Proč platíme korunou? – budoucnost měny
Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Rozpočet a finanční vize měst a obcí Praha 12. září 2013 ČNB
Ekonomická úroveň versus cenová hladina 1999
2012
130
130 DK
120
CY
IE
EA17 IT
AT NL
100 CPL pro HDP
CPL pro HDP
EL
80
ES
PT
70
SI MT
60 EE LV PL
50 40 30
BE
EU28
90
FI 110
DE
FR
100
120
SE
FI UK
110
RO
LT
DK SE
IT EL
80
PT
70
LV HR
60
HR
50 HU
CZ
SK
EU28 ES CY
90
RO BG
40
EE
SI
SKCZ
FR UK EA17
BE NL AT DE IE
MT
PL LT HU
30
BG
20
20 20
30
40
EA 12 = 100
• •
50
60
70
80
GDP (p.c., PPS)
90
100
110
120
130
20
30
40
50
60
70
80
90
100
110
120
HDP (p.c., PPS)
ČR 2012 65 % SRN, obdobně jako Řecko a Portugalsko 1999 (68 %), Španělsko 79 % ČR 1999: Diskrepance ekonomická úroveň versus cenová hladina 2
130
100
Konvergence ČR
20
40
60
80
EU 15 = 100
0
GDP p.c. 1995
1997
1999
2001
2003
CPL pro HDP 2005
2007
2009
2011
Pramen: Eurostat, CNB.
• • •
Konvergence cenové hladiny rychlejší než u HDP/obyv. (ekonomická úroveň) Diskrepance mezi ekonomickou úrovní a cenovou hladinou v ČR postupně vymizela • kanál cenový • kanál kurzový Při zafixování kurzu by dohánění cenové hladiny mohlo probíhat pouze přes vyšší inflaci 3
Přizpůsobování cen – dekompozice změn Estonsko
ER 1996
1998
2000
Pramen: Zdarek (2013).
• •
OI 2002
P 2004
2006
-0.09 -0.06 -0.03
-0.09 -0.06 -0.03
0.00
0.00
0.03
0.03
0.06
0.06
0.09
0.09
ČR
celkem 2008
2010
2012
ER 1996
1998
2000
OI 2002
P 2004
2006
celkem 2008
2010
Pramen: Zdarek (2013).
Význam měnového kurzu vs. pohybu cen pro nominální konvergenci Omezení : • vliv režimu měnové politiky (ČR) vs. fixní měnový kurz (Estonsko)
4
2012
EL
ES
2001q1
2003q1
PT
IE
IT
DE
CZ
2011q1
2013q1
-2
0
0
1
2
2
4
3
6
4
8
5
Inflace
-1
PIIGS 1999
2001
Pramen: Eurostat, CNB.
• •
2003
2005
nonPIIGS 2007
2009
2011
1999q1
2005q1
2007q1
2009q1
Pramen: OECD, CNB.
Růst cen periferních zemí před krizí rychlejší než v jádru EMU… Jednotná měnová politika neumožnila zvýšit úrokové sazby 5
115
Jednotkové mzdové náklady EL
ES
PT
IE
IT
DE
CZ
90
95
100
105
110
EA- 17 = 100
1999q1
2001q1
2003q1
2005q1
2007q1
2009q1
2011q1
2013q1
Pozn.: na bázi CPI. Pramen: OECD, CNB.
•
Dvojí diferenciace • Periferie versus Německo • V rámci periferie – nejsilnější předkrizový vzestup JMN – Irsko, Španělsko 6
120
2005=100
PIIGS
2005=100
nonPIIGS
90
100
100
110
110
120
Jednotkové mzdové náklady a produktivita práce
1999
2001
Pramen: Eurostat, CNB.
•
2003
2005
nonPIIGS 2007
2009
90
80
PIIGS
2011
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
Pramen: Eurostat, CNB.
Růst jednotkových mzdových nákladů doprovázený podstatně pomalejším růstem produktivity práce vedl ke snižování konkurenceschopnosti periferie 7
Reálný měnový kurz EL
130
105
2005=100
ES
PT
IE
IT
DE
CZ
80
90
90
100
95
110
100
120
2005=100
85
PIIGS 1999
2001
Pramen: Eurostat, CNB.
• • •
2003
2005
nonPIIGS 2007
2009
2011
1999q1
2001q1
2003q1
2005q1
2007q1
2009q1
2011q1
Pramen: OECD, CNB.
Reálný měnový kurz – měřítko konkurenceschopnosti Od 2011 postupné obnovování konkurenceschopnosti periferních zemí Konvergence a stabilizace Německo konkurenceschopnost po 2003 neztrácí, od 2011 výrazně zlepšuje 8
2013q1
10 12
HDP
-4
-2
0
2
4
6
8
Reálný růst v %
-8
-6
EL IE CZ 1999
2001
ES IT
2003
PT DE
2005
2007
2009
2011
Pramen: OECD, CNB.
• Konkurenceschopnost se odráží v diferenciaci růstové dynamiky • Keltský tygr vs. „stará dáma“ a Německo
9
10
Běžný účet
-5
0
5
vážený průměr sald, s.a., v % HDP
-10
PIIGS
1999q1
2001q1
2003q1
2005q1
DE_NL 2007q1
2009q1
2011q1
2013q1
Pramen: Eurostat, Fred, OECD, CNB.
