PRIMÁRNÍ PREVENCE – STÁTNÍ SPRÁVA PRIMÁRNÍ PREVENCE V KONTEXTU TVORBY KURIKULA
Zpracovatel: Moravskoslezský kraj (odbor školství, mládeže a sportu) Název projektu: Vytváření pozitivního sociálního prostředí ve školách Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/14.0028
1_u.indd 1
13.2.13 8:59
OBSAH 1
PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÝCH PROJEVŮ CHOVÁNÍ VE ŠKOLSTVÍ NA ÚROVNI VYŠŠÍHO ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÉHO CELKU (PRÁVNĚ-EKONOMICKO-METODICKÁ PROPEDEUTIKA) .... 3
1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 2
Vymezení závazných pojmů v primární prevenci ve školství .............................................. 3 Veřejná správa............................................................................................................5 Organizace primární prevence v institucionálním pojetí veřejné správy .............................. 7 Předpoklady efektivního institucionálního fungování primární prevence .............................. 9 Základní legislativní opora a dokumenty ....................................................................... 10 Financování prevence v oblasti školství: ....................................................................... 11
KURIKULÁRNÍ POLITIKA A PRIMÁRNÍ PREVENCE .................................................................. 12
2.1 2.2 2.3 2.4
Vymezení pojmu kurikula a je vztah k primární prevenci ................................................ 12 Minimální preventivní program jako kurikulární dokument, kurikulární náležitosti primární prevence .................................................................................................................. 13 Vyhodnocení MPP jako nedílná součást tvorby kurikula v oblasti primární prevence........... 15 Stručný příklad postupných kroků tvorby MPP jako kurikulárního dokumentu.................... 16
PhDr. Ladislav Spurný, pracovník pro protidrogovou prevenci a prevenci sociálně patologických jevů
Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Olomouckého kraj
2
1_u.indd 2
13.2.13 8:59
1
PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÝCH PROJEVŮ CHOVÁNÍ VE ŠKOLSTVÍ NA ÚROVNI VYŠŠÍHO ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÉHO CELKU (PRÁVNĚ-EKONOMICKOMETODICKÁ PROPEDEUTIKA)
Úvod Motto: „Prevence je v zásadě o péči, o vzájemných vztazích a o otevřené výměně informací. Neexistují žádné jednoduché odpovědi, pouze moudře vedené rozhovory.“ M. ROSENBAUM Pokud hovoříme o prevenci rizikových projevů chování (dále jen prevence) ve školství (zejména základním a středním), máme ponejvíc na mysli prevenci na primární úrovni. Tedy hovoříme o populaci, která nebyla dosud sociálně patologickými jevy významněji zasažena. Naším úkolem je ochránit účinnou prevencí tuto populaci od toho, aby se podobné zkušenosti vyvarovala i v budoucnu. Primární prevencí pak rozumíme veškeré konkrétní aktivity realizované s cílem předejít problémům a následkům spojeným s rizikových chováním sociálně patologickými jevy, případně minimalizovat jejich dopad a zamezit jejich rozšíření. Tedy přispět k tomu, co dnes bývá označováno globálním pojmem: zdravý životní styl. Nutnost realizovat protidrogovou prevenci ve školství, jako součásti celkové primární prevence rizikových projevů chování, vyplývá v první řadě ze zákona, dále z příslušných nařízení vlády a ze strategických dokumentů zabývajících se protidrogovou politikou přijatých na úrovni státu (tyto lze nalézt především na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR: www.msmt.cz) II. Primární prevence ve veřejné správě krajů – základní pojmy V obsáhlejší kapitole budou probrána následující témata: x x x x
vymezení základních a závazných pojmů v primární prevenci ve školství. veřejná správa a její vztah k primární prevenci. organizace primární prevence v institucionálním pojetí veřejné správy. předpoklady efektivního institucionálního fungování primární prevence
1.1 Vymezení závazných pojmů v primární prevenci ve školství Následné vymezení primární prevence rizikových projevů chování (dále jen primární prevence) se cíleně odvíjí od jejího pojetí v resortu školství, přičemž toto vymezení určuje MŠMT a v resortu školství (např.: v institucionálním smyslu, v praxi škol a školských zařízení apod.) je závazné. Primární prevencí rozumíme veškeré konkrétní aktivity realizované s cílem předejít problémům a následkům spojeným se sociálně patologickými jevy, případně minimalizovat jejich dopad a zamezit jejich rozšíření. Rizikové projevy chování vnímáme v primární prevenci v resortu školství jako celek a až poté je pracovně dělíme na primární prevenci drogových a jiných závislostí a prevenci kriminality. Jde totiž o to, že na úrovni primární prevence jsou rizikové faktory takřka identické a i působení vůči nim je tedy rovněž totožné. Rozdělení má smysl uvést zejména kvůli ekonomickým faktorům dělení projektů na tyto dvě kategorie.
3
1_u.indd 3
13.2.13 8:59
Primární prevence v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy zahrnuje především aktivity v oblastech prevence: x x x x x x x x x x x x
násilí a šikanování. záškoláctví. kriminality, delikvence, vandalismu aj. forem násilného chování. ohrožení mravnosti a ohrožování mravní výchovy mládeže. xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu. užívání návykových látek (vč. opomíjeného alkoholu a kouření), anabolik, medikamentů a dalších látek. onemocnění HIV/AIDS a dalšími infekčními nemocemi souvisejícími s užíváním návykových látek. netolismu (virtuálních drog) a patologického hráčství (gambling). diváckého násilí. komerčního sexuálního zneužívání dětí. syndromu týraných a zneužívaných dětí. sekt, sociálně patologických náboženských hnutí a závislosti na politickém a náboženském extremismu.
Současně s tímto je úkolem primární prevence směřovat i ke včasnému rozpoznání a zajištění včasné intervence zejména v případech: x x
domácího násilí. poruch příjmu potravy (mentální bulimie, mentální anorexie).
Primární prevenci – dle její povahy a zaměření - specifikujeme v resortu školství dalšími vybranými pojmy, které jsou z hlediska terminologie zcela zásadní:
Specifická primární prevence: jde o systém aktivit a služeb, které se zaměřují na práci s populací, u níž lze v případě jejich absence předpokládat další negativní vývoj a který se snaží předcházet nebo omezovat nárůst jeho výskytu.
