Problematika kontrol a auditů dotovaných zakázek úskalí, slabiny, obrana
VI . ROČNÍK KONFERENCE K VEŘEJNÝM ZAKÁZKÁM – 1. října 2015, Praha
A. Zákon o zadávání veřejných zakázek Oblast dohledu = jedna „jasná“ změna: § 249 Výkon dohledu nad zadáváním veřejných zakázek (3) Úřad projednává správní delikty podle tohoto zákona a ukládá sankce za jejich spáchání.
Výjimka: § 264 Správní delikty zadavatele (2) O správní delikt podle odstavce 1 nebo § 265 se se nejedná, jestliže k jednání, které je znakem správního deliktu podle odstavce 1 nebo § 265, došlo u veřejné zakázky hrazené, byť i jen z části, z prostředků Evropské unie. 2
důvodová zpráva k § 264: Na rozdíl od současné úpravy se za správní delikt nepovažuje porušení tohoto zákona v případě veřejné zakázky hrazené, i jen z části, z prostředků Evropské unie. Důvodem pro tuto úpravu je skutečnost, že nedodržení pravidel pro zadání těchto zakázek je postihováno formou krácení dotace, které představuje pro zadavatele výraznější postih, než uložení pokuty. Ukládání pokut je pak de facto dvojím trestáním a vede k prodlužování řešení případů a nadměrné administrativě. V případě, že Úřad obdrží podnět k zahájení správního řízení z moci úřední ve věci spáchání správního deliktu při zadávání zakázky hrazené, i jen z části, z prostředků Evropské unie, omezí se na zjištění, zda se skutečně jedná o takovou zakázku, a v případě zjištění, že ano, nebude správní řízení zahajováno (je vyloučeno, aby byl namítaným jednáním spáchán správní delikt). 3
K zamyšlení: -
Soulad důvodové zprávy s navrhovaným textem ZZVZ? - jen v případě zahájení řízení z moci úřední?
-
Předpoklad ZVZZ: - porušení zákona u zakázky hrazené z EU = porušení odhalené a sankcionované poskytovatelem dotace
-
Kdo dohlíží nad dodržováním zákona? - § 264 ZZVZ neznamená, že rozhodovací praxe bude vznikat výlučně na nedotovaných zakázkách - ALE: jaká je míra důvěry v kontrolní systém? - co v případě, že poskytovatel dotace porušení zákona neodhalí? - bude se jednat o správní delikt? 4
K zamyšlení: -
Stávající znění MP FT řídícím orgánům ukládá: - pravomocné rozhodnutí ÚOHS respektovat a nesrovnalost potvrdit, resp. navýšit vyčíslení nesrovnalosti tak, aby odpovídala závažnosti zjištěného správního deliktu.
-
Nebylo by lépe, aby: - ÚOHS dále fungoval jako orgán dohledu v případě všech veřejných zakázek zadávaných dle ZZVZ? - při stanovení výše sankce zohlednil výši finanční opravy udělenou za stejné pochybení poskytovatelem dotace?
5
B. Řídící a kontrolní systém u dotovaných zakázek Metodický pokyn finančních toků programů spolufinancovaných z Evropských strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu na programové období 2014 – 2020 (schválený usnesením vlády č. 837, účinný od 1. 11. 2014) 6.1.1. POTVRZENÉ NESROVNALOSTI V případě a) vyčísleného zjištění z finální auditní zprávy AO, b) vyčísleného zjištění z finální auditní zprávy EK poté, co je ze strany ČR akceptovaná, c) vyčísleného zjištění z finální auditní zprávy EÚD poté, co je toto zjištění, včetně vyčíslení, potvrzeno EK a následně akceptováno ze strany ČR, d) vyčísleného zjištění z ukončené kontroly PCO, e) vyčísleného zjištění z ukončené kontroly ŘO dle čl. 125 Obecného nařízení, f) vyčísleného zjištění z ukončené kontroly ZS/kontrolora dle čl. 125 Obecného nařízení, se kterým se příslušný ŘO ztotožňuje, g) vyčísleného zjištění z ukončené kontroly NKÚ, se kterým se příslušný ŘO ztotožňuje, h) finanční opravy provedené EK dle čl. 85, 144 a 145 Obecného nařízení, resp. čl. 105 nařízení o ENRF, se vždy jedná o potvrzenou nesrovnalost ve výši, kterou stanovil příslušný orgán. ŘO tyto případy bez zbytečného prodlení nahlásí jako potvrzené nesrovnalosti prostřednictvím MS2014+ podle postupů v kap. 6.2. ŘO dále pokračuje v řešení nesrovnalostí vymáháním prostředků dotčených nesrovnalostí dle ustanovení kap. 6.3.
6
Postup: - Jedná se o potvrzenou nesrovnalost ve výši, kterou stanovil příslušný orgán – většinou Auditní orgán MF ČR. - ŘO dále pokračuje v řešení nesrovnalostí vymáháním prostředků dotčených nesrovnalostí. Co to znamená? - Poskytovatel dotace musí dotčenou částku vymáhat bez ohledu na to, zda se zjištěním, jeho odůvodněním, vyjádřenými dopady a na to navázaným finančním vyčíslením souhlasí či nikoliv, bez ohledu na jeho správnost. - Teprve OFS, ÚSC (či dosud také RR) rozhodne, zda došlo k porušení rozpočtové kázně či nikoliv, a o odvodu - V případě režimu dle zák. č. 250/2000 Sb. rozhoduje o odvolání MF, Odbor 12
7
K zamyšlení: - Mohou být všechna zjištění Auditního orgánu MF ČR správná? -
Analogie: Jsou všechna rozhodnutí správních či jakýchkoliv jiných orgánů správná? Existují proti nim nějaké opravné prostředky?
-
Jaké opravné prostředky existují proti výsledku kontroly Auditního orgánu?
8
-
Příklad: - poskytovatel dotace se v rámci auditu operace prováděného Auditním orgánem argumentačně postaví na stranu příjemce - AO argumentaci k návrhu auditní zprávy nepřijme a finální zpráva zůstane beze změny - následně poskytovatel dotace zahájí kontrolu, aby na základě výsledků kontroly mohl vymáhat neoprávněně vyplacenou částku dotace
-
Otázky: - co udělá příjemce dotace, když obdrží výsledky kontroly? - co udělá rozumný poskytovatel dotace?
9
Shrnutí: - Z každé kontroly, tj. i auditu operace je nejlépe vyjít bez zjištění s vyčísleným finančním dopadem. Konsekvence: - zahlcující se systém - nepřiměřené finanční dopady pro příjemce dotací - snížení podílu EU u vyplacených dotací - nejistota v tom, co bude považováno za správné příště - …
10
Není čas něco změnit? -
Srv. nález Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. Pl. ÚS 12/14 k užití § 14e zák. č. 218/2000 Sb.: - pouhá domněnka, že došlo k porušení pravidel nestačí - může být projevem svévole.
11
Děkuji za pozornost ! Marek Bena, ÚRR Jihovýchod
[email protected]
