Problematické aspekty výzkumů volebních preferencí K problému korektní interpretace (před)volebních výzkumů Tomáš Lebeda
[email protected]
Volební preference nejenže sociální realitu měří, ale ony ji do jisté míry spoluutvářejí. *** Chybná interpretace v médiích může mít dopad na konečné rozhodnutí voličů.
Typy produktů výzkumných agentur souhrnně označovaných jako volební preference • • • •
Stranické preference Voličské preference Volební prognózy Stranické sympatie Dohoda na jednotné terminologii byla iniciována asociací SIMAR a dohodnuta a signována agenturami CVVM, STEM a Factum. Jiné agentury se však touto terminologií nemusejí řídit (např. preference agentury SC&C a jiných) Některé z agentur si navíc vytvořily další vlastní typologii. Např. CVVM před volbami zveřejňovala „Stranické preference bez nevoličů a nerozhodnutých“ nikoli volební prognózy.
•
Volební model Nový typ produktu dohodnutý po volbách 2006
Jak se agentury dotazují? Příklad dotazu CVVM před letošními volbami do sněmovny v dubnu 2006. 1. „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Šel byste volit?“ Následuje dotaz položený pouze dospělým respondentům s volebním právem
2. „Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“ Poslední dotaz je položen jen těm, kteří na předcházející otázku odpověděli „nevím“ nebo „žádnou stranu“.
3. „I když zatím nevíte, jakou stranu byste volil, je Vám některá strana sympatičtější, bližší než jiná? Pokud ano, která to je?“ Každá agentura se však dotazuje jinak, některé používají jen dva dotazy, v minulosti se objevovaly i případy jediného dotazu. Otázky se liší i tím, zda jsou otevřené, nebo uzavřené. Na základě takovýchto dotazů by agentura měla být schopna vytvořit alespoň tři ze čtyř základních typů výzkumů: stranické preference, stranické sympatie a voličské preference. Z takto získaných dat se vytváří i volební model.
Stranické preference Citace z dohody výzkumných agentur: „Podíl osob, které preferují určitou politickou stranu, ze souboru všech oprávněných voličů. Součet 100 % budou u tohoto údaje tvořit příznivci jednotlivých politických stran, lidé, kteří hodlají volit, ale v době realizace výzkumu nevěděli, na kterou stranu se přiklonit, a lidé, kteří volit nechtějí.“
Stranické preference Informují, jak celá dospělá populace deklaruje své rozhodnutí v případných volbách. Základem (100%) jsou odpovědi všech dospělých respondentů ve výzkumu, kteří mají volební právo. Obsahují:
kategorie s procenty hlasů pro jednotlivé strany kategorii „nevím“ (koho bych volil, zda se zúčastním) kategorii „nezúčastnil bych se voleb“
Nemohou odpovídat skutečnému hlasování ve volbách. Proč? … • Soubor respondentů obsahuje i ty, kteří se voleb nechtějí zúčastnit – preference pro jednotlivé strany dosahují výrazně nižších hodnot. • Konečná volba skupiny nerozhodnutých voličů se může výrazně lišit od rozhodnutých. • Procento volební účasti bývá výrazně menší, než jak deklarují respondenti. Skupina skutečných voličů hlasuje do jisté míry jinak.
Stranické preference nejsou určené k předpovědi výsledků voleb
Mediální dezinterpretace dubnových stranických preferencí STEM Právo 20.4.2006:
Mladá fronta DNES 20.4.2006:
Graf z tiskové zprávy STEM
Podoba stranických preferencí STEM (2006) Tisková zpráva – Stranické preference STEM duben 2006 „Obdobně jako minulý měsíc řeklo své jasné ANO ohledně účasti ve volbách 54% respondentů, jasné NE řeklo 16% občanů a 30% není dosud rozhodnuto.“ (STEM)
Otázka STEM: "Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?" Výsledky neobsahují skupinu respondentů, kteří nechtějí jít k volbám. • Tato skupina čítá 16% respondentů (STEM) • Kde jsou? • Není použit filtr přes účast ve volbách. V této podobě se tento produkt blíží spíše „stranickým sympatiím“.
Podoba stranických preferencí CVVM (2006) Výběr z dubnové tiskové zprávy CVVM:
Výsledky (tabulka 1.) neobsahují skupinu respondentů, kteří nechtějí jít k volbám. Přitom CVVM uvádí, že tato skupina čítá 24% respondentů. Kde jsou? Není použit filtr skrze ochotu účastnit se voleb. V této podobě se tento produkt blíží spíše „stranickým sympatiím“.
Porovnání dvou variant stranických preferencí bez nevoličů a nerozhodnutých Oficiální varianta CVVM – odpovědi kontaminovány nevoliči
Přepočet na základě stejných dat CVVM
N = 817, tj. 84% opráv. voličů
N = 684, tj. 70,4% opráv. voličů
ostatní; 3,2% KSČM; 15,7%
ČSSD; 26,9% Zelení; 11,8%
ODS; 31,1%
KDUČSL; 11,3%
KSČM; 16,4%
ostatní; 2,8% ODS; 32,9%
ČSSD; 26,8% Zelení; 9,8%
KDUČSL; 11,3%
Voličské preference Informují, jak respondenti, kteří nevyloučili účast ve volbách, deklarují své volební rozhodnutí. Jsou vyloučeni všichni, kteří jasně řekli, že by se voleb nezúčastnili. Obsahují:
kategorie s procenty hlasů pro jednotlivé strany kategorii „nevím koho bych volil“
Procenta hlasů pro jednotlivé strany stále neodpovídají skutečnému hlasování ve volbách. Proč? … • V souboru odpovědí stále zůstávají ti, kteří nevědí, zda by se voleb zúčastnili a ti, kteří neví, koho by volili. • Konečná volba skupiny nerozhodnutých voličů se může výrazně lišit od volby rozhodnutých. • Skupina nevoličů bývá výrazně větší, než jak se respondenti deklarují. Proto jsou v souboru velmi pravděpodobně i ti, kteří se voleb nezúčastní. Voličské preference nejsou předpovědí výsledků voleb, ale vypovídají o postojích těch, kteří volit chtějí (nebo s účastí váhají).
