Prezident Agrární komory: Nekupujte nejlevnější jídlo 1. Značka Klasa stojí stamilióny, kvalitu ale nezaručuje 2

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 13.5.2015 - 20.5.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 5plus2 Prezident Agrární komory: Nekupujte nejlevnější jídlo 15.5.2015

5plus2 str. 15 Zemědělský speciál

1 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

JOSEF HORA

agris.cz Značka Klasa stojí stamilióny, kvalitu ale nezaručuje 14.5.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství

novinky.cz Značení potravin? Neukazuje skutečný původ, tak skončí 19.5.2015


2 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 3 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

ČT 24

businessinfo.cz TTIP: Má se Evropa bát ´nebezpečných´ potravin z USA? 13.5.2015

businessinfo.cz str. 0 Společná obchodní politika EU


BusinessInfo.cz

byznys.ihned.cz Sedm zemí včetně Česka tlačí na EU, aby zkrotila obchodní řetězce 19.5.2015

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz


ČTK, bus

denik.cz Šéf příbramského masokombinátu: Desítky milionů na opravy stačit nebudou 6 Český svaz zpracovatelů 15.5.2015 denik.cz str. 0 Ekonomika masa - TOP

idnes.cz - blog Moderní strava nás zahubí (zavladsky) 18.5.2015

idnes.cz - blog str. 0


Petr Závladský

Jablonecký deník Regionální potravinou je dalších šest výrobků 16.5.2015

Jablonecký deník str. 3 Jablonecko (red)


krajskelisty.cz Játrová paštika, křimický zelný salát s koprem, jahodová zmrzlina... 14.5.2015

krajskelisty.cz str. 0 Plzeňský kraj


Lucie Bartoš

Lidové noviny Češi a ryby? Bez kostí by snad chutnaly 14.5.2015

Lidové noviny str. 14 Ekonomika speciál


JAROSLAV MATĚJKA

Metro Co sledovat při nákupu potravin? 20.5.2015

Metro str. 14 Jak poznat kvalitní potraviny


Dana Jakešová

Postgraduální medicína Potravinová alergie 19.5.2015

Postgraduální medicína str. 15 Focus


Příbramský deník Desítky milionů na opravy stačit nebudou 15.5.2015

Příbramský deník str. 3 Příbramsko


MARKÉTA JANKOVSKÁ

Retail info Plus Opravdu víme, co jíme? 13.5.2015

Retail info Plus str. 14 TOP téma


Alena Adámková

Test DNES Obaly potravin nás nesmějí klamat. Často ale matou. Většinou legálně 19.5.2015

Test DNES str. 2 Test - Značení potravin


tn.cz Pravda o potravinách: Časopis odhalil šokující fakta ze zákulisí 13.5.2015

tn.cz str. 0 TN.CZ/default


zdn.cz Potravinová alergie 19.5.2015

zdn.cz str. 0 Postgraduální medicína


Zemědělec Značka pro další výrobky 18.5.2015 Zemědělec str. 5 Publicistika

18 Český svaz zpracovatelů

masa - TOP Zuzana Fialová

zpravy.rozhlas.cz Sedm zemí včetně Česka vyzvalo EU, ať zakročí proti nadvládě obchodních řetězců 19 Český svaz zpracovatelů 19.5.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / evropskaunie masa - TOP Petr Vavrouška, bre Seznamy zemí vyvěšené v obchodech neukazují skutečný původ zboží, MZe je chce zrušit 20 Český svaz zpracovatelů 19.5.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika masa - TOP Zuzana Švejdová

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 Slunečná láká na vlastní sýry 15.5.2015


RADEK ŠTĚPÁNEK Dobroty z kraje bojují o titul 15.5.2015


(rl) Na Černé hoře se pasou krávy „limuzíny“ 15.5.2015

5plus2 str. 20

(sd) Včelařů ubývá a medu rovněž 15.5.2015


21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 22 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 23 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 24 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

EVA VLASTNÍKOVÁ

agris.cz Pražská šunka stále čelí slovenským námitkám 14.5.2015


E15 on line Rybářský byznys kazí geneticky zakódovaný odpor Čechů vůči rybám 14.5.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství

lidovky.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 14. 5. 2015 15.5.2015

agris.cz str. 0 Souhrny

25 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 26 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 27 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Agris Den otevřených dveří na Ministerstvu zemědělství si nenechal ujít ani ministr Jurečka s 28 rodinou. Spolu s ním i dalších 1000 návštěvníků. Český svaz zpracovatelů 18.5.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní MZe ČR Souhrn událostí uplynulých dní – 15. - 17. 5. 2015 29 18.5.2015 agris.cz str. 0 Souhrny Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní Agris Uživit planetu, energie pro život - Milan Expo 2015 18.5.2015


30 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

bio-info.cz Ministr Jurečka: Obchodní řetězce nesmí zneužívat svého postavení na trhu a 31 znevýhodňovat zemědělce a potravináře Český svaz zpracovatelů 19.5.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní MZe ČR Panská zvůle lidové myslivosti 32 Český svaz zpracovatelů 19.5.2015 agris.cz str. 0 Lesnictví masa - Ostatní ASZ

ahaonline.cz Lehce netradiční hovězí závitky: Ptáčci »kozla zahradníka« podle Květy Kroupové 33 Český svaz zpracovatelů 16.5.2015 ahaonline.cz str. 0 Recepty masa - Ostatní

aktualne.cz Bydlení, jídlo, doprava. Jak mizí peníze českých domácností 14.5.2015

aktualne.cz str. 0 Osobní finance


blesk.cz Zeman: Říkali mi Mistr becherovka! Chválil si pivo a párky, ve kterých je dokonce i maso 35 Český svaz zpracovatelů 14.5.2015 blesk.cz str. 0 Politika masa - Ostatní

Brněnský deník Ryby? Nejen jídlo, ale i životní styl a koníček 20.5.2015

Brněnský deník str. 7 Téma


MARTIN DANEŠ

businessit.cz Sledujte produkt v celém výrobním řetězci 19.5.2015

businessit.cz str. 0 Informační systémy


red

byznys.ihned.cz Pět nejdůležitějších zpráv z byznysu, které by vám neměly uniknout 19.5.2015



sja, ČTK

Českobudějovický deník Americká válečná pomoc pomohla Sovětům i Evropě 16.5.2015 Českobudějovický deník str. 8 Českobudějovicko


masa - Ostatní JAN ZIEGLER, Č. Budějovice

ČRo - sever.cz Zelňačka 19.5.2015

ČRo - sever.cz str. 0 / varime


ČRo Plus Země Unie by měly používání lehkých plastových tašek omezit 18.5.2015

ČRo Plus str. 1 18:40 Zaostřeno


ČRo Radiožurnál České supermarkety nebudou u vchodu uvádět původ potravin 19.5.2015

42 Český svaz zpracovatelů ČRo Radiožurnál str. 2 12:08 Ozvěny dne - publicistika masa - Ostatní

ČRo Sever Ocenění regionální potravina Libereckého kraje nese nově šest výrobků 43 Český svaz zpracovatelů 17.5.2015 ČRo Sever str. 3 16:00 Události v regionu masa - Ostatní

ČT 1 Jak nejlépe zhubnout? 14.5.2015

ČT 1 str. 1 21:30 Máte slovo

Regionální potravina Plzeňska 14.5.2015

ČT 1 str. 8 18:00 Události v regionech - Praha

Pravidla pro trhovce 15.5.2015

ČT 1 str. 2 18:00 Události v regionech - Brno


denik.cz Čtyři hvězdy regionu: slivovice, uzená krkovice, med i medovník 14.5.2015

denik.cz str. 0 Zlínský kraj

Prezident navštívil Jesenicko. Čekala ho hrouda zlata i protestující 14.5.2015

denik.cz str. 0 Olomoucký kraj

47 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 48 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

E15 Slovenští potravináři si stěžují, jejich produkty mizí z nabídky 15.5.2015

E15 str. 6 Středoevropský byznys


>čtk Češi vyzýva jí Brusel: Zakročte proti řetězcům 20.5.2015

E15 str. 3 události


čtk

e15.cz Rusko možná zruší embargo firmám z Maďarska, Řecka a Kypru 19.5.2015

e15.cz str. 0 Zahraniční politika


Radek Pavlovič

echo24.cz Rusko blokuje weby se zakázanými sýry ze Západu 13.5.2015

echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy, Homepage

Echo24, rb ‚Říkali mi mistr becherovka.‘ Studenti hostili Zemana tlačenkou 14.5.2015

echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy, Homepage


Echo24, čtk

Euro Nejlíp chutná za státní 18.5.2015

Euro str. 22 Názory

PETR HOLEC Balkánský nezmar 18.5.2015

Euro str. 56 Light

Petr Holec Naučíme vás dobře jíst 18.5.2015

Euro str. 60 Light


Petr Weikert

F.O.O.D. Speciality z italských regionů 19.5.2015

F.O.O.D. str. 22 sezona


Jana Chmelíková

finance.cz USA prohrály spor ohledně pravidel pro označování původu masa 18.5.2015

finance.cz str. 0


Financninoviny.cz

genusplus.cz LIBEREC: Regionální potravinou je dalších šest výrobků 15.5.2015

genusplus.cz str. 0 Zpravodajství čtk

H.O.M.i.E.


První pomoc 15.5.2015

H.O.M.i.E. str. 86 Bydlení/pomoc


Hradecký deník Středy doktora Středy: Nesmyslná dieta, která funguje 20.5.2015

Hradecký deník str. 4 Východní Čechy


(red)

idnes.cz - blog Když imitace salámu přestala předstírat, co vlastně napodobovala. (ladislavsmrcka1) 62 Český svaz zpracovatelů 13.5.2015 idnes.cz - blog str. 0 masa - Ostatní Ladislav Smrčka Americká pomoc výrazně pomohla válkou zničené Evropě (ziegler) 63 Český svaz zpracovatelů 17.5.2015 idnes.cz - blog str. 0 masa - Ostatní Jan Ziegler Hlody středeční aneb miluji naše média (paulczynski) 64 Český svaz zpracovatelů 19.5.2015 idnes.cz - blog str. 0 masa - Ostatní Petr Paulczynski

Klatovský deník Oceněna byla i zmrzlina 15.5.2015

Klatovský deník str. 3 Klatovsko


MILAN KILIÁN

krajskelisty.cz Jak vyhodit státní peníze do kanálu: Jezte ryby, chce to ministr zemědělství. Investuje 4 a 66 půl milionu, profitovat ale bude rybář Jakub Vágner Český svaz zpracovatelů 15.5.2015 krajskelisty.cz str. 0 Hlavní město Praha masa - Ostatní Anička Vančová Ano, hrbil jsem se před Putinem, kdysi mi říkali Mistr Becherovka 67 Český svaz zpracovatelů 16.5.2015 krajskelisty.cz str. 0 Olomoucký kraj masa - Ostatní Lucie Bartoš

Kuchyně.CZ Doba salátová 14.5.2015

Kuchyně.CZ str. 90 Do knihovny


kurzy.cz S&P 500 po PPI posiluje 14.5.2015

kurzy.cz str. 0 Měny-forex

USA: PPI slabost průmyslové inflace trvá 14.5.2015 kurzy.cz str. 0 Měny-forex

69 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 70 Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní ČR - ceny výrobců PPI v dubnu až na zemědělství utěšeně rostly 19.5.2015

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika


Liberecký deník Bylinková klobása a dalších pět místních výrobků nese certifikát regionální potraviny 72 Český svaz zpracovatelů 16.5.2015 Liberecký deník str. 2 Liberecko masa - Ostatní (čtk)

Lidové noviny Zeman chválil za tlačenku 15.5.2015

Lidové noviny str. 4 Domov

čtk Konzervy, jež zmírnily hlad 15.5.2015

Lidové noviny str. 22 70 let od války


ZLATICA ZUDOVÁ-LEŠKOVÁ

lidovky.cz Zeman chválil tlačenku. Ve slivovici není cukr, poučil studenty v Jeseníku 75 Český svaz zpracovatelů 14.5.2015 lidovky.cz str. 0 Zprávy / Domov masa - Ostatní Lidovky.cz, ČTK Rusko podává prst ‚věrným‘. Chce zmírnit embargo pro Řecko, Kypr a Maďarsko 76 Český svaz zpracovatelů 19.5.2015 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Státní pokladna masa - Ostatní Lidovky.cz, ČTK

Literární noviny Genom pšenice? 17 miliard písmen. Přečteno Literární noviny str. 1 Příloha - Věda, technika, 14.5.2015 civilizace Michal KOMÁREK


magazin.aktualne.cz Fast food není sprosté slovo. Párky v rohlíku dobývají Prahu 15.5.2015

magazin.aktualne.cz str. 0 Magazín


MARKETING SALES MEDIA PARAGRAF 18.5.2015

MARKETING SALES MEDIA str. 9 News


Martin Škrabal

Mělnický deník Veterináři vozili partyzánům maso z mělnických a mšenských jatek 19.5.2015

Mělnický deník str. 2 Mělnicko / region


MEN/WOMEN only Kde je kvalita a český původ na prvním místě MEN/WOMEN only str. 20 Komerční příloha - Metro 20.5.2015 rádce - jak poznat kvalitní potraviny Dana Jakešová


Metro Byl to mistr becherovka 15.5.2015

Metro str. 3 Domov


ČTK

Mladá fronta DNES Pro zeleninu zase na Zelňák 16.5.2015

Mladá fronta DNES str. 1 Brno a jižní Morava


Lukáš Valášek

nazory.aktualne.cz Dotace: Co je moc a co málo 18.5.2015

nazory.aktualne.cz str. 0 77


Petr Havel

nova.cz Víte, jak správně skladovat potraviny? 19.5.2015

nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Rady a nápady


novinky.cz Proč ženy v menopauze víc mlsají 18.5.2015

novinky.cz str. 0 Žena


Petr Veselý

Novojičínský deník Květiny, zelenina, pečivo... Náměstí budou patřit trhům 14.5.2015

Novojičínský deník str. 3 Novojičínsko


ADAM KNESL

Olomoucký deník Učni se dočkali pochvaly za párky a tlačenku 15.5.2015

Olomoucký deník str. 5 Prezident v kraji

(mik, pek) Nejraději mám to, co mi uvaří žena či dcera 16.5.2015

Olomoucký deník str. 14 Střední morava


Ošetřovatelská péče Výživa ve stáří 18.5.2015 Ošetřovatelská péče str. 32 Výživa ve stáří


masa - Ostatní Mgr. Monika Ponošová

Pardubický deník „Lidé se musí u jídla bavit,“ říká kuchař Petr Koukolíček 19.5.2015

Pardubický deník str. 3 Pardubicko


LUKÁŠ DUBSKÝ

parlamentnilisty.cz Státní zemědělský intervenční fond reaguje na zpochybňování značky KLASA 92 Český svaz zpracovatelů 18.5.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy masa - Ostatní Tisková zpráva Číňani makají, až se z nich kouří. Pane Vladimíre Dlouhý, co chystáte pro nás? Třaskavá 93 obchodní smlouva s USA budí další vášně Český svaz zpracovatelů 19.5.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Ekonomika masa - Ostatní Alena Hechtová

Právo Zeman chválil párky a tlačenku 15.5.2015

Právo str. 11 Střední a Východní Morava


Petr Marek

Pražský deník Reality show se blíží do finále: Za dva týdny bude hodnocení 14.5.2015

Pražský deník str. 5 Publicistika


PAVLA JANOUŠKOVÁ

Překvapení JAK JE TO s biopotravinami? 18.5.2015

Překvapení str. 14 Půvab


Rakovnický deník Ministr se setkal s rakovnickými zemědělci 15.5.2015

Rakovnický deník str. 3 Rakovnicko


ŠÁRKA HOBLÍKOVÁ

Retail info Plus Za rok 2014 celkem 35 361 kontrol 13.5.2015

Retail info Plus str. 6 Aktuality

ek Rozhodující slovo mají maminky 13.5.2015

Retail info Plus str. 32 Produkty

Simona Procházková Ve vedení budou klasické příchutě 13.5.2015 Retail info Plus str. 38 Produkty

98 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 99 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 100 Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní Iva Brejlová

root.cz Programovací jazyk Clojure: syntéza procedurálních textur s využitím knihovny Clisk (2) 101 Český svaz zpracovatelů 19.5.2015 root.cz str. 0 masa - Ostatní Pavel Tišnovský

Svět tisku I nejkvalitnější tiskové produkty budou odpadem Svět tisku str. 19 I nejkvalitnější tiskové produkty 13.5.2015 budou odpadem Miloš Lešikar


Tachovský deník Trhy ukážou lidem i vlídný přístup, než od pípací kasy 15.5.2015

Tachovský deník str. 2 Tachovsko


GABRIELA JÄGEROVÁ

Technický týdeník IFA 2015 představí domácí spotřebiče s novými principy 19.5.2015

Technický týdeník str. 20 Veletrhy


Test DNES Nepoctivá hra na poctivé potraviny 19.5.2015



Hana Večerková

tn.cz Užijte si sluníčka, dokud to jde. Čeká nás opravdu brutální zima 13.5.2015


Chytrý nůž vám řekne, jestli nemáte zkažené maso 14.5.2015



TV Barrandov Babišovy potraviny nevedeme 16.5.2015

TV Barrandov str. 1 18:30 Naše zprávy


Týdeník Květy Jak poznat kvalitu a původ kupovaných mořských ryb? 14.5.2015

Týdeník Květy str. 11


[email protected] ANKETA 14.5.2015

Týdeník Květy str. 14 Téma týdne


masa - Ostatní

vitalia.cz Antibiotika v chovech: Je to horší, než si myslíme 13.5.2015

vitalia.cz str. 0

Petr Havel Ministři zemědělství proti obchodním řetězcům 19.5.2015

vitalia.cz str. 0


Redakce

Vlasta Hubněte podle vlastní chutě 13.5.2015

Vlasta str. 44 Životní styl


PŘIPRAVILA KARLA PELIKÁNOVÁ

Zemědělec Pro zachování biopaliv 18.5.2015

Zemědělec str. 1 Titulní strana


Zuzana Fialová Ceny stouply 18.5.2015

Zemědělec str. 3 Zpravodajství

(fia) Prodejna regionálních potravin z Olomoucka 18.5.2015

Zemědělec str. 11 Publicistika

(opr, čtk) Jednání komor ve Varšavě 18.5.2015

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace

Jan Doležal Podporu biopaliv je třeba zachovat 18.5.2015

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace

Jiří Felčárek Šest závazků má řešit globální výzvy 18.5.2015

Zemědělec str. 25 Rostlinná výroba

Jana Pančíková ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 18.5.2015

Zemědělec str. 48 Zemědělský servis

115 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 116 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 117 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 118 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 119 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 120 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpravy.tiscali.cz Zeman poučil studenty o alkoholu a kvalitních párcích 14.5.2015

zpravy.tiscali.cz str. 0 Zprávy / Aktuality


pal

Zrcadlo Kontroly přinášejí výsledky 15.5.2015

Zrcadlo str. 1 Titulní strana


abé

Žena a život Vezeme vám SKVĚLÉ JÍDLO 13.5.2015

Žena a život str. 100 Gurmáni v autě


Plné znění zpráv 13.5.2015 - 20.5.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 5plus2 Prezident Agrární komory: Nekupujte nejlevnější jídlo 5plus2 str. 15 Zemědělský speciál JOSEF HORA Český svaz zpracovatelů masa - TOP

15.5.2015

zpět ČR / Bývalý ministr zemědělství Miroslav Toman je dnes prezidentem Agrární komory. Zúčastnil se semináře v Poslanecké sněmovně, kde společně s inspektory ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce ochutnával a srovnával kvalitní potraviny s levnými a falšovanými náhražkami. * K čemu jste při porovnání poctivých a ošizených potravin došel? Pro běžného spotřebitele jsou kvalitní a nekvalitní potraviny bohužel téměř chuťově nerozeznatelné, protože právě ty falšované obsahují řadu dochucovadel a aditiv, které jejich chuť vylepšují, zvýrazňují barvu a podobně. Proto je falšování potravin o to nebezpečnější a je potřeba ho kontrolovat a důrazně postihovat. * Jak se tedy potraviny falšují? Nedodržuje se deklarovaný obsah masa u masných výrobků, maso se nahrazuje levnější surovinou, třeba drůbežím separátem nebo koňským masem, případně rostlinnou bílkovinou či přidáním vody do masa a ryb. U mléčných výrobků jde o nedodržení uvedeného obsahu tuku nebo sušiny, kratší dobu zrání sýrů nebo více vody v másle. Například u džemů je to nedodržení obsahu ovocné složky nebo se místo borůvek dají jablka a barviva. POKRAČOVÁNÍ NA STR. 16 Nekupujte nejlevnější jídlo, radí šéf agrárníků 5plus2 ROZHOVOR DOKONČENÍ ZE STR. 15 * O českých zákaznících se říká, že jsou to „lovci slev a akcí“. Dávají Češi přednost levným a třeba nekvalitním potravinám? Poslední průzkumy ukazují, že se nákupní návyky pomalu mění, i když určitě existuje nezanedbatelná skupina populace, která z objektivních důvodů vyhledává potraviny prodávané za akční ceny a podobně.

* Je právě toto důvod, proč obchodní řetězce tlačí na výrobce, aby jim prodávali klidně nekvalitní, ale hlavně levné produkty? Ano. Dodavatelům nic jiného nezbývá. Pokud chtějí dodávat do řetězce, což je pro ně mnohdy existenční záležitost, pak se musí přizpůsobit poptávané ceně. A poptávaná nízká cena v kombinaci se stále rostoucími náklady na výrobu vede k trvalému snižování kvality výrobků. Cenu výrobku určují téměř výhradně obchodníci, a to výší své marže. Obchodní přirážka řetězců tvoří u základních produktů jako třeba chléb, maso nebo mléko 30 až 50 procent ceny. U produktů s vyšší přidanou hodnotou je to běžně i více než 100 procent. Kvalitní potraviny jsou v Česku drahé ne proto, že je drahá jejich výroba, ale že je na nich vysoká obchodní přirážka řetězců. * Mají velkovýrobci potravin při prodeji svých produktů výhodu proti těm menším, například farmářům? V zásadě ne. Nekalé obchodní praktiky mohou mít škodlivé účinky bez ohledu na velikost dodavatele. Nicméně, zcela logicky velcí dodavatelé se s nimi vyrovnávají snadněji a konec spolupráce s jedním řetězcem pro ně ještě nemusí být existenční záležitostí. * Dají se regulovat tlaky obchodních řetězců na co nejnižší cenu? Ano, důslednou kontrolou jejich praktik. Významnou roli zde hrají spotřebitelé, kteří by si neměli neustále „nabíhat“ na nejlepší ceny a měli by omezit koupi podezřelých výrobků nejasného původu a složení. Jedná se zejména o privátní značky řetězců. Koupí českých produktů riziko podvodu klesá. * Nedávno jste narazili i na velmi kontroverzní postup jednoho řetězce. Jednalo se o případ, kdy jeden obchodní řetězec požadoval po dodavateli pod pohrůžkou vylistování (ukončení prodeje jeho zboží – pozn. red.), aby na výrobcích určených do pultového prodeje dodavatel neuváděl datum použitelnosti. Jinými slovy nutil dodavatele porušit základní povinnost vyplývající z potravinového práva, a to sdělit podmínky skladování, uchovávání, nakládání s potravinou. Řetězec si tím pro sebe chtěl získat evidentně výhodu – stanovit si tyto podmínky sám a třeba i toto datum prodloužit. Domnívám se, že je to trestné. *** Požadavek nízké ceny v kombinaci se stále rostoucími náklady na výrobu vede k trvalému snižování kvality výrobků. Foto popis| Miroslav Toman, prezident AK ČR Regionální mutace| 5plus2 - Olomoucký kraj

agris.cz Značka Klasa stojí stamilióny, kvalitu ale nezaručuje agris.cz str. 0 Potravinářství novinky.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP

14.5.2015

zpět Značku Klasa, kterou uděluje ministr zemědělství, si zaslouží jen ty nejkvalitnější potravinářské a zemědělské výrobky. To se alespoň píše na oficiálních internetových stránkách projektu. Realita je však trochu jiná. Agrární analytik Petr Havel redaktorům pořadu A DOST! internetové televize Stream.cz sdělil, že značka Klasa vůbec neznamená nejvyšší kvalitu. Leckdy spíše naopak. Značku Klasa, kterou uděluje ministr zemědělství, si zaslouží jen ty nejkvalitnější potravinářské a zemědělské výrobky. To se alespoň píše na oficiálních internetových stránkách projektu. Realita je

však trochu jiná. Agrární analytik Petr Havel redaktorům pořadu A DOST! internetové televize Stream.cz sdělil, že značka Klasa vůbec neznamená nejvyšší kvalitu. Leckdy spíše naopak. O tom se přesvědčil i Ivan Poláček, který si v obchodech pečlivě vybírá, aby kupoval kvalitní nešizené výrobky. Do nákupního vozíku si jednou vložil med s označením Klasa a Český výrobek v domnění, že tyto značky kvalitu stoprocentně garantují. Jenže krátce nato Státní potravinářská inspekce zjistila, že výrobce zákazníky klamal a med nebyl český, nýbrž čínský. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) následně medu značku Klasa odebral. „Přijde mi to jako naprostý podvod na českého spotřebitele. Jestliže je kvalita výrobku garantována potravinářskou komorou a má označení Klasa, očekávám, že produkt bude nejvyšší kvality,“ uvedl Poláček. Majonéza téměř bez vaječných žloutků Podle agrárního analytika Petra Havla ze sloganu spojeného se značkou Klasa, tedy kvalitní česká potravina, platí úplně stoprocentně jen slovo potravina. To dokazuje například majonéza Poličanka od Agricolu. Ač má na obalu značku národní kvality potravin, obsahuje pouze 1,6 procenta vaječného žloutku, tedy ani ne jeden žloutek na kilogram. Dalším propadákem je chlazené listové těsto Sláma. V tuku obsahuje asi 4,5 procenta transmastných kyselin, což je dvojnásobek toho, co je povoleno v některých zemích. Na oba výrobky upozorňoval v minulosti pořad A DOST!. „Případy, kdy se i v potravinách Klasa objevily nějaké prohřešky nebo nedodržování toho, co bylo deklarováno, jen potvrzují, že Klasa neznamená nejvyšší kvalitu,“ míní Havel. Podle tiskové mluvčí SZIF Vladimíry Novákové je však kritérií pro udělení značky kvality Klasa mnoho a jejich posuzování je důkladné a přísné. „Díky pravidelným kontrolám jsou oceněné výrobky pod neustálým pravidelným dozorem. V případě, že má spotřebitel jakoukoli pochybnost, měl by se obrátit na naši infolinku,“ uvedla mluvčí. 800 miliónů na propagaci Značka Klasa je udělována od roku 2003 vždy na tři roky. V současné době ji nese 1 138 výrobků od 224 výrobců. V posledních čtyřech letech byla značka odebrána devíti výrobkům.Celkem oceněné výrobky za daný rok k 31.12. Rok 283 2008 560 2009 484 2010 288 2011 478 2012 442 2013 304 2014 Na marketingovou propagaci značky bylo za posledních pět let vyčleněno přes 800 miliónů korun. I přes kritiku letos SZIF vypsal další zakázku na propagaci kvalitních potravin. Tentokrát chce do podpory nasypat dalších takřka 300 miliónů během dvou let.Rok Částka na marketing 2010 193 miliónů Kč 2011 203,5 miliónů Kč 2012 143 miliónů Kč 2013 211,9 miliónů Kč 2014 48,7 miliónů Kč* * (vzhledem ke zrušení veřejné zakázky ke Komunikační podpoře značky Klasa pro rok 2014 byla marketingová podpora značky zaměřena především na zajištění aktivit určených na podporu prodeje

oceněných výrobků na prezentačních akcích s výrobci, výstav, veletrhů a ochutnávek produktů, které byly realizovány zejména na základě veřejných zakázek malého rozsahu) Barbora Zpěváčková, Novinky

URL| http://www.agris.cz/clanek/188141

Značení potravin? Neukazuje skutečný původ, tak skončí agris.cz str. 0 Potravinářství ČT 24 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