Nespecifická primární prevence: kterou se rozumí aktivity, které tvoří nedílnou součást primární prevence a jejímž obsahem jsou všechny metody a přístupy umožňující rozvoj harmonické osobnosti, včetně možnosti rozvíjení nadání, zájmů a pohybových a sportovních aktivit. Dále rozlišujeme: x x x
všeobecnou prevenci, která je zaměřena na širší populaci, aniž by byl dříve zjišťován rozsah problému nebo rizika. selektivní prevenci, která je zaměřena na žáky, u nichž lze předpokládat zvýšenou hrozbu rizikového chování. indikovanou prevenci, která je zaměřena na jednotlivce a skupiny, u nichž byl zaznamenán vyšší výskyt rizikových faktorů v oblasti chování, problematických vztahů v rodině, ve škole nebo s vrstevníky.
Podle efektivity se v resortu školství rozeznává: 1. Efektivní primární prevence – kontinuální a komplexní programy, interaktivní programy, především programy pomáhající čelit žákům sociálnímu tlaku, zaměřené na zkvalitnění komunikace, nenásilné zvládání konfliktů, odmítání návykových látek, zvyšování zdravého sebevědomí, zvládání úzkosti a stresu apod. 2. „Neúčinná primární prevence, kterou charakterizuje zastrašování, citové apely, pouhé předávání informací bez bližšího komentáře či vysvětlení, samostatně realizované jednorázové akce, potlačování diskuse, hromadné aktivity nebo promítání filmu by měly být pouze doplňkem, na který by měl vždy navazovat rozhovor v malých skupinkách.
4
1_u.indd 4
13.2.13 8:59
Mezi hlavní cílové skupiny primární prevence v resortu školství patří:
Děti a mládež: cílem působení v oblasti primární prevence je dítě odpovědné za vlastní chování
a způsob života v míře přiměřené jeho věku, a to s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům, schopné dělat samostatná (a pokud možno správná) rozhodnutí. Dále rovněž s přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi, schopné řešit, případně schopné nalézt pomoc pro řešení problémů, s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám a podílející se na tvorbě prostředí a životních podmínek.
Pedagogičtí pracovníci: předpokladem naplňování cílů v oblasti primární prevence je pedagog
vzdělaný, odborně erudovaný, komunikativně, psychologicky a speciálně pedagogicky vybavený. Svou osobností se pozitivně podílí na vývoji sebeuvědomění žáka a je schopen vyučovat za aktivní účasti dětí. Ukazuje se tedy, že zvyšování odolnosti dětí a mládeže proti sociálně patologickým jevům vyžaduje systémovou a koordinovanou přípravu realizátorů preventivních aktivit ve školách a školských zařízeních.
1.2 Veřejná správa x x
je vymezována jako správa veřejných záležitostí ve společnosti zorganizované ve stát. Je projevem realizace výkonné moci ve státě, a to včetně specifického postavení tzv. veřejnoprávní samosprávné moci. Pojmu veřejná správa je přikládán různý význam. V zásadě pod označením veřejná správa rozumíme buď určitý druh činnosti (tj. správu) nebo instituci (organizaci, úřad), která veřejnou správu vykonává. V prvním případě jde o správu v materiálním (funkčním) pojetí, ve druhém případě o správu v pojetí formálním (institucionálním, organizačním). Primární prevence se týkají oba typy.
Veřejná správa se obvykle podle povahy nositele veřejné moci rozčleňuje na státní správu a samosprávu, vykonávanou příslušnými správními orgány, které mají postavení orgánů veřejné správy. Státní správa je i v oblasti primární prevence vykonávaná státem a tvoří základ veřejné správy. Z hlediska subjektů, které ji – na základě zákona – vykonávají, se dělí jednak na státní správu přímou, prováděnou bezprostředně orgány státu (správními úřady) a jednak na státní správu nepřímou, vykonávanou v přenesené působnosti veřejnoprávními korporacemi (obce, kraje) nebo jejíž výkon byl na základě a v souladu se zákonem svěřen soukromé právnické nebo fyzické osobě. Samospráva je v oblasti primární prevence vykonávána jinými veřejnoprávními subjekty než státem, které jsou k takovému výkonu veřejné správy právem aprobovány a disponují stanoveným rozsahem veřejné moci. Tyto subjekty vystupují v samosprávných vztazích nikoliv jménem státu a z jeho vůle, ale jménem daného samosprávného společenství. Jedná se o subjekty korporativního charakteru, tzv. veřejnoprávní korporace (nejčastěji obce a kraje). Územní samospráva představuje velmi významnou část samosprávy, její právní základ je zakotven přímo v Ústavě České republiky, přičemž je stanoveno, že základními územními samosprávnými celky jsou obce a vyššími územními samosprávnými celky jsou kraje. Kraj (vyšší územně samosprávný celek) lze chápat ve vztahu k primární prevenci dvojím způsobem: jednak jako geograficky pevně vymezené a ohraničené území a jednak jako organizaci s právní subjektivitou. Územní vymezení nám stanovuje dosah politiky výkonu primární prevence a geografickou i teritoriální příslušnost všech zainteresovaných subjektů i fyzických osob (obvykle velmi důležité pro oblast financování primární prevence). Vymezení kraje jako organizace s právní subjektivitou je klíčové pro pochopení právního a správního rozměru institucionálního výkonu primární prevence. „Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. Je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Kraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.“
5
1_u.indd 5
13.2.13 8:59
Toto se děje dvěma způsoby: 1. V přenesené působnosti státní správy, kde stát v oblasti školské politiky prevence jako rozhodující činitel vstupuje do jednání s kraji a pověřuje je výkonem prevence z hlediska zájmu a globálního pohledu státu. 2. V samostatné působnosti samosprávy, kde kraj sám určuje priority a způsoby řešení prevence ve školství, včetně konkrétních legislativních opatření a financování jednotlivých oblastí. Kraj je řízen zákonem danými orgány kraje, všechny tyto orgány mají vztah k institucionálnímu výkonu primární prevence ve veřejné správě. Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem; dalšími orgány Olomouckého kraje jsou rada, hejtman kraje a krajský úřad. Zastupitelstvo kraje ve vztahu k primární prevenci rozhoduje o konečné realizaci projektů čerpajících veřejnou podporu, zejména v oblasti protidrogových aktivit a v prevenci kriminality. Stejnou pravomoc požívá Rada kraje, která o těchto záležitostech rozhoduje v prvním stupni a svůj výběr předkládá ke schválení zastupitelstvu. Hejtman kraje parafuje všechny smluvní vztahy o realizaci konkrétních projektů primární prevence realizovaných v systému veřejné správy (tímto aktem je teprve umožněna jejich realizace). Velmi významnou úlohu má rovněž krajský úřad. Ten tvoří – z úředního a administrativního hlediska – výkonnou složku tohoto systému. V jeho organizační struktuře se touto problematikou zabývá odbor školství, mládeže a tělovýchovy, přičemž konkrétní činnosti v celé šíři realizuje a řídí krajský školský protidrogový koordinátor. Ve vztahu k prioritě - k projektovému vyjádření primární prevence - jde zejména o činnosti spojené s tvorbou manuálů pro předkladatele projektů primární prevence žádající o veřejnou podporu, definování priorit zaměření těchto projektů v daných obdobích, oponentské posuzování těchto projektů, organizace výběrových řízení apod., přičemž nad rámec těchto - ponejvíce úředních – činností vystupuje do popředí rovněž i úloha konzultační, poradenská, supervizní apod. Orgány kraje mají v posloupnosti hierarchie své poradní orgány: výbory a komise. Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost (poradní orgán zastupitelstva, nařízený zákonem) připomínkuje a ovlivňuje podobu strategických a dalších krajských dokumentů věnovaných primární prevenci na úrovni kraje, ve kterých cíle, podcíle i konkrétní návrhy a opatření na udílení veřejné podpory projektům primární prevence hrají významnou úlohu. Komise prevence kriminality a drogových závislostí (poradní orgán rady) není určena zákonem, kraj ji případně jako poradní orgán své rady zřizuje z uznané potřeby jejího poradního významu v oblasti prevence sociálně patologických jevů. Komise se pak konkrétně v primární prevenci zabývá zejména koncepčními a strategickými problémy primární prevence na úrovni kraje a participuje na její projektové podpoře (zejména tím, že ze svého středu vybírá odborníky do hodnotitelských a výběrových komisí, případně oponenty projektů).
6
1_u.indd 6
13.2.13 8:59
1.3 Organizace primární prevence v institucionálním pojetí veřejné správy Organizace primární prevence v resortu školství je v institucionálním smyslu dána horizontální a vertikální úrovní jejího zajištění. Horizontální úroveň Rovinu horizontální představuje meziresortní spolupráce a koordinace všech níže uvedených složek zaangažovaných do primární prevence, přičemž tento systém lze v jeho celistvosti nejlépe zobrazit graficky, když současně takto poskytuje i nejpřehlednější představu o horizontální úrovni:
Vysvětlivky k použitým zkratkám:
RVKPP: Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky RVPPK: Republikový výbor pro prevenci kriminality MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy PŘO: Přímo řízené organizace MŠMT OPŘO: Ostatní přímo řízené organizace MŠMT – sem patří: Česká školní inspekce Institut pedagogicko psychologického poradenství Výzkumný ústav pedagogický Národní ústav odborného vzdělávání Ústav pro informace ve vzdělávání Antidopingový výbor PS SPP: Pracovní skupina specifické primární prevence MO: Ministerstvo obrany MV: Ministerstvo vnitra MZ: Ministerstvo zdravotnictví MPSV: Ministerstvo práce a sociálních věcí MF: Ministerstvo financí MS: Ministerstvo spravedlnosti NNO: Nestátní neziskové organizace VŠ: Vysoké školy
Výše uvedená horizontální úroveň primární prevence se může jevit na první pohled jako propracovaný systém navzájem spolupracujících složek. To je však klamné zdání a vyjadřuji své odborné přesvědčení, že tento systém naopak patří k největším slabinám výkonu primární prevence. Už počet jednotlivých participujících složek je alarmující a z organizačního hlediska zcela nevyhovující. Do primární prevence na horizontální úrovni vstupuje celkem 7 ministerstev! V konkrétním výčtu ve vztahu k prevenci obecně patří k nejvýznamnějším z nich (tím je myšlen význam jejich vztahu k této problematice) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jako národní garant primární prevence, Ministerstvo zdravotnictví, v obdobné funkci v oblasti sekundární a terciární
7
1_u.indd 7
13.2.13 8:59
prevence a okrajově též prevence primární. Dále pak Ministerstvo sociálních věcí, jako národní garant úzce související prevence sociálního vyloučení a národnostních menšin a Ministerstvo vnitra, jako národní garant prevence kriminality (včetně primární prevence v této oblasti). Poněkud stranou pak stojí Ministerstvo financí, cíleně zaměřené na finanční toky, a to i v oblasti primární prevence. Pomineme-li ostatní subjekty vstupující do primární prevence (např. vysoké školy), zůstává zde ještě další neopomenutelný pilíř v podobě Rady Vlády ČR pro koordinaci protidrogové politiky. Výše zmíněná roztříštěnost mezi takový počet subjektů jednak vede k tomu, že nejsou a ani nemohou být striktně dány jednotlivé kompetence a stanovena tolik potřebná subordinace, ale současně to často vede k tomu, že na místo koordinace a vzájemné spolupráce dochází k dublování mnohých aktivit, špatné úrovni vzájemné informovanosti a zejména ke zcela kontraproduktivnímu konkurenčnímu boji, zejména v oblasti vyčerpávání finančních prostředků na prevenci ze státního rozpočtu. Vertikální úroveň Vertikální úroveň organizačního zabezpečení primární prevence v resortu školství je dána posloupností úrovní jednotlivých metodických (nikoliv však subordinačních) složek tohoto systému za současného vymezení náplně jejich činnosti. Rozdělujeme složky institucionální a školy a školská zařízení. Institucionální složky vertikální úrovně: x x x
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Krajský úřad (KÚ) příslušného kraje Krajský školský koordinátor prevence
Složky škol a školských zařízení ve vertikální úrovni: x x x x
Oblastní metodik prevence v pedagogicko psychologické poradně (PPP) Ředitel školy Školní metodik prevence Třídní učitel
Vertikální úroveň – oproti kritizované úrovni horizontální – představuje jak ve složce institucionálního zabezpečení, tak i na úrovni škol a školských zařízeních skutečně povedený a funkční model v oblasti organizace primární prevence v resortu školství. Přispívají k tomu zejména jasně vymezené kompetence, ve kterých se pracovní náplně a oblasti konkrétních forem zajištění výkonu této specializace nijak nepřekrývají ani nedublují.
