Problém měření výkonu vlád

7.4.2010

Problém měření výkonu vlád Tomáš Kostelecký

Měření výkonu vlád – tři obecné typy problémů • „Filosofický problém“ – K čemu jsou vlastně vlády, jaký cíl mají mít vlády? • „Teoreticko-pojmový“ problém – Jak rozumět pojmům, které běžně v této souvislosti používáme? Jak pojmy definovat? • „Metodologický“ – Jak výkon vlády prakticky měřit? Jak operazionalizovat proměnné? Jaké indikátory měření použít?

Cíle vlády dle Thomase Jeffersona • „starost o lidský život a štěstí a ne jejich destrukce je první a jediný legitimní cíl dobré vlády“ • „svoboda a lidské štěstí… jsou jedinými cíli všech legitimních vlád“ • „štěstí a prosperita našich obyvatel… jsou jediným legitimním cílem vlády“ • „rovná práva lidí a štěstí každého jedince jsou nyní uznávány jako jediné legitimní cíle vlád“ [Jefferson 1903–04 Vol. 16: 359, Vol. 12: 369, Vol. 13: 41, Vol. 15: 482]

1

7.4.2010

Cíle vlády dle Thomase Jeffersona • „starost o lidský život a štěstí a ne jejich destrukce je první a jediný legitimní cíl dobré vlády“ • „svoboda a lidské štěstí… jsou jedinými cíli všech legitimních vlád“ • „štěstí a prosperita našich obyvatel… jsou jediným legitimním cílem vlády“ • „rovná práva lidí a štěstí každého jedince jsou nyní uznávány jako jediné legitimní cíle vlád“

Cíle vlády dle Thomase Jeffersona

Obecná funkce vlády v demokratické společnosti = sloužit zájmům občanů.

[Jefferson 1903–04 Vol. 16: 359, Vol. 12: 369, Vol. 13: 41, Vol. 15: 482]

Jak měřit výkon vlád – poučme se u odborníků • V odborné literatuře jsou desítky (stovky) článků týkajících se výkonu vlád • Teoretici - definice a konceptualizace – Logické a konsistentní systémy měření výkonu – Nelze v praxi použít pro chybějící / neexistující data • Praktici – operacionalizace a vlastní měření – Zpravidla použijí ty ukazatele, které jsou k dispozici – Zpravidla práce srovnávající výkon různých vlád – Cílem bývá vysvětlit rozdíly ve výkonu vlád za pomoci různých nezávislých proměnných

Jak měřit výkon vlád – 4 odlišné přístupy • měření pomocí ukazatelů sociálně-ekonomického rozvoje vládou spravovaného území • měření prostřednictvím subjektivního hodnocení fungování vlády občany vládou spravovaného území nebo různými odborníky • měření procedurální a institucionální efektivnosti a kvality činnosti vlády • měření pomocí agregátních indexů fungování vlády, které představují matematicko-statistickou agregaci dílčích ukazatelů

2

7.4.2010

Měření pomocí ukazatelů sociálně-ekonomického rozvoje • slouží prakticky výhradně k měření výkonu národních vlád • souvislosti mezi volebním chováním a změnami ekonomické situace v čase • mezinárodní komparace výkonu vlád • typické ukazatele: – – – – –

míra nezaměstnanosti míra inflace růst GDP výdaje na zdravotnictví, zdravotní stav, vzdělanost nebo míra kriminality index lidského rozvoje…

Měření pomocí ukazatelů sociálně-ekonomického rozvoje - problémy • předpoklad: z ukazatelů stavu určité společnosti lze zpětně odvozovat kvalitu fungování vlády • problém path-dependency (současný stav je ovlivňován předchozím stavem, efekty vlivu fungování vlády mají časové zpoždění) • problém multilevel governance (situaci v jednom území ovlivňuje činnost více vlád na různých teritoriálních úrovních) • extrateritoriální vlivy