Volební prognózy Cílem je co nejpřesněji předpovědět volební výsledek. výsledek Základem (100%) je sociální skupina předpokládaných voličů. čů • Nemělo by se jednat o prostá procenta zjištěná ve výzkumu. • Konstrukce volebních prognóz je složitá a metodologie bývá utajována. Vedle dat ze šetření je potřeba know-how a řada empirických podkladů. • Klíčové je správně odhadnout volební účast a správně určit segment respondentů, kteří se k volbám skutečně dostaví. • U nás se však za volební prognózy často vydávají pouze přepočtené preference. Chybí empirie z řady po sobě jdoucích voleb a know-how.
Obsahují: Neobsahují:
kategorie s procenty hlasů pro jednotlivé strany kategorie typu: „nevím“, „nezúčastnil bych se“
Volební prognózy mohou být postaveny na výzkumech volebních preferencí jen z části.
Stranické sympatie Cílem je přinést obraz o sympatiích k politickým stranám u co nejširší části veřejnosti. Základem (100%) jsou odpovědi všech dospělých respondentů ve výzkumu, kteří mají volební právo. Obsahují:
kategorie s procenty hlasů pro jednotlivé strany kategorii „nevím“ (koho bych volil, zda se zúčastním) kategorii „nezúčastnil bych se voleb“
Jsou sestaveny s cílem minimalizovat podíl nekonkrétních odpovědí „nevím“ a „neúčastnil bych se voleb“. Opakovaným dotazem jsou zjištěny postoje nerozhodnutých voličů a nevoličů. Lze je využít jako pomocný nástroj pro vytváření prognóz. Jsou ideální jako vysvětlující proměnná při zkoumání postojů veřejnosti. Samostatně jsou vhodné pro srovnání s prognózami, jako rozdíl mezi preferencemi celé populace a té části, která se hodlá zúčastnit voleb. Stranické sympatie nemají s předpovídáním voleb nic společného
Voličské preference
Stranické preference Neví; 5,0% Neúčast; 24,1%
KSČM; 15,3%
ODS; 30,7%
KDUČSL; 8,0%
ostatní; 2,1% KSČM; 11,6%
ostatní; 2,7%
ODS; 23,3%
Neví; 6,6%
Zelení; 6,9%
ČSSD; 25,0%
ČSSD; 19,0%
Zelení; 9,2%
Stranické preference bez nevoličů a nerozhodnutých
Stranické sympatie žádná; ostatní; 6,1% 3,1%
KDUČSL; 10,5%
Neví; 1,4% ODS; 27,9%
KSČM; 16,4%
ostatní; 2,8% ODS; 32,9%
KSČM; 14,0%
ČSSD; 24,6%
KDUČSL; 10,5% Zelení; 12,4%
ČSSD; 26,8% Zelení; 9,8%
KDUČSL; 11,3%
Vývoj preferencí před volbami 2006 40
CVVM - ODS Factum - ODS
35
STEM - ODS 30
CVVM - ČSSD Factum - ČSSD
25
STEM - ČSSD CVVM - KSČM
20
Factum - KSČM 15
STEM - KSČM CVVM - KDU-ČSL
10
Factum - KDU-ČSL STEM - KDU-ČSL
5
CVVM - SZ
24.5.2006
10.5.2006
26.4.2006
12.4.2006
29.3.2006
15.3.2006
1.3.2006
15.2.2006
1.2.2006
18.1.2006
4.1.2006
21.12.2005
7.12.2005
23.11.2005
0
Factum - SZ STEM - SZ
Jak předcházet dezinterpretacím výzkumů volebních preferencí? Snaha by měla být jak na straně médií tak na straně výzkumných agentur •
Jednotlivé produkty výzkumných agentur se od sebe výrazně liší: •
tím co měří
•
konkrétními výsledky
•
Veřejnost zejména před volbami očekává, že se z výzkumů dozví, jak by v daný okamžik dopadly volby.
•
Média taktéž požadují jednoduchou a srozumitelnou informaci o pravděpodobném volebním výsledku.
•
Agentury by měly přizpůsobit své produkty společenské poptávce •
•
Média by měla správně interpretovat výzkumy a nezacházet se všemi jako by se jednalo o prognózy, tedy jako s předpovědí volebního výsledku. •
•
To se částečně stalo – nový produkt VOLEBNÍ MODEL
Je možné pokoušet se postupně zasvětit do problematiky žurnalisty, ale nelze předpokládat, že se v problematice bude orientovat veřejnost.
Média by se měla naučit rozlišovat důvěryhodnost výzkumů podle agentur, použitých metod a jejich zadavatelů.
