském kraji v okrese Bruntál, v Nízkém Jeseníku. Bruntál byl zaloţen jako horní město, které prosperovalo díky těţbě drahých kovů v okolí. Od druhé poloviny 18. století bylo centrem textilního průmyslu, zejména lnářského a koţedělného. Po válce fungující firma Moravolen byla před nedávnem uzavřena. Jedinou v současné době fungující textilní firmou je Batex, vyrábějící ponoţky. Míra nezaměstnanosti v Bruntále stoupla oproti roku 2009 z 13,6 % na 17,3 % 19 Nejčastěji hlášená volná pracovní místa v březnu 2010: dělníci pro pěstění a ošetřování lesa, stráţní, řidiči nákladního automobilu, obchodní zástupci, číšníci, servírky, prodavači v obchodech, tesaři, truhláři, dělníci pro obsluhu zemních a příbuzných strojů, slévárenští dělníci, dělníci pro obsluhu zařízení při chemické výrobě, dělníci potravinářské výroby, zámečníci;
3.1.2.
Frýdek – Místek 20
Statutární město Frýdek - Místek leţí na středním toku řeky Ostravice v místě, kde se do ní vlévá řeka Morávka. V současnosti zde ţije téměř 60 000 obyvatel. K městu patří části Chlebovice, Zelinkovice, Lysůvky, Lískovec a Skalice. Celková rozloha města je cca 5 161 ha. Míra nezaměstnanosti ve Frýdku - Místku stoupla oproti roku 2009 ze 7,6 % na 10,7 % 21 Nejčastěji hlášená volná pracovní místa v březnu 2010: manipulační dělníci v průmyslu, sběrači odpadků, popeláři, číšníci, servírky, ostatní techničtí pracovníci, kuchaři, sekretářky, operátoři průmyslových robotů, NC strojů, ošetřovatelé, všeobecné zdravotní sestry, prodavači v obchodech, zedníci, kameníci, omítkáři;
3.1.3.
Karviná 22
Karviná je statutární město v Moravskoslezském kraji, na území historického Těšínska. Podle výsledků sčítání obyvatelstva v roce 2001 se 8,5 % obyvatel města hlásilo 18
http://www.portalbruntal.cz/ http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt 20 http://www.frydekmistek.cz/cz/o-meste/ 21 http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt 22 http://www.portalkarvina.cz/ 19
28
ke slovenské a 8 % obyvatel k polské národnosti. Zajímavostí je primát mezi českými městy v podílu obyvatel bydlících v panelových domech (88 %, 2004). Karviná leţí na hranici s Polskem, přímo ve městě jsou dva hraniční přechody (z toho jeden pouze pro pěší) v městské části Karviná-Ráj. Město se rozprostírá na severním okraji předhůří Beskyd. Karviná leţí v údolí řeky Olše a od krajského města Ostravy je vzdálena 18 km východním směrem. Míra nezaměstnanosti v Karviné stoupla oproti roku 2009 z 13,3 % na 14,8 % 23 Nejčastěji hlášená volná pracovní místa v březnu 2010: zedníci, kameníci, omítkáři, nástrojaři, kovodělníci, zámečníci, číšníci, servírky, kuchaři, pomocní a nekvalifikovaní dělníci na stavbách budov, pomocní a nekvalifikovaní montáţní pracovníci;
3.1.4.
Nový Jičín 24
Nový Jičín je okresní město na Moravě ve dvou třetinách cesty z Olomouce do Ostravy. Roku 2001 byl vyhlášen Historickým městem roku. Nový Jičín je sídlem známých firem Tonak a.s. a Autopal s.r.o. Míra nezaměstnanosti v Novém Jičíně stoupla oproti roku 2009 z 9,6 % na 13,7 % 25 Nejčastěji hlášená volná pracovní místa v březnu 2010: dělníci pro čištění města, prodavači v obchodech, zedníci, kameníci, omítkáři, obchodní zástupci, číšníci, servírky, kuchaři, administrativní pracovníci, zpracovatelé - výrobci potravinářských výrobků, pracovníci v oblasti účetnictví, řidiči nákladních automobilů a tahačů;
3.1.5.
Opava 26
Opava je bývalé královské a dnes statutární město v Moravskoslezském kraji na řece Opavě ve Slezsku, ale její 4 čtvrti (Kravaře, Suché Lazce, Vlaštovičky a Jaktař) patřily k tzv. Moravským enklávám ve Slezsku. V říjnu 1945 zahájila činnost stálá profesionální česká scéna Slezského národního divadla. Opava, coby kulturní centrum Slezska, obsahuje vysoký počet vzdělávacích institutů. Najdeme zde střední školy snad pro 23
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt http://www.portalnovyjicin.cz/ 25 http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt 26 http://www.portalopava.cz/ 24
29
kaţdé zaměření, dvě gymnázia, učiliště a Slezskou univerzitu. Míra nezaměstnanosti v Opavě stoupla oproti roku 2009 z 9 % na 11,3 % 27 Nejčastěji hlášená volná pracovní místa v březnu 2010: pracovníci ochrany a ostrahy, řidiči nákladních automobilů a tahačů, pracovníci v oblasti účetnictví, zpracovatelé pekárenských a cukrářských výrobků, číšníci, servírky, odborní pracovníci v oblasti sociální péče, ostatní techničtí pracovníci, zedníci, kameníci, omítkáři, nástrojaři, kovodělníci, zámečníci, kuchaři, obsluha šicích a vyšívacích strojů;
3.1.6.
Ostrava 28
Ostrava je statutární město na rozhraní Slezska a Moravy na severovýchodě České republiky, poblíţ hranice s Polskem. Ostrava leţí na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně spadá do mírně teplé klimatické oblasti, která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Město tvoří celkem 23 městských obvodů. Ostrava, sídlo krajského úřadu Moravskoslezského kraje i okresu Ostrava-město, je tak třetím největším městem Česka. Vezmeme-li však v úvahu fakt, ţe velká ostravská aglomerace či rozšířená správa regionu Ostravska má 796 000 obyvatel, vychází nám, ţe po velké praţské aglomeraci je tato druhou největší v České republice. Sídlem magistrátu je Nová radnice. Ve městě sídlí téţ biskup ostravsko-opavské diecéze. Na území Ostravy leţí čtyři městské památkové zóny. Míra nezaměstnanosti v Ostravě stoupla oproti roku 2009 z 10,2 % na 11,9 % 29 Nejčastěji hlášená volná pracovní místa v březnu 2010: montáţní dělníci montující elektronická zařízení, obsluha zařízení při hutní výrobě kovů, obsluha strojů, seřizovači a obsluha obráběcích strojů, zedníci, kameníci, omítkáři, obchodníci s realitami, obsluha zařízení na tváření kovů ve válcovnách, obsluha zařízení při chemické výrobě, nástrojáři, kovodělníci, zámečníci, obsluha jeřábů, zdvihacích a podobných manipulačních zařízení, zprostředkovatelé finančních transakcí, řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři, stavební a provozní elektrikáři, pomocní a nekvalifikovaní dělníci na stavbách a údrţbě silnic.