Měření prostřednictvím subjektivního hodnocení obyvateli nebo odborníky

Měření prostřednictvím subjektivního hodnocení obyvateli - problémy

• Velmi časté, pro vlády na různých úrovních • Analýzy zkoumající souvislost mezi rozhodováním voličů a jejich hodnocením výkonu vlády za uplynulé období • Méně často pro komparace mezi zeměmi • Někdy prováděny komerčními organizacemi (City Audit, City Check…) • Neměří se samotný výkon vlády, ale míra spokojenosti občanů s vládou • Výkon vlády posuzován podle hodnocení uživatelů – buď „celkový výkon“ nebo „jednotlivé aspekty výkonu“

• Hodnocení „celkového výkonu“ – každý respondent hodnotí něco jiného • Hodnocení „jednotlivých aspektů výkonu“ – jak vážit význam jednotlivých aspekty? • Respondenti nebývají vždycky racionální • Část respondentů nedokáže rozlišit, do kompetence které vlády spadá ta či ona oblast jejich hodnocení • Část respondentů přisuzuje vládě zodpovědnost i za věci, které vláda nemohla ovlivnit • Hodnocení vlády se rychle mění v čase

3

7.4.2010

Měření prostřednictvím subjektivního hodnocení odborníky - problémy • Hodnocení „celkového výkonu“ – každý respondent hodnotí něco jiného • Hodnocení „jednotlivých aspektů výkonu“ – jak vážit význam jednotlivých aspekty? • Experti nemusejí být nestranní a nezávislí • Expertů je málo, jejich vzorek nemusí být reprezentativní • Experti nemusejí dobře rozumět situaci v jiné zemi

Měření procedurální a institucionální efektivnosti a kvality výkonu vlády • Soustředění na ukazatele, které popisují výstupy – Používají se tvrdá data – Jsou jednoduše definovatelné ukazatele (např. počty rekvalifikovaných) • Soustředění na ukazatele, které popisují výsledky – „New public management“ – soustředění na manažerský výkon vedení města – Porovnávání výsledků s předem naplánovanými cíli – Porovnávání výkonu s ostatními - benchmarking

Měření procedurální a institucionální efektivnosti a kvality výkonu vlády • Premisa: výkon vlády lze měřit „objektivně“ • Rozlišení – výstupy (outputs) - všechno to, co je přímo ovlivnitelné politikou vlády v určité oblasti (např. investice do bezpečnosti) – výsledky (outcomes) - samotná situace v určité oblasti (případně její změny), která zpravidla je (mimo jiné) ovlivněna politikou vlády (např. snížení kriminality) • Hodnotí se jednotlivé procedury a operace, u kterých to jde a pro která je možné získat nějaká kvantifikovatelná data

Měření procedurální a institucionální efektivnosti a kvality výkonu vlády – problémy • Soustředění na ukazatele, které popisují výstupy – Zlepšení výstupů (počty rekvalifikovaných) nemusí znamenat zlepšení výsledků (nezaměstnanost) – Záměna ekonomické efektivnosti za cíle politiky • Soustředění na ukazatele, které popisují výsledky – Starosta posuzován jako manažer, nikoliv jako politik – Stanovování cílů prostřednictvím plánování vede k soustředění na „plnění plánu“ místo soustředění na cíle • Nutnost pracovat s přesnými ukazateli zmenšuje jejich počet jen na dostupné a srovnatelné, nikoliv nejdůležitější

4

7.4.2010

Měření pomocí agregátních indexů • Agregátní indexy obsahují více různých ukazatelů, jde vždy o matematický agregát hodnot více ukazatelů • Buď jsou použity všechny dostupné indikátory výkonu, • nebo jsou nejprve definovány měřitelné kategorie výkonu (např. spokojenost voličů, vnímavost vlády k přáním voličů, ekonomická efektivita práce vlády…), a potom pro každou kategorii nalezeny konkrétní indikátory

Jak měřil Putnam fungování italských regionů?