8
1_u.indd 8
13.2.13 8:59
1.4 Předpoklady prevence
efektivního
institucionálního
fungování
primární
Jejich výčet samozřejmě nelze považovat za konečný, vybral jsem záměrně ty, které osobně, na základě své odbornosti, považuji aktuálně za klíčové, přičemž však správnost těchto parametrů dokládá i praxe: 1. Zákonná a legislativní opora, rovněž pak i existence příslušných strategií, metodik a dalších napomáhajících dokumentů. - Tato oblast se z hlediska jejího efektivního zabezpečení jeví bezproblémovou. 2. Veřejně deklarovaná a prakticky realizovaná politická vůle zabývat se rizikovým chováním: nesmírně důležitý a dodnes silně podceňovaný novodobý faktor související s aktuální podobou výkonu veřejné správy v ČR, která je od vzniku vyšších územně správních celků řízena nikoliv byrokratickým výkonem státní moci ale realizací legitimní politické moci. - První aktuální „velká rezerva“ možnosti efektivního institucionálního uchopení prevence. Již bylo řečeno a následné podrobnější vymezení prevence v systému veřejné správy na úrovni kraje to jasně prokáže, že aktuálně to není úředník ani žádný jiný odborník na prevenci, je to politik, který o jejím chodu a realizaci rozhoduje. Dosavadní zkušenost pak jasně ukazuje, a tuto lze doložit i kvantitativně (např. ne zcela dostatečným objemem finančních prostředků vynakládaným na prevenci, zejména na úrovni krajů), že prevence sociální patologie je velice silným tématem v rámci předvolební agitace, ale zájem o ni po vyhraných volbách rychle upadá a z nutnosti výše avizované „politické vůle“ v jejím reálném výkonu pak zbývá oproti původnímu zájmu povětšinou jen torzo. 3. Dostatečná vůle, odborná erudice a pochopení nutnosti realizace prevence ze strany institucí (úřadů, škol atd.). Záměrně je mimo jiné řečeno „vůle“, protože žádný zákon ani jiné legislativní, strategické či metodické opatření nikdy samo o sobě nezaručí vyhovující a dostatečný rozměr, kvalitu a míru zajištění této problematiky. - Zde lze konstatovat stručně: z formálního hlediska zajištění prevence je úroveň vyhovující, nelze ovšem říci, že není co zlepšovat (např. přesvědčovat školy, aby se nebály nepopulárních témat a nahlížely na realitu z hlediska aktuálních trendů a problémů, se kterými se společnost potýká, na místo jejich falešné tabuizace v obavě, že některé problémy „budou vytaženy na světlo“). 4. Dostatečné množství personálních zdrojů a zajištění jejich průběžného vzdělávání v této specializaci. - Počet koordinátorů a jejich formální ukotvení je dán zákonem, takže tato složka je plněna beze zbytku. Citelnou rezervu však lze spatřovat v nevyhovujícím systému zajištění jejich dalšího vzdělávání, což ponejvíce souvisí s následujícím parametrem. 5. Odpovídající motivace těchto personálních zdrojů (ponejvíce ve smyslu jejich odměňování). - Společně s následujícím faktorem jde o vůbec nejhorší bilanci v tomto stručném výčtu. K dalšímu vzdělávání nejsou koordinátoři (ponejvíce koordinátoři ve školách a školských zařízeních) motivováni (ani finančně, ani z hlediska organizačního zabezpečení a vytváření podmínek pro zvyšování jejich kvalifikace), což je vleklý a již řadu let diskutovaný problém na úrovni MŠMT. 6. Vytváření podmínek a podpůrných faktorů nutných k realizaci prevence. - Rovněž v tomto parametru lze shledávat velké rezervy. Prevence – napříč vytvořenému a zejména ve školství fungujícímu systému – není vnímána z celospolečenského hlediska jako nutná priorita a nepožívá vážnosti, kterou by zasluhovala a hlavně potřebovala. Nejsou vytvářeny ani zdaleka dostačující podmínky pro její realizaci. 7. Alespoň přiměřené množství finančních prostředků na realizaci prevence (vycházející z reálných analýz finančních potřeb v této oblasti). - Finančních prostředků nikdy není dostatek. Dá se přesto objektivně říci, že financování prevence – alespoň ze státních, když už ne krajských, zdrojů - patří v posledních letech k tomu pozitivnějšímu, což dokládají plynulé nárůsty finančních objemů vynakládaných na prevenci v posledních 8 letech.