27
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt http://www.portalostrava.cz/ 29 http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt 28
30
Následující graf č. 7 ilustruje míru nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji od roku 2004 do 28.2 2010. Zde je vidět, ţe míra nezaměstnanosti, do roku 2008, kdy je datován začátek hospodářské krize v MSK, klesala 30 graf 7
Míra nezaměstnanosti v MSK
3.2. Aktivní politika zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) realizují úřady práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Všechny aktivity APZ jsou určeny pro následné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání.
3.2.1.
Aktivní politika zaměstnanosti 31:
podporuje strukturální změny zaměstnanosti a sociálně ekonomický rozvoj v regionu směřuje k dosaţení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách jako součást zprostředkování zaměstnání se uplatňuje ve vytváření pracovních příleţitostí těţko umístitelných skupin uchazečů o zaměstnání (osoby se změněnou pracovní schopností, dlouhodobě nezaměstnaní, absolventi škol apod.) 30 31
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz
31
podporuje rozvoj samostatně výdělečné činnosti hmotně stimuluje podnikatele a zaměstnavatele při zřizování nových pracovních míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti jsou podporovány rekvalifikační projekty podněcuje k hledání a vytváření nových pracovních míst a tvorbou pracovních příleţitostí nabízí moţnost pracovního uplatnění uchazečům o zaměstnání. V praxi úřadů práce jsou realizovány především tyto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti: Rekvalifikace Rekvalifikací se rozumí taková změna dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání, kterou je potřebné zajistit získáním nových znalostí a dovedností teoretickou nebo praktickou přípravou, umoţňující jeho pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání. Rekvalifikačními kurzy nejsou pouze kurzy, které vedou ke změně původního povolání, tedy k rekvalifikaci v pravém slova smyslu, ale všechny kurzy, které zvyšují šance uchazeče získat nové zaměstnání. To znamená i kurzy, které prohlubují nebo rozšiřují stávající kvalifikaci uchazeče o nové znalosti a dovednosti ţádané na trhu práce. Za rekvalifikaci se nepovaţuje řádné studium na středních a vysokých školách. Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyţaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a můţe mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací (stravné, jízdné, nocleţné, pojištění). Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle místa uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Rekvalifikace se uskutečňuje formou vzdělávání ve: vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělávání, speciálních programech k získání konkrétní pracovní dovednosti, vzdělávacích aktivitách v rámci mezinárodních programů, vzdělávacích programech určených pro uchazeče o zaměstnání , kterým se věnuje zvýšená pozornost při zprostředkování podle § 33 zákona o zaměstnanosti, ve školních vzdělávacích programech pro střední vzdělávání v rámci soustavy oboru vzdělávání, 32
jiných vzdělávacích aktivitách, které směřují k získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající. Rekvalifikace můţe být na základě dohody s úřadem práce prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců. Rekvalifikace - stáţ Rekvalifikace - stáţ je určena absolventům středních škol nebo středních odborných učilišť, kteří potřebují získat po úspěšném ukončení studia praxi v oboru. V průběhu rekvalifikace - stáţe je absolvent stále v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a v případě nároku na hmotné zabezpečení je mu toto zabezpečení vypláceno. Absolvent sice není v pracovním poměru u organizace, kde rekvalifikace - stáţ probíhá, ale vztahuje se na něj zákoník práce včetně nároku na dovolenou. Maximální délka rekvalifikace - stáţe je 12 měsíců. Po ukončení rekvalifikace - stáţe absolvent obdrţí od organizace, která ji zabezpečuje, potvrzení o její délce, druhu činnosti a krátké pracovní hodnocení. Odborná praxe absolventů škol a mladistvých V rámci tohoto nástroje APZ jsou vytvářena místa pro odbornou praxi absolventů středních odborných učilišť a středních a vysokých škol, kteří jsou úřadem práce evidováni jako uchazeči o zaměstnání. Veřejně prospěšné práce Tato místa vytváří zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, nejdéle však na dobu dvanácti po sobě následujících měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru. Finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů zaměstnance, který byl veden v evidenci úřadu práce, na takto vytvořeném místě můţe být zaměstnavateli poskytován aţ do výše skutečných mzdových nákladů, včetně sociálního a zdravotního pojištění.