Měření pomocí agregátních indexů - problémy • Agregací se nemusí odstranit chyby jednotlivých ukazatelů, ale mohou se znásobit • Problém s multidimenzionalitou výkonu vlády (finanční efektivita výkonu a vnímavost k přání obyvatel spolu nemusí vůbec souviset) • Mají mít všechny indikátory stejnou váhu? Jestli ne, jak se určí váha indikátorů?

Jak měřil Putnam fungování italských regionů?

12 indikátorů (1-6):

12 indikátorů (7-12):

• stabilita vlády, • včasnost přijímání rozpočtu • existence a kvalita statistických informačních zdrojů zajišťujících informace pro regionální vládu • výsledek legislativní práce týkající se ekonomického rozvoje, územního plánování a sociálních služeb • rychlost zavádění legislativních novinek • vybavenost regionu jeslemi

• • • •

vybavenost regionu rodinnými klinikami kvalita instrumentů průmyslové politiky absorpční kapacita zemědělských dotací absorpční kapacita dotací na zavádění místních zdravotnických zařízení, • absorpční kapacita dotací na podporu sociálního bydlení • byrokratická vnímavost k přáním obyvatel

5

7.4.2010

Hodnocení výkonu krajských vlád v ČR • Kraj = územní společenství občanů, který má právo na samosprávu (Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích • Krajská vláda = v češtině nezvyklý termín (analogie anglického „regional government“) • Krajská vláda = zastupitelstvo kraje, rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad • Zákon rozlišuje působnosti krajů – působnost samostatná – působnost přenesená

Konceptualizace výkonu krajských vlád

Konceptualizace výkonu krajských vlád 1. „Vnější výkon“ Výkon = úspěšnost krajských vlád při zabezpečování ekonomického a sociálního rozvoje spravovaného území Kritéria výkonu: – – – – –

ekonomický výkon kraje životní úroveň obyvatel lidský kapitál kvalita životního prostředí výskyt sociální patologie…

Konceptualizace výkonu krajských vlád

2. „Procedurální výkon“ Výkon = objem, struktura a kvalita úsilí (tj. činností procedur, opatření finančních výdajů…), které krajské vlády vynakládají na splnění svých působností

3. „Vnitřní výkon“ Výkon = vztah mezi zdroji v širokém smyslu slova, které vlády vynakládají na plnění svých úkolů a cílů, a na druhé straně výsledky, které takto vynaložené zdroje přinesly.

Kritéria výkonu:

Kritéria výkonu:

–

různé parametry činností krajských vlád

– efektivita vynaložených zdrojů v oblasti, kterou měly ovlivnit

6

7.4.2010

Konceptualizace výkonu krajských vlád

Výběr ukazatelů pro hodnocení

• Vnější výkon, tedy úspěšnost při zajišťování rozvoje spravovaného územ, dává krajským vládám jejich politickou a je sledován především veřejností • Procedurální výkon, tedy agilita, iniciativa, organizační a administrativní zdatnost krajských vlád, je sledován veřejností a orgány státní správy. • Vnitřní výkon, tedy efektivita vynakládání zdrojů, ekonomická a organizační racionalita fungování, je sledována samotnou veřejnou zprávou

• Z činností, které vykonávají krajské vlády v rámci své působnosti, byl vybrán soubor položek, u nichž je dominantní role krajské vlády nesporná • Byl pořízen soupis existujících a potenciálně dostupných dat o činnosti krajských vlád • Ukazatele výkonu vlád byly hledány v průniku obou výše zmíněných hledisek – činnosti, v nichž krajské vlády dominují a zároveň o nich lze získat nějaká měřitelná data

Finální výběr ukazatelů

I. Investice kraje a podpora podnikatelského a občanského sektoru

• Odlišeno bylo celkem 11 oblastí činnosti krajských vlád • Bylo použito celkem 24 ukazatelů výkonu (4 další ukazatele vyřazeny pro přílišnou korelaci s některým z vybraných 24 ukazatelů) • Některé oblasti byly hodnoceny jen jedním ukazatelem, jiné oblasti byly hodnoceny více ukazateli

• Ukazatel: Investiční orientace krajského rozpočtu – Procentní podíl kapitálových výdajů kraje na celkových výdajích kraje v r. 2005.

