Problém mezinárodní zadluženosti rozvojových zemí

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Problém mezinárodní zadluženosti rozvojových zemí Bakalářská práce

Autor:

Marek Hoférek Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Stanislav Heczko, Ph.D.

Duben, 2016

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 5. 5. 2016

Hoférek Marek

Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na problém mezinárodní zadluženosti rozvojových zemí. Popisuje vývoj dluhu rozvojových zemí v historickém a regionálním kontextu. Čtenář se v první části práce seznámí s obecnými problémy, jež jsou pro většinu rozvojových zemí typické. Následující část je věnována vývoji zadluženosti, jejím příčinám a důsledkům. V této části se můžeme také seznámit s aktuální mírou zadluženosti a makroekonomickými problémy rozvojových zemí. Druhá polovina práce se zabývá samotnou pomocí rozvojovým zemím. Nastiňuje všechny využívané i teoretické způsoby oddlužovacích aktivit. V posledních kapitolách se čtenář může seznámit s výsledky oddlužovacích aktivit, autorovými postřehy k tématu a predikcemi budoucího vývoje zadluženosti rozvojových zemí. Samotný závěr práce podává nástin možných řešení a vhodný postup rozvojových zemí v otázce zadluženosti.

Klíčová slova: mezinárodní zadluženost, rozvojové země, oddlužovací iniciativy, chudoba, dluhová krize

Annotation The bachelor thesis focuses on the problem of international indebtedness of developing countries. It describes the evolution of the debt in developing countries in a historical and regional context. The reader in the first part of the thesis gets familiar with the general problems, which are typical for most developing countries. The following part is devoted to the development of indebtedness, its causes and consequences. We will in this section also consult the current levels of debt and macroeconomic problems of developing countries. The second half of the thesis is engaged to help developing countries. It outlines all the used and theoretical ways of discharge activities. In the last chapter, the reader can get acquainted with the results of discharge activities, the author's insights on the topic and predictions indebtedness of developing countries. The very end of the thesis gives an outline of possible solutions and suitable method of developing countries on the issue of debt.

Key words: international indebtedness, developing countries, debt reduction initiatives, poverty, debt crisis

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 5 1 Rozvojové země a jejich problémy .................................................................................. 6 1.1 Historie rozvojových zemí ........................................................................................... 6 1.1.1 Společné rysy rozvojových Zemí ......................................................................... 6 1.2 Chudoba v rozvojových zemích................................................................................... 7 1.3 Kategorizace rozvojových zemí a ukazatel HDI ....................................................... 10 1.3.1 Klasifikace Světové banky ................................................................................. 10 1.3.2 Klasifikace Mezinárodního měnového fondu .................................................... 10 1.3.3 Klasifikace Rozvojového programu OSN .......................................................... 12 1.4 Státní správa rozvojových zemí ................................................................................. 15 1.5 Bezpečnost rozvojového světa ................................................................................... 15 1.6 Populační růst............................................................................................................. 16 1.7 Problém migrace ........................................................................................................ 17 2 Zadluženost rozvojových zemí ...................................................................................... 19 2.1 Historie před první světovou válkou .......................................................................... 19 2.1.1 Rok 1918 až 1971 ............................................................................................... 20 2.1.2 Rok 1971 – 1986 ................................................................................................ 21 2.1.3 Současnost .......................................................................................................... 22 2.2 Příčiny zadluženosti ................................................................................................... 22 2.3 Vysoká zadluženost a její důsledky ........................................................................... 24 2.4 Aktuální míra zadluženosti dle regionů a jejich makroekonomické problémy ......... 25 2.4.1 Latinská Amerika – LAC ................................................................................... 26 2.4.2 Afrika .................................................................................................................. 29 2.4.3 Asie ..................................................................................................................... 33 3 Oddlužovací aktivity ...................................................................................................... 36 3.1 Londýnský klub ......................................................................................................... 36 3.2 Pařížský klub.............................................................................................................. 37 3.3 HIPCI ......................................................................................................................... 38 3.3.1 Podmínky vstupu do HIPCI................................................................................ 38 3.4 MDRI ......................................................................................................................... 39 3.5 Způsoby oddlužování ................................................................................................. 39 3.6 Výsledky oddlužování RZ ......................................................................................... 42 3.6.1 Výsledky iniciativ HIPCI a MDRI ..................................................................... 43 4 Výhledy do budoucna ..................................................................................................... 44 4.1 Nebezpečí znovu- zadlužení ...................................................................................... 44 4.2 Budoucnost rozvojových zemí................................................................................... 45 Závěr a doporučení................................................................................................................. 48 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 50 Seznam zkratek ....................................................................................................................... 55 Seznam příloh ......................................................................................................................... 56

4

Úvod Rozvojové země se od období své „dekolonizace“ potýkaly s bezpočtem potíží. Bylo nutné vybudovat fungující státní infrastrukturu a administrativu. Bohužel se tohoto cíle, z důvodu nedostatku kvalifikovaného personálu a investičního kapitálu, nepodařilo dosáhnout. V mnoha rozvojových zemích dekolonizační období vedlo ke vzniku válek, které představovaly prohloubení chudoby a humanitární krize. Po skončení velmi bouřlivého válečného období se do čela států dostali lidé, kterým na blahu obyvatel záleželo mnohdy ze všeho nejméně. Tito vůdcové a představitelé států byli ti, kteří jako první začali mezinárodní úvěry přijímat. V tomto historickém momentě můžeme najít počátek dluhových problémů rozvojových zemí. Účelovost mnoha úvěrů byla ale právem zpochybňována. Vlády vynakládaly podstatnou část těchto prostředků na velmi neefektivní projekty, u nichž nebyla možnost budoucího návratu vložených prostředků. Jiné byly využity pouze na financování potřeb vládních představitelů a jejich přátel. Podobným postupem se většina rozvojových zemí dostala do situace, kdy již dál země nebyla schopna dostát svým závazkům a v osmdesátých letech započaly země s vyhlašováním „defaultů“. Počátečním přístupem bylo pouze prodloužení doby splatnosti. Toto se později ukázalo jako velké podcenění situace a věřitelé pochopili, že objem dluhu rozvojových zemí, nebude bez mezinárodní pomoci nikdy splatitelný. Cílem této práce je podat aktuální informace o stavu zadluženosti RZ. V práci je využito několik metod zpracování, od statistické analýzy, až po samotnou komparaci a syntézu poznatků. Jde především o zhodnocení různých postupů oddlužovacích aktivit a nástin dalších možných řešení. Práce popisuje nejen oddlužovací postupy a aktivity, ale poskytuje i doporučení, jenž by měly omezit rizika vypuknutí dluhové krize. Úvodní kapitola práce charakterizuje historický vývoj všech problémů rozvojových zemí, až do současnosti. Jsou zde také popsány způsoby rozdělení rozvojových zemí podle metodik mezinárodních organizací. Druhá kapitola je věnována samotnému problému zadluženosti, jeho historii, příčinám a důsledkům. Kapitola je doplněna o nástin aktuální situace v rozvojovém světě a makroekonomické problémy se kterými se jednotlivé země potýkají. Třetí a čtvrtá část práce naplňuje její samotný cíl. Najdeme zde stručný výčet nejvýznamnějších oddlužovacích postupů a iniciativ. Součástí je i shrnutí jejich výsledků a autorova predikce možného vývoje 5

dané problematiky v globálním kontextu. Závěr práce podává čtenářům stručný souhrn problematiky zadluženosti rozvojových zemí a autorovy doporučení pro zlepšení stávající situace.

1 Rozvojové země a jejich problémy 1.1 Historie rozvojových zemí Rozvojové země jako takové vznikly díky procesu dekolonizace na začátku devatenáctého a v průběhu dvacátého století. Tento proces, který vyvolalo mnoho faktorů, ať už ekonomických, politických, nebo sociálních, vyžadoval velké úsilí metropolí (mateřských zemí). Nejednalo se jen o úsilí samotného prosazení dekolonizace, ale především byl tento proces spojen s vyhlášením samostatnosti nového státu. Bylo třeba vybudovat funkční státní infrastrukturu, administrativně naprosto oddělenou a singulární. Tento proces byl značně ovlivněn především ve dvacátém století druhou světovou válkou. Mateřské země soustředily většinu snah a prostředků na regeneraci svých ekonomik, jež byly velmi poškozené válkou. Byla to nelehká doba pro státy, které dnes nazýváme rozvojovými a znamenala období bezpočtu občanských a anti-kolonizačních válek. Především pokud se bavíme o africkém a částečně asijském kontinentu. Destabilizace způsobená odchodem kolonizujících (mateřských) států a množstvím válečných konfliktů vedla k devastaci životního prostředí, ekonomik regionálních států, ale také ke vzniku prvních tzv. „zhroucených států“.1 V této době se začala psát historie většiny čerstvě vzniklých rozvojových států. V mnoha případech se povedlo zemi vyvést z občanských a revolučních válek a obnovit alespoň částečně centralizovanou moc. Bohužel v několika zemích, především afrického kontinentu, tyto staré konflikty přetrvávají v určitých podobách a intervalech dodnes.

1.1.1 Společné rysy rozvojových Zemí Většina rozvojových zemí má mnoho společných rysů. Tyto charakteristiky, mimo rozdělení RZ jako takových, kterým se budu věnovat v následující kapitole, mohou být pomocným vodítkem k pochopení problémů rozvojových zemí. Prvním společným problémem je populační růst. Přesto, že se v posledních několika letech zpomaluje, jde o

1

Encyclopædia Britannica Online, s. v. "failed state", [online]. 2014, [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: http://www.britannica.com/topic/failed-state

6

závažný problém z hlediska nedostačující infrastruktury a prohlubující se chudoby. Díky populačnímu boomu posledních desetiletí a kratší průměrnou délkou života, je v RZ průměrný věk pouze 25-30 let. S nárůstem populace úzce souvisí stěhování do měst. Kolem roku 1960 žilo ve městech přibližně 20% obyvatel, v současnosti se tento počet pohybuje pod 60%.2

hranicí

Chudoba

a velice chatrná úroveň státní správy, školství, armády a zdravotnictví je dalším obvyklým rysem. Velkým problémem rozvojových zemí je také migrace obyvatel do zahraničí a to především těch vzdělaných. Mluví se o takzvaném odlivu mozků „Brain drain“ 3. Značná chudoba těchto zemí je spojená s prohlubujícím se problémem znečištění a devastace životního prostředí, ke kterému je nutno podotknout, v některých případech dochází úmyslně.

1.2 Chudoba v rozvojových zemích Problém chudoby v rozvojových zemích je způsoben do velké míry populační explozí v těchto zemích. Populačnímu růstu a problémy s ním spojenými budu věnovat samostatnou kapitolu v další části bakalářské práce. Nelze populační růst ale nezmínit u fenoménu „začarovaného kruhu chudoby“. Tento fenomén popisuje nemožnost řešení velmi špatné situace v RZ. Základem tohoto fenoménu je nefungující sociální systém, který nemůže být funkční z důvodu mnohdy velmi vysokého populačního růstu. Nefunkční sociální systém způsobuje značnou nestabilitu, epidemie a prohlubuje chudobu. Této situace využívají ve společnosti extrémistické skupiny a nejrůznější náboženští a sektářští fanatici. Lidé, kteří žijí v extrémní chudobě, pak snadno podlehnou kultu jejich osobnosti. Lokální konflikty, které tito jedinci rozpoutají, vedou jen k další beznaději a zhoršení situace v oblasti. Všechny komponenty týkající se začarovaného kruhu chudoby jsou vzájemně kruhově propojeny.4 Dalším příkladem tohoto kruhu chudoby může být velice nízká úroveň důchodu, která vede k nedostatku úspor. Tento nedostatek zpomaluje růst kapitálu a malé množství tohoto kapitálu znemožňuje nákup a stavbu strojů. Následný nedostatek strojové a automatizované výroby snižuje produktivitu a ta retrospektivně ovlivňuje velikost důchodu.5 2

United Nations – World urbanization prospects [online]. 2014, [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: http://esa.un.org/unpd/wup/Publications/Files/WUP2014-Highlights.pdf 3 Program zahraniční rozvojové spolupráce ČR. In: Migrace a rozvoj [online]. 2012, [cit. 2016-01-09]. Dostupné z WWW: http://www.rozvojovka.cz/download/pdf/pdfs_231.pdf 4 JENÍČEK, Vladimír a Jaroslav FOLTÝN. Globální problémy světa: v ekonomických souvislostech. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 324 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-326-4. 5 LEBIEDZIK, Marian, Ingrid MAJEROVÁ a Pavel NEZVAL. Světová ekonomika. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, viii, 280 s. Vysokoškolské učebnice (Computer Press). ISBN 978-80-251-1498-8.

7

Dalším ukazatelem, který můžeme u problému chudoby zohlednit, je Giniho koeficient. Tento ukazatel charakterizuje rozdíl mezi RZ a zeměmi vyspělými. Koeficient vyjadřuje relativní nerovnoměrnost rozdělení světového příjmu na obyvatele. Jinými slovy světový reálný HDP na obyvatele (udávaný v amerických dolarech) v paritě kupní síly. Giniho koeficient může nabývat hodnot 0 až 1. Nejnižší možná hodnota 0 vyjadřuje absolutně rovnoměrné rozdělení příjmu. Příjem je tedy stejný pro každou zemi. Opakem je hodnota koeficientu 1, která vyjadřuje absolutní nerovnoměrnost rozdělení příjmů. Určité země tedy získají všechen příjem a některé žádný. Reálné hodnoty se v praxi ovšem pohybují mimo tyto extrémy a to v rozmezí hodnot 0,20-0,70. 6 Výpočet hodnoty Giniho koeficientu je poměrně komplexní záležitostí a existuje několik možností jak tento koeficient relevantně vyhodnotit. Pro jednoduchost uvedu pouze velice zjednodušený nástin výpočtu. Pro samotný výpočet se využívá zkonstruovaná Lorenzova křivka, na základě které se může výpočet provést. Vzorec výpočtu Giniho koeficientu je
 

 

kde; A představuje velikost plochy mezi diagonálou a Lorenzovou

křivkou a B plochu pod Lorenzovou křivkou. Zobrazení Giniho koeficientu můžeme nalézt na mapce v přílohách bakalářské práce, ta vyobrazuje rozdíly mezi státy severní a jižní polokoule. (Příloha č. 2) Můžeme si tedy povšimnout, že velice špatné rozdělení příjmů dopadá především na jisté rozvojové země. Země s vysokým Giniho koeficientem mají velice nízkou úroveň rozvoje společnosti. Otázkou tedy zůstává, zda existuje vztah mezi celkovým ekonomickým rozvojem země a rozvojem společnosti. Obecně lze říci, že určitý kauzální vztah se dá u této korelace vysledovat. Ekonomický rozvoj poskytuje zázemí lidskému rozvoji a do jisté míry dokáže uspokojit potřeby lidí. Ovšem míra, v jaké jsme schopni tohoto dosáhnout, záleží na rozdělení příjmů pocházejících z ekonomické činnosti jednotlivých subjektů. Také zde hraje roli způsob provádění hospodářské a tedy i fiskální politiky. Alokace zdrojů do potřebných odvětví, nutné základní investice do vzdělávání, výživy obyvatelstva a zdravotní péče, povedou k zlepšení životní úrovně obyvatelstva, jejich dobrému duševnímu a fyzickému zdraví a tím také k vyšší produktivitě. Jako jedno z mnoha dílčích řešení chudoby se tedy jeví zvýšení efektivity transformace ekonomického rozvoje do rozvoje společnosti. Ukazatelem efektivity této transformace je index HDI, kterému je věnována samostatná kapitola. 6

JENÍČEK, Vladimír a Jaroslav FOLTÝN. Globální problémy světa: v ekonomických souvislostech, 2010 str. 29-31

8

9

1.3 Kategorizace rozvojových zemí a ukazatel HDI Správné zařazení států a jejich ekonomik do kategorie rozvojových zemí je velice obtížný úkol, protože se jedná přinejmenším o velice nejednoznačný pojem. Některé rozvojové ekonomiky mohou být spojovány s ekonomickou zaostalostí, ale toto je v mnoha případech nepřesná a zavádějící kategorizace. Pakliže tedy chceme přesnou definici rozvojových zemí, musíme uvážit několik druhů koncepcí.7 V současnosti se využívají tři druhy způsobu zařazení a ohodnocování rozvojových ekonomik. Tyto kategorizace jsou navrženy a jsou využívány světovými finančními, politickými a humanitárními organizacemi.