33
V průběhu letošního března podpořily úřady práce v MSK prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti vytvoření 1 163 pracovních míst (tabulka č. 3). Z nich nejvíce vzniklo v rámci veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst. Oproti březnu minulého roku bylo vytvořeno o 371 pracovních míst více. Do rekvalifikačních kurzů, včetně těch, které jsou financovány z Evropského sociálního fondu, úřady práce v březnu vyslaly 1 305 uchazečů a zájemců o zaměstnání 32 tab.3
Pracovní místa vytvořená v rámci APZ a rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání
32
http://www.nuov.cz/2-zari-2009-nezamestnanych-absolventu-skol-pribyva
34
3.3. Poptávka po pracovní síle v jednotlivých okresech MSK V listopadu 2009 ubylo oproti říjnu v registrech úřadů práce Moravskoslezského kraje 501 pracovních míst. Pro toto období bývá pokles poptávky o několik stovek míst obvyklý, a to zejména vlivem ukončování sezónních prací, hlavně ve stavebnictví. Jiný dopad to má samozřejmě v době, kdy je poptávka nad deset tisíc míst a jiný, kdyţ je na necelých třech tisících a zároveň se zvyšuje nabídka pracovní síly na trhu práce. Průměrný počet uchazečů na jedno místo proto poskočil na více neţ 29 proti zhruba 24 v říjnu 2009. Největší nepoměr mezi počtem nezaměstnaných a počtem volných míst zůstává v okrese Karviná, kde připadalo koncem listopadu 2009 na jedno volné místo přes 56 uchazečů. Jen nepatrně lepší je situace v okrese Bruntál s téměř 49 uchazeči na místo 33
3.4. Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji 34 Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 30. 9. 2009 téměř 78 tis. osob (z toho přes 38 tis., tj. 48,8 % ţen) a proti stejnému období roku 2008 se zvýšil o 43 %. Jde o nejvyšší hodnotu (k danému datu) od roku 2006. V Moravskoslezském kraji tak je 15,6 % všech nezaměstnaných z celé České republiky. Z pohledu nezaměstnaných ţen je situace jen o málo lepší, podíl kraje tvoří „pouze“ 15,0 % hodnoty ČR. Registrovaná míra nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 11,75 %, tj. o 3,72 bodu více neţ před rokem. Jde současně o druhou nejvyšší hodnotu v celé republice. Horší situace je totiţ pouze v kraji Ústeckém. V porovnání
meziokresním
pak
je
ze
77
okresů
ČR
nejúspěšnějším
okresem
Moravskoslezského kraje okres Frýdek - Místek na 42. místě, který si takto polepšil o 7 míst. Výrazně se zlepšil i okres Opava (o 10 míst), který je celkem na 50. místě. Ostrava město je na místě 59. (zlepšení o 8 míst), Nový Jičín je 64 (klesl z 37. místa). Propadl se i okres Bruntál (ze 71. místa vloni je letos 74.). Okres Karviná je opětovně na předposledním, 76. místě.
33
http://www.arr.cz/cz/uspesna-zena/monitoring-trhu-prace/vyvoj-nezamestnanosti-v-moravskoslezskemkraji-%28listopad-2009%29.html 34 http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz
35
tab. 4
Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji k 28. 2. 2010
Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 3 274, coţ znamenalo, ţe na jedno volné pracovní místo připadalo 23,8 uchazečů (loni 3,6 uchazečů). Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně sníţil o 11 822 (78,3 %), pro občany se změněnou pracovní schopností bylo volných míst o 104 (43,7 %) méně.
3.4.1.
Nezaměstnanost mladistvých v Moravskoslezském kraji 35
Počty nezaměstnaných absolventů jsou kaţdoročně vykazovány MPSV vţdy k 30. září a k 30. dubnu. Hodnoty ze září jsou vţdy vyšší, neboť v této době dochází ke kumulaci nezaměstnaných absolventů graf 8
35
Vývoj nezaměstnanosti v MSK
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
36
Nezaměstnanost absolventů Moravskoslezského kraje z počtu nezaměstnaných absolventů v České republice k 30. 4. 2008 oproti 30. 4. 2007 klesla o 9,4 %, k 30. 4. 2009 oproti 30. 4. 2008 klesla o 5,5 %. tab. 4
Počet nezaměstnaných mladistvých v MSK
Dle tabulky číslo 4 má počet nezaměstnaných mladistvých Moravskoslezského kraje k 30.4. od roku 2007 do roku 2009 z celkového počtu nezaměstnaných absolventů v České republice má klesající trend.
4. Porovnání výsledků s dalšími kraji ČR Při zjišťování míry nezaměstnanosti absolventů škol a její interpretaci z hlediska krajů je třeba mít na paměti, ţe statistiky počtu nezaměstnaných vycházejí z evidenčních databází jednotlivých úřadů práce, kde jsou evidováni uchazeči o zaměstnání s trvalým bydlištěm v příslušném okrese a kraji (který se můţe lišit od kraje, v němţ vystudovali), zatímco počty absolventů škol v jednotlivých krajích jsou udávány podle sídla školy. V případě, ţe bychom pro výpočet míry nezaměstnanosti pouţili tyto počty bez předchozích úprav, mohlo by dojít k disproporcím (podhodnocení nebo naopak nadhodnocení míry nezaměstnanosti v případě absolventů, kteří se zaregistrovali na úřadě práce v jiném kraji, neţ kde vystudovali) a vypočtená míra nezaměstnanosti by ztrácela vypovídací hodnotu. Aby nemohlo dojít k výše zmíněnému zkreslení, jsou v této bakalářské práci při stanovování
míry
nezaměstnanosti
absolventů
v
krajích
počty
absolventů
i nezaměstnaných absolventů vztahovány ke školám v kraji, ve kterém studovali. Údaje o mírách nezaměstnanosti v krajském měřítku zde uváděných, poskytují informace o tom, jak se uplatňují absolventi škol jednotlivých krajů na trhu práce v celé České republice. Pro nezaměstnanost absolventů jsou charakteristické výrazné regionální rozdíly. Mezi faktory, které ji velmi významně ovlivňují a které je moţné v současné době 37
monitorovat, patří i celková míra registrované nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva. Zkreslení by byla nejvýraznější u oborové struktury absolventů, především pak u terciárního vzdělávání. V údajích o nezaměstnaných absolventech škol, které zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém internetovém portálu, jsou souhrnné počty absolventů primárně členěny podle místní příslušnosti k jednotlivým úřadům práce a doplněny o identifikaci škol, kde absolventi vystudovali.