9
1_u.indd 9
13.2.13 8:59
1.5 Základní legislativní opora a dokumenty Přenesená působnost Zákonná úprava V přenesené působnosti bylo po mnoha letech konečně v oblasti výkonu primární prevence na školách a školských zařízeních dosaženo jejího uzákonění. Výkon primární prevence je tedy zákonem nařízen! Toto vyplývá z průvodní vyhlášky školského zákona (kde je v obecné rovině nutnost výkonu primární prevence rovněž zakotvena), konkrétně z Vyhlášky č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních! Kontrola plnění pak podléhá České školní inspekci. Metodiky a strategie Kromě zákonné úpravy se při výkonu primární prevence lze opírat o metodickou a dokumentační pomoc. Kraje pracují při výkonu prevence v přenesené působnosti se základními dvěma dokumenty: 1. Na úrovni státu existuje pro primární prevenci ve školství Metodické doporučení k primární prevenci rizikových projevů chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních z roku 2011, který nahradil předchozí metodický pokyn. Tento metodický pokyn je však „pouze doporučením“ jak primární prevenci v zařízení zajistit a škola či školské zařízení může využít i jiné formy (dokument naleznete na webových stránkách ministerstva: www.msmt.cz). Tento metodický pokyn upravuje povinnosti všech složek zapojených do primární prevence v následující posloupnosti: MŠMT – krajský školský koordinátor prevence – oblastní metodik prevence (obvykle pracovník pedagogicko psychologické poradny) – školní metodik prevence (pedagog zařízení, který je touto funkcí pověřen). 2. Metodický pokyn současně definuje tzv. Minimální preventivní program, základní a obvykle nejpoužívanější (ale ne jediný) nástroj zajištění prevence na školách a školských zařízeních. Významným dokumentem (nikoliv legislativním opatřením) je „Strategie MŠMT pro prevenci rizikových projevů chování v resortu školství na příslušná léta, která vychází z „národní strategie“ a doplňuje a rozšiřuje ji v oblasti resortu školství. Dokument rovněž naleznete na webových stránkách Olomouckého kraje a rovněž na webových stránkách MŠMT: www.msmt.cz - Strategie MŠMT je sice celonárodně závazná a protidrogovou politiku v oblasti školství obsáhle řeší, avšak děje se tak pouze v obecné rovině a je na krajích a dalších subjektech jakými konkrétními nástroji zajišťují její výkon. Ve stejné pozici jsou nařízení vlády, které jsou sice zcela zavazující pro všechny zainteresované subjekty, avšak i tyto nezřídka řeší problematiku v obecné rovině a konkrétních úkolů s případnými termíny zajištění obsahují poskrovnu. Samostatná působnost Na úrovni krajů existují dva základní strategické dokumenty, které řeší prevenci na školách a školských zařízeních a které podléhají schválení samosprávných orgánů (rady a zastupitelstva): Dlouhodobý záměr školství a výchovně vzdělávací soustavy kraje
Jde o zásadní dokument (je v elektronické podobě na vyžádání k dispozici na odboru školství daného kraje), ve kterém se kraj zavazuje stran prevence na školách a školských zařízeních podporovat opatření ze strany státu směřujících k prevenci a v rámci možností kraje na nich participovat. Dále se nejčastěji zavazuje: zabezpečit funkční systém vzdělávání pedagogických pracovníků v této oblasti a zajistit činnost institucí systému protidrogové prevence. Rovněž usilovat o propojení a spolupráci činností institucí v působnosti dalších resortů, které protidrogovou či jinou primární prevenci realizují nebo na její realizaci participují, a to včetně nevládních organizací. Dlouhodobý záměr každého kraje se však specificky může lišit dle podmínek daného kraje a výkonu primární prevence v něm.
10
1_u.indd 10
13.2.13 8:59
Strategie primární prevence daného kraje na příslušné roky Strategie prevence daného kraje na příslušná léta bývá schvalována zastupitelstvem kraje a bývá koncipována v souladu s resortní celonárodní strategií. V oblasti prevence na školách a školských zařízeních je nutné se ještě více zaměřit zejména na potlačení zvyšující se tendence zneužívání návykových látek, vést děti a mládež již od nejútlejšího věku ke zdravému životnímu stylu, poskytovat informace, které budou postaveny na pravdivých informacích, podporovat osobní odpovědnost za život bez návykových látek, posilovat sebevědomí, sebepoznání, sebeocenění, nabízet pozitivní alternativy, vzory a zabraňovat tendencím, které vedou u mládeže k sebedestruktivnímu jednání. Nejčastějším (ne však jediným) typem zdroje dat tohoto dokumentu bývají SWOT analýzy, které jsou nedílnou součástí strategií a slouží jako průzkum, na základě kterého jsou později definovány potřeby a cíle v oblasti prevence, vyplývají zajímavá zjištění. Opakovaně se v těchto analýzách např. projevila potřeba uskutečnění tzv. komplexní primární protidrogové prevence. Ta představuje komplexní program realizovaný již od mateřských škol až po ukončení vzdělávání mladých lidí. V nejnižších věkových kategoriích by tyto programy měly být zaměřeny zejména na oblast zdravého životního stylu a s přibývajícím věkem by děti a mládež měly dostávat odbornější informace v oblasti drogové problematiky. Tyto programy musí navazovat na kvalitní zajištění vzdělávacích programů pro učitele a další pedagogický personál. V oblasti primární protidrogové prevence je potřeba také podporovat, aby všechna školská zařízení realizovala tzv. “Minimální preventivní program”. Výše zmíněná SWOT analýza strategie je již tradičně tvořena vydefinováním silných a slabých stránek prevence a příležitostí a hrozeb.
1.6 Financování prevence v oblasti školství: Přenesená působnost Prevence je v krajích v přenesené působnosti financována ze státní dotace poskytované MŠMT. Tato dotace byla již dříve poskytována na pedagogicko psychologické poradny prostřednictvím někdejších školských úřadů a s přechodem kompetencí po reformě veřejné správy byla zasílána na kraje. Tento systém proběhl naposledy v roce 2009, nadále je v kompetenci MŠMT ČR.
Nové pojetí dotačního titulu: Realizátorem tohoto dotačního systému je MŠMT ČR, přičemž kraj (zástupce kraje) bude hodnotitelem projektů a bude mít hlasovací právo v komisi, která bude rozhodovat o podpoře. Školy se tedy nadále budou ucházet o dotaci jak v listinné podobě, tak na elektronickém formuláři přímo na MŠMT ČR. Nově se mohou ucházet i nestátní neziskové organizace Olomouckého kraje (v případě, že půjde o programy zaměřené na protidrogovou politiku musí vlastnit certifikaci, v případě ostatních programů se mohou hlásit volně!!) Financování bude zabezpečeno vždy na daný kalendářní rok, hlásit se však mohou až tříleté projekty (systém bude prozatím vytvořen na léta 2010 – 2012) s tím, že v případě úspěšnosti a možnosti finanční saturace ze strany MŠMT ČR budou tyto projekty financovány kontinuálně. Významnou novinkou rovněž je, že dotace budou schvalovány s předstihem, tedy na daný kalendářní rok vždy v podzimním termínu předchozího roku. Na webových stránkách MŠMT je zavěšena metodika k této dotační politice. Nástin organizačního zabezpečení dotačního mechanismu naleznete právě ve výše uvedené metodice, kterou každý člen komise obdržel na jednání. Samostatná působnost Financování je zcela v kompetenci kraje a jeho způsobů financování v rámci grantů a dotací.