1.3.1 Klasifikace Světové banky Jednou z nejpoužívanějších je klasifikace od Světové banky. Využívá k hodnocení pouze jediné kritérium a to hrubý národní důchod (GNI-PPP). Hrubý národní důchod se vypočítává na obyvatele v amerických dolarech. Světová banka rozlišuje čtyři skupiny zemí podle výše důchodu. 1. Země s nízkým důchodem (1045 a méně / USD na osobu). 2. Země s nižším středním důchodem (1046-4125 / USD na osobu). 3. Země s vyšším středním důchodem (4126-12735 / USD na osobu). 4. Země s vysokým důchodem (12736 a více / USD na osobu).8 Za rozvojové země jsou z výše uvedeného považovány země z prvních tří skupin. Je také nutno uvést že přechody mezi jednotlivými kategoriemi netvoří pevně dané hranice, jednotlivé země blízko těchto přechodů proto nemají nijak rozdílné ekonomiky.9

1.3.2 Klasifikace Mezinárodního měnového fondu Klasifikace od Mezinárodního měnového fondu probíhá na základě tří pomocných kritérií. MMF stejně jako Světová banka používá kritérium důchodu na osobu, toto je ovšem doplněno dalšími dvěma. Diverzifikací vývozu a mírou integrace do globálního finančního systému. U kritéria diverzifikace vývozu se hodnotí struktura vývozu jako takového. Z tohoto důvodu země, které mají jako majoritní produkt vývozu ropu a ropné produkty, nebývají 7

LEBIEDZIK, Marian, Ingrid MAJEROVÁ a Pavel NEZVAL. Světová ekonomika. Vyd. 1. 2007 str. 183-184 Country and Lending Groups. In: The World Bank [online]. Jan 1, 2016, 2 pm[cit. 2016-01-07]. Dostupné z WWW: http://data.worldbank.org/about/country-and-lending-groups 9 HAMÁČEK, SYROVÁTKA. In: Klasifikace rozvojových zemí [online]. 2014, [cit. 2016-01-08]. Dostupné z WWW: http://www.development.upol.cz/wp-content/uploads/2013/02/Syrov%C3%A1tkaHarm%C3%A1%C4%8Dek-2014-Klasifikace-rozvojov%C3%BDch-zem%C3%AD.pdf 8

10

zařazeny mezi země rozvinuté, byť mají vysoký důchod přepočtený na obyvatele. Třetí kritérium, kterým je míra integrace do globálního finančního systému, MMF neuvádí veřejně. Není tedy úplně jasné, jakým způsobem je toto kritérium posuzováno a vyhodnocováno. Na rozdíl od kritérií WB, která můžeme považovat za jednoznačná a transparentní, MMF považuje svá tři kritéria pouze jako pomocná. MMF má také pouze dvě kategorie zemí a to vyspělé ekonomiky (advanced economies) a vynořující se a rozvojové ekonomiky (emerging market and developing economies). Například Česká republika byla zařazena do skupiny vyspělých ekonomik v roce 2009. K roku 2013 se ve skupině rozvinutých ekonomik nacházelo 35 zemí a ve skupině vynořujících se a rozvojových ekonomik 153 zemí.10 Tabulka č. 1: Rozdělení zemí podle úrovně rozvoje Zdroj: International Monetary Fund - World Economic Outlook 2015 Dostupné z WWW: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2015/02/weodata/groups.htm

Skupina

Počet zemí

Vyspělé ekonomiky země eurozóny země G7 ostatní vyspělé ekonomiky (bez G7 a eurozóny) Emerging markets a rozvojové ekonomiky země Afriky země střední a východní Evropy SNS země rozvojové Asie Blízký východ, Afghánistán a Pákistán Latinská Amerika a Karibik

10

19 7 15 59 12 12 29 12 32

International Monetary Fund. In: World Economic Outlook 2015 [online]. 2015, [cit. 2016-01-08]. Dostupné z WWW: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2015/02/weodata/groups.htm

11

1.3.3 Klasifikace Rozvojového programu OSN OSN využívá pro hodnocení Index lidského rozvoje (HDI). Jelikož je index lidského rozvoje dnes téměř nejpoužívanějším ukazatelem při hodnocení rozvoje jednotlivých států, bude mu v této práci věnován podrobnější popis. Ukazatel HDI se poprvé objevil v roce 1990 a to ve zprávě OSN o lidském rozvoji. Byl navržen pákistánským ekonomem Mahbubem ul Haqem a měl lépe vypovídat o mezistátních rozdílech a úrovni rozvoje, než čistě ekonomické ukazatele. Mahbúb na vývoji HDI pracoval s předními světovými ekonomy. Mnoho dřívějších ukazatelů před HDI se zaměřovalo pouze na určité stránky rozvoje a nevypovídalo tak komplexně o reálném stavu rozvoje jednotlivých států. HDI se uplatnil díky svojí jednoduchosti, komplexnosti a také díky patronátu mezinárodní organizace OSN která mu propůjčila věrohodnost a současně publicitu.11 1.3.3.1 Struktura HDI a jeho výpočet Index HDI se skládá z několika dimenzí separujících jednotlivé stránky lidského rozvoje. Každá z těchto podskupin; (Zdraví, vzdělání, životní úroveň), je vyjádřena jedním nebo dvěma ukazateli. Od doby vzniku v roce 1990 do roku 2010 se využíval vzorec, který zohledňoval následující podskupiny. Střední délku života, gramotnost dospělé populace, poměr hrubého zápisu do škol a hrubý domácí produkt na hlavu (v dolarech). V roce 2010 byl způsob hodnocení změněn a využívá se výpočet, který je rozdělen do dvou kroků. Prvním krokem je vytvoření rozměrových indexů. Ty v praxi znamenají, že ke každé dimenzi lidského rozvoje jsou přiřazeny a určeny jednotlivé ukazatele. Ty se dělí na: 1. Index očekávané délky života (Life Expectancy Index, LEI) 2. Index vzdělání (Educational Index, EI) 2a) Index střední délky vzdělání (Mean Years of Schooling Index, MYSI) 2b) Index očekávané délky vzdělání (Expeced Years of Schooling Index, EYSI) 3. Index hrubého národního příjmu (Gross national income, GNI)12

11

SYROVÁTKA, Miroslav. Jak (ne)měřit kvalitu života: kritické pohledy na index lidského rozvoje. 2008. Dostupný z WWW: http://www.development.upol.cz/uploads/dokumenty/Syrovatka_HDI.pdf 12 UNDP: Human development statistical tables 2015 [online], [cit. 2016-04-15]. Dostupné z WWW: http://hdr.undp.org/en/data

12

Tabulka č. 2: Struktura indexu HDI s hodnotami potřebnými k výpočtu 13 Zdroj: HAMÁČEK, SYROVÁTKA. In: Klasifikace rozvojových zemí WWW: http://www.development.upol.cz/wp-content/uploads/2013/02/Syrov%C3%A1tka-Harm%C3%A1%C4%8Dek2014-Klasifikace-rozvojov%C3%BDch-zem%C3%AD.pdf

Dimenze lidského rozvoje Zdraví

Vzdělání

Životní úroveň

Ukazatel

Index dimenze

Minimální hodnota

Očekávaná délka života při narození Průměrný počet let školního vzdělání Očekávaný počet let školního vzdělání

Index očekávané délky života

20 let

HNP(GNI) na osobu

Index HNP(GNI)

0 let Index Vzdělání

Maximální hodnota 61,4 let Niger (2014) 1,5 let Niger (2014)

0 let

5,4 let (2014)

100 PPP USD

908 PPP USD Niger (2014)

Definujme tedy výpočty rozměrových indexů, které jsou prvním krokem k výpočtu celkového HDI. (Jednotlivé hodnoty budou dosazeny z příkladu v tabulce). Index očekávané délky života (LEI) =

  

; je-li LE (Délka života) 61,4 let jako v případě

Nigeru tak hodnota indexu LEI ≐ 0,637 (LEI se rovná 1, je-li očekávaná délka života při narození 85 let a rovná se 0, je-li očekávaná délka života při narození 20 let). Index vzdělání (EI) =



; Index vzdělání se skládá ze dvou sub-indexů. Dosadíme-li

do vzorce vypočítané sub-indexy pak se index EI = 0,2 Prvním ze sub-indexů je Index průměrné délky vzdělání. (MYSI) =

 

; je-li MYS

(Průměrná délka vzdělání) 1,5 let jako v případě Nigeru, pak se hodnota indexu MYSI = 0,1

(15 let je předpokládaná průměrná doba vzdělávání do roku 2025. Index se tedy rovná 1, je-li průměrná délka vzdělání 15 let). Druhým sub-indexem je Index předpokládané délky vzdělávání (EYSI) =

 

; je-li EYS

(Předpokládaná délka vzdělávání) 5,4 let jako v případě Nigeru, pak se hodnota indexu EYSI = 0,3 (18 let je ekvivalent doby, která je potřebná pro získání plnohodnotného vysokoškolského vzdělání ve více než 95% zemí).

Posledním indexem potřebným k výpočtu HDI je 13

United Nations Development Programme. In: Human Development Report 2015 [online]. 2015, [cit. 2016-0108]. Dostupné z WWW: http://hdr.undp.org/sites/default/files/2015_human_development_report.pdf

13

Index hrubého národního příjmu (GNI) =

    

; je-li GNI (Hrubý národní

příjem) na člověka (per capita) 908 $ jako v případě Nigeru, pak se hodnota indexu GNI = 0,333 „Specifikum indexu GNI je, že pro výpočet je použit přirozený logaritmus aktuálních, minimálních a maximálních hodnot. Mezi hodnotami GNI na osobu jsou totiž mezi zeměmi vysoké rozdíly, řádově vyšší než rozdíly v počtu let vzdělávání a očekávané délce života. Logaritmování tyto rozdíly redukuje.“14 Nyní když máme vypočítány rozměrové indexy, můžeme přistoupit k samotnému výpočtu HDI. Index HDI se vypočítá jako geometrický průměr součinu všech rozměrových indexů. HDI = & ! " ! "
#!$% v případě Nigeru tady vychází HDI = 0,348 pro rok 2014. 15 V roce 2014 byl veřejnosti představen takzvaný systém „cutoff points“(COP); neboli systém mezních bodů. Tyto body představují hodnoty HDI s využitím kvartilů distribuce jednotlivých komponentů indikátorů. Výsledné hodnoty HDI jsou průměrovány v desetiletém intervalu (2005-2014). Vzorec výpočtu je COPq = HDI (LEq,MYSq,EYSq,GNIpcq); q = 1,2,3 Například hodnoty LE1,LE2,LE3 představují tři kvartily rozdělené očekávané délky života napříč měřenými zeměmi. Tabulka č. 3: Výsledné dělící body HDI Zdroj: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Human Development Index [online]. 2016 [citováno 09. 03. 2016]. Dostupný z WWW: https://en.wikipedia.org/wiki/Human_Development_Index

Velmi vysoký lidský rozvoj (COP3)……..0,800 Vysoký lidský rozvoj (COP2)……………0,700 Střední lidský rozvoj (COP1)…………….0,550

14

HAMÁČEK, SYROVÁTKA. In: Klasifikace rozvojových zemí [online]. 2014, [cit. 2016-01-08]. Dostupné z WWW: http://www.development.upol.cz/wp-content/uploads/2013/02/Syrov%C3%A1tkaHarm%C3%A1%C4%8Dek-2014-Klasifikace-rozvojov%C3%BDch-zem%C3%AD.pdf 15 Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Human Development Index [online]. 2016 [citováno 9. 01. 2016]. Dostupný z WWW: https://en.wikipedia.org/wiki/Human_Development_Index

14

1.4 Státní správa rozvojových zemí Stát ve společnosti přestavuje centralizovanou moc, která je zastoupena volenými nebo dosazenými představiteli. Tito působí v institucích, které na celém světě zajišťují základní fungování státního zřízení, ochranu občanů a hranic. Jedním z hlavních problémů rozvojových zemí je nedostatek kvalitních státníků. Toto je zapříčiněno nedostatkem vzdělaných občanů a korelací velice nízkého ekonomického a společenského rozvoje. Ve většině afrických států ještě stále žijí lidé v kmenovém společenství, přesto že je stát řízen jako prezidentská republika. Tyto podmínky jsou základem pro rozvoj neutuchající korupce a vykořisťování obyvatelstva ze strany vládnoucích elit. V některých rozvojových státech má ještě dnes čtvrtina obyvatel statut otroka. Zkorumpovaná, nebo nekompetentní státní správa, představuje jednu z největších překážek při uskutečňování koordinované pomoci některým rozvojovým zemím.16 17

1.5 Bezpečnost rozvojového světa Velkou výzvou je pro rozvojové země vyřešit otázku bezpečnosti. Nejen na africkém kontinentu dnes představuje velkou bezpečnostní hrozbu terorismus. Ten je úzce spjatý s hrozbou černého obchodu se zbraněmi. Tyto hrozby mohou lokálně přerůst až do občanských válek a genocid v nejrůznějších formách. Problém terorismu dnešních dnů reprezentují z velké části především organizované často i mezinárodní skupiny bojovníků. Pokud stát tyto skupiny nedokáže vojensky potlačit a zabránit tak rasovým a náboženským čistkám v obyvatelstvu, má to za následek postupnou defragmentaci území a obyvatelstva, která vede k zániku státu. Válečné konflikty jako takové, jsou tedy hlavní bezpečnostní hrozbou pro nejchudší rozvojové země. To dokazuje taky fakt, že 90% válečných konfliktů po druhé světové válce proběhlo, nebo probíhá v rozvojových zemích. Jelikož ale státy nejsou schopny zajistit účinnou kontrolu nad černým obchodem se zbraněmi, tato hrozba bude nejspíše platit i v budoucnu. Dalšími dílčími hrozbami pro bezpečnost je riziko výskytu přírodních katastrof

16

Program zahraniční rozvojové spolupráce ČR. In: Články – Rozvojové země[online]. 22.02.2013, [cit. 201601-10]. Dostupné z WWW: http://www.rozvojovka.cz/clanky/1283-neexistuji-chude-zeme-jen-spatnepolitiky.htm 17 World Bank (press release). In: Corruption in Developing Countries [online]. Dec 19, 2013 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z WWW: http://www.worldbank.org/en/news/press-release/2013/12/19/corruption-developingcountries-world-bank-group-president-kim

15

a dnes už velice rozšířená nemoc AIDS, která v některých rozvojových zemích Afriky zasáhla více než 25% dospělého obyvatelstva.18

1.6 Populační růst Světová populace se od začátku dvacátého století, kdy žilo na celém světě 1,65 miliard obyvatel, zvětšila o 449%, tedy na 7,4 miliardy obyvatel země. Toto číslo růstu populace během jednoho století je maximálně alarmující. Nejhorší prognózy počítají s nárůstem světové populace až na 16 miliard do roku 2100. I kdyby se tato nejčernější prognóza nenaplnila, tak střízlivé odhady počítají s nárůstem na 10,5 miliardy do roku 2100. Podle většiny

vědců

a odborníků je bohužel planeta a její ekosystémy schopna pojmout maximálně oněch 9-10 miliard lidí. Tento problém je bohužel způsoben právě zeměmi rozvojovými, kde v současné době žije odhadem 6,3 miliard obyvatel, kdežto v zemích rozvinutých odhadem 1,1 miliardy obyvatel. Je zde také patrná rozdílná regionální tendence růstu populace, kde v rozvojových zemích na jednu matku připadá 3-5 dětí. 19 20 21 Populační exploze, má za následek jeden velmi nebezpečný jev známý z rozvinutých ekonomik. Očekává se, že v rozvojových zemích, kde je nyní až polovina obyvatel ve věku 5-25 let, nastane obrovský problém ve financování jejich života v pracovně neaktivním věku. Tento jev pozorujeme nyní v celé Evropě, kde počet lidí nad 60 let rapidně narůstá, bohužel ovšem ekonomicky aktivní část populace nemá tendenci růst, objevuje se spíše opačný trend. V případě rozvojových zemí je situace o to horší, poněvadž penzijní pojištění a spoření na období penze není z ekonomických důvodů možné. Populační problém sebou nese také rizika znečišťování životního prostředí a nebezpečí prohloubení chudoby z důvodu, že populační růst absolutně nekoreluje s růstem produktivity práce a růstem HDP. Naopak populační růst v RZ vede především k nárůstu nezaměstnanosti, problému s financováním školství a z důvodu nedostatku produkce v zemědělství, vznikají zejména v subsaharské části Afriky hladomory. 22

18

LEBIEDZIK, Marian, Ingrid MAJEROVÁ a Pavel NEZVAL. Světová ekonomika. Vyd. 1. 2007 str.191 WOLCHOVER Natalie. In: How many People Can Earth Support?[online]. 2011, [cit. 2016-01-11]. Dostupné z WWW: http://www.livescience.com/16493-people-planet-earth-support.html 20 Current World Population [online]. 2016, [cit. 2016-01-11]. Dostupné z WWW: http://www.worldometers.info/world-population/ 21 JENÍČEK, Vladimír a Jaroslav FOLTÝN. Globální problémy světa: v ekonomických souvislostech. Vyd. 1. 2010 str. 109-144 22 KUNEŠOVÁ, Hana. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 2., dopl. a přeprac. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2006, xviii, 319 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-455-4. 19

16

Pokusem o zvládnutí těchto problémů bylo uskutečnění politiky regulace plodnosti v RZ. Počáteční problém byl především získání přízně domorodých obyvatel pro uskutečnění této politiky. Prvními organizacemi, které prováděly tuto politiku spolu s USA, byly WHO (světová zdravotnická organizace), UNESCO a FAO (Organizace pro výživu a zemědělství). Tyto opatření se dnes jeví jako účinná, například v nově industrializovaných zemích jako je Indie a Čína. Taktéž v zemích afrického kontinentu nese anti-populační politika kýžené výsledky. Příkladem může být Čína, kde se přerušuje každé třetí těhotenství. Komunistická strana Číny uzákonila politiku jednoho dítěte v roce 1979. Před touto novelou zákona měla průměrná Čínská rodina 4 děti. V říjnu roku 2015 byla vydána novela zákona, která dovoluje mít v rodině děti dvě. 23 Můžeme tedy říci, že regionální i státní programy vedly ke zlepšení situace. Tomuto výsledku dopomohla i úspěšná snaha o zrovnoprávnění žen ve společnosti. Byl jim umožněn přístup ke vzdělání a díky vzdělávacím programům byly ženy edukovány v oblasti sexuálního chování i reprodukčního zdraví.

1.7 Problém migrace Otázka migrace je v roce 2016, velice společensky probírané téma. Je třeba si uvědomit, že migrace provází lidstvo samo už od samého prvopočátku. Důvody pro migraci jsou logické. Úroveň rozvoje jednotlivých zemí určuje, odkud a kam bude obyvatelstvo migrovat. Mezistátní migrace může být zapříčiněna ekonomickými důvody, probíhajícím válečným

konfliktem

a živelnými pohromami rozsáhlého charakteru např. extrémním suchem. Migrace na celém světě probíhá z venkovských oblastí do městských, kde je obecně větší zaměstnanost. Problém představuje v RZ vznik přeplněnosti metropolí. V přeplněných městech vznikají sociální konflikty a probíhá nevratná devastace životního prostředí. Vznik slumů na předměstích, do kterých proudí stále větší počty lidí z venkova, je jedním z největších problémů vnitrostátní migrace RZ. V těchto čtvrtích neexistuje téměř žádná infrastruktura, zdravotní péče a přístup ke vzdělání. Spolu s velkými hygienickými hrozbami obyvatelstvo slumů

ohrožuje

i vysoká kriminalita. Odhadem dnes žije v přelidněných metropolích za otřesných podmínek

23

JENÍČEK, Vladimír a Jaroslav FOLTÝN. Globální problémy světa: v ekonomických souvislostech. Vyd. 1. 2010 str. 116-121

17

1,5 miliardy obyvatel. Rozvoj ekonomik a států je nedílně spjatý s rostoucí urbanizací. Ta ovšem ještě více prohlubuje rozdíly mezi životem ve městě a na venkově.24 Udržitelnost mezinárodní migrace pod kontrolou bude záležet na nastavení sociální politiky jednotlivých států a podmínkách získání státního občanství. Je také jasné, že nelegální migrace bude v budoucnu narůstat i přes neochotu přijímat uprchlíky a migranty oficiální cestou, ať už přes azylové řízení nebo žádostí o státní občanství. S tématem přistěhovalectví a migrace je spojen také pojem odlivu a přílivu mozků. Jedná se migraci vzdělané populace RZ do zemí rozvinutých. Pro země rozvinuté znamenají vzdělaní migranti velké ekonomické oživení. Evropská unie podporuje přijímání těchto migrantů vydáváním modrých karet. Předními zeměmi, kam migranti směřují, jsou ale především USA a Austrálie. Odliv mozků znamená pro rozvojové země značný problém, protože vložené finanční prostředky na vzdělání těchto občanů, nejsou navráceny do systému výkonem povolání na území těchto států.25 26 Mnoho migrantů, kteří pracují v zahraničí, posílá určité finanční sumy nebo hmotné věci svým rodinám v rodné zemi. Odhady mluví až o částce 542 miliard dolarů v roce 2013. Z této částky až 404 miliard dolarů putovalo do rozvojových zemí.27 Těmto prostředkům zasílaným migranty svým blízkým v rodné zemi se říká „Remitence“. Posledním fenoménem týkajícím se migrace je migrace žen. Donedávna ženy opouštěly svoji zemi především s partnerem. Mnoho žen ale dnes migruje osamoceně. Práci nalézají především v sociálních službách a službách obecně. Pečují o staré lidi, děti a provádí úklid domácností.28 Migrace bude podle všech indicií v budoucnu růst. Je otázkou, jak se k ní jednotlivé státy a organizace postaví. Pokud nebude problém migrace řešen systematicky na nadnárodní úrovni, může ve velkém měřítku vést k zhoršení sociálního napětí a vzniku ozbrojených konfliktů. V závěru bakalářské práce nalezneme graf nárůstu remitencí ve světě. (Příloha č. 1)

24

International Organization for Migration. In: World Migration Report 2015[online]. 2015, [cit. 2016-01-11]. Dostupné z WWW: http://publications.iom.int/system/files/wmr2015_en.pdf 25 Člověk v tísni. In: Migrace a Rozvoj [online]. 2010, [cit. 2016-01-11]. Dostupné z WWW: http://www.rozvojovka.cz/download/pdf/pdfs_231.pdf 26 KUNEŠOVÁ, Hana. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 2., dopl. vyd. 2006 str. 85-98 27 Člověk v tísni. In: Remitence nebo rozvojová pomoc? [online]. 2010, [cit. 2016-01-11]. Dostupné z WWW: http://www.rozvojovka.cz/analyzy/36-remitence-nebo-rozvojova-pomoc.htm 28 Člověk v tísni. In: Migrace a Rozvoj [online]. 2010, [cit. 2016-01-11]. Dostupné z WWW: http://www.rozvojovka.cz/download/pdf/pdfs_231.pdf

18

2 Zadluženost rozvojových zemí 2.1 Historie před první světovou válkou Počátek problémů se zadlužeností můžeme najít v roce 1982, kdy Mexiko oznámilo neschopnost nadále splácet svůj dluh. Pokud se ovšem chceme dozvědět komplexní historii problémů zadluženosti rozvojových zemí, musíme se posunout zpět v čase. První půjčky RZ byly poskytnuty v období před první světovou válkou. Tyto první finanční toky poskytovala Velká Británie, konkrétně Londýn, který v té době byl světovým finančním centrem. Mnohé ekonomiky si půjčovaly a hledaly finanční kapitál, který jim byl poskytnut především tedy v Londýně. U těchto půjček (v té době vydávaných dluhopisů) byl velice špatně definován splátkový rámec. Docházelo v mnoha případech k prodlevám a nesplácení kuponů. Díky nedostatečnému platebnímu plnění, dluhopisy ztrácely na hodnotě. Vymahatelnost těchto peněz byla mnohdy složitá z toho důvodu, že většina investorů byla soukromá. 29 Ovšem ani tyto problémy nezbrzdily sílící tendenci kapitálového toku do rozvojových zemí. Tento jev měl několik důvodů. Očekávání ziskovosti úvěrů a investic pramenilo především z jedné premisy. Ta předpokládala, že rozvojové země budou schopny díky své bohatosti zdrojů, které doposud nikdo nebo jen málokdo využíval, generovat nadprůměrný, ne-li pohádkový růst. Tento růst měl být uskutečněn díky investicím a půjčkám do základní infrastruktury, například tedy výstavbou železniční sítě a stavbou továrenských komplexů. Tuto premisu mělo potvrzovat i očekáváné přenesení průmyslové revoluce do těchto mnohdy řídce obydlených zemí. Později se tyto skutečnosti ukázaly jako relativně správné. Naneštěstí tento růst zbrzdil nešťastný zásah tehdejší britské vlády, která zajistila urovnání splátek úvěrů a prodlev s financováním ve velmi krátkém časovém úseku. Tento krok způsobil kolaps obchodu a světového finančního trhu.30

29

JENÍČEK, Vladimír a Jaroslav FOLTÝN. Globální problémy světa: v ekonomických souvislostech. Vyd. 1. 2010 str. 42-45 30 Rozvojovka. Zadluženost rozvojových zemí. 2008 [online]. 2016, [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.rozvojovka.cz/zadluzenost-rozvojovych-zemi_200_27.htm

19

2.1.1 Rok 1918 až 1971 Roky po první světové válce představovaly období všeobecné recese. Velká Británie ztratila svou pozici světového finančního centra, přičemž spolu s Francií se stala dlužníkem Spojených států amerických. V první dekádě po první světové válce ceny zemědělských produktů klesaly rychlým tempem. Tyto komodity představovaly naneštěstí hlavní exportní příjem rozvojových zemí (toto platí ve většině RZ dodnes) a z těchto exportních příjmů RZ splácely své závazky mezinárodním věřitelům. Tento nepříznivý vývoj ještě více urychlil dluhovou krizi v RZ. Velký krach na burze v New Yorku roku 1929 způsobil další poválečný finanční šok, který se přenesl také na RZ. Uvalení enormních cel na import ze strany některých evropských států vedlo k téměř úplnému odstřihnutí rozvojových zemí od svých exportních příjmů. Souběh těchto událostí způsobil naprostou neschopnost splácet mezinárodní závazky a jako první rozvojovou zemí, která v roce 1931 přestala splácet své dluhy, byla Bolívie. Do roku 1945 se k ní připojila většina rozvojových zemí Latinské Ameriky spolu s tehdy nacistickým Německem. 31 Značná část těchto zemí, na základě výše popsaných událostí, opustila do konce druhé světové války zlatý standard. V období po druhé světové válce pokračovalo financování rozvojových zemí se znovu probuzeným tempem. Banky a mezinárodní instituce věřily, že budou rozvojové země díky finančním injekcím rychle rozvíjet své hospodářství a následně poroste jejich export. Díky tomu měly být schopny splácet své závazky podle smluvního rámce. Bohužel tento předpoklad se ukázal mylným a mnoho zemí nebylo schopno opět splácet své dluhy. 32 Tento problém přinutil mezinárodní instituce a vlády k založení takzvaného Pařížského klubu. Toto neformální sdružení států bylo založeno za účelem restrukturalizace dluhů a jejich následnému převodu na oficiální věřitele s podmínkou provizí. (Pařížský klub je podrobněji popsán v kapitole 3.2).

31

Rozvojovka. Zadluženost rozvojových zemí. 2008 [online]. 2016, [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.rozvojovka.cz/zadluzenost-rozvojovych-zemi_200_27.htm 32 JENÍČEK, Vladimír a Jaroslav FOLTÝN. Globální problémy světa: v ekonomických souvislostech. Vyd. 1. 2010 str. 52-59

20

2.1.2 Rok 1971 – 1986 Dluhová krize naplno propukla v průběhu sedmdesátých let a způsobilo ji několik událostí. Nebyly to jen vnější vlivy, které uvrhly rozvojové země do hluboké recese a krize. Tyto problémy byly často zakořeněny uvnitř samotných ekonomik těchto zemí. Jeden z faktorů, jež zapříčinil dluhovou eskalaci, byl náhlý proces předlužení rozvojových zemí. Ten vznikl v sedmdesátých letech na základě prudkého nárůstu cen ropy. Tato cenová exploze ropné komodity přinesla jejím vývozcům v krátkém čase obrovský zisk a země OPEC pro tyto prostředky neměly žádné momentální využití. Finanční kapitál tedy ve velkém vkládaly do bank rozvinutého světa a tyto banky hledaly příležitost, kde prostředky zužitkovat. Rozvojové země se jevily jako jasná volba a tak banky poskytovaly půjčky ve velkém. Později se ukázalo, že mnoho z financovaných projektů nebylo schopno vyprodukovat ani kapitál na své splacení a jejich investiční potenciál nebyl ani zdaleka tak velký, jaké bylo očekávání ze strany bank. V roce 1982 Mexická centrální banka ohlásila neschopnost nadále splácet své závazky. Mexiko se následně obrátilo na IMF s požadavkem restrukturalizace dluhu. V průběhu roku se k Mexiku v neschopnosti splácení připojily i Brazílie a Argentina. Společný dluh států Latinské Ameriky činil v roce 1982 zhruba 204 mld. amerických dolarů. K roku 1983 se dluh vůči zahraničním věřitelům všech RZ vyšplhal na osminásobek roku 1970. V roce 1986 se přes 40 zemí Latinské Ameriky, Asie a Afriky dostalo do neudržitelných finančních problémů. Nejhůře na tom byly země, které nezvládaly svou fiskální politiku a nedokázaly snižovat značné schodky státních rozpočtů. 33 Rozvojové země jako celek bohužel nedokázaly zvrátit nárůst celkového objemu dluhu. Velice drahá ropa zapříčinila slabší poptávku a snížení exportu, ze kterého RZ dříve platily své závazky. Takto velkou dluhovou zátěž je ovšem možno ustát, jen za předpokladu, že v zemi roste export větším tempem než import a také za podmínky, že je export větší, než je celková úroková míra dluhu. Toto pravidlo nesplňovala většina vysoce zadlužených zemí a můžeme proto říct, že zde nacházíme jednu z podstat dluhové krize. 34 35

33

Rozvojovka. Zadluženost rozvojových zemí. 2008 [online]. 2016, [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.rozvojovka.cz/zadluzenost-rozvojovych-zemi_200_27.htm 34 LEBIEDZIK, Marian, Ingrid MAJEROVÁ a Pavel NEZVAL. Světová ekonomika. Vyd. 1. 2007 str. 201-203 35 JAMBOROVÁ, Monika. Zadluženost rozvojových zemí – faktory, příčiny, důsledky, řešení. Brno, 2013. Disertační práce. Masarykova Univerzita. Ekonomicko-správní fakulta. WWW: https://is.muni.cz/th/62970/esf_d/Disertacni_prace_MJamborova_2012.pdf

21

2.1.3 Současnost Po roce 1986 se začaly rozvinuté státy a mezinárodní instituce aktivně zabývat řešením dluhové krize rozvojových zemí. Proto období mezi lety 1986 a současností bude věnována samostatná kapitola bakalářské práce, ve které budou nastíněna další možná řešení problému zadluženosti. Abychom ale zakončili tuto kapitolu historie vývoje zadluženosti rozvojových zemí, bude alespoň stručně popsán stav, ve kterém se tento problém v posledních letech nachází. Problém mezinárodní zadluženosti je v současné době opět aktuální. Iniciativy MDRI a HIPCI se zasloužily o snížení dluhu ve 36 rozvojových zemích o 90%. I přes tento skvělý výsledek, je zde ale nebezpečí opětovného zadlužení v některých chudých rozvojových zemích. Můžeme tedy konstatovat, že značná část RZ dluhové problémy téměř zažehnala díky oddlužovacím iniciativám. Posledními rozvojovými zeměmi, které i nadále trápí zadluženost, jsou extrémně chudé státy především Subsaharské Afriky. Jelikož ovšem mezinárodní zájem o tuto problematiku poněkud poklesl, bude řešení dluhové a ekonomické situace u nejchudších a nejzaostalejších zemí dlouhodobým problémem. Aktuálním problémům rozvojových zemí a jejich možnému opětovnému zadlužení se věnuje kapitola 2.4, podrobně z regionálního a makroekonomického hlediska.36