19.5.2015

zpět Obchodní řetězce už nebudou muset zveřejňovat seznam zemí, ze kterých pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách. Píšou to Hospodářské noviny. Podle ministerstva zemědělství toto pravidlo, které platilo od letošního ledna, zákazníky mátlo a nesplnilo cíl, který se očekával. Obchodní řetězce už nebudou muset zveřejňovat seznam zemí, ze kterých pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách. Píšou to Hospodářské noviny. Podle ministerstva zemědělství toto pravidlo, které platilo od letošního ledna, zákazníky mátlo a nesplnilo cíl, který se očekával. Seznamy, které musel od ledna vyvěsit každý supermarket, mají totiž jeden zásadní háček – neukazují skutečný původ potravin, ale pouze podíly jednotlivých dodavatelů podle sídla v dané zemi, tedy podle toho, kde se potraviny koupily. A protože většina dodavatelů má sídlo v Česku, tak to vypadalo, že silně převažuje české zboží."Stačí, že to tady někdo přeprodá, a už se to počítá jako český výrobek. Doplácejí na to ti poctiví, kteří popravdě uvedou, že mají 50 procent českých výrobků, a zákazník má pak dojem, že je to málo," uvedl pro Hospodářské noviny ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ve srovnání s údaji z loňského června je ale skutečný podíl zboží českého původu mnohem nižší. Například hypermarkety Globus uváděly v lednu, že odebírají od firem se sídlem v Česku 93 procent zboží, Billa ještě o půl procenta více. Na druhé straně například Lidl odebíral na začátku roku 44 procent zboží českého původu. Z údajů, které obchodní řetězce začátkem června poskytly ministerstvu zemědělství, přitom vyplynulo, že podíl českých potravin se pohybuje mezi 40 a 75 procenty. Nejvyšší podíl domácích produktů měly tehdy družstevní prodejny Coop, následované řetězci Globus, Penny Market a Tesco. Nejméně českých potravin v nabídce měly Lidl a Kaufland. Z velkých obchodníků neuvedl údaj pouze řetězec Interspar, který ale z trhu odchází po převzetí konkurenčním Aholdem. Údaj o původu je v rámci Evropské unie v současnosti povinný například u ovoce, zeleniny, olivového oleje a hovězího masa. Od dubna je pak povinný také u vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa.Zdroj: ČT24, Hospodárske noviny


businessinfo.cz TTIP: Má se Evropa bát ´nebezpečných´ potravin z USA? 13.5.2015

businessinfo.cz str. 0 Společná obchodní politika EU

BusinessInfo.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět V New Yorku letos v dubnu proběhlo již deváté kolo vyjednávání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi EU a USA. V Evropě mezitím rostou obavy, zda EU nesleví z dosud platných nároků na bezpečnost potravin a neupraví přísné interní předpisy pro chov a živočišnou výrobu. Často se zmiňuje příliv amerických geneticky upravených potravin. Jednání o TTIP probíhají za zavřenými dveřmi, tak zní jeden z klíčových argumentů odpůrců dohody. Ti často skloňují slovo netransparentnost a zpochybňují pozici a sílu evropských vyjednavačů. Skutečností nicméně je, že Evropská komisev zimě na svých stránkách zveřejnila část ujednání a řadu podkladů k dohodě. Na portálu BusinessInfo.cz naleznete také Souhrn o dohodě TTIP na http://www.businessinfo.cz/ttip „I já občas slýchám v médiích od některých svých kolegů europoslanců, že dohoda se vyjednává tajně, a tak je na místě se bát, protože nikdo neví, co v ní nakonec bude," poznamenává česká europoslankyně Dita Charanzová v rozhovoru pro euractiv.cz. "Nedovolila bych si nikoho podezírat z neznalosti, ale každému europoslanci je v Evropském parlamentu k dispozici vyhrazená místnost, kde si může pročíst vyjednávací dokumenty, výsledky skončených vyjednávacích kol, nabídky, které předložila EU, a spoustu dalších dokumentů. Možná by to na strach z neznámého trochu zabralo,“ rozptyluje obavy. „Poprvé v historii obchodních jednání teď Evropská komise zveřejnila svůj vyjednávací mandát. Žádná jednání nikdy nebyla tak transparentní jako tato. Konspiraci o tajné úmluvě s klidným svědomím označuji za nesmysl,“ dodává ještě europoslankyně. Vyjádření své kolegyně podporuje i Pavel Telička: „Myslím, že i díky našemu tlaku z Evropského parlamentu jde o jedny z vůbec nejtransparentnějších jednání.“ Má se evropský konzument bát? Mají se skutečně lidé v Evropě obávat toho, že se na naše trhy dostanou méně kvalitní potraviny nebo i další levné zboží ze Spojených států? Někteří odborníci nepovažují obavy odpůrců za liché. EU má vysoké standardy v oblasti potravin. Jednání v rámci TTIP je ovšem podporováno velkými americkými korporacemi. "Z prozatímních materiálů – často uniklých – víme, že existuje tlak na snížení standardů.Koneckonců zopakujme, že vyjednávání iniciovaly USA. Opravdu si někdo myslí, že to dělají proto, aby zvýšily své standardy v oblasti potravinářství, ekologie či sociální?” ptá se ekonomka Ilona Švihlíková z Vysoké školy ekonomické v Praze. „Jako příklad slouží požadavek americké strany na zrušení zákazu dovozu masa, které bylo ‚ošetřeno‘ kyselinou mléčnou. Ta se totiž používá používá k likvidaci bakterie E.coli. Podmínky chovů ve Spojených státech jsou otřesné a dosti často dochází ke stahování a likvidování milionů tun masa. A Evropský parlament již v této oblasti ustoupil,” doplňuje Švihlíková. Tlak ´velkého agrobyznysu´? Ve vyspělé Evropě jsou obecně daleko přísnější předpisy pro chov a živočišnou výrobu. Takže narůstají obavy z drůbeže čištěné chlorem či masa zvířat krmených růstovými hormony. „Riziko je opravdu značné. Až 70 % amerických potravin obsahuje GMO. Přitom spotřebitelé o tom ani nemusejí vědět, neboť označení není ve Spojených státech povinné. Liší se i povolené množství pesticidů, v USA je vyšší. Je to logicky velký agrobyznys, kdo tlačí právě uvolněnou americkou legislativu. Jde o střet naprosto odlišných principů – v EU platí jen to, co je povoleno. V USA platí vše, co není vysloveně zakázáno," říká ekonomka.

"Již samotná dezinfekce chlorem by měla být varující – co to znamená, že musím dezinfikovat maso? Jak asi vypadají takové chovy?” ptá se. Zástupci amerických producentů vepřového masa podle Ilony Švihlíkové jasně říkají, že musejí požadovat zrušení zákazu používání rectopaminu (látka ze skupiny beta-blokátorů, která má urychlit růst svalové hmoty) v EU, jinak pro ně dohoda TTIP nemá žádný smysl. Totéž se podle jejích slov týká mléka a růstového hormonu rBHG, který má rakovinotvorné účinky. Politici veřejnost uklidňují Oficiální česká reprezentace v EU je ve srovnání s ekonomkou Švihlíkovou podstatně optimističtější. Levné a méně kvalitní americké zboží, to je podle europoslance Pavla Teličky spíše klišé veřejnosti vnucované ze strany odpůrců této dohody. "Do USA jsem až donedávna jezdil celkem často a mohu říct, že bych mnohé americké výrobky rád viděl na českém trhu. Jak z důvodu kvality, tak i ceny,“ říká zkušený unijní diplomat. Ten přesto přiznává, že se dohoda nerodí lehce: „Často se objevují například spekulace, že prostřednictvím dohody TTIP bude evropský trh zaplaven geneticky modifikovanými produkty. EU má pro pěstování a dovoz těchto produktů skutečně velmi přísná pravidla, přísnější než v USA.“ Eurposlanec připouští, že v tomto případě nejde oba systémy úplně sladit. „Neodpovídalo by to právním předpisům přijatým v rámci legislativních procesů jednotlivých států. TTIP tento přístup nemůže změnit. Každopádně se otázce bezpečnosti potravin věnuje při jednáních a především přípravě na ně vysoká pozornost. Každý si je vědom toho, že jde o mimořádně citlivé téma. Ze stejného důvodu je to jedna z priorit Evropského parlamentu, který se v rámci jemu daných kompetencí snaží na jednání dohlížet. Jen vyjednávač-sebevrah by v tomto nebyl mimořádně obezřetný,“ říká diplomat. Také náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl české spotřebitele uklidňuje: “Evropská komise opakovaně potvrdila, že v TTIP nebudou standardy bezpečnosti potravin předmětem kompromisu. TTIP tedy nebude znamenat, že by se do Evropy mohly dodávat produkty, které tyto evropské standardy nesplňují. Američtí producenti jsou schopni provozovat duální systém (tj. i provozovat chovy bez užití růstových hormonů) a tedy při vývozu za oceán splnit požadavky dané legislativou EU.“ On i Pavel Telička zároveň připouštějí silné tlaky farmářské lobby na úpravu norem, a to jak v Evropě tak v USA, ale považují to za běžnou součást politiky. “Taková interakce je jedině zdravá, vyjednávači a příslušné orgány nemohou být v nějaké umělé bublině,” komentuje to Telička. Další informace najdete v článku TTIP vzbuzuje obavy o záruky kvality a bezpečnosti potravin na BusinessInfo.cz EU i USA prý respektují svá práva “Dle vyjednávacího mandátu schváleného všemi členskými státy EU, na základě kterého Evropská komise vede s americkou administrativou jednání, si má EU právo zachovat taková sanitární opatření, včetně zákazu produkce masa vyrobeného za použití hormonů či ošetřování kuřecího masa chlórem, jaká odpovídají domácí požadované míře ochrany. EU má tedy právo posoudit a řídit rizika v souladu s mírou ochrany, kterou sama považuje za vhodnou,” doplňuje Vladimír Bärtl. Schopnost velkých amerických producentů provozovat zmíněný duální systém, tj. u výroby pro jiný než domácí trh dodržovat přísnější pravidla, je v tomto ohledu klíčová. „Jsou jen dvě možnosti. Buď se americký vývozce resp. výrobce přizpůsobí, nebo na něj dopadne omezení. Uvedu jeden spíše úsměvný příklad. U testování ústřic pro nepřítomnost bakterií v EU testujeme samotné ústřice, v USA testují vodu, přičemž je vědecky prokázáno, že výsledek je stejný.

O většině těchto otázek se však teprve bude jednat a je zcela legitimní, aby byl vyjednávací proces maximálně transparentní a tudíž kontrolovaný,“ popisuje Pavel Telička. Výbor pro ochranu spotřebitele (IMCO) přijal letos v březnu zprávu pro Evropskou komisi. Ta jasně definuje požadavky na to, co Evropa od smlouvy očekává a k čemu se EU i USA zaváží. „Jako zpravodajka, a tedy i autorka textu, považuji za zásadní, že nebudeme slevovat ze svých standardů kvality. Nebudeme jíst vinou TTIP geneticky modifikované potraviny, ani se nebudeme muset bát, že nám zůstane v ruce volant, když si koupíme nové auto. EU si zakládá na bezpečnosti svých výrobků a potravin, a v tomto směru skutečně se žádné ústupky nesmí plánovat,“ dodává europoslankyně Charanzová. Nebezpečné látky v kosmetice Přes výše zmíněná ujištění jsou tlaky na snížení nároků na bezpečnost potravin nezpochybnitelné. Problematika odlišných standardů se navíc netýká jen potravin, ale i kosmetiky. Některé v USA povolené látky z řad nanomateriálů či tzv. endokrinních disruptorů jsou v EU zakázané. Tyto látky mohou člověku například narušit produkci hormonů a jsou nebezpečné zvláště v kombinaci více látek. Podle evropské spotřebitelské organizace BEUC, která na svých stránkách přináší podrobné informace o jednotlivých tématech spojených s TTIP, by byla nejvhodnějším postupem v oblasti bezpečnosti potravin a kosmetiky “harmonizace směrem vzhůru“, při níž by se měly USA a EU dohodnout na dodržování těch nejpřísnějších předpisů. Dohoda by pak mohla být v tomto směru prospěšná i pro americké spotřebitele. K finální verzi ovšem vede ještě dlouhá cesta. Jakub Procházka

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/-...-nebezpecnych-potravin-z-usa-64583.html

byznys.ihned.cz Sedm zemí včetně Česka tlačí na EU, aby zkrotila obchodní řetězce 19.5.2015

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz ČTK, bus Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Sedm států Evropské unie včetně České republiky vyzvalo Evropskou komisi, aby připravila opatření k omezení síly obchodních řetězců. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečka je jednání řetězců s malými a středními firmami neférové a neetické. Obchodní řetězce prý tlačí menší podniky k tomu, aby prodávaly potraviny pod své náklady. Země visegrádské čtyřky (V4) a dále Bulharsko, Rumunsko a Slovinsko vybídly Evropskou komisi, aby připravila opatření k zamezení údajně nepřiměřené ekonomické síly obchodních řetězců ve vztazích s jejich dodavateli. Vyplývá to ze společného prohlášení, na kterém se dohodli ministři zemědělství a jejich zástupci na úterní schůzce v Bratislavě. Českou republiku na jednání zastupoval ministr zemědělství Marian Jurečka. HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. "Vyzýváme Evropskou komisi, aby připravila soubor opatření k zamezení dominantní ekonomické síly obchodních řetězců. Předběžné stanovisko žádáme od EK do konce roku 2015. Jsme toho názoru, že jen společný legislativní rámec, který bude schválen v celé EU, může vyřešit tento problém, který má každá ze zúčastněných sedmi zemí tohoto setkání na vlastním trhu," řekl slovenský ministr zemědělství Ľubomír Jahnátek, podle kterého jsou například marže obchodníků vysoké. Jurečka prosazuje nastavení férových obchodních podmínek, aby obchodní řetězce netlačily malé a střední firmy produkující potraviny do prodeje výrobků pod své náklady. "Na jedné straně dáváme firmě peníze, na straně druhé řetězce svou politikou tyto peníze ze systému odsávají pryč neférovým a neetickým způsobem," řekl Jurečka v souvislosti s dotacemi na podporu zemědělců. Opatření by podle Jurečky měla zajistit, aby se obchodní vztahy mezi dodavateli potravin a obchodními řetězci narovnaly. Připomněl, že EU již reguluje některé sektory, například telekomunikace či energetiku. Němci se bojí síly obchodních řetězců. Čtyři největší ovládají 85 procent trhu - čtěte ZDE Řetězce couvají z Orbánova Maďarska. Omezila se jim otevírací doba, platí větší daně - čtěte ZDE Podle Jahnátka obchodní sítě zneužívají svého ekonomického postavení vůči zemědělcům a potravinářským podnikům. "Nelze dále akceptovat přístup, kdy jeden článek řetězce profituje na úkor ostatních subjektů. Současné výkupní ceny jednotlivých potravinářských komodit jsou tak nízké, že jsou často pod výrobními náklady," uvedl slovenský ministr. Řekl také, že kroky k omezení síly obchodních řetězců by měly zahrnovat rovnoměrnější rozdělení marží mezi výrobce a prodejce potravin. "Struktura ceny bude muset být taková, aby i nižší články potravinového řetězce měly možnost přežít a rozvíjet se. Nemůže být vysoká marže na jedné straně na úkor ostatních partnerů," dodal. Ministři sedmi členských států EU po schůzce ve slovenské metropoli také upozornili na údajnou byrokracii v souvislosti s poskytováním unijních dotací zemědělcům. "Žádáme zjednodušení kontrol, abychom nedávali další zátěž na samotného farmáře a aby prostředky bylo možné získat za jednodušších podmínek. Farmář je zatížen nejen novými typy kontrol, ale také novými evidencemi, které musí vést. Žádáme zjednodušení procesů," řekl Jahnátek.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64036460-sed...tat-neferove-jednani-obchodnich-retezcu

denik.cz Šéf příbramského masokombinátu: Desítky milionů na opravy stačit nebudou 15.5.2015

denik.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Příbram /ROZHOVOR/ – Víc než rok poté, co se příbramský masokombinát dostal do finančních potíží a musel tak propustit zhruba tři stovky zaměstnanců, se provoz znovu probouzí k životu. Provozovatelem je původně plzeňská společnost Zeman – maso, uzeniny. Za maloobchod a výrobní provozy v Příbrami zodpovídá Eduard Koranda, který poskytl Příbramskému deníku rozhovor. " Kdy jste v Příbrami obnovili provoz, co v závodě už funguje a jaký bude další vývoj? Vzhledem ke špatnému technickému stavu závodu, kde se jednoznačně projevil přístup bývalého vlastníka absolutní absencí základních provozních investic a oprav, jsme se rozhodli s modernizací

začít okamžitě. Podařilo se nám v poměrně krátkém čase – již dva měsíce od převzetí – zprovoznit expedici a postupně následovaly další provozy. Jsme zvyklí fungovat v určitých standardech provozu a bohužel k tomu bude v Příbrami zapotřebí mnoho následných investic, které zaberou určitý čas. K úplnému obnovení provozu bude docházet během následujícího období. Okamžitě po převzetí objektu jsme začali s opravami. Počítali jsme s určitým rozsahem prací, bohužel se ukázalo to, co nebylo možné ze zastaveného provozu poznat, a to nefunkční stav páteřních rozvodů – rozvody páry, chlazení, elektriky, nevyhovující stav střech a podobně. V minulosti byly prováděny opravy jen vizuálně. Myslím, že to i dokresluje stav, ve kterém se podnik ocitnul, jeho úpadek určitě nebyl náhodou. Skutečný technický stav se projeví teprve v okamžiku, kdy do něj zasáhnete. Investice, které byly plánované pro spuštění provozu, jsou mnohonásobně vyšší, než byly původní odhady. Dnes už je jasné, že celkový odhadovaný rozpočet plánovaný na rekonstrukci a modernizaci celého závodu, který se plánoval v desítkách milionů korun, nebude v žádném případě dostačující. Pro našeho dlouhodobého partnera, který se staral o developerskou část, vzhledem k těmto skutečnostem není tento stav řešitelný, a proto veškeré investice provedeme sami. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli k úplnému přesunu naší společnosti do Příbrami. Kde jste museli s opravami začít? Zatím základními opravami prošly ty části, které jsou nutné pro provoz jateční činnosti. Probíhá rekonstrukce administrativní a sociální budovy, kompletní rekonstrukcí prošla myčka přepravek, pracuje se na opravě jednotlivých chladíren, v nejbližší době dojde k dokončení druhé části bourárny, budeme se snažit co nejdříve spustit část masné výroby. V plánu je tedy kompletní rekonstrukce a vzhledem k objemům naší výroby i celkové rozšíření provozů. Celá akce je rozdělená do několika etap a potrvá přibližně dva roky. S první etapou jsme již začali a veškeré činnosti probíhají dle stanovených termínů. Následné etapy jsou již finalizovány v projekčních částech a začínáme s výběrovými řízeními na dodavatele. Naší snahou je upřednostňovat zejména lokální firmy, tímto způsobem jsme vždy za dobu své více jak dvacetileté existence vždy postupovali. Počítáme s tím, že výsledkem bude moderní závod, který nabízí stabilní pracovní prostředí v regionu. Kolik zaměstnanců nyní v závodě pracuje, kolik jich bylo z úřadu práce a na jakých pozicích tyto lidé pracují? Od začátku vytváříme znovu ta pracovní místa, která bohužel po krachu bývalé Příbramské uzeniny zanikla. V současné době u nás pracuje přibližně 200 lidí a samozřejmě s postupnou obnovou a rozšiřováním našeho závodu budou pracovní místa ještě přibývat. Nabízíme mnoho volných pozic a využíváme velmi dobré spolupráce s úřadem práce. Při výběru zaměstnanců preferujeme především místní zájemce. Z evidence úřadu práce jsme již přijali něco přes 30 nových pracovníků. Současné portfolio volných pracovních pozic tvoří zájem zejména o řidiče, pracovníky do výroby, řezníky, výrobářky, administrativní a účetní pozice, pracovníky technických úseků, mistry a vedoucí úseků. Pokud nemá zájemce přesnou kvalifikaci, jsme připraveni ho k jednotlivým odvětvím samozřejmě zaučit a snažíme se využít i jeho dosavadní kvalifikace. Kolik lidí plánujete v dalším období přijmout? Pro letošní rok plánujeme přijmout ještě přibližně 50 nových zaměstnanců a postupně, vzhledem k průběhu modernizace celého závodu by se celkový počet zaměstnanců tady v Příbrami mohl pohybovat okolo 350 – 400 lidí, ale samozřejmě žádné číslo není konečné, naší vizí je se neustále se rozšiřovat a s tím přirozeně přicházejí i další pracovní místa. Zaměstnanost tvoří i místní firmy, kterým zůstaly dluhy v minulém období, budete spolupracovat s těmito firmami? Výroba čerstvých uzenin a masa je samozřejmě založena především na lokálních surovinách a s tím je spojena velká návaznost na spolupráci s regionálními firmami, ať už jsou to farmáři, řemeslníci a další spektrum ostatních oborů. Z dodavatelů suroviny jsme začali spolupráci například se Zemědělskou a.s. Hluboš, která je vzdálená pouhých 5 km od závodu, což je pro obě společnosti velkou výhodou, například díky menším nákladům na dopravu. Dále spolupracujeme s Výrobním Družstvem Sádek, SVOM Mišovice, ZS Zalužany, Zemědělské družstvo se sídlem v Rosovicích a Zemědělské družstvo Krásná Hora nad Vltavou a.s. a mnoha dalšími firmami s výrobním a stavebním zaměřením. Vždy se snažíme preferovat místní firmy a od převzetí podniku tak postupujeme, na obnově provozu mají místní firmy největší podíl. Seznam dodavatelů v předešlém období máme k dispozici a samozřejmě tyto firmy oslovujeme.

Proč podle vás došlo ke krachu Příbramské uzeniny? Zajímali jsme se o tento podnik již dříve, v roce 2012 došlo k dohodě o prodeji tehdy ještě funkčního podniku. Bohužel ze strany vlastníka nebyla dohoda dodržena a následující období ukázalo, že záměr byl zřejmě jiný. Doplatili na to dodavatelé, zaměstnanci, stát… Za rok a půl se dokázalo zadlužení společnosti téměř zpětinásobit, což normálním provozem není možné. Upozorňuji, že v roce 2012 ještě za funkčního provozu bylo vše řešitelné bez následujících problémů. Smutné je to, že tehdy dohodnutá cena za funkční podnik byla paradoxně nižší než ta, která bude nyní, jelikož zastavení provozu, ztráta trhu a následné investice částku jednoznačně převýší. Dostane se Příbramská uzenina zpět na trh v regionu, když si po dobu „přestávky" obchodníci zvykli odebírat od menších dodavatelů? S postupným obnovováním provozu budeme samozřejmě chtít oslovit bývalé zákazníky. Bohužel ale například rozvozová auta určená pro tento segment prodeje byla po své roční odstávce v tak katastrofálním stavu, že nešla v žádném případě použít (průměrné stáří aut bylo 13 let). Jelikož se zaměřujeme především na pultový prodej, nabídneme zákazníkům širší sortiment produktů. Chceme ale počkat, až jim budeme moci nabídnout veškeré jejich dříve oblíbené výrobky. Dříve byla firemní prodejna velmi oblíbená nejen kvůli masu a uzeninám. Prodejna už funguje, co všechno zákazníkům nabízí? Prodejna byla otevřena již před velikonočními svátky a nabízí široký sortiment čerstvého masa (především od místních farmářů) z již zprovozněné porážky, uzenin, lahůdek, pečiva a také zboží z teplého pultu jako je sekaná, karbanátky, pečená masa a speciality, které jsou už vyráběny v Příbramském závodě. Zachováte receptury uzenin přinejmenším stejně dobré, jako byly dříve? V posledních letech získávaly některé výrobky ceny v regionálních soutěžích. Je vyhrávat také vaším cílem? Začínáme postupně vyrábět výrobky, které byly oblíbené u zákazníků a ke kterým jsme získali i ochranné známky. Mezi tyto výrobky patří například Brdská klobása, Brdská pálivá klobása, Čertovské špekáčky, Sněženka apod. Samozřejmě navážeme i na výrobu ostatních specialit. Některé receptury jsme již začali používat při výrobě v našem závodě v Zábřehu (na Moravě). Naším cílem je především dělat kvalitní výrobky z domácích surovin, a pokud je děláte poctivě, tak největší výhrou a oceněním je na prvním místě spokojený zákazník a díky němu pak mohou přicházet i další ocenění, ať již v podobě regionálních nebo celonárodních soutěží. Komu patří ZEMAN maso-uzeniny? Jaká je historie a současnost této firmy? Historie řeznictví Zeman lze datovat už od roku 1897, kdy započíná rodinnou tradici řeznického řemesla tehdy ještě ani ne dvacetiletý Alois Schneider. Na něho navazují další generace. V roce 1948 je bohužel z důvodu znárodňování soukromé podnikání zastaveno. Rodina ale naštěstí řeznický cech neopouští a proto v roce 1991 mohou na tuto tradici navázat bratři Robert a Josef Schneiderovi, kteří otevírají svou první prodejnu a výrobnu uzenin v Plzni. Postupně se rozrůstají prodejny a odbyt, je postaven nový stejnojmenný závod na výrobu uzenin a firma se rozděluje na dvě části, výrobní část a maloobchod, který tvoří specializovaná síť prodejen masa, uzenin a lahůdek s obchodním názvem Zeman. Na začátku roku 2004 přebírá obě společnosti mladší z bratrů Robert, razantně rozšiřuje výrobní kapacity a již za pět let je největším výrobcem uzenin v Čechách. V roce 2012 výrobní závod v Plzni prodává investiční skupině Penta. Řeznictví Zeman zůstává nadále ve skupině firem Roberta Schneidera, dalším partnerem skupiny se stává Eduard Koranda, který zodpovídá za maloobchod a výrobní provozy. Současně je síť se svými 110 prodejnami jednou z největších v České republice, obrat v roce 2014 sahal k hranici dvou miliard korun a společnost aktuálně zaměstnává cca. 1.400 lidí. Hlavním artiklem je prodej čerstvého českého masa a uzenin podle tradičních (národních) receptur. V roce 2013 byl otevřen nový výrobní závod, disponujeme vlastní logistikou a dopravou. V roce 2015 společnost získává další provoz, výrobní areál bývalé příbramské masny. Naším cílem je dále rozšiřovat prodejní síť a nabízet našim zákazníkům kvalitní (české, regionální) domácí produkty."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/sef-prib...pravy-stacit-nebudou-20150515-0n16.html

idnes.cz - blog

Moderní strava nás zahubí (zavladsky) 18.5.2015 idnes.cz - blog str. 0 Petr Závladský Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Už někdy dříve jsem psal, že žijeme tak, jak se stravujeme a jsme tím, co jíme. Pro tentokrát ale ani nechci tolik moc kopat do masa bez masa. Nedávno jsem četl poměrně zajímavý článek pana MUDr. Davida Freje, který byl sice původně klasickým (západním) internistou, ale osvojil si i znalosti východní medicíny a dnes se zabývá diagnostikou chronických zánětů, které pokládá za primární příčinu jiných závažných (i civilizačních) chorob. Špekáčky Původní receptura: 50 % hovězí zadní maso z mladých kusů 20 % „lepšího“ vepřového výřezu, samozřejmě bez kůže 30 % na kostičky nakrájeného špeku česnek sůl pepř někdy muškátový ořech uzení Dnešní receptura: 40 % vepřové maso 25 % vepřové sádlo 10 % hovězí maso 5 % vepřové kůže pitná voda bramborový škrob jedlá sůl stabilizátory potravinářská vláknina směs koření extrakty koření dextróza antioxidant E300 zvýrazňovač chuti a vůně E621 Jedním z prvních postřehů, které mě zaujaly, je tvrzení pana doktora, že krátkodobým zánětům se má nechávat volný průběh. Naši předci nežili v tak aseptickém prostředí, jaké dnes (bohužel) vytváříme v našich domácnostech my. Žili v symbióze s celou řadou mikroorganismů i parazitů, kterými bylo tělo nějakou měrou soustavně atakováno a bránilo se lokálními, krátkodobými záněty, čímž posilovalo svou autoimunitu – vyrábělo si průběžně protilátky. V dnešní době, kdy i nepatrné a nefatální záněty hned v zárodku deptáme antipyretiky, dokonce antibiotiky, ponechává náš (a zejména dětský) imunitní systém naprosto zlenivělý. Jakýkoliv přechod z aseptické oblasti bytu pak znamená pro tělo nečekanou, prudkou ataku, které se tělo nedovede samo bránit. Velmi často je příčinou vleklého zánětu soustavné napadání organismu nějakým alergenem, nejčastěji potravním, nebo chemickým. V dnešní době plastických hmot, chemicky ošetřovaných vod, alchymisticky připravovaných potravin a exhalací ve vzduchu není vůbec divu.

Takové alergeny stále provokují imunitní systém k reakcím a vyvolávají tak vleklé záněty. Při slabé imunitní reakci organismu mohou vést naopak k rozvoji například rakoviny, diabetu, nemocím věnčitých tepen, ale i k migrénám, obezitě, i psychickým obtížím typu depresí i schizofrenií apod. Z typických alergenů pan doktor vyjmenovává lepek, mléčné výrobky, citrusové plody a jiné. Na otázku, že naši předkové přece ve stravě lepek měli také, nachází z mého hlediska velmi důležitou odpověď: „To ano, ale musíme si uvědomit, že pšenice pěstovaná před 100, nebo 200 lety se diametrálně lišila od té soudobé. Podobají se navzájem jen jménem“. Současné odrůdy jsou přešlechtěné, zhusta též geneticky modifikované (ač se o tom příliš nemluví) tak, aby měly vysoké výnosy a byly odolné proti chemickým postřikům apod. Nikdo dlouhodobě netestoval, co s našimi organismy takto zmutované obilniny (s podílem lepku až stonásobně vyšším, než dříve) udělají. Z našich stolů zmizely dříve tradiční luštěniny, špalda, jáhly, pohanka a další potraviny. O mléce a mléčných výrobcích platí naprosto totéž. Průmyslové výrobky jsou více chemickou látkou, než prostou potravinou. Homogenizace navíc dělá z mléka zcela jinou potravinu, než kterou bývala dříve. Dalším, a závažným problémem je jakási „monokulturnost“ našeho stravování. Zatímco naši předci měli potravinovou skladbu velmi pestrou, dnešní jídelníček se v podstatě skládá asi z deseti druhů potravin (významně zastoupených právě těmi pšeničnými a mléčnými) a jestliže je doporučeno nějaký z těchto alergenů omezit, lidé pak vlastně nemají co jíst. Jsme závislí na špatném chlebu, špatném bílém pečivu, špatných těstovinách, špatných knedlících, špatných buchtách, špatném masu, špatných sýrech, špatných uzeninách, hamburgerech, pizzách atd. U těch uzenin bych se na vteřinku pozastavil. Pokud se podíváte do tzv. „spotřebního koše“, jak nám jej předkládá ČSÚ, pak právě na uzeniny a polomasné výrobky (s přísadami různých modifikovaných škrobů, sóji, různých EE-dochucovadel a vylepšovadel) vynakládáme obrovskou část našich výdajů. [Viz graf 1] Graf 1 – Skupina COICOP 01 Spotřebního koše (ČSÚ - PeTaX) Z dále zmíněných rad: chléb raději špaldový, nebo žitný, než pšeničný. Místo slunečnicového oleje na smažení (uvolňuje nebezpečné volné radikály a karcinogeny) raději olivový, nebo z tuzemských řepkový, lisovaný za studena. A raději nesmažit – trojobal je významně nezdravý. Vyhnout se raději lilkovitým zeleninám (rajčata i brambory!!!). Z ovoce raději tuzemské druhy (na exotické ovoce není náš organismus zrovna dvakrát zvyklý). A co je podstatné: není třeba ani jednu z výše zmíněných potravin absolutně zavrhnout. Je třeba se stravovat střídmě a pestře, s důležitým podílem zeleniny i domácího ovoce. A nakonec ještě jedna věc: léta nám cpali do hlav dietologové a nutriční terapeuti, že je nutné jíst pětkrát denně (v malých porcích). Pan doktor Frej to popírá! Poukazuje na to, že jídlo trávíme i několik hodin (podle stravitelnosti) a rozhodně není správné se krmit, pokud není žaludek prázdný. Měli bychom se raději řídit přirozenými potřebami těla, které se spíše řídí biorytmy, než nějakými konvencemi. Na základě pokusů s lidmi, kteří byli odizolováni od vnějšího světla a našich časoměrných strojků, jedli nejvýše 2×, maximálně 3× denně! Ten model 5× denně je zastaralý a nevhodný. Na závěr tedy shrnu: jezme cokoliv, ale střídmě, jezme pestře, ale raději přírodní potraviny, než průmyslově zpracované. Takové Babišovy Kostelecké dobroty, uzené se 48% podílem masa, nebudou zrovna dvakrát nejzdravější. Stejně, jako špekáčky, které nesmí nad oheň, ale stojí pod 50 Kč/kg. Jsou téměř bezmasé, ze zbytků. A s přemrštěnou hygienou to také dvakrát nepřehánějte. Neumytá mrkvička, vytažená ze záhonu, ještě nikoho nezabila. (U kupovaných v hytlermarketu je to ale hazard!)