• Ukazatel: Dotace kraje podnikatelským subjektům – Procentní podíl investičních a neinvestičních dotací poskytnutých krajem podnikatelským subjektům z celkových výdajů kraje.

• Ukazatel: Dotace kraje neziskovým organizacím – Procentní podíl investičních a neinvestičních dotací poskytnutých krajem neziskovému sektoru z celkových výdajů kraje.

7

7.4.2010

II. Nákladnost výkonu krajské vlády • Ukazatel: Nákladnost výkonu krajské vlády

III. Kvalita managementu veřejné správy vykonávané krajem • Ukazatel: Postavení kraje v soutěžích kvality veřejné správy

– Procentní podíl běžných výdajů kraje vynaložených na chod krajského úřadu z celkových běžných výdajů kraje

– Bodové ocenění výsledků kraje v soutěži kvality veřejné správy v roce 2005 a v roce 2006. Ceny jsou udělovány za aplikaci některého z nástrojů pro zvyšování výkonnosti a kvality služeb organizace (např. CAF, benchmarking, Balanced Scorecard, EFQM, normy ISO, místní Agenda 21 apod.).

IV. Legislativní iniciativa kraje

V. Kvalita správních úkonů v rámci přenesené působnosti kraje

• Ukazatel: Využití práva zastupitelstva kraje předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně – Počet návrhů zákonů podaných zastupitelstvem kraje Poslanecké sněmovně během volebního období 2002–2006.

• Ukazatel: Závady ve výkonu přenesené působnosti kraje – Počet závad ve výkonu přenesené působnosti kraje v r. 2004 a 2005 zveřejněných v Hodnotící zprávě o výsledcích kontrol výkonu přenesené působnosti orgány krajů a hl. m. Prahy v letech 2004– 2005 (Ministerstvo vnitra ČR 2006).

8

7.4.2010

VI. Vytváření podmínek pro rozvoj středního školství • Ukazatel: Index změny struktury středního školství – Vyjadřuje, jak se na celkové nárůstu žáků středních škol podílí nárůst žáků gymnázií a SOŠ.

• Ukazatel: Přijímací řízení na osmiletá, šestiletá a čtyřletá gymnázia – Procento uchazečů o studium na gymnáziích přijatých do 1. ročníku v rámci přijímacího řízení pro školní rok 2005/2006.

• Ukazatel: Podíl přijatých na školy nabízející maturitní vzdělání a studentů 3. ročníku šestiletých a 5. ročníku osmiletých gymnázií na celkovém počtu patnáctiletých

VIII. Vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče • Ukazatel: Neuspokojení žadatelé o byt v domě s pečovatelskou službou 2002–2004 – Vyjadřuje změnu (zvýšení nebo snížení počtu neuspokojených žadatelů o byt v domě s pečovatelskou službou na 1000 obyvatel ve věkové skupině 65+. v letech 2002–2004.

• Ukazatel: Neuspokojení žadatelé o umístění v domě důchodců v létech 2002–2005 – Vyjadřuje změnu (zvýšení nebo snížení počtu neuspokojených žadatelů o byt v domově důchodců na 1000 obyvatel ve věkové

VII. Uplatnění absolventů středních škol • Ukazatel: Nezaměstnanost absolventů gymnázií – Procentní podíl mezi tzv. „nově nezaměstnanými absolventy“ gymnázií (tj. těmi, kteří ještě nepracovali) a odpovídající skupinou absolventů, kteří ukončili vzdělání v předchozím roce.

• Ukazatel: Nezaměstnanost absolventů SOÚ – Procentní podíl mezi tzv. „nově nezaměstnanými absolventy“ SOÚ (tj. těmi, kteří ještě nepracovali) a odpovídající skupinou absolventů, kteří ukončili vzdělání v předchozím roce.

IX. Zahraniční aktivity kraje • Ukazatel: Stálé zastoupení kraje v Bruselu – Bodové hodnocení reflektuje existenci stálého zastoupení a jeho institucionální podobu.

• Ukazatel: Prezentační akce kraje v Bruselu – Bodové hodnocení reflektuje počet prezentačních akcí kraje v Bruselu.

• Ukazatel: Partnerství kraje se zahraničními regiony – Bodové hodnocení vyjadřující počet zahraničních regionů, s nimiž má kraj formalizovanou spolupráci.

skupině 65+. v letech 2002–2004.

9

7.4.2010

X. Kvalita internetových stránek kraje • Ukazatel: Kvalita internetových stránek kraje – Bodové hodnocení internetových stránek kraje podle souboru kritérií vyjadřuje obsahovou kvalitu internetových stránek, jejich aktuálnost a přehlednost.

• Ukazatel: Nástroje připravené krajem pro podávání dotazů prostřednictvím internetu – Bodové hodnocení dostupnosti formulářů pro žádosti o poskytnutí informací dostupných na internetových stránkách kraje, možnosti jejich elektronického vyplnění a možnosti pokládání dotazů on-line.

XI. Poskytování informací • Ukazatel: Kvalita reakce krajského úřadu na písemnou žádost občana o poskytnutí informací bez odvolání na zákon (podpora podnikání krajem) – Sledováno: potvrzení o obdržení dotazu, poskytnutí odpovědi, rychlost odpovědi, nutnost urgence.

• Ukazatel: Kvalita reakce krajského úřadu na telefonickou žádost o poskytnutí informací bez odvolání na zákon (cyklistické stezky) – Bodové hodnocení průběhu rozhovoru a kvality poskytovaných informací.

• Ukazatel: Ocenění kraje v soutěži Otevřeno zavřeno – Bodové ohodnocení umístění nebo nominace kraje, krajského úřadu, odboru nebo oddělení krajského úřadu v soutěži Otevřeno zavřeno v letech 2003-2006.

XI. Poskytování informací… • Ukazatel: Kvalita reakce krajského úřadu na žádost instituce o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. (projekty podporované ze Strukturálních fondů EU) – Sledováno: potvrzení o obdržení dotazu, poskytnutí odpovědi, rychlost odpovědi, nutnost urgence.

• Ukazatel: Kvalita reakce krajského úřadu na elektronickou žádost instituce o poskytnutí informací bez odvolání na zákon 106/1999 Sb. (zastoupení kraje v Bruselu a počet akcí) – Sledováno: potvrzení o obdržení dotazu, poskytnutí odpovědi, rychlost odpovědi, nutnost urgence.

Vytvoření dílčích ukazatelů výkonu v 11 sledovaných oblastech • Hodnoty jednotlivých ukazatelů podrobeny deskriptivní analýze (výsledek: všechny zhruba normální rozložení) • Hodnoty jednotlivých ukazatelů převedeny na Zscore • Śkály ukazatelů otočeny tak, aby všechny měly stejný věcný smysl (čím vyšší hodnota ukazatele, tím lepší výkon) • Faktorová analýza (sedm nezávislých faktorů vysvětlujících 89 % celkové variability)

10

7.4.2010

11

7.4.2010

Hodnocení výkon krajských vlád - závěry • Neexistují žádné „univerzálně výkonné kraje“, které by byly ve všech ohledech nadprůměrné • Neexistují žádné „univerzálně nevýkonné kraje“, které by byly ve všech ohledech podprůměrné • Rozdíly ve výkonu jsou podstatně • Existuje určitá teritoriální logika – moravské kraje stojí v žebříčku výše, kraje v západní části Čech stojí níže • Nejvíce heterogenní jsou kraje „průměrné“