4.1. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 36 Většinou platí, ţe absolventi v krajích s niţší celkovou mírou nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO) se uplatňují na trhu práce lépe neţ absolventi v krajích s vyšší nezaměstnaností. To je ostatně patrné i z následujícího grafu, kde je v krajském členění zachycena ve vzestupném pořadí míra nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol za duben 2009. Doplňkově je zde v krajském členění rovněţ uvedena celková míra nezaměstnanosti EAO za duben 2009. Z grafu vyplývá, ţe výrazně nejméně jsou nezaměstnaností postiţeni absolventi škol Hl. m. Prahy, která zároveň vykazuje nejniţší celkovou míru nezaměstnanosti EAO v ČR. graf 9
Míra nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol a celková míra nezaměstnanosti EAO v jednotlivých krajích v dubnu 2009
36
http://www.nuov.cz/2-zari-2009-nezamestnanych-absolventu-skol-pribyva
38
V dubnu 2009 byla míra nezaměstnanosti absolventů praţských škol výrazně niţší neţ míra nezaměstnanosti všech ekonomicky aktivních obyvatel Prahy a jejího okolí (pouhých 1,8 %). Absolventů praţských škol jako by se krize v dubnu 2009 ještě nedotkla. Míry nezaměstnanosti absolventů jednotlivých kategorií vzdělání v Praze oproti dubnu 2008 poklesly, a to na dvě třetiny nebo aţ na polovinu loňské hodnoty. Ve všech ostatních krajích míra nezaměstnanosti absolventů jednotlivých kategorií středního odborného vzdělání (tedy s výjimkou gymnaziálního) a vyššího odborného vzdělání meziročně stoupla, i kdyţ někde jen mírně. Se zřetelným odstupem následují s druhou a třetí nejniţší hodnotou míry nezaměstnanosti absolventů škol, tj. necelých 8 %, kraje Královéhradecký a Plzeňský, které jsou zároveň kraji se čtvrtou a pátou nejniţší hodnotou nezaměstnanosti EAO. Vysokou nezaměstnaností jsou naopak postiţeni absolventi škol Ústeckého kraje a Vysočiny, a to ve všech kategoriích středoškolského vzdělání. Odhlédneme-li od extrémně nízkých hodnot za Hlavní město Praha a vysokých na Vysočině a tradičně v Ústeckém kraji, pohybuje se většina krajských hodnot míry nezaměstnanosti v rozmezí od necelých osmi po 10,6 %, přičemţ u vyučených se pohybuje blízko 13,8 % (s výkyvem v Pardubickém kraji, 17,4 %), u maturantů (kategorie M) kolem 8,3 %. Naopak značné regionální rozdíly jsou v míře nezaměstnanosti maturantů s odborným výcvikem (kategorie L). Míra nezaměstnanosti absolventů škol Moravskoslezského kraje, který je tradičně krajem s jednou z nejvyšších hodnot míry nezaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel, byla v dubnu 2009 překvapivě niţší, neţ celková a dokonce osmá nejniţší v krajském srovnání. Oproti dubnu loňského roku se zde míra nezaměstnanosti absolventů zvýšila jen o 1,6 procentního bodu, zatímco celková stoupla o 2,8 procentního bodu a překročila tak magickou hranici 10 % (na 11,1 %). V Olomouckém, Jihomoravském, Karlovarském a Zlínském kraji převyšuje míra nezaměstnanosti absolventů tamních škol míru nezaměstnanosti EAO jen mírně, v Moravskoslezském je dokonce niţší, obě hodnoty jsou však poměrně vysoké. Naopak větší rozdíly mezi mírou nezaměstnanosti absolventů škol a EAO byly v dubnu 2009 patrné ve Středočeském, Jihočeském a Pardubickém kraji a na Vysočině, jejichţ míra nezaměstnanosti EAO patří spíše mezi niţší. Porovnáme-li například Středočeský kraj s Královéhradeckým nebo Jihočeským, vidíme, ţe pravidlo o přímém vztahu míry nezaměstnanosti EAO a absolventů neplatí vţdy. Ve Středočeském kraji je celková míra nezaměstnanosti EAO sice niţší, ale zároveň se ukazuje, ţe absolventi škol 39
tohoto kraje trpí nezaměstnaností relativně více neţ absolventi škol zmíněných sousedních krajů.
5. Vlastní vyhodnocení problematiky nezaměstnanosti mladistvých V dubnu 2009 celková míra registrované nezaměstnanosti v České republice dosahovala 7,6 % a na úřadech práce bylo registrováno celkem 456,7 tis. nezaměstnaných. Celkový počet evidovaných nezaměstnaných absolventů a mladistvých v dubnu 2009 činil 26,7 tis. a podíl nezaměstnaných absolventů na celkové nezaměstnanosti dosahoval 5,9 %. V meziročním porovnání se celkový počet nezaměstnaných absolventů zvýšil o 7,6 tisíc, rovněţ se zvýšil i počet všech nezaměstnaných, a to o 140,6 tisíc. Podíl nezaměstnaných absolventů a mladistvých na celkové nezaměstnanosti mírně klesl (o 0,1 p. b.), především díky razantnímu nárůstu počtu všech nezaměstnaných, mezi nimiţ pak rostoucí počet nezaměstnaných
absolventů
zaujímal
menší
část.
Období
plynulého
poklesu
nezaměstnanosti absolventů škol v letech ekonomického růstu, aţ k minimu dosaţenému v roce 2008, bylo vystřídáno opětovným nárůstem jejich počtu a výsledné míry nezaměstnanosti, často i nad úroveň hodnot z roku 2007. Přitom závaţnější problémy s hledáním uplatnění se pro absolventy škol teprve po přílivu čerstvých absolventů z června letošního roku na trh práce. Absolventi škol jsou znevýhodněni nedostatkem pracovních zkušeností a návyků, a také zkušeností s hledáním zaměstnání. V letošním roce navíc poprvé nejsou zákonem o zaměstnanosti zařazeni mezi skupinu, které má být věnována zvýšená pozornost při zprostředkovávání zaměstnání. Úřady práce mají (po novele tohoto zákona) povinnost věnovat zvýšenou péči pouze mladým lidem do 20 let věku. Ekonomická krize se odrazila i v jiţ tradičním tvaru křivky vývoje počtu nezaměstnaných absolventů, především u skupin s niţší úrovní vzdělání. Namísto kaţdoročního poklesu počtu nezaměstnaných absolventů v průběhu zimních a jarních měsíců aţ k nejniţším, dubnovým, hodnotám měla v letošním roce křivka opačný trend. Od září, které bývalo tradičně měsícem vyznačujícím se maximem počtu nezaměstnaných, počty nezaměstnaných dále rostly a tento nárůst se zastavil aţ během dubna, kdy křivka konečně nabrala klesající směr. Ke zmírnění dopadu ekonomické krize na vlnu čerstvých absolventů škol přispívá rozšířená nabídka terciárního vzdělávání v posledních letech. Díky větším moţnostem 40
pokračovat ve studiu značná část absolventů se středním vzděláním s maturitní zkouškou nepřechází na trh práce, ale pokračuje (alespoň po určitou dobu) ve vzdělávání na terciární úrovni. Absolventi tříletých učebních oborů mohou pokračovat v nástavbovém studiu k získání maturitní úrovně vzdělání.