A opravdu poslední rada: pokud se můžete odstěhovat z města, udělejte to. Žijte pomalu, vyplatí se to. Psáno pro Svobodný Svět Petr Závladský

URL| http://zavladsky.blog.idnes.cz/c/462708/moderni-strava-nas-zahubi.html?ref=rss

Jablonecký deník Regionální potravinou je dalších šest výrobků Jablonecký deník str. 3 Jablonecko (red) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

16.5.2015

zpět V kraji se soutěžilo o značku Regionální potravina. Uspěli i výrobci z Jablonecka. Liberecký kraj – Celkem šest výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Libereckého kraje ocenila odborná komise soutěže Regionální potravina 2015. O značku, která je zárukou místního regionálního původu, se letos ucházelo 53 produktů od 24 výrobců. Nejsilnější zastoupení měly masné výrobky tepelně opracované. Výrobky hodnotila sedmičlenná komise tvořená zástupci Ministerstva zemědělství, Krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, Agrární komory a Potravinářské komory. „Potěšitelný je zájem výrobců, kterých se v letošním ročníku přihlásilo větší množství. Vysoce hodnotím výrobky, které jsou v kategoriích pekařských výrobků či mléčných výrobků. Žadatelé se velmi dobře vypořádali s pravidly pro označování výrobků a čím dál častěji používají názvy spojené s regionem,“ uvedl předseda hodnotitelské komise Jindřich Fialka, ředitel Odboru potravinářského Ministerstva zemědělství České republiky. Soutěž Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Nová regionální potravina LK 2015: Kategorie – Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas: Ruprechtická bylinková klobása MASO RYDVAL s.r.o. Kategorie – Sýry včetně tvarohu: Tvaroh česnek pažitka Jiří Vrkoslav Kategorie – Mléčné výrobky ostatní: Jeřmanický smetanový zákys ZEMĚDĚLSKÁ FARMA K. E. K. s.r.o. Kategorie – Pekařské výrobky včetně těstovin: Mikulův pecen Mikula Turnov, s.r.o. Kategorie – Alkoholické a nealkoholické nápoje: Vratislavický ALE Pivovar Vratislavice Kategorie – Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě: BIO sterilovaný patizon Jan Verich Region| Severní Čechy

krajskelisty.cz Játrová paštika, křimický zelný salát s koprem, jahodová zmrzlina... krajskelisty.cz str. 0 Plzeňský kraj Lucie Bartoš Český svaz zpracovatelů masa - TOP

14.5.2015

zpět Zvláštní menu? Tohle jsou potraviny s medailí, tedy to nej k snědku v Plzeňském kraji Regionální potravina Plzeňského kraje 2015 má své vítěze. Celkem 8 výrobků z Plzeňského kraje s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi ocenila odborná komise soutěže Regionální potravina 2015. O tuto značku, která je zárukou místního regionálního původu, se letos ucházelo 78 produktů od 31 výrobců. O logo soutěžily v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení měly masné výrobky. Výrobky hodnotila 7členná komise tvořená zástupci Ministerstva zemědělství ČR, Plzeňského kraje, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. Nejlepší mají maso a ovoce „Úroveň posuzovaných výrobků v rámci soutěže Regionální potravina Plzeňského kraje byla vysoká, zejména v kategoriích Masných výrobků a Ovoce a zelenina. Velmi potěšitelné je i to, že malí a střední výrobci kladou důraz na správné označení svých produktů a na kvalitu použitých surovin, stejně jako na vyšší míru přidané hodnoty," uvedl předseda hodnotitelské komise Ing. Jindřich Fialka, ředitel Odboru potravinářského Ministerstva zemědělství ČR. K udělení značky Regionální potravina Plzeňského kraje 2015 navrhla hodnotitelská komise 8 výrobků z následujících kategorií: Kategorie: Oceněný výrobek a výrobce: 1. Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas Přešínská játrová paštika zauzená HEREJK s.r.o. 2. Masné výrobky trvanlivé Brodská klobása MASO WEST s.r.o. 3. Sýry včetně tvarohu Přírodní sýr Soukromá farma Holštýn – Minimlékárna JOMA 4. Mléčné výrobky ostatní neuděleno 5. Pekařské výrobky včetně těstovin

Kváskový chléb pšenično-žitný Pekařství U Seberů 6. Cukrářské výrobky včetně cukrovinek Klatovské duo řezy SŠZP Klatovy, Národních mučedníků 141 7. Alkoholické a nealkoholické nápoje Nebílovský mošt – PŘÍCHUŤ JABLKO HRUŠKA LUKRENA a.s. 8. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě Lahodný křimický zelný salát s koprem Ing. Jaroslav Lobkowicz 9. Ostatní Jahodová zmrzlina Pavel Štáhlích „Zájemci budou mít příležitost blíže se v Plzeňském kraji seznámit s vítěznými výrobky na 16 předváděcích akcích s ochutnávkami v průběhu léta a podzimu. Dovoluji si tímto pozvat nejširší veřejnost na oficiální předání cen vítězům tohoto ročníku soutěže do areálu Plzeňského Prazdroje 29. května 2015 v rámci akce Plzeňského kraje - Chutě Evropského regionu Dunaj – Vltava a Festivalu regionálních potravin," řekla Ing. Radana Šašková z MAS Pošumaví z.s., jednoho z administrátorů soutěže. Soutěž Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond. Podrobné informace o soutěži můžete najít na webových stránkách http://www.regionalnipotravina.cz. Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na mailto:[email protected].

URL| http://www.krajskelisty.cz/plzensky-kr...y-to-nej-k-snedku-v-plzenskem-kraji.htm

Lidové noviny Češi a ryby? Bez kostí by snad chutnaly

Lidové noviny str. 14 Ekonomika speciál JAROSLAV MATĚJKA Český svaz zpracovatelů masa - TOP

14.5.2015

zpět Průměrná roční spotřeba ryb na jednoho obyvatele zeměkoule činí 18,8 kilogramu, v Evropské unii je to 11 kilogramů a v Česku dlouhodobě nedosahuje ani 5,5 kilogramu. To je dosti tristní stav. PRAHA Ke změně nepomohla ani bombastická kampaň ministerstva zemědělství nazvaná Ryba domácí. Stála 178 milionů, a když skončila, spotřeba ryb namísto toho, aby rostla, dále klesala. Nyní se chystá kampaň nová, tentokrát již výrazně levnější, na podporu udržitelného chovu ryb. Ministerstvo pod vedením Mariana Jurečky za ni chce vydat 4,5 milionu korun bez DPH. Loni ostatně resort zemědělství zrušil jiný marketingový projekt, který zdědil po předchozí garnituře. Měl propagovat konzumaci sladkovodních ryb, být hrazený z evropských fondů a stát 60 milionů korun bez DPH. Podle ministra Jurečky to bylo „zcela nehospodárné plýtvání penězi“, kdy se utrácelo například za pronájem anglického patrového autobusu či nákupy filetovacích nožů a holinek. Geneticky zakódovaný odpor Ale co dál, když ani nákladné kampaně nezabírají? A jak je vlastně možné, že v zemi, v níž bylo již koncem 15. a počátkem 16. století vybudováno 25 tisíc nových rybníků o rozloze zhruba 100 hektarů, v zemi, která má tradici v chovu ryb, je takový odpor k jejich konzumaci? Něco naznačil Miloš Štěpnička ve své knize Ryby pro slavnostní příležitosti. Podle něho za to může geneticky zakódovaný záporný vztah Čechů k rybám. V časech, kdy měla značnou moc nad životem lidí církev, se smělo při mnohadenních půstech konzumovat jen rybí maso. Ryb bylo v letech minulých tolik, že si poddaný lid dokonce vymiňoval u vrchnosti různé stravovací úlevy ohledně jejich konzumace. A pokračovalo to až do minulého století. V čase socialismu se pak proměnilo kvalitní rybí maso na laciné krmivo pro kočky. Nikdo konzumaci ryb nepropagoval, vše se scvrklo jen na každoroční vánoční rituál s kaprem. Nic se nezměnilo ani po roce 1989. Spotřeba veškerých ryb je u nás stále nejnižší z vyspělých zemí. A nijak ji neovlivňuje ani stále hlasitější argumentace odborníků na lidskou výživu. Podle nich je optimum spotřeby kolem 17 kilogramů rybího masa na osobu a rok. Ryby jsou zdrojem nutričně významných bílkovin, lipidů, vitaminů a minerálních složek. Bílkoviny rybího masa jsou kvalitní, obsahují esenciální aminokyseliny, a to ve vyváženém vzájemném poměru. Jsou proto dokonale stravitelné. Typické pro rybí maso je, že obsahuje minimum vazivových bílkovin a vůbec neobsahuje bílkovinu elastin. To umožňuje snadnou a rychlou tepelnou úpravu. Z vitaminů si v rybím masu odborníci na lidskou výživu nejvíce cení rozpustné vitaminy A a D a rovněž ve vodě rozpustné vitaminy komplexu B. Z rybího masa lze získat i další významné látky, především nenasycené mastné kyseliny (omega-3). Preventivně působí proti onemocnění srdce, snižují hladinu cholesterolu v krvi a prospívají cévní soustavě. Lidské tělo si tyto kyseliny nedokáže samo vytvořit. Trefné rčení „Jsme to, co jíme“ se tak projevuje v českém byznysu s rybami. Ten u nás již roky stagnuje - roční produkce tržních ryb dosahovala v posledních deseti letech hodnot 17,2 až 21 tisíc tun. V roce 2007 Česko vyprodukovalo chovem 20 447 tun ryb. O sedm let později to bylo dokonce méně, jen 20 135 tun ryb. Pro srovnání - koncem 13. století z českých rybníků a řek vylovili 200 až 300 tun ryb ročně. Co se týká druhového složení tržních ryb, i loni suverénně vedl kapr. Vyprodukovalo se ho 17 833 tun, následovaly býložravé ryby (779 tun), lososovité ryby (692), dravé ryby (202), lín a síhové (163 tun). V roce 2013 se v chovných rybnících vyprodukovalo a ulovilo na udici 19 726 tun kaprů, ale jen 221 tun štik. Přitom koncem třináctého století na tom byl kapr úplně stejně jako štika. Do České republiky se více ryb dováží, než je vyvezeno. Import hlavně mořských ryb a produktů z nich vyrobených převyšuje export domácích ryb více než dvojnásobně. Nejvíce zastoupený ve vývozu živých ryb je stále kapr. Dobrý byznys Jedním z největších chovatelů tradičního českého kapra je Rybářství Třeboň. Ekonomické výsledky společnosti ukazují, že ne všechno je v byznysu s rybami špatné. V uplynulém účetním roce sice její tržby za prodej ryb klesly o šest procent na 130,3 milionu korun, ale čistý zisk stoupl o osm procent na 26,7 milionu korun.

Loni Rybářství Třeboň, které vlastní Rožmberk, s rozlohou 489 hektarů vodní plochy největší přírodní rybník ve střední Evropě, vylovilo 3271 tun ryb. To bylo nejméně za poslední tři roky. Na vině byly podle předsedy představenstva Josefa Malechy zejména povodně z června 2013 a loňská mimořádně mírná zima. Letos společnost očekává podobné výsledky s tím, že na investice plánuje devětadvacet milionů korun. Většina z peněz bude použita na rekonstrukce rybníků a sádek. Podle statistik Českého a Moravského rybářského svazu je v tuzemsku 320 tisíc registrovaných rybářů. To je o něco méně než v letech minulých, ale pořád to svědčí o velké oblibě rybaření u nás. Odpovídá tomu i množství firem, které je oslovují - kolem tisícovky. Například výrobou návnad se před dvaceti lety zabývalo jen pár českých společností, dnes jich jsou desítky. Celkově trh generuje tržby dosahující 1,3 miliardy korun. A podle analýzy televizního kanálu Fishing and Hunting rybáři utrácejí v tuzemsku stále více. Mnozí z nich sledují počínání známého rybáře Jakuba Vágnera a požadují stále kvalitnější vybavení. Žádané jsou tak mnohem více špičkové pruty, speciální lokátory a mušky, krmné směsi, stále častěji se cestuje za rybami do zahraničí, především do Norska. O zvyšujícím se zájmu o kvalitní vybavení svědčí i to, že poslední veletrh o rybaření For Fishing navštívilo v loňském roce 25 tisíc lidí. Řešení na talíři Co by tedy pomohlo změnit stravovací návyky Čechů? Co by ovlivnilo spotřebu sladkovodních ryb? Možnosti řešení naznačila situační a výhledová zpráva s názvem Ryby 2014, jejímž autorem bylo ministerstvo zemědělství. Píše se v ní, že by ryby či vysoce kvalitní výrobky z ryb měly být zákazníkům dostupné v čase, kdy o ně mají zájem. Tedy po celý rok a na více místech. Měly by být nabízené v řetězcích současně s dalšími potravinami (konkurenceschopné, různě upravené s delší trvanlivostí), v odpovídajících velikostních baleních. A ryby by měly být opracované, měl by být snížen počet kostí, popřípadě by měly být nabízeny zcela bez nich. *** Celková statistika úlovků ryb v rybářských revírech Českého rybářského svazu (ČRS) CELKEM 20 135 TUN KAPŘI 17 833 TUN Rybářské sdružení ČR jeho členové obhospodařují téměř 88 procent ploch rybníků s chovem ryb jejich podíl na tržní produkci ryb v Česku činí asi 90 procent průměrný výnos z rybníků v rámci ČR v roce 2013 byl 450,6 kg tržních ryb z hektaru Zdroj: RS ČR Česká republika 24 000 rybníků a vodních nádrží celková plocha představuje 52 000 hektarů produkce tržních ryb se pohybuje zhruba kolem 20 000 tun z toho produkce české tradiční ryby kapra tvoří kolem 89 procent dovoz ryb do ČR převyšuje vývoz více než dvojnásobně v ČR je více než 2000 rybářských revírů Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR Foto autor| Foto Mafra a Shutterstock / šk Foto autor| ILUSTRACE SHUTTERSTOCK / ZR

Metro Co sledovat při nákupu potravin? 20.5.2015

Metro str. 14 Jak poznat kvalitní potraviny Dana Jakešová

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Neustále slyšíme z mnoha stran doporučení, že bychom měli konzumovat pokud možno kvalitní potraviny. Jenže co to vlastně ona kvalita je? O co se při nákupu zajímat a co sledovat? Kvalita potravin se nedá v žádném případě definovat nějakým jediným kritériem. naopak. Takové hodnocení kvality zahrnuje celou řadu aspektů. Těmi nejzákladnějšími jsou hygiena a bezpečnost potravin. zkrátka, měli bychom mít jistotu, že to, co kupujeme, můžeme také bezpečně konzumovat. a pak jsou tu aspekty informační, nutriční, technologické, tedy kvalita zpracování, a senzorické. Ty posledně jmenované jsou dané vzhledem potravin, tedy barvou, tvarem, vůní, chutí a konzistencí. a řekněme si na rovinu, že právě ty jsou vedle ceny pro většinu spotřebitelů tím hlavním kritériem. neméně důležitá je ovšem i vlastní užitná hodnota, která je daná snadností kulinární přípravy. z velké části tedy bude každý z nás mnohé z těchto věcí posuzovat podle svých individuálních požadavků. Co lze vyčíst z etiket kromě toho bychom ale měli číst také to, co je na etiketách. a to se mnoho Čechů stále ještě nenaučilo. přitom právě na nich najdeme veškeré údaje o produktu. „výrobci jsou povinni na obalech uvádět minimálně tyto informace: identifikaci výrobce, který potravinu vyrobil, název potraviny, její čisté množství, seznam složek, množství určitých složek nebo skupin složek, zemi nebo místo původu potraviny, způsob uchování potraviny, datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti, výživové údaje, látky způsobující alergie, datum zmrazení, zvláštní podmínky uchování nebo použití, návod k použití v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu bylo obtížné odpovídajícím způsobem použít, a údaj o třídě jakosti,“ vyjmenovává advokát Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, fráňa a partneři. a rovnou upozorňuje, že u některých potravin musí uvést ještě další údaje, třeba u alkoholu jeho skutečný obsah nebo nejvyšší obsah tuku u masných výrobků. naopak u jiných jsou výjimky a nemusí obsahovat vše uvedené. U zboží prodávaného u pultů, tedy například u sýrů a uzenin, pak musí na prodejně v jejich těsné blízkosti viditelně umístit informaci o výrobci, údaj o množství hlavní složky potraviny, údaj o třídě jakosti, název potraviny, zemi nebo místo původu, datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti a látky způsobující alergie. na co se z tak velkého množství údajů zaměřit? „Hlavně na složení, dobu trvanlivosti a původ,“ doporučuje Tomáš vobořil z restaurace podolka. „například příliš velké množství éček, konzervantů nebo barviv naznačuje nepříliš kvalitní produkt.“ Jak ještě poznat kvalitu Důkladně sledujte i názvy potravin, abyste si domů nedonesli něco jiného, než jste zamýšleli. Tak třeba takové špekáčky, které jsou teď s nástupem teplého počasí opět v kurzu. „špekáček, pokud je prodávaný pod tímto názvem, musí obsahovat minimálně 40 procent masa (hovězího, vepřového, telecího), maximálně 45 procent tuku a neměli bychom v něm najít strojně oddělené maso, sóju, mouku nebo barviva. měl by být přiměřeně kořeněný, pružný i křehký a na řezu zdravě světle či tmavě růžový s mozaikou kostiček špeku,“ popisuje Jiří málek ze sítě farmářských prodejen náš Grunt. naproti tomu výrobky prodávané třeba pod názvy buřty či opékáčky nejsou nijak legislativně omezené a můžete v nich najít třeba i vepřové kůže, kuřecí separát, éčka či sóju. Jsou však věci, které z etiket nevyčteme. Jak třeba v obchodě poznat čerstvou rybu či kvalitní maso? U ryby to odhalit jde. „za prvé je možné se orientovat podle očí, ty nesmí být zakalené. potom podle žaber – musí být pevné, zduřené a červené. a důležitá je i tuhost masa,“ vysvětluje vobořil. když kupujete filet, měl by být pevný a nesmí být šlemovitý. U masa bohužel univerzální návod pro všechny druhy neexistuje. například hovězí by mělo být tmavší a je lepší ho kupovat vyzrálé. „pokud je maso jen pár dní po porážce, tak ještě není vhodné pro okamžitou konzumaci a mělo by se ještě pár dní odležet,“ doporučuje vobořil. z drůbeže bývá vyšší pravděpodobnost kvality u krůtího masa. když si maso budete chtít okořenit, vyhněte si hotovým směsím. obvykle totiž obsahují poměrně vysoké procento soli a zbytek je koření, které najdete v jiných pytlících samostatně. Určitě je tedy lepší koupit si jednotlivé sušené „prvosuroviny“ a z nich si umíchat směs podle své chuti. a vůbec nejlepší jsou čerstvé bylinky. Foto autor| foto: profimeDia.cz

Regionální mutace| Metro - Praha

Postgraduální medicína Potravinová alergie 19.5.2015

Postgraduální medicína str. 15 Focus

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Souhrn Potravinová alergie se stává vážným zdravotním i socioekonomickým problémem celého světa. V drtivé většině je také první diagnostikovanou alergií vůbec, nejčastěji s gastrointestinální, kožní, popřípadě i s respirační symptomatologií. Budoucnost péče o potravinové alergiky hledejme ve využití monoklonálních protilátek včetně anti-IgE terapie, dále v podávání naturálních potravinových vakcín, perspektivní je přísně individualizovaná specifická imunoterapie za použití oligopeptidů, resp. samotných epitopů. Slibně se ukazují i genetické intervence zaměřené proti Th2 imunitní odpovědi. Klíčová slova potravinová alergie • IgE • non-IgE • orální tolerance • zkřížená reaktivita • zkřížená alergie • alergie na bílkovinu kravského mléka • eozinofilní ezofagitida • alergická kolitida • sIgE • rIgE • eliminační dieta Úvod a prevalence Potravinová alergie (PA) se stává vážným zdravotním i socioekonomickým problémem celého světa, byť byla dosud popsána „jen“ u 180 druhů potravin. PA znepokojivě narůstá, od roku 1997 se prevalence ve vyspělých zemích zdvojnásobila. U potravinových anafylaxí dokonce vzrostla 10krát. PA tak nekontrolovaně navyšuje svůj podíl všech nežádoucích reakcí po požití potravin (Obr.). Dnes se předpokládá, že PA postihuje okolo 6–8 % světové dětské populace a okolo 4–5 % dospělých. Podle některých zdrojů s vysokým impakt faktorem bychom měli počítat dokonce s těžko uvěřitelnými 10 % populace. PA je v drtivé většině také první diagnostikovanou alergií vůbec, nejčastěji s gastrointestinální, kožní, popřípadě i s respirační symptomatologií. Vznikne-li PA v prvním roce života (až 8 % kojenců), pozorujeme v dalších letech zdánlivě příznivý fenomén vyhasínání. Kolem 70–80 % časně vzniklých PA obvykle vymizí ještě v předškolním věku, stávají se však predikcí vzniku jiné alergie, resp. alergie k aero-alergenům s převahou postižení respiračního traktu. A tak tito „vyhaslí“ potravinoví alergici trpí v 6–8 letech více než v 50 % alergickou rýmou nebo přímo alergickým astmatem. Tato časová i imunologická provázanost je známa jako alergický pochod („atopy march“). Silnou vazbou k budoucímu alergickému zánětu dýchacích cest se vyznačují především kojenecká alergie na bílkoviny kravského mléka (ABKM) a alergie na vaječné bílkoviny. Ostatně za 90 % všech dětských PA je v ekonomicky vyspělejších zemích odpovědno pouze sedm základních druhů potravin – kravské mléko (potažmo savčí mléka), vaječný bílek, sója, pšeničný lepek (potažmo lepkové cereálie), arašídy, stromové ořechy a ryby. U dospělých si silnou alergenní aktivitu zachovávají arašídy, stromové ořechy i ryby a s věkem se přidají semena, luštěniny, zelenina i ovoce a ze živočišných potravin i měkkýši a korýši. Patogeneze Imunologická odpověď k potravinovým antigenům se začíná probouzet již u několik týdnů starého plodu, a to kvůli transplacentárnímu přenosu potenciálních alergenů. Nicméně zcela zásadním stimulem je až perorální příjem po narození. Antigenní výbava mateřského mléka (v horším případě náhradní mléčné výživy) je opravdu více než důstojná, co molekula bílkoviny, to nabídka hned několika antigenů imunologické bariéře gastrointestionálního traktu (GIT). Slizniční imunitní systém mukózy i submukózy GIT je k rozpoznávání neškodného od patogenních motivů pečlivě naprogramován. Obranyschopnost GIT je na kontakt s antigeny připravena početnou armádou

imunokompetentních buněk zvaných souhrnně „gut-associated lymphoreticular tissues“, zkráceně GALT. Jde například až o 1011 lymfocytů, často s regulačním potenciálem (T-regulační lymfocyty). Odhaduje se, že až dvě třetiny všech novorozeneckých leukocytů, resp. lymfocytů, se nacházejí právě v trávicím ústrojí. Imunologicky aktivní jsou i samotné enterocyty, které velmi intimně spolupracují s dalšími imunokompetentními buňkami, s buňkami, jež předkládají antigen – jde například o podslizniční dendritické buňky. Za fyziologických podmínek a za nemalé pomoci právě vznikající střevní mikrobioty dochází, resp. mělo by docházet, k orální toleranci. K antigenům potravin by se imunita GALT měla chovat vždy a za všech okolností tolerabilně. Jde o děj velkorysý, vstřícný, ve svém důsledku sebezáchovný, a především o děj velmi aktivní. Potravinový antigen je po nezbytném enzymatickém zpracování kontaktován a zpracován příslušnou imunokompetentní buňkou (enterocytem, dendritickou buňkou, makrofágem aj.) s očekáváním nabídky dál do systému. K této imunologické prezentaci není využívána celá bílkovina, ale jen její charakteristické aminokyselinové sekvence. S těmito krátkými aminokyselinovými úseky, které se nazývají epitopy, se dál rozehrává velmi komplikované imunologické představení. Nenahraditelnou roli tu sehrávají již zmíněné T-regulační lymfocyty. A právě u geneticky disponovaných jedinců (u atopiků) jsou epitopy potravinových antigenů, resp. potravinových proteinů a glykoproteinů, mylně vnímány jako možné signály nebezpečí. Odpovědná je mj. dysregulace zmiňovaných T-regulačních lymfocytů. U atopiků tak dochází k akcentaci specifické proalergenní imunitní odpovědi s převahou Th2-lymfocytů (T-helper 2). Jde o lymfocyty s programovou produkcí řady prozánětlivých cytokinů a mediátorů. Prapůvodně neškodný epitop potravinového proteinu se tak nedobrovolně stává alergenem a aktivitou Th2-lymfocytů se běžná fyziologická odpověď imunity přetaví v první krok alergického pochodu. Bílkovinou – alergenem – se může stát prakticky jakákoli bílkovina, se kterou se novorozenec může setkat, a tím jsou – v realitě evropských tradic posledních dvou století – přednostně mléčná syrovátka a mléčný kasein. PA je tedy důsledkem pomýlení GALT, jde vlastně o selhání protizánětlivých mechanismů, resp. o selhání orální tolerance. Tím hlavním důvodem ale není ani kravské mléko ani prostředí, ale všeobjímající genetické a epigenetické mechanismy. Objevy nových a nových genetických polymorfismů hrající jakoukoli negativní roli v patogenezi PA se na nás hrnou doslova ze všech stran. Namátkou mutace pro dysregulace Th1/ Th2 odpovědi, mutace pro expresi proalergenních mediátorů a signálních drah (registrace signálů nebezpečí), mutace pro filagrin (bariérová funkce), asociovaná s arašídovou alergií, mutace pro receptor vitamínu D (VDR) a mnoho, opravdu mnoho dalších. Atopik je jedinec s vrozenou dispozicí k přecitlivělosti (senzibilizaci) vůči jinak neškodným antigenům (epitopům). Pokud se u atopiků do akce zapojí B-lymfocyty, tedy buňky produkující mj. alergické protilátky (protilátky izotypu IgE), pak hovoříme o IgE zprostředkovaných imunopatologických reakcích (reakcích I. typu). V mnoha případech však situace není tak jednoznačná a už vůbec ne jednoduchá. Pokud si rozhodující úlohu ponechají pouze buňky (Th1,Th2, Th17 aj.) bez nadprodukce IgE, pak dochází k imunologickým mechanismům označovaným jako non-IgE. V tomto případě hovoříme o imunopatologické reakci IV. typu (výjimečně i III. typu), kde klíčovým nositelem, poslem i vykonavatelem alergické odpovědi jsou interakce mezi lymfocyty, eozinofily a neutrofily, ale především interakce bez účasti specifických IgE protilátek. Ať IgE či non-IgE, sliznice trávicího ústrojí se v těchto případech nekontrolovaně přesytí prozánětlivými cytokiny a mediátory (chemokiny, růstové faktory, leukotrieny, bazické proteiny, proteázy, interleukiny a další). Nezadržitelně tak dochází k procesu s funkční i anatomickou až demolicí postižených tkání. Tyto histochemické i remodelační změny se zobecňují pojmem alergický zánět. V případě PA je tímto zánětem nejvíce postižena sliznice GIT s převahou trávicího diskomfortu. Teoreticky můžeme počítat s postižením od dutiny ústní až po rektum. A pokud se potravinové alergeny (epitopy) „propustí“ v nepřiměřeném množství až do systému, může dojít i k systémovým projevům. Pozorujeme pak nejčastěji dermatitické postižení kůže nebo symptomy respirační. Záhy se k senzibilizaci na bílkoviny kravského mléka přidávají bílkoviny vejce, mouky, sóji, ořechů, semen, ryb, ovoce i zeleniny. Některé bílkoviny jsou si schopny ponechat alergenní potenciál i po běžném zpracování trávicími enzymy, takže mohou vyvolávat obtíže až v nejnižších partiích trávicí trubice – v tračníku i v konečníku. Tento fenomén zachování imunogenicity i alergenicity je důležitý také u dospělých žen – pokud se totiž aktivní úseky potravinových bílkovin (epitopy) vstřebají do oběhu kojící matky, dostanou se snadno až do mateřského mléka. Kojené dítě, resp. imunita kojeného dítěte, je tak prostřednictvím stravy matky konfrontována s antigeny kravského mléka, vaječného bílku, rybího masa nebo s antigeny ořechů. Je-li obranyschopnost dítěte v pořádku, dojde k očekávané imunologické toleranci brzy po narození, jedná-li se ale o latentního atopika, může dojít k rozvoji alergického zánětu a k manifestaci choroby imunologické povahy. Dnes víme, že se takto projeví okolo půl procenta všech plně kojených dětí. Nejdůležitějšími spouštěči jsou v tomto případě bílkoviny hovězí syrovátky, bílkoviny obilovin a v