•
Periferní země • Pomalejší růst produktivity než cen → růst JMN → snižování konkurenceschopnosti • Prohlubování deficitů běžného účtu platební bilance (ale nemožnost řešit nerovnovážné tendence devalvací měny) • Od 2011 přelévání nerovnováhy vnější do nerovnováhy vnitřní
10
Salda ke konci období, mil. euro
-1000
-500
0
500
1000
TARGET 2
PIIGS IRL
1999m1
2001m1
2003m1
2005m1
DE_NL IT 2007m1
ES
2009m1
2011m1
2013m1
Pramen: NCB.
• •
Vnější nerovnováhy se staly vnitřními v rámci ECB TARGET 2 má podobnou vypovídací schopnost jako běžný účet – zachycuje obchodní a finanční transakce
11
30
Nezaměstnanost
ES
PT
IE
IT
DE
CZ
2005q1
2007q1
2009q1
2011q1
2013q1
5
10
15
20
25
EL
1999q1
2001q1
2003q1
Pramen: Eurostat.
• Periferie: slabá dynamika tvrdě zasáhla trh práce 12
Veřejný dluh 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 AT
BE
BG
CY
CZ
DK
EE
FI
FR
DE
GR
HU
IE 2007
• •
IT
LV
LT
LU
MT
NL
PL
PT
RO
SK
SI
ES
SE
UK
2012
Během krize vlivem protikrizových opatření, následnému slabému ekonomickému výkonu a růstu nezaměstnanosti extrémní tlak na fiskální politiku Během krize se veřejné dluhy periferních zemí staly obtížně financovatelné 13
DE a periferie – cena dluhopisů 20 IT
ES
18
PT
IE
DE
ECB: LTRO 29. 2. 2012 529 mld. EUR
ECB: LTRO 21. 12. 2011 489 mld. EUR
16 14
ECB: Mario Draghi 26. 7. 2012 "whatever it takes..."
12 10 8 6 4
4.9.2013
4.7.2013
4.5.2013
4.3.2013
4.1.2013
4.11.2012
4.9.2012
4.7.2012
4.5.2012
4.3.2012
4.1.2012
4.11.2011
4.9.2011
4.7.2011
4.5.2011
4.3.2011
4.1.2011
4.11.2010
4.7.2010
4.5.2010
4.3.2010
4.1.2010
0 Zdroj: Bloomberg
4.9.2010
2
14
Plnění konvergenčních kritérií v ČR 2009
2010
2011
2012
Míra inflace
x (1)
Deficit VF
x
x
x
x (2)
Dluh VF
Úrokové sazby
Kurz
..
..
..
..
• Kurzové kritérium bude hodnoceno až po vstupu ČR do ERM II • Neplnění dvou kritérií 2012 • (1) inflace díky růstu DPH; • (2) vliv krize + církevní restituce; 15
Plnění konvergenčních kritérií v ČR detail Míra inflace Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací Hodnota kritéria Česká republika Deficit veřejných financí Hodnota kritéria Česká republika Veřejný dluh Hodnota kritéria Česká republika Úrokové sazby Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací Hodnota kritéria Česká republika
2009 0,0 1,5 0,6
2010 0,9 2,4 1,2
2011 1,6 3,1 2,1
8/2012 1,5 3,0 3,4
-3,0 -5,8
-3,0 -4,8
-3,0 -3,3
-3,0 -5,0
60,0 34,2
60,0 37,8
60,0 40,8
60,0 45,5
3,9 5,9 4,8
4,0 6,0 4,2
3,3 5,3 3,7
2,1 4,1 3,2
16
1999m1
2001m1
2003m1
Great Recession
20,0
25,0
Euro (hotovostní)
30,0
Lehman Brothers
35,0
40,0
Vývoj kurzu CZK k EUR
2005m1
2007m1
2009m1
2011m1
2013m1
Pramen: CNB ARAD.
• • •
Dlouhodobá apreciační tendence (od roku 2000) přerušena až během chronické recese po roce 2010; Dlouhodobě působí ve směru uvolňování či zpřísňování měnových podmínek v souladu s jejich žádoucím vývojem (optikou inflačního cíle) Při vstupu do ERM II zafixování parity • Riziko podhodnocení – sice zvýší dočasně konkurenceschopnost, ale hrozí nerovnováhy, či „přehřátí“ 17 • Riziko nadhodnocení - oslabení konkurenceschopnosti vývozu - „podchlazení “
Lekce z periferie • Krize nejsilněji zasáhla země, s nižší ekonomickou úrovní (dohánějící ekonomiky) • Členství v EMU odebralo individuální možnost reakce měnověpolitickými nástroji (kurz, sazby) • Fiskální politika jako jediný nástroj hospodářské politiky tíhu situace neunesla • Financování dluhu periferie neúnosně zdražilo • Členství v EMU vede k jediné možnosti: vnitřní úspory, strukturální reformy • Krize potvrdila, že členství v EMU je předčasné dokud fiskální politika nemá dostatečný anticyklický manévrovací prostor a dokud není dostatečně pružný trh práce (migrace profesní i regionální) • Nastavení centrální parity při vstupu do ERM II předurčí dlouhodobě budoucnost ekonomiky 18
Děkuji za pozornost
Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka
[email protected]