11
1_u.indd 11
13.2.13 8:59
2
KURIKULÁRNÍ POLITIKA A PRIMÁRNÍ PREVENCE
(zásady realizace primární prevence v duchu kurikulární politiky a tvorba minimálního preventivního programu jako kurikulárního dokumentu ) Úvod Primární prevence přináleží ve správě školství do oblasti, která je rovněž podchycena v rámci tzv. kurikulární politiky ČR v oblasti školství. Pro primární prevenci to znamená nejen formální zařazení do tohoto systému, ale především to v jejím přímém výkonu i v oblasti dokumentačního zpracování představuje řadu povinností, náležitostí i formálně-byrokratických procedur. Cokoliv tedy nadále bude řečeno i byť jen v obecném (třeba obecně pedagogickém) duchu, má v tomto smyslu vztah i k primární prevenci. V úvodu budiž vymezeny ty nejdůležitější body, které budou následně předmětem přednášky i stručného písemného zpracování tohoto studijního sylabu: 1. Vymezení pojmu kurikula a jeho vztah k primární prevenci. 2. Minimální preventivní program (dále jen MPP) jako kurikulární dokument, kurikulární dokumentační náležitosti školy v oblasti primární prevence. 3. MPP jako specifický program vzdělávání a výchovy: vzhledem ke kurikulu a jeho tvorbě, vhledem k analýze vzdělávacích potřeb, vzhledem k výukový cílům a jejich vlastnostem a vzhledem k didaktickým taxonomiím. 4. Vyhodnocení MPP jako nedílná součást tvorby kurikula v oblasti primární prevence. 5. Stručný příklad postupných kroků tvorby MPP jako kurikulárního dokumentu.
2.1 Vymezení pojmu kurikula a je vztah k primární prevenci Zkonstruovat jakýkoliv vzdělávací program je vysoce specializovaná činnost, která předpokládá řadu odborných dovedností. Novodobě se jedná o tzv. pedagogické projektování, což z pohledu učitele vyžaduje „vnímat svou praxi s odborným nadhledem a mít schopnost konstruovat obecné rámce vzdálené školní realitě“. Jde o novou zkušenost, zkušenost často odmítanou, bolestnou, mnohými shledávanou zbytečnou, vyvolávající obavy. Je to prosté – dosavadní učitel byl v předchozím vzdělávání připravován na roli realizátora osnov, nikoliv na roli projektanta vzdělávání. Do této role jej postavil školský zákon z roku 2004, který uložil školám vytvářet školní vzdělávací programy (ŠVP) na základě Rámcových vzdělávacích programů (RVP). Současně s tímto se na scéně objevila novodobá kurikulární reforma, která se postupně dotýká i primární prevence. Základní pojmy:
Kurikulum (školské) – „....je obecně to, čeho má být dosaženo“. Lze na něj pohlížet třemi způsoby: jako na vzdělávací program, projekt či plán, dále pak jako na průběh studia a jeho obsah a konečně jako na obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve zvolené oblasti (třeba právě primární prevence) ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících.
Kurikulární politika - strategie tvorby kurikulárních dokumentů, předpisy procedur jejich tvorby a kompetence každého subjektu v této politice.
Kurikulum předkládá tyto základní otázky (i ve vztahu k primární prevenci) – Proč vzdělávat? Koho vzdělávat? Jak vzdělávat? Kdy vzdělávat? Co vyučovat a jak vychovávat? Za jakých podmínek toto konat? S jakými výsledky toto konat?
Kurikulární dokument – veřejně přístupný (tedy např. na webu) dokument řešící danou oblast, pro pirmární prevenci např. MPP. Kurikulární kompetence – soubor znalostí, dovedností, návyků a postojů pomocí nichž kurikulum v dané oblasti realizujeme.
12
1_u.indd 12
13.2.13 8:59
2.2 Minimální preventivní program jako kurikulární dokument, kurikulární náležitosti primární prevence 1. V oblasti primární prevence kurikulum školám vymezuje několik základních požadavků, které se velmi stručně dají shrnout do následujících bodů:
Primární prevence je organickou součástí školského kurikula.
Na primární prevenci pamatují RVP pro jednotlivé subjekty, které určují jednotlivé oblasti (např. soubory sociální dovedností, výchova k principům tolerance, multikulturality a přijetí odlišnosti, prevenci nežádoucích jevů apod.). Tyto soubory stojí v příslušných RVP jednak samostatně, jednak ve formě doporučení zařazení do jednotlivých předmětů. Je tedy třeba, aby každá škola měla všechny tyto náležitosti v příslušných zpracováních (včetně možnosti projektového vyjádření) zahrnuty do ŠVP. Dosud se tak děje zřídka. Je nutné všechny tyto dokumenty mít přístupné průběžně veřejnosti (doporučovanou formou je přístup na webu). Toto se dosud neděje téměř vůbec!! Všechny tyto náležitosti těchto dokumentů musí z kurikulárního hlediska splňovat zákonem nařízené skutečnosti (respektovat zákon, vyhlášky atd.). Musí respektovat i obsah dalších závazných dokumentů, jako je Dlouhodobý záměr školství kraje, Strategie prevence v kraji apod. MPP je doporučeným programem řešení primární prevence ve škole. V tomto smyslu je tedy
kurikálrním dokumentem se všemi náležitostmi jeho tvorby, realizace, zpětné kontroly a dostupnosti veřejnosti! MPP je současně nejvhodnější z hlediska plnění kurikula zahrnout jako přílohu (pozor – oficiálně, dokumentačně) ŠVP.
Dosud to není u škol zažitým zvykem (ačkoliv formálním požadavkem RVP to je!!) a ani ČŠI to prozatím příliš nekontroluje, ale do budoucna se dá očekávat nad rámec MPP i důsledná tvorba tzv. Školní preventivní strategie, dalšího kurikulárního dokumentu. Strategie pak bude v oblasti primární prevence představovat výchovnou a vzdělávací cestu, MPP pak nástroj k jejímu dosažení! Primární prevencí – v duchu kurikulárních zásad – by měl být pověřen pouze pedagog, který splňuje
příslušné kurikulární kompetence (nebo si je doplňuje) a současně splňuje funkční studium (nebo jej alespoň zahájil). MPP podléhá kontrole ČŠI a metodickému vedení oblastního metodika prevence v PPP.