jiných světadílech i bílkoviny luštěnin včetně sóji a arašídů. U kojených dětí s ekzémem se naopak jako nejrizikovější jeví bílkoviny vaječného bílku (např. ovomukoid). Jak již bylo řečeno, nezbytným předpokladem pro vznik PA je genetická dispozice. Nicméně nelze nezmínit nepříznivé faktory prostředí, které mohou negativně ovlivnit bariérovou funkci GIT. Střevní bariéra je spředena z mikrobioty, trávicích enzymů, ochranné hlenové vrstvy a ze sekrečních imunoglobulinů izotypu IgA (nevídaná denní produkce až 50 mg sIgA na kg). Jedním slovem jde o střevní ekosystém. Tento ekosystém se společně s mnohamiliardovou armádou GALT expresivně označuje jako druhý lidský mozek, poetičtěji jako „inteligentní střevo“. Enzymatická ani slizniční protilátková výbava malého dítěte nicméně nedosahuje úrovně dospělosti. Kojenec je proto citlivější k vlivům prostředí typu absence kojení, virové i bakteriální infekce, podávání antibiotik, malnutrice, karence mikronutrientů, nedostatek oligosacharidů (prebiotika) apod. Kombinace nejrůznějších civilizačních vlivů se zastřešuje magickým pojmem hygienická hypotéza. Oč je citovanější, o to je kontroverznější. Rozhodně nejde o ucelenou teorii, v případě nárůstu PA si na vysvětlení možného vztahu s moderní dobou, resp. se „západním“ způsobem života, musíme ještě počkat. Klinické projevy PA, resp. projevy selhání potravinové tolerance, závisí jak na míře postižení cílových orgánů, tak na míře postižení celého systému. Imunokompetentní buňky alergického zánětu se svou patofyziologickou podstatou nevymezují pouze na nejpostiženější orgán, kvůli chemotaxi a produkci svých mediátorů mohou pronikat – a také pronikají – do celého organismu. V praxi se tak u PA setkáváme se skrytými či dokonce převládajícími systémovými příznaky. Zmínit je třeba poruchy chování, poruchy spánku, mrzutost, neklid, koliky i nechutenství. Zvlášť pozor si ošetřující lékař musí dát u malých dětí s PA na neprospívání, včetně rizikové stagnace růstu i alterace psychomotorického vývoje. Potravinová alergie a GIT V případě postižení GIT alergickým zánětem se obecně hovoří o EGID („eosinophilic gastrointestinal disorders“). Klinická symptomatologie souvisí s místem největšího postižení, tj. s místem největší kumulace zánětlivého (zánětového) poškození. O tom, kde se alergický zánět nakonec manifestuje, kupodivu nerozhodují faktory prostředí ani potravinové životosprávy, ale opět genetické polymorfismy. Pro edukativní poslání tohoto sdělení budou podrobněji probrány dvě klasické EGID diagnózy. Pokud se rozvine alergický zánět v horních segmentech trávicího ústrojí s převahou jícnové sliznice, pak jde o eozinofilní ezofagitidu (EoE). Symptomatologie EoE do jisté míry imituje „refluxové“ obtíže u GER (gastroezofageální reflux). Tyto obtíže ale nejsou způsobeny dysfunkcí jícnových svěračů, podstatu hledejme v přítomnosti alergického zánětu s biopticky prokázanými eozinofily (odtud název). Pacient trpí při polykání značným diskomfortem včetně intenzívní bolesti. Dítě s EoE, kojence nevyjímaje, zvýšeně sliní, ublinkává i zvrací (až ve 100 %), je neklidné, pláče, má poruchy spánku, odmítá jídlo, trpí nechutenstvím a v konečném důsledku neprospívá. U EoE může jít jak o IgE, tak i o non-IgE typ imunopatologické reakce. Může jít jak o samostatnou diagnózu, tak může provázet eozinofilní zánět dolních partií GIT. Může také doprovázet časný nástup dětského astmatu i zkomplikovat astma dospělých. U starších dětí a dospělých bude dominovat porucha polykání, která se nezřídka projeví kolizí (impaktací) polknutého sousta. V terapii první volby se zkouší blokátory protonové pumpy, které mají ale pouze omezený efekt. S větším efektem se uplatňují zásahy protizánětlivé, resp. protizánětlivý efekt lokálních kortikosteroidů, které se dají použít jak ve formě „polykání“ aerosolů určených původně pro léčbu astmatu, tak i ve formě sirupů. V těžších případech se neobejdeme bez systémových steroidů. Zkouší se antileukotrieny i kromony. Antihistaminika i antirefluxní dieta jsou samozřejmostí. Nicméně jedinou kauzální léčbou je odhalení a eliminace pravého spouštěcího alergenu. Alergen potravinového původu bývá odpovědný u malých dětí až v 90 % případů (základní potraviny), ale u starších klesá význam potravin na pouhých 30 %. Diagnostika EoE, jakož i dalších eozinofilních zánětů GIT, je poměrně komplikovaná, krom anamnézy, biologických markerů (eozinofily, sIgE, bazické proteiny aj.) se obvykle neobejdeme bez histologického hodnocení bioptických vzorků. Nejen proto jsou eozinofilní záněty GIT klasickým příkladem multidisciplinární péče. Nezbytným pomocníkem je dětský či dospělý gastroenterolog. Pokud se alergický zánět manifestuje v distálnějších partiích GIT, půjde o eozinofilní enterokolitidu či kolitidu. EGID s postižením tenkého střeva či tračníku se mohou projevit břišním diskomfortem, meteorismem, bolestmi, kolikami i průjmy. Častěji očekávejme průjmy chronické, průjmy s hlenem, popřípadě i s krví. Pacient neprospívá, nezřídka ztrácí na váze. V laboratorních vyšetřeních nacházíme hypoproteinémii, anémii, ale i jiné projevy nedostatečné výživy. Neléčený alergický zánět střev může být příčinou sekundární malabsorpce, proto pozor i na patologii kostního metabolismu i

karenci mikronutrientů a vitamínů. Tyto terapeuticky komplikované jednotky EGID mají rovněž svůj histologický korelát. Hlavním diagnostickým kriteriem je vyšší počet eozinofilů v enterobioptických vzorcích. Imunologické mechanismy eozinofilních enterokolitid bývají téměř výhradně non-IgE typu. Spouštěčem bývají alergeny základních potravin, u malých dětí přes 50 % obstarají bílkodevastací viny kravského mléka, dále následují bílkoviny sóji a mouky, nejčastěji lepku. U starších a dospělých může být spouštěčem EGID cokoli, včetně ořechů, obilovin, ovoce i zeleniny. Druhým EGID příkladem, který si zaslouží zvýšenou pozornost, je alergická proktitida (eozinofilní nebo protein indukovaná proktitida, proktokolitida plně kojeného dítěte a jiné alternativní názvy). Hlavním projevem tohoto obvykle kojeneckého onemocnění bývá přítomnost hlenu a krve ve stolici. Krev nacházíme v podobě nitek na povrchu stolice, která může být jinak normální barvy, zápachu i konzistence. Může jít dokonce jen o pouhé pozitivní okultní krvácení. Ačkoliv alergická proktitida není rozhodně vzácná, prevalence se v různých studiích výrazně liší (0,05 % až po 0,5 % kojenců) – dílem pro nejednoznačnost samotné definice, dílem pro zřejmě rozdílnou etiologii, dílem pro „self-limiting“ charakteru onemocnění a dílem pro řadu uniklých případů. U tohoto onemocnění, na rozdíl od předchozích EGID diagnóz, obvykle postrádáme celkové příznaky, dítě je dobře komponované, klidné, pije s chutí, klidně spí a hlavně dobře prospívá. Jde o nejčastější kojenecký projev imunologické reakce na potravinovou bílkovinu, která se v 60 % objevuje u plně kojených dětí. V 90 % jsou zodpovědné bílkoviny kravského mléka (BKM). Krev ve stolici by měla být identifikována již před třetím měsícem věku a obvykle po nasazení eliminační diety bez BKM mizí. Výjimečně se musí přikročit ke kolonoskopii, makroskopie alergického zánětu má dosti typický vzhled (nodulární hyperplazie až aftózní eflorescence). Vzácně mohou být spouštěčem sója či lepek. Jde naprosto výhradně o non-IgE mechanismy, proto se diagnóza nemůže opírat o laboratorní výsledky, ale o úspěšný eliminačně-expoziční test. Eliminace by měla být nasazena co nejrychleji, a to u kojící matky bez BKM, u již nekojeného dítěte by se měl typ náhrady řídit závažností onemocnění. U prosté proktitidy postačí vysoké štěpení BKM (extenzívní hydrolyzáty), u polymorbidit s jinými projevy EGID, s astmatem, s ekzémem či s neprospíváním by se měla eliminační dieta zahájit preparáty s volnými aminokyselinami. Alergická proktitida na dietě vyhasíná poměrně rychle, v 99 % ještě v kojeneckém věku. Na druhé straně se jedná o typický první krok alergického pochodu. Minimálně u poloviny pacientů se i po vyhasnutí v budoucnu objeví respirační alergóza, zvláště v případech pozitivní rodinné anamnézy. Výjimkou nejsou ani přechody do multiproteinové PA. Potravinová alergie a kůže Akutní příznaky: kopřivka (urtikarie), méně podkožní otoky (angioedémy). Kopřivka se objevuje bezprostředně po kontaktu (nejčastěji kolem úst) nebo s odstupem po požití. Generalizovanou kopřivku až v jedné třetině případů doprovází otoky, výjimečně může systémová kožní reakce přejít v obávanou anafylaxi. Léčbou je striktní eliminace osudové bílkoviny, u malých dětí jde o BKM nebo vajíčko, s věkem jsou příčinou kopřivek bílkoviny rostlinného původu včetně ořechů Chronické příznaky: atopický ekzém, resp. atopická dermatitida (syndrom AE/ad). U AE malých dětí jsou potraviny etiologicky potvrzovány maximálně ve 20–30 % případů, s výjimkou těch nejtěžších forem. Přitom samotnou kojeneckou potravinovou senzibilizaci prokážeme až v 90 % případů všech AE/ad, lehkých i těžkých. Nález zvýšených sIgE diagnózu nedělá, přímou souvislost s pravou alergií by měly přinést eliminační testy. Pravá potravinová alergie se pomocí těchto testů potvrdí přibližně v jedné třetině senzibilizovaných dětí, u nejtěžších ekzémů to bývá procento poněkud vyšší (60–90 %). Zcela opačně je tomu u dospělých, s PA můžeme počítat sotva u 3–5 % ekzematiků, včetně těch nejtěžších forem. Potravinová alergie a respirace Až jedna třetina recidivujících obstrukčních bronchitid kojeneckého věku bývá spuštěna PA. Pak půjde na prvním místě o ABKM. U těchto dětí antiastmatická farmakologická strategie bez diety pochopitelně nepomáhá, ke zlomu klinického obrazu dochází až po eliminaci spouštěcího alergenu. Na možnou potravinovou příčinu astmatu nejen malých dětí je třeba pomýšlet především při selhání běžné protizánětlivé léčby včetně inhalačních kortikosteroidů (OLA – obtížně léčitelné astma) a za přítomnosti alergických komorbidit (ekzémy, EGID). Odhaduje se, že PA hraje významnější roli (kupříkladu exacerbace atak) asi u 8–10 % astmatiků. Potravinová alergie a anafylaxe

Nejobávanějším projevem PA je systémová reakce – anafylaxe. Pacienti s tímto rizikem vyžadují neustálou kontrolu s nezbytnou edukací. Je-li znám spouštěcí alergen, musí být pacient pečlivě poučen o existenci skryté alergie, resp. o možném výskytu osudové bílkoviny ve všech možných podobách, musí se orientovat v potravinových etiketách, musí se umět vyhnout nejistému původu i zdroji potravin. Rizikové jsou školní jídelny, restaurace, a především provozovny s rychlým občerstvením. Pacienti ohrožení anafylaxí mají být vybaveni autoinjektorem s obsahem adrenalinu (autoinjektor Epipen®), event. dalšími záchrannými léky, včetně dokonalé znalosti jejich použití. V České republice se odhaduje okolo 3–5 tisíc pacientů, kteří mají zkušenost s předchozí potravinovou systémovou reakcí. A přibližně každé pětisté dítě by mělo u sebe nosit záchrannou autoinjekci. Od 13. prosince 2014 musí být 14 základních alergenů (mléko, vejce, sója, lepek, ryby, korýši, celer, lupina a další), u kterých je proanafylaktické riziko nejvyšší, viditelně označeno (v souladu s nařízením 1169/2011 EU) na balených a dohledatelně i na nebalených potravinách včetně restaurací a školních jídelen. Zvláštní a zcela novou formou pozdní anafylaxe se stala alergie na oligosacharid alfa-1,3-galaktózu (alfa-gal). K reakcím dochází za 2–4 hodiny po požití červeného masa. V anamnéze ovšem musí předcházet přisátí klíštěte. Klíště se stalo nezištným vektorem „alfagal“ červeného masa lesní zvěře i domácích savců do člověka. Tím se vysvětluje možnost navození IgE senzibilizace k tomuto jinak běžnému cukru červené svaloviny non-primátů. Potravinová alergie a zkřížená reaktivita (cross reactivity, CR) Alergie na mléčné a vaječné bílkoviny až v 90 % vyhasne ještě v předškolním věku. PA předškoláků, starších dětí a nakonec i dospělých se postupně přesune k rostlinným alergenům s nápadnou vazbou k pylové senzibilizaci. Přibývá tak alergií na ořechy, zeleninu, ovoce, semena (luštěniny, sezam, hořčice, mák). Zároveň přibývá alergií na rizikové mořské produkty, jako jsou ryby, měkkýši, korýši, a to nejen v přímořských státech s čilým rybolovem. S věkem také strmě narůstají IgE mechanismy, do pozadí ustupují non-IgE zprostředkované reakce, díky tomu se zjednodušuje i diagnostika. Některé bílkoviny s vysokým alergenním potenciálem (rostlin, ryb a korýšů) se vyskytují vývojově ve velmi zakonzervované podobě, můžeme je najít v homologním stavu v rámci podobnosti druhů, ale i taxonomicky ve zcela nepříbuzných rodech, dokonce i čeledích. Plošný výskyt těchto panalergenních bílkovin (rodin) se vysvětluje jejich unikátní až nenahraditelnou funkcí, obvykle jde o zásobní či obranné bílkoviny, které chrání semena, plody či hmyz před predátory, suchem, chladem apod. A tak se mohlo stát, že homologní bílkovinu může nést pylové zrnko jarního stromu stejně jako ovocný plod či zeleninový kořen. Pokud na jedné straně bílkovinu vdechujeme a na druhé pojídáme, můžeme se dočkat fenoménu zkřížené reaktivity. Příklady reálné podobnosti homologií alergenů v rámci CR u PFS („pollen-food syndrom“) najdete v Tab. 1. Typické příznaky PFS: polinóza s postižením dutiny ústní – orální alergický syndrom (OAS). Pacienti s OAS popisují svědění, pálení a otoky dásní, patra i jazyka. Mohou se objevit i afty. Výjimečně OAS může přerůst v systémové příznaky. Silné CR známe dále u ořechů (kešú a pistácie, vlašský ořech a pekan, lískový ořech a mandle), u členovců (korýši, měkkýši), ryb (sladkovodní i mořské) i živočišných mlék, slabší CR pak u semen (sezam a luštěniny aj.), u roztočů s členovci a u syndromu vejce-peří-drůbeží maso. Diagnostika potravinové alergie Samotná strategie diagnostiky musí vycházet ze základní definice PA, tj. že PA musí mít imunologický podklad. Za možnou PA bychom proto měli považovat pouze takovou potravinovou senzibilizaci, kde se imunologické vysvětlení nejen nabízí, ale pokud možno i hodnověrně potvrdí. Diagnóza se v praxi opírá především o důslednou anamnézu, o kožní testování za použití nativních potravin, popřípadě o dražší laboratorní metody včetně vyšetření hladin specifických IgE (sIgE) a rekombinantních IgE (rIgE). Nicméně pro zdárnou diagnostiku, zvláště u ne zcela jasných případů, by se vždy měly zvážit metodicky náročnější eliminační testy, resp. eliminačně-expoziční testy. Algoritmů (management) vyšetřování u IgE PA i non-IgE PA je mnoho, v tomto přehledu žádný ale uveden nebude, mj. i pro snahu o maximální zjednodušení této složité kapitoly PA. Standardem diagnostiky PA je anamnéza. Důsledným pátráním po časových souvislostech, jakož i pečlivým rozplétáním skutečných somatických příznaků a psychické nadstavby lze v mnoha případech určit či vyloučit diagnózu PA ještě před jakýmkoli dalším vyšetřením. V rámci pomocných alergologických testů mají nezastupitelné místo kožní testy – skin prick testy (SPT). K SPT potravin se až na výjimky (ryby, korýši) mají používat nativní potraviny. SPT se

mohou provádět i u nejmenších dětí, včetně dětí plně kojených. V užším slova smyslu se jedná o nepřímý průkaz přítomnosti sIgE. SPT nemají z patofyziologické podstaty žádný přínos v pátrání po non-IgE mechanismech. Kožní prick testy jsou levné a velmi snadno proveditelné. V posledních letech se v diagnostice PA začínají používat i náplasťové testy (atopy, resp. allergy patch tests, APT). Nadějné výsledky jsou popisovány u IgE zprostředkované reakce (I. typ), motivem APT je nicméně snaha o objektivizaci alergie non-IgE typu (IV. typ) – přednostně u atopického ekzému, a pak u EGID (viz dále) včetně alergické kolitidy či proktitidy. Dosud ale chybí jasná evropská standardizace a snad i proto nejsou zatím dosažené senzitivity ani specificity APT optimální. Jak variabilní senzitivitu, tak i specificitu má i vyšetření sIgE, u obou veličin se pohybujeme mezi 30– 90 %. Uspokojivá specificita bývá popisována u živočišných potravin (mléko, vejce), naopak velmi nízkou nacházíme u potravin rostlinného původu (obiloviny, ovoce, zelenina). Vyšetření sIgE je ve srovnání se SPT nepoměrně dražší. Pokud je indikujeme, bezpodmínečně je musíme umět také správně interpretovat. Pozitivita sIgE možnou diagnózu PA jen podporuje. Bude vždy více senzibilizovaných než skutečně alergických. Za reálný poměr senzibilizace/alergie považujeme 2 : 1, a to zvláště u základních potravin (kravské mléko, vejce, lepek, sója). Pokud se nasadí dieta jen na základě imunologického vyšetření, resp. vyšších hladin sIgE, pak se dopouštíme u dvou třetin eliminačních diet neodpustitelné chyby. Pro minimalizaci chybovosti slouží „cut-off“ stanovení 95 % hladin pozitivní předpovědní hodnoty jak hladin sIgE, tak i délky průměru pupenu při SPT (Tab. 2). Zásadní poznámka: k diagnóze PA nepatří vyšetření specifických protilátek izotypu IgG (sIgG) a IgA. Samostatnou a nezastupitelnou kapitolou diagnostiky PA jsou eliminačně-expoziční testy. Podezřelá potravina (popřípadě potraviny) se vysadí a v případě klinického efektu se přistoupí k expozici, nejlépe zaslepeným pokusem. Zásadní podmínkou je dostatečně dlouhá eliminace. Klinické obtíže ustupují (u EGID spolu s histologickým korelátem) obvykle v prvních dnech až týdnech absence osudové bílkoviny, za hranici se pokládá eliminační dieta v délce 4–8 týdnů. Následná re-expozice by měla trvat minimálně jeden týden. Tyto testy jsou personálně, časově i finančně náročné a jejich realizace nejčastěji selhává neschopností dodržet složitou metodiku. Potravinová alergie a komponentová diagnostika („componentresolved diagnostics“, CRD) Z dnešního pohledu již nelze obhájit představu, že alergik je senzibilizován vajíčkem, sezamem či broskví. Není to totiž ani vejce, ani semeno ba ani plod ovoce, ale konkrétní glykoprotein svých nosičů, proti kterému byla zahájena produkce sIgE. A moderními metodami lze tuto konkrétní komponentu (složku) identifikovat. Zdrojem je DNA technologie, která vyprodukuje naprosto čisté a zcela stabilní alergeny, resp. alergenní proteiny za pomoci genetického inženýrství. A pak je již jen krůček k odhalení sIgE proti této komponentě (rekombinantní sIgE, resp. rIgE). Tradičně chápaný potravinový alergen (mléko, vejce, sója, arašíd, mák) je vlastně jen zdrojem komponent. Tento zdroj je většinou originální směs potencionálních alergenů, které mohou mít zcela odlišné charakteristiky, funkce, biologické vlastnosti i prostorové uspořádání. Některé jsou termostabilní, některé naopak termolabilní. Některé mají „2D“ uspořádání (lineární), některé složitější „3D“ (konformační). Některé jsou lipofilní, některé rozpustné jen ve vodném roztoku. To vše podstatně podmiňuje sílu afinity i míru stability případné vazby k sIgE (k rIgE). Běžný alergenní zdroj obsahuje 2–10 alergenů, výjimečně více. Například v broskvi je již známo pět alergenních složek, u sezamu víme o osmi komponentách a v arašídu je dobře zmapováno a rekombinantní metodou bylo vyrobeno 14 potencionálně alergizujících glykoproteinů. Prakticky každá známější komponenta má své četné homologie (homologní rodiny), například fenomén CR hlavního alergenu sezamu (2S-albumin) se týká dalších dvou desítek (2S-albumin arašídu, stromových ořechů, pohanky, sóji, lupiny, hořčice aj.). Dosud bylo poznáno okolo 70 potravinových rodin (z 285 dosud známých „allergen protein families“ našeho prostředí), které tak mohou významně přispívat k CRD. Léčba potravinové alergie Základem je eliminační dieta. Často jsme odkázáni na eliminaci diagnostickou (zvláště u multiproteinových senzibilizací, EGID a ekzémů), teprve při úspěchu pokračujeme v dietě terapeutické. Dieta by měla být důsledná. Naprosto striktní dieta je bezpodmínečně nutná u systémových reakcí, resp. u anafylaxí. Přes nezbytnou eliminaci bychom měli uvažovat o možnosti navození orální tolerance. Ve světě se zkouší specifická alergenová imunoterapie pomocí perorální nebo lépe pomocí sublingválních nativních potravin. V této problematice je ale stále mnoho otazníků včetně velkého množství nežádoucích reakcí. U nás jsou antigen-specifické metody léčby na samém počátku, rutinní užití rozhodně v nejbližších letech nehrozí. Perspektivní se zdá léčba biologická (anti-

IgE, anti-eotaxin, anti-IL5 aj.). Potravinová alergie a tepelná úprava potravin Povážlivě se naklání paradigma oboru alergologie, kterým vždy byla absolutní eliminace spouštěcího alergenu. Eliminace může aktuálně ovlivnit průběh nemoci, na druhé straně neřeší podstatu nemoci. Proto je velmi zajímavé pozorování, kdy více než 70 % dětí s ABKM (a vaječnou alergií) tolerovalo teplem modifikovaný alergen, resp. alergen pečený. Alergen si tuto metodou ponechá svou imunogenicitu, ale tepelnou denaturací ztrácí svou alergenicitu. Pečení se doporučuje na 180 °C v délce několika desítek minut, tj. pečení nejrůznějších těst s kvantitativně přesně definovanou mléčnou či vaječnou bílkovinou. U nás se zkouší u malých dětí s perzistující ABKM pečené mléko (10–20 ml/den) v podobě koláčků a muffinů. Nutno počítat s několikaměsíčním podáváním, pochopitelně každý den. Závěr Hlavním úkolem alergologie je přesná diagnostika s odhalením skutečné PA, která má na obtížích reálný podíl. Jednak je potřeba odlišit pouhou senzibilizaci bez manifestní alergie, jednak je potřebné identifikovat i těžko diagnostikovatelné non-IgE mechanismy. Bez eliminačně-expozičních testů se většinou neobejdeme. Jedině tak se můžeme dobrat možné imunologické podstaty pacientových obtíží a jedině tak můžeme očekávat úspěch eliminační diety. Budoucnost péče o potravinové alergiky hledejme ve využití monoklonálních protilátek včetně antiIgE terapie, dále v podávání naturálních potravinových vakcín, perspektivní je přísně individualizovaná specifická imunoterapie za použití oligopeptidů, resp. samotných epitopů. Nadějně se rovněž prezentují genetické intervence zaměřené proti Th2 imunitní odpovědi. Prohlášení: autor v souvislosti s tématem práce nespolupracoval v posledních 12 měsících s žádnou farmaceutickou firmou. Literatura EIGENMANN, PA., BEYER, K., WESLEY BURKS, A., et al. New visions for food allergy: an iPAC summary and future trends. Pediatr Allergy Immunol, 2008, 19(Suppl. 19), p. 26–39. GREENHAWT, M., ACEVES, SS., SPERGEL, JM., ROTHENBERG, ME. The management of eosinophilic esophagitis. J Allergy Clin Immunol Pract, 2013, 1(4), p. 332–340. MORITA, H., NOMURA, I., MATSUDA, A., et al. Gastrointestinal food allergy in infants. Allergol Int, 2013, 62, p. 297–307. NURMATOV, U., DEVEREUX, G., WORTH, A., et al. Effectiveness and safety of orally administered immunotherapy for food allergies: a systematic review and meta-analysis. Br J Nutr, 2014, 111, p. 12–22. PAPADOPOULOU, A., KOLETZKO, S., HEUSCHKEL, R., et al. Management guidelines of eosinophilic esophagitis in childhood. J Pediatr Gastroenterol Nutr, 2014, 58, p. 107– 118. SAMPSON, HA., SICHERER, SH. Food allergy: Epidemiology, pathogenesis, diagnosis, and treatment. J Allergy Clin Immunol, 2014, 133, p. 291–307. SAMPSON, HA., ACEVES, S., BOCK, SA., et al. Food allergy: A practice parameter update-2014. J Allergy Clin Immunol, 2014, 134, p. 1016–1025. SAVAGE, J., JOHNS, CB. Food Allergy: Immunology and Allergy Clinics of North America 2015. Food allergy – Epidemiology and Natural History, http://dx.doi. org/10.1016/j.iac.2014.09.004 SICHERER, SH. Epidemiology of food allergy. J Allergy Clin Immunol, 2011, 127, p. 594– 602. SINHA, M., SINGH, RP., KUSHWAHA, GS., et al. Current overview of allergens of plant pathogenesis related protein families. Sci World J, 2014, 2014, p. 543. TURNBULL, JL., ADAMS, HN., GORARD, DA. Review article: the diagnosis and management of food allergy and food intolerances. Aliment Pharmacol Ther, 2015, 41, p. 3–25; http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/apt.12984/pdf. http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/foodallergy.html e-mail: mailto:[email protected] Tab. 1 Zkřížená reaktivita u pylové alergie s projevy orálního alergického syndromu („pollen-food syndrom“)

pyly ovoce/zelenina pořadí odpovídá četnosti výskytu bříza jablko, třešeň, meruňka, mrkev, brambory, kiwi, lískový ořech, celer, hruška, arašíd, vlašský ořech a sója trávy kiwi, rajské jablko, vodní meloun, brambory pelyněk celer, fenykl, mrkev, petržel, ambrózie melouny (medový meloun aj.), banán latex banán, avokádo, jedlý kaštan, kiwi, fík, jablko, třešeň Summary Fuchs, M. Food allergies Food allergies are becoming a serious health and socioeconomic issues on a global scale. In most cases it is the first allergy diagnosed in the patient, most commonly by gastrointestinal, skin or respiratory symptoms. The future of care for patients with food allergies should be seen in the use of monoclonal antibodies, including anti-IgE therapy, and further in administering natural food-based vaccines. Strictly individualised specific immunotherapy using oligopeptids or epitopes themselves is showing to have potential as well, same as genetic interventions against the Th2 immune response. Key words food allergies • IgE • non-IgE • oral tolerance • crossed reactivity • crossed allergy • cow milk protein allergy • eosinophilic oesophagitis • allergic colitis • sIgE • rIgE • elimination diet Foto popis| Obr. Dělení nežádoucích reakcí na potraviny, OAS – orální alergický syndrom Foto popis| Tab. 2 Pozitivní předpovědní hodnota u potravinové alergie (pozitivní OFC = orální „food challenge“) u hladiny specifických sIgE a velikosti kožních testů O autorovi| MUDr. Martin Fuchs Immunoflow, s. r. o., Praha

Příbramský deník Desítky milionů na opravy stačit nebudou Příbramský deník str. 3 Příbramsko MARKÉTA JANKOVSKÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

