Pro informaci. Návrh. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích

Pro informaci Návrh NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích Vláda nařizuje podle …..: §1 (1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích (dále jen „požadavky“), které jsou osoby uvedené v ustanovení § 1 odstavec 2 zákona povinny zajistit při provádění prací na staveništích, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak.2) (2) Tímto nařízením nejsou dotčeny obecné technické požadavky na výstavbu3) a požadavky na pracoviště a pracovní prostředí stanovené zvláštními právními předpisy.4) §2 Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) prací na staveništi zemní, stavební, stavebně montážní, udržovací a související práce, které se provádějí na staveništi, b) zemními pracemi práce spojené s rozpojováním a přemisťováním zeminy, přemisťováním výkopků nebo sypanin, včetně zhutňování nebo jiného zpevňování, a jinými úpravami souvisejícími s těmito pracemi, které jsou prováděny při zakládání

1)

2)

3) 4)

Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo přechodných staveništích (osmá dílčí směrnice ve smyslu článku 16 odstavce 1 směrnice 89/391/EHS). Například zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 352/1999 Sb.,, zákona č. 37/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb. Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Například § 134 zákoníku práce, nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb., vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

-2-

c)

d)

e)

f)

g) h) i) j) k)

l) m)

5) 6)

7)

staveb nebo terénních úpravách za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,5) stavebními pracemi zednické práce, betonářské práce, bourací a rekonstrukční práce, které jsou spojeny s prováděním stavby nebo její změny, včetně stavebních úprav, nebo jejím odstraňováním, popřípadě s terénními úpravami, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,6) udržovacími pracemi práce směřující k udržování objektu a jeho vybavení a zařízení v bezpečném a provozuschopném stavu po dobu životnosti objektu. Údržbou zařízení jsou i předepsané prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy, jakož i montáž a demontáž částí v rozsahu potřebném pro provedení prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav vybavení nebo zařízení, stavebně montážními pracemi práce spojené s montáží a sestavováním ocelových, dřevěných, betonových, železobetonových, popřípadě i jiných prvků různého tvaru a funkce (tyčových, plošných, prostorových) do stavebních objektů, technologických konstrukcí nebo jiného stavebně technického provedení, a to takových tvarů a provedení, které vyžaduje jejich účel a funkce, zednickými pracemi práce spojené se zděním a úpravami konstrukcí ze zdícího materiálu (cihel, tvárnic, bloků, tvarovek, kamene, popřípadě jiných prvků) včetně osazování prefabrikátů ve zděných konstrukcích, omítání stěn a stropů, spárování zdiva, zhotovování podlah, mazanin, dlažeb, úpravy povrchů stěn (sekání, dlabání, apod.), betonářskými pracemi práce spojené s prováděním bednění a jeho podpěrných konstrukcí, výrobou, dopravou a ukládáním ocelové výztuže a betonové směsi, včetně jejího zhutňování, a demontáží konstrukce bednění, bouracími a rekonstrukčními pracemi stavební práce spojené s rozrušením, rozpojením, případně demontáží stavby nebo její bourané části, které jsou prováděny při odstraňování stavby za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,7) souvisejícími pracemi práce vykonávané předběžně, souběžně nebo následně v souvislosti s prováděním stavby nebo její změny, s udržováním stavby nebo jejím odstraněním, k nimž patří zejména práce projektové, geologické, zeměměřické, prací ve výškách a nad volnou hloubkou práce a pohyb fyzické osoby, při kterých je tato osoba ohrožena pádem z výšky, do hloubky, propadnutím nebo sesutím, pomocnými stavebními konstrukcemi konstrukce, které slouží k provádění stavebních prací a nejsou trvalou součástí stavby; patří mezi ně konstrukce pracovních, podpěrných a přístupových lešení, ochranné a záchytné konstrukce proti pádu, dočasné podlahy pro práci, včetně spojovacích součástí, ochrannou konstrukcí dočasná technická konstrukce zabraňující pádu osob, popřípadě materiálu a předmětů z volných okrajů lešení, bednění, staveb a jejich částí, která se umisťuje v úrovni pracoviště nebo komunikace ve výšce, záchytnou konstrukcí dočasná technická konstrukce určená k zachycení osob, popřípadě materiálu nebo předmětů padajících z výšky, která se umisťuje pod úroveň pracoviště nebo komunikace,

§ 71 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 95/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 96/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 59/2001 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb. § 88 stavebního zákona.

-3n) zábranou přírodní nebo umělá překážka vymezující nebo dělící prostor určený pro pohyb osob (vozidel apod.) nebo tomuto pohybu nežádoucím směrem zabraňující, a to z bezpečnostních nebo provozních důvodů, přičemž nemusí splňovat požadavky na zatížení jako zábradlí, o) zácvikem doba, po kterou je vykonávána určitá činnost nebo práce pod dohledem pověřené odborně způsobilé osoby, p) místním provozním bezpečnostním předpisem předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní a technologické postupy pro bezpečné a zdraví neohrožující provádění prací na staveništi s ohledem na zvláštnosti staveniště a pracovního prostředí a podmínek, na možné ohrožení fyzických osob klimatickými podmínkami, povětrnostní situací nebo prováděnými pracemi a na pravidla dorozumívání mezi těmito osobami při pracovních operacích. §3 (1) Zhotovitel a jiná osoba jsou povinni při provádění prací na staveništi udržovat veškerý materiál, výrobní a pracovní prostředky a zařízení a pomocné stavební konstrukce v souladu s tímto nařízením a zvláštními právními předpisy, návodem k obsluze, průvodní případně provozní dokumentací pro provoz a používání výrobních a pracovních prostředků, technologickým postupem zajišťujícím bezpečný pracovní postup a místním provozním bezpečnostním předpisem. (2) Při činnostech upravených tímto nařízením lze provozovat a používat jen staveniště, výrobní a pracovní prostředky a zařízení, objekty a materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (3) Při provádění prací a činností na staveništi, které vyžadují ochranu hlavy nebo lebky, například při ohrožení způsobeném pádem předmětů nebo z výšky, musí být ohrožené osoby vybaveny vhodným osobním ochranným pracovním prostředkem vyhovujícím požadavkům normových hodnot. (4) Před zahájením práce musí být pracoviště a přístupové cesty k nim prohlédnuty zhotovitelem pověřenou osobou a zjištěné závady musí být odstraněny nebo bezpečnost práce a provozu zajištěna jiným způsobem. §4 (5) Zhotovitel je povinen zařazovat osobu k výkonu prací na staveništi a pracovišti jen, jestliže tato osoba a) byla seznámena se zásadami bezpečného chování na staveništi, b) byla seznámena s průvodní nebo provozní dokumentací, případně místním bezpečnostním provozním předpisem v rozsahu potřebném pro výkon jeho práce nebo pracovní činnosti, c) absolvovala zácvik. (6) Obsah zácviku a způsob přezkoušení určí zhotovitel podle druhu práce a používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny výrobcem, předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními právními předpisy.

-4(7) Pracovní činnost, která představuje zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, může provádět jen určená osoba. Taková činnost se nesmí provádět bez provozní dokumentace a bez soustavného sledování jejího provádění a stavu pracoviště pověřenou osobou (dále jen „dozor“). Hrozí-li zřejmé ohrožení, které nelze bezprostředně odstranit, zastaví pověřená osoba vykonávající dozor práci a seznámí s touto skutečností zhotovitele. (8) Dozor může vykonávat pouze osoba, která byla se svými právy a povinnostmi seznámena. Při výkonu dozoru se tato osoba nesmí z místa výkonu dozoru vzdálit a nesmí se zabývat ničím jiným než dozorem. (9) Zařadit na pracoviště jednu osobu lze jen tehdy, nemůže-li dojít k ohrožení její bezpečnosti a zdraví a je-li určen způsob a čas dorozumívání mezi touto osobou a osobou pověřenou a jsou-li stanoveny prohlídky pracoviště v určených intervalech. §5 Požadavky na staveniště, na bezpečný provoz a používání výrobních a pracovních prostředků a zařízení na staveništi, na organizaci práce a pracovní postupy a na práce ve výškách a nad volnou hloubkou jsou uvedeny v přílohách k tomuto nařízení. §6 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

-5Příloha č. 1 k nařízení vlády č. .…./…. Sb.

Požadavky na staveniště Část první - Obecné požadavky I.

Oplocení a ohrazení

1. Stavby, pracoviště a zařízení staveniště musí být ohrazeny nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob. Otvory, prohlubně, jámy, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu osob, musí být zakryty, ohrazeny nebo zasypány. 2.

Zhotovitel určí způsob zabezpečení míst uvedených v bodě 1. proti vstupu nepovolaných osob a stanoví lhůty jejich kontrol. Zákaz vstupu nepovolaným osobám do míst uvedených v bodě 1. musí být vyznačen na bezpečnostních tabulkách všech vchodů, přístupů a cest k nim.

3. Okolí a obvod staveniště musí být označeny a vyznačeny tak, aby byly zřetelně viditelné a rozeznatelné. 4. Vjezdy na staveniště pro motorová vozidla jsou označeny dopravními značkami, upozorňujícími na podmínky provozu vozidel na staveništi. II. Mechanická odolnost a stabilita 1.

Stavby určené pro zařízení staveniště musí být navrženy tak, aby při respektování hospodárnosti byly vhodné pro zamýšlené využití a současně splnily požadavky technických předpisů na mechanickou odolnost a stabilitu, včetně požadavků na bezpečnost osob při jejich užívání dle zvláštních právních předpisů.1)

2. Po celou dobu provádění prací na staveništi musí být zajištěn bezpečný stav pracovních ploch a komunikací; pokud denní světlo nedostačuje, jsou pracovní plochy, prostory a komunikace dostatečně osvětleny umělým světlem. 3. Přístup na jakoukoli plochu, která není dostatečně odolná, je povolen pouze, pokud je zajištěno vhodné zařízení nebo prostředky umožňující bezpečné provedení práce. 4. Materiály, zařízení a břemena při přemisťování na staveništi nesmí ohrozit bezpečnost a zdraví osob zdržujících se na staveništi. III. Zařízení pro rozvod energie 1.

Zařízení pro rozvod energie musí být řešena, provedena a používána takovým způsobem, aby nebyla zdrojem nebezpečí vzniku požáru nebo výbuchu; osoby musí být dostatečně chráněny před nebezpečím úrazu elektrickým proudem následkem jak přímého, tak nepřímého dotyku. Návrh, provedení a volba zařízení pro rozvod elektrické energie ---------------------------1) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

-6a ochranných zařízení musí odpovídat druhu a výkonu rozváděné energie, podmínkám vnějších vlivů a odborné způsobilosti osob, které mají přístup k součástem zařízení. 2. Rozvody energie, existující před zřízením staveniště, musí být identifikovány, zkontrolovány a viditelně označeny. Prozatímní elektrické rozvody zřízené na staveništi musí splňovat požadavky příslušných českých technických norem a musí být podrobovány pravidelným revizím. Hlavní vypínač elektrického zařízení musí být umístěn tak, aby byl snadno přístupný, musí být označen a s jeho umístěním musí být seznámeny všechny osoby zdržující se na staveništi. Pokud se na staveništi nepracuje, hlavní vypínač musí být vypnut a zabezpečen proti neoprávněné manipulaci. 3. Pokud nelze nadzemní elektrické vedení přesunout mimo areál staveniště nebo je odpojit od zdroje elektrického proudu, je třeba zabránit dopravním prostředkům a jiným zařízením přístup pod vedení nebo umístit závěsné zábrany a náležitá upozornění, pokud musí dopravní prostředky pod vedením projíždět. IV. Dopravní komunikace, nebezpečné prostory 1. Vnitrostaveništní komunikace (dále jen „komunikace“) včetně schodišť, pevných žebříků a nakládacích ramp musí být projektovány, umístěny, zařízeny a užívány tak, aby zajišťovaly snadný, bezpečný a vyhovující přístup pro pěší nebo jízdu motorových vozidel a pojízdných zařízení, aniž by osoby zdržující se v blízkosti komunikací byly jakýmkoli způsobem ohroženy. 2. Rozměry komunikací sloužících pěšímu provozu nebo k jízdě motorových vozidel na staveništi, včetně těch, na nichž se konají nakládky a vykládky, musí být navrženy s ohledem na předpokládaný počet uživatelů a druh prováděné činnosti. 3.

Pokud jsou na komunikacích používány dopravní prostředky, musí být pro ostatní uživatele staveniště zajištěn bezpečný odstup nebo odpovídající ochranná zařízení.

4. Komunikace musí být zřetelně označeny, pravidelně kontrolovány a řádně udržovány. 5.

Mezi komunikacemi určenými pro vozidla a dveřmi, vraty a průchody pro pěší, chodbami a schodišti, musí být zajištěn dostatečný prostor.

6. Pokud se na staveništi vyskytují prostory s přístupem povoleným omezenému okruhu osob, musí být vybaveny zařízeními bránícími vstupu nepovolaným osobám. K ochraně osob, které jsou oprávněny do těchto prostor vstupovat, musí být přijata náležitá opatření a tyto prostory musí být viditelným způsobem označeny. 7. Při zúžení komunikace pro pěší nebo při jejím přeložení k vozovce musí být komunikace pro pěší oddělena od průjezdného profilu vozovky ohrazením proti odstřiku vody nebo bláta od dopravních prostředků. Případné výškové nerovnosti mezi vozovkou a komunikací pro pěší musí být vyrovnány; náhradní komunikace musí být řádně vyznačena a osvětlena. 8.

Podjezdy, které mají světlou výšku nižší než 4,3 m, musí být označeny stejným způsobem, jakým je provedeno značení na veřejně přístupných pozemních komunikacích.