MPP jako specifický program vzdělávání a výchovy z hlediska kurikula a jeho tvorby
1. Vzhledem ke kurikulu a jeho tvorbě Na jakýkoliv vzdělávací či výchovný program, včetně MPP, lze pohlížet mnoha způsoby. Z hlediska praktického je výhodné uchopit jej jako projekt výuky vytvořený za účelem překlenutí výkonnostní mezery mezi tím, co jedinec dosud zvládá a tím, co bychom chtěli aby zvládal a věděl nadále. V oblasti primární prevence nejde o variantu skokového získání patřičných vědomostí a kompetencí u žáků a studentů, ale o permanentní a kontinuální proces od ročníku k ročníku! Dílčí práci s jednotlivými ročníky je tedy vhodné v MPP uvést.
2. Vzhledem k analýze vzdělávacích potřeb Tvorba libovolného vzdělávacího projektu, včetně MPP, by vždy měla začít zjišťováním vzdělávacích potřeb a zjišťováním informací o skupině osob (v případě MPP žáků a studentů), pro které má být vzdělávací projekt (v tomto případě MPP) projektován. Jde o nelehkou a co do rozsahu velmi komplexní proceduru, která je současně nesmírně důležitá. Vždyť má tvořit samotné základy budoucího projektu, jeho teoretická i praktická východiska. V případě přípravy této analýzy v rámci budoucí realizace MPP do ní zahrnujeme a všímáme si zejména: x možností pracovních, pedagogických i organizačně-technických podmínek k realizaci. x reálných možností financování. x možností zdroje dostupných informací (k analýze i k následné samotné výuce). x promyšlení vhodných metod, postupů a použitých nástrojů v budoucím MPP.
13
1_u.indd 13
13.2.13 8:59
x x x
volby diagnostických metod zjišťování informací od žáků (rozhovory, dotazníky, pozorování atd.). charakteristiky cílové skupiny (věk dětí, jejich intelektové předpoklady, míra jejich motivace atd.) definici výkonnostní mezery mezi současným stavem a požadovaným stavem budoucím.
Po zjištění všech výše uvedených informací formulujeme písemně analýzu vzdělávacích potřeb. Struktura je zcela na uvážení pedagoga, nemělo by v ní však chybět: x x x x
úvod a v něm specifikace cíle analýzy, způsobu jejího provedení, rozsahu atd. formulace hlavních poznatků: koho a proč vzdělávat, definice a rozbor výkonnostní mezery, definice a rozbor cílové skupiny. nástin toho, jakým způsobem bude budoucí MPP uchopen, na co zaměřen i stručný výčet jeho struktury a použitých metod. výčet pracovně-organizačně-technických podmínek a hlavně: způsob financování a jeho nároky.
Tato analýza má nejen sloužit k tvorbě MPP, ale měla by být – jako samostatná příloha vzadu – jeho součástí. Je to to přirozené, jde o základní stavební kámen celého MPP. 3. Vzhledem k výukovému cíli MPP a akceptace jeho vlastností Problematika cílů a jejich vlastností – i u MPP - je nesmírně složitou a strukturovanou oblastí, pro potřeby tohoto sylabu – s ohledem na jeho omezený rozsah – lze uvést pouhý stručný orientační nástin. Cíl – srozumitelně a jasně formulovaný - je základní stavební jednotkou každého vzdělávacího či výchovného projektu, tedy i MPP. V oblasti primární prevence jej můžeme chápat jako představu
o kvantitativních i kvalitativních změnách jednotlivých žáků v důsledku realizace MPP, přičemž důležitý je zde specifický kurikulární pojem „kongruence“: je to shoda mezi výukovými cíli, učebními činnostmi a následnými postupy hodnocení – nesmí se vylučovat a musí na sebe kontinuálně navazovat. V hierarchii těchto cílů musí být v MPP obsažen cíl FINÁLNÍ a dále pak struktura cílů DÍLČÍCH! Z hlediska tvorby kurikula, i v případě tvorby MPP, rozlišujeme tyto základní a nutné vlastnosti cílů (pro lepší zapamatování jde o tzv. systém 3K + P): x komplexnost x konzistentnost x kontrolovatelnost x přiměřenost
Komplexnost
Tento požadavek znamená, že plánované změny v osobnosti žáka v souvislosti s realizací MPP nemůžeme omezit pouze na oblast kognitivní (poznatkovou), ale je nutné se zaměřit i na oblast psychomotorickou a afektivní (postojovou). Všechny tyto kategorie pak pokud možno vyjadřujeme za pomoci didaktických aktivních sloves, které přímo určují míru dosaženého stavu s ohledem na určenou taxonomii (viz. dále).
Konzistentnost
Atribut konzistentnosti představuje nutné dodržení hierarchie, v rámci které jsou nižší cíle podřízeny cílům vyšším, specifické cíle cíli finálnímu a současně že teprve dosažení nižší úrovně (cíle) umožňuje přechod k úrovni vyšší (k vyššímu cíli).
Kontrolovatelnost
V rámci kritéria kontrolovatelnosti je třeba MPP nastavit tak, aby umožňoval zpětnou kontrolu, zda bylo cíle MPP dosaženo a v jaké kvalitě. Kontrolovatelnost lze zabezpečit v případě, že formulace cíle MPP bude obsahovat tři složky: požadovaný výkon, normu tohoto výkonu a podmínky výkonu. Bude tedy jinými slovy mít podobu výkonnostního standardu žáka ze daných podmínek, a proto se tato oblast vždy formuluje z hlediska pozice žáka, nikoliv dle potřeb či možností učitele.
14
1_u.indd 14
13.2.13 8:59
Přiměřenost Přiměřenost se týká náročnosti cílů v MPP. Je třeba mít na zřeteli především požadavek cíle náročného, ale pro žáky dostupného a dosažitelného. Jakýkoliv jiný přístup (nedostatečný či naopak přehnaný) je pro žáka demotivující.
4. Vzhledem k didaktickým taxonomiím Tato problematika byla do sylabu zařazena pouze jako doplnění. Tvoří sice potřebnou a nedílnou součást MPP jako kurikulárního dokumentu, ale je zcela nad rámec možností této přednášky zabývat se detailně rozsáhlou kategorií jednotlivých taxonomií. Všechny jsou obsaženy v dostupné odborné literatuře. Doporučuji k prostudování: skriptum Didaktiky od Doc. Obsta z PdF UP Olomouc. publikaci Tvorba vzdělávacího programu od Doc. Dr. Prášilové z téhož pracoviště (z této je převzata většina teorie tohoto sylabu)! Zejména publikace Doc. Dr. Prášilové – svým rozsahem únosná – je skvělou učebnicí kurikulární politiky ve vztahu k tvorbě vzdělávacího programu. Po jejím prostudování nelze tvorbě kurikula a jeho potřeb – i ve vztahu k primární prevenci – nerozumět!