15.5.2015

zpět ROZHOVOR S EDUARDEM KORANDOU, ŘEDITELEM SPOLEČNOSTI ZEMAN – MASO UZENINY, KTERÁ NYNÍ ROZJÍŽDÍ PROVOZ V OBJEKTU PŘÍBRAMSKÉ UZENINY Příbram – Víc než rok poté, co se příbramský masokombinát dostal do finančních potíží a musel tak propustit zhruba tři stovky zaměstnanců, se provoz znovu probouzí k životu. Provozovatelem je původně plzeňská společnost Zeman – maso, uzeniny. Za maloobchod a výrobní provozy v Příbrami zodpovídá Eduard Koranda, který poskytl Příbramskému deníku rozhovor. * Kdy jste v Příbrami obnovili provoz, co v závodě už funguje a jaký bude další vývoj? Vzhledem ke špatnému technickému stavu závodu, kde se jednoznačně projevil přístup bývalého vlastníka absolutní absencí základních provozních investic a oprav, jsme se rozhodli s modernizací začít okamžitě. Podařilo se námv poměrně krátkém čase – již dva měsíce od převzetí – zprovoznit expedici a postupně následovaly další provozy. Jsme zvyklí fungovat v určitých standardech provozu a bohužel k tomu bude v Příbrami zapotřebímnoho následných investic, které zaberou určitý čas. Kúplnému obnovení provozu bude docházet během následujícího období. Okamžitě po převzetí objektu jsme začali s opravami. Počítali jsme s určitým rozsahem prací, bohužel se ukázalo to, co nebylo možné ze zastaveného provozu poznat, a to nefunkční stav páteřních rozvodů – rozvody páry, chlazení, elektriky, nevyhovující stav střech a podobně. Vminulosti byly prováděny opravy jen vizuálně. Myslím, že to i dokresluje stav, ve kterém se podnik ocitnul, jeho úpadek určitě nebyl náhodou. Skutečný technický stav se projeví teprve v okamžiku, kdy do něj zasáhnete. Investice,

které byly plánované pro spuštění provozu, jsou mnohonásobně vyšší, než byly původní odhady. Dnes už je jasné, že celkový odhadovaný rozpočet plánovaný na rekonstrukci a modernizaci celého závodu, který se plánoval v desítkách milionů korun, nebude v žádném případě dostačující. Pro našeho dlouhodobého partnera, který se staral o developerskou část, vzhledemk těmto skutečnostem není tento stav řešitelný, a proto veškeré investice provedeme sami. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli k úplnému přesunu naší společnosti do Příbrami. * Kde jste museli s opravami začít? Zatím základními opravami prošly ty části, které jsou nutné pro provoz jateční činnosti. Probíhá rekonstrukce administrativní a sociální budovy, kompletní rekonstrukcí prošla myčka přepravek, pracuje se na opravě jednotlivých chladíren, v nejbližší době dojde k dokončení druhé části bourárny, budemese snažit co nejdříve spustit část masné výroby. Vplánu je tedy kompletní rekonstrukce a vzhledem k objemůmnaší výroby i celkové rozšíření provozů. Celá akce je rozdělená do několika etap a potrvá přibližně dva roky. S první etapou jsme již začali a veškeré činnosti probíhají dle stanovených termínů. Následné etapy jsou již finalizovány v projekčních částech a začínáme s výběrovými řízeními na dodavatele. Naší snahou je upřednostňovat zejména lokální firmy, tímto způsobemjsme vždy za dobu své více jak dvacetileté existence vždy postupovali. Počítáme s tím, že výsledkem bude moderní závod, který nabízí stabilní pracovní prostředí v regionu. * Kolik zaměstnanců nyní v závodě pracuje, kolik jich bylo z úřadu práce a na jakých pozicích tyto lidé pracují ? Odzačátku vytváříme znovu ta pracovní místa, která bohužel po krachu bývalé Příbramské uzeniny zanikla. Vsoučasné době u nás pracuje přibližně 200 lidí a samozřejměs postupnou obnovou a rozšiřováním našeho závodu budou pracovní místa ještě přibývat. Nabízímemnoho volných pozic a využíváme velmi dobré spolupráce s úřadempráce. Při výběru zaměstnanců preferujeme především místní zájemce. Z evidence úřadu práce jsme již přijali něco přes 30 nových pracovníků. Současné portfolio volných pracovních pozic tvoří zájem zejména o řidiče, pracovníky do výroby, řezníky, výrobářky, administrativní a účetní pozice, pracovníky technických úseků, mistry a vedoucí úseků. Pokud nemá zájemce přesnou kvalifikaci, jsme připraveni ho k jednotlivým odvětvím samozřejmě zaučit a snažíme se využít i jeho dosavadní kvalifikace. * Kolik lidí plánujete v dalším období přijmout? Pro letošní rok plánujeme přijmout ještě přibližně 50 nových zaměstnanců a postupně, vzhledem k průběhu modernizace celého závodu by se celkový počet zaměstnanců tady v Příbrami mohl pohybovat okolo 350 – 400 lidí, ale samozřejmě žádné číslo není konečné, naší vizí je se neustále se rozšiřovat a s tím přirozeně přicházejí i další pracovní místa. * Zaměstnanost tvoří i místní firmy, kterým zůstaly dluhy v minulém období, budete spolupracovat s těmito firmami? Výroba čerstvých uzenin a masa je samozřejmě založena především na lokálních surovinách a s tím je spojena velká návaznost na spolupráci s regionálními firmami, ať už jsou to farmáři, řemeslníci a další spektrum ostatních oborů. Z dodavatelů suroviny jsme začali spolupráci například se Zemědělskou a.s. Hluboš, která je vzdálená pouhých 5kmod závodu, což je pro obě společnosti velkou výhodou, například díky menším nákladům na dopravu. Dále spolupracujeme s Výrobním Družstvem Sádek, SVOMMišovice, ZS Zalužany, Zemědělské družstvo se sídlem v Rosovicích a Zemědělské družstvo Krásná Hora nad Vltavou a.s. a mnoha dalšími firmami s výrobním a stavebním zaměřením. Vždy se snažíme preferovat místní firmy a od převzetí podniku tak postupujeme, na obnově provozu mají místní firmy největší podíl. Seznam dodavatelů v předešlém období mámek dispozici a samozřejmětyto firmy oslovujeme. * Proč podle vás došlo ke krachu Příbramské uzeniny? Zajímali jsme se o tento podnik již dříve, v roce 2012 došlo k dohodě o prodeji tehdy ještě funkčního podniku. Bohužel ze strany vlastníka nebyla dohoda dodržena a následující období ukázalo, že záměr byl zřejmě jiný. Doplatili na to dodavatelé, zaměstnanci, stát… Za rok a půl se dokázalo

zadlužení společnosti téměř zpětinásobit, což normálním provozem není možné. Upozorňuji, že v roce 2012 ještě za funkčního provozu bylo vše řešitelné bez následujících problémů. Smutné je to, že tehdy dohodnutá cena za funkční podnik byla paradoxně nižší než ta, která bude nyní, jelikož zastavení provozu, ztráta trhu a následné investice částku jednoznačně převýší. * Dostane se Příbramská uzenina zpět na trh v regionu, když si po dobu „přestávky“ obchodníci zvykli odebírat od menších dodavatelů? S postupným obnovováním provozu budeme samozřejmě chtít oslovit bývalé zákazníky. Bohužel ale například rozvozová auta určená pro tento segment prodeje byla po své roční odstávce v tak katastrofálním stavu, že nešla v žádném případě použít (průměrné stáří aut bylo 13 let). Jelikož se zaměřujeme především na pultový prodej, nabídneme zákazníkům širší sortiment produktů. Chceme ale počkat, až jim budeme moci nabídnout veškeré jejich dříve oblíbené výrobky. * Dříve byla firemní prodejna velmi oblíbená nejen kvůli masu a uzeninám. Prodejna už funguje, co všechno zákazníkům nabízí? Prodejna byla otevřena již před velikonočními svátky a nabízí široký sortiment čerstvého masa (především od místních farmářů) z již zprovozněné porážky, uzenin, lahůdek, pečiva a také zboží z teplého pultu jako je sekaná, karbanátky, pečená masa a speciality, které jsou už vyráběny v Příbramském závodě. * Zachováte receptury uzenin přinejmenším stejně dobré, jako byly dříve? V posledních letech získávaly některé výrobky ceny v regionálních soutěžích. Je vyhrávat také vaším cílem? Začínáme postupně vyrábět výrobky, které byly oblíbené u zákazníků a ke kterým jsme získali i ochranné známky. Mezi tyto výrobky patří například Brdská klobása, Brdská pálivá klobása, Čertovské špekáčky, Sněženka apod. Samozřejmě navážeme i na výrobu ostatních specialit. Některé receptury jsme již začali používat při výrobě v našem závodě v Zábřehu (na Moravě). Naším cílem je především dělat kvalitní výrobky z domácích surovin, a pokud je děláte poctivě, tak největší výhrou a oceněním je na prvním místě spokojený zákazník a díkyněmupak mohou přicházet i další ocenění, ať již v podobě regionálních nebo celonárodních soutěží. *** „Pro letošní rok plánujeme přijmout ještě přibližně 50 nových zaměstnanců a postupně další...“ Eduard Koranda, šéf provozu Foto popis| PORÁŽKA. Půlení jatečních prasat a následná veterinární kontrola. Foto autor| Foto: archiv masokombinátu Region| Střední Čechy

Retail info Plus Opravdu víme, co jíme? Retail info Plus str. 14 TOP téma Alena Adámková Český svaz zpracovatelů masa - TOP

13.5.2015

zpět Boj proti falšování potravin nekončí Falšování potravin je stále aktuální problém, tvrdí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Její inspektoři loni našli o zhruba 5 % víc nevyhovujících šarží potravin než v předchozím roce. Výrobcům a obchodníkům kvůli tomu udělili pokuty ve výši sto milionů korun. Ve vyspělém světě se v posledních desetiletích podařilo významně eliminovat výskyt životu

nebezpečných potravin, které vznikly nedodržením předepsaných postupů při výrobě a distribuci. Významné riziko představuje ale i vědomé falšování potravin. Jsou známy případy hromadných otrav a úmrtí např. po přidání melaninu do mléčných výrobků, použití anilinových barviv do jedlých olejů, nahrazení různých druhů ořechů arašídy (riziko pro alergiky) nebo úmrtí v důsledku požití vína s přidaným etylenglykolem. Snahu o systémové řešení problému falšovaných potravin ze strany Evropské komise spustila kauza výskytu koňského masa v masných výrobcích v roce 2012. „Jde o významný problém, na který v důsledku doplácejí spotřebitelé, kteří platí za něco, co neočekávají a nechtějí. Tento problém má však také významný negativní dopad i na korektní podnikatelské prostředí“, řekl na semináři na toto téma v poslanecké sněmovně ministr zemědělství Marian Jurečka. Dodal, že největší problémy byly tradičně u vína, čokolády a medu. U čokolády a cukrovinek podle něj kontrolou neprošlo 68 % prověřovaných šarží, podobně dopadly kontroly medu. U vína nevyhovovalo 44 % šarží. Kontroly se proto podle ministra ještě prohloubí. „Státní zemědělská a potravinářská inspekce k tomu dostane nové kompetence a od poloviny tohoto roku také zaměstnance,“ řekl Jurečka. „V řadě případů není spotřebitel schopen chránit své oprávněné zájmy sám. Proto chci všechny ujistit, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce je připravena i nadále využívat všech dostupných prostředků k odhalování potravinových podvodů,“ řekl k tomu ústřední ředitel SZPI Martin Klanica. Je příčinou tlak na ceny? Podle SZPI je falšování potravin jevem s významnou společenskou nebezpečností zasahující velké množství subjektů a oborů. „Nejedná se jen o útok na peněženku spotřebitele, ale i o nekalou hospodářskou soutěž. Pokud na trhu existuje podnik, který má na podvodech založený podnikatelský plán, poctiví podnikatelé nemohou svou kvalitní produkcí dlouhodobě konkurovat a krachují. Systematické používání nepřiznaných náhražek vede i ke snížení poptávky a tím i snížené produkci určitých komodit, např. ovoce, vepřového masa a jiných a způsobuje významné ekonomické potíže v těchto segmentech,“ uvedl Klanica s tím, že na vině je především neustálá honba spotřebitelů za co nejnižšími cenami a zároveň slabá preference domácích potravin, které jsou podle jeho názoru bezpečnější než ty z dovozu. Prodejce má pak vzhledem k výjimečně tvrdé konkurenci na tuzemském trhu obavy ze ztráty zákazníků, a tak tlačí dodavatele k co nejnižším cenám. Podle prezidenta Agrární komory Miroslava Tomana je právě tlak obchodních řetězců na co nejnižší ceny jednou z hlavních příčin falšování potravin. „Výrobci pak mají ekonomické, až existenční problémy, bojí se říci obchodníkovi, že na tak nízké ceny nemohou přistoupit, a tak se raději uchýlí k nekalým praktikám, jako je falšování potravin. Silných hráčů, kteří si mohou dovolit říci řetězcům kategorické „ne“, v České republice příliš mnoho není,“ dodal k tomu Klanica. Podle Tomana už se dokonce objevily i případy, kdy řetězec hrozil dodavateli vyřazením produktu ze sortimentu, pokud nepřestane na obalu uvádět některé údaje. „Šlo přitom o data povinná, která výrobce ze zákona uvádět musí,“ podotkl Toman. Řetězce se brání Obchodníci se brání nařčení, že by právě jejich tlak na co nejnižší ceny byl příčinou falšování potravin u dodavatelů. „Základem každé spolupráce je pečlivý výběr dodavatele. Před každou spoluprací s konkrétním dodavatelem vyžaduje naše společnost posudek od nezávislého orgánu, který prokáže přesné složení výrobku. Během samotné spolupráce pak provádíme neohlášené audity v provozovnách výrobců a necháváme zpracovávat laboratorní testy, kterých je ročně zhruba 2 500. U výrobků nabízených pod privátními značkami má naše společnost nastavenou vysokou úroveň požadované kvality, která často překračuje požadavky dané platnou legislativou. Příkladem mohou být tradiční špekáčky, u kterých legislativa stanovuje minimálně 40 % obsah masa, avšak Lidl si tuto hranici dobrovolně posunul na 80 %,“ uvedla mluvčí řetězce Jitka Vrbová. Dodala, že firma naprosto odmítá tvrzení, že tlačí dodavatele, aby falšovali výrobky kvůli nižší ceně. „Naopak. Z našich interních auditů máme zkušenosti, že nám někteří výrobci i přes naše upozornění dodávali nekvalitní zboží (např. v salámu zcela chybělo hovězí maso, přestože bylo na obale deklarováno apod.). Velkým nešvarem bývají také špatné hygienické podmínky. Takto závažná zjištění vedou naši společnost k okamžitému rozvázání spolupráce s takovými dodavateli. Naším hlavním cílem je nabídnout zákazníkům nejlepší poměr kvality a ceny na českém trhu a tyto faktory

bereme v úvahu při každém rozhodování, zda daný produkt do nabídky zařadíme. Mezi dodavateli neděláme žádné rozdíly. Od vstupu společnosti Lidl na český trh v roce 2003 jsme nikdy neměli žádné zalistovací poplatky, vratky zboží ani zpětné bonusy a fungujeme pouze na netto-netto cenách,“ uzavřela Jitka Vrbová. Podle Pavla Mikošky, ředitele kvality obchodního řetězce Albert, jsou veškeré dodávky do této obchodní sítě realizovány pouze na základě podepsané smluvní spolupráce. „Součástí smlouvy je ujednání, že výrobce musí všechny případné změny ve specifi kaci výrobku odsouhlasit předem s naší společností. Výrobky také testujeme jak před jejich zalistováním do prodeje, tak v průběhu jejich životního cyklu,“ uvedl Mikoška s tím, že zvláštní kategorií jsou vlastní značky. „Jejich kvalita je ošetřena na základě smlouvy, která dodavatele zavazuje k nahlášení veškerých změn ve specifi kaci výrobku a následně odsouhlasených naší společností,“ říká Mikoška. Ten připouští, že nové výrobní metody a technologie v posledních letech umožňují rychlé zavádění novinek do výrobní praxe. Kontrolní činnost v tomto směru určitým způsobem zaostává (je pomalejší a nemá možnost odhalit všechno). Podobně jako v případech nepovoleného dopingu v oblasti sportu. „Důležité je zmínit, že tlak obchodníků na komerčně příznivé ceny je nástrojem používaným v obchodní praxi po staletí – nejedná se o trend posledních let. Samozřejmě vždy platí, že dodavatel a odběratel jsou obchodními partnery a podle toho by se k sobě měli také chovat, čestně a férově,“ uzavřel Mikoška. *** Falšování potravin v Česku V roce 2014 zkontrolovali zaměstnanci SZPI 35 361 provozoven potravinářských podniků, celních skladů a internetových obchodů. Inspektoři nejčastěji kontrolovali výrobky nabízené v maloobchodech (65 % kontrol). Přímo ve výrobě provedli 24 % kontrol, ve velkoskladech 7 % kontrol a v celních skladech 3 % kontrol. Na potraviny při přepravě se zaměřilo 1 % kontrol. Kontroly vyústily v 1 861 správních řízení s provozovateli potravinářských podniků. Inspektoři v nich uložili pokuty v celkové výši 99 429 300 Kč. To je o 55 % víc než v roce 2013. VYBRANÉ ZPŮSOBY FALŠOVÁNÍ, KTERÉ ZAZNAMENALA SZPI NEJČASTĚJI FALŠOVANÉ KOMODITY DLE ZJIŠTĚNÍ SZPI Klikněte pro více informací Foto popis| K nejčastěji falšovaným komoditám patří džemy.

Test DNES Obaly potravin nás nesmějí klamat. Často ale matou. Většinou legálně 19.5.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Proč vypadají potraviny na obalech vždy lépe, než jaké jsou ve skutečnosti? A proč obrázky často nekorespondují s tím, co je uvedeno ve složení? Podívali jsme se na některé produkty zblízka. Obaly potravin jsou vlastně něco jako naše občanka. Když do ní uvedete falešné jméno a cizí fotku, je to padělání dokladů a nemine vás trest. Když napíše výrobce na lahev řepkového oleje „olivový olej“, říká se tomu klamání spotřebitele, ale podvod je to stejný. A pokud se na něj přijde, trest v podobě pokuty jistě padne také. Jenže vedle skutečného klamání, které mohou odhalit jen laboratorní rozbory, je tu ještě jeden druh klamu, mnohem častější. Hra s etiketami a s informacemi o výrobku. Mohli bychom ji nazvat legální podfuk. Maliny v nadživotní velikosti na obale čaje, v němž je sotva procento malinové šťávy, protože je vyroben z šípku a ibišku. Nebo liči v názvu ovocného nápoje, v němž je šťávy ze zdůrazňovaných exotických plodů 25krát méně než šťávy z jablek. Výrobce neuvádí nepravdivé informace, pouze říká to, co se mu hodí. Zdůrazňuje ty složky, na které

zákazníci slyší, především ty příznivé pro zdraví - ovoce, vitaminy, minerální látky... Nebo naopak vyzdvihuje nepřítomnost složek, které v potravinách vidí neradi - konzervanty, sladidla, barviva... Hranice mezi tím, kdy jde o skutečné klamání spotřebitele, tak jak je vnímá zákon, a legálním „matením“ zákazníků, je velmi tenká. A každý případ by musel být posouzen zvlášť. Místo inzerovaného ovoce jen aromata Nejvíce nás matou obrázky různých druhů ovoce na obalech ovocných nápojů nebo ovocných čajů. Ne vždycky je ovoce také uvnitř. Čekali byste, že v dětském pitíčku s názvem Lesní Jahoda a obrázky jahod nebude jahodová šťáva, ale jen šťáva z jablek a jahodové aroma? Možné to však je. Výrobce říká, že použil stylizovaný grafický obrázek, aby vyjádřil příchuť lesních jahod, která je deklarována ve složení. Nápoj je skutečně označen jako „nesycený ovocný nápoj s příchutí“ a ve složení je jahodové aroma. Zda by takový obal považovala potravinářská inspekce za klamavý, záleží na tom, zda je aroma přírodní, nebo syntetické. „Pokud je na obale vyobrazena jahoda nebo název obsahuje výraz jahoda a ve složení není jahodová složka uvedena a výrobek neobsahuje ani přírodní aroma, pouze aroma syntetické, může jít o klamání spotřebitele,“ říká tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Pavel Kopřiva. Aromata dodají potravinám autentickou vůni a chuť přirozených surovin, které v nich být ani nemusí. A udělají to ještě výrazněji než původní složky. Jogurt s jahodovou příchutí bude jahodovější než z pravých jahod. Jaké aroma výrobce použil, nemá spotřebitel šanci poznat. A upřímně, je mu to jedno. Jak se nenechat napálit Pokud se ale nechce nechat napálit, měl by alespoň vědět, jaký je rozdíl mezi jahodovým nápojem a nápojem s příchutí jahod. Jsou to dva naprosto odlišné produkty. Zatímco v tom prvním bude alespoň určitý podíl jahodové šťávy, v tom druhém nemusí být ani stín skutečného ovoce. Jahodovou chuť dodá aroma. Nejtajemnější složka, která stojí obvykle až někde na konci výčtu složení. Bez konzervantů a bez jahod... Matoucí mohou být i tvrzení opačná, která zdůrazňují nepřítomnost určité složky. Bez konzervantů, bez umělých sladidel, bez umělých barviv… Zcela jistě jsou pravdivá, ale neříkají úplně všechno. Že je výrobek bez konzervantů, neznamená, že neobsahuje jiná aditiva. Třeba stabilizátory nebo antioxidanty, a ty také plní funkci konzervační látky. Zavádějící může být v některých případech i označení „bez glutamátu“. I když není ve výrobku přímo glutaman sodný E621, mohou v něm být jiná dochucovadla, například kvasničný extrakt či aromata, která mohou stejně dobře nahradit nižší kvalitu, nebo dokonce nepřítomnost základní suroviny. Někdy výrobci také vydávají za přednost něco, co ani jinak být nemůže. Třeba mléko nebo ovocné šťávy „bez konzervantů“. Je to sice tvrzení pravdivé, ale využívá jen faktu, že mnohý spotřebitel ani neví, že do mléka ani ovocných šťáv se žádné konzervační látky přidávat nesmějí. Jde tedy o charakteristiku přirozenou, nikoliv výjimečnou. Výrobce tím vlastně povyšuje svůj výrobek nad jiný stejného druhu a to by neměl. Naštěstí se připravuje novela evropské směrnice o značení potravin, která bude tyto případy řešit razantněji. „Tyto neoprávněně zvýhodňující informace typu,bez konzervantů‘ se budou smět uvádět pouze s dodatkem,obdobně jako ostatní výrobky stejné kategorie‘,“ vysvětluje Pavel Kopřiva. Číst pozorně etikety - jediná obrana proti zklamání „Údaje, které uvádíme na etiketě, jsou v souladu s legislativou pro označování potravin,“ odpovídají výrobci na naše dotazy, proč obaly jejich potravin matou. A dodávají, že vše je uvedeno ve složení. Stačí jen číst. Bohužel mají pravdu. Těžko můžeme čekat, že výrobce dobrovolně napíše na obal „Jahodový nápoj bez jahod“, takže bude lepší, když se skutečně naučíme údajům na obalech rozumět. Není to zase tak složité. Kdo si dá tu práci a pročte si důkladně složení výrobku, ušetří si zklamání z toho, že si koupil něco jiného, než očekával. Zjistí třeba, že na krabici džusu velkým písmem a výraznými obrázky zdůrazňovaný ananas je ve složení až na posledním místě za jablky a pomeranči. Znamená to, že ananasové šťávy je v džusu méně než jablečné a pomerančové. Výrobce totiž musí uvádět všechny složky v sestupném pořadí podle množství, v jakém jsou ve výrobku zastoupeny. Čeho je nejvíc, je na začátku výčtu složek, čeho nejméně, stojí na konci. Naštěstí je tu ještě další pravidlo, které říká, že u složky, která je na obale nějak zdůrazněna - v názvu nebo graficky - musí být uvedeno i množství. Díky tomu se dozví, že ananasu je třeba půl procenta. Bohužel zatím neexistuje další pravidlo, které by nařizovalo, že graficky zobrazeny mohou být jen hlavní složky. Proto mohou být na čaji ze šípku a ibišku vyobrazené maliny, kterých je ve směsi méně než jedno procento. Nebo lískové oříšky na pomazánce, která obsahuje 0,05 % lískooříškové pasty.

Pak už je jen na vás, zda si takový výrobek koupíte. *** Rychlá rada * Nevěřte lákavým obrázkům na obale, pravdu o výrobku najdete na zadní straně ve složení * Bez konzervantů, bez éček... na obale neznamená, že je potravina kvalitnější nebo zdravější Co říkají předpisy o obalech potravin * Když je některá složka potraviny použita v názvu nebo zdůrazněna graficky, musí být ve složení uvedeno její množství. Příklad: Knedlíky s borůvkovou náplní musí mít ve složení podíl borůvek. Pozor, množství náplně nemusí být totožné s množstvím borůvek. * Obal nesmí vyvolávat dojem, že potravina je něčím výjimečná, když stejnou vlastnost mají všechny podobné potraviny. Týká se to hlavně zdůrazňování nepřítomnosti určitých složek. Příklad: Na pomerančovém džusu nemůže být „bez konzervantů“, protože předpisy nepovolují přidávat do ovocných šťáv konzervační látky. * Musí být zcela jasné, zda je vyobrazená složka skutečně v potravině zastoupena, nebo má znázornit jen doporučené použití. Příklad: Na obale pizzy může být třeba rajče, třebaže není její součástí, někde poblíž bude uvedeno „tip na servírování“ nebo „ilustrační foto“. Výrobcům to prakticky dává možnost vyobrazit na obale cokoliv, co nemá s obsahem moc společného. Co vše by mohlo být na obale zmrzliny s jahodovou příchutí Jahodový není totéž co s jahodovou příchutí * Jahodová zmrzlina jahodovou chuť dodají skutečné jahody, jahodová šťáva nebo dřeň * Zmrzlina s příchutí jahod jahody v ní nemusí být vůbec žádné, jejich chuť dodá aroma Příklady potravin, které svými obaly matou zákazníky. Ti od nich očekávají něco jiného, než ve skutečnosti nabízejí. ovocný čaj Saga Malina Co slibuje obal: maliny Skutečnost: obsah malin 0,6 % Název výrobku i vyobrazení malin vyvolává dojem, že se jedná o čaj z malin. Realita je však jiná. Největší podíl ovoce tvoří šípek (55 %) a ibišek, malin je pouhých 0,6 procent. Bohužel informace o tom, že jde o čaj aromatizovaný (tedy s přídavkem aroma), najdeme až na zadní straně. Legislativně je to ale v pořádku. Výrobci budiž ke cti přičteno, že množství hlavní složky - šípku netají, ačkoliv by mohl. Uvádět musí podíl té složky, kterou na obale zdůrazňuje, tedy malin. Výrobce: neuveden (Unilever ČR) Hamánek Svačinka s jahodami Co slibuje obal: 100 % ovoce Bez přidaného cukru, jahody. Skutečnost: obsah jahod 20 % První dvě tvrzení jsou pravdivá. Protlak není doslazen a ovoce je skutečně 100 procent. Jenže nikoliv 100 procent jahod. Ty tvoří jen pětinu ovocného podílu, zbývající čtyři pětiny jsou jablka. Ta už ale na obale zobrazena nejsou. Výrobce, stejně jako u mnoha dalších zde uváděných produktů, neklame, jen zdůrazňuje to, co mu přitáhne zákazníky. Výrobce: neuveden, dovozce: Hamé ČR Albert Quality Ovocné sušenky s náplní Co slibuje obal: 39 % ovoce Skutečnost: 39 % ovocné náplně Ovocná náplň není totéž co ovoce. Jsou v ní totiž i jiné složky. Obsahuje 23 % rozinek, 8 % rybízu, ale také glukózo-fruktózový sirup, cukr, 1,5 % jablečného koncentrátu, rýžovou mouku, stabilizátor E422, dextrózu, pšeničné otruby, ovesné vločky, želírující látku E 440, kyselinu E330, přírodní aroma, skořici a regulátory kyselosti E331 a E333. výrobce: Nizozemsko, prodávající: Ahold Czech republic ovocný nápoj Lesní jahoda Asterix Co slibuje obal: lesní jahody Skutečnost: obsah lesních jahod 0 % Svým názvem a zobrazením jahod vyvolává dojem, že se jedná o jahodový nápoj. Lesní ani žádná jiná jahoda v něm však není. Je to nápoj z vody a jablečné šťávy z koncentrátu, ochucená jahodovým aroma. Podle výrobce je „grafické