9.

Překážky na komunikacích, ovlivňující bezpečný průjezd, jakož i zákaz vjezdu a konec cesty, musí být označeny příslušnými dopravními značkami.

10. Všechny překážky na komunikacích, vyšší než 0,1 m, musí být opatřeny přechody a přejezdy odpovídající únosnosti.

-711. Všechny otvory a jámy na staveništích a komunikacích, kde hrozí nebezpečí pádu osob, musí být zakryty nebo ohrazeny. Současně s postupem prací do výšky jsou zakrývány všechny vzniklé otvory a prohlubně půdorysného rozměru kratší strany nebo průměru nad 0,25 m ochrannými poklopy nebo jsou zabezpečeny jinou ochrannou konstrukcí. 12. Zakrytí souvislým poklopem je provedeno tak, aby ho nebylo možno při běžném provozu posunout, odstranit nebo poškodit. Únosnost poklopu odpovídá předpokládanému provozu. 13. Pokud se nezdržují v bezprostřední blízkosti další osoby, nemusí být otvory a jámy, ve kterých se pracuje, zakryty nebo ohrazeny, popřípadě střeženy. 14. Manipulační prostory nakládacích a vykládacích ramp a můstků (dále jen „rampy!) musí vyhovovat rozměrům manipulačních jednotek, kterými má být při nakládání a vykládání manipulováno, a rozměrům po nich pojíždějících motorových vozidel. Rampy musí mít alespoň jeden bezpečný výstup nebo výjezd a musí být vybaveny vhodným ochranným zařízením proti pádu osob. V. Únikové cesty a nouzové východy 1.

Únikové cesty a nouzové východy musí zůstat trvale volné a vést co nejpříměji k východu na volné prostranství nebo na bezpečné místo.

2. V případě nebezpečí musí mít osoby možnost rychle a co nejbezpečněji opustit všechna pracoviště. 3. Počet, rozmístění a rozměry únikových cest a nouzových východů závisí na způsobu používání, vybavení a rozměrech staveniště a prostor, jakož i na maximálním počtu osob, které mohou být v daném prostoru přítomny. 4. Únikové cesty a nouzové východy musí být označeny bezpečnostními značkami podle zvláštního právního předpisu 2) s vyznačením směru úniku. 5. Únikové cesty a nouzové východy, jakož i komunikace a dveře k nim vedoucí, nesmí být zastavěny překážkami nebo být ve směru úniku zužovány, aby je bylo možno kdykoli použít k bezpečné evakuaci. 6.

Únikové cesty a nouzové východy, u kterých je předepsáno umělé osvětlení, musí být vybaveny nouzovým osvětlením dostatečné intenzity pro případ poruchy provozního osvětlení nebo k jejich označení musí být použity bezpečnostní značky.

VI. Dveře a vrata 1.

Posuvné dveře musí být vybaveny bezpečnostním mechanismem na ochranu před jejich vykolejením a vypadnutím.

______________ 2) Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.

-8-

2. Sklopné a zdvižné dveře a vrata musí být vybaveny bezpečnostním mechanismem zabraňujícím jejich samovolnému pohybu. 3.

Dveře a vrata na únikových cestách musí být náležitě označeny dle zvláštního právního předpisu.2)

4. V bezprostřední blízkosti vrat určených především pro provoz vozidel musí být umístěn samostatný vstup pro pěší, pokud průchod pro pěší vraty není dostatečně bezpečný; tento vstup musí být zřetelně označen a musí být trvale volně přístupný. 5. Mechanicky ovládané dveře a vrata nesmí svým pohybem ohrožovat osoby zdržující se na pracovišti; musí být vybaveny snadno rozpoznatelným a dostupným bezpečnostním mechanismem. Pokud se tyto dveře a vrata v případě výpadku energie neotevírají automaticky, musí být možno otevřít je manuálně. Část druhá – Další požadavky na venkovní (nekrytá) pracoviště na staveništi 1.

2.

3.

Pohyblivá nebo pevná pracoviště nacházející se ve výšce nebo hloubce musí být pevná a stabilní s ohledem na a) počet osob, které se na nich současně zdržují, b) maximální zatížení, které se může vyskytnout, a jeho rozložení, c) vnější vlivy, kterým by mohla být vystavena. Nejsou-li podpěry nebo jiné součásti pracovišť dostatečně stabilní samy o sobě, je třeba stabilitu zajistit vhodným a bezpečným ukotvením, aby se vyloučil nežádoucí nebo samovolný pohyb celého pracoviště nebo jeho části. Stabilita a statické vlastnosti pracoviště musí být vhodným způsobem prověřovány, zvláště po případných polohových změnách.

4. Při pracích v ochranných pásmech sítí technického vybavení území provede zhotovitel odpovídající bezpečnostní opatření, dojednané předem s jejich vlastníkem (správcem, provozovatelem), a během provádění stavebních prací je dodržuje. 5. Zhotovitel uskladňuje materiál, nářadí, výrobní a pracovní prostředky a zařízení tak, aby v souladu s požadavky výrobce nevzniklo nebezpečí ohrožení osob, veřejného zájmu a životního prostředí. 6.

Zhotovitel zajišťuje dopravu a manipulaci s materiálem v rámci staveniště tak, aby neohrožovaly bezpečnost a zdraví osob nebo veřejný zájem.

7. Zhotovitel zajišťuje přerušení práce, pokud vznikne nebezpečí ohrožení osob nebo okolí stavby vlivem zhoršených přírodních podmínek, nevyhovujícího technického stavu konstrukce, stroje nebo zařízení, vlivem přírodních živlů, popřípadě vlivem jiných nepředvídatelných okolností. Důvody k přerušení práce posoudí a o přerušení práce rozhodne osoba pověřená zhotovitelem. 8. Zhotovitel provede při přerušení práce nezbytná opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví osob a vyhotoví o tom zápis. 9. Při změně geologických, hydrogeologických, povětrnostních nebo provozních podmínek v průběhu prací, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost práce a technických

-9zařízení, zajistí zhotovitel případnou změnu nebo úpravu technologických postupů tak, aby byla zajištěna bezpečnost práce a ochrana zdraví osob. Se změnou nebo úpravou technologických postupů neprodleně seznámí příslušné osoby. 10. V místech s nebezpečím výbuchu, zasypání, otravy, utonutí, pádu z výšky a v dalších případech, stanovených v místním provozním bezpečnostním předpisu, zajišťuje zhotovitel, aby osoby pracující osamoceně na pracovišti byly seznámeny s pravidly dorozumívání pro případ nehody. 11. Místa, kde existuje nebezpečí pádu, propadnutí nebo sklouznutí osob, materiálu a předmětů, opatřuje zhotovitel zařízením, popřípadě vybavením, které zabraňuje přístupu osob nebo je chrání před tímto nebezpečím.

- 10 Příloha č. 2 k nařízení vlády č. ……./…… Sb.

Požadavky na bezpečný provoz a používání výrobních a pracovních prostředků a zařízení na staveništi (dále jen „stroje“)

I. Obecné požadavky na stroje 1. Před použitím stroje zhotovitel seznámí obsluhu s místními provozními a pracovními podmínkami, které ovlivňují bezpečnost práce (únosnost půdy, přejezdů a mostů, sklony pojezdové roviny, uložení podzemních sítí technického vybavení území, popřípadě jiných sítí, vedení nadzemních rozvodů, překážky, opatření při použití výbušnin, rozmrazování apod.). 2. Při provozu stroje obsluha zajišťuje stabilitu stroje v průběhu všech pracovních operací. Jeli stroj vybaven stabilizátory, táhly nebo závěsy, jsou v pracovní poloze nastaveny v souladu s návodem k používání a zajištěny proti zaboření, posunutí nebo uvolnění. 3. Pokud je u stroje předepsáno zvláštní výstražné signalizační zařízení, je signalizováno uvedení stroje do chodu zvukovým, případně světelným výstražným signálem. Po výstražném signálu uvádí obsluha stroj do chodu až tehdy, když všechny osoby opustily nebezpečný dosah stroje. Na nepřehledných pracovištích je stroj uveden do provozu až po uplynutí doby nezbytně nutné k opuštění ohroženého prostoru. 4. Pokud je stroj použit na veřejném prostranství a je vybaven zvláštním výstražným přerušovaným světelným zařízením oranžové barvy (majákem), řídí se jeho činnost zvláštními právními předpisy.1) 5. Při použití stroje za provozu na veřejně přístupných pozemních komunikacích je zhotovitelem zajištěn dozor. 6. Ručně vedené stroje jsou při práci ve svahu ovládány tak, že obsluha je stále nad strojem. 7. Stroje, při jejichž činnosti vznikají vibrace, jsou používány jen takovým způsobem a na takových staveništích, kde nehrozí nebezpečné přenášení vibrací působících škody na blízkých stavbách, výkopech, podzemním vedení, zařízení, a podobně. II. Stroje pro zemní práce 1. Stroj pojíždí nebo je provozován podle únosnosti půdy v takové vzdálenosti od okraje svahů a výkopů, aby nedošlo k jeho zřícení. Pokud tato vzdálenost není stanovena v technologickém postupu, stanoví ji zhotovitelem pověřená osoba.

----------------------1)

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 62/2002 Sb.

- 11 2. Pod stěnou (svahem) stroj pojíždí nebo je provozován v takové vzdálenosti, aby nevzniklo nebezpečí jeho zasypání. 3. Při použití více strojů na jednom pracovišti je mezi nimi zachována taková vzdálenost, aby nedošlo k ohrožení provozu druhého stroje. 4. Při jízdě ze svahu a při práci na svahu obsluha stroje používá bezpečnou techniku jízdy tak, aby nedošlo k nebezpečnému posunutí těžiště stroje a ztrátě jeho stability. 5. Při nakládání materiálu na dopravní prostředky je manipulováno s pracovním zařízením stroje pouze nad ložnou plochou tak, aby do dopravního prostředku nenaráželo. Je-li nutné při nakládání manipulovat pracovním zařízením stroje nad kabinou dopravního prostředku, nelze připustit, aby se v ní zdržovaly jakékoli osoby. Ložnou plochu je nutno nakládat rovnoměrně. 6. Při jízdě s naloženým materiálem je pracovní zařízení ustaveno, případně zajištěno v přepravní poloze, aby nedošlo k nebezpečné ztrátě stability stroje a omezení viditelnosti v kabině. 7. Obsluha stroje neopouští své místo, aniž by bylo pracovní zařízení spuštěno na zem, popřípadě na podložku na zemi nebo umístěno v předepsané přepravní poloze a zajištěno v souladu s návodem k používání. 8. Při hrnutí horniny dozerem nepřesahuje břit jeho radlice nebo lopaty okraj svahu nebo výkopu. 9. Výložník lanových rypadel je přestavován jen s nezatíženým pracovním zařízením, nestanoví-li výrobce u výložníku, u něhož to konstrukční řešení umožňuje, jinak. 10. Pokud vzniknou při rýpání převisy, jsou neprodleně odstraňovány. 11. Není-li v dokumentaci výrobce stanoveno jinak, není při provozu strojů dovoleno d) roztloukat horninu dnem lopaty, e) urovnávat terén otáčením lopaty, f) vytrhávat koleje pracovním zařízením stroje. 12. Lopata stroje je čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na místě, kde nehrozí sesuv hmot. 13. Při použití přídavného zdvihacího zařízení dodaného ke stroji výrobcem platí vedle podmínek, stanovených výrobcem, přiměřeně i požadavky platné pro jeřáby. 14. Před zahájením zemních prací se skrejprem jsou provedena potřebná opatření, aby stroj nenarazil radlicí na vyčnívající pevné překážky (kameny, pařezy, silné kořeny apod.), které je nutno předem odstranit, narušit, případně viditelně označit. Požární hydranty, vodní a plynové uzávěry, kanalizační poklopy a podobně jsou označeny tak, aby nedošlo k jejich poškození. 15. Je-li skrejpr v pohybu, nejsou v jeho nebezpečném dosahu, včetně pracovního prostoru před strojem ve směru jízdy, odstraňovány kameny, kořeny a prováděny jiné práce. 16. Není dovoleno vstupovat do prostoru mezi skrejpr a tahač a přecházet přes jakoukoli část taženého skrejpru. 17. Při přesunu naloženého i prázdného skrejpru je korba vždy zvednuta a uzavřena.