2.3 Vyhodnocení MPP jako nedílná součást tvorby kurikula v oblasti primární prevence Hodnocení výsledků vzdělávání je procedura, která jednoznačně prokazuje, zda bylo dosaženo projektovaného programového cíle. Je nutnou součástí – po samotné realizaci MPP – jeho úspěšného završení jako kurikulárního dokumentu! Zpětný, evaluační pohled je však velice náročný, zejména stran určení vhodné metody, která je – co do poskytnutí a následné interpretace dat – prokazatelná nejen kvalitativně, ale i kvantitativně. Oblast primární prevence a výsledky v ní dosažené jsou jednou z nejhůře měřitelných oblastí vůbec. Najít tedy odpovídající metodu není snadné.
V tomto ohledu si lze pomoci – právě za podmínky, že MPP pojmeme jako výše uvedený a specifikovaný vzdělávací program, jehož cílem je vyplnění výkonnostní mezery – užitím některého z obecných modelů posuzování dosažení stanoveného cíle MPP. Jednou z takových metod je tzv. Kirpatrickův model čtyř postupných kroků hodnocení. Je jednoduchý a přináší kýžené výsledky. Kirpatrick předkládá čtyři základní otázky, na které má být v rámci hodnocení – i v případě MPP – po ukončení realizace vzdělávacího projektu zodpovězeno. Ke každé otázce navíc přináleží vhodné diagnostické metody a techniky. 1. REAKCE – líbilo se jim to? praktický nástroj: dotazník, mikrodiagnóza, rozhovor.
2. UČENÍ – naučili se to, rozumějí tomu?
praktický nástroj: test, dotazování, zkouška, řešení úkolů, simulace.
3. CHOVÁNÍ – použili by to v praxi?
praktický nástroj: pozorování, rozhovor, analýza písemných podkladů, hodnocení výkonu. 4. VÝSLEDKY – došlo ke změně v efektivitě, byla zaplněna výkonnostní mezera? praktický nástroj: porovnání, analýza písemných údajů. Použití tohoto modelu sice neobsáhne (jako ostatně žádná metoda) hodnocení a zpětnou vazbu v celé šíři, ale udá cenné údaje, které budou mít vypovídající, validní hodnotu , a co je cenné zejména: ověří praktický výkon MPP ve vztahu k předchozí analýze vzdělávacích potřeb, splnění jeho cílů s ohledem na výše uvedenou strukturu a její požadavky a monitoruje jak rovinu kvalitativní (zejména postojovou a vzdělanostní), tak i kvantitativní (především kategorii potřebných údajů, cifer, zjištění). Toto vše se přitom děje opět z pohledu samotného žáka!! (což je pro učitele nesmírně cenné).
15
1_u.indd 15
13.2.13 8:59
2.4 Stručný příklad postupných kroků tvorby MPP jako kurikulárního dokumentu Domnívám se, že na základě výše uvedeného, jste mohli získat alespoň rámcovou představu o náležitostech MPP jako kurikulárního dokumentu a o celkovém zarámování primární prevence ve vztahu k tvorbě kurikula. Pojďme na závěr, alespoň stručně a heslovitě, provést (jako příklad) jakousi osnovu tvorby MPP v souladu s kurikulární politikou. Lze postupovat třeba dle následujících kroků (individuálních možností je však bezpočet): 1. Příprava a tvorba komplexní a co nejpodrobnější analýzy vzdělávacích potřeb. 2. Shromáždění a důkladné studium dostupné legislativy (zákony a vyhlášky), metodických pokynů (zejména MŠMT) a podpůrných dokumentů (dlouhodobých záměrů kraje, krajských strategií apod.). V návaznosti na předchozí analýzu vzdělávacích potřeb si ujasníme – vzhledem k nám již v tomto okamžiku známému budoucímu zaměření MPP – co všechno budeme muset z výše uvedených zdrojů respektovat, co do MPP zahrnout, v souladu s čím vším jej pojmout. 3. Definice základních pojmů a formulace stručného teoretického východiska MPP. 4. Určení jednoho (či více) finálních výukových cílů a následné detailní rozpracování celé hierarchie cílů dílčích se všemi výše uvedenými náležitostmi, potřebami a vlastnostmi těchto cílů (připomínám hlavně celou šíři systému 3K + P, užití vhodných taxonomií atd.) – jde vlastně o určení smyslu i výsledků celého MPP! 5. Velmi vhodné je ihned po předchozím kroku zařadit systém kontroly a způsob hodnocení výsledků celého MPP. Proč toto nenechávat až na závěr? Protože právě v tomto okamžiku jsme dodělali všechny cíle a celou jejich strukturu a můžeme – dokud jsme si vědomi všech detailních aspektů – efektivně pouvažovat o nutnosti a způsobu následné evaluace a tuto pak vhodnou formou zpracovat. 6. Formulace konkrétního rozboru a příprava souvislé textové části MPP – všechny kroky, postupy, nástroje, konkrétní výkony konkrétně jmenovaných činností, zaměření, časové dotace i formy a způsoby výuky – slovy: celý rozsah konkrétního pedagogického výkonu při realizaci MPP. 7. Formulace a stručná analýza cílové skupiny (žáci a studenti, rozbor). 8. Formulace dostupných a používaných pracovně-organizačně-technických a dostupnosti a výčtu studijních, učebních a didaktických podkladů a pomůcek.
podmínek
9. Úplný a reálný rozpočet MPP za časovou jednotku (buďto na školní rok nebo na délku trvání realizace MPP) – stručná ekonomická část. 10. Schválení statutárním zástupcem školy, založení ve formě přílohy k aktuálnímu ŠVP daného zařízení a následné zveřejnění – nejlépe na webových stránkách daného zařízení.
16
1_u.indd 16
13.2.13 8:59
Poznámky
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
1_u.indd 17
13.2.13 8:59
Poznámky
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
1_u.indd 18
13.2.13 8:59
Poznámky
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
1_u.indd 19
13.2.13 8:59
Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a ze státního rozpočtu ČR
1_u.indd 20
13.2.13 8:59