5.1. Systém vzdělávání Situaci nezaměstnanosti mladistvých nezlepšuje ani systém vzdělávání, který je příliš setrvačný a těţkopádný a nereaguje ani ochotně, ani včas na aktuální situace na pracovních trzích. Zatím se ukazuje, ţe školy nemají dostatečný zájem a nevěnují dostatečnou péči uplatnění svých absolventů na trzích práce. V souvislosti s nárůstem nezaměstnanosti je často kladena otázka, jak by měli být absolventi připraveni, aby se co nejlépe dokázali vyrovnat se změněnou situací na trhu práce. „Důleţité je, aby školy neprodukovaly úzce specializované lidi, kteří neumějí nic jiného neţ svůj obor. Naopak měly by své ţáky připravit na to, ţe se bude stále měnit perspektivnost jednotlivých oborů i pouţívané technologie. Absolventi by proto měli být na tuto situaci připraveni, měli by být flexibilní a přitom samostatní, umět komunikovat, pracovat s informacemi, s výpočetní technikou, měli by mít také jazykové znalosti a hlavně by měli být ochotni dále se učit.“37
5.2. Celkový pohled na problém uplatnění absolventů Nezaměstnaní absolventi a mladí lidé do 25 let jiţ nejsou spojováni s dílčími skupinami segmentu trhu práce, které by byly postiţeny výrazně vyšší nezaměstnaností a které by potřebovaly zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Vlivem ekonomické krize se situace absolventů na pracovním trhu však opět mění, hlavně v období přechodu čerstvých absolventů ze škol na trh práce. Konkurence na trhu práce se se vzrůstající nezaměstnaností zvyšuje a nedostatečné pracovní zkušenosti a praxe absolventů pro ně na pracovním trhu znamenají jistý handicap. Přechod ze vzdělávacího systému do světa práce je nejdůleţitější ţivotní etapou, která významným způsobem ovlivňuje nejenom budoucí pracovní kariéru, ale i celkovou kvalitu ţivota. To, jak je absolvent při hledání zaměstnání úspěšný či neúspěšný, jakým způsobem a jak rychle nalezne vhodné pracovní uplatnění, můţe mít značný dopad na jeho celkový přístup k práci a motivaci aktivně se zapojovat do pracovního ţivota. Školní příprava však můţe přispět k tomu, aby přechod ze školy do světa práce, byl co moţná nejplynulejší. 37
http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/DStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=4.1.02
41
Kromě jiného, je tedy důleţité, aby absolventi byli připraveni na to, co od nich mohou potenciální zaměstnavatelé ţádat, tzn., aby věděli, jaké jsou jejich poţadavky a potřeby.
5.3. Dovednosti absolventů, které zaměstnavatelé potřebují 38 Pokud má být přechod ze školy na trh práce plynulý, je kromě jiného důleţité, aby absolventi byli připraveni na to, jaké jsou poţadavky a potřeby budoucích zaměstnavatelů, a jejich znalosti, schopnosti a dovednosti (tzv. kompetence) co nejvíce odpovídaly tomu, co od nich potenciální zaměstnavatelé očekávají. Kompetence, kterými jsou pracovníci a uchazeči o zaměstnání v různé míře vybaveni, lze rozdělit na profesní a klíčové. Mezilidské vztahy či umění jednat s lidmi: poţadavky na ně vycházejí zejména z terciárního a kvartérního sektoru, nikoli z průmyslové sféry, coţ je dáno samotnou povahou nečastěji obsazovaných pracovních pozic; je zcela logické, ţe důleţité jsou hlavně tam, kde je práce s lidmi přímo součástí pracovní náplně. V zemědělské sféře je kladen důraz nejen na mezilidské vztahy či umění jednat s lidmi, ale i na vztah k přírodě a ke zvířatům.
5.3.1.
Klíčové a profesní dovednosti
Přestoţe se nároky zaměstnavatelů na jednotlivé kompetence často odvíjejí od konkrétní pracovní pozice, celkově (tzn. bez ohledu na velikost či odvětví firmy) je moţné říci, ţe zaměstnavatelé pouze mírně preferují profesní dovednosti oproti dovednostem klíčovým. Jde o poměrně důleţité zjištění, ţe zaměstnavatelé si uvědomují důleţitost klíčových dovedností, které povaţují za srovnatelné s profesními dovednostmi. V ostatních sektorech ale záleţí jednak na oboru činnosti dané firmy, jednak na její velikosti. V celkovém průměru všechny firmy relativně nejčastěji přisuzují jak klíčovým, tak profesním kompetencím stejný, tzn. 50% význam. Zřetelně se ale odlišují nejmenší firmy, pro které jsou důleţitější spíše klíčové kompetence, coţ zřejmě velice úzce souvisí se skutečností, ţe v těchto organizacích je velice často zapotřebí, aby pracovníci byli schopni vykonávat větší mnoţství různorodých činností, byli všestrannější, nikoli úzce specializováni. Zároveň se ukazuje, ţe celkově je větší důraz kladen na široké profesní dovednosti proti hlubokým a úzkým profesním dovednostem.
38
http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=4.1.03
42
Zde je zřejmý mírně vyšší důraz kladený na široké profesní dovednosti malými firmami: 39 pro pracovníky s výučním listem i s maturitou je nejdůleţitější čtení a porozumění pracovním instrukcím následované ochotou učit se v sekundárním a terciárním sektoru a schopností nést zodpovědnost resp. komunikačními schopnostmi v sektoru kvartérním; od
pracovníků
s
vyšším
odborným
vzděláním
poţadují
zaměstnavatelé
v sekundárním a terciárním sektoru především zběhlost v pouţívání výpočetní techniky, v kvartérním sektoru má význam hlavně schopnost nést zodpovědnost a komunikační schopnosti; ty jsou velice důleţité i v terciárním sektoru, průmyslová sféra ale klade větší důraz na ochotu učit se; u pracovníků s vyšším odborným vzděláním je pro zaměstnavatele ze sekundárního a terciárního sektoru důleţitá hlavně zběhlost v pouţívání výpočetní techniky a ochota učit se, resp. komunikační schopnosti; v kvartérním sektoru je spíše neţ na práci s výpočetní technikou kladen největší důraz na schopnost komunikovat a nést zodpovědnost; od vysokoškoláků zaměstnavatelé shodně ţádají především komunikační schopnosti, schopnost nést zodpovědnost a řešit problém; pouze v sekundárním sektoru není schopnost komunikace zdůrazňována v takové míře.