i slovní vyjádření použito na komunikaci předmětné příchuti a výrobek je označen jako nesycený ovocný nápoj s příchutí“. Vyrobeno v ČR, prodávající: X-Life Králův Dvůr ovocný nápoj Relax Liči Co slibuje obal: liči Skutečnost: obsah liči 0,5 % Exotické liči sice na obalu jednoznačně dominuje, ale ve skutečnosti je to ovocný nápoj z jablka, pomeranče a kapky liči. Jablečné šťávy je 25x víc než šťávy z liči (12,5 %), dále je v nápoji pomerančová šťáva. Chuť liči dodává aroma. Na nápoj běží i televizní reklama, která zobrazuje jen plody liči. SZPI považuje toto označení za klamání spotřebitele. Prodávající: Maspex Czech, vyrobeno v EU nápoj Play! Mrkev-jablko-jahoda-limetka Co slibuje obal: především jahody Skutečnost: obsah jahod 0,5 % Podle poměru vyobrazených plodů spotřebitel čeká, že budou v nápoji převažovat jahody. Jahodové šťávy je ale jen půl procenta. Že jde o „nápoj vyrobený z koncentrátů mrkve a několika druhů ovoce“, se spotřebitel dozví až ze špatně čitelného textu na zadní straně. Složení: mrkvová šťáva 11 %, šťáva z jablka 3,4 %, z jahod 0,5 %, z limetky 0,5 %, aroma. Výrobce: neuveden, prodávající v ČR: Maspex Czech Ponnath Kapiový salám Co slibuje obal: Bez alergenů. Bez přidaných barviv. Bez glutamátu. Skutečnost: Tvrzení „bez alergenů“ není úplně pravdivé. To, že salám neobsahuje barviva a glutamát, je zřejmě pravda. Tvrzení je použito oprávněně, protože do salámů se někdy glutamáty a barviva přidávají. Výrok „bez alergenů“ by se však používat neměl, i když výrobek neobsahuje ani jeden ze 14 evropskou legislativou vyjmenovaných alergenů. Pro někoho totiž může být alergenem jakákoliv jiná složka, která v tomto seznamu není. Výrobce: Ponnath Řezničtí mistři pomazánka Chocoland Lískooříškový mls Šmoulové Co slibuje obal: lískové oříšky Skutečnost: obsah lískových oříšků 0,05 % (pasty) Lískové oříšky, které by měly tvořit charakteristickou chuť tohoto výrobku, jsou v pomazánce jen ve stopovém množství. Státní zemědělská a potravinářská inspekce nedávno vydala stanovisko k šunkovým pizzám obsahujícím pouhých 0,2 % šunky. Označila jejich název za zavádějící. Výrobce pomazánky sice přiznává podíl zdůrazněné složky, to ho ale nezbavuje povinnosti neuvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o charakteristiku potraviny. Výrobce: Chocoland Kolín Emco Ovesná kaše s malinami Co slibuje obal: maliny Skutečnost: obsah malin 0,7 % Kromě malin výrobce na obale také uvádí, že jde o kaši bez palmového tuku. Toto tvrzení je oprávněné, palmový tuk v kaši skutečně není, výrobce tím chce nový produkt odlišit od staršího, který palmový tuk ještě obsahuje. Spíš překvapí nízký obsah malin zdůrazněných na obrázku i v názvu. Je jich totiž jen 0,7 %. Zajímavé je, že stejná kaše s meruňkami obsahuje 10 % ovoce. Výrobce: Emco ČR Zlatý šálek Ovocná zahrada pomeranč Co slibuje obal: Ovocný čaj. Pomeranč Skutečnost: obsah pomeranče 0,5 % Ovocná zahrada. Intenzivní ovocná chuť. Ovocný čaj. Vychutnejte si výraznou chuť lahodných pomerančů. To vše stojí na přední straně obalu. Kdo by pochyboval, že má před sebou ovocný čaj z pomeranče? Ovocný čaj to je, ale ne z pomeranče, nýbrž z jablek, ibišku, kořene čekanky a šípku. Pomeranče je jen půl procenta - ve formě oplodí, tedy bílé vrstvy pod kůrou. Výrobce: neuveden (D. E Master Blenders Nizozemsko) Mokafe Marango Cafe granulate Co slibuje obal: Mokafe Cafe (slovo káva v názvu) Skutečnost: kávovina Podle názvu i podle obrázku šálku na obale by mohl spotřebitel nabýt dojmu, že jde o instantní kávu. Není to tak. Jde o granulovanou směs kávovin. Dozvíte se to, když se vám podaří najít mezi zhruba deseti jazykovými

verzemi na zadní straně češtinu a rozluštit miniaturní písmo. Výrobce zákazníky přímo neklame, protože ve složení pravdivě uvádí „100% kávovinový extrakt z ječmene a žita“. Výrobce: neuveden, prodávající: Mokate piškoty FirstNice Soft Cakes apricot Co slibuje obal: meruňky Skutečnost: obsah meruněk 0 % Spotřebitel může očekávat, že piškoty jsou plněné meruňkovým džemem. Nejsou, je v nich želé s příchutí meruňky, vyrobené z koncentrátu meruňkové šťávy (1,5 %) a aroma. Pokud byste na meruňkách trvali, můžete je k sušenkám přikusovat. Výrobce přidal k obrázku radu „návrh na servírování“. Podle SZPI značení není klamavé, protože výrobek obsahuje koncentrát meruňkové šťávy. Jiný případ by byl, kdyby výrobek obsahoval pouze umělé meruňkové aroma. Výrobce: neuveden (Lidl Stiftung Německo) Knorr Francouzská polévka Co slibuje obal: Bez umělých barviv. Bez přidaného glutamanu. Skutečnost: Glutaman tam není, ale jiná dochucovadla ano. Výrobce neklame. Barviva, ani umělá, ani žádná jiná v polévce nejsou. Ani glutaman sodný v ní není. Bez glutamanu ale neznamená bez dochucovadla. Výrobci potravin čím dál častěji nahrazují odmítané E 621 jiným prostředkem, který dokáže totéž - je to výtažek z droždí nebo také kvasnicový extrakt. Podle zákona nepatří mezi aditivní látky a nemá „éčko“, ale mezi potravinářské suroviny. Do potravin je ale přidáván ze stejných důvodů jako glutaman - kvůli posílení masové chuti. Vyrobeno v Maďarsku (Unilever ČR) Albert Quality Extra malinový džem Co slibuje obal: S velkými kousky malin. Skutečnost: Žádné velké kousky malin jsme neobjevili. Výrobce také uvádí, že jde o džem bez konzervačních látek. Konzervanty skutečně neobsahuje, ani nesmí. V džemech nejsou konzervační látky ani syntetická barviva povoleny. A jak říkají předpisy o označování potravin, tvrzením nelze povyšovat jeden výrobek nad druhý, což se v tomto případě děje - konzervanty nejsou v žádném džemu. Výrobce: vyrobeno pro Ahold v Nizozemsku mrazená Kapusta Co slibuje obal: čerstvá sklizeň Skutečnost: Mražené nemůže být čerstvé. Výrobce argumentuje tím, že je zelenina zmrazena ihned po sklizni. SZPI považuje takové označení za klamání spotřebitele. „Čerstvost“ potraviny je u mražené zeleniny vyloučena. Navíc není jednoznačné, o jaké „lepší“ vlastnosti jde: Z letošní sklizně? Zmrazení do určité doby po sklizni? Výrobce již toto označení po zásahu SZPI nepoužívá, v obchodech ale mohou ještě být doprodávané zásoby. Výrobce: Agro Jesenice Toma 100% pomeranč Co slibuje obal: Bez umělých aromat, sladidel, barviv a konzervantů. Skutečnost: Džus tyto složky ani obsahovat nemůže. Ovocné šťávy se dobarvovat nesmějí, stejně tak nesmějí obsahovat konzervační látky ani umělá sladidla. Proto by se tyto informace neměly na obalu vůbec zvýrazňovat. Výrobce tím vydává za přednost něco, co mu přikazuje legislativa. Ta také říká, že označování nesmí navozovat dojem, že potravina má jiné vlastnosti, když tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny. Výrobce: Pepsico CZ V obchodech jsme vybrali 16 potravin, jejichž obaly úplně neladí s realitou. Jsou to jen příklady balení, která mohou spotřebitele mást. Neříkáme, že výrobky jsou špatné, jejich kvalitu neposuzujeme. Ani netvrdíme, že výrobci porušují předpisy. Foto popis|

tn.cz Pravda o potravinách: Časopis odhalil šokující fakta ze zákulisí

13.5.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Výrobci našli několik způsobů, jak zamaskovat, že potraviny obsahují cukr. Některé sýry nejsou ve skutečnosti sýry, ale "pasterizované upravované sýrové produkty". Časopis Reader´s Digest odhalil šokující zjištění o potravinách. Na výzkumu spolupracovali lékaři, odborníci na výživu či bývalí zaměstnanci potravinářských koncernů. Čtenářům umožnili nahlédnout do zákulisí potravinářského businessu a odhalit pár fakt nejen o tom, co jíme, ale i o našem spotřebitelském chování. Nejprve pozitivní zjištění. Velké potravinářské korporace v posledních pěti letech rostou výhradně díky prodeji nízkokalorických potravin. Odborníky toto zjištění překvapilo a dokazuje, že lidé se stále více zajímají o to, co jedí. Chtějí, aby potraviny obsahovaly přírodní ingredience. Velké společnosti vyrábějící cukrovinky museli ustoupit od využívání umělých barviv a dochucovadel. Nový trend představují bio potraviny. Výrobci zahájili agresivní marketing a útočí na všechny chemické přísady, geneticky modifikované potraviny nebo používání pesticidů. Ačkoliv odborníci varují, že takový boj nemá žádný vědecký základ. Lidé také odmítají konzumovat potraviny, jejichž ingredience neznají. Nenechte se napálit! PORADÍME, jak poznat ošizené potraviny! Ale ne všechna zjištění jsou podle Reader´s Digestu pozitivní. Například v některých "sýrech" nenajdeme mléko, ale mléčný proteinový koncentrát nebo syrovátkový proteinový koncentrát. Takový produkt výrobci nesmí prodávat jako sýr, nýbrž jako "pasterizované upravované sýrové produkty". Výrobci také našli několik způsobů, jak ve svém produktu skrýt skutečný obsah cukru. V tabulce složení jej najdeme schovaný pod hesly jako "kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy", "třtinové krystaly", "dextróza", "odpařená třtinová šťáva", "nektar z agáve", "koncentrát z ovocných šťáv". Tyto potraviny obsahují škodlivé kadmium! Nedáváte je dětem? Potraviny bohaté na vlákninu jsou často nacpané vlákninou umělou, v ingrediencích označenou jako maltodextrin nebo polydextróza. Některé přísady dokonce ani ve složení nenajdeme. Do potravin se totiž dostanou i drobné částice z balení, tedy například chemikálií použitých při výrobě plastů či krabic. Na talíř se nám také často dostanou kusy hmyzu. Malé části se běžně do potravin dostanou při sklizni nebo výrobě potravin a nepředstavují žádné zdravotní riziko. Stejně tak červené barvivo vzniká drcením vysušených těl červce nopálového. Jenže alternativy představují i produkty vyráběné z ropných derivátů. USA a EU budou jeden trh! Vezou geneticky upravené potraviny? Reader´s Digest také varuje před slabou kontrolou ze strany amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Upozorňuje především na to, že o testy zdravotní závadnosti se nestará FDA, ale že je zajišťují sami výrobci potravin. Dostatečná pozornost také není věnována tabulkám složení, které prý nikdo ze FDA nekontroluje. V tomto bodě by měli zpozornět i evropští spotřebitelé. Americké potraviny se totiž díky smlouvě o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) brzy budou moci dostat i na evropský trh! ČTĚTE TAKÉ: Tohle nejezte! 6 potravin, které způsobují rakovinu Jaké jídlo škodí vašim mazlíčkům? Tady jsou 3 jedy

10 potravin, které zaženou stres, aniž byste přibrali Štvou vás žluté zuby? Tyhle potraviny je mají na svědomí Pozor na potraviny, které mohou za vaše akné Ušetřete! PŘEHLED potravin, jež lze jíst i po vypršení trvanlivosti Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Nov2014/1707269.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/vite-co-jite-...ce-sokujici-odhaleni-o-potravinach.html

zdn.cz Potravinová alergie 19.5.2015

zdn.cz str. 0 Postgraduální medicína

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Souhrn Potravinová alergie se stává vážným zdravotním i socioekonomickým problémem celého světa. V drtivé většině je také první diagnostikovanou alergií vůbec, nejčastěji s gastrointestinální, kožní, popřípadě i s respirační symptomatologií. Budoucnost péče o potravinové alergiky hledejme ve využití monoklonálních protilátek včetně anti-IgE terapie, dále v podávání naturálních potravinových vakcín, perspektivní je přísně individualizovaná specifická imunoterapie za použití oligopeptidů, resp. samotných epitopů. Slibně se ukazují i genetické intervence zaměřené proti Th2 imunitní odpovědi. Klíčová slova potravinová alergie • IgE • non-IgE • orální tolerance • zkřížená reaktivita • zkřížená alergie • alergie na bílkovinu kravského mléka • eozinofilní ezofagitida • alergická kolitida • sIgE • rIgE • eliminační dieta Úvod a prevalence Potravinová alergie (PA) se stává vážným zdravotním i socioekonomickým problémem celého světa, byť byla dosud popsána „jen“ u 180 druhů potravin. PA znepokojivě narůstá, od roku 1997 se prevalence ve vyspělých zemích zdvojnásobila. U potravinových anafylaxí dokonce vzrostla 10krát. PA tak nekontrolovaně navyšuje svůj podíl všech nežádoucích reakcí po požití potravin (Obr.). Dnes se předpokládá, že PA postihuje okolo 6–8 % světové dětské populace a okolo 4–5 % dospělých. Podle některých zdrojů s vysokým impakt faktorem bychom měli počítat dokonce s těžko uvěřitelnými 10 % populace. PA je v drtivé většině také první diagnostikovanou alergií vůbec, nejčastěji s gastrointestinální, kožní, popřípadě i s respirační symptomatologií. Vznikne-li PA v prvním roce života (až 8 % kojenců), pozorujeme v dalších letech zdánlivě příznivý fenomén vyhasínání. Kolem 70–80 % časně vzniklých PA obvykle vymizí ještě v předškolním věku, stávají se však predikcí vzniku jiné alergie, resp. alergie k aero-alergenům s převahou postižení respiračního traktu. A tak tito „vyhaslí“ potravinoví alergici trpí v 6–8 letech více než v 50 % alergickou rýmou nebo přímo alergickým astmatem. Tato časová i imunologická provázanost je známa jako alergický pochod („atopy march“). Silnou vazbou k budoucímu alergickému zánětu dýchacích cest se vyznačují především kojenecká alergie na bílkoviny kravského mléka (ABKM) a alergie na vaječné bílkoviny. Ostatně za 90 % všech dětských PA je v ekonomicky vyspělejších zemích odpovědno pouze sedm základních druhů potravin – kravské mléko (potažmo savčí mléka), vaječný bílek, sója, pšeničný lepek (potažmo lepkové cereálie), arašídy, stromové ořechy a ryby. U dospělých si silnou alergenní aktivitu zachovávají arašídy, stromové ořechy i ryby a s věkem se přidají semena, luštěniny, zelenina i ovoce a ze živočišných potravin i měkkýši a korýši.

Patogeneze Imunologická odpověď k potravinovým antigenům se začíná probouzet již u několik týdnů starého plodu, a to kvůli transplacentárnímu přenosu potenciálních alergenů. Nicméně zcela zásadním stimulem je až perorální příjem po narození. Antigenní výbava mateřského mléka (v horším případě náhradní mléčné výživy) je opravdu více než důstojná, co molekula bílkoviny, to nabídka hned několika antigenů imunologické bariéře gastrointestionálního traktu (GIT). Slizniční imunitní systém mukózy i submukózy GIT je k rozpoznávání neškodného od patogenních motivů pečlivě naprogramován. Obranyschopnost GIT je na kontakt s antigeny připravena početnou armádou imunokompetentních buněk zvaných souhrnně „gut-associated lymphoreticular tissues“, zkráceně GALT. Jde například až o 1011 lymfocytů, často s regulačním potenciálem (T-regulační lymfocyty). Odhaduje se, že až dvě třetiny všech novorozeneckých leukocytů, resp. lymfocytů, se nacházejí právě v trávicím ústrojí. Imunologicky aktivní jsou i samotné enterocyty, které velmi intimně spolupracují s dalšími imunokompetentními buňkami, s buňkami, jež předkládají antigen – jde například o podslizniční dendritické buňky. Za fyziologických podmínek a za nemalé pomoci právě vznikající střevní mikrobioty dochází, resp. mělo by docházet, k orální toleranci. K antigenům potravin by se imunita GALT měla chovat vždy a za všech okolností tolerabilně. Jde o děj velkorysý, vstřícný, ve svém důsledku sebezáchovný, a především o děj velmi aktivní. Potravinový antigen je po nezbytném enzymatickém zpracování kontaktován a zpracován příslušnou imunokompetentní buňkou (enterocytem, dendritickou buňkou, makrofágem aj.) s očekáváním nabídky dál do systému. K této imunologické prezentaci není využívána celá bílkovina, ale jen její charakteristické aminokyselinové sekvence. S těmito krátkými aminokyselinovými úseky, které se nazývají epitopy, se dál rozehrává velmi komplikované imunologické představení. Nenahraditelnou roli tu sehrávají již zmíněné T-regulační lymfocyty. A právě u geneticky disponovaných jedinců (u atopiků) jsou epitopy potravinových antigenů, resp. potravinových proteinů a glykoproteinů, mylně vnímány jako možné signály nebezpečí. Odpovědná je mj. dysregulace zmiňovaných T-regulačních lymfocytů. U atopiků tak dochází k akcentaci specifické proalergenní imunitní odpovědi s převahou Th2-lymfocytů (T-helper 2). Jde o lymfocyty s programovou produkcí řady prozánětlivých cytokinů a mediátorů. Prapůvodně neškodný epitop potravinového proteinu se tak nedobrovolně stává alergenem a aktivitou Th2-lymfocytů se běžná fyziologická odpověď imunity přetaví v první krok alergického pochodu. Bílkovinou – alergenem – se může stát prakticky jakákoli bílkovina, se kterou se novorozenec může setkat, a tím jsou – v realitě evropských tradic posledních dvou století – přednostně mléčná syrovátka a mléčný kasein. PA je tedy důsledkem pomýlení GALT, jde vlastně o selhání protizánětlivých mechanismů, resp. o selhání orální tolerance. Tím hlavním důvodem ale není ani kravské mléko ani prostředí, ale všeobjímající genetické a epigenetické mechanismy. Objevy nových a nových genetických polymorfismů hrající jakoukoli negativní roli v patogenezi PA se na nás hrnou doslova ze všech stran. Namátkou mutace pro dysregulace Th1/ Th2 odpovědi, mutace pro expresi proalergenních mediátorů a signálních drah (registrace signálů nebezpečí), mutace pro filagrin (bariérová funkce), asociovaná s arašídovou alergií, mutace pro receptor vitamínu D (VDR) a mnoho, opravdu mnoho dalších. Atopik je jedinec s vrozenou dispozicí k přecitlivělosti (senzibilizaci) vůči jinak neškodným antigenům (epitopům). Pokud se u atopiků do akce zapojí B-lymfocyty, tedy buňky produkující mj. alergické protilátky (protilátky izotypu IgE), pak hovoříme o IgE zprostředkovaných imunopatologických reakcích (reakcích I. typu). V mnoha případech však situace není tak jednoznačná a už vůbec ne jednoduchá. Pokud si rozhodující úlohu ponechají pouze buňky (Th1,Th2, Th17 aj.) bez nadprodukce IgE, pak dochází k imunologickým mechanismům označovaným jako non-IgE. V tomto případě hovoříme o imunopatologické reakci IV. typu (výjimečně i III. typu), kde klíčovým nositelem, poslem i vykonavatelem alergické odpovědi jsou interakce mezi lymfocyty, eozinofily a neutrofily, ale především interakce bez účasti specifických IgE protilátek. Ať IgE či non-IgE, sliznice trávicího ústrojí se v těchto případech nekontrolovaně přesytí prozánětlivými cytokiny a mediátory (chemokiny, růstové faktory, leukotrieny, bazické proteiny, proteázy, interleukiny a další). Nezadržitelně tak dochází k procesu s funkční i anatomickou až demolicí postižených tkání. Tyto histochemické i remodelační změny se zobecňují pojmem alergický zánět. V případě PA je tímto zánětem nejvíce postižena sliznice GIT s převahou trávicího diskomfortu. Teoreticky můžeme počítat s postižením od dutiny ústní až po rektum. A pokud se potravinové alergeny (epitopy) „propustí“ v nepřiměřeném množství až do systému, může dojít i k systémovým projevům. Pozorujeme pak nejčastěji dermatitické postižení kůže nebo symptomy respirační. Záhy se k senzibilizaci na bílkoviny kravského mléka přidávají bílkoviny vejce, mouky, sóji, ořechů, semen, ryb, ovoce i zeleniny. Některé bílkoviny jsou si schopny ponechat alergenní potenciál i po běžném zpracování trávicími enzymy, takže mohou

vyvolávat obtíže až v nejnižších partiích trávicí trubice – v tračníku i v konečníku. Tento fenomén zachování imunogenicity i alergenicity je důležitý také u dospělých žen – pokud se totiž aktivní úseky potravinových bílkovin (epitopy) vstřebají do oběhu kojící matky, dostanou se snadno až do mateřského mléka. Kojené dítě, resp. imunita kojeného dítěte, je tak prostřednictvím stravy matky konfrontována s antigeny kravského mléka, vaječného bílku, rybího masa nebo s antigeny ořechů. Je-li obranyschopnost dítěte v pořádku, dojde k očekávané imunologické toleranci brzy po narození, jedná-li se ale o latentního atopika, může dojít k rozvoji alergického zánětu a k manifestaci choroby imunologické povahy. Dnes víme, že se takto projeví okolo půl procenta všech plně kojených dětí. Nejdůležitějšími spouštěči jsou v tomto případě bílkoviny hovězí syrovátky, bílkoviny obilovin a v jiných světadílech i bílkoviny luštěnin včetně sóji a arašídů. U kojených dětí s ekzémem se naopak jako nejrizikovější jeví bílkoviny vaječného bílku (např. ovomukoid). Jak již bylo řečeno, nezbytným předpokladem pro vznik PA je genetická dispozice. Nicméně nelze nezmínit nepříznivé faktory prostředí, které mohou negativně ovlivnit bariérovou funkci GIT. Střevní bariéra je spředena z mikrobioty, trávicích enzymů, ochranné hlenové vrstvy a ze sekrečních imunoglobulinů izotypu IgA (nevídaná denní produkce až 50 mg sIgA na kg). Jedním slovem jde o střevní ekosystém. Tento ekosystém se společně s mnohamiliardovou armádou GALT expresivně označuje jako druhý lidský mozek, poetičtěji jako „inteligentní střevo“. Enzymatická ani slizniční protilátková výbava malého dítěte nicméně nedosahuje úrovně dospělosti. Kojenec je proto citlivější k vlivům prostředí typu absence kojení, virové i bakteriální infekce, podávání antibiotik, malnutrice, karence mikronutrientů, nedostatek oligosacharidů (prebiotika) apod. Kombinace nejrůznějších civilizačních vlivů se zastřešuje magickým pojmem hygienická hypotéza. Oč je citovanější, o to je kontroverznější. Rozhodně nejde o ucelenou teorii, v případě nárůstu PA si na vysvětlení možného vztahu s moderní dobou, resp. se „západním“ způsobem života, musíme ještě počkat. Klinické projevy PA, resp. projevy selhání potravinové tolerance, závisí jak na míře postižení cílových orgánů, tak na míře postižení celého systému. Imunokompetentní buňky alergického zánětu se svou patofyziologickou podstatou nevymezují pouze na nejpostiženější orgán, kvůli chemotaxi a produkci svých mediátorů mohou pronikat – a také pronikají – do celého organismu. V praxi se tak u PA setkáváme se skrytými či dokonce převládajícími systémovými příznaky. Zmínit je třeba poruchy chování, poruchy spánku, mrzutost, neklid, koliky i nechutenství. Zvlášť pozor si ošetřující lékař musí dát u malých dětí s PA na neprospívání, včetně rizikové stagnace růstu i alterace psychomotorického vývoje. Potravinová alergie a GIT V případě postižení GIT alergickým zánětem se obecně hovoří o EGID („eosinophilic gastrointestinal disorders“). Klinická symptomatologie souvisí s místem největšího postižení, tj. s místem největší kumulace zánětlivého (zánětového) poškození. O tom, kde se alergický zánět nakonec manifestuje, kupodivu nerozhodují faktory prostředí ani potravinové životosprávy, ale opět genetické polymorfismy. Pro edukativní poslání tohoto sdělení budou podrobněji probrány dvě klasické EGID diagnózy. Pokud se rozvine alergický zánět v horních segmentech trávicího ústrojí s převahou jícnové sliznice, pak jde o eozinofilní ezofagitidu (EoE). Symptomatologie EoE do jisté míry imituje „refluxové“ obtíže u GER (gastroezofageální reflux). Tyto obtíže ale nejsou způsobeny dysfunkcí jícnových svěračů, podstatu hledejme v přítomnosti alergického zánětu s biopticky prokázanými eozinofily (odtud název). Pacient trpí při polykání značným diskomfortem včetně intenzívní bolesti. Dítě s EoE, kojence nevyjímaje, zvýšeně sliní, ublinkává i zvrací (až ve 100 %), je neklidné, pláče, má poruchy spánku, odmítá jídlo, trpí nechutenstvím a v konečném důsledku neprospívá. U EoE může jít jak o IgE, tak i o non-IgE typ imunopatologické reakce. Může jít jak o samostatnou diagnózu, tak může provázet eozinofilní zánět dolních partií GIT. Může také doprovázet časný nástup dětského astmatu i zkomplikovat astma dospělých. U starších dětí a dospělých bude dominovat porucha polykání, která se nezřídka projeví kolizí (impaktací) polknutého sousta. V terapii první volby se zkouší blokátory protonové pumpy, které mají ale pouze omezený efekt. S větším efektem se uplatňují zásahy protizánětlivé, resp. protizánětlivý efekt lokálních kortikosteroidů, které se dají použít jak ve formě „polykání“ aerosolů určených původně pro léčbu astmatu, tak i ve formě sirupů. V těžších případech se neobejdeme bez systémových steroidů. Zkouší se antileukotrieny i kromony. Antihistaminika i antirefluxní dieta jsou samozřejmostí. Nicméně jedinou kauzální léčbou je odhalení a eliminace pravého spouštěcího alergenu. Alergen potravinového původu bývá odpovědný u malých dětí až v 90 % případů (základní potraviny), ale u starších klesá význam potravin na pouhých 30 %. Diagnostika EoE, jakož i dalších eozinofilních zánětů GIT, je poměrně komplikovaná, krom

anamnézy, biologických markerů (eozinofily, sIgE, bazické proteiny aj.) se obvykle neobejdeme bez histologického hodnocení bioptických vzorků. Nejen proto jsou eozinofilní záněty GIT klasickým příkladem multidisciplinární péče. Nezbytným pomocníkem je dětský či dospělý gastroenterolog. Pokud se alergický zánět manifestuje v distálnějších partiích GIT, půjde o eozinofilní enterokolitidu či kolitidu. EGID s postižením tenkého střeva či tračníku se mohou projevit břišním diskomfortem, meteorismem, bolestmi, kolikami i průjmy. Častěji očekávejme průjmy chronické, průjmy s hlenem, popřípadě i s krví. Pacient neprospívá, nezřídka ztrácí na váze. V laboratorních vyšetřeních nacházíme hypoproteinémii, anémii, ale i jiné projevy nedostatečné výživy. Neléčený alergický zánět střev může být příčinou sekundární malabsorpce, proto pozor i na patologii kostního metabolismu i karenci mikronutrientů a vitamínů. Tyto terapeuticky komplikované jednotky EGID mají rovněž svůj histologický korelát. Hlavním diagnostickým kriteriem je vyšší počet eozinofilů v enterobioptických vzorcích. Imunologické mechanismy eozinofilních enterokolitid bývají téměř výhradně non-IgE typu. Spouštěčem bývají alergeny základních potravin, u malých dětí přes 50 % obstarají bílkodevastací viny kravského mléka, dále následují bílkoviny sóji a mouky, nejčastěji lepku. U starších a dospělých může být spouštěčem EGID cokoli, včetně ořechů, obilovin, ovoce i zeleniny. Druhým EGID příkladem, který si zaslouží zvýšenou pozornost, je alergická proktitida (eozinofilní nebo protein indukovaná proktitida, proktokolitida plně kojeného dítěte a jiné alternativní názvy). Hlavním projevem tohoto obvykle kojeneckého onemocnění bývá přítomnost hlenu a krve ve stolici. Krev nacházíme v podobě nitek na povrchu stolice, která může být jinak normální barvy, zápachu i konzistence. Může jít dokonce jen o pouhé pozitivní okultní krvácení. Ačkoliv alergická proktitida není rozhodně vzácná, prevalence se v různých studiích výrazně liší (0,05 % až po 0,5 % kojenců) – dílem pro nejednoznačnost samotné definice, dílem pro zřejmě rozdílnou etiologii, dílem pro „self-limiting“ charakteru onemocnění a dílem pro řadu uniklých případů. U tohoto onemocnění, na rozdíl od předchozích EGID diagnóz, obvykle postrádáme celkové příznaky, dítě je dobře komponované, klidné, pije s chutí, klidně spí a hlavně dobře prospívá. Jde o nejčastější kojenecký projev imunologické reakce na potravinovou bílkovinu, která se v 60 % objevuje u plně kojených dětí. V 90 % jsou zodpovědné bílkoviny kravského mléka (BKM). Krev ve stolici by měla být identifikována již před třetím měsícem věku a obvykle po nasazení eliminační diety bez BKM mizí. Výjimečně se musí přikročit ke kolonoskopii, makroskopie alergického zánětu má dosti typický vzhled (nodulární hyperplazie až aftózní eflorescence). Vzácně mohou být spouštěčem sója či lepek. Jde naprosto výhradně o non-IgE mechanismy, proto se diagnóza nemůže opírat o laboratorní výsledky, ale o úspěšný eliminačně-expoziční test. Eliminace by měla být nasazena co nejrychleji, a to u kojící matky bez BKM, u již nekojeného dítěte by se měl typ náhrady řídit závažností onemocnění. U prosté proktitidy postačí vysoké štěpení BKM (extenzívní hydrolyzáty), u polymorbidit s jinými projevy EGID, s astmatem, s ekzémem či s neprospíváním by se měla eliminační dieta zahájit preparáty s volnými aminokyselinami. Alergická proktitida na dietě vyhasíná poměrně rychle, v 99 % ještě v kojeneckém věku. Na druhé straně se jedná o typický první krok alergického pochodu. Minimálně u poloviny pacientů se i po vyhasnutí v budoucnu objeví respirační alergóza, zvláště v případech pozitivní rodinné anamnézy. Výjimkou nejsou ani přechody do multiproteinové PA. Potravinová alergie a kůže Akutní příznaky: kopřivka (urtikarie), méně podkožní otoky (angioedémy). Kopřivka se objevuje bezprostředně po kontaktu (nejčastěji kolem úst) nebo s odstupem po požití. Generalizovanou kopřivku až v jedné třetině případů doprovází otoky, výjimečně může systémová kožní reakce přejít v obávanou anafylaxi. Léčbou je striktní eliminace osudové bílkoviny, u malých dětí jde o BKM nebo vajíčko, s věkem jsou příčinou kopřivek bílkoviny rostlinného původu včetně ořechů Chronické příznaky: atopický ekzém, resp. atopická dermatitida (syndrom AE/ad). U AE malých dětí jsou potraviny etiologicky potvrzovány maximálně ve 20–30 % případů, s výjimkou těch nejtěžších forem. Přitom samotnou kojeneckou potravinovou senzibilizaci prokážeme až v 90 % případů všech AE/ad, lehkých i těžkých. Nález zvýšených sIgE diagnózu nedělá, přímou souvislost s pravou alergií by měly přinést eliminační testy. Pravá potravinová alergie se pomocí těchto testů potvrdí přibližně v jedné třetině senzibilizovaných dětí, u nejtěžších ekzémů to bývá procento poněkud vyšší (60–90 %). Zcela opačně je tomu u dospělých, s PA můžeme počítat sotva u 3–5 % ekzematiků, včetně těch nejtěžších forem. Potravinová alergie a respirace