2.2 Příčiny zadluženosti Dluhové břemeno musí být pro stát únosné, toho lze dosáhnout dodržením několika základních pravidel. Dluh a s ním spjaté úroky musí být splatitelné z ekonomické činnosti země. To v době dluhové krize 80 let nebylo reálné. Krize osmdesátých let byla zapříčiněna především slabinami uvnitř ekonomik RZ a eskalována faktory vnějšími. Tato charakteristika neztratila na významu a platí dodnes. Můžeme tedy podle ní rozdělit příčiny zadluženosti do dvou skupin; Faktory vnitřní a Faktory vnější. 37

36

Rozvojovka. Zadluženost rozvojových zemí. 2008 [online]. 2016, [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.rozvojovka.cz/zadluzenost-rozvojovych-zemi_200_27.htm 37 JAMBOROVÁ, Monika. Zadluženost rozvojových zemí – faktory, příčiny, důsledky, řešení. Brno, 2013. Disertační práce. Masarykova Univerzita. Ekonomicko-správní fakulta. WWW: https://is.muni.cz/th/62970/esf_d/Disertacni_prace_MJamborova_2012.pdf

22

Faktory vnitřní jsou ovlivňovány vládou dané země. Mezi ně patří především velice nezodpovědné nakládání s veřejnými prostředky a financemi. Například mnoho zemí investovalo v dobách ekonomického poklesu výhradně do armády a vojenské techniky. Základní investice do infrastruktury a podpora ekonomiky byly velmi nedostatečné, pokud vůbec nějaké probíhaly. Nezvládnutá industrializace v některých zemích Subsaharské Afriky a Jižní Ameriky způsobila ještě hlubší ekonomický pokles. Tomuto problému se vyhnuly téměř všechny rozvojové země Asie, jež zvolily politiku otevřených exportních ekonomik založených na konkurenceschopném trhu. Druhým vnitřním faktorem je tedy nesprávně zvolená a prováděná zahraničně-obchodní politika. Dalším faktorem musí nutně být nezvládnutý dluhový management, který zajišťuje únosnost dluhu a jeho postupné umořování. Předluženost, neschopnost vyjednání kvalitních podmínek splácení dluhu a úroková neúnosnost jsou hlavními znaky velmi špatného dluhového managementu státu. Vnitřních faktorů ovlivňujících negativní vývoj zadluženosti je více, ovšem výše uvedené tři hrály zásadní roli v nezvládnutí dluhové krize.38 Vnější faktory, jež ovlivnily vývoj krize, měly především negativní účinky na export rozvojových zemí. Ve chvíli skomírajícího exportu, není země nadále schopna splácet své dluhy. Mezi vnější faktory obecně můžeme zařadit změny měnových kurzů a úrokových sazeb ve světě. Pohyblivý úrok znamenal velké zhoršení dluhové situace pro země především Latinské Ameriky. Zvýšení úrokových sazeb v osmdesátých letech mělo totiž vést ke snížení inflace v rozvinutých zemích. Následkem byl bohužel nárůst dluhové služby zemí rozvojových. Měnový kurz ovlivnil rozvojové země především z důvodu denominace úvěrů v USD a posílení dolaru v osmdesátých letech. Důvodem zhoršení dluhové situace tedy byl nárůst rozdílu hodnoty mezi domácí měnou a měnou, ve které byl dluh poskytnut. Na zadlužené země může mít i nepatrná změna u těchto faktorů velmi neblahý vliv. Třetím faktorem je nepříznivý vývoj směnných

relací.

Jedná

se

vlastně

o

nepříznivý

vývoj

cen

exportovaného

a importovaného zboží. Snížení cen exportovaných zemědělských komodit a ve stejnou chvíli prudký nárůst ceny ropy znamenal velké zhoršení situace ekonomik zasažených krizí. Obecným vnějším faktorem může být také nezodpovědnost rozvinutých zemí a mezinárodních organizací v prověření účelnosti úvěru. Velká část půjček RZ byla 38

JAMBOROVÁ, Monika. Zadluženost rozvojových zemí – faktory, příčiny, důsledky, řešení. Brno, 2013. Disertační práce. Masarykova Univerzita. Ekonomicko-správní fakulta. WWW: https://is.muni.cz/th/62970/esf_d/Disertacni_prace_MJamborova_2012.pdf

23

poskytnuta za účelem vlastního zisku, který rozvojové země měly časem generovat. S tímto byl

spojen

i faktor veřejných financí, kdy neschopnost vlád snižovat deficit státního rozpočtu. Pokud si stát ovšem nedokáže zafinancovat fiskální rok z daní a dalších zdrojů, hledaly některé země finanční pomoc ve formě zahraničních půjček. Účelnost využití ohromného množství kapitálu byla bezesporu málo sledována. Toto zásadní krátkozraké podcenění situace ze strany finančních institucí rozvinutého světa vedlo ke strádání milionů obyvatel rozvojového světa.39

2.3 Vysoká zadluženost a její důsledky Vysoká zadluženost se vyznačuje neschopností splácet dluh z prostředků zadlužené země. Jediné východisko je splácení úvěru úvěrem. Pokud se země dostane do tohoto začarovaného kruhu, neexistuje jiná pomoc, než zvenčí. Vysoká zadluženost nemá dopady jenom ekonomické, nýbrž i sociální, environmentální a mnoho dalších. Pokusíme se určitým strukturovaným způsobem nastínit většinu problémů nezvladatelného dluhového břemene, které v posledních dekádách vedlo ve většině rozvojových zemí ke krizovým událostem, nebo úplné platební neschopnosti. Z ekonomického a hospodářského hlediska je pro předlužené země největším problémem obrovská zátěž exportu. Aby země mohla splácet zahraniční dluh, musí získat prostředky a to se jí může podařit pouze mohutným posílením exportu. S uměle rostoucím exportem upadá domácí hospodářství, jež má zajišťovat potřeby obyvatel. Jelikož je díky tlaku na export domácí hospodářství neschopné uživit obyvatelstvo a poskytnout mu základní potřeby, je klasickým jevem zvýšení dovozu nadbytečných levných potravin z rozvinutých zemí. Dalším jevem je zhoršení role státu v zajišťování sociálních potřeb občanů. Sektory jako zdravotnictví a vzdělávání přestávají být dotovány, jelikož veškeré výdaje jdou na splátky dluhu. Probíhá také privatizace základních veřejných služeb, tím pádem se stává voda a elektřina statkem pouze pro bohaté. 40 Rostoucí úroky z dluhu mají za následek zvýšení daní a zanedbání investic do infrastruktury. To odrazuje zbývající zahraniční a domácí investory, kterých je v domácím prostředí rozvojových zemí především Subsaharské Afriky obecný nedostatek. V návaznosti na tyto události v zemích prohlubuje nezaměstnanost. Vláda se snaží ušetřit propouštěním 39

JAMBOROVÁ, Monika. Zadluženost rozvojových zemí – faktory, příčiny, důsledky, řešení. Brno, 2013. Disertační práce. Masarykova Univerzita. Ekonomicko-správní fakulta. WWW: https://is.muni.cz/th/62970/esf_d/Disertacni_prace_MJamborova_2012.pdf 40 Rozvojovka. Zadluženost rozvojových zemí. 2008 [online]. 2016, [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.rozvojovka.cz/mezinarodni-zadluzenost

24

státních pracovníků, škrty v podporách a dotacích určených pro podnikatele. Prohlubující se nezaměstnanost a poddimenzovaná státní správa mají za následek urychlení rozpadu státního hospodářství a veřejných služeb. Nezaměstnanost a nedostupnost základních potřeb obyvatelstvu, vede k extrémní chudobě, zhoršení zdravotního stavu lidí a dalšímu snížení už tak skomírající produktivity. Finance z rozvojové pomoci vláda využívá na splátky dluhu a tímto znemožňuje alespoň částečnou pomoc strádajícímu obyvatelstvu. Tuto situaci zhoršuje únik zbylého kapitálu země do zahraničí. Investoři hromadně opouští zemi z důvodu nefungující státní správy, obtížné vymahatelnosti práva a vysoké daňové zátěži. Odliv investorů a kapitálu jen zvyšuje tlak vlády na export a to způsobuje extrémní ničení životního prostředí. Přírodní zdroje jsou ve velkém těženy a pod cenou prodávány do zahraničí. Vedlejším efektem vysoké zadluženosti je z výše uvedených skutečností vyplývající kriminalita. Lidé žijící v chudobě hledají způsob obživy v nefungujícím hospodářství. Částečně ho nalézají ve výrobě a distribuci drog. Organizovaný zločin proniká za takovéto situace do celé společnosti a jen zhoršuje možnosti řešení problému. Tyto problémy mohou působit jako rozbuška pro vznik lokálních konfliktů, občanských válek a etnických genocid. Hrůzy

války

a nutnost úniku pak zapříčiňují pohyb velkého množství obyvatel a z velké části mezinárodní migraci. Migrace je následně z globálního pohledu velký problém humanitární, zdravotnický a etnický. V zemích přijímajících migranty mohou vzniknout epidemie nemocí, jež v oblasti nikdy neexistovaly. Další problémy s migrací spojené způsobují nárůst xenofobie ze strany domácích obyvatel. Krize, která vysokou zadluženost provází, má tedy vliv i na okolní země a druhotně i na celý svět. Pokud hovoříme o ničení životního prostředí, je devastace nejen lokální a to v zadlužené zemi, ale taktéž globální. Vypalování ohromných ploch lesů, znečišťování mezinárodních vod průmyslovým odpadem, využívání zakázaných pesticidů a pěstování mnoha nebezpečných GMO potravin jsou jen některé z důvodů, proč na tyto problémy nahlížet z globálního hlediska.

2.4 Aktuální míra zadluženosti makroekonomické problémy

dle

regionů

a

jejich

Dluhová zátěž jako taková se liší strukturou a velikostí v každé rozvojové zemi. Nejlepším systémem pro přehlednost, bylo rozdělit RZ dle kontinentů na kterých se nacházejí.

25

V následující kapitole se tedy pokusíme rozklíčovat regionálně specifické faktory zadluženosti a problémy zemí z makroekonomického hlediska. RZ jsou rozděleny do tří hlavních regionů a to na země Latinské Ameriky (LAC), Afriku a Asii. Aktuální data zadluženosti jsou u rozvojových zemí zveřejňovány se zpožděním a u některých bohužel chybí za několik posledních let úplně. Poslední smysluplná data pro globální srovnání zadluženosti jsou ze čtvrtého kvartálu roku 2014. Makroekonomická data popisují situaci zemí v prvním kvartále roku 2016.

2.4.1 Latinská Amerika – LAC 2.4.1.1 Makro-situace Země Latinské Ameriky se v roce 2015 dostaly do recese. Ta bude nejspíše zesílena propadem a začínající dluhovou krizí v Číně, která například pro Brazílii, představuje největšího exportního partnera. Zpomalení a propad HDP za posledních pět let znamená pro RZ tohoto regionu nelehkou zkoušku. Následující graf zobrazuje tento pětiletý pokles GDP (Hrubého domácího produktu).

Graf č. 1: Pokles GDP v zemích LAC Zdroj: CNN Money - Latin America's brutal start to 2016 [online]. 2016, [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: http://money.cnn.com/2016/01/11/news/economy/latin-america-2016/

Problém pro LAC představuje také velmi silný kurz amerického dolaru (USD), u kterého se předpokládá, že na konci dekády by mohl dosáhnout hodnotové parity s Eurem (EUR). Stabilitu ekonomiky regionu podkopává i propad cen komodit. Venezuela, Kolumbie

26

a Mexiko zaznamenaly obrovské ztráty spojené s propadem cen ropy. 41 Chile a Peru vykázaly ztrátu u svých vývozních komodit mědi a hliníku. Situace je špatná i v Argentině. Ta jako jeden z největších exportérů sóji zaznamenala propad o 20% ceny této komodity. Z měnového hlediska se region LAC potýká s nárůstem inflace cenové hladiny. Největší ekonomika regionu Brazílie v prosinci 2015 vykázala inflaci 10,71%. Z inflačního pohledu je třeba zmínit také Venezuelu s enormní inflací ve výši 181% (březen 2016) a Argentinu s 33% inflací (březen 2016). Tyto makroekonomická data vypovídají o nestabilitě, s možností zhoršení zadluženosti některých zemí v oblasti LAC.42 2.4.1.2 Zadluženost LAC Celkový dluh zemí LAC dosáhl v roce 2014 dvojnásobku z roku 2009. Celkový dluh 1,4 bilionu amerických dolarů (USD) představuje 30% ročního GNI celého regionu včetně Brazílie. Nejedná se tedy o nijak vysoké číslo z hlediska celého regionu. 43

Graf č. 2: Celkový veřejný dluh (TGPD- Total gross public debt) v poměru k GDP Zdroj: Inter-American development bank – LAC region debt [online].2016, [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.iadb.org/res/centralBanks/publications/cbm82_1301.pdf

Pokles poměru zadluženosti k HDP je znatelný. Je to způsobeno vysokým růstem HDP (GDP) i HNP (GNI) mezi lety 2002 a 2010 v celém regionu LAC. Tento růst bohužel 41

CNN Money - Latin America's brutal start to 2016 [online]. 2016, [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: http://money.cnn.com/2016/01/11/news/economy/latin-america-2016/ 42 Trading economics – Inflation rates [online]. 2016, [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.tradingeconomics.com/country-list/inflation-rate 43 The World bank – International debt statistics 2016 [online]. 2016, [cit. 2016-03-20]. Dostupné z WWW: http://datatopics.worldbank.org/debt/ids/region/LAC

27

v roce 2010 značně zpomalil. Aktuální situace z pohledu celého regionu je značně nejistá a křehká. Celá skupina LAC v roce 2016 uzavřela spolupráci s Čínou, která těmto zemím poskytla úvěr ve výši 29 miliard dolarů44. Obecným trendem je opětovný nárůst úvěrů v regionu Latinské Ameriky a to z důvodu přebytku likvidity a značnému poklesu úrokových sazeb rozvinutých zemí. Následující 4 země LAC jsou ekonomiky, které se potýkají s jistými finančními potížemi. Jejich situace bude stručně popsána v několika odstavcích. 2.4.1.3 Belize Zahraniční dluh jako procento HDP: 76% (2015) Belize je velice malou ekonomikou Latinské Ameriky. Její GDP činil 1,8 miliardy USD v roce 2015. Půjčkami na infrastrukturální projekty země zadlužila do výše 540 milionů USD. V roce 2012 Centrální banka Belize oznámila neschopnost splatit úrokový závazek ve výši 23 milionů USD. Na tuto událost reagovala ratingová agentura Moody´s a snížila rating Belize na B3 v roce 2012. Na základě restrukturalizace dluhu byl rating zvýšen na Caa2 v roce 2013. Situace v Belize je nyní víceméně stabilní, přesto země na začátku roku 2016 nutně potřebuje stálou bankovní pomoc.45 46 2.4.1.4 Venezuela Zahraniční dluh jako procento HDP: 40% (2015 - predikce) Největším problémem Venezuely je navázanost její ekonomiky na cenu ropy. Téměř 98% příjmů z exportu pochází z ropy. Z toho důvodu mezinárodní ratingové agentury snížily rating Venezuely na počátku roku 2015. Cena ropy (Crude oil) od poloviny roku 2014 do ledna 2016 klesla o 75% ze 105 USD za barel na 28 USD za barel. Tento strmý propad vede ve Venezuele k extrémní inflaci a hluboké krizi ekonomiky.47 V lednu 2016 Venezuela prodala část svých zlatých zásob Švýcarsku, za které získala 1,3 Mld. USD velmi potřebných pro splátku zahraničních dluhů. IMF očekává nárůst inflace na 720% do konce roku a většina expertů předpovídá blízký „default“ země.

44

CNN Money - Latin America: China's power play right under the U.S. [online]. 2016, [cit. 2016-04-14]. Dostupné z WWW: http://money.cnn.com/2016/02/11/news/economy/china-latin-america-billions-of-dollarsloans-investments/ 45 USA Today - Seven countries near bankruptcy [online]. 2016, [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.usatoday.com/story/money/business/2015/08/05/24-7-wall-st-countries-near-bankruptcy/31164239/ 46 Amandala, Belize Newspapers - Belize seeks urgent US intervention to avert banking crisis [online]. 2016, [cit. 2016-04-01]. Dostupné z WWW: http://amandala.com.bz/news/belize-seeks-urgent-intervention-avertbanking-crisis/ 47 CNN Money - Venezuela is shipping gold to pay debt [online]. 2016, [cit. 2016-04-14]. Dostupné z WWW: http://money.cnn.com/2016/02/25/news/economy/venezuela-gold-debt/

28

2.4.1.5 Jamajka Zahraniční dluh jako procento HDP: 90% (2015) Země se stále potýká se sociálními problémy. Vysoká nezaměstnanost mladých (až 36%) spolu s vysokou mírou kriminality velmi zpomaluje ekonomický růst země. Trojciferná úroveň státního dluhu v poměru k HDP (130%) je alarmující. Za poslední rok vláda vynaložila 20% státních příjmů na správu dluhu. Předpověď růstu HDP je 1% v roce 2016. Mnoho expertů označuje Jamajku jako „karibské Řecko“.48 2.4.1.6 Argentina Zahraniční dluh jako procento HDP: 29% (2015) V roce 2014 se Argentina dostala do krátkodobého defaultu. Země se nedohodla s investory na restrukturalizaci dluhu a platbě, která měla být zaplacena z prostředků, jež minulé vlády uložily v New Yorku. Jednalo se tedy o naprosto jinou situaci než v roce 2001. V roce 2001 se v Argentině zhroutila ekonomika spolu s neudržitelným dluhem (150% HDP). Aktuální situace v Argentině je negativní. Vysoká inflace a množství regulací toků přeshraničního kapitálu brzdí ekonomiku a dále prohlubuje nedůvěru investorů.49

2.4.2 Afrika 2.4.2.1

Makro-situace

Země Afrického kontinentu dosáhly v roce 2015 průměrného růstu 4,3% HDP. Více než deset zemí se potýká s nárůstem inflačních tlaků. Inflace v těchto zemích překročila hranici 10% a konkrétně v Jižním Súdánu dosáhla trojciferné hodnoty 245%. U 12 států míra nezaměstnanosti překročila 20% hranici. V Keni, Kongu a Džibutsku se pohybovala kolem 50% (2015). Velmi nepříznivý trend vykazuje nárůst migrace. V roce 2015 bylo v pohybu 2,5 milionu lidí.50 Z ekonomického hlediska Afrika trpí podobnými problémy jako země LAC. Padající ceny komodit, zpomalení růstu Číny a silný Americký dolar, ve kterém mají africké země dluh denominován, vytváří tlak na mnoho RZ. Snižující se srážkový úhrn nad územím Afriky, 48

Trade economics – Economic indicators [online]. 2016, [cit. 2016-03-29]. Dostupné z WWW: http://www.tradingeconomics.com/jamaica/indicators 49 Investopedia - 3 Economic Challenges Argentina Faces in 2016 [online]. 2016, [cit. 2016-03-28]. Dostupné z WWW: http://www.investopedia.com/articles/investing/011316/3-economic-challenges-argentina-faces2016.asp 50 Trade economics – Inflation rate statistics [online]. 2016, [cit. 2016-03-22]. Dostupné z WWW: http://www.tradingeconomics.com/country-list/inflation-rate

29

částečně zesílený jevem „El niňo“, způsobuje nedostatky vody a potravin, čímž ohrožuje velkou část obyvatel kontinentu. 2.4.2.2 Zadluženost Afriky Velkým zklamáním je nedostatečný tlak rozvinutých zemí na regulaci poskytování úvěrů rozvojovým zemím. Vznik tohoto regulatorního mechanismu by zamezil propadu křehkých zaostalých ekonomik do dluhových krizí. Zástupci vlád RZ se na konferenci v Addis Abebě (2015) snažili protlačit návrh mechanismu udržitelného rozvoje v programu SDGs, ovšem neuspěli. Rozvinuté země tento návrh na několikrát zamítly. Zahraniční kapitál proto začíná opět navyšovat zahraniční dluh RZ. Převládají úvěry z Číny a od rozvinutých států s vysokým převisem nealokovaného kapitálu.51 Od roku 2012 Afrika zaznamenala velký nárůst zahraničního dluhu. Zadlužování afrických zemí má nyní jiné parametry než v minulosti. Afrika si půjčovala od oficiálních věřitelů jako např. vlád, Světové banky, Africké rozvojové banky a IMF. Kdežto dnes získávají země většinu prostředků od soukromých věřitelů. Následující graf to názorně zachycuje.

Graf č. 3: Nárůst afrického dluhu (Mld. USD) Zdroj: The Economist - The coming African debt crisis [online]. c2016, [cit. 2016-03-17]. Dostupné z WWW: http://www.economist.com/news/21631955-worrying-build-up-borrowing-coming-african-debt-crisis

51

The Guardian - Sustainable development goals promise little respite for indebted poor countries (Tim Jones) [online]. c2016, [cit. 2016-03-08]. Dostupné z WWW: http://www.theguardian.com/globaldevelopment/2015/sep/23/sustainable-development-goals-debt-relief-poor-countries-ghana

30

U nízkopříjmových a zaostalých zemí Afrického kontinentu to může vést k neudržitelnému dluhovému zatížení. Tyto země mají velké schodky státního rozpočtu a více než 10% státních příjmů jde ročně na dluhové splátky. Je tedy možnost znovuvypuknutí dluhové krize. Následující 4 země Afriky jsou země, které se potýkají s jistými finančními potížemi. Jejich situace bude stručně popsána v několika odstavcích. 2.4.2.3 Ghana Zahraniční dluh jako procento HDP: 40% (2015) Problémy které má dnes Ghana jsou jedny z nejhorších na africkém kontinentu. Inflace dosáhla v roce 2015 úrovně 20%. IMF uvedl ve své zprávě informaci, že stát v roce 2015 zaplatí 34% ze státního příjmu jako platbu zahraničního dluhu. Velmi špatná kondice regionální měny Ceti výrazně zhoršuje tuto dluhovou situaci. Tato krize byla způsobena vstupem spekulativního kapitálu do země po roce 2000. (Po roce 2000 bylo nalezeno množství ropných nalezišť proto mnoho bank, hedgeových fondů a vlád značně uvolnilo úvěrovou politiku). Z důvodu pádu cen komodit v posledním roce byla země nucena požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond.52 53 54 2.4.2.4 Mosambik Zahraniční dluh jako procento HDP: 53,6% (2015) Dluhová krize Mosambiku je téměř totožná s Ghanou. Stejně jako Ghana byl nucen požádat IMF o pomoc. IMF předpokládá, že v roce 2016 Mosambik zaplatí 13,6% státního příjmu na splátku dluhu. V březnu roku 2016 byla inflace 13,61%. Obě země jsou nyní závislé na pomoci IMF a jejich naděje spočívají v opětovném růstu cen exportních komodit. Silný Americký dolar, stagnující Čína jako exportní destinace, zvýšená zadluženost s počátky v roce 2008 a nárůst cen potravin v řádu desítek procent znamenaly pro obě země devastující podmínky vedoucí k „defaultu“. 5556

52

The World bank – International debt statistics 2016 [online]. 2016, [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: http://datatopics.worldbank.org/debt/ids/country/gha 53 The Economist - The coming African debt crisis [online]. 2016, [cit. 2016-04-22]. Dostupné z WWW: http://www.economist.com/news/21631955-worrying-build-up-borrowing-coming-african-debt-crisis 54 CADTM - US interest rate rise could deepen debt crisis in developing countries [online]. 2016, [cit. 2016-04-27]. Dostupné z WWW: http://cadtm.org/US-interest-rate-rise-could-deepen 55 Global Justice - The new debt crisis (Tim Jones) [online]. 2016, [cit. 2016-04-12]. Dostupné z WWW: http://www.globaljustice.org.uk/blog/2016/feb/17/new-debt-crisis 56 Global Finance - Mozambique GDP and Economic Data [online]. 2016, [cit. 2016-03-28]. Dostupné z WWW: https://www.gfmag.com/global-data/country-data/mozambique-gdp-country-report

31

2.4.2.5

Zimbabwe

V roce 2015 vláda oznámila „demonetizaci“ národní měny. Tu kompletně nahradí Americký dolar (USD). Inflace v Zimbabwe se za několik let odhaduje v miliardách procent a nezaměstnanost v zemi přesahuje 80%. Zadluženost se v roce 2014 odhadem pohybovala přes 10 miliard USD. Jediným východiskem pro zemi je změna ekonomické a politické strategie. Toho bude země schopna po odstoupení prezidenta Mugabeho, který je západem považován za diktátora. V únoru 2016 prezident oznámil vůli znovu kandidovat na prezidentský post i přes odpor značné části veřejnosti.57 2.4.2.6 Jižní Súdán a Libye Jižní Súdán získal nezávislost v roce 2011 a od roku 2013 v zemi zuří občanská válka, která si dodnes vyžádala na 50 000 obětí. Ihned po vyhlášení nezávislosti se veřejný dluh Jižního Súdánu vyšplhal z nuly do výše 4,2 miliard USD. V prosinci roku 2015 byla země nucena devalvovat měnu o 84% z důvodu propadu cen ropy a inflace dosáhla 245%. Země je v hluboké humanitární krizi a jediným východiskem pro státní ekonomiku je ukončení válečného konfliktu.58 Libyjský konflikt trvá o 3 roky déle než ten Súdánský. Země je ve stavu občanské války. Situaci značně zhoršuje radikální hnutí ISIS, které působí také na blízkém východě. Makroekonomická data jsou nepřesná a tím pádem nerelevantní. Pro stabilitu regionu je nutné ukončení válečných konfliktů s nutnou snahou vyhnout se humanitární katastrofě. Zadluženost RZ afrického regionu se pomalu ale jistě zvyšuje. V mnoha zemích probíhají občanské války a humanitární krize. Jsou zde patrné vlivy globální krize s poměrně nepříznivými výhledy do budoucna. Výsledky oddlužovacích iniciativ mezinárodních institucí, jež dosáhly velkých úspěchů v minulosti, jsou znatelné. Je ovšem také v rukou občanů a vlád jednotlivých států, zda toho využijí a pokusí se vyhnout pádu velké část kontinentu zpět do krize a válečného chaosu.

57

The Bloomberg – Hyperinflation Zimbabwe [online], 2015 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z WWW: http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-09-02/from-hyperinflation-to-deflation-no-end-to-zimbabwe-sdecline 58 The WORLD - Will economic crisis finally bring peace to South Sudan? [online]. 2016, [cit. 2016-04-17]. Dostupné z WWW: http://www.worldmag.com/2016/02/will_economic_crisis_finally_bring_peace_to_south_sudan

32

2.4.3 Asie 2.4.3.1 Makro-Situace Za více než dvě třetiny globálního růstu ekonomiky posledních let jsou zodpovědné země Asie. Jedná se stále o nejrychleji rostoucí region. Tento regionální růst udržuje především Čína s Indií. Od roku 2013 region zaznamenal zpomalení růstu HDP v řádu desítek procent a odhad růstu pro rok 2016 je 5,5%. Následující graf zobrazuje velikost podílu Asijských ekonomik na celkovém světovém růstu HDP.59

Graf č. 4: Podíl Asie na světovém růstu HDP 60 Zdroj: International monetary fund - Asia and Pacific’s Outlook: Still Leading Global Growth [online]. c2016, [cit. 2016-04-12]. Dostupné z WWW: https://www.imf.org/external/pubs/ft/reo/2015/apd/eng/pdf/areo0415c1.pdf

Značné zpomalení Čínské ekonomiky jakožto lídra regionu mělo, v roce 2015 a především na jaře 2016, vliv na celosvětovou ekonomiku. Míra nezaměstnanosti v Asii za poslední 3 roky oscilovala v rozmezí tří až čtyř procent. Za rok 2015 dosáhla inflace asijského

59

International monetary fund - Asia and Pacific’s Outlook: Still Leading Global Growth [online]. 2016, [cit. 2016-04-12]. Dostupné z WWW: https://www.imf.org/external/pubs/ft/reo/2015/apd/eng/pdf/areo0415c1.pdf 60 IMF - Asia and Pacific’s Outlook https://www.imf.org/external/pubs/ft/reo/2015/apd/eng/pdf/areo0415c1.pdf

33

regionu v průměru 2,5 až 3%. Tyto makroekonomické výsledky jsou prokazatelně nejlepší ze tří popisovaných regionů.61 Z měnového hlediska může při změně politické strategie region Asie představovat hrozbu pro západní rozvinuté ekonomiky. Země Asie dohromady operují s devizovými rezervami v hodnotě 5,4 bilionu USD. V budoucnu se očekává konstantní růst ekonomik Asie a to především Číny a Indie, což pravděpodobně povede také ke zlepšení situace v přilehlých RZ. 2.4.3.2 Zadluženost Asie Hlavní dluhové problémy oblasti jsou spojené s vysokou zadlužeností rozvinutých ekonomik a nově industrializovaných zemí. Zahraniční dluh Japonska dosáhl v prosinci roku 2015 70% HDP. Zahraniční dluh Číny překročil 11% HDP na konci roku 2015 a kombinovaná zadluženost soukromého, firemního a vládního sektoru na začátku roku 2016 činila 28 bilionu USD. Při velikosti čínské ekonomiky se jedná o velikost dluhu ve výši 282% HDP. Tyto úrovně zadlužení, které největší asijské státy vykazují, jsou svým objemem velmi nebezpečné.62 Tolik k informacím o zadluženosti předních asijských ekonomik. Nyní se zaměříme na RZ v regionu. Finanční sektor hraje klíčovou roli při rozvoji infrastruktury a průmyslových odvětví. Finanční zprostředkovatelé generují přímou přidanou hodnotu v podobě poplatků a rovněž přispívají k ekonomickému chování vlád a firem, díky správnému usměrňování toku kapitálu od investorů k deficitním subjektům. Podnikatelská činnost a budování ekonomiky se neobejde bez úvěrů od bank a vydávání CP ve formě akcií a dluhopisů. Tento systém tvoří samotnou páteř ekonomického rozvoje. Bohužel ale tento systém nefunguje v asijských rozvojových zemích. Asijští soukromí investoři investují převážně mimo asijský region a to v západních rozvinutých státech. Příčinu tohoto jevu můžeme hledat především v nestabilních politických strukturách těchto RZ. Chybí transparentnost podnikatelské činnosti, zveřejňování účetních auditů a neexistují účinné úvěrové registry. Finanční instituce v RZ trpí znehodnocováním svých aktiv v důsledku 61

International monetary fund – Country and regional perspectives 2010 [online], [cit. 2016-04-17]. Dostupné z WWW: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2010/02/pdf/c2.pdf 62 The Bloomberg - A Towering Chinese Debt Mountain Looms Over Markets (Enda Curran) [online]. 2016, [cit. 2016-04-07]. Dostupné z WWW: http://www.bloomberg.com/news/articles/2016-01-14/a-towering-chinesedebt-mountain-looms-behind-market-gyrations

34

politiky úvěrování státních a soukromých firem, pod tlakem vlády. To má za důsledek nedodržení kapitálové přiměřenosti a nedostatek kapitálu pro financování soukromého sektoru, který by měl upevnit slábnoucí poptávku těchto rozvojových ekonomik. Tyto faktory mají za následek velkou polarizaci financování, ať už soukromého nebo státního sektoru. Na jedné straně je naprostý nedostatek finančních prostředků pro růst a podnikání. Na straně druhé je zaplavení trhu velkým množstvím spekulativního kapitálu a vzniku nárazové předluženosti, která vede k neudržitelnosti dluhu a hrozbě „defaultu“. Následují 2 země Asie, jsou země, které se potýkají s jistými finančními potížemi. Jejich situace bude stručně popsána v několika odstavcích. 2.4.3.3 Laos Zahraniční dluh jako procento HDP: 87% (2015) Problémem Laosu je především velmi špatně fungující státní správa a značná korupce. Státní dluh Laosu každým rokem narůstá a netransparentnost subjektů, od kterých si vláda půjčuje, přehled v situaci velmi zhoršuje. V nejbližší době se v zemi plánuje výstavba 420 kilometrů dlouhé železniční trati od Čínské hranice do Vietnamu. Země za tento projekt zaplatí 840 Mil. USD a od Číny, která projekt spolufinancuje, získá úvěr půl miliardy USD, přičemž Mezinárodní instituce tento projekt vnímají jako velmi rizikový a bez možného přínosu obyvatelstvu. V posledních dvou letech stoupla také zadluženost soukromého sektoru, jelikož propady cen komodit měly velmi negativní vliv na ekonomiku Laosu.63 64 2.4.3.4 Mongolsko Zahraniční dluh jako procento HDP: 129% (2015 - Fitch) Mongolsko se potýká v posledních měsících s velkými dluhovými problémy. Ruská federace na začátku roku 2016 odepsala 97% mongolských dluhů ve výši 174 Mil. USD. Tato suma je ale pouze zlomkem mongolského dluhu. Celkový kombinovaný dluh Mongolska narostl do konce dubna 2016 do výše 230% HDP. Ratingová agentura Moody´s odhaduje nárůst celkového dluhu do konce roku 2017 na 300% HDP. Země se v roce 2016 potýká

63

RFA - Pig Farmers in Laos Face Debt And Bankruptcy Due to Falling Pork Prices [online]. 2016, [cit. 201604-18]. Dostupné z WWW: http://www.rfa.org/english/news/laos/pig-farmers-in-laos-face-debt-and-bankruptcydue-to-falling-pork-prices-02032016170312.html 64 RFA - Laos Touts 40 Years of Stability, but Critics Decry Debt, Corruption and Poverty [online]. 2016, [cit. 2016-04-17]. Dostupné z WWW: http://www.rfa.org/english/news/laos/laos-anniversary-12022015171027.html

35

s velkými humanitárními problémy, jejichž příčinou jsou extrémní mrazy „dzud“. Dlouhodobý ekonomický výhled je podle ratingu agentur velmi negativní.65 66

3 Oddlužovací aktivity Historie oddlužovacích aktivit, především ze strany oficiálních věřitelů a mezinárodních organizací, započala krizí 80. let minulého století. Od dob této krize, až do dnešních dnů spatřilo světlo světa několik oddlužovacích iniciativ a oddlužovacích plánů. Těmto iniciativám, jejich výsledkům, přínosům a dalším nástrojům redukce zadluženosti bude věnována tako kapitola.

3.1 Londýnský klub První pokus o řešení dluhové krize byl velmi rozpačitý. Mezinárodní věřitelé a instituce váhali s odpisem části dluhu a pouze prodloužili jejich splatnost. Stalo se tak na základě založení tzv. Londýnského klubu. Toto uskupení bylo založeno věřitelskými bankami za účelem restrukturalizace a snížení dluhů RZ. Učinily tak především z důvodů obav, že rozvojové země přestanou splácet své dluhy. Tím pádem by se sami dostali do značných finančních potíží. V rámci Londýnského klubu se zástupci bank poprvé setkali na konferenci v roce 1976, na které byly řešeny problémy Konga (Demokratická republika Kongo) a jeho možná platební neschopnost. Londýnský klub se dohodl s mezinárodními finančními institucemi na poskytování jejich prostředků zadluženým zemím. Mezinárodní měnový fond (IMF) a Světová banka (WB) za účelem stabilizace tehdejší situace začali poskytovat úvěry. Na tyto úvěry, jež byly poskytovány v programech „strukturálního přizpůsobení“, měly země nárok za předpokladu, že splní předem dané podmínky. Mnohé z těchto podmínek byly velmi nešťastně nastavené a vůbec nezohledňovaly lokální specifika a problémy RZ. Dopady těchto podmínek, které zahrnovaly i rozsáhlé privatizace státních podniků, byly velmi neblahé. Když latinskoamerické země přistoupily na tyto podmínky a reformy, situace se vyřešila jen částečně a pouze v některých zemích. Nedostatečnost konceptu pouhého prodlužování

65

Moody's Investors Service - Moody's affirms Mongolia's B2 sovereign rating; negative outlook [online]. 2016, [cit. 2016-04-24]. Dostupné z WWW: https://www.moodys.com/research/Moodys-affirms-Mongolias-B2sovereign-rating-negative-outlook--PR_342183 66 Country Meters – Mongolia economy [online]. 2016, [cit. 2016-04-25]. Dostupné z WWW: http://countrymeters.info/en/Mongolia/economy

36

splatnosti dluhu, byla zřejmá, což platilo i o úvěrových balíčcích poskytovaných v rámci takzvaného Bakerova plánu. Obrat nastal až v roce 1989, kdy byl navržen tzv. Bradyho plán.67 Ten byl pojmenován podle amerického ministra financí a fungoval na principu střednědobých reforem. Tyto reformy měly snižovat dluh a dluhovou službu za pomoci prostředků mezinárodních finančních institucí. Zavedením tohoto plánu převzaly komerční banky část odpovědnosti za vznik dluhové krize. Součástí tohoto plánu byly i emise tzv. „Bradyho dluhopisů“. Do těchto dluhopisů investovaly vlády vyspělých zemí, přičemž tyto dluhopisy původní dluhy nahradily a snížily. Plán byl úspěšně implementován a mnoha zemím se spolu s jejich vlastní snahou podařilo na počátku devadesátých let dosáhnout finanční stability.68

3.2 Pařížský klub (Pařížský klub vznikl v roce 1956 v Paříži. Jedná se o sdružení 20 nejbohatších států světa. Tyto státy jsou věřiteli mnoha RZ. V případě krize spolupracují na jejím řešení). Komerční banky se z dluhové krize značně poučily. Z toho důvodu u velmi rizikových investic zvolily konzervativnější přístupy a zvýšily zajištění. Bradlyho plánu se neúčastnily nejchudší země, jelikož jejich věřiteli byly spíše multilaterální organizace a vlády. Proto také situace v nejchudších RZ byla značně odlišná. Na rozdíl od komerčních bank byly vlády ochotny podstoupit vyšší riziko, které bylo pro KB nepřijatelné. To vedlo k paradoxu, kdy i v momentě v němž bylo jasné, že nejchudší RZ nebudou schopny nikdy v budoucnu svoje závazky splatit, poskytování půjček dále v nezměněném tempu pokračovalo. Tyto získané prostředky ovšem vlády nejchudších zemí nedokázaly efektivně využít. Vznikaly tak tím pádem ozbrojené konflikty a narůstala korupce. Podobně jako v případě Londýnského klubu se přistupovalo k rostoucí zadluženosti i nyní. Pařížský klub se nejprve snažil o restrukturalizaci dluhu a implementaci stabilizačních balíčků. V roce 1987 došlo ke znatelnému obratu. Věřitelé si uvědomili nesplatitelnost těchto závazků a v roce 1988 úplně odepsali část z celkové výše dluhu. Stalo se tak v rámci tzv. Torontských podmínek. Ty nejchudším zemím zaručovaly odepsání části dluhu a značné

67

LEBIEDZIK, Marian, Ingrid MAJEROVÁ a Pavel NEZVAL. Světová ekonomika. Vyd. 1. 2007 str. 199-203 Rozvojovka. Zadluženost rozvojových zemí. 2008 [online]. 2016, [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.rozvojovka.cz/mezinarodni-zadluzenost 68

37

prodloužení dluhových splátek. Díky zavedení těchto podmínek se během tří let podařilo snížit hodnotu dluhu o 6 Mld. USD. Naneštěstí ani tyto kroky nevedly u většiny zemí ke zlepšení dluhových indikátorů. V letech 1991 a 1995 byly zavedeny tzv. Londýnské a Neapolské podmínky. Ty mnoha zemím zaručovaly úplný odpis dluhu po splnění podmínek odpovědné hospodářské politiky. Sedmi nejchudším zemím byly prominuty dluhy v plné výši a u ostatních byl dluh snížen v průměru o 67%. Situace se v několika zemích nelepšila i přes prokazatelný úspěch těchto podmínek.69

3.3 HIPCI Mezinárodní měnový fond za spolupráce se Světovou bankou zahájil v roce 1996 iniciativu HIPC (Heavily Indebted Poor Countries Initiative – HIPCI). Ta byla reakcí na nedostatečné výsledky předchozích pokusů o oddlužení RZ. Iniciativa měla pomoci zadluženým zemím snížit jejich dluhové břemeno a přitom podpořit ekonomický růst, což mělo mít za následek pozitivní dopad na redukci chudoby a zajištění celkové udržitelnosti dluhu. Prvotní očekávání se bohužel nenaplnila. Do iniciativy HIPC se zapojilo pouze sedm zemí za první tři roky od založení. To byl hlavní důvod zmírnění podmínek vstupu do iniciativy a v roce 1999 došlo k takzvanému rozšíření na „Enchanced HIPCI“. Následující roky byla odpuštěna většina bilaterálních dluhů nejchudších zemí.70

3.3.1 Podmínky vstupu do HIPCI Proces samotného vstupu do iniciativy a následné pomoci má dvě fáze. V počáteční fázi země musí splnit 4 body. V jednom z nich multilaterální organizace s vládami zadlužených zemí sestaví tzv. „PRSP (Poverty Reduction Strategy Papers)“. Ostatní body zavazují zemi k provedení úkonů, jež mají podpořit hospodářství, rozvoj a zamezit opakovanému zadlužení. Pokud země tyto pravidla splní, IMF a WB rozhodnou o její způsobilosti pro odpuštění dluhů, přičemž posléze sníží dluh na úroveň, která je považována za udržitelnou. Tato první fáze se označuje jako tzv. „Decision point“. Úplného oddlužení se 69

JAMBOROVÁ, Monika. Zadluženost rozvojových zemí – faktory, příčiny, důsledky, řešení. Brno, 2013. Disertační práce. Masarykova Univerzita. Ekonomicko-správní fakulta. WWW: https://is.muni.cz/th/62970/esf_d/Disertacni_prace_MJamborova_2012.pdf 70 JAMBOROVÁ, Monika. Zadluženost rozvojových zemí – faktory, příčiny, důsledky, řešení. Brno, 2013. Disertační práce. Masarykova Univerzita. Ekonomicko-správní fakulta. WWW: https://is.muni.cz/th/62970/esf_d/Disertacni_prace_MJamborova_2012.pdf

38

země ovšem dočkají, až po důsledném plnění PRSP, po dobu následujícího jednoho roku, což vede ke značnému snížení chudoby obyvatelstva. Tato druhá fáze se označuje jako „Completition point“. Celkové náklady za poskytnutí pomoci 39 zemím se odhadují na 75 miliard

USD

ke

konci

roku 71

(44% zdrojů poskytl IMF, 20% zdrojů WB a 36% Pařížský klub).

2014

V přílohách bakalářské

práce nalezneme mapu, jež vyobrazuje všechny země zapojené do HIPCI. (Příloha č. 3) Výsledkům oddlužovacích iniciativ je věnována kapitola (3.5).

3.4 MDRI Iniciativa HIPC se zaměřovala na bilaterální dluhy nejchudších zemí. Mnoho zemí ovšem mělo velké procento svých závazků u rozvojových bank a mezinárodních organizací. Z důvodu existence multilaterálního dluhu v RZ, byla v roce 2006 zahájena iniciativa MDRI (Multilateral Debt Relief Initiative). Tato iniciativa není kompletně oddělena od HIPCI a pouze přidává další úroveň oddlužení. V momentě, kdy země dosáhne „Completition point“ v rámci HIPCI, je jí odepsána i 100% výše dluhu, jež dluží multilaterálním institucím (pokud tento dluh existuje). Mezi tyto instituce patří IMF – International Monetary Fund, IDA – International Development Association (členem WB) a ADF – African Development Fund.72

3.5 Způsoby oddlužování Fakticky probíhá snižování dluhu několika možnými způsoby. Jedním z nejběžnějších způsobů, jak zadluženému subjektu pomoci, je restrukturalizace dluhu. Tato restrukturalizace mění parametry dluhového břemene, přičemž se provede se změna délky splatnosti úvěru, pozmění se úrokové sazby a optimálně se nastaví úrokové platby. V několika případech z historie, především z období krize, se splatnost dluhu prodloužila na dvoj-až trojnásobek původní lhůty.73 Dalším rozšířeným způsobem je využití tzv. sekundárního trhu s dluhy. Jedná se o odprodej věřitelských práv třetím subjektům. Tyto věřitelské práva se prodávají pod nominální hodnotou (s diskontem) a to v konvertibilní, většinou zahraniční měně. Dluhové závazky jsou běžně obchodovány na trhu v hodnotách 30 až 80 % nominálu. 71

International monetary fund - HIPC [online]. 2016, [cit. 2016-04-25]. Dostupné z WWW: https://www.imf.org/external/np/exr/facts/hipc.htm 72 International monetary fund - MDRI [online]. 2016, [cit. 2016-04-26]. Dostupné z WWW: https://www.imf.org/external/np/exr/facts/mdri.htm 73 LEBIEDZIK, Marian, Ingrid MAJEROVÁ a Pavel NEZVAL. Světová ekonomika. Vyd. 1. 2007 str. 202

39

Souběžně se s tímto sekundárním dluhovým trhem vyvinuly i takzvané výměnné operace (swapy). Ty fungují na principu výměny dluhu za jakékoli aktivum s ekonomickou hodnotou pro protistranu (věřitele). Existuje mnoho druhů swapových operací, jak můžeme vidět následující tabulce. Tabulka č. 4: Rozdělení swapových operací Zdroj: JAMBOROVÁ, Monika. Zadluženost rozvojových zemí – faktory, příčiny, důsledky, řešení. Brno, 2013. Disertační práce. Masarykova Univerzita. Ekonomicko-správní fakulta. WWW: https://is.muni.cz/th/62970/esf_d/Disertacni_prace_MJamborova_2012.pdf

Debt for Equity swaps

Dluhové nástroje, majetkový podíl ve firmě, portfoliové a jiné investice.

Debt for Currency swaps

Domácí měna.

Debt for Exports swaps

Různé druhy exportních komodit.

Debt for Real estate swaps

Všechny typy nemovitostí.

Debt for Development swaps

Rozvojové závazky.

Debt for Nature swaps

Lokální veřejně prospěšné programy, obnova životního prostředí.

Tyto konverzní a kapitalizační swapy jsou využívány od konce osmdesátých let, až dodnes. Přinášejí několik výhod i nevýhod. Mezi hlavní výhody patří kromě snížení samotného dluhu i podpora exportu a investičního klimatu. Součástí toho je i rozvoj soukromého sektoru spojený s privatizací a zlepšením ekonomické situace obyvatel. Nevýhodu představuje neoptimální alokace zdrojů, rozložených v odvětvové struktuře státu.74 Je třeba dodat, že swapové operace fungují z části prostřednictvím výměnných fondů. Jejich prostřednictvím dlužník neplatí dluh původnímu věřiteli, ale financuje veřejně prospěšné projekty, například sociálního a rozvojového charakteru. Částku, kterou do těchto projektů zainvestuje, mu pak v dohodnutém násobku mezinárodní instituce odečtou z výše dluhu. Nutností je dohled mezinárodních institucí a nevládních organizací nad účelovostí využití prostředků. Tím se zabraňuje zneužití těchto prostředků k účelům jiným, než podpoře obyvatel. Tyto fondy se využívají především v případě, kdy situace v zemi není katastrofální a existuje delší časový rámec pro oddlužení. Kromě výše popisovaných technik oddlužování RZ, existují i méně konvenční způsoby, které se zaobírají především otázkou morální legitimity dluhu jako takového. Nelegitimnost dluhů je brána především z právního hlediska.

74

JENÍČEK, Vladimír a Jaroslav FOLTÝN. Globální problémy světa: v ekonomických souvislostech. Vyd. 1. 2010 str. 50-52

40

Některé dluhy byly označeny jako „zavrženíhodné“75 na základě tří parametrů, za kterých byly půjčky přijímány. a) „Bez souhlasu obyvatelstva nebo v rozporu s právním řádem země (to se týká zejména nedemokratických režimů). b) Nepřinesly pro obyvatelstvo země žádný prokazatelný užitek. c) Obě tyto skutečnosti byly věřiteli při poskytnutí úvěru známy.“ 76 Neuznání legitimnosti dluhu se u nejzaostalejších zemí s nedemokratickými režimy jeví jako morální a spravedlivá cesta k oddlužení. Problém ovšem představuje prokazatelnost tří výše zmíněných ukazatelů nelegitimního dluhu a také nutnost vytvoření nezávislého mezinárodně uznatelného auditu. Nerovnost věřitele a dlužníka, kdy mnoho úvěrů bylo poskytnuto za značně znevýhodňujících podmínek, je tématem pro další možnost překonání vysoké zadluženosti. Jedná se o návrh vytvoření mezinárodního insolvenčního soudu spolu s vytvořením mezinárodního insolvenčního práva a legislativy. S tím by bylo spojeno i zavedení tzv. „Spravedlivého a transparentního arbitrážního řízení“ (Fair and transparent arbitration process – FTAP). Hlavním úkolem této arbitráže by byla garance dluhové únosnosti. To by především znamenalo umožnit zadluženému státu financovat jeho základní služby (zdravotní péče, školství, ochrana životního prostředí, rozvojové programy poskytující přístup k pitné vodě, zajištění základních životních potřeb obyvatel). Tyto životní minima a základní dodržování lidských práv by arbitrážní řízení zajišťovalo. Tyto tři návrhy (mezinárodní insolvenční soud, arbitrážní řízení a rozšíření klasifikace některých dluhů jako „nelegitimních“) by měly zajistit předluženým RZ spravedlnost a východisko z dluhové krize.77 Vyobrazení schématu insolvenčního soudu nalezneme v přílohách bakalářské práce. (Příloha č. 4) Úplně posledním způsobem jak pomoci předluženým zemím je účetní odpis části nebo plné výše dluhu. K tomuto kroku jsou někdy věřitelé donuceni mezinárodním tlakem, jež reflektuje kritickou situaci zadlužené země. Pokud by k této poslední možnosti nepřistoupili, znamenalo by to jistý kolaps celé ekonomiky, který by se téměř jistě přenesl do okolních států (ať už máme na mysli RZ nebo země rozvinuté).

75

UNCTAD – The concept of odious debt in public international law [online]. 2016, [cit. 2016-04-27]. Dostupné z WWW: http://unctad.org/en/docs/osgdp20074_en.pdf 76 Ekumenická akademie – Dluhova krize [online]. 2016, [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: http://www.ekumakad.cz/cz/temata/nekonecny-pribeh-dluhove-krize 77 Ekumenická akademie – Dluhova krize [online]. 2016, [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: http://www.ekumakad.cz/cz/temata/nekonecny-pribeh-dluhove-krize

41

3.6 Výsledky oddlužování RZ Průměrný růst zadlužení u nízko- a středně- příjmových zemí rostl v posledních deseti letech tempem od 5 do 13% ročně. Poslední údaje na konci roku 2014 vykazují růst zahraničního dluhu z 5,1 bilionu USD (2013) na 5,4 bilionu USD (2014). Tento údaj obsahuje i meziroční prominutí části dluhů a korekci změny kurzu USD a regionálních měn (pokud dluh není denominován v USD). Pro upřesnění je třeba říci, že ke konci roku 2014 měly nízkoa středně- příjmové země jednu třetinu dluhu denominovanou v USD. 78

Graf č. 5: Zahraniční dluh rozvojových zemí Zdroj: The World bank – International debt statistics 2016 [online]. c2016, [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/23328/9781464806810.pdf?

Tento nárůst dluhu se může zdát poměrně vysoký. Je třeba si přesto uvědomit, že rozvojové země potřebují tyto prostředky ke svému ekonomickému růstu. Vzhledem k vysokému růstu GDP a GNI zůstává poměr k dluhu stále stejný. Teprve ve chvíli kdy se z jakýchkoli důvodů sníží roční růst GDP, nebo dojde k nepříznivému vývoji ve světě, můžou nastat problémy. K předluženosti se dostáváme v momentě, kdy zadluženost země roste mnohem rychlejším tempem než ekonomický výkon. Podívejme se tedy na vývoj těchto důležitých ukazatelů. Většina nízko- a středněpříjmových zemí si za posledních několik let udržuje stabilní poměr ukazatele „Debt to GNI“ (Velikost zahraničního dluhu v poměru k hrubému národnímu příjmu). Tento ukazatel se

78

The World bank – International debt statistics 2016 [online]. 2016, [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/23328/9781464806810.pdf?

42

v průměru pohybuje lehce nad 22%. Ukazatel poměru dluhu a příjmů z exportu nabýval hodnoty 79% na konci roku 2014. Za posledních několik let se situace velice zlepšila i z pohledu správy zahraničního dluhu. Ukazatel „Debt service to Exports“ se na konci roku 2014 nacházel na 9% což je velmi dobrý výsledek (v roce 2000 byl tento poměr na 20%). Tyto výsledky jsou především přičítány úspěšnému zapojení zemí v programech HIPC a MDRI které zajistily restrukturalizaci a odpis části dluhů po dodržení podmínek iniciativ. 79

Graf č. 6: Vývoj dluhových indikátorů Zdroj: The World bank – International debt statistics 2016 [online]. 2016, [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/23328/9781464806810.pdf?

3.6.1 Výsledky iniciativ HIPCI a MDRI Iniciativy za svých 20 let fungování pomohly snížit dluhové břemeno 36 zemím. Tyto země dosáhly tzv. „Completition point“ a jejich dluh se dostal pod kontrolu. Podařilo se prosadit zvýšení sociálních výdajů zadlužených států. Před vstupem do HIPCI země vynakládaly více za roční dluhovou službu (splátky úroků, jistiny, aj.), než na zdravotnictví, školství a jiné sociální služby dohromady. Nyní v průměru vynakládají pětkrát více za všechny sociální služby státu než na dluhovou službu. Tento ohromný nárůst znamenal rapidní

snížení

chudoby

a negramotnosti obyvatel. Bohužel mnoho ze zemí HIPC je stále velmi nestabilních v případě náhlých šoků. Především tedy země orientované čistě na export komodit. Pokud budou chtít tyto země upevnit svoji pozici i v případě těchto šoků, musí zavést opatrnou výpůjční politiku a 79

The World bank – International debt statistics 2016 [online]. 2016, [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/23328/9781464806810.pdf?

43

především posílit správu veřejného dluhu. Na dosažení DP čekají stále tři země (Eritrea, Somálsko a Sudán) a to z důvodu nestability režimů a přetrvávajících lokálních konfliktů. Pokud se podaří i s těmito zeměmi dosáhnout CP, bude iniciativa HIPCI ukončena. Multilaterální

instituce

budou

však

i poté sledovat globální situaci a poskytovat podporu zemím, které se dostanou do problémů.

4 Výhledy do budoucna Rozvojové země prošly za posledních několik dekád velmi těžkým obdobím. Toto období znamenalo splácení miliard dolarů za půjčky, které vznikly mnohdy dávno v historii, v období totalitních a korupčních režimů. Tyto obrovské dluhy zabraňovaly rozvojovým zemím v ekonomickém růstu, způsobovaly chudobu a devastaci životního prostředí, z nutnosti exportu komodit. Vlády za těchto podmínek refinancovaly úvěry novými úvěry, přičemž jejich roční výdaje na správu dluhu exponenciálně narůstaly. Věřitelé a mezinárodní instituce byli nuceni přijmout realitu a zemím na pokraji zhroucení pomoci. Po mnoha pokusech o oddlužení, z nichž byly ty nejvýznačnější popsány v předchozích kapitolách, globální instituce (IMF,WB) založily ve spolupráci s věřiteli iniciativy pro pomoc těmto zemím. Přes značné úspěchy HIPCI a MDRI nedokázaly pomoci všem zemím. Některé země nebyly přijaty do iniciativ, protože odváděly dobrou práci v udržování svého dluhu. Tím pádem nesplňovaly kritické hodnoty dluhu, nutné pro přijetí do HIPCI. Tyto země dnes vydávají 20-25% příjmů na správu svého dluhu (Lesotho, Keňa) a jelikož zbývají pouze tři země čekající na dosažení „Decision pointu“, iniciativa HIPC se blíží ke svému konci. V tuto chvíli zde kromě ní není žádná mezinárodní iniciativa ani proces, zabývající se účinným oddlužováním rozvojových zemí.

4.1 Nebezpečí znovu- zadlužení Dnes, v roce 2016, můžeme sledovat proces znovu- zadlužování RZ. Objem zahraničních půjček nízkopříjmových zemí se od roku 2008 více než ztrojnásobil. Mezinárodní měnový fond a Světová banka odhadují, že zhruba u poloviny zemí, jež byly zapojeny do HIPCI hrozí opětovné zvýšení objemu dluhů do neudržitelných hodnot. Problém představuje především nedostatek dříve přislíbených grantů rozvojovým zemím. Ty jsou poté nahrazovány oficiálními půjčkami. Rychle rostoucí africké ekonomiky začaly také vydávat státní dluhopisy. To by samo o sobě neznamenalo nutné zhoršení situace. Nebezpečí ovšem spočívá v tom, že tyto 44

dluhopisy jsou ze značné části denominovány v USD. Tento problém se projevil na začátku roku 2016, kdy americký dolar stále posiloval a ceny exportních komodit RZ byly na dvacetiletých minimech. Dalším faktorem je značný nárůst spekulativního kapitálu v době globálního přebytku likvidity. Rozvojové země přijímají půjčky, které jsou rychle sjednané, ovšem za velmi nevýhodných úrokových podmínek (například velkým hráčem, který dnes poskytuje úvěry RZ je Čína). Souběžně se zahraničním dluhem velmi prudce narůstá i zadluženost soukromého sektoru RZ. Půjčky domácností a firem rostou mnohem rychlejším tempem než veřejná zadluženost. Odhadem jen polovina RZ zveřejňuje alespoň nějaké statistiky zadluženosti soukromého sektoru. Z důvodu vysoké fragmentace věřitelů a nedostatku informací, je situace velmi obtížně sledovatelná pro regulátory a stát.

4.2 Budoucnost rozvojových zemí Jakákoli predikce vývoje situace v rozvojových zemích je velmi nejistá. Pokud přihlédneme k výše popsaným skutečnostem, můžeme z dlouhodobého hlediska očekávat spíše negativní vývoj a návrat zadluženosti do neudržitelných hodnot. Spolu s nízkým a mnohdy i záporným ekonomickým růstem, může lineární trend nárůstu úvěrů opět způsobit přehřátí mezinárodního úvěrového trhu a vzniku předluženosti států s ekonomickými problémy. Není ale správné provést tuto generalizaci negativního vývoje na všechny RZ. Jak jsme se v práci mohli dozvědět, každá země se potýká z nejrůznější škálou problémů (nedluhového charakteru) a proto i řešení budou velmi specifické. Způsob a trend řešení, jež nastavila iniciativa HIPC je dle mého názoru správný. Hlavním cílem RZ by měla být pomoc občanům, redukce chudoby, vzdělávání dětí a celková snaha zajistit obyvatelům základní životní potřeby. Část rozvojových zemí se dokázala s dluhovou zátěží vypořádat díky reorganizaci a zvolení nových lidí do státní správy. Vysoká zadluženost je totiž také ze značné části problémem vnitřním, nikoli jen vnějším. Fungující státní správa a optimálně nastavená hospodářská a sociální politika je základem pro zamezení dalšího zadlužování, jemuž nahrává nezodpovědné řízení státních investic a finančního zdraví země.

45

Existuje zde velká naděje do budoucna, a pokud budou RZ obezřetně postupovat při řízení svých regionálních ekonomik, přičemž se pokusí otočit momentální negativní trend, můžeme se dluhové krizi osmdesátých a počátku devadesátých let alespoň z části vyhnout. Zajímavé může být i přihlédnutí k celkové globální zadluženosti, které jsou RZ součástí. Situace, kdy bohatý západ půjčoval rozvojovým zemím, je už dávno minulostí. Dalo by se konstatovat, že z hlediska rizikovosti, jsou dnes dluhové problémy především na bedrech rozvinutých států. Fenomén vysoké globální zadluženosti posledních let, ať už u odborné nebo laické veřejnosti, velmi rezonuje. Velká část odborníků se shoduje především na tom, že se tento problém spíš utlumuje a různými nástroji pouze odsouvá do budoucna. Velmi zajímavým, může být graf poněkud staršího data zveřejněný členem bankovní rady ČNB v říjnu 2015. 80

Graf č. 7: Odhad vývoje dluhové krize (2011) Zdroj: Česká národní banka – Pavel Řežábek, ekonomická přednáška 2015 [online], [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: https://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_201510 20_brno.pdf

Graf zobrazuje predikci možného vývoje prasknutí dluhové bubliny, a přesto že byl zveřejněn v roce 2011, můžeme ho i nyní považovat za relativně aktuální. Nárůst bilancí 80

Česká národní banka – Pavel Řežábek, ekonomická přednáška 2015 [online], [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: https://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_201510 20_brno.pdf

46

centrálních bank a míra uvolněnosti monetární politiky je ohromující. Globální zadluženost lineárně narůstá, přičemž již není otázkou, zda je tento problém reálný a relevantní, ale zda je v možnostech vlád a globální tržní ekonomiky zabránit katastrofě.

47

Závěr a doporučení Problémy s dluhovým zatížením rozvojových zemí představují od krize osmdesátých let jeden z globálních problémů. Rozvinuté státy západu a mezinárodní instituce začaly hledat způsoby, jak rozvojovým zemím v této těžké situaci pomoci. K této pomoci přistoupily za účelem záchrany množství západních věřitelských bank, než čistě z altruistických důvodů. V průběhu času se vyzkoušely všemožné způsoby řešení od restrukturalizací dluhu až po úplný odpis části nebo celého závazku. Za nejúspěšnější můžeme považovat iniciativy HIPC a MDRI, které do dnešního dne pomohly ke značnému snížení dluhu třiceti šesti zemím, přičemž poslední tři země čekají na dosažení „Decision pointu“. Dluh zemí byl u několika snížen

až

o 90% a celkové náklady iniciativ s tím spojené, se na začátku roku 2016 pohybují kolem 100 miliard USD. Bohužel část rozvojových zemí do těchto iniciativ nebyla přijata. Tyto země stále hledají východiska z úskalí, jež sebou vysoká roční správa dluhu přináší. Úspěch oddlužovacích iniciativ je dle mého názoru znovu-dosažitelný a vstup by měl být v jisté formě nabídnut i dalším rozvojovým zemím. Můžeme konstatovat, že neexistuje univerzální řešení použitelné pro všechny rozvojové země. Faktory jako životní úroveň (index HDI), postavení a typ věřitele, struktura a typ závazku (krátkodobé, dlouhodobé úvěry aj.), ochota spolupráce vlády nebo občanů, situace v regionu stabilita měny a exportních příjmů, to všechno jsou proměnné, které hrají roli v sestavení solidního plánu a volbě postupu vedoucímu k oddlužení. Vidíme tedy, že řešení jakékoli již probíhající dluhové krize není jednoduché. Správná otázka, kterou si rozvojové

státy

a mezinárodní věřitelé musejí položit je, zda existuje způsob, jak takové krizi předejít. Jedním ze způsobů může být větší snaha využívat grantového modelu financování u nejchudších zemí. Pro dosažení většího využívání grantů, by měly být zavedeny a vynucovány mezinárodně uznatelné pravidla a principy zodpovědného úvěrování. Mnoho rozvojových zemí o toto usilovalo na konferenci v Addis Abebě v roce 2015, ale bohužel tento návrh nebyl podpořen. Tato pravidla by zavazovaly jak věřitele, tak dlužníka, k vykazování všech údajů a podmínek, za kterých byl úvěr poskytnut. Data by pak byly analyzovány tak, aby případné další úvěry směřovaly k udržitelnému rozvoji dané země. S tímto by bylo spojeno i zavedení jednotného mezinárodního mechanizmu, jenž by formou arbitráže poskytoval transparentní a efektivní pomoc zemím v dluhových problémech. 48

Je třeba vytknout zásadní problém a to neexistence centrální databáze dluhových údajů. Dokonce i mezinárodní instituce mohou u značného procenta zemí jen odhadovat míru zadluženosti. Zavedení transparentního registru dat pro soukromý i veřejný sektor, je dle mého názoru naprosto zásadní proměnnou ve zlepšení situace. Tento registr by obsahoval veškeré údaje o účelovosti, zúčastněných stranách a podmínkách, za kterých byl úvěr sjednán. Nasbíraná data budou sloužit přesnému určení ratingu zadlužených zemí a tím i eliminaci rizika dalšího zadlužování (zemi s ratingem ve velmi spekulativním pásmu nebudou dále poskytovány stejné objemy úvěrů). Výše popsané postupy a mechanismy mohou velkou měrou zajistit stabilitu mezinárodního úvěrového trhu rozvojových zemí. Na závěr je ovšem nutno říci, že jakékoli regulace a doporučení, mají vždy svá omezení. Bude proto vždy záležet pouze na zodpovědnosti dlužníků a věřitelů, jaké riziko budou v režii svých zájmů ochotni podstoupit.

49

Seznam použité literatury Tištěné monografie HECZKO, S.: Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy FSE UJEP, Ústí nad Labem 2007 JENÍČEK, Vladimír a Jaroslav FOLTÝN. Globální problémy světa: v ekonomických souvislostech. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 324 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-326-4. KUNEŠOVÁ, Hana. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 2., dopl. a přeprac. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2006, xviii, 319 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 807179-455-4. LEBIEDZIK, Marian, Ingrid MAJEROVÁ a Pavel NEZVAL. Světová ekonomika. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, viii, 280 s. Vysokoškolské učebnice (Computer Press). ISBN 978-80-251-1498-8. ŽÍDEK, Libor. Dějiny světového hospodářství. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-184-7.

Elektronické monografie Amandala, Belize Newspapers - Belize seeks urgent US intervention to avert banking crisis [online]. 2016, [cit. 2016-04-01]. Dostupné z WWW: http://amandala.com.bz/news/belize-seeksurgent-intervention-avert-banking-crisis/ CADTM - US interest rate rise could deepen debt crisis in developing countries [online]. 2016, [cit. 2016-04-27]. Dostupné z WWW: http://cadtm.org/US-interest-rate-rise-could-deepen CNN Money - Latin America: China's power play right under the U.S. [online]. 2016, [cit. 201604-14]. Dostupné z WWW: http://money.cnn.com/2016/02/11/news/economy/china-latinamerica-billions-of-dollars-loans-investments/ CNN Money - Latin America's brutal start to 2016 [online]. 2016, [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: http://money.cnn.com/2016/01/11/news/economy/latin-america-2016/ CNN Money - Venezuela is shipping gold to pay debt [online]. 2016, [cit. 2016-04-14]. Dostupné z WWW: http://money.cnn.com/2016/02/25/news/economy/venezuela-gold-debt/ Country and Lending Groups. In: The World Bank [online]. Jan 1, 2016, 2 pm[cit. 2016-01-07]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/about/country-and-lending-groups Country Meters – Mongolia economy [online]. 2016, [cit. 2016-04-25]. Dostupné z WWW: http://countrymeters.info/en/Mongolia/economy Current World Population [online]. 2016, [cit. 2016-01-11]. Dostupné z WWW: http://www.worldometers.info/world-population/

50

Člověk v tísni. In: Migrace a Rozvoj [online]. 2010, [cit. 2016-01-11]. Dostupné z WWW: http://www.rozvojovka.cz/download/pdf/pdfs_231.pdf Člověk v tísni. In: Remitence nebo rozvojová pomoc? [online]. 2010, [cit. 2016-01-11]. Dostupné z WWW: http://www.rozvojovka.cz/analyzy/36-remitence-nebo-rozvojova-pomoc.htm ČPCH – Fakta a čísla z rozvojového světa [online]. 2016, [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: http://www.ceskoprotichudobe.cz/pdf/informacni_zpravodaj_cpch_2007.pdf Ekumenická akademie – Dluhova krize [online]. 2016, [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: http://www.ekumakad.cz/cz/temata/nekonecny-pribeh-dluhove-krize

Encyclopædia Britannica Online, s. v. "failed state", [online]. 2014, [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: http://www.britannica.com/topic/failed-state Global Finance - Mozambique GDP and Economic Data [online]. 2016, [cit. 2016-03-28]. Dostupné z WWW: https://www.gfmag.com/global-data/country-data/mozambique-gdp-countryreport Global Growth [online]. 2016, [cit. 2016-04-12]. Dostupné z WWW: https://www.imf.org/external/pubs/ft/reo/2015/apd/eng/pdf/areo0415c1.pdf Global Justice - The new debt crisis (Tim Jones) [online]. 2016, [cit. 2016-04-12]. Dostupné z WWW: http://www.globaljustice.org.uk/blog/2016/feb/17/new-debt-crisis HAMÁČEK, SYROVÁTKA. In: Klasifikace rozvojových zemí [online]. 2014, [cit. 2016-01-08]. Dostupné z: http://www.development.upol.cz/wp-content/uploads/2013/02/Syrov%C3%A1tkaHarm%C3%A1%C4%8Dek-2014-Klasifikace-rozvojov%C3%BDch-zem%C3%AD.pdf Inter-American development bank – LAC region debt [online]. 2016, [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.iadb.org/res/centralBanks/publications/cbm82_1301.pdf International monetary fund - Asia and Pacific’s Outlook: Still leading global growth [online]. 2016, [cit. 2016-04-12]. Dostupné z WWW: https://www.imf.org/external/pubs/ft/reo/2015/apd/eng/pdf/areo0415c1.pdf International monetary fund – Country and regional perspectives 2010 [online], [cit. 2016-04-17]. Dostupné z WWW: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2010/02/pdf/c2.pdf International monetary fund - HIPC [online]. 2016, [cit. 2016-04-25]. Dostupné z WWW: https://www.imf.org/external/np/exr/facts/hipc.htm International monetary fund - MDRI [online]. 2016, [cit. 2016-04-26]. Dostupné z WWW: https://www.imf.org/external/np/exr/facts/mdri.htm International Monetary Fund. In: World Economic Outlook 2015 [online]. 2015, [cit. 2016-0108]. Dostupné z WWW: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2015/02/weodata/groups.htm International Monetary Fund. In: World Economic Outlook 2015 [online]. 2015, [cit. 2016-0415]. Dostupné z WWW: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2015/02/weodata/groups.htm International Organization for Migration. In: World Migration Report 2015[online]. 2015, [cit. 2016-01-11]. Dostupné z WWW: http://publications.iom.int/system/files/wmr2015_en.pdf

51

Investopedia - 3 Economic Challenges Argentina Faces in 2016 [online]. 2016, [cit. 2016-03-28]. Dostupné z WWW: http://www.investopedia.com/articles/investing/011316/3-economicchallenges-argentina-faces-2016.asp JAMBOROVÁ, Monika. Zadluženost rozvojových zemí – faktory, příčiny, důsledky, řešení. Brno, 2013. Disertační práce. Masarykova Univerzita. Ekonomicko-správní fakulta. WWW: https://is.muni.cz/th/62970/esf_d/Disertacni_prace_MJamborova_2012.pdf Moody's Investors Service - Moody's affirms Mongolia's B2 sovereign rating; negative outlook [online]. 2016, [cit. 2016-04-24]. Dostupné z WWW: https://www.moodys.com/research/Moodys-affirms-Mongolias-B2-sovereign-rating-negativeoutlook--PR_342183 Program zahraniční rozvojové spolupráce ČR. In: Články – Rozvojové země [online]. 22.02.2013, [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/clanky/1283-neexistujichude-zeme-jen-spatne-politiky.htm Program zahraniční rozvojové spolupráce ČR. In: Migrace a rozvoj [online]. 2012, [cit. 2016-0109]. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/download/pdf/pdfs_231.pdf RFA - Laos Touts 40 Years of Stability, but Critics Decry Debt, Corruption and Poverty [online]. 2016, [cit. 2016-04-17]. Dostupné z WWW: http://www.rfa.org/english/news/laos/laosanniversary-12022015171027.html RFA - Pig Farmers in Laos Face Debt And Bankruptcy Due to Falling Pork Prices [online]. 2016, [cit. 2016-04-18]. Dostupné z WWW: http://www.rfa.org/english/news/laos/pig-farmers-in-laosface-debt-and-bankruptcy-due-to-falling-pork-prices-02032016170312.html Rozvojovka. Zadluženost rozvojových zemí. 2008 [online]. 2016, [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.rozvojovka.cz/zadluzenost-rozvojovych-zemi_200_27.htm Rozvojovka. Zadluženost rozvojových zemí. 2008 [online]. 2016, [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.rozvojovka.cz/mezinarodni-zadluzenost SYROVÁTKA, Miroslav. Jak (ne)měřit kvalitu života: kritické pohledy na index lidského rozvoje. 2008. Dostupný z WWW: http://www.development.upol.cz/uploads/dokumenty/Syrovatka_HDI.pdf The Bloomberg - A Towering Chinese Debt Mountain Looms Over Markets (Enda Curran) [online]. 2016, [cit. 2016-04-07]. Dostupné z WWW: http://www.bloomberg.com/news/articles/2016-01-14/a-towering-chinese-debt-mountain-loomsbehind-market-gyrations

The Bloomberg – Hyperinflation Zimbabwe [online], 2015 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z WWW: http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-09-02/from-hyperinflation-todeflation-no-end-to-zimbabwe-s-decline The Economist - The coming African debt crisis [online]. 2016, [cit. 2016-03-17]. Dostupné z WWW: http://www.economist.com/news/21631955-worrying-build-up-borrowing-comingafrican-debt-crisis

52

The Guardian - Sustainable development goals promise little respite for indebted poor countries (Tim Jones) [online]. 2016, [cit. 2016-03-08]. Dostupné z WWW: http://www.theguardian.com/global-development/2015/sep/23/sustainable-development-goalsdebt-relief-poor-countries-ghana The Relief - Mongolia: Dzud - Jan 2016 [online]. 2016, [cit. 2016-04-25]. Dostupné z WWW: http://reliefweb.int/disaster/cw-2016-000004-mng The WORLD - Will economic crisis finally bring peace to South Sudan? [online]. 2016, [cit. 2016-04-17]. Dostupné z WWW: http://www.worldmag.com/2016/02/will_economic_crisis_finally_bring_peace_to_south_sudan The World bank – International debt statistics 2016 [online]. 2016, [cit. 2016-03-20]. Dostupné z WWW: http://datatopics.worldbank.org/debt/ids/region/LAC The World bank – International debt statistics 2016 [online]. 2016, [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: http://datatopics.worldbank.org/debt/ids/country/gha The World bank – International debt statistics 2016 [online]. 2016, [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/23328/9781464806810.pdf? The World bank: Indicators – Personal remittances [online]. 2010, [cit. 2016-01-11]. Dostupné z WWW: http://data.worldbank.org/indicator/BX.TRF.PWKR.CD.DT/countries/1W?display=graph Trade economics – Economic indicators [online]. 2016, [cit. 2016-03-29]. Dostupné z WWW: http://www.tradingeconomics.com/jamaica/indicators Trade economics – Inflation rate statistics [online]. 2016, [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.tradingeconomics.com/country-list/inflation-rate UNCTAD – The concept of odious debt in public international law [online]. 2016, [cit. 2016-0427]. Dostupné z WWW: http://unctad.org/en/docs/osgdp20074_en.pdf UNDP: Human development statistical tables 2015 [online], [cit. 2016-04-15]. Dostupné z WWW: http://hdr.undp.org/en/data

United Nations – World urbanization prospects [online]. 2016, [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: http://esa.un.org/unpd/wup/Publications/Files/WUP2014Highlights.pdf United Nations Development Programme. In: Human Development Report 2014 – Technical Notes [online]. 2014, [cit. 2016-01-09]. Dostupné z WWW: http://hdr.undp.org/sites/default/files/hdr14_technical_notes.pdf

United Nations Development Programme. In: Human Development Report 2015 [online]. 2015, [cit. 2016-01-08]. Dostupné z WWW: http://hdr.undp.org/sites/default/files/2015_human_development_report.pdf USA Today - Seven countries near bankruptcy [online]. 2016, [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.usatoday.com/story/money/business/2015/08/05/24-7-wall-st-countriesnear-bankruptcy/31164239/

53

Wikipedia, The Free Encyclopedia - Gini coefficient. (2016, April 28). Retrieved 10:22, May 2, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Gini_coefficient&oldid=717551163 Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Human Development Index [online]. 2016 [citováno 9. 01. 2016]. Dostupný z WWW: https://en.wikipedia.org/wiki/Human_Development_Index WOLCHOVER Natalie. In: How many People Can Earth Support?[online]. 2011, [cit. 2016-0111]. Dostupné z WWW: http://www.livescience.com/16493-people-planet-earth-support.html

54

Seznam zkratek ADF CP DP EUR FAO GMO HDI HDP / GDP HIPCs HIPCI HNP-HND / GNI IDA LAC MDRI MMF / IMF OPEC Organizace OSN PRSP RZ SDGs UNESCO USD WB WHO

African Development Fund – Africký rozvojový fond Completition point Decision Point Evropská měna Euro Organizace pro výživu a zemědělství Geneticky modifikované organismy Human development index – Index lidského rozvoje Gross domestic product – Hrubý domácí produkt Heavily indebted poor countries – Nejvíce zadlužené nejméně vyspělé země Heavily Indebted Poor Countries Initiative – Iniciativa vysoce zadlužených, chudých zemí Gross national income – hrubý národní důchod / příjem International Development Agency – Mezinárodní rozvojová agentura Latin American countries – Země Latinské Ameriky Multilateral Debt Relief Initiative International Monetary Fund – Mezinárodní měnový fond Organisation of the Petroleum Exporting Countries – zemí vyvážející ropu Organizace spojených národů Poverty reduction strategy papers Rozvojové země – Developing countries Sustainable development goals – Cíle udržitelného rozvoje Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu United States dollar – Americký dolar World Bank – Světová banka World health organization – Světová zdravotnická organizace

55

Seznam příloh Příloha č. 1: Objem světových remitencí v USD Příloha č. 2: Giniho koeficient Příloha č. 3: Zobrazení zemí HIPCI - (Vytvořeno z oficiálních dat IMF, duben 2016) Příloha č. 4: Arbitrážní soud

56

Příloha č. 1 a 2 Objem světových remitencí v USD

Zdroj: World bank: Indicators – Personal remittances [online]. 2010, [cit. 2016-01-11]. Dostupné z WWW: http://data.worldbank.org/indicator/BX.TRF.PWKR.CD.DT/countries/1W?display=graph

Giniho koeficient

Zdroj: World bank: Indicators – Personal remittances [online]. c2010, [cit. 2016-01-11]. Dostupné z WWW: http://data.worldbank.org/indicator/BX.TRF.PWKR.CD.DT/countries/1W?display=graph

Giniho koeficient se pohybuje v rozmezí hodnot 0 až 1. Pro přehlednost jsou čísla na mapě vynásobeny hodnotou 100. Data jsou uvedena k roku 2014.

57

Příloha č. 3 Zobrazení zemí HIPCI - (Vytvořeno z oficiálních dat IMF, duben 2016)

Zdroj: International monetary fund - HIPC [online]. c2016, [cit. 2016-04-25]. Dostupné z WWW: https://www.imf.org/external/np/exr/facts/hipc.htm

58

Příloha č. 4 Arbitrážní soud

Zdroj: ČPCH – Fakta a čísla z rozvojového světa [online]. c2016, [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: http://www.ceskoprotichudobe.cz/pdf/informacni_zpravodaj_cpch_2007.pdf

59

60