5.4. Kritéria a absolventa
ovlivňující
přijetí
pracovníka
s
praxí
Při bliţším zkoumání faktorů a okolností, které ovlivňují přijímání nových pracovníků, je rovněţ důleţité zaměřit se na kritéria, která zaměstnavatelé povaţují za rozhodující při výběru jednak z kategorie absolventů, jednak z řad pracovníků s praxí. Tato problematika nabývá na významu i v návaznosti na zjištění v předchozích kapitolách, ţe významná část zaměstnavatelů při náboru nových zaměstnanců činí rozdíl mezi absolventy a pracovníky s bohatšími pracovními zkušenostmi. Zatímco při výběru pracovníků s bohatšími pracovními zkušenostmi rozhoduje ve všech sledovaných sektorech především charakter předchozí praxe a odborná kvalifikace (resp. odbornost, odborné znalosti, odborná způsobilost a kvalifikace), v případě absolventů zaměstnavatelé v terciárním a kvartérním sektoru kladou důraz zejména na stupeň a obor dosaţeného vzdělání a ochotu dále se vzdělávat, pro sekundární sektor je důleţité hlavně poţadované vzdělání a odborná kvalifikace, resp. orientace v oboru, ale i ochota učit se figuruje na jednom z předních míst. 39
http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=4.1.03
43
5.4.1.
Poţadavky na absolventy40
Nejčastější poţadavky na chování pracovníků, jako schopnost vzájemné komunikace, dovednost orientace a komunikace v multikulturní společnosti, asertivita, sociální dovednosti, úcta k člověku, schopnost akceptovat názory a respektovat druhé, vstřícnost, kladný vztah a citlivý přístup k dětem či seniorům, schopnost naslouchat, schopnost řešit konflikty, kultura chování a projevu, úcta k zákazníkovi, umění jednat s podřízenými i nadřízenými, mezilidské vztahy na pracovišti, umění ctít nepsaná pravidla chování, slušnost v jednání.
5.4.2.
Poţadavky na pracovníky s praxí
V porovnání s kritérii ovlivňujícími přijetí absolventů je v případě pracovníků s praxí ve všech sektorech kladen zřetelně větší důraz na profesní zkušenosti a reference; rozdíl je patrný například i u znalosti jazyků a zběhlosti v práci s počítačem – tyto kompetence jsou poţadovány i od pracovníků s bohatšími zkušenostmi, ale při rozhodování o přijetí hrají menší roli neţ v případě absolventů. Na přijetí či odmítnutí pracovníka s praxí můţe mít vliv i poţadované vzdělání (a to zejména v průmyslové a kvartérní sféře), i kdyţ jeho význam je menší neţ v případě absolventů. Pozitivně hodnocena je také komunikativnost (hlavně v terciárním a kvartérním sektoru) a flexibilita pracovníků.
5.5. Důvody nepřijímání absolventů Ačkoli významná část firem je otevřená vůči přijímání absolventů, řada zaměstnavatelů se přesto absolventům spíše vyhýbá. Je tudíţ potřebné blíţe zkoumat důvody, resp. předpoklady, které firmy k tomuto chování vedou. Ve všech zkoumaných sektorech je nejčastějším důvodem odmítání absolventů nedostatek praxe a pracovních zkušeností absolventů, přičemţ velmi výrazně se tento důvod prosazuje zejména v terciárním sektoru. Jako druhé v pořadí následují nereálné představy absolventů o výši mzdy, pracovní době či pracovním zařazení, které jsou nejčastěji zmiňovány opět v terciárním sektoru. Méně časté je pak nepřijetí absolventa z důvodu delší doby, kterou absolventi potřebují na zapracování (která je o zřídka kdy zmiňována kvartérním sektorem) či nízké pracovní morálky (v sekundárním sektoru však představuje pouze okrajový důvod). 40
http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=4.1.03
44
Spíše výjimečně se mezi důvody nepřijímání absolventů objevuje neschopnost přizpůsobit se firemní filozofii či proniknout do způsobu práce. V sekundárním sektoru bylo zmiňováno sniţování počtu pracovníků či chybějící volné pracovní pozice. K odmítání absolventů rovněţ vede názor či předpoklad, ţe první pracovní poměr je často chápán pouze jako dočasné řešení s cílem od počátku si hledat nějaké lepší uplatnění, resp. ţe absolventi mají po zapracování snahu odejít k jiným firmám. V terciárním sektoru se poměrně často objevuje nedostatek volných pracovních míst pro absolventy či skutečnost, ţe na určitá pracovní místa nelze přijímat pracovníky bez praxe (např. vedoucí prodejny, řidiči autobusů městské hromadné dopravy či kamionové přepravy). Někteří zaměstnavatelé se dále obávají nedostatečné zodpovědnosti absolventů za vykonávané úkoly, nebo jde o obecnou nejistotu, zda absolvent je schopen danou pozici zvládnout. V kvartérním sektoru mezi dalšími důvody jednoznačně dominuje skutečnost, ţe na některé pozice nelze přijmout absolventa (tento důvod vychází zejména ze sféry školství a zdravotnictví, kde není moţné obsadit některá místa pracovníky bez praxe), a fakt, ţe ačkoli se organizace přijímání absolventů nevyhýbá, absolventi se na obsazení určitých pozic nehlásí.
5.6. Očekávání zaměstnavatelů ve vztahu ke školskému systému Jelikoţ situace na trhu práce je dost proměnlivá a nepředvídatelná, není moţné predikovat situaci letošních absolventů příliš detailně. Podle evidence úřadů práce výrazně ubylo během hospodářské recese volných pracovních míst. V dubnu se 2009 poptávali zaměstnavatelé prostřednictvím úřadů práce 50,5 tisíc zaměstnanců, coţ v porovnání se stejným obdobím loňského roku představuje 67% pokles. K největšímu propadu počtu volných pracovních míst došlo u zaměstnání, řadících se ke kategorii obsluha strojů a zařízení (o 85 %) a u řemeslníků a kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů a opravářů (o 76 %). Největší nabídku volných pracovních míst registrují úřady práce na pozicích pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Jedná se však o zaměstnání dělníků, ve kterých absolventi uplatnění nehledají a nechtějí v nich pracovat. Často poptávaní jsou také zaměstnanci pro práci v gastronomii (kuchař, servírka, číšník) a stavebnictví (zedníci, kameníci, omítkáři, instalatéři, klempíři apod.) Silné zastoupení v nabídce volných pracovních míst zastávají také zdravotnické
45
profese, prodavači, svářeči, řidiči nákladních automobilů, tesaři a truhláři a nástrojáři a zámečníci.41
5.6.1.
Praktická příprava budoucích absolventů42
Zaměstnavatelé poţadují především rozšíření a zkvalitnění praktické části výuky ve školách, a s tím související celkově větší zaměření výuky na praxi, tak aby absolventi vstupující na trh práce byli lépe připraveni pro praxi, měli reálnou představu o skutečném pracovním prostředí a o tom, co se od nich očekává. Absolventi jsou na trhu práce znevýhodněni především nedostatkem praxe, či nezkušeností a neznalostí pracovního prostředí. Na druhé straně mohou zaměstnavatelům nabídnout pracovníka, který je flexibilní a schopný dále se učit. Ţáci a studenti většiny odborných oborů podstupují praktickou přípravu, ale ne vţdy v prostředí a s vybavením, které by odpovídalo reálné situaci v podnicích, firmách a dalších institucích. Další výrazné příčiny omezující moţnosti uplatnění pro absolventy jsou jejich nedostatečné znalosti, schopnosti a dovednosti a neochota pracovat v profesi. Obě příčiny souvisí s horším uplatňováním absolventů gastronomických oborů např. Kuchař, Číšník/servírka a Gastronomie. Nedostatečná specializace omezuje moţnosti absolventů získat práci jako obchodní cestující a profesionální poradce v obchodě. Absolventi oborů skupiny Obchod zase čelí velké konkurenci na pracovním trhu. Důleţité přitom také je, aby praktická výuka probíhala pod vedením odborníků, aby ţáci měli moţnost kontaktu se zaměstnavatelskou sférou jiţ během studia, byli seznamováni s nejnovějšími technologiemi a trendy v daném oboru či odvětví a byli schopni uplatňovat teoretické poznatky v praxi. Absolvent by měl být vybaven nejenom teoretickými vědomostmi a znalostmi, ale i praktickými zkušenostmi a dovednostmi. K tomu samozřejmě napomáhá i získávání zkušeností prostřednictvím stáţí, brigád či exkurzí. Nedostatečné povědomí absolventů o reálných pracovních podmínkách totiţ představuje váţný problém při vstupu absolventů do pracovního ţivota.
41
http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/Nazory_pracovnikuUP2009.pdf http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/Nazory_pracovnikuUP2009.pdf , http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=4.1.03 42
46
5.6.2.
Hlavní problém uplatnitelnosti absolventů škol
Přijetí čerstvého absolventa znamená mnohdy pro zaměstnavatele krok do neznáma, riziko, ţe jeho kompetence či jeho odborné a profesní znalosti a dovednosti neodpovídají výkonu povolání. Absolventi navíc často nevědí, co konkrétně by chtěli dělat a vyzkouší v krátké době několik zaměstnání. To představuje pro zaměstnavatele zvýšení nákladů na jejich zaučení a nedostatečnou jistotou, ţe u nich absolvent zůstane pracovat. Z těchto důvodů existovaly a stále existují problémy uplatnitelnosti absolventů škol na trhu práce, a to i např. v době nízké nezaměstnanosti. K hlavním problémům uplatnitelnosti absolventů škol patří nedostatečná spolupráce škol se zaměstnavatelskou sférou a v nedostatečné praxi získané během studia. Obě tyto příčiny spolu úzce souvisí. Praxe ţáků středních škol neprobíhá většinou v reálném pracovním prostředí, u některých odborných maturitních oborů navíc v minimálních hodinových dotacích, u technologicky náročnějších odvětví vybavenost škol neodpovídá konkrétním inovačním trendům a potřebám, neboť školy nemají dostatečné finanční prostředky na obnovu vybavení dílen a laboratoří. Právě tyto problémy by mohla odstranit úzká spolupráce mezi školami a zaměstnavateli. Zaměstnavatelé a zaměstnavatelské svazy doposud příliš nezasahovali ani do výuky ani do praxe na středních školách. To se změní v rámci reformy, kde je poskytován prostor pro spolupráci a účast zaměstnavatelů při vytváření školních vzdělávacích programů. Ministerstvo školství také vydalo na konci roku 2008 Akční plán podpory odborného vzdělávání, v kterém se řeší tato problematika komplexněji. Legislativně i finančně by měly být podpořeny různé formy spolupráce mezi školami a zaměstnavateli – např. praktická výuka uskutečňována přímo ve firmách, externí výuka odborníků na školách, stáţe apod. Je však zřejmé, ţe tyto ambice a snahy utlumuje ekonomická krize a současný přebytek uchazečů o zaměstnání. Jiná forma začlenění zaměstnavatelů do odborného vzdělávání se rozvíjí při přípravě zadání nových závěrečných zkoušek v učebních oborech, kdy zaměstnavatelé ovlivňují jednotné zadání a jejich zástupce se účastní závěrečných zkoušek. Další problémy uplatnitelnosti absolventů škol na trhu práce lze spatřit v nedostatečné motivaci absolventů k hledání pracovního uplatnění, v nevyhovující struktuře vzdělávací nabídky a méně v nedostatečném zájmu zaměstnavatelů o absolventy škol. Aktivní přístup absolventů při hledání zaměstnání je nejdůleţitější faktor pro jejich dobré uplatnění. Při absenci motivace najít si pracovní místo, při vysokých nárocích absolventů, či jejich 47
neochotě pracovat v oboru se objeví problémy. Absolventi nechtějí pracovat v oboru kvůli nezájmu, nebo kvůli špatným pracovním či finančním podmínkám, odmítají mnohdy dojíţdět do zaměstnání, nebo pracují načerno.43
5.6.3.
Příprava pedagogů
Jiţ bylo zmíněno, ţe zaměstnavatelé zdůrazňují důleţitost vedení výuky kvalifikovanými vyučujícími, kteří disponují aktuálními znalostmi z oboru a jsou schopni předávat ţákům a studentům své zkušenosti. I z tohoto hlediska je povaţováno rovněţ za důleţité, aby v systému celoţivotního vzdělávání byly nabízeny programy odpovídající aktuální poptávce a situaci na trhu práce a byly rozšiřovány moţnosti rekvalifikačního odborného vzdělávání.