Čím se dá vysvětlit rozdíl ve výkonu krajských vlád v ČR? Hypotéza 1 • Vlády jsou výkonnější v regionech, které jsou ekonomicky silnější Hypotéza 2 • Vlády jsou výkonnější v regionech, které mají vyšší úroveň sociálního kapitálu Hypotéza 3 • Výkonnost vlád ovlivňuje jiný významný faktor

Souvislosti mezi ekonomikou, kulturou a institucemi – staré téma společenských věd

Souvislosti mezi ekonomikou, kulturou a institucemi – staré téma společenských věd

• Adam Smith (1776): Proč jsou některé národy bohatší než jiné? • Karel Marx (1867): Společenské rozdíly mezi zeměmi jako odraz rozdílů ve způsobu organizace a fungování ekonomiky. • Max Weber (1904/1905): Kulturní a náboženské odlišnosti mezi různými společnostmi prvotní příčina odlišného ekonomického vývoje.

• Lipset (1960) a Dahl (1989): Formy vlády jsou v různých zemích primárně ovlivněny stupněm jejich socio-ekonomického rozvoje. • Almond a Verba (1963) (ale i Tocqueville (1835)) : Rozdíly ve fungování institucí způsobeny sociokulturními odlišnostmi. • Granato, Inglehart a Leblang (1996): Odlišností v ekonomickém vývoji podmíněny rozdíly v kulturních hodnotách…

12

7.4.2010

Souvislosti mezi ekonomikou, kulturou a institucemi na regionální úrovni • Velká výhoda: odpadá problém odlišné struktury institucí v různých státech (regiony mívají stejnou strukturu institucí, která je jim předepsána státem) • Nevýhoda: existuje mnohem méně dostupných dat, méně existujících studií…

Making Democracy Work (Putnam et al 1993) • Nezávisle proměnné (pokračování): – – – –

míra urbanizace personální stabilita v institucích regionálních vlád politická síla Italské komunistické strany v regionech míra socio-ekonomické modernity regionů (agregát založený ukazatelích: příjem na obyvatele, regionální HDP, podíl zaměstnaných v zemědělství, podíl zaměstnaných v průmyslu, podíl zemědělské produkce na přidané hodnotě a podíl průmyslové produkce na celkové přidané hodnotě).

– míra občanskosti (agregát založený na ukazatelích: počet sportovních a kulturních asociací v přepočtu na obyvatele, účast v referendech, čtenost novin, využití preferenčních hlasů, které autoři považovali v italských podmínkách za indikátor rozšíření klientelismu)

Making Democracy Work (Putnam et al 1993) • Závisle proměnná: výkon vlády • Nezávisle proměnné: – populační velikost regionu – ideologická polarizace a fragmentace stranického systému v regionech – míra konsensu voličů i regionálních elit ohledně klíčových sociálních a ekonomických otázek – rozdíly v počtu ekonomických konfliktů – teritoriální ekonomické a demografické disparity uvnitř zkoumaných regionů – sociální stabilita regionů – míra vzdělanosti obyvatel zkoumaných regionů

Making Democracy Work (Putnam et al 1993) Statisticky významné nezávisle proměnné jen tři: • politická síla Italské komunistické strany v regionech – nejslabší vztah, příliš nevysvětlují

• míra socio-ekonomické modernity regionů – kauzální vztah opačný, než předpokládaný dobře fungující vláda → socioekonomicky moderní region

• míra občanskosti – nejsilnější vztah, kauzální vztah: větší míra občanskosti → dobře fungující vláda

13

7.4.2010

Situace v krajích ČR

Situace v krajích ČR

• Agregátní index výkonu krajských vlád • Agregátní index ekonomické výkonnosti HDP v přepočtu na 1 obyvatele HDP v přepočtu na 1 zaměstnance čistý disponibilní důchod domácnosti v přepočtu na obyvatele počet fyzických osob registrovaných k platbě DPH míra nezaměstnanosti

Výkon vlády a ekonomická výkonnost kraje  Moravsk oslezk ý

Index vykonu krajské vlády 2005

 1, 00





Zlíns ký

Libe recký Jihoče s ký    Jihom oravs k ý

 

Ústecký



Stře dočes ký

Pardubický



Vys očina

-1, 00



Výkon vlády a sociální kapitál v kraji

Plze ňs k ý

1,00

 0,00



 -1,00

Karlovars ký 0,00

Ekonomická výkonnost 2005

Úste ck ý

 

 -1,00

1,00

(R=0,02, p=0,957)

Libere ck ý   Jihoče s ký  Jihomoravs k ý 

Stře doče sk ý

-1,00

-2,00

-2, 00

Zlíns k ý   Královéhrade ck ý  Moravs kos le zk ý  Olomouck ý

Králové hrade ck ý

Olom ouck ý

0, 00

– počet nestátních neziskových organizací v přepočtu na 1000 obyvatel – podíl lidí, kteří čtou regionální noviny, celostátní deníky a sledují zpravodajství v televizi – důvěra prezidentovi, důvěra krajským zastupitelstvům a důvěra obecním zastupitelstvům (jako indikátory institucionální důvěry) – počet dobrovolných dárců krve v přepočtu na 1000 obyvatel (jako indikátor generalizované důvěry) – průměrná volební účast ve volbách do poslanecké sněmovny, průměrná volební účast ve volbách do krajských zastupitelstev a účast v referendu o vstupu do Evropské unie

Index vykonu krajské vlády 2005

– – – – –

• Agregátní index úrovně sociálního kapitálu

Pardubický

Vys očina Plze ňs k ý

Karlovars k ý -0,50

0,00

0,50

Index sociálního kapitálu 2005

(R=0,16, p=0,611)

14

7.4.2010

Ekonomická výkonnost 2005



Ekonomická výkonnost a sociální kapitál v kraji Ekonomická výkonnost - změna 1995-2005

Ekonomická výkonnost a sociální kapitál v kraji Stře doč eský

1 ,00

Krá lové hra dec ký 

 J ihočeský  Plze ňsk ý  Jihomoravsk ý



Libere cký

0 ,00





-1 ,0 0



Karlova rs ký



Ústecký -1 ,0 0



Zlíns ký



Vysočina  Pardubick ý

Olomouck ý

Moravskoslezký

-0 ,5 0

0 ,00

0 ,50





(R=0,44, p=0,132)

Typologie krajů Číslo typu

Kraje příslušející k danému typu

Průměrná standardizovaná hodnota ukazatele Ekonomická výkonnost

Sociální kapitál

Výkon krajských vlád

1

Jihočeský, Jihomoravský Středočeský, Liberecký Královéhradecký, Zlínský

,72

,04

,45

2

Karlovarský, Ústecký

-1,14

-1,79

-1,25

3

Plzeňský, Pardubický Vysočina

,14

1,10

-,72

4

Olomoucký, Moravskoslezský

-1,22

,00

,96

Jihomoravský 

0, 50

Vysočina

Jihočeský   Olomoucký   Plzeňský Královéhradecký  P ardubický  Moravskoslezký  Liberecký

0, 00

-0,50

 

Zlínský

Ústecký

-1,00

 -1 ,0 0

Index sociálního kapitálu 2005

Středočeský

1, 00

Karlovarský -0 ,5 0

0,00

0,50

Index sociálního kapitálu 2005

(R=0,64, p=0,018)

Proč Putnamova hypotéza v ČR neplatí? • Vztah mezi sociálním kapitálem a výkonem vlád není lineární (v zemích s velkými rozdíly vztah najdeme, v zemích s malými rozdíly vztah nenajdeme) • Putnam podcenil vliv politických elit na fungování krajské vlády („syndrom Tošenosvký“) • Jsou podceněny geografické faktory (poloha) • V ČR hrají větší úlohu rozdíly ve vzdělanosti • Vztahy potřebují delší dobu, aby se mohly zformovat

15

7.4.2010

Děkuji za pozornost…

16