Až jedna třetina recidivujících obstrukčních bronchitid kojeneckého věku bývá spuštěna PA. Pak půjde na prvním místě o ABKM. U těchto dětí antiastmatická farmakologická strategie bez diety pochopitelně nepomáhá, ke zlomu klinického obrazu dochází až po eliminaci spouštěcího alergenu. Na možnou potravinovou příčinu astmatu nejen malých dětí je třeba pomýšlet především při selhání běžné protizánětlivé léčby včetně inhalačních kortikosteroidů (OLA – obtížně léčitelné astma) a za přítomnosti alergických komorbidit (ekzémy, EGID). Odhaduje se, že PA hraje významnější roli (kupříkladu exacerbace atak) asi u 8–10 % astmatiků. Potravinová alergie a anafylaxe Nejobávanějším projevem PA je systémová reakce – anafylaxe. Pacienti s tímto rizikem vyžadují neustálou kontrolu s nezbytnou edukací. Je-li znám spouštěcí alergen, musí být pacient pečlivě poučen o existenci skryté alergie, resp. o možném výskytu osudové bílkoviny ve všech možných podobách, musí se orientovat v potravinových etiketách, musí se umět vyhnout nejistému původu i zdroji potravin. Rizikové jsou školní jídelny, restaurace, a především provozovny s rychlým občerstvením. Pacienti ohrožení anafylaxí mají být vybaveni autoinjektorem s obsahem adrenalinu (autoinjektor Epipen®), event. dalšími záchrannými léky, včetně dokonalé znalosti jejich použití. V České republice se odhaduje okolo 3–5 tisíc pacientů, kteří mají zkušenost s předchozí potravinovou systémovou reakcí. A přibližně každé pětisté dítě by mělo u sebe nosit záchrannou autoinjekci. Od 13. prosince 2014 musí být 14 základních alergenů (mléko, vejce, sója, lepek, ryby, korýši, celer, lupina a další), u kterých je proanafylaktické riziko nejvyšší, viditelně označeno (v souladu s nařízením 1169/2011 EU) na balených a dohledatelně i na nebalených potravinách včetně restaurací a školních jídelen. Zvláštní a zcela novou formou pozdní anafylaxe se stala alergie na oligosacharid alfa-1,3-galaktózu (alfa-gal). K reakcím dochází za 2–4 hodiny po požití červeného masa. V anamnéze ovšem musí předcházet přisátí klíštěte. Klíště se stalo nezištným vektorem „alfagal“ červeného masa lesní zvěře i domácích savců do člověka. Tím se vysvětluje možnost navození IgE senzibilizace k tomuto jinak běžnému cukru červené svaloviny non-primátů. Potravinová alergie a zkřížená reaktivita (cross reactivity, CR) Alergie na mléčné a vaječné bílkoviny až v 90 % vyhasne ještě v předškolním věku. PA předškoláků, starších dětí a nakonec i dospělých se postupně přesune k rostlinným alergenům s nápadnou vazbou k pylové senzibilizaci. Přibývá tak alergií na ořechy, zeleninu, ovoce, semena (luštěniny, sezam, hořčice, mák). Zároveň přibývá alergií na rizikové mořské produkty, jako jsou ryby, měkkýši, korýši, a to nejen v přímořských státech s čilým rybolovem. S věkem také strmě narůstají IgE mechanismy, do pozadí ustupují non-IgE zprostředkované reakce, díky tomu se zjednodušuje i diagnostika. Některé bílkoviny s vysokým alergenním potenciálem (rostlin, ryb a korýšů) se vyskytují vývojově ve velmi zakonzervované podobě, můžeme je najít v homologním stavu v rámci podobnosti druhů, ale i taxonomicky ve zcela nepříbuzných rodech, dokonce i čeledích. Plošný výskyt těchto panalergenních bílkovin (rodin) se vysvětluje jejich unikátní až nenahraditelnou funkcí, obvykle jde o zásobní či obranné bílkoviny, které chrání semena, plody či hmyz před predátory, suchem, chladem apod. A tak se mohlo stát, že homologní bílkovinu může nést pylové zrnko jarního stromu stejně jako ovocný plod či zeleninový kořen. Pokud na jedné straně bílkovinu vdechujeme a na druhé pojídáme, můžeme se dočkat fenoménu zkřížené reaktivity. Příklady reálné podobnosti homologií alergenů v rámci CR u PFS („pollen-food syndrom“) najdete v Tab. 1. Typické příznaky PFS: polinóza s postižením dutiny ústní – orální alergický syndrom (OAS). Pacienti s OAS popisují svědění, pálení a otoky dásní, patra i jazyka. Mohou se objevit i afty. Výjimečně OAS může přerůst v systémové příznaky. Silné CR známe dále u ořechů (kešú a pistácie, vlašský ořech a pekan, lískový ořech a mandle), u členovců (korýši, měkkýši), ryb (sladkovodní i mořské) i živočišných mlék, slabší CR pak u semen (sezam a luštěniny aj.), u roztočů s členovci a u syndromu vejce-peří-drůbeží maso. Diagnostika potravinové alergie Samotná strategie diagnostiky musí vycházet ze základní definice PA, tj. že PA musí mít imunologický podklad. Za možnou PA bychom proto měli považovat pouze takovou potravinovou senzibilizaci, kde se imunologické vysvětlení nejen nabízí, ale pokud možno i hodnověrně potvrdí. Diagnóza se v praxi opírá především o důslednou anamnézu, o kožní testování za použití nativních

potravin, popřípadě o dražší laboratorní metody včetně vyšetření hladin specifických IgE (sIgE) a rekombinantních IgE (rIgE). Nicméně pro zdárnou diagnostiku, zvláště u ne zcela jasných případů, by se vždy měly zvážit metodicky náročnější eliminační testy, resp. eliminačně-expoziční testy. Algoritmů (management) vyšetřování u IgE PA i non-IgE PA je mnoho, v tomto přehledu žádný ale uveden nebude, mj. i pro snahu o maximální zjednodušení této složité kapitoly PA. Standardem diagnostiky PA je anamnéza. Důsledným pátráním po časových souvislostech, jakož i pečlivým rozplétáním skutečných somatických příznaků a psychické nadstavby lze v mnoha případech určit či vyloučit diagnózu PA ještě před jakýmkoli dalším vyšetřením. V rámci pomocných alergologických testů mají nezastupitelné místo kožní testy – skin prick testy (SPT). K SPT potravin se až na výjimky (ryby, korýši) mají používat nativní potraviny. SPT se mohou provádět i u nejmenších dětí, včetně dětí plně kojených. V užším slova smyslu se jedná o nepřímý průkaz přítomnosti sIgE. SPT nemají z patofyziologické podstaty žádný přínos v pátrání po non-IgE mechanismech. Kožní prick testy jsou levné a velmi snadno proveditelné. V posledních letech se v diagnostice PA začínají používat i náplasťové testy (atopy, resp. allergy patch tests, APT). Nadějné výsledky jsou popisovány u IgE zprostředkované reakce (I. typ), motivem APT je nicméně snaha o objektivizaci alergie non-IgE typu (IV. typ) – přednostně u atopického ekzému, a pak u EGID (viz dále) včetně alergické kolitidy či proktitidy. Dosud ale chybí jasná evropská standardizace a snad i proto nejsou zatím dosažené senzitivity ani specificity APT optimální. Jak variabilní senzitivitu, tak i specificitu má i vyšetření sIgE, u obou veličin se pohybujeme mezi 30– 90 %. Uspokojivá specificita bývá popisována u živočišných potravin (mléko, vejce), naopak velmi nízkou nacházíme u potravin rostlinného původu (obiloviny, ovoce, zelenina). Vyšetření sIgE je ve srovnání se SPT nepoměrně dražší. Pokud je indikujeme, bezpodmínečně je musíme umět také správně interpretovat. Pozitivita sIgE možnou diagnózu PA jen podporuje. Bude vždy více senzibilizovaných než skutečně alergických. Za reálný poměr senzibilizace/alergie považujeme 2 : 1, a to zvláště u základních potravin (kravské mléko, vejce, lepek, sója). Pokud se nasadí dieta jen na základě imunologického vyšetření, resp. vyšších hladin sIgE, pak se dopouštíme u dvou třetin eliminačních diet neodpustitelné chyby. Pro minimalizaci chybovosti slouží „cut-off“ stanovení 95 % hladin pozitivní předpovědní hodnoty jak hladin sIgE, tak i délky průměru pupenu při SPT (Tab. 2). Zásadní poznámka: k diagnóze PA nepatří vyšetření specifických protilátek izotypu IgG (sIgG) a IgA. Samostatnou a nezastupitelnou kapitolou diagnostiky PA jsou eliminačně-expoziční testy. Podezřelá potravina (popřípadě potraviny) se vysadí a v případě klinického efektu se přistoupí k expozici, nejlépe zaslepeným pokusem. Zásadní podmínkou je dostatečně dlouhá eliminace. Klinické obtíže ustupují (u EGID spolu s histologickým korelátem) obvykle v prvních dnech až týdnech absence osudové bílkoviny, za hranici se pokládá eliminační dieta v délce 4–8 týdnů. Následná re-expozice by měla trvat minimálně jeden týden. Tyto testy jsou personálně, časově i finančně náročné a jejich realizace nejčastěji selhává neschopností dodržet složitou metodiku. Potravinová alergie a komponentová diagnostika („componentresolved diagnostics“, CRD) Z dnešního pohledu již nelze obhájit představu, že alergik je senzibilizován vajíčkem, sezamem či broskví. Není to totiž ani vejce, ani semeno ba ani plod ovoce, ale konkrétní glykoprotein svých nosičů, proti kterému byla zahájena produkce sIgE. A moderními metodami lze tuto konkrétní komponentu (složku) identifikovat. Zdrojem je DNA technologie, která vyprodukuje naprosto čisté a zcela stabilní alergeny, resp. alergenní proteiny za pomoci genetického inženýrství. A pak je již jen krůček k odhalení sIgE proti této komponentě (rekombinantní sIgE, resp. rIgE). Tradičně chápaný potravinový alergen (mléko, vejce, sója, arašíd, mák) je vlastně jen zdrojem komponent. Tento zdroj je většinou originální směs potencionálních alergenů, které mohou mít zcela odlišné charakteristiky, funkce, biologické vlastnosti i prostorové uspořádání. Některé jsou termostabilní, některé naopak termolabilní. Některé mají „2D“ uspořádání (lineární), některé složitější „3D“ (konformační). Některé jsou lipofilní, některé rozpustné jen ve vodném roztoku. To vše podstatně podmiňuje sílu afinity i míru stability případné vazby k sIgE (k rIgE). Běžný alergenní zdroj obsahuje 2–10 alergenů, výjimečně více. Například v broskvi je již známo pět alergenních složek, u sezamu víme o osmi komponentách a v arašídu je dobře zmapováno a rekombinantní metodou bylo vyrobeno 14 potencionálně alergizujících glykoproteinů. Prakticky každá známější komponenta má své četné homologie (homologní rodiny), například fenomén CR hlavního alergenu sezamu (2S-albumin) se týká dalších dvou desítek (2S-albumin arašídu, stromových ořechů, pohanky, sóji, lupiny, hořčice aj.). Dosud bylo poznáno okolo 70 potravinových rodin (z 285 dosud známých „allergen protein families“ našeho prostředí), které tak mohou významně přispívat k CRD.

Léčba potravinové alergie Základem je eliminační dieta. Často jsme odkázáni na eliminaci diagnostickou (zvláště u multiproteinových senzibilizací, EGID a ekzémů), teprve při úspěchu pokračujeme v dietě terapeutické. Dieta by měla být důsledná. Naprosto striktní dieta je bezpodmínečně nutná u systémových reakcí, resp. u anafylaxí. Přes nezbytnou eliminaci bychom měli uvažovat o možnosti navození orální tolerance. Ve světě se zkouší specifická alergenová imunoterapie pomocí perorální nebo lépe pomocí sublingválních nativních potravin. V této problematice je ale stále mnoho otazníků včetně velkého množství nežádoucích reakcí. U nás jsou antigen-specifické metody léčby na samém počátku, rutinní užití rozhodně v nejbližších letech nehrozí. Perspektivní se zdá léčba biologická (antiIgE, anti-eotaxin, anti-IL5 aj.). Potravinová alergie a tepelná úprava potravin Povážlivě se naklání paradigma oboru alergologie, kterým vždy byla absolutní eliminace spouštěcího alergenu. Eliminace může aktuálně ovlivnit průběh nemoci, na druhé straně neřeší podstatu nemoci. Proto je velmi zajímavé pozorování, kdy více než 70 % dětí s ABKM (a vaječnou alergií) tolerovalo teplem modifikovaný alergen, resp. alergen pečený. Alergen si tuto metodou ponechá svou imunogenicitu, ale tepelnou denaturací ztrácí svou alergenicitu. Pečení se doporučuje na 180 °C v délce několika desítek minut, tj. pečení nejrůznějších těst s kvantitativně přesně definovanou mléčnou či vaječnou bílkovinou. U nás se zkouší u malých dětí s perzistující ABKM pečené mléko (10–20 ml/den) v podobě koláčků a muffinů. Nutno počítat s několikaměsíčním podáváním, pochopitelně každý den. Závěr Hlavním úkolem alergologie je přesná diagnostika s odhalením skutečné PA, která má na obtížích reálný podíl. Jednak je potřeba odlišit pouhou senzibilizaci bez manifestní alergie, jednak je potřebné identifikovat i těžko diagnostikovatelné non-IgE mechanismy. Bez eliminačně-expozičních testů se většinou neobejdeme. Jedině tak se můžeme dobrat možné imunologické podstaty pacientových obtíží a jedině tak můžeme očekávat úspěch eliminační diety. Budoucnost péče o potravinové alergiky hledejme ve využití monoklonálních protilátek včetně antiIgE terapie, dále v podávání naturálních potravinových vakcín, perspektivní je přísně individualizovaná specifická imunoterapie za použití oligopeptidů, resp. samotných epitopů. Nadějně se rovněž prezentují genetické intervence zaměřené proti Th2 imunitní odpovědi. Prohlášení: autor v souvislosti s tématem práce nespolupracoval v posledních 12 měsících s žádnou farmaceutickou firmou. Literatura EIGENMANN, PA., BEYER, K., WESLEY BURKS, A., et al. New visions for food allergy: an iPAC summary and future trends. Pediatr Allergy Immunol, 2008, 19(Suppl. 19), p. 26–39. GREENHAWT, M., ACEVES, SS., SPERGEL, JM., ROTHENBERG, ME. The management of eosinophilic esophagitis. J Allergy Clin Immunol Pract, 2013, 1(4), p. 332–340. MORITA, H., NOMURA, I., MATSUDA, A., et al. Gastrointestinal food allergy in infants. Allergol Int, 2013, 62, p. 297–307. NURMATOV, U., DEVEREUX, G., WORTH, A., et al. Effectiveness and safety of orally administered immunotherapy for food allergies: a systematic review and meta-analysis. Br J Nutr, 2014, 111, p. 12–22. PAPADOPOULOU, A., KOLETZKO, S., HEUSCHKEL, R., et al. Management guidelines of eosinophilic esophagitis in childhood. J Pediatr Gastroenterol Nutr, 2014, 58, p. 107– 118. SAMPSON, HA., SICHERER, SH. Food allergy: Epidemiology, pathogenesis, diagnosis, and treatment. J Allergy Clin Immunol, 2014, 133, p. 291–307. SAMPSON, HA., ACEVES, S., BOCK, SA., et al. Food allergy: A practice parameter update-2014. J Allergy Clin Immunol, 2014, 134, p. 1016–1025. SAVAGE, J., JOHNS, CB. Food Allergy: Immunology and Allergy Clinics of North America 2015. Food allergy – Epidemiology and Natural History, http://dx.doi. org/10.1016/j.iac.2014.09.004 SICHERER, SH. Epidemiology of food allergy. J Allergy Clin Immunol, 2011, 127, p. 594– 602.

SINHA, M., SINGH, RP., KUSHWAHA, GS., et al. Current overview of allergens of plant pathogenesis related protein families. Sci World J, 2014, 2014, p. 543. TURNBULL, JL., ADAMS, HN., GORARD, DA. Review article: the diagnosis and management of food allergy and food intolerances. Aliment Pharmacol Ther, 2015, 41, p. 3–25; http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/apt.12984/pdf. http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/foodallergy.html e-mail: mailto:[email protected] Tab. 1 Zkřížená reaktivita u pylové alergie s projevy orálního alergického syndromu („pollen-food syndrom“) pyly ovoce/zelenina pořadí odpovídá četnosti výskytu bříza jablko, třešeň, meruňka, mrkev, brambory, kiwi, lískový ořech, celer, hruška, arašíd, vlašský ořech a sója trávy kiwi, rajské jablko, vodní meloun, brambory pelyněk celer, fenykl, mrkev, petržel, ambrózie melouny (medový meloun aj.), banán latex banán, avokádo, jedlý kaštan, kiwi, fík, jablko, třešeň Summary Fuchs, M. Food allergies Food allergies are becoming a serious health and socioeconomic issues on a global scale. In most cases it is the first allergy diagnosed in the patient, most commonly by gastrointestinal, skin or respiratory symptoms. The future of care for patients with food allergies should be seen in the use of monoclonal antibodies, including anti-IgE therapy, and further in administering natural food-based vaccines. Strictly individualised specific immunotherapy using oligopeptids or epitopes themselves is showing to have potential as well, same as genetic interventions against the Th2 immune response. Key words food allergies • IgE • non-IgE • oral tolerance • crossed reactivity • crossed allergy • cow milk protein allergy • eosinophilic oesophagitis • allergic colitis • sIgE • rIgE • elimination diet O autorovi| MUDr. Martin Fuchs Immunoflow, s. r. o., Praha Obr. Dělení nežádoucích reakcí na potraviny, OAS – orální alergický syndrom Tab. 2 Pozitivní předpovědní hodnota u potravinové alergie (pozitivní OFC = orální „food challenge“) u hladiny specifických sIgE a velikosti kožních testů

URL| http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/potravinova-alergie-478811

Zemědělec Značka pro další výrobky Zemědělec str. 5 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

18.5.2015

zpět Počátkem května se uskutečnilo vyhodnocení soutěže o značku Regionální potravina v prvních krajích České republiky. V Královéhradeckém kraji v letošním šestém ročníku soutěže ocenění získalo devět výrobků. Mezi nimi jsou například Bohuslavická vepřovka ze zemědělského podniku ZEPO Bohuslavice, syrové kravské mléko z Agrodružstva Lhota pod Libčany či povidlový koláč od Libora Obešla. Informovala o tom tisková mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková. Podle ní se o značku Regionální potravina letos ucházelo 103 produktů od 29 výrobců. Ti soutěžili v

devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení měly masné výrobky, pekařské výrobky a kategorie mléčných výrobků. „Přihlášené výrobky se vyznačovaly vysokou kvalitou. Je vidět, že výrobci mají o udělení loga Regionální potravina značný zájem,“ uvedl Ivo Konopa z hradecké agrární komory, která soutěž v regionu koordinuje. V hradeckém kraji může označení nyní užívat asi 40 produktů, v celé ČR jich je necelých 500. V Královéhradeckém kraji není, s výjimkou cukrovaru České Meziříčí a výrobce dětské výživy Nutricia Deva, potravinářská firma celostátního významu. Velké potravinářské podniky po roce 1989 většinou skončily, z větších zůstaly například masokombináty Skaličan a Jičín či pivovar Primátor Náchod. Skončily mlékárny v Hradci Králové, Josefově, Trutnově, Novém Bydžově a Jičíně, pivovar v Hradci Králové, masokombináty v Březhradě a Vamberku či konzervárny Koli Holding z Nového Města nad Metují. Ve Zlínském kraji bylo letos podle Novákové oceněno celkem osm výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi. O tuto značku, která je zárukou místního regionálního původu, se letos ucházelo 121 produktů od 36 výrobců. Ti o logo soutěžili v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení mělo 44 výrobků z kategorie Pekařské výrobky včetně těstovin. V té zvítězila „kopretina s tvarohovou náplní“ Agrodružstva Roštění. Na druhou stranu nebyla udělena značka v kategorii masné výrobky trvanlivé. Mezi oceněnými produkty byly například také čerstvý sýr rajčebazalka mlékárny Kromilk Kroměříž, bílý jogurt z Farmy ZPZ z Valašské Bystřice či švestková povidla Jiřího Netopila ze Žalkovic. Také v Plzeňském kraji se hodnotily výrobky ucházející se o ocenění Regionální potravina 2015. To získalo celkem osm produktů. O značku, která je zárukou místního regionálního původu, se letos ucházelo 78 produktů od 31 výrobců. O logo soutěžili v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení měly masné výrobky. Nebylo však uděleno ocenění v kategorii mléčné výrobky ostatní. „Úroveň posuzovaných výrobků v rámci soutěže Regionální potravina Plzeňského kraje byla vysoká, zejména v kategoriích Masné výrobky a Ovoce a zelenina. Velmi potěšitelné je i to, že malí a střední výrobci kladou důraz na správné označení svých produktů a na kvalitu použitých surovin, stejně jako na vyšší míru přidané hodnoty,“ uvedl předseda hodnotitelské komise Jindřich Fialka, ředitel odboru ministerstva zemědělství. Komise ocenila například Přešínskou játrovou paštiku zauzenou společnosti Herejk nebo křimický zelný salát s koprem. Výrobky hodnotily komise tvořené zástupci ministerstva zemědělství, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. Značka Regionální potravina patří do kampaně, jejíž pomocí ministerstvo zemědělství seznamuje spotřebitele s potravinami z jednotlivých krajů. Soutěže o značku Regionální potravina se vyhlašují jednou ročně v každém ze 13 krajů České republiky. Přihlášený výrobek musí být vyroben v daném regionu a podíl místních surovin musí tvořit minimálně 70 procent. Hlavní složka musí být stoprocentně domácího původu. Základním předpokladem je samozřejmě vynikající kvalita. V každém kraji se soutěží v devíti kategoriích, přičemž ocenění Regionální potravina získá vždy jen ten nejlepší výrobek. Značku mohou na čtyři roky dostat pouze malé a střední firmy, které mají nejvýše 250 zaměstnanců. Na jaře se rozšířil i počet výrobků, které se mohou pyšnit značkou kvality Klasa, o dalších 14 produktů. K oceněným výrobkům se přidala například řada sýrů Polabských mlékáren pod názvem Matylda z hor v biokvalitě nebo klobásy společnosti Váhala s vysokým obsahem masa. Dále pak Klasu získala tatarská omáčka firmy Boneco s významným podílem zeleninové složky, tradiční špekáčky společnosti Steinhauser nebo oblíbená zmrzlina Míša v nové chuťové variantě, a to borůvkový a v les ním ovoci, či čerstvý sýr rajče-bazalka kroměřížské mlékárny Kromilk, který zabodoval i v soutěži o Regionální potravinu Zlínského kraje. V současné době je značkou Klasa označeno 1138 výrobků od 224 výrobců. ? Foto popis| Letos se opět o značku Regionální potravina ucházely v jednotlivých krajích desítky produktů Ilustrační foto Zuzana Fialová

zpravy.rozhlas.cz Sedm zemí včetně Česka vyzvalo EU, ať zakročí proti nadvládě obchodních řetězců 19.5.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / evropskaunie

Petr Vavrouška, bre Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Obchodní řetězce podle některých zemí Evropské unie zneužívají dominantního postavení a je potřeba je zkrotit. Takový vzkaz dnes poslalo do Bruselu 7 členských států Evropské unie včetně Česka. Na společném postupu se domluvili ministři zemědělství na setkání v Bratislavě. Do konce roku čekají odpověď. Sedmička členských zemí Evropské unie si stěžuje, že nadnárodní obchodní řetězce mají vysoké marže a nutí dodavatele prodávat příliš levně. Bojovat s nimi není podle slovenského ministra zemědělství Lubomíra Jahnátka možné, pokud se členské země nespojí.„Nebude možné zlepšit postavení domácích farmářů, výrobců vůči silné, dominantní síle a pozici obchodních řetězců,“ uvedl.Čtyři země visegrádské čtyřky a také Bulharsko, Rumunsko a Slovinsko proto poslali Evropské komisi svou stížnost.„Státy EU by měly zavést přísnější pravidla, která zajistí, aby zemědělci a potravináři měli v dodavatelském řetězci stejné postavení jako subjekty, které mají větší hospodářskou sílu. Nerovnovážné postavení při vyjednávání totiž vede k nekalým obchodním praktikám, jež dopadají nejvíce právě na zemědělce a potravináře,“ řekl k tomu český ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). @MJureka : Obchodní řetězce nesmí zneužívat postavení na trhu a znevýhodňovat zemědělce http://t.co/32mMKw8gNU pic.twitter.com/5YutglN8Oa— Zemědělství ČR (@MZeCr) May 19, 2015Případná hospodářská nestabilita dodavatelsko-potravinářského řetězce může podle něj zhoršit tržní prostředí. „Obchodní řetězce se mají chovat férově a jejich obchodní podmínky musí být etické i vůči partnerům, kteří jsou z kategorie středních a malých podniků,“ zdůraznil Jurečka.Obchodní politika, která nutí výrobce a dodavatele potravin prodávat své výrobky pod výrobními náklady, není podle něj nadále udržitelná.„A protože do oblasti zemědělství, potravinářství a venkova jde takřka 40 procent rozpočtu EU, je naší společnou snahou, aby tento sektor měl férové postavení při odbytu svých produktů,“ dodal.Potravináři si znovu stěžují na tlaky obchodních řetězců. Požadují novelu zákonaŘetězce se přou s dodavateli o tom, jestli přitvrdit zákon regulující obchodníky Obchodníci kritizují novelu potravinového zákona, SZPI si pochvaluje posílení pravomocí Seznam původu zboží v supermarketech by se měl podle potravinářů změnit Jurečka se chce scházet s řetězci, kvůli kvalitě potravin i vztahům s dodavateli

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1491926

Seznamy zemí vyvěšené v obchodech neukazují skutečný původ zboží, MZe je chce zrušit 19.5.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika Zuzana Švejdová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Obchodní řetězce nebudou muset zveřejňovat seznam pěti zemí, ze kterých nakupují zboží nejčastěji. Povinnost značení přitom platí teprve pár měsíců. Podle ministerstva zemědělství ale pravidlo nesplnilo očekávání, resort chce proto nařízení zrušit. Novela zákona o potravinách, která platí teprve od začátku letošního roku, má vroubky. Prodejci musejí zákazníky informovat o zemích, ze kterých nakupují potraviny nejčastěji. Seznam je ale matoucí, a ministerstvo zemědělství proto chce nařízení zrušit. Informují o tom Hospodářské noviny. Problém je v tom, že seznam neukazuje skutečný původ potravin, ale jen sídlo dodavatele.„Číslo se vztahuje k tomu, ze kterých zemí pochází naši dodavatelé a jaký je jejich podíl na celkových tržbách. Pokud se ministerstvo rozhodne tuto informační povinnost zrušit, zřejmě to bude proto, že docházelo ke špatné intepretaci dat a k záměně údajů o původu potravin,“ potvrzuje mluvčí Teska Jiří Mareček.Podíl potravin českého původu se v obchodních řetězcích ještě loni pohyboval mezi 40 až 75 procenty. Nejvíc českých produktů, až v 75 procentech, má družstevní síť

prodejen Coop, následuje Penny Market, Tesco, Albert nebo Globus.MZe: Někteří prodejci klamou zákazníkyJeště začátkem roku ale většina obchodních řetězců uváděla, že odebírá od firem se sídlem v Česku až 90 procent zboží. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Hynka Jordána tak někteří prodejci klamou zákazníky.„Většina obchodních řetězců uváděla více než 80 nebo i 90procentní podíl českých dodavatelů. A to tím způsobem, že potraviny například z Německa zde přebalily nebo přeprodaly a podle vyhlášky to pak bylo možno považovat za český výrobek. Tím pádem vyhlášku vlastně obcházely,“ upozorňuje.Podle zákona není rozhodující, odkud potravina pochází, ale kde sídlí dodavatelská firma. Ministerstvo chce proto ještě letos povinné značení zemí zrušit.Obchodní řetězce se proti seznamům stavěly, do novinky musely investovat spoustu peněz, ať už jde o počítačové systémy, nebo přímo tisk informačních tabulí.„Vzhledem k tomu, že máme v ČR 335 prodejen, dalo by se říci, že náklady se pohybují kolem stovky tisíc korun. V případě, že dojde ke změně legislativy, budeme samozřejmě tuto legislativu opět následovat,“ říká mluvčí společnosti Albert Dagmar Krausová.V současnosti najdou zákazníci údaje o původu u ovoce, zeleniny a hovězího masa. Tento údaj je povinný v rámci nařízení Evropské unie. Od letošního dubna navíc najdou zákazníci značení i u vepřového, skopového, drůbežího a kozího masa.Prodejny musí označovat původ masa. Za porušení nařízení hrozí postihMinisterstvo zemědělství definovalo, co je a není českou potravinouZemě původu výrobků zákazníky zajímá, zákony však značení většinou nevyžadují Zemědělcům vadí údajně klamavé značení potravin. České nemusí být z ČeskaPodvody se značením potravin v Česku jsou, záměna masa však není typická, říká inspekce Němcům záleží na domácích potravinách. I oni však bojují se značenímOdkud pochází potraviny v obchodě? Na obalu to nehledejte


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 Slunečná láká na vlastní sýry 5plus2 str. 19 Zemědělský speciál RADEK ŠTĚPÁNEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.5.2015

zpět Fotografovi Pavlu Štěpánkovi před lety učarovala atmosféra místa nedaleko Želnavy. Rozhodl se, že tam bude žít, vybuduje biofarmu a bude zemědělcem. SLUNEČNÁ / Na dvoře si hraje stádo koz s velikým pasteveckým psem, o kus dál čekají v ohradě krávy na podojení. Kozy stojí i na dřevěných schodech do penzionu, a když chce jedna návštěvnice projít, musí je se smíchem a lehkým postrčením přemlouvat, aby se uhnuly z cesty. Místo na první pohled vypadá jako zvířecí ráj. Celý dvůr mezi stájemi a penzionem je zalitý sluncem a budí dojem, že místo někdo kdysi pojmenoval úplně správně. Slunečná. Těžko si představit, že před dvaceti lety tady nebylo nic, jen pár rozbořených stavení a navezená skládka. Výhled skoro na hranici prachatického a českokrumlovského okresu je úchvatný – Lipno vidět není, ale na Plechém září zbytky sněhu. „Za ty roky jsem se naučil, že dokud tam je pořád sníh, ani tady ještě úplně jaro nevyhrálo,“ tvrdí majitel zdejší biofarmy Pavel Štěpánek. Když se tady zastavil poprvé a řekl si, že tomuhle místu zasvětí svůj život, pracoval v Německu jako fotograf. Místo mu však natolik učarovalo, že svou profesi změnil a rozhodl se, že se začne živit zemědělstvím. „Soběstačnost. To pro mě bylo klíčové slovo, když jsem začínal. Chtěl jsem se pokusit žít tak, abych si dokázal vyrobit většinu potravin, které bych mohl spotřebovat. Vadilo mi, že třeba mléko, které si koupím v obchodě, může sice pocházet z vedlejší pastviny, ale musí putovat do mlékárny, sem tam po půl republice, abych si ho teprve po tomhle procesu mohl koupit. A to bylo tenkrát. Dnes už mléko často nejprve míří až za hranice,“ vysvětlil. Z takových důvodů začal farmu budovat se stádečkem koz, které už dnes počítá po desítkách. K tomu přibyl stejný počet ovcí. Štěpánek na své farmě chová ale také hovězí dobytek, některý masný, jiný na mléko. A aby svá zvířata uživil, stará se o desítky hektarů okolních luk. Už v roce 1998 vyrobil svůj první sýr a na svůj

pokus dnes vzpomíná s úsměvem. „První jsem udělal podle receptu z knížky normálně v kuchyni. V Perneku tehdy ještě bydlel sýrař pan Baloun, od kterého jsem si vzal trochy sýřidla a smetanové kultury. On se mi tenkrát přišel ve skutečnosti vysmát, když se byl podívat na výsledek. Jenže kousek ochutnal, zakroutil hlavou a uznal, že se to povedlo. Když se něco podaří hned napoprvé, motivuje to člověka dvojnásob,“ tvrdí Štěpánek. Postupem času tak začal vyrábět měkké čerstvé i polotvrdé kozí sýry, gervais a různé tvarohové pomazánky. Nejprve jen pro svou rodinu, později ale pořád ve větším množství. Když přikoupil krávu, začal její mléko přimíchávat do kozího. Zanedlouho začal dojit i pár ovcí a výroba se pořád víc a víc nabalovala. Z jehněčího a kůzlečího masa už tehdy začal míchat i klobásy, které sice na první pokus nedopadly tak dobře jako sýr, ale i tak se za čas k jejich výrobě vrátil a zdokonalil ji. „Koupit si dnes klobásy, které jsou na rychlosolích a ještě s velkým otazníkem, co to je vlastně za maso, to se mi nechce. Stejné je to i s drůbežím v době, kdy většina kuřat roste třeba měsíc. Já zkouším vykrmit vlastní kuřátka, která rostou pět měsíců. Když jsem je měl posledně, zbylo mi na ochutnání jedno stehno, po všem ostatním se jen zaprášilo i přesto, že cena byla úplně někde jinde než u kuřat ze supermarketu,“ popsal. Postupem času proto vybudoval na Slunečné také certifikovaná jatka a opravdovou sýrárnu. Kromě sýrů a jiných mléčných výrobků tak mohl začít prodávat i maso a masné výrobky. „Teď se chystám na to, že bych se konečně mohl pustit také do výroby tvrdých sýrů, na což jsem zatím neměl dostatečné vybavení. Zkoušel jsem to, ale bez přístrojů je to velmi těžké,“ podotkl. A v malé udírničce předvedl další laskominu, jejíž výrobou se teď zabývá – šunku z jehněčích stehen. Aby měla správnou kvalitu, musí být maso nejprve minimálně tři týdny naložené, později se stejně dlouho udí za teploty pouhých 28 stupňů. Za tu dobu se maso zmenší asi o polovinu. „To bude jen pro kamarády, nikdo by mi to totiž nemohl zaplatit,“ usmál se farmář. S dalšími výrobky ze Slunečné se ale lidé mohou setkat poměrně běžně. Štěpánek už sice nejezdí jako v minulých letech na farmářské trhy, protože se to přestalo vyplácet, ale dodává do několika obchodů v Prachaticích, Českých Budějovicích a Českém Krumlově. Největší množství produktů však prodá přímo ze dvora. „Máme tady na příjezdové cestě v obou směrech tabule, které na prodej upozorňují. Zpočátku k nám chodili především turisté, kteří tudy projížděli na Lipno, dnes mě ale těší hlavně to, že se u nás zastaví už i pár lidí z blízkého okolí,“ pochvaloval si. Foto popis| Pavel Štěpánek chová na farmě i ovce. Foto autor| FOTO / M. PODHORA, MAFRA Regionální mutace| 5plus2 - Jihočeský kraj

Dobroty z kraje bojují o titul 5plus2 str. 20 Zemědělský speciál (rl) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.5.2015

zpět PARDUBICE - Také letos budou regionální výrobci potravin soutěžit se svými výrobky o titul Mls Pardubického kraje a Regionální potravina. Ty nejlepší pochutiny obdrží certifikát kvality a logo. Odborná porota začne ochutnávat už příští týden. „Na stole máme už dvanáct přihlášek, ale hlásí se další s tím, abychom s nimi počítali. Odborná komise zasedne 21. května a vyhodnotí obě soutěže,“ uvedl k soutěžím s několikaletou tradicí jejich spolupořadatel Vladimír Šabata. Zájemci z řad výrobců chtějí zkusit štěstí v několika kategoriích, hlavně s masnými a mlékárenskými výrobky či medovými produkty. Pozadu nejsou ani pekaři a cukráři, přihlášku podal i pivovar. Podle organizátorů soutěží v kraji zájem ze strany malých výrobců potravin rok od roku roste. „Už předloni jsme výrobcům dali do podmínek, že se můžou v dané kategorii přihlásit s maximálně pěti výrobky,“ řekl Vladimír Šabata s tím, že od soukromníků se každý rok hrnou do soutěží nové výrobky. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Mls Pardubického kraje proběhne 20. září na Pernštýnském náměstí v Pardubicích poprvé při akci Dožínky, den zemědělců a potravinářů Pardubického kraje. Vyhodnocení Regionální potraviny se uskuteční 20. června během Fresh festivalu na dostihovém závodišti.

Regionální mutace| 5plus2 - Plzeňský kraj

Na Černé hoře se pasou krávy „limuzíny“ 15.5.2015

5plus2 str. 20 (sd) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět KRKONOŠE / Stále více českých zákazníků se ptá na původ potravin, které kupují. Chtějí vědět, kde se vzalo maso či ovoce a zelenina a požadují kvalitu. Chovatelé a pěstitelé to vědí a zaměřuje na „přírodní“ produkty. Třeba turisté poznávající krásy Krkonoš mohou na pastvinách na úpatí Černé hory narazit na stádo krav plemene Limousine. Lidé více zvažují, co jedí V čerstvém ovzduší šplhá od jara do podzimu zhruba 250 zvířat až do nadmořské výšky 900 metrů. „Jsme farma specializovaná na chov krav bez tržní produkce mléka. Chováme je v režimu ekologického zemědělství a našim zákazníkům pravidelně nabízíme vyzrálé hovězí maso z mladých jalovic. Naše přednost je jednoznačně v kvalitě masa, které dodáváme,“ říká majitel krkonošské farmy Jan Chmelík. Plemeno Limousine vykazuje vysokou jatečnou výtěžnost při zachování špičkové kvality masa. Hovězí maso je velice čisté a maximálně libové při zachování křehkosti, jemnosti a šťavnatosti. Kvalitu vykazuje zvlášťě v kategorii mladé hovězí. Farma nabízí možnost výběru a objednání masa také prostřednictvím internetu. „Řada lidí už dnes daleko více zvažuje, co jí, a raději si maličko připlatí za vyšší kvalitu obzvlášť u masa,“ potvrzuje Jan Chmělík a vysvětluje, že zvířata z farmy se většinu roku pasou na horských pastvinách Krkonoš, v zimním období jsou krmena jen senem z vlastních zdrojů, bez antibiotik, hormonů, pesticidů či kvasinek v krmivu. O životních podmínkách chovaných zvířat se často diskutuje třeba v souvislosti s kuřaty. I v tomto oboru se najdou menší chovy, které zvířatům poskytují co největší komfort, což podnikatelé vydávají za svoji největší přednost a zákazníci na to slyší. „Začalo to tím, že nám nechutnalo kuře z obchodu. Děláme to úplně jinak, než to dělají ve velkých chovech. Kuře z obchodu vyroste za 34 dní, u nás je průměrný věk kuřete okolo sedmdesáti dní,“ říká Ladislav Martinek z farmy v Rašovicích u Týniště nad Orlicí, která je rozdělená do pěti oddělení podle stáří kuřat. V každé sekci jich je nejvíce tisíc. „Zákazníci chtějí mít každý týden kuře požadované váhy. Proto máme různé věkové kategorie, abychom jim uměli dodat přesně to, co chtějí. V jednotlivých odděleních je pro kuřata v porovnání s velkochovy mnohem více místa,“ uvádí Martinek Kuřata se líhnou přímo na farmě, čímž odpadají potíže s jejich převozem. „S oblibou říkáme, že pro přepravu kuřat využíváme nejlepší obal, což je skořápka. Ihned po vylíhnutí mají přístup k vodě a krmení, odpadá stres z přepravy,“ vysvětluje Martinek, podle kterého se delší doba chovu a vytváření dalších příznivých podmínek promítá do ekonomiky provozu, avšak zákazníci jsou prý za vysokou kvalitu stále ochtnější zaplatit o něco vyšší cenu. Foto popis| Na krkonošských pastvinách mohou turisté narazit na stádo krav plemene Limousine. Foto autor| FOTO / ARCHIV Regionální mutace| 5plus2 - Královéhradecký kraj

Včelařů ubývá a medu rovněž 5plus2 str. 20 Zemědělský speciál EVA VLASTNÍKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.5.2015

zpět Za med si letos zřejmě opět připlatíme. Včelstva v Libereckém kraji ničí nemoc varroáza. Nejhorší situace je na Českolipsku, kde nebezpečným roztočům nahrála mírná zima. LIBERECKÝ KRAJ / Mírná zima zasmušila včelaře. V mrazech totiž vymrzá roztoč, který způsobuje varroázu - nemoc, ohrožující včelstva. Kvůli mírnějším teplotám roztoči přežili hlavně na Českolipsku a v dalších níže položených oblastech Libereckého kraje. „Proto na Jablonecku zaznamenáváme ztráty jen okolo deseti procent, zatímco na Českolipsku uhynulo až čtyřicet procent včelstev," uvedl Tomáš Komrzý z odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Libereckého kraje. Kvůli nebezpečné nemoci vyhlásila krajská veterinární správa v Liberci plošné opatření. „Všichni včelaři museli svá včelstva povinně přeléčit,“ potvrzuje Josef Netolický, včelař z České Lípy. Podle něj jsou včely po zimě oslabené. Škodí jim varroáza, ale také jednodruhová snůška. „Stejně jako lidé potřebují včely pestrou stravu, i včely sbírají různé druhy pylů. Když takovou možnost nemají, slábnou,“ vysvětluje Komrzý. Už loni bylo medu pomálu. Jeho úbytek ale způsobilo počasí. Cena medu v obchodech stoupla až na 150 korun za kilogram. A letos může být ještě hůř. „Cena medu se zřejmě opravdu zvýší, předpokládám, že bude kolem dvou set korun za kilo,“ míní Netolický. V roce 2014 klesla produkce medu v Česku o 11 procent, včelaři vyprodukovali 7162 tun. V meziročním srovnání je ale patrný pokles. V roce 2013 dosáhla produkce medu 8063 tun. Zatím se ale včelaři nepřiblížili rekordní produkci z roku 2011, což bylo 11 301 tun. Med je potravinou, která má mnohé pozitivní účinky na lidský organismus. Díky poptávce po něm se ale také stal jednou z nejčastěji falšovaných potravin u nás. Inspektoři Státní potravinářské inspekce (SZPI) průběžně odhalují nekvalitní a nesprávně označené výrobky. Uveďme příklad medu, který měl dokonce značku české kvality Klasa, přesto v něm inspektoři při rozboru našli pylová zrna z Číny. Státní zemědělský a intervenční fond v tomto případě odebral výrobci značku kvality. „Označení český výrobek je s ohledem na zvláštní pravidla pro označování země původu medu přípustné a nezavádějící pouze v případě medu získaného či sklizeného výhradně v České republice,“ stojí na na stránkách SZPI. Med je zcela přírodní potravinou, není dovoleno do něj přidávat žádné aditivní látky a samozřejmě jej nelze nastavovat - například přidáním cukrů nebo cukerných roztoků. Analytické metody se nicméně stále vyvíjejí a dnes lze pomocí laboratorních rozborů prokázat, že do medu byly cukry přidány uměle. Inspekce se již v minulosti s takto falšovanými medy setkala. Jako zákazníci zpravidla nepoznáme, jestli výrobce do medu přidal sirup nebo například levný třtinový cukr, škrob nebo barvivo. Co tedy poradit lidem, kteří chtějí mít jistotu, že si kupují český med? Nakupovat přímo u svého známého včelaře. Včelí med a další produkty známe jako spotřebitelé nejvíc. Ale pro přírodu mají včely důležitější a zcela nezastupitelnou roli. „Opylují až devadesát osm procent rostlin, které jsou opylovatelné hmyzem,“ zdůrazňuje význam včel Komrzý. Proto je rozvoj včelařství podporovaný z veřejných zdrojů. Ačkoliv kraje v České republice poskytují dotace začínajícím včelařům, v Libereckém kraji byl takovýto grantový program vyhlášený naposledy před dvěma lety. „Kraj poskytuje podporu včelařským kroužkům, kterých je v Libereckém kraji čtrnáct. Přispívá jim na drahé vybavení, které včelaři na začátku potřebují,“ uvedl Komrzý. Vybavení pro včelaře přijde asi na 50 tisíc korun. Další možností jsou dotace Evropské unie, které jsou poskytované prostřednictvím Českého svazu včelařů. Začátečníci mohou získat prostředky na pořízení nebo inovaci technického vybavení. Právě včelařské kroužky mají zvýšit zájem mladých o včelaření. „Ubývají i včelaři, trošku se zvedl zájem mladých, i žen kolem čtyřiceti let, ale není to ideální,“ hodnotí Komrzý. Jeho slova potvrzuje i Josef Netolický. „Na Českolipsku je asi sto třicet včelařů, ale převládá starší generace nad osmdesát let. Potřebovali bychom víc mladých,“ prohlašuje. *** Nemocné včely mají méně nohou Varroáza je nemoc včel způsobená parazitickým roztočem Varroa destructor. Napadá plod, ale i dospělé jedince. Včely a zejména trubci velice snadno parazita přenáší z úlu do úlu. Včelstvo

postupně slábne, líhnou se včely s nedokonale vyvinutými křídly, zakrnělýma nohama či menším počtem nohou. Dochází k výraznému zkrácení délky života včel, přičemž včely hynou často během zimy, někdy i na podzim. Foto popis| Teplá zima se zřejmě promítne do cen medu. Svědčila roztočům, kteří ničí včelstva, a tak bude o med nouze. Foto autor| ILUSTRAČNÍ FOTO / BOŘIVOJ ČERNÝ Foto popis| Včelaření je těžké řemeslo a vyžaduje velké zkušenosti. Foto autor| ILUSTRAČNÍ FOTO / OTA BARTOVSKÝ

agris.cz Pražská šunka stále čelí slovenským námitkám agris.cz str. 0 Potravinářství E15 on line Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 14.5.2015

zpět Ačkoliv název napovídá, že zapsání známé Pražské šunky na seznam Zaručených tradičních specialit Evropské unie by nemělo nic bránit, opak je pravdou. Více než dva a půl roku po zveřejnění žádostí čelí neutuchajícím námitkám Slováků, u nichž má Pražská šunka kvůli sedmdesátileté společné historii rovněž tradici. Ačkoliv název napovídá, že zapsání známé Pražské šunky na seznam Zaručených tradičních specialit Evropské unie by nemělo nic bránit, opak je pravdou. Více než dva a půl roku po zveřejnění žádostí čelí neutuchajícím námitkám Slováků, u nichž má Pražská šunka kvůli sedmdesátileté společné historii rovněž tradici. Zapsání na seznam specialit se tak stále odkládá. „Stále řešíme technickou stránku věci s Evropskou komisí. Nedávno dokonce proběhlo opakované národní připomínkové řízení k upravené verzi žádosti, ale slovenské námitky se tím nepodařilo zcela vypořádat. Nechceme přistoupit na snížení jakostního standardu této šunky, což požadují kolegové ze Slovenska,“ uvedl na dotaz serveru E15.cz šéf Českého svazu zpracovatelů masa, který žádost Jan Katina. „Předmětem probíhající diskuse k dané žádosti je celá řada technických drobností, neboť v průběhu zápisu došlo k úpravě legislativních podmínek pro zápis,“ dodal bez bližších podrobností. Opakované námitky Slováci již dvakrát. Slovenská strana argumentuje například tím, že pražská šunka se již od počátku vyráběla i na Slovensku. Námitky pomáhá vyvracet českému svazu i ministerstvo zemědělství, které proto mimo jiné přispělo dokumenty ze svého archivu ve formě starých etiket či dodacích listů. Z nich by mělo být jasně patrné, odkdy a kam se pražská šunka už od počátku vyvážela. Žádost o zapsání šunky na seznam Zaručených tradičních specialit, kterých je nyní v EU pouhých 49 včetně belgických speciálních piv typu lambic a kriek či italské mozzarelly, byla zveřejněna v září 2012. V půlroční lhůtě pro podání námitek měli výhrady nejen Slováci, ale i Němci, Rakušané a Italové. Jejich připomínky se ale na rozdíl od těch slovenských podařilo vyřešit. Tradice od poloviny 19. století Název Pražská šunka se objevil v šedesátých letech devatenáctého století. Úspěch uzeniny byl spojen se jménem Antonína Chmela a jeho uzenářstvím na pražské Zvonařce. Od konce 19. století bývala jedním z významných exportních artiklů, jehož jméno proslulo ve světě. Obnovení tradice je

také jedním z cílů žádosti. Dalším cílem je sjednocení receptury a stanovení jasných pravidel pro výrobu pražské šunky. Zejména za předchozího režimu nesly tento název i výrobky nižší kvality. „Tento název mohla dříve dostat téměř každá šunka, o které si to výrobce myslel. To nebylo dobré. Byl to významný vývozní artikl, který putoval do Spojených států a západní Evropy. Mělo by proto být jednoznačně dané, co je Pražská šunka,“ uvedl v rozhovoru pro deník E15 po podání žádosti šéf jednoho z největších výrobců šunky v Česku Aleš Lenc ze společnosti Le&Co.


Rybářský byznys kazí geneticky zakódovaný odpor Čechů vůči rybám agris.cz str. 0 Zemědělství lidovky.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 14.5.2015

zpět Průměrná spotřeba ryb na jednoho obyvatele zeměkoule činí 18,8 kilogramu za rok. V EU je to jedenáct kilogramů, u nás je to není ani 5,5. Ke změně nepomohla ani bombastická kampaň ministerstva zemědělství nazvaná Ryba domácí. Stála 178 milionů, a když skončila, spotřeba ryb namísto toho, aby rostla, dále klesala. Průměrná spotřeba ryb na jednoho obyvatele zeměkoule činí 18,8 kilogramu za rok. V EU je to jedenáct kilogramů, u nás je to není ani 5,5. Ke změně nepomohla ani bombastická kampaň ministerstva zemědělství nazvaná Ryba domácí. Stála 178 milionů, a když skončila, spotřeba ryb namísto toho, aby rostla, dále klesala. Nyní se chystá kampaň nová, tentokrát již výrazně levnější, na podporu udržitelného chovu ryb. Ministerstvo pod vedením Mariana Jurečky za ni chce vydat 4,5 milionu korun bez DPH. Loni ostatně resort zemědělství zrušil jiný marketingový projekt, který zdědil po předchozí garnituře. Měl propagovat konzumaci sladkovodních ryb, být hrazený z evropských fondů a stát 60 milionů korun bez DPH. Podle ministra Jurečky to bylo „zcela nehospodárné plýtvání penězi“, kdy se utrácelo například za pronájem anglického patrového autobusu či nákupy filetovacích nožů a holinek.Geneticky zakódovaný odpor Ale co dál, když ani nákladné kampaně nezabírají? A jak je vlastně možné, že v zemi, v níž bylo již koncem 15. a počátkem 16. století vybudováno 25 tisíc nových rybníků o rozloze zhruba 100 hektarů, v zemi, která má tradici v chovu ryb, je takový odpor k jejich konzumaci? Něco naznačil Miloš Štěpnička ve své knize Ryby pro slavnostní příležitosti. Podle něho za to může geneticky zakódovaný záporný vztah Čechů k rybám. V časech, kdy měla značnou moc nad životem lidí církev, se smělo při mnohadenních půstech konzumovat jen rybí maso. Ryb bylo v letech minulých tolik, že si poddaný lid dokonce vymiňoval u vrchnosti různé stravovací úlevy ohledně jejich konzumace. A pokračovalo to až do minulého století. V čase socialismu se pak proměnilo kvalitní rybí maso na laciné krmivo pro kočky. Nikdo konzumaci ryb nepropagoval, vše se scvrklo jen na každoroční vánoční rituál s kaprem.


Souhrn událostí uplynulého dne – 14. 5. 2015 15.5.2015

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rybářský byznys kazí geneticky zakódovaný odpor Čechů vůči rybám. Značka Klasa stojí stamilióny, kvalitu ale nezaručuje. Kofola zvažuje, že přesune své ústředí z Polska do Česka. Všechny sladké brambory jsou geneticky modifikované. A bez schválení EU. Rybářský byznys kazí geneticky zakódovaný odpor Čechů vůči rybám Průměrná spotřeba ryb na jednoho obyvatele zeměkoule činí 18,8 kilogramu za rok. V EU je to jedenáct kilogramů, u nás je to není ani 5,5. Ke změně nepomohla ani bombastická kampaň ministerstva zemědělství nazvaná Ryba domácí. Stála 178 milionů, a když skončila, spotřeba ryb namísto toho, aby rostla, dále klesala. Značka Klasa stojí stamilióny, kvalitu ale nezaručuje Značku Klasa, kterou uděluje ministr zemědělství, si zaslouží jen ty nejkvalitnější potravinářské a zemědělské výrobky. To se alespoň píše na oficiálních internetových stránkách projektu. Realita je však trochu jiná. Agrární analytik Petr Havel redaktorům pořadu A DOST! internetové televize Stream.cz sdělil, že značka Klasa vůbec neznamená nejvyšší kvalitu. Leckdy spíše naopak. Kofola zvažuje, že přesune své ústředí z Polska do Česka Nápojářská skupina Kofola oznámila, že zvažuje změnu své struktury. Své sídlo, které má v Polsku, by firma mohla přesunout do Česka. Firma také zvažuje další úpis akcií, které by mohla obchodovat i na pražské burze. Zatím se obchoduje jen ve Varšavě. Většinovým vlastníkem Kofoly je společnost KSM Investment, která patří rodině Samarasů, jež značku Kofola po roce 1990 oživila. Všechny sladké brambory jsou geneticky modifikované. A bez schválení EU Zásah do dědičné informace zemědělských plodin podléhá v zemích EU přísné regulaci. Sladký brambor to však během své evoluce netušil a pořídil si celou řadu takových „modifikací“, které by ho podle evropské legislativy měly postavit mimo zákon. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Den otevřených dveří na Ministerstvu zemědělství si nenechal ujít ani ministr Jurečka s rodinou. Spolu s ním i dalších 1000 návštěvníků. 18.5.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Přibližně tisícovka lidí se v sobotu 16. května zúčastnila dne otevřených dveří na Ministerstvu zemědělství v rámci celopražského festivalu Open House, a měla tak možnost obdivovat nejmodernější zemědělskou techniku i historické expozice Národního zemědělského muzea, ochutnat kvalitní potraviny oceněné prestižní známkou Klasa či zkusit svou zručnost na simulátoru dojení nebo při nejrůznějších soutěžích.

Přibližně tisícovka lidí se v sobotu 16. května zúčastnila dne otevřených dveří na Ministerstvu zemědělství v rámci celopražského festivalu Open House, a měla tak možnost obdivovat nejmodernější zemědělskou techniku i historické expozice Národního zemědělského muzea, ochutnat kvalitní potraviny oceněné prestižní známkou Klasa či zkusit svou zručnost na simulátoru dojení nebo při nejrůznějších soutěžích. Bezmála šest set z nich pak nelitovalo námahy, vyšlapali až do čtvrtého patra, aby si mohli prohlédnout některé místnosti bývalého reprezentativního bytu ministra, jeho současnou pracovnu, jednací sály a další prostory zpřístupněné budovy, která právě v pondělí 18. 5. oslaví 87 let od položení základního kamene. Neoklasicistní stavbu ve 30. letech minulého století stavěli za použití nejmodernější techniky, například čtyřicetimetrových jeřábů, železobetonu a - poprvé v Praze - litého betonu, což umožnilo dokončit hrubou stavbu za pouhý rok, a to podle návrhu architekta Františka Roitha. Ten je dále autorem například i Městské knihovny na Mariánském náměstí nebo Domu ředitelství pošt a telegrafů v Brně. Základní kámen ke stavbě Ministerstva zemědělství slavnostně položil tehdejší ministr Otakar Srdínko dne 18. 5. 1928, tedy témeř na den přesně před 87 lety. Stavební pozemky na někdejším Petrském nábřeží vznikly úpravou koryta Vltavy a demolicí tzv. Helmových mlýnů, o nichž existují první zmínky už ve 14. století, v roce 1901 však kompletně vyhořely. Z důvodu nutného zpevnění terénu na břehu řeky stojí budova Ministerstva zemědělství na 1740 pilotech. Kolaudace stavby s celkovým rozpočtem 47 milionů korun proběhla v březnu 1932 a na jejím zhotovení se podílelo více než padesát odborných firem. Kromě architektonického mistrovství a technického umu našich předků mohli návštěvníci Dne otevřených dveří na Ministerstvu zemědělství obdivovat prostory bývalého luxusního bytu ministra, posedět v kabině nejmodernějšího traktoru, prohlédnout si expozice Národního zemědělského muzea i galerii všech ministrů zemědělství od počátku samostatné republiky, vyzkoušet si na simulátoru, jak podojit krávu, či prověřit svoje znalosti i smysly v různých soutěžích. Chuť a čich pak dostaly odměnu v podobě ochutnávky několika uzenin, sýrů a nápojů, které se chlubí známkou kvality Klasa. Celkově na Den otevřených dveří dorazila přibližně tisícovka návštěvníků, 586 z nich prošlo komentovanou prohlidkovou trasu po budově. Někteří z nich odpoledne na trase potkali i ministra zemědělství Mariana Jurečku. „Open House” představuje jednoduchou, ale silnou myšlenku: zpřístupňovat běžně nepřístupné pražské budovy zvídavé a zvědavé veřejnosti. Na jeden víkend v roce se otevírají sídla firem, úřadů či moderní technické stavby, okolo nichž jsme zvyklí procházet. Působí na nás každý den svým tvarem i vzhledem, ale za jejich zdi se máme málokdy šanci podívat. Pražský Open House, který ve svém prvním ročníku zpřístupnil 30 objektů, je součástí sítě městských festivalů probíhajících v řadě metropolí po celém světe, například v Londýně, New Yorku, Římě, Barceloně, Helsinkách či vloni poprvé ve Vídni.Hynek Jordántiskový mluvčí Ministerstva zemědělství


Souhrn událostí uplynulých dní – 15. - 17. 5. 2015 18.5.2015

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Agronom Růžek: Řepka je pro zemědělství výborná plodina. Slovenští potravináři si stěžují,že jejich výrobky mizí z nabídky. Prokazování uznané sadby brambor pro dobrovolnou podporu vázanou na produkci. Babišův Agrofert loni zvýšil zisk o 9 % na 6,14 mld. Kč. Agronom Růžek: Řepka je pro zemědělství výborná plodina Biopaliva jsou kvůli přeměně krajiny na zemědělskou půdu horší než benzin a nafta. To je závěr odborné studie, kterou si nechali vypracovat Britové, Američané a Evropská unie. V Česku zabírá

řepka olejka velkou část zemědělské plochy. Podle některých odborníků tato rostlina půdu vyčerpává, jiní ji naopak považují za velmi prospěšnou.Slovenští potravináři si stěžují,že jejich výