Proč (ne)podporovat rozšíření pravomocí ombudsmanky?
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
01
MÝTUS: Diskriminace není reálný problém.
01/a
Diskriminace jako taková je strukturální a celospolečenský problém – existují případy, kdy se týká celých skupin obyvatel, nikoliv jednotlivců.
01/b
Podle výzkumu VOP se asi 11 % obyvatel ČR cítí nebo cítili být diskriminováni. Drtivá většina z nich se ale z nejrůznějších důvodů nijak nebrání. Mezi důvody patří nedůvěra ve státní instituce, malá informovanost o možnostech obrany či obavy z odvety nebo stud. Často se objevuje i alarmující skutečnost přijetí diskriminace jako něčeho, co je normální.
02
MÝTUS: Nejedná se o systémové řešení.
02/a
Naopak upravuje chybu v systému, který v současnosti nepokrývá např. diskriminaci v přístupu ke zdravotní péči nebo rovný přístup k bydlení. Tyto oblasti např. nemají ani vlastní inspekční orgány.
02/b
Spotřebitelskému právu je dnes dávána větší váha než lidským právům: v případě práv spotřebitele mají žalobní legitimaci i neziskové organizace, které při podávání žalob nemusejí být tak umírněné jako by byl VOP.
02/c
Zakotvení veřejné žaloby představuje vhodné doplnění, pokud by VOP získal kompetence monitorovacího orgánu k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením.
03
MÝTUS: Už tak přetížené soudy možnost antidiskriminační žaloby zatíží ještě víc.
03/a
Je dokázáno, že individuální vyřešení případu soudní cestou nevede ke kýženému účinku, tj. opuštění diskriminační praxe plošného rozměru, neboť upuštění vůči jedné konkrétní osobě nezakazuje pokračovat v diskriminaci vůči dalším osobám. Pokud se bude postupovat individuálně, celkový počet žalob může být vyšší, než jedna antidiskriminační žaloba zabývající se celou skupinou.
03/b
03/c
Antidiskriminačních žalob jako takových je už tak minimum. Za 4 roky eviduje Ministerstvo spravedlnosti takových žalob 38, samotné soudy pak 55. Od roku 2012 má VOP kompetenci podávat žalobu ve veřejném zájmu proti rozhodnutí správních orgánů, které využil 1.
V případě neúspěšné žaloby hradí KVOP náklady protistraně. Je ekonomické, aby VOP používal tuto možnost až jako poslední. K tomu se ombudsmanka Šabatová slovně zavázala. Ochránkyně práv nepožaduje navýšení počtu pracovníků kanceláře, což dokládá tvrzení, že by se jednalo o počty žalob v řádu jednotek ročně.
04
MÝTUS: Veřejný ochránce práv bude šikanovat firmy a úřady.
04/a
Jedná se o příznivější a levnější variantu pro možné protistrany, neboť žalované straně může být uloženo pouze odstranění závadného stavu a nikoliv již třeba náhrada nemajetkové újmy v penězích, či náhrada škody, jako je tomu při žalobách dle antidiskriminačního zákona. Žalovaná strana rovněž nebude hradit náklady na zastoupení protistrany (VOP).
05
MÝTUS: Ombudsmanka bude nadužívat možnosti návrhu Ústavnímu soudu na zrušení zákona. Zákony by měli měnit jen volení zástupci.
05/a
Návrh Ústavnímu soudu na zrušení zákona či jeho části se bude týkat pouze působnosti VOP: tedy ochrany základních lidských práv a svobod. Návrh bude rovněž souviset pouze s případem, kterým se ochránkyně zabývá.
05/b
Již v současnosti ochránce může vstoupit do řízení o návrhu na zrušení zákona, přičemž v roce 2013 ochránce vstoupil do 5 řízení z 18 a v roce 2014 vstoupil do 3 řízení ze 13. I v případě rozšíření pravomocí by se jednalo maximálně o jednotky ročně.
05/c
Pravděpodobně by bylo možné upravit novelu tak, aby VOP musel projednat návrh například na Petičním výboru PSP ČR, což by sloužilo jako pojistka.
05/d
Jedná se pouze o kompetenci podávat návrh, ne k automatickému rušení zákonů, jak je někdy v médiích tvrzeno.
06
MÝTUS: Každý by se o sebe měl postarat sám, stát by neměl dělat lidem chůvu.
06/a
Je dokázáno, že individuální vyřešení případu soudní cestou nevede ke kýženému účinku. V českém kontextu zatím uspěla pouze jedna antidiskriminační žaloba, soudy navíc nemají zdroj v podobě dostatečné příslušné judikatury.
06/b
Individuální stěžovatel často nemá tak silný zájem, aby se do sporu pouštěl a riskoval značné finanční náklady. Úspěšnost antidiskriminačních žalob je zatím velice malá, takže tato úvaha je poměrně racionální.
06/c
Řada stěžovatelů, např. lidé s mentálním postižením, nemá kompetence, aby se sama bránila.
06/d
Jsou určité skupiny, např. osoby s postižením, kterým diskriminace (například v případě neuzpůsobení veřejné dopravy jejím potřebám) efektivně znemožňuje fungovat v běžném životě.
07
MÝTUS: Ale veřejná žaloba je neobvyklá praxe!
07/a
Veřejná žaloba je běžný krok v 16 evropských zemích.
Příklady, kde by rozšíření pravomocí VOP
evidentně urychlilo řešení diskriminace: Problematika asistenčních psů Dle smluvních přepravních podmínek dopravního podniku nebylo možné, aby vodící a asistenční psi mohli nastupovat do prostředků hromadné dopravy bez náhubku. V tomto případě vedl ochránce dlouhé šetření (cca 2,5 roku) a snažil se přimět dopravní podnik ke změně praxe a změně smluvních podmínek (upuštění od diskriminace). Podařilo se to až poté, co třem osobám s postižením (nevidomým) zprostředkoval advokáta pro bono (bezplatnou právní pomoc). Případ se vyřešil v rámci předžalobní upomínky. Přestože bylo zřejmé, že podobná praxe zasahuje do práv neurčitého počtu osob, musel VOP přesvědčit konkrétní oběti diskriminace, aby hájily svá práva a musel jim nalézt advokáta pro bono. Kdyby v době šetření VOP disponoval oprávněním podat veřejnou žalobu, došlo by ke změně rychleji.
Bezbariérový přístup pošty na Praze 5 Ochránce zjistil, že konkrétní pošta není bezbariérová a nepřijímá vůči osobám s postižením vhodná opatření ve smyslu antidiskriminačního zákona. Tato konkrétní pošta přitom zajišťuje speciální službu při doručování zásilek ze zahraničí, kterou jiné pobočky neposkytují. VOP vedl písemnou komunikaci s vedením pošty přibližně 2 roky. Setrvalou činností docílil toho, aby pošta učinila úpravy (zvonek pro přivolání asistence osoby, která pomůže OZP zpřístupnit službu, zaškolení takové asistence, sleva z poplatku za zastoupení v celním řízení). Pošta se rozhodla, že nakonec pobočku přesune jinam, takže opatření tvrdě vybojované bude v účinnosti pouze půl roku. Šetření ochránce poté může začít nanovo. Neexistuje žádné soudní rozhodnutí – existovalo by, kdyby měl VOP aktivní legitimaci. Rozhodnutí by bylo pro poštu vodítkem do budoucna.
„Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Prostřednictvím Norských fondů přispívá Norsko ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů a posílení vzájemné spolupráce v Evropě. Podporuje především ochranu životního prostředí, výzkum a stipendia, rozvoj občanské společnosti, péči o zdraví, děti, rovnost žen a mužů či zkvalitnění justice. Program Dejme (že)nám šanci podporuje rovné příležitosti žen a mužů v pracovním i osobním životě a prevenci a pomoc obětem domácího násilí v České republice. Spravuje ho Nadace Open Society Fund Praha, která od roku 1992 rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice.“