5.7. Závěrečné shrnutí Z hlediska úspěšného začleňování absolventů na trh práce je důleţité, zda jejich znalosti, schopnosti a dovednosti, které získali v rámci školní přípravy, odpovídají poţadavkům jejich budoucích zaměstnavatelů. S ohledem na neustále se měnící podmínky na pracovním trhu je nezbytné, aby mladí lidé byli v dostatečné míře vybaveni nejenom potřebnými odbornými znalostmi a dovednostmi, které jim umoţní pruţně reagovat na potřeby konkrétních zaměstnavatelů, a především ochotou dále se učit, vzdělávat a rozvíjet své schopnosti a dovednosti. V případě vysokoškoláků jsou tak prakticky všechny sledované kompetence hodnocené jako velmi důleţité a uchazeči o zaměstnání tak musí být připraveni na to, ţe potenciální zaměstnavatelé od nich mohou poţadovat všechny tyto schopnosti a dovednosti. Bez ohledu na stupeň vzdělání by školy také měly vést ţáky a studenty k větší samostatnosti v myšlení, rozhodování a řešení problémů, měly by je učit pracovat v týmu, vyhledávat a zpracovávat informace, dokázat vyjádřit a obhájit vlastní názory a myšlenky. Mezi klíčové kompetence, jejichţ význam v budoucnu ještě vzroste, se řadí zejména zběhlost v cizích jazycích a v pouţívání výpočetní techniky, ochotu učit se, adaptabilitu a flexibilitu; kvartérní sektor zdůrazňuje také zběhlost v zacházení s informacemi a komunikační schopnosti. Z hlediska samotného procesu výběru a přijímání nových pracovníků je zřejmé, ţe ve všech sektorech si firmy nejčastěji vybírají z těch zájemců o práci, kteří se jim sami hlásí, vyuţívají doporučení stávajících zaměstnanců a také vyhledávají pracovníky pomocí inzerce, resp. internetu. Je tedy velice důleţité, aby 43
http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/Nazory_pracovnikuUP2009.pdf
48
absolventi nebyli při hledání zaměstnání pasivní, ale naopak, aby sami aktivně vyhledávali firmy a organizace, ve kterých by případně mohli nalézt pracovní uplatnění. Jako reálná se rovněţ ukazuje šance získat zaměstnání i v návaznosti na předchozí praxi či stáţ u dané firmy. To souvisí se skutečností, ţe při přijímání absolventů hrají z hlediska zaměstnavatelů největší roli nejenom dosaţené vzdělání, ochota dále se vzdělávat, znalost jazyků, chuť pracovat či orientace v oboru, ale i předchozí praxe. V případě, ţe určité pracovní zkušenosti získá absolvent prostřednictvím odborné praxe, stáţe či brigády přímo v dané firmě, zaměstnavatel má moţnost blíţe se seznámit s jeho znalostmi, schopnostmi, dovednostmi i osobními vlastnostmi (jako je např. celkový přístup k práci, pečlivost, svědomitost apod.), coţ můţe vést k větší ochotě nabídnout absolventovi trvalejší pracovní uplatnění. Získávání potřebných praktických zkušeností, bez kterých jsou absolventi některými firmami odmítáni, však pro ţáky a studenty není nezbytně svázáno s konkrétním zaměstnavatelem. Přestoţe největší význam je logicky přikládán praxi v daném oboru, pozitivně hodnocena je zpravidla kaţdá předchozí pracovní aktivita. Ta totiţ vypovídá mj. o samostatnosti, zájmu pracovat a poznat pracovní prostředí, o snaze získat zkušenosti a praxi či o celkově aktivním přístupu k práci a ţivotu. Zaměstnavatelé dále předpokládají, ţe absolvované praxe umoţňují ţákům a studentům získat kromě samotných pracovních zkušeností i reálné představy o pracovním prostředí, pracovní době či pracovním zařazení, ale také o výši pracovního ohodnocení a následně jim usnadňují adaptaci na pracovní reţim. Navzdory tomu, ţe vstup absolventů na trh práce můţe být do určité míry poznamenán nesouladem mezi jejich aktuálními znalostmi a dovednostmi na jedné straně a nároky a poţadavky zaměstnavatelů na straně druhé, existuje řada důvodů, které mohou vést k tomu, ţe podniky upřednostní čerstvého absolventa před zkušenějším pracovníkem. Ačkoli potřeby a poţadavky jednotlivých sektorů jsou do určité míry odlišné, u absolventů shodně oceňují hlavně ochotu učit se nové věci, nezatíţenost předchozími pracovními návyky, zájem o obor a chuť pracovat, ochotu přizpůsobit se potřebám konkrétní firmy, čerstvé odborné znalosti, zběhlost v cizích jazycích či práci s výpočetní technikou. Díky tomu mohou absolventi často konkurovat i pracovníkům s bohatšími pracovními zkušenostmi44.
44
http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/FStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=9.0.27
49
6. Seznam literatury 1. BROŢOVÁ, D. 2003. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Slon. 2. BUCHTOVÁ, B. a kol. 2002. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing. 3. MAREŠ, P. 2002. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Slon. 4. MAREŠ, P. 2004. Faktory a úroveň motivace k zaměstnávání. In: Winkler, J. Ţiţlavský, M. eds. Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. Brno: FSS MU. S. 100-123. 5. MAREŠ P. VYHLÍDAL, J. SIROVÁTKA, T. eds. 2002. Nezaměstnanost na trhu
práce: dopady nezaměstnanosti, hledání zaměstnání, faktory marginalizace a úspěchu na trhu práce. VÚPSV. 6. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. 7. Zákon č. 453/2004 Sb., o zaměstnanosti. 8. Zákoník práce č. 262/2006 Sb. Internetové zdroje 1. Pololetní statistiky nezaměstnaných absolventů. Portál Ministerstva práce a sociálních věcí. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo 2. Měsíční statistiky o stavu nezaměstnanosti v ČR. Portál Ministerstva práce a sociálních věcí. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 3. Články a výzkumy www.infoabsolvent.cz 4. Vývoj zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji http://www.arr.cz/cz/uspesna-zena/monitoring-trhu-prace/vyvoj-nezamestnanostiv-moravskoslezskem-kraji-%28listopad-2009%29.html 5. Informace o okresech v Moravskoslezském kraji http://www.portal.cz/ 6. Informace o dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/NZabs_duben2009_pro_www.pdf
50