- 12 III. Míchačky 1. Před uvedením do provozu je míchačka řádně ustavena a zajištěna v horizontální poloze. 2. Míchačka je plněna pouze při rotujícím bubnu. 3. Při míchání směsi obsahující vápno a podobné žíraviny používá obsluha osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně zraku. 4. Při ručním vhazování složek směsi do míchačky lopatou je zakázáno zasahovat do mísícího bubnu. 5. Za chodu míchačky nejsou čištěny vnější ani vnitřní strany bubnu nářadím a předměty drženými v ruce. Konce ručního nářadí nejsou vkládány do rotujícího bubnu. 6. Obsluha nevstupuje do prostoru ohroženého pohybem násypného koše. Při opravách, údržbě a čištění míchaček vybavených násypným košem je možné vstoupit pod koš jen tehdy, je-li koš bezpečně mechanicky zajištěn v horní poloze (řetězem, hákem, vzpěrou apod.). 7. Vstupovat na konstrukci míchačky lze jen v případě, je-li stroj odpojen od přívodu elektrické energie. IV. Betonárny 1. Dráha násypného koše je zajištěna ohrazením nebo zakrytováním. Při jakékoliv činnosti uvnitř dráhy násypného koše je násypný koš spolehlivě zablokován, případně je zajištěn i vstup ke dráze koše. 2. Koš není používán pro dopravu osob. 3. K zabránění prašnosti jsou zařízení na dopravu a skladování volně loženého cementu od plnícího potrubí, zásobníků až po místo odběru včetně míchačky uzavřená a těsná. 4. Zavážení i vyprazdňování sektorů hvězdicové skládky kameniva není prováděno jednostranně. Vstup osob na skládku kameniva a do nebezpečného prostoru přihrnovače kameniva není dovolen, což je vyznačeno na přístupových místech k ní bezpečnostními značkami. V. Přepravníky směsí 1. Přepravníky směsí jsou plněny jen směsí předepsané konzistence a jen do užitného objemu nádob nástavby (bubnu, vany, korby) tak, aby byla zaručena správná funkce a jízdní vlastnosti vozidla, nebylo překročeno jeho dovolené zatížení a nedocházelo k samovolnému unikání přepravované směsi. 2. Po naplnění přepravníku směsí obsluha kontroluje, zda je výsypné zařízení bezpečně zajištěno v přepravní poloze. 3. Při přejímce a při ukládání betonové směsi je přepravník umístěn na přehledném místě bez překážek ztěžujících manipulaci a potřebnou vizuální kontrolu. 4. Při vyprazdňování je zajištěna podélná i příčná stabilita přepravníku. 5. Po ukončení vyprazdňování jsou výsypné žlaby zajištěny v přepravní poloze v souladu s návodem k používání.

- 13 6. Při ovládání přepravníku ze zadního panelu není motor vozidla v chodu, pokud není v návodu k používání uvedeno jinak. VI. Čerpadla směsi a strojní omítačky 1. Potrubí, hadice, dopravníky, skluzné a vibrační žlaby a jiná zařízení pro dopravu směsí jsou vedeny a zajištěny tak, aby nezpůsobily přetížení nebo nadměrné namáhání lešení, bednění, stěny výkopu, konstrukčních částí stavby a podobně. 2. Víko tlakové nádoby je otevíráno až po odvzdušnění nádoby odvzdušňovacím ventilem. 3. Pojistné a řídící ventily jsou seřízeny na tlak odpovídající jejich správné funkcí a tlak je průběžně kontrolován. 4. Při ukládání betonové směsi nedochází k rozměšování směsi (např. jejím pádem z větší výšky, v místech křížení výztuže) ani k posunu výztuže. 5. Konec potrubí na čerpání malty je spolehlivě zajištěn, aby jeho neočekávaný pohyb vlivem dynamických účinků nezpůsobil zranění osob. 6. Při používání stříkací pistole omítačky má obsluha stabilní postavení. Při strojním čerpání malty je zajištěn vhodný způsob dorozumívání mezi osobami v místě nanášení (ukládání) malty a obsluhou čerpadla. 7. Strojní zařízení pro povrchové úpravy není dovoleno čistit a rozebírat pod tlakem. 8. Pro přísun směsí čerpaných stabilními čerpadly nebo autočerpadly je zajištěn bezpečný příjezd vylučující složité a opakované couvání vozidel. 9. Čerpací potrubí na přepravu a ukládání směsí je smontováno, zakotveno a napojeno na nástavec čerpadla tak, aby bylo bezpečné, spolehlivé a těsné. Je nutné, aby zařízení umožňovalo odvzdušnění. 10. Při provozu čerpadel není dovoleno a) přehýbat hadice, b) manipulovat se spojkami a ručně přemisťovat hadice a potrubí, nejsou-li pro to konstruovány, c) vstupovat na konstrukci čerpadla a do nebezpečného prostoru u koncovky hadice. 11. Autočerpadlo je umístěno tak, že obslužné místo je přehledné a v prostoru manipulace s výložníkem a potrubím se nenacházejí překážky ztěžující tuto manipulaci. 12. Při použití děleného výložníku je autočerpadlo umístěno tak, že jej není nutno zbytečně přemísťovat a je dodržena bezpečná vzdálenost od okrajů výkopů, podpěr lešení a jiných překážek. 13. V pracovním prostoru výložníku se nikdo nezdržuje. 14. Výložník není používán jako jeřáb k přemísťování břemen. 15. Manipulace s rozvinutým výložníkem (výložníková ramena s potrubím a hadicemi) je prováděna jen při zajištění stability autočerpadla sklápěcími a výsuvnými opěrami (stabilizátory) v souladu s návodem k používání. 16. Přeprava autočerpadla je prováděna jen s výložníkem složeným v přepravní poloze.

- 14 VII. Přepravníky a zásobníky volně loženého cementu 1. Před připojením dopravního potrubí (hadic) k potrubnímu řadu pro tlakové zásobníky volně loženého cementu se obsluha přesvědčí, zda není trubní řad pod tlakem. 2. Dopravní hadice a potrubí je před přečerpáváním volně loženého cementu prohlédnuto. Funkčně poškozené zařízení není používáno. 3. Hadice jsou spojeny navzájem i k pevnému potrubí jen nepoškozenými a k tomu určenými spojkami a koncovkami. 4. V průběhu přečerpávání obsluha sleduje stavoznak zásobníků, aby nedošlo k jeho přeplnění. 5. Při čištění, údržbě a vstupu do vnitřního prostoru přepravníků volně loženého cementu je postupováno jako u stabilních zásobníků sypkých hmot. VIII. Mechanické lopaty 1. Prostor, po kterém má být sypký materiál přihrnován mechanickou lopatou, je upraven tak, aby nemohlo dojít k jejímu zachycení o nerovnosti, pevné překážky, větší předměty a podobně. 2. Spojení tažného lana lopaty s navíjecím zařízením je jištěno pojistkou proti přetížení. 3. Přemisťování prázdné lopaty do záběru se provádí jen jejím tažením nikoliv tlačením nebo přenášením před sebou. 4. Při provozu stroje se nikdo nezdržuje mezi navijákem a lopatou. Obsluha dbá, aby se na laně nevytvořila smyčka a lopatu v záběru přidržuje oběma rukama. Při odebírání sypkého materiálu je provedeno opatření k zabránění zasypání obsluhy lopaty. 5. Spojování tažného lana uzly není dovoleno. Spojení lana v místě uchycení lopaty je provedeno spolehlivě minimálně dvěma lanovými spojkami. IX. Vibrátory 1. Délka pohyblivého přívodu mezi napájecí jednotkou a částí vibrátoru, která je držena v ruce nebo je ručně provozována, je nejméně 10 m. Totéž platí o délce pohyblivého přívodu mezi napájecí jednotkou a motorovou jednotkou, jestliže motorová jednotka je mezi napájecí jednotkou a částí drženou v ruce. 2. Ponoření vibrační hlavice ponorného vibrátoru a její vytažení ze zhutňovaného betonu je prováděno jen za chodu vibrátoru. Při přerušení přísunu betonové směsi je vibrátor vypínán. Chráněný ohebný hřídel pracuje v oblouku o nejmenším průměru stanoveném v návodu k používání. X. Strojní beranidla a vibroberanidla 1. Při beranění prvků (štětovnice, piloty apod.) nejsou v okruhu odpovídajícím 1,5 násobku výšky věže nebo výložníku jeřábu (dále jen "nosiče") prováděny jiné práce. 2. Příprava prvků pro beranění je prováděna v bezpečné vzdálenosti od místa beranění. 3. Pro nosič je zajištěna zpevněná a vyrovnaná manipulační plocha o dostatečné šířce podle typu beranidla.

- 15 4. Nosič je zajištěn proti převržení. 5. Přitahování nebo stavění prvku šikmým tahem je dovoleno pouze k tomu uzpůsobeným zařízením. 6. Zarážený prvek je při zarážení spolehlivě stabilizován tak, aby byla zaručena jeho správná poloha a nemohlo dojít k jeho vychýlení. Štětovnice, výpažnice a jiné prvky jsou udržovány stabilní za všech pracovních a zdvihacích podmínek. 7. K navádění prvků jsou používány jen bezpečné a spolehlivé přípravky. Ruční navádění je dovoleno pouze u zdvihacího zařízení vybaveného mikrozdvihem. 8. Při beranění se nevstupuje pod zavěšené prvky. U zavěšeného prvku se může na nezbytně nutnou dobu zdržovat pouze určená osoba k navádění a stabilizování polohy prvku. 9. Pro volně zavěšená beranidla (pneumatická a vibrační) je zpracován podrobný technologický postup včetně stanovených všeobecných požadavků k zajištění bezpečnosti práce. 10.V průběhu pracovní směny jsou prováděny v určených termínech prohlídky beranů a horní části zaráženého prvku (piloty apod.). 11.Pokud není osoba při výstupu na nosič jištěna proti pádu technickou konstrukcí, je zajištěna osobními ochrannými pracovními prostředky proti pádu. XI. Stavební elektrické vrátky 1. Stanoviště obsluhy je umístěno tak, aby nebylo ohroženo břemenem nebo nosným lanem. Vrátek je umístěn v bezpečné vzdálenosti od svislé dráhy dopravovaného břemene a je chráněn před ostatním provozem stavby. 2. Při osazování a instalaci vrátku je osa kladky kolmá na směr navíjení lana. 3. Vrátek je řádně ukotven nebo zatížen prvky o hmotnosti rovnající se dvojnásobné nosnosti vrátku. 4. Největší nosnost vrátku a největší hmotnost dopravovaného břemene je vyznačena na dobře viditelném místě. 5. Vrátek je vybaven koncovým vypínačem zdvihu, který samočinně zastaví chod vrátku, jakmile se závěsný hák přiblíží ke spodní hraně kladky na bližší vzdálenost než 0,3 m, pokud výrobce nestanoví vzdálenost větší. 6. Stanoviště obsluhy vrátku je voleno tak, aby z něj bylo vidět na všechna nakládací a vykládací místa nebo je vzájemné dorozumívání mezi obsluhou a osobou na nakládacím (vykládacím) místě zajištěno signalizačním zařízením. 7. V místě odebírání nebo nakládání materiálu ve výšce je zajištěna ochrana osob proti pádu alespoň jednotyčovým zábradlím bez zarážky u podlahy. 8. Nosná konstrukce kladky včetně závěsu je technicky dokumentována včetně statického posouzení. Její pevnost a stabilita je zajištěna kotvením nebo protizávažím. 9. Před uvedením vrátku do provozu je zhotovitelem provedeno jeho písemné převzetí zápisem. 10. Před uvedením vrátku do chodu se obsluha přesvědčí, zda není nikdo v prostoru ohroženém pádem břemene.

- 16 11. Na bubnu vrátku jsou při přepravě břemene do nejvyšší provozované úrovně ještě nejméně 3 závity lana. 12. Při provozu vrátku není dovoleno a) zvedat břemena o hmotnosti převyšující nosnost vrátku, b) opravovat břemena, která svými rozměry provedena vhodná bezpečnostní opatření,

ohrožují

okolí,

pokud

nejsou

c) zvedat břemena šikmým tahem, d) opustit stanoviště obsluhy vrátku, je-li ponecháno břemeno zavěšené na háku, e) zavěšovat břemeno na špičku háku, f) zdržovat se pod zavěšeným břemenem a v jeho nebezpečné blízkosti, g) usměrňovat rukama nebo nohama navíjení lana na buben vrátku, h) pokračovat v práci s vrátkem, utvoří-li se na laně smyčka nebo uzel a dojde-li k vysmeknutí lana z drážky kladky, i) dopravovat břemena, hrozí-li nebezpečí poškození nosného lana nebo vázacích prostředků (namáháním přes ostré hrany apod., j) způsobovat rázy při spouštění nebo tahu břemene, k) zvedat břemena zasypaná, přimrzlá nebo přilnutá, l) provádět změny na brzdách, které by mohly ohrozit bezpečnost osob, m) používat elektrický vrátek pro zdvihání výtahové plošiny ve vodítkách, pokud nejsou splněny požadavky platné pro stavební plošinové výtahy. 13. U vrátků upravených pro vlečení a) je přizpůsoben kryt navíjecího bubnu, b) je instalováno zařízení pro správné ukládání lana, c) nejsou používána samodržná tlačítka. 14. V určených intervalech provede obsluha vrátku nebo určená osoba odbornou prohlídku vrátku, lana a úvazku dle návodu k používání nebo pokynů k obsluze. XII. Jednoduché kladky pro ruční zvedání břemen 1. Nejmenší průměr nosného textilního lana je 10 mm. Poškozené lano je vyloučeno z používání. 2. Provedení nosné konstrukce kladky je schváleno pověřenou osobou zhotovitele. XIII. Stavební výtahy Stavební plošinové výtahy musí být v průběhu provozu v určených pravidelných intervalech kontrolovány s cílem zajistit jejich bezpečný provoz.

- 17 XIV. Zabezpečení stroje při přerušení a ukončení práce 1. Obsluha stroje zaznamenává závady stroje nebo provozní odchylky, zjištěné v průběhu předchozího provozu nebo používání stroje, do provozního deníku. Po skončení pracovní směny, po přestávce, při níž se střídají obsluhy, je s případnými závadami seznámena i střídající obsluha. 2. Proti samovolnému pohybu je pojízdné zařízení po ukončení práce zajištěno zakládacími klíny nebo pracovním zařízením spuštěným na zem nebo zařazením nejnižšího rychlostního stupně a zabrzděním parkovací brzdy, pokud to konstrukce stroje umožňuje. Rovněž při přerušení práce je pojízdné zařízení zajištěno proti samovolnému pohybu alespoň zabrzděním parkovací brzdy nebo pracovním zařízením spuštěným na zem. 3. Proti samovolnému pohybu je zajištěno i pracovní zařízení stroje po ukončení práce a při jejím přerušení spuštěním na zem nebo umístěním do přepravní polohy, ve které se zajistí v souladu s návodem k používání. 4. Při ukončení provozu stroje a při každém jeho přerušení, při kterém obsluha opustí stroj, provádí řidič opatření proti neoprávněnému použití stroje nepovolanou osobou a proti samovolnému spuštění (uzamknutím kabiny a vyjmutím klíče ze spínací skříňky nebo uzamknutím ovládání stroje, při delším přerušení práce odpojením akumulátoru apod.). 5. Pojízdné zařízení je odstaveno na vhodné stanoviště, kde nezasahuje do pozemních komunikací, není ohrožena stabilita stroje a kde stroj není ohrožen padajícími předměty ani činností prováděnou v jeho okolí.

XV. Přeprava strojů 1. Přeprava, nakládání, skládání, zajištění a upevnění stroje nebo jeho pracovního zařízení je provedeno podle pokynů a postupů uvedených v návodu k používání. Není-li postup při přepravě stroje a jeho pracovních zařízení uveden v návodu k používání, je stanoven zhotovitelem. 2. Při přepravě strojů na dopravním prostředku se v kabině přepravovaného stroje, na stroji ani na ložné ploše dopravního prostředku nezdržují osoby, pokud není v návodech k používání stanoveno jinak. 3. Vozidlo pro přepravu strojů je při najíždění stroje a při jeho nakládce a vykládce postaveno na pevném podkladu, bezpečně zabržděno a mechanicky zajištěno proti nežádoucímu pohybu. 4. Při přepravě strojů na pozemních komunikacích po vlastní ose jsou pracovní a ostatní zařízení zajištěna v přepravní poloze proti samovolnému pohybu podle návodu k používání. 5. Při přepravě strojů na dopravních prostředcích jsou pracovní a ostatní zařízení umístěna na ložné ploše dopravního prostředku podle návodu k používání a připevněna k němu nebo umístěna v přepravní poloze a mechanicky zajištěna proti podélnému i bočnímu posuvu a proti převržení. 6. Přípojné stroje jsou při připojování zabržděny a bezpečně mechanicky zajištěny proti nežádoucímu pohybu.

- 18 7. Řidič dokončuje couvání na doraz závěsného zařízení teprve na dohodnutý dorozumívací signál náležitě poučené navádějící osoby. Po dorazu je tažný stroj nebo vozidlo zabržděno. 8. Při najíždění na dopravní prostředek a sjíždění z něho je nutné, aby se všechny osoby, kromě řidiče stroje, vzdálily z ohroženého prostoru tak, aby nemohly být zasaženy při případné nehodě (pád stroje, přetržení lana apod.). 9. Osoba, navádějící stroj na dopravní prostředek, stojí vždy mimo stroj i mimo dopravní prostředek a v zorném poli řidiče stroje po celou dobu najíždění a sjíždění stroje.

- 19 Příloha č. 3 k nařízení vlády č. .…./…. Sb. Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy

I. Skladování a manipulace s materiálem 1. Bezpečný přísun a odběr materiálu musí být zajištěn v souladu s postupem stavebních prací. Materiál musí být skladován podle podmínek stanovených výrobcem, nebo v takové poloze, ve které bude zabudován do stavby. 2. Zařízení a vybavení skládek (opěrné a stabilizované konstrukce apod.) musí být řešena tak, aby umožňovala skladování, odebírání nebo doplňování prvků a dílců v souladu s dokumentací výrobce bez nebezpečí jejich poškození. Místa určená k vázání (odvěšování) a manipulaci musí být bezpečně přístupná. 3. Skladovací plochy musí být urovnány, odvodněny a zpevněny. Rozmístění skladovaných materiálů, rozměry a únosnost skladovacích ploch včetně dopravních komunikací musí odpovídat rozměrům a hmotnosti skladovaného materiálu a použité mechanizací. 4. Materiál musí být uložen tak, aby po celou dobu skladování byla zajištěna jeho stabilita a nedocházelo k jeho poškození. Podložkami, zarážkami, opěrami, stojany, klíny nebo provázáním musí být zajištěny všechny prvky, dílce nebo sestavy, které by se mohly převrátit, sklopit, posunout, kutálet a podobně. 5. Prvky, které na sebe při skladování těsně doléhají a nemají části, které by umožnily bezpečné uchopení (oka, háky, držadla apod.), musí být vždy vzájemně proloženy podklady. Jako podkladů není dovoleno používat kulatinu. 6. Sypký materiál může být při plně mechanizovaném způsobu ukládání a odběru skladován do jakékoli výšky. Při odebírání materiálu je třeba zabránit vytváření převisů. Vytvoří-li se stěna, upraví se odběr tak, aby výška stěny nepřesáhla 9/10 maximálního dosahu použitého nakládacího stroje. 7. Při ručním ukládání a odebírání smí být sypký materiál navršen pouze do výšky 2 m. Pokud je nezbytné odebírat jej ručně, popřípadě mechanickou lopatou z hromad vyšších než 2 metry, upraví se místo odběru tak, aby nevznikaly převisy a výška stěny nepřesáhla 1,5 m. 8. Skládka sypkých materiálů se spodním odběrem musí být označena bezpečnostní značkou se zákazem vstupu nepovolaných osob. Osoby, které zabezpečují provádění odběru, se nesmí zdržovat v bezprostřední blízkosti místa odběru. 9. Sypké materiály v pytlích mohou být ručně ukládány do výšky 1,5 m; při mechanizovaném skladování, tj. na paletách, do výšky 3 m. Okraje hromad musí být zajištěny pomocným zařízením (opěry, stěny apod.) nebo musí být pytle uloženy v bezpečném sklonu a vazbě, při které nemůže dojít k jejich sesuvu. 10.Tekutý materiál může být skladován v uzavřených nádobách tak, že plnicí (vyprazdňovací) otvor je pokud možno vždy nahoře. Otevřené nádrže musí být zajištěny proti pádu osob do nich. Sudy, barely a podobné nádoby, skladované naležato, musí být zajištěny proti rozvalení. Při skladování ve více vrstvách musí být tyto mezi sebou proloženy podklady, popřípadě jsou uloženy v konstrukcích zajišťujících jejich stabilitu.

- 20 11. Tabulové sklo musí být skladováno nastojato v rámech s měkkými podložkami a zajištěno proti sklopení. 12. Chemické látky a chemické přípravky musí být skladovány v obalech s označením druhu a způsobu skladování, který určuje výrobce. 13. Oblé předměty (plechovky apod.) musí být při ručním ukládání stavěny maximálně do výšky 2 m při zajištění jejich stability. Roury, trubky, kulatina a podobně se zajišťují proti rozvalení. 14. Prvky a dílce pravidelných tvarů mohou být při mechanizovaném ukládání a odběru ukládány maximálně do výšky 4 m, pokud výrobce nebo zvláštní předpis nestanoví jinak, s podmínkou, že není překročena únosnost podloží, vyhovuje světlá výška skladovacího prostoru a je zajištěna bezpečná manipulace. 15. Upínání a odepínání prvků, dílců a sestav musí být prováděno ze země nebo z bezpečných podlah tak, že nejsou upínány nebo odepínány ve větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínání a odepínání prvků, dílců a sestav ze žebříků je stanoveno v technologickém postupu. 16. Likvidaci materiálu a odpadů je nutno provádět v souladu s požadavky stanovenými zvláštním právním předpisem.1). II. Zemní práce 1. V rámci průzkumu staveniště a překážek stavby musí být v dokumentaci stavby vyznačeny sítě technického vybavení území a jiné překážky pod zemí, na povrchu a nad zemí. 2. V dokumentaci stavby musí být zejména stanoveny třídy hornin, určeno rozmístění stavebních výkopů a jam, jejich rozměry, způsob těžení zeminy a současně i navržen způsob zajištění stěn výkopů (jam) proti sesutí (druh pažení, sklony svahů výkopů apod.). V případě potřeby musí být určen i způsob zabezpečení staveb v okolí provádění zemních prací, způsob a rozsah opatření k zabránění přítoku vody na staveniště a podobně. 3. Jestliže podle průzkumu zasahují zemní práce pod hladinu povrchové nebo podzemní vody, předem musí být určen způsob a rozsah snížení hladiny vody (odvedením, odčerpáním apod.). III. Vyznačení sítí technického vybavení území 1. Podzemní energetické, telekomunikační, vodovodní a stokové sítě a jiné překážky (podzemní prostory apod.) v hranicích staveniště musí být polohově, popřípadě i výškově vyznačeny před zahájením zemních prací podle projektových podkladů, zjištění stavebníka, popřípadě i dle ověření u vlastníka (provozovatele, uživatele) těchto sítí. 2. Před odevzdáním staveniště musí být stavebníkem písemně odevzdáno a zhotovitelem převzato vyznačení sítí technického vybavení území a jiných překážek. 3. Před započetím zemních prací musí být zhotovitelem zajištěno vyznačení tras podzemních vedení sítí technického vybavení území a jiných překážek na terénu.

1)

Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 37/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

- 21 4. S druhem sítí technického vybavení území, jejich trasami a hloubkou uložení, s jejich ochrannými pásmy a podmínkami provádění zemních prací v těchto pásmech musí být seznámeny obsluhy strojů a ostatní osoby, které budou zemní práce provádět. 5. Při odstraňování poruch při haváriích, při jednoduchých ručních pracích, u kterých se nezpracovává dokumentace, musí být před zahájením prací určeny zhotovitelem pověřenou osobou způsob zajištění sítí technického vybavení území a bezpečnost práce. IV. Zajištění výkopových prací 1. Před započetím zemních prací musí být zabezpečeny okolní stavby ohrožené výkopem. 2. Výkopy v obytném území, na veřejných prostranstvích a v uzavřených stavbách musí být zakryty nebo u okraje, kde hrozí nebezpečí pádu osob do výkopu, zajištěny alespoň dvoutyčovým zábradlím výšky minimálně 1,1 m. Je-li zajištění ve větší vzdálenosti než 1,5 m od hrany výkopu (jámy), použije se na vytvoření zábran jednotyčové zábradlí vysoké 1,1 m nebo nápadná překážka nejméně 0,6 m vysoká nebo materiál z výkopu, uložený v sypkém stavu do výše nejméně 0,9 m. 3. Okraje výkopu nesmí být zatěžovány do vzdálenosti 0,5 m od hrany výkopu. Okraj výkopu nebo jámy ohrožený usmýknutím (hranice smykového klínu stanoví projekt) nesmí být na povrchu terénu zatěžován stavebním provozem ani stavbami zařízení staveniště, stroji, materiálem a podobně, kromě případů, kdy způsob zabezpečení stability stěny výkopu (jámy) je řešen projektem. Jízda strojem u hrany nezajištěného výkopu (jámy, náspu) je možná jen v bezpečné vzdálenosti, dané velikostí smykového klínu. 4. Na veřejných prostranstvích musí být zhotoveny přechody nebo přejezdy, kapacitně vyhovující danému provozu, dostatečně únosné a bezpečné. Přechody o šířce min. 0,75 m musí být opatřeny oboustranným dvoutyčovým zábradlím vysokým min. 1,1 m se zarážkou bez ohledu na hloubku výkopu. 5. Opatření proti pádu osob do výkopů (jam) přes jejich okraj musí být provedeno v rámci staveniště; u výkopů (jam) hlubších než 1,5 m v místech přechodů (přejezdů), je-li výkop (jáma) veden blíže než 1,5 m od vnější hrany vnitrostaveništní komunikace a podobně. 6. Pro osoby pracující ve výkopech (jamách) musí být zřízen bezpečný sestup (výstup) žebříky, schody, rampami apod. Plochy pochůzných šikmých ramp o větším sklonu než 1: 5 musí být zajištěny proti uklouznutí upevněnými příčnými lištami, zarážkami a podobně. 7. Výkopové práce od hloubky 1,3 m na odlehlých pracovištích osoba nesmí provádět osamoceně. 8. Výkopy, přiléhající k veřejně přístupným pozemním komunikacím nebo zasahující do nich, musí být opatřeny příslušnou výstražnou dopravní značkou. V noci a za snížené viditelnosti musí být označeny světelnou značkou nebo světelným signálem na začátku a na konci v čelech, případně podle místních podmínek i v jiných nebezpečných místech. 9. Stavby musí být založeny způsobem odpovídajícím základovým poměrům. Prováděním výkopových prací nesmí být ohrožena stabilita jiných objektů, staveb a jejich částí. Jestliže se při provádění zemních prací nepředvídaně ohrozí stabilita okolních objektů nebo staveb nebo způsobí poruchy některých jejich částí, musí být přijata zhotovitelem neprodleně opatření k zajištění jejich stability. 10.Mechanické zhutňování zeminy a sypaniny zhutňovacími prostředky (válci, pěchy apod.) musí být prováděno tak, aby nedošlo k ohrožení stability stěn výkopů (jam) ani jiných sousedních objektů.

- 22 11.Při výkopových pracích musí být dodržovány požadavky na ochranná pásma, stanovené zvláštními právními předpisy.2) V. Výkopové práce 1. Před prvním vstupem osob do výkopu (jámy) nebo po přerušení práce delším než 24 hodin prohlédne pověřená osoba stav stěn výkopu, pažení a přístupů. Hrozí-li ve výkopu nebezpečí výskytu nebezpečných par nebo plynů, zajistí měření jejich koncentrace. 2. Použití strojů nebo pneumatického a elektrického nářadí v blízkosti podzemních sítí technického vybavení území projedná zhotovitel s vlastníkem (provozovatelem, uživatelem) těchto sítí. 3. V ochranném pásmu elektrických, plynových a jiných vedení lze provádět zemní práce pouze za předpokladu, že jsou učiněna opatření zabraňující nebezpečnému přiblížení osob nebo strojů k těmto vedením. Opatření jsou projednána s jejich vlastníkem, provozovatelem nebo uživatelem. 4. Zhotovitel při provádění těchto prací dodržuje tato opatření a) podzemní vedení (kabely a potrubí), která mohou být prováděním zemních prací ohrožena, jsou náležitě zajištěna, b) obnažené potrubní vedení ve stěně výkopu je ihned zajišťováno proti průhybu,vybočení a rozpojení. 5. Při provádění zemních prací se nikdo nesmí zdržovat v nebezpečném dosahu stroje ani v ohroženém prostoru (např. při souběžném strojním a ručním provádění zemních prací, při ručním začisťování výkopu, při dopravě materiálu do výkopu nebo z výkopu apod.). 6. Nemá-li obsluha stroje dostatečný výhled na všechna místa ohroženého prostoru, nepokračuje v souběžném strojním a ručním těžení na jednom pracovním záběru. 7. Při ručním provádění výkopových prací jsou osoby při práci rozmístěny tak, aby se vzájemně neohrožovaly. 8. Zjistí-li se ve stěnách výkopů větší balvany, zbytky stavebních konstrukcí, nesoudržné materiály, které by mohly svým tlakem uvolnit zeminu, musí být tyto zajištěny proti uvolnění nebo jsou odstraněny; výkopek musí být ukládán v přiměřeně větší vzdálenosti. Z výkopu musí být odstraňována nahromaděná zemina, spadlý materiál a nežádoucí překážky. 9. Při zjištění nebezpečných předmětů, munice nebo výbušniny musí být práce zastavena (přerušena) až do doby odstranění nebo zajištění těchto předmětů. 10.Při přerušení zemních prací nesmí být ohrožena bezpečnost práce, zhotovitel proto zajišťuje po dobu přerušení prací pravidelné odborné kontroly, údržbu zábran, pažení, lávek, přechodů, přejezdů, bezpečnostních značek a signálů a podobně. VI. Zajištění stability stěn výkopů 1. Stěny výkopu musí být zajištěny proti sesutí pažením nebo vytvářením šikmých stěn (svahováním), popřípadě speciálními metodami.

2)

Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 151/2002 Sb.

- 23 2. Svislé stěny (boky) ručně kopaných výkopů musí být zajištěny pažením od hloubky větší než 1,3 m v zastavěném území a 1,5 m v nezastavěném území. V nesoudržných zeminách, podmáčených nebo jinak náchylných k sesutí a v místech, kde je nutno počítat s opakovanými otřesy, musí být stěny těchto výkopů zabezpečeny i při menších hloubkách. 3. Pažení musí být navrženo a prováděno tak, aby spolehlivě zachytilo tlak a napětí v zemině a zajišťovalo tak bezpečnost osob pod stěnami výkopů, zabránilo poklesu okolního terénu a sesouvání stěn výkopu, popřípadě vyloučilo nebezpečí ohrožení stability objektů v sousedství výkopu. 4. Je zakázáno vstupovat do strojem vyhloubených výkopů (jam), jejichž stěny nejsou zajištěny proti sesutí technickou konstrukcí (ochranný rám, bezpečnostní klec, rozpěrné konstrukce apod.). Strojně hloubené příkopy a jámy se svislými nezajištěnými stěnami, do kterých osoby nebudou v souladu s technologickým postupem vstupovat, mohou zůstat po určitou dobu nezapažené. Orientační časové údaje, do kdy má být nezajištěný výkop zapažen, stejně jako šířku dna a pracovního prostoru ve výkopu pro ukládání potrubí a jiných armatur podle průměru potrubí, tvaru armatur a způsobu montáže, stanoví technologický postup nebo příslušné technické předpisy. 5. Vstupují-li osoby do výkopů se svislými stěnami, mají tyto výkopy světlou šířku nejméně 0,8 m. Rozměry rýh musí být voleny tak, že umožňují bezpečné provedení návazných montážních prací (uložení trubního vedení, umístění tvarovek, armatur, napojení přípojek, provedení spojů, svařování apod.). 6. Při ručním odstraňování pažení se postupuje zespodu za současného zasypávání odpaženého výkopu tak, aby byla zajištěna bezpečnost práce. 7. Hrozí-li nebezpečí sesutí stěn výkopu nebo poškození blízko stojících konstrukcí při přepažování a odstraňování pažení, musí být pažení ponecháno v potřebné výšce ve výkopu. VII. Svahování výkopů 1. Sklony svahů výkopů určuje zhotovitel. Přibližné sklony svahů výkopů o hloubce do 3 m, které budou po ukončení stavebních prací zasypané, a podmínky, které je přitom potřeba dodržet, jsou pro některé druhy zemin stanoveny v technických předpisech. 2. Pověřená osoba, která řídí provádění zemních prací a) při změně geologických a hydrogeologických podmínek oproti projektu po konzultaci se zhotovitelem upřesní určený sklon svahu stěn svahovaných výkopů, b) vzniknou-li pochybnosti o stabilitě svahu, určí a zajistí opatření k zamezení sesutí svahu a k zajištění bezpečnosti osob. 3. Podkopávání svahů je nepřípustné. 4. Při nepříznivých povětrnostních situacích, při kterých může dojít k ohrožení stability svahu, se nikdo nesmí zdržovat na svahu ani pod svahem. 5. Při práci na svazích se sklonem nad 1:1 a výšce větší než 3 m jsou provedena opatření proti sklouznutí osob nebo sesunutí materiálu. 6. Pracovat současně na více stupních ve svahu nad sebou je dovoleno, pokud jsou vytvořeny bezpečné podmínky pro zajištění osob na nižších stupních.

- 24 VIII. Zemní práce v zimním období 1. Způsob těžby, dopravy a případného rozmrazování zmrzlé zeminy musí být stanoven v místním provozním bezpečnostním předpisu zhotovitele tak, aby byla zajištěna bezpečnost osob a ochrana dotčených podzemních sítí technického vybavení území. 2. Prostor, v němž se provádí rozmrazování a kde by mohlo vzniknout nebezpečí (propadnutí, popálení apod.), musí být zřetelným způsobem vymezen. 3. Při rozmrazování chemickými látkami nebo chemickými přípravky nesmí být použity látky, jejichž působením by se zemina stala nebezpečnou zdraví nebo nastala kontaminace povrchových a podzemních vod i dalších složek životního prostředí těmito látkami ve zdraví škodlivých koncentracích. IX. Ruční doprava zemin 1. Konstrukce pro dočasné uložení vykopané zeminy (házečky) musí být připevněny tak, aby neohrožovaly bezpečnost osob a stabilitu pažení nebo výkopu. V případě, že se házečky připevňují na části pažení, musí být pažení k tomuto účelu přizpůsobeno. 2. Pro dopravu zeminy kolečkem musí být zřízena dostatečně široká a pevná dopravní cesta se sklonem nejvýše 1:5, a to bez prudkých přechodů a s neklouzavým povrchem. 3. Pro zásyp, dopravovaný do výkopu hlubšího než 1,5 m kolečkem, musí být zřízena při okraji výkopu pevná zarážka. X. Betonářské práce a práce související

1. Bednění musí být těsné, únosné a prostorově tuhé. Bednění musí být v každém stádiu montáže i demontáže zajištěno proti pádu jeho prvků a částí. Při jeho montáži, demontáži a používání musí být postupováno v souladu s dokumentací výrobce. Podpěrné konstrukce (stojky, rámové podpěry apod.) musí mít pro konkrétní případ použití dostatečnou únosnost a být úhlopříčně ztuženy ve všech rovinách. 2. Podpěrné konstrukce musí být postaveny a konstruovány tak, aby je bylo možno při odbedňování postupně bezpečně odstraňovat a uvolňovat bez nežádoucích otřesů budované konstrukce. 3. Únosnost podpěrných konstrukcí a bednění musí být doložena statickým výpočtem v dokumentaci výrobce, s výjimkou prvků bez konstrukčního rizika. 4. Před započetím betonářských prací musí být celé bednění a jeho části, zejména podpěry, řádně prohlédnuty a závady odstraněny. Převzetí a kontrola bednění musí být pověřenou osobou zapsány do stavebního deníku. 5. Při přečerpávání betonové směsi do přepravníků, zásobníků nebo při přímém ukládání do konstrukce se musí pracovat z bezpečných míst, kde jsou osoby chráněny proti pádu z výšky, do hloubky, proti zavalení či zalití betonovou směsí a podobně. Pokud taková místa nelze zajistit, musí být osoby chráněny jiným způsobem, například osobními ochrannými pracovními prostředky proti pádu, ochranným košem a podobně.

- 25 6. Pro pohyb osob a pro ruční přepravu směsi na místo určení musí být vybudovány bezpečné komunikace (pracovní nebo přístupová lešení, podlahy apod.). Osoby ani dopravní prostředky se nepohybují přímo po armatuře. 7. Ukládání betonové směsi musí být prováděno v souladu s technologickým postupem a příslušnými technickými předpisy. Betonáž v mimořádných podmínkách musí být po celou dobu řízena pověřenou osobou. 8. V průběhu betonáže musí být stále sledován stav konstrukce bednění. Případné závady musí být ihned odstraňovány. 9. Čerpací potrubí na přepravu a ukládání betonových směsí musí být bezpečně provedeno, zakotveno a napojeno na nástavec čerpadla. Zařízení musí umožňovat odvzdušnění. Zhotovitelem musí být zajištěn způsob dorozumívání mezi osobou nacházející se v místě nakládání a obsluhou čerpadla. 10.Beton nosných konstrukcí, který dosud nedosáhl projektem požadované nosnosti, nesmí být vystaven nárazům, otřesům, zatížení a dalším škodlivým účinkům. 11.Odbedňování nosných prvků, konstrukcí nebo jejich částí, u nichž po předčasném odbednění hrozí nebezpečí zřícení nebo poškození konstrukce, musí být zahájeno jen na příkaz pověřené osoby. 12.Při odbedňování konstrukcí ve výškách musí být používána bezpečná technická zařízení a pomůcky. Žebříky lze používat pouze při odbedňovacích pracích do výšky 3 m odbedňované konstrukce nad pracovní podlahou, kdy se neuvolňují nebo neodstraňují nosné části bednění. Stabilita žebříků přitom nesmí být závislá na demontovaných částech bednění a podpěr. 13.Prostor odbedňovacích prací musí být zajištěn proti vstupu nepovolaných osob. 14.Bezprostředně po odbednění musí být odbedněný materiál odstraňován a ukládán na určená místa tak, aby nepřekážel a nepřetěžoval konstrukci. Prvky a dílce, jakož i ostatní materiál na pracovišti a staveništi, musí být upraveny tak, aby se nestaly zdrojem úrazu. 15.Pracovní prostor předpínacího zařízení je vyznačen. Do tohoto prostoru vstupují jen osoby vykonávající předpínací práce nebo dozor. 16.Stanoviště obsluhy musí být umístěno vedle předpínacího zařízení mimo směr tahu napínacího drátu a s možností bezpečně ustoupit v případě jeho vychýlení. 17.Obsluha vrátku pro vytahování trubek nebo zatahování kabelů musí být chráněna zástěnou pro případ porušení tažného lana, závěsu kabelu nebo trubky. 18.Čerpadla, hadice, trysky, spoje a manometry musí být denně kontrolovány zhotovitelem určenou osobou. 19.Prasklé nebo vytržené dráty nebo pruty, pruty s důlkovou korozí a prvky mechanicky poškozené nesmí být napínány. Při odvíjení předpínací oceli, dopravované ve svazcích nebo kotoučích, musí být používáno zajištění vylučující vylétnutí konce odvíjeného drátu. 20.Po ukončení napínání a po odstranění napínací pistole musí být odstraněny přečnívající konce předpínané výztuže. 21.Při ovíjení výztuže nesmí být současně prováděna ochrana ovíjení (torkretováním apod.). 22.Zařízení pro výrobu armatury (stroje, přípravky apod.) a objekty a zařízení s tím související musí být řešeny tak, aby osoby nebyly ohroženy pohybem materiálu a jeho ukládáním.

- 26 23.Na stroji na přípravu armatury nesmí být stříhány a ohýbány pruty průměru, který neodpovídá jeho konstrukci a pruty kratší než 0,3 m, pokud není instalováno zařízení, které bezpečně chrání obsluhu před úrazem; ruce se nesmí přibližovat místu střihu, ohybu a jiným nebezpečným místům blíže než 0,15 m. Při střihu a v době chodu stroje obsluha neodstraňuje odpad z ustřihovaných prutů rukama, ale pouze pomocí vhodné pracovní pomůcky. 24.Při stříhání několika prutů současně musí být pruty zajištěny v pevné poloze (svěrkami, konstrukcí stroje, vhodnými přípravky apod.). Pruty se přitom nepřidržují volně rukama. 25.Při stříhání a ohýbání více prvků současně nesmí být stroje přetěžovány. Pruty jsou upevněny nebo zajištěny tak, aby obsluha nebo okolí stroje nebyly ohroženy. 26.Armatura po konečném uložení nesmí být deformována. Před započetím betonáže musí být zhotovená armatura převzata pověřenou osobou zápisem do stavebního nebo montážního deníku, s výjimkou jednoduchých prvků, kde nehrozí poškození konstrukce z důvodu nesprávného uložení výztuže. XI. Zednické práce 1. Zařízení pro výrobu, zpracování a dopravu malt musí být umístěna tak, aby při provozu neohrožovala obsluhu ani osoby provádějící další pracovní činnosti. 2. Při strojním čerpání malt musí být zabezpečen účinný způsob dorozumívání mezi osobou nacházející se v místě nanášení (ukládání) a obsluhou čerpadla. 3. Osoby vykonávající činnosti, při nichž hrozí nebezpečí ohrožení odstříknutím vápenné malty nebo mléka, musí používat určené osobní ochranné pracovní prostředky. Vápno se nesmí hasit v sudech, v úzkých a hlubokých nádobách. 4. Materiál pro zdění musí být uložen tak, aby pro práci zůstal volný pracovní prostor nejméně 0,6 m široký. 5. K dopravě materiálu mohou být používány pomocné skluzové žlaby, umístěné a zabezpečené tak, aby doprava materiálu neohrožovala osoby ani okolí. 6. Zdění se provádí tak, aby nedošlo ke ztrátě stability zdiva nebo jeho porušení. 7. Komíny, pilíře, sloupy a jiné konstrukce se vyzdívají po částech tak, aby nebyla ohrožena nosnost a stabilita spodní části zdiva. 8. Při zakončení, stykování, křížení zdí, při vyzdívání rohů a pilířů musí být vrstvy zdících materiálů provázány. Příčky jsou vždy do zdiva zakotveny. 9. Kontrola svislosti zdiva a vázání rohů není prováděna přímo z vyzdívané stěny. 10.Prováděním drážek nebo otvorů v pilířích a tenkostěnných příčkách nesmí být narušena stabilita konstrukcí nebo zdiva. 11.Osazování konstrukcí, předmětů a technologických zařízení musí být z hlediska stability zdiva řešeno v dokumentaci stavby s výjimkou předmětů o malé hmotnosti, které stabilitu zdiva nemohou narušit. Osazené předměty musí být připevněny nebo ukotveny tak, aby se nemohly uvolnit ani posunout. 12.Pohybovat se nebo dopravovat materiál po stropech z tenkostěnných materiálů je dovoleno až po provedení opatření, které znemožní jejich poškození nebo propadnutí osob na nich se nacházejících.

- 27 13.Pohybovat se po osazených prefabrikovaných vodorovných nosných konstrukcích je dovoleno jen tehdy, jsou-li zabezpečeny proti uvolnění a sesunutí. XII. Stavebně montážní práce 1. Montážní pracoviště musí být prokazatelně odevzdáno ve smluvně dohodnutém stavu tak, aby montážní práce probíhaly nerušeně, bez ohrožení osob a konstrukcí a v souladu s bezpečnostními předpisy a požadavky. 2. Montáž musí být prováděna z trvalých nebo prozatímních konstrukcí, dílců a prvků dostatečně únosných, stabilních a zajištěných proti posunutí při splnění bezpečnostních požadavků. 3. Při montáži musí být používány předepsané montážní a bezpečnostní pomůcky a přípravky. 4. Každá montážní četa musí být pro montáž vybavena příslušným počtem montážních a bezpečnostních přípravků a zařízení, které jsou specifické pro různé konstrukční systémy (ochranná zábradlí, poklopy apod.). Jejich skladba a rozsah použití je stanoven v technologickém postupu. 5. Montážní a bezpečnostní přípravky, sloužící k zajištění bezpečné montáže, zejména bezpečnosti osob při montáži ve výšce, musí být upevněny k dílcům ještě na zemi (výchozí úrovni) před jejich zdvihem, nevylučuje-li to technologický postup montáže. 6. Vázací prostředky musí být voleny tak, aby zajišťovaly zavěšení dílců podle dokumentace výrobce. 7. Způsob upevnění, místo upevnění a seřízení vázacích prostředků musí být voleno tak, aby upevnění i uvolnění vázacích prostředků mohlo být provedeno bezpečně. 8. Současně s postupem montáže musí být do stavby zabudovávána projektovaná trvalá schodiště, rampy a žebříky, aby se mohly v průběhu prací používat. Z technologických důvodů je možno použít pro výstup nebo sestup osob prozatímní komunikační konstrukce. Tyto požadavky musí být uplatňovány již v technologickém postupu montáže. 9. Svislá doprava osob na konstrukce vyšší než 30 m musí být zajištěna výtahem nebo montážním košem, pokud to charakter konstrukce nebo postup práce nevylučuje. 10.Doprava osob pomocí montážního koše musí být v souladu s technologickým postupem a musí být prokazatelně odsouhlasena pověřenou osobou, která je odborně způsobilá. 11.Při odebírání dílců ze skládky nebo z dopravního prostředku musí být zbývající dílce vždy řádně zajištěny proti překlopení nebo sesutí. 12.Před uvázáním musí být dílce i závěsná oka (háky, šrouby apod.) znovu vazačem prohlédnuta. Vázací prostředky musí být v zimě očištěny od sněhu a námrazy. Je zakázáno zvedat břemena zasypaná, upevněná, přimrzlá nebo přilnutá vytahováním a odtrhováním, pokud není možno zjistit sílu k tomu potřebnou nebo pokud zařízení není vybaveno přetěžovací pojistkou. 13.Břemeno musí být před zdvihem a další manipulací upevněno a zajištěno tak, aby nemohlo dojít k jeho pádu, popřípadě pádu jeho částí. Břemeno nesmí být uvazováno nebo zavěšováno v místech, kde by mohlo dojít k vysmeknutí nebo vzájemnému poškození vázacího nebo závěsného prostředku a břemene. Ostré hrany břemene, které by mohly poškodit vázací prostředek, musí být chráněny vhodným způsobem. Vázací prostředek,

- 28 jdoucí přes ostré hrany břemene, které by jej mohly poškodit, musí být chráněn vhodným způsobem. 14.Před vlastním zdvihem břemene musí být prověřena bezpečnost zavěšení břemene nadzvednutím a kontrolou způsobu zavěšení břemene a závěsných prostředků. Teprve po této kontrole může být dán pokyn ke zdvihu. 15.Není-li možné dosáhnout při dopravě břemene k místu montáže jeho klidného pohybu, musí být břemeno vedeno pomocnými lany. 16.Pomocnými lany mohou být břemena vedena jen z bezpečného a pevného místa. Lana jsou přitom upevněna způsobem vylučujícím nebezpečí úrazu osoby při jejich odepínání. Vodicí lano nesmí být omotáváno nebo jinak upevňováno na částech těla osoby. 17.Při zvedání dílců pomocí čepů musí být závěsná lana rozepřena rozpěrkou, aby při zdvihu prošla část dílce (např. hlava sloupu) volně mezi lany závěsu. Čep musí být vždy ve vodorovné poloze a zajištěn proti vypadnutí. 18.Při manipulaci je zakázáno vstupovat na zavěšené dílce a klást na ně pracovní nářadí a materiál. 19.Během postupu montážních prací musí být na konstrukci průběžně prováděna vyztužení, vzepření, kotvení a jiná stabilizační zajištění. Současně musí být průběžně montovány trvalé části konstrukce, jako jsou zábradlí, plošiny a podobně. 20.Při osazování a po uložení stropních nebo střešních plošných dílců musí být zajištěna dostatečná únosnost místa práce vzhledem k předpokládanému způsobu montáže. Na tyto dílce lze vstupovat bez zvláštního zajištění pouze v případě, kdy jednotlivé dílce jsou bezpečné proti prolomení. Na zaklopené ploše, jako jsou patra nebo střechy, nesmí docházet k takovému soustředění osob a materiálu na jednom dílci, při kterém by bylo překročeno zatížení předpokládané v dokumentaci. Zásady pro zajištění osob při práci s ohledem na navrhovaný druh plošných dílců jsou na základě statických výpočtů stanoveny již v dokumentaci stavby. 21.Při manipulaci s dílcem se osoby musí zdržovat v bezpečné vzdálenosti. Teprve po jeho ustálení nad místem montáže se k němu osoby mohou přibližovat a z bezpečné plošiny nebo podlahy mohou provádět jeho osazení a zajištění proti vychýlení. Dílec se odvěšuje od závěsu zdvihacího prostředku teprve po tomto zajištění. 22.Svislé dílce musí být po osazení bezpečně zajištěny (šrouby, montážními stolicemi, vzpěrami, zaklínováním v základové patce apod.). Uvolnění vázacích prostředků ze svislých dílců lze provést z bezpečného místa (pracovní plošiny, montážního koše), popřípadě dálkovým odepínáním ze země a podobně. Stejné zásady musí být uplatňovány při osazování prvních vodorovných dílců montovaného podlaží. 23.Po zajištění a uvolnění dílců z vázacích prostředků se pokračuje v jejich konečném upevnění (svařováním, zabetonováním, šroubovaným spojením apod.). Následující dílec lze osazovat teprve tehdy, až je předcházející dílec bezpečně uložen a upevněn podle technologického postupu. 24.Montážní přípravky pro dočasné zajištění dílců mohou být odstraňovány až po konečném upevnění a prostorovém ztužení montované konstrukce. 25.Dílce, které mohou být po osazení do konstrukce rozkmitány větrem, musí být okamžitě po osazení vyztuženy navazujícími prvky tak, aby konstrukce tvořila tuhý celek.

- 29 26.Ocelové konstrukce musí být v průběhu montáže uzemněny. 27.Při montážních pracích ve výškách musí být osoby provádějící montáž nebo přecházející po konstrukci zajištěny proti pádu. XIII. Bourací a rekonstrukční práce 1. Technologický postup bouracích a rekonstrukčních prací musí být zpracován zhotovitelem na základě zevrubné prohlídky bourané, respektive rekonstruované stavby a jejího statického posouzení tak, aby v průběhu prací nedošlo k nekontrolovanému porušení stability stavby nebo její části. Musí být uskutečněn průzkum stavu stavby a jejího okolí, zjištěny sítě technického vybavení území a stav dotčených sousedních objektů. K průzkumu jsou využívány stávající podklady o objektu a podklady o stavbách sousedních. O provedeném průzkumu musí být vyhotoven zhotovitelem zápis. 2. Práce, jako bourání staveb vyšších než přízemních, strhávání nebo bourání svislých konstrukcí od výšky 3 m, bourání schodišť a vysunutých částí, rekonstrukce a bourání, při kterých dochází ke změně konstrukční bezpečnosti objektu, strojní bourání, bourání specifickými metodami (řezání kyslíkem apod.) a bourací práce nad sebou, musí být prováděny zacvičenými osobami pod dozorem pověřené osoby. 3. Při bourání, které provádí dvě nebo více pracovní skupiny současně, musí být zajištěn dozor pověřenou osobou.. 4. Při změně podmínek v průběhu bouracích a rekonstrukčních prací musí být technologický postup upraven tak, aby vždy byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví při práci. 5. Před započetím bouracích nebo rekonstrukčních prací musí být vymezen ohrožený prostor podle technologie prováděných prací, zajištěn proti vstupu nepovolaných osob, bezpečně zajištěny vstupy do staveb i ochrana veřejného zájmu ohroženého těmito pracemi. Ustanovení o pracích ve výškách, uvedená v příloze č. 4 k tomuto nařízení, tímto nejsou dotčena. 6. Průzkumem zjištěné podzemní prostory (dutiny, studně a jiné podzemní stavby) musí být před započetím prací zasypány nebo jiným způsobem zajištěny. 7. Rozvodné sítě a kanalizace nebo zařízení, instalované v bouraných nebo rekonstruovaných stavbách, musí být před započetím prací odpojeny a zajištěny tak, aby se nedaly použít. Podle potřeby musí být zajištěny proti poškození i sítě, do kterých ústí přípojky z bouraných staveb. Pokud z provozních důvodů nelze u rekonstruovaných staveb odpojit rozvodné sítě a kanalizaci, musí být zhotovitelem stanovena opatření k zajištění jejich bezpečného provozu. 8. Pro odběr elektrického proudu pro potřeby bouracích prací musí být ve stavbě zřízeno samostatné vedení. Pro snížení prašnosti bouracích prací kropením musí být zajištěn zdroj vody. Tyto přípojky jsou v průběhu bouracích prací zabezpečeny proti poškození. 9. Zahájení bouracích prací se uskutečňuje jen na základě písemného příkazu pověřené osoby a po vybavení pracoviště pomocnými konstrukcemi, materiálem a pomůckami určenými v technologickém postupu. 10.Při bourání musí být zajištěn ohrožený prostor, ve kterém se bourací práce provádějí. Pokud tomu technologie bourání nebrání, musí být ohrožený prostor v zastavěném území

- 30 vymezen oplocením do výšky 1,8 m. Není-li možno prostor oplotit, musí být zajištěn jiným vhodným způsobem (střežením, vyloučením provozu apod.). 11.Bourací práce je nutno provádět tak, aby nedošlo k ohrožení vedlejších staveb, zejména těch, které rozebíráním přiléhajících staveb ztratily oporu. Způsob statického zajištění okolních objektů je dán dokumentací stavby nebo technologickým postupem. 12.Pomocné konstrukce vybudované uvnitř staveb nebo na jejích vnějších stranách nesmí být zatěžovány vybouraným materiálem a nesmí být přes ně strháván materiál z bourané stavby, pokud nejsou k tomu účelu navrženy. 13.Materiál z bourané části stavby musí být odstraňován tak, aby nedošlo k přetížení podlah nebo stropů. 14.Vybouraný materiál musí být skladován tak, aby neomezoval další průběh bouracích prací. 15.Bourání nesmí být přerušeno, pokud není zajištěna stabilita bourané konstrukce nebo její části. Tento požadavek platí i v případě nutného přerušení bourání z důvodu náhlého zhoršení povětrnostní situace. 16.Při částečném bourání, rekonstrukci a modernizací staveb, které zůstávají v provozu nebo jsou obydleny, musí být v technologických postupech zakotveno bezpečnostní zajištění prostor, včetně kontrol pracovišť z hlediska ochrany osob. 17.Vstupy, výstupy, vjezdy a výjezdy do prostor bourané stavby i na jednotlivá pracoviště musí být zajištěny od zahájení prací až do jejich ukončení a musí být pro tento účel viditelně označeny. 18.Bourání střešní konstrukce nebo krovů strháváním pomocí lan a tažných strojů lze provádět jen tehdy, jestliže byla učiněna opatření ke stabilizování ostatních bouráním nedotčených části konstrukce. 19.Pokud není únosnost bourané konstrukce zajištěna, musí se bourání provádět ze samostatné pomocné konstrukce. 20.Při ručním bourání mohou být konstrukční prvky odstraněny jen tehdy, nejsou-li zatíženy. 21.Při bourání zdí, které stabilizují vystupující konstrukce (balkóny, arkýře apod.), musí být tyto konstrukce zajištěny tak, aby nedošlo k nežádoucí ztrátě jejich stability. 22.Ruční bourání nosných konstrukcí musí být prováděno zásadně vertikálním směrem shora dolů. 23.Postupné bourání panelových staveb musí být prováděno až po rozpojení jednotlivých panelů a zajištění jejich stability. 24.Ruční bourání stropů s nosnou dřevěnou konstrukcí je dovoleno tehdy, když jsou zdi nad ní zbourané, nosné prvky jsou odkryté a ze stropů je odstraněn bouraný materiál. 25.Stropní části musí být před případným uvázáním na zvedací zařízení uvolněny od ostatních konstrukcí. 26.Bourat klenbu uvolněním části konstrukce, která ji zajišťuje, je možné pouze strojním způsobem. 27.Bourací práce nad sebou lze provádět pouze za předem stanovených podmínek k zajištění bezpečnosti osob určených v technologickém postupu. 28.Musí být stanoven dohodnutý signál, kterým dá v případě ohrožení pověřená osoba, která řídí bourací práce, pokyn k okamžitému opuštění pracoviště.

- 31 -

XIV. Svařování a nahřívání živic v tavných nádobách Za splnění požadavků bezpečnosti práce a ochrany zdraví při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách zařízení se považuje: g) seznámení osob s obsluhou, popřípadě údržbou výrobních a pracovních prostředků a provádění svářečských prací a prací se živicemi odborně způsobilými osobami,. h) dodržování stanoveného technologického postupu, zajištění přechodných pracovišť proti vstupu nepovolaných osob a jejich označení bezpečnostními značkami, i) dodržování zákazu práce touto technologií ve výšce, kde osoby pracují blíže než 1,5 m od okraje pracoviště nezajištěného proti pádu, j) dodržování podmínek požární bezpečnosti podle zvláštních právních předpisů. XV. Lepení krytin na podlahy, stěny, stropy a jiné konstrukce Za splnění požadavků bezpečnosti práce při lepení krytin z plastových, pryžových, korkových a jiných materiálů se považuje: k) dodržování stanoveného technologického postupu, l) seznámení osob provádějících lepení s vlastnostmi používaných lepidel a s jejich bezpečným zacházením, m) při lepení v uzavřených prostorách zajištění větrání, které zaručí nepřekročení maximálně přípustných koncentrací škodlivin, n) v případě použití lepidel, jejichž páry mohou tvořit výbušnou směs - vyloučení manipulace s otevřeným ohněm (kouření, svařování, topení lokálními topidly apod.), včetně odpojení plynu, příp. i elektrického proudu po celou dobu lepení a nejméně 24 hodin po ukončení lepení, - zajištění intenzivního nepřerušovaného větrání po celou tuto dobu, - vymezení pracovního prostoru včetně přilehlého prostoru, - označení bezpečnostními značkami, - zajištění příslušného vybavení (zábrany, hasicí přístroje apod.), přičemž pracovní prostor zahrnuje v tomto případě obvykle podlaží, kde se provádí lepení, podlaží pod ním a nad ním, popř. další přilehlé prostory, kde může dojít k vyšší koncentraci výbušných par, popř. škodlivin, nežli je přípustné; vyloučen je vstup nepovolaných osob do takto vymezeného a označeného prostoru, o) zajištění bezpečného umělého osvětlení, pokud se práce provádějí bez osvětlení denního, p) seznámení všech osob, které se nacházejí ve stavbách, kde se budou tyto práce provádět, s termínem zahájení prací a se způsobem jejich bezpečného chování během nich, q) bezpečné uložení zbytků hořlavin a použitých materiálů a jejich ekologická likvidace předem stanoveným postupem. XVI. Malířské a natěračské práce Za splnění požadavků bezpečnosti práce při malířských a natěračských pracích se považuje:

- 32 -

r) s)

při provádění úprav povrchů stavebních a jiných konstrukcí nátěrovými systémy dodržení stanovených technologických postupů s přihlédnutím k návodu výrobce a určenému způsobu ochrany osob před škodlivinami vznikajícími při provádění těchto prací, provádění těchto prací ve schodišťových prostorách z pracovních podlah nebo ze žebříků k tomu upravených.

XVII. Sklenářské práce Za splnění požadavků bezpečnosti práce a ochrany zdraví při sklenářských pracích se považuje: t) u) v) w) x) y) z) aa)

stav, kdy je při ruční manipulaci se sklem manipulační plocha rovná, upravená a zpevněná, při odebírání skla z přepravníků je zajištěno, že nedojde k jejich převržení a nežádoucímu pohybu, dodržení zákazu manipulovat na venkovních prostranstvích s tabulovým sklem o ploše větší než 1 m2 při silném větru a při teplotě během směny nižší než -5 °C, zasklívání oken, výkladů, světlíků a podobných konstrukcí ve výšce jen z pevných a bezpečných pracovních podlah nebo pohyblivých pracovních plošin, zasklívání a přesun skla o ploše přes 3 m2 nejméně třemi osobami, přenášení (nošení) tabulí skla delších než 2 m pomocí přípravků, vhodné podložení a zajištění jednotlivých tabulí skla proti překlopení, ukládání skleněného odpadu do zvláštních k tomu určených nádob.

XVIII. Práce na údržbě a opravách staveb a jejich vybavení Za bezpečné provádění prací na údržbě a opravách staveb a jejich vybavení se považuje provádění prací dle stanovených pracovních a technologických postupů osobami odborně způsobilými pro výkon určité činnosti a určenými k obsluze a používání výrobních a pracovních prostředků a zařízení. V případech, kdy jsou prováděny činnosti s vyšším stupněm nebezpečí, je dovoleno provádění prací pouze na základě rozhodnutí pověřené osoby a za podmínek určených touto osobou.

- 33 Příloha č. 4 k nařízení vlády č. …../… Sb. Požadavky na práce ve výškách a nad volnou hloubkou I. Základní ustanovení 1. Ochrana proti pádu, propadnutí nebo sklouznutí osob je dostatečná, pokud je provedena technickou konstrukcí nebo osobními ochrannými pracovními prostředky proti pádu z výšky, nezávisle na výšce na všech pracovištích a komunikacích nad vodou nebo jinými látkami, kde hrozí nebezpečí poškození zdraví, a od výšky 1,5 m na všech ostatních pracovištích a komunikacích. 2. Ochrana proti pádu se nevyžaduje, jestliže a) pracoviště nebo komunikace jsou na plochách se sklonem do 10° včetně od vodorovné roviny a jsou vymezeny zábranou, umístěnou nejméně 1,5 m od hrany pádu, b) místo práce uvnitř objektu je nejméně 0,6 m pod korunou zdi, na které se pracuje. 3. Při práci na souvislých plochách ve výšce není třeba provádět zajištění proti pádu na volném okraji, popřípadě proti propadnutí pro celou plochu, ale jen pro plochu, prostor nebo místo výkonu práce, kde se pracuje, včetně přístupových komunikací. Technická konstrukce pak musí přesahovat krajní polohy pracovní plochy nejméně o 1,5 m na každou stranu. Jako vymezení pracovní plochy ve směru do plochy souvislé lze použít zábranu. 4. Současně s postupem prací do výšky se musí souběžně zakrývat všechny vzniklé otvory a prohlubně půdorysného rozměru kratší strany nebo průměru nad 0,25 m především ochrannými poklopy, zajištěnými proti posunutí, nebo se zabezpečují jinou ochrannou konstrukcí. 5. Na všech plochách, které nezaručují, že jsou bezpečné proti prolomení zatížením osobami, případně toto zatížení není vhodně rozloženo pomocnou konstrukcí (pracovní popř. přístupová podlaha apod.), se provede zajištění proti propadnutí. II. Zajištění proti pádu technickou konstrukcí 1. Rozměry konstrukcí musí odpovídat povaze prováděných prací, předpokládaným rizikům a umožňovat bezpečnou chůzi. Výběr vhodných přístupů na krátkodobá pracoviště ve výšce musí odpovídat četnosti použití, potřebné výšce práce a době jejího trvání. Zvolené řešení musí umožňovat evakuaci v případě hrozícího nebezpečí. Pohyb na pracovních podlahách a dalších plochách ve výšce a přístupy k nim nesmí vytvářet žádná další rizika pádu. Kolektivní ochranná opatření mají přednost před ochrannými opatřeními pro jednotlivce. 2. V závislosti na typu konstrukce musí být přijata odpovídající opatření ke snížení rizik pro osoby používající tyto druhy prostředků. V případě potřeby musí být zajištění provedeno osazením ochrany proti pádu s odpovídajícím uspořádáním a dostatečnou pevností k zabránění nebo zastavení pádu z výšky. Zároveň se v maximální možné míře dbá na zamezení úrazů osob při jejich zachycení. Kolektivní ochrana proti pádu může být přerušena pouze v místech žebříkových nebo schodišťových přístupů.

- 34 3. Požadavky na technické konstrukce, to je požadavky na jejich navrhování, konstrukční provedení, montáž, demontáž, používání a údržbu, jsou dány technologickými postupy a příslušnými technickými předpisy, popřípadě návody výrobce na montáž, používání a demontáž těchto konstrukcí. 4. Použitá zábradlí musí být dostatečně vysoká a dostatečně pevná. Skládají se alespoň z madla zábradlí, střední tyče a zarážky u podlahy, nebo je použita jejich odpovídající náhrada. 5. Jestliže provedení dílčí činnosti vyžaduje dočasné odstranění kolektivní ochrany proti pádu, musí být přijata účinná náhradní bezpečnostní opatření. Práce ve výšce se nezahájí, dokud nejsou tato opatření zavedena. Jakmile je příslušná činnost dokončena, osadí se opět buď trvalá nebo dočasná kolektivní ochrana proti pádu. 6. Technické konstrukce ve výšce mohou být osazeny jen v případě, že povětrnostní situace neohrozí bezpečnost a zdraví osob. III. Zajištění proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky 1. Osobní ochranné pracovní prostředky proti pádům z výšky se použijí v případech, kdy nelze použít technickou konstrukci. Zvolené prostředky musí odpovídat povaze prováděné práce, předpokládaným rizikům a povětrnostní situaci a musí umožňovat bezpečný pohyb. 2. Osobními ochrannými pracovními prostředky proti pádům z výšky jsou prostředky osobního zajištění, které odpovídají požadavkům zvláštních právních předpisů.3) Těmito prostředky jsou a) osobní ochranné pracovní prostředky pro pracovní polohování a prevenci proti pádům z výšky (pracovní polohovací systémy), b) osobní ochranné pracovní prostředky proti pádům z výšky (systémy zachycení pádu). 3. Osobní ochranné pracovní prostředky se používají samostatně nebo v kombinacích prvků systémů a musí odpovídat návodům k používání dodaným výrobcem tak, že je zcela zabráněno pádu osoby z výšky nebo je pád bezpečně zachycen a zachycenou osobu lze bezpečně vyprostit, popřípadě dopravit do bezpečného místa. V případě pádu musí dojít k zachycení osoby v dostatečné výšce nad terénem (podlahou, konstrukcí apod.), aby se vyloučilo její zranění. 4. Osobní zajištění proti pádu musí trvat po celou dobu práce v místech s nebezpečím pádu, včetně přemísťování na jiné místo práce. 5. Každá osoba se musí před použitím osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu vizuálně přesvědčit o jejich kompletnosti, provozuschopnosti a nezávadném stavu. 6. Vhodný osobní ochranný pracovní prostředek proti pádu, respektive systém polohování, popřípadě zachycení pádu, včetně kotevních míst, musí být určen v technologickém postupu. Pokud se jedná o jednoduché práce, které zpracování technologického postupu nevyžadují, určí vhodný způsob zajištění proti pádu, respektive polohování, včetně míst kotvení, pověřená osoba. Místo kotvení osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu musí být ve směru pádu dostatečně odolné. 1)

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb. Nařízení vlády č. 172/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, ve znění nařízení vlády č. 284/2000 Sb.

- 35 7. Přístupy v závěsu na laně a polohovací zařízení lze používat jen v případech, kdy z posouzení rizik vyplývá, že práce může být vykonána bezpečně a že použití jiných pracovních prostředků není odůvodněné. S ohledem na související rizika, čas potřebný pro provedení práce a plnění ergonomických požadavků musí být přednostně používána sedačka s vhodnými doplňky. 8. Použití závěsu na laně s polohovací technikou musí vyhovovat následujícím podmínkám a) systém je tvořen nejméně dvěma samostatnými lany, přičemž jedno slouží jako nosný prostředek pro přístup, sestup a zavěšení (pracovní lano) a další jako záložní (bezpečnostní lano), b) osoby používají vhodný postroj a jsou připojeny k bezpečnostnímu lanu, c) pracovní lano je vybaveno bezpečnými prostředky pro výstup a sestup a má samosvorný systém k zabránění pádu osoby, která ztratí kontrolu nad svým pohybem; bezpečnostní lano je vybaveno pohyblivým systémem zamezujícím pádu, který sleduje pohyb osoby, d) nářadí a další vybavení užívané při práci je přichyceno k postroji, sedačce nebo jiným vhodným způsobem zajištěno proti pádu, e) práce je prováděna podle připraveného technologického postupu a pod dohledem tak, aby osoba konající práci mohla být v případě nouze okamžitě vyproštěna, f) osoby provádějící tyto práce jsou pro předpokládané činnosti vyškoleny, zejména pak pro vyprošťovací postupy při mimořádných událostech. IV. Práce na žebřících 1. Žebřík lze použít jako pracoviště při práci ve výšce pouze v případech, kdy použití jiných bezpečnějších pracovních prostředků není odůvodněné vzhledem k nízké úrovni rizika, případně místním okolnostem, které nemůže zhotovitel změnit. Žebřík lze používat jen pro krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití ručního nářadí. 2. Při výstupu, sestupu a práci na žebříku musí být osoba otočena obličejem k žebříku a má v každém okamžiku možnost bezpečně se zachytit nebo opřít. 3. Po žebříku lze vynášet (snášet) břemena o hmotnosti do 15 kg. 4. Po žebříku může vystupovat (sestupovat), popřípadě na něm pracovat jen jedna osoba. 5. Ze žebříku se nesmějí vykonávat práce, při nichž se používá ručních pneumatických nářadí, přenosných řetězových pil a jiných podobných nebezpečných nástrojů nebo nářadí. 6. Žebřík musí přesahovat výstupní (nástupní) plošinu min. o 1,1 m, případně lze tento přesah nahradit pevnými madly nebo jinou pevnou částí konstrukce, za kterou se lze spolehlivě přidržet. Sklon žebříku nesmí být menší než 2,5: 1, za příčlemi musí být volný prostor alespoň 0,18 m a u paty žebříku ze strany přístupu musí být zachován volný prostor alespoň 0,6 m. 7. Žebřík musí být umístěn tak, aby byla zajištěna jeho stabilita po celou dobu použití. Přenosný žebřík musí být postaven na stabilním, pevném, dostatečně rozměrném, nepohyblivém podkladu tak, aby příčle byly vodorovné. Závěsný žebřík musí být upevněn bezpečným způsobem a, s výjimkou provazových žebříků, zajištěn proti možnosti posunutí a rozkývání. 8. U přenosných žebříků musí být zabráněno jejich podklouznutí zajištěním bočnic na horním nebo dolním konci použitím protikluzných přípravků nebo jiných opatření s odpovídající

- 36 účinností. Skládací a výsuvné žebříky musí být užívány tak, aby jednotlivé díly byly zajištěny proti vzájemnému pohybu. Pojízdné žebříky musí být před použitím zajištěny proti pohybu. 9. Na žebříku se pracuje jen v bezpečné vzdálenosti od jeho horního konce, kterou je u jednoduchého žebříku opěrného vzdálenost chodidel nejméně 0,8 m, u dvojitého žebříku nejméně 0,5 m od jeho horního konce. 10.Při práci na žebříku, kdy je osoba chodidly ve výšce větší než 5 m, musí být zajištěna proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky. 11.U žebříků musí být pravidelně prováděny kontroly a případné zkoušky v souladu s požadavky návodu na používání dodaného výrobcem. 12.Chůze na dřevěném dvojitém žebříku (malířské práce) musí být prováděna zacvičenými osobami, pokud jim nehrozí pád z větší výšky jak 1,5 m a pohybují-li se po ploše, kde je vyloučeno nebezpečí ztráty stability žebříku. V. Zajištění proti pádu předmětů a materiálu 1. Materiál, nářadí a pomůcky musí být uloženy, popřípadě skladovány ve výškách tak, že jsou po celou dobu uložení zajištěny proti pádu, sklouznutí nebo shození větrem jak během práce, tak po jejím skončení. 2. Pro upevnění nářadí, uložení drobného materiálu (hřebíky, šrouby apod.) musí být použity vhodná výstroj nebo upravený pracovní oděv. 3. Konstrukce pro práce ve výškách nesmí být přetěžovány; hmotnost materiálu, pomůcek, nářadí, včetně počtu osob, nesmí přesahovat zatížení konstrukce předpokládané v technické dokumentaci. VI. Zajištění pod místem práce ve výšce a jeho okolí 1. Prostory, nad kterými se pracuje, je nutno vždy bezpečně zajistit, aby nedošlo k ohrožení osob a veřejného zájmu. 2. Za bezpečné zajištění ohrožených prostorů lze považovat a) vyloučení provozu, b) použití ochranné konstrukce v úrovni místa práce ve výšce nebo použití záchytné konstrukce pod místem práce ve výšce, c) ohrazení dvoutyčovým zábradlím minimální výšky 1,1 m s tyčemi upevněnými na nosných sloupcích s dostatečnou stabilitou; pro práce nepřesahující rozsah jedné pracovní směny postačí vymezit ohrožený prostor jednotyčovým zábradlím, popřípadě zábranou vysokou minimálně 1,1 m, d) střežení prostoru určenou osobou po celou dobu ohrožení. 3. Ohrožený prostor, ve kterém je nutné vyloučit provoz, popřípadě ho chránit, vymezit ohrazením nebo střežit, musí mít šířku od okraje pracoviště nebo pracovní podlahy nejméně a) 1,5 m při práci ve výšce od 3 m do 10 m včetně, b) 2 m při práci ve výšce nad 10 m do 20 m včetně, c) 2,5 m při práci ve výšce nad 20 m do 30 m včetně, d) 1/10 výšky objektu při práci ve výšce nad 30 m.

- 37 Šířka ohroženého prostoru se vytyčuje od paty kolmice, která prochází vnější hranou volného okraje místa práce ve výšce. 4. Při práci na plochách se sklonem větším než 25° od vodorovné roviny se rozšiřuje každé pásmo ohroženého prostoru o 0,5 m. Obdobně se rozšiřuje toto pásmo o 1 m na všechny strany od půdorysného profilu vertikálně dopravovaného břemene v místech dopravy materiálu. VII. Práce na střeše 1. Osoby vykonávající práci na střeše je nutno chránit proti a) pádu ze střešních plášťů na volných okrajích, b) sklouznutí z plochy střechy při jejím sklonu nad 25°, c) propadnutí střešní konstrukcí. 2. Zajištění proti pádu ze střechy nejen po obvodu, ale i do světlíků, technologických a jiných otvorů, je splněno použitím ochranné, případně záchytné konstrukce, nebo použitím osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu. 3. Zajištění proti sklouznutí je splněno použitím žebříků, upevněných v místě práce a potřebných komunikací, případně použitím ochranné konstrukce nebo osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu. U střech se sklonem nad 45° od vodorovné roviny je nutno použít vedle žebříků ještě osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu. 4. Zajištění proti propadnutí se provádí na všech střešních pláštích, kde je půdorysná vzdálenost mezi latěmi nebo jinými nosnými prvky střešní konstrukce větší než 0,25 m a kde není zaručeno, že jednotlivé střešní prvky jsou bezpečné proti prolomení zatížením osobami, případně není toto zatížení vhodně rozloženo pomocnou konstrukcí (pracovní nebo přístupová podlaha apod.). 5. Stavba a oprava komínů ze střechy se sklonem nad 10° se provádí z bezpečných pracovních podlah. VIII. Pomocné stavební konstrukce 1. Lešení je montováno, demontováno nebo podstatným způsobem přestavováno jen pod dozorem pověřené osoby, která je pro tuto činnost odborně způsobilá. Osoby provádějící uvedené činnosti musí splňovat požadavky na zvláštní odbornou způsobilost a zácvik. Stanovený obsah znalostí a dovedností je zaměřen zejména na a) pochopení návodu na montáž, demontáž nebo přestavbu příslušného lešení, b) bezpečnost během montáže, demontáže nebo přestavby příslušného lešení, c) opatření k ochraně před rizikem pádu osob nebo předmětů, d) bezpečnostní opatření v případě změny povětrnostní situace, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost příslušného lešení, e) přípustná zatížení, f) další rizika, která mohou být spojena s montáží, demontáží nebo přestavbou. 2. Pomocné stavební konstrukce pro provádění stavebních prací lze používat výhradně v provedení, které odpovídá technické dokumentaci a návodům na montáž, užívání a demontáž těchto konstrukcí. Návod na montáž, včetně potřebných doplňujících nákresů a dokumentů, musí být k dispozici osobám, které konstrukci montují, používají a demontují. 3. Pokud pro lešení není dostupná potřebná dokumentace nebo tato dokumentace nepokrývá příslušné konstrukční provedení, musí být proveden individuální výpočet pevnosti a

- 38 stability, kromě případů, kdy je lešení smontováno v souladu s všeobecně uznávanými konstrukčními požadavky. 4. V závislosti na složitosti zvoleného lešení navrhne odborně způsobilá osoba konkrétní postup montáže, používání a demontáže. Ten může mít podobu obecného postupu, doplněného o údaje vycházející ze specifických požadavků na příslušné lešení. 5. Pomocné stavební konstrukce lze považovat za bezpečné tehdy, pokud: a) jsou založeny na dostatečně únosný terén nebo konstrukci, jejíž únosnost je staticky prokázána, b) nosné součásti jsou zajištěny proti podklouznutí buď připevněním k základové ploše nebo jiným způsobem s odpovídající účinností, který zajišťuje stabilitu lešení; pojízdná lešení jsou zajištěna vhodnými zařízeními proti náhodnému pohybu během práce, c) jsou provedeny tak, aby tvořily prostorově tuhý celek, zajištěný proti lokálnímu nebo celkovému vybočení, posunutí nebo překlopení, d) jsou dostatečně pevné a odolné vůči vnějším silám a nepříznivým vlivům; jsou schopné přenést předpokládané zatížení a jejich funkce je prokázána statickým výpočtem nebo jiným dokladem, e) rozměry, tvar a vybavení podlah odpovídají povaze prováděných prací, podlahy umožňují bezpečný pohyb a práci v obvyklé pracovní výšce, f) podlahy jsou osazeny takovým způsobem, aby se jejich součásti při běžném použití neposouvaly, v podlahách a mezi podlahovými dílci a svislou kolektivní ochranou proti pádu nejsou nebezpečné mezery, g) pohyblivé konstrukce jsou zabezpečeny proti samovolným pohybům, h) místa práce na nich jsou přístupná po bezpečných komunikacích (žebříky, schody, rampy nebo výtahy). Pokud nejsou části pomocných stavebních konstrukcí připraveny k používání, například během montáže, demontáže nebo přestavby, jsou označeny bezpečnostními značkami a jsou zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob. 6. Před uvedením do provozu jsou pomocné stavební konstrukce předány a převzaty do užívání zápisem sepsaným na základě odborné prohlídky a zaručujícím jejich úplné dokončení a vybavení. Zápis o předání a převzetí se nevyžaduje u: a) normalizovaných nebo typizovaných lehkých pracovních lešení o výšce do 1,5 m, b) jednomístných sedaček, c) pohyblivých pracovních plošin, pokud nebyly při přemísťování na jiné pracoviště demontovány jejich nosné části, přičemž za demontáž se nepovažuje úprava nosných částí do přepravní polohy. 7. Není-li stanoveno v provozní dokumentaci jinak, musí být pomocné stavební konstrukce v intervalu jednoho měsíce podrobovány odborným prohlídkám. Po mimořádných okolnostech, které by mohly mít nepříznivý vliv na bezpečnost lešení (po bouři, silném . sněžení, apod.), musí být provedena odborná prohlídka ihned. 8. Žebříky není dovoleno používat jako podpěrný nebo nosný prvek podlah lešení s výjimkou žebříků, které jsou k tomuto účelu výrobcem určeny. 9. Ke zvyšování místa práce nebo k výstupu není dovoleno používat labilní předměty a předměty určené k jinému použití (vědra, sudy, židle, stoly, bezpečnostní sítě apod.).

- 39 IX. Shazování předmětů a materiálu 1. Shazování předmětů, zbytků stavebních hmot a materiálu na níže položená místa nebo plochy je dovoleno jen za předpokladu, že: a) místo dopadu je zabezpečeno proti vstupu osob (ohrazením, vyloučením provozu, střežením apod.) a jeho okolí je chráněno proti případnému odrazu nebo rozstřiku shozeného předmětu nebo materiálu, b) materiál je shazován uzavřeným shozem až do místa uložení, c) je provedeno opatření, zamezující nadměrné prašnosti, hlučnosti, popřípadě vzniku jiných nežádoucích účinků. 2. Není dovoleno shazovat předměty, u kterých není možno bezpečně předpokládat místo dopadu (plechy, krytina, desky apod.), nebo předměty, které by mohly osoby provádějící tyto činnosti strhnout z výšky. X. Přerušení práce ve výškách Při nepříznivé povětrnostní situaci je zhotovitel povinen zajistit přerušení prací. Za nepříznivou povětrnostní situaci, která výrazně zvyšuje nebezpečí pádu nebo sklouznutí, se při pracích ve výškách považuje: a) bouře, déšť, sněžení a tvoření námrazy, b) bouřlivý vítr při práci na zavěšených pomocných konstrukcích, pojízdných lešeních, žebřících nad 5 m výšky práce a při použití osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu z výšky; v ostatních případech silný vítr, c) dohlednost v místě práce menší než 30 m, d) teplota prostředí nižší než -10 °C. XI. Krátkodobé práce ve výškách Při krátkodobých pracích ve výškách se mohou stavební práce provádět z konzol, z navařených nebo jiným způsobem upevněných příčlí, z profilů ztužujících příhradovou konstrukci nebo podobných nášlapných ploch, pokud osoba provádějící tyto práce použije osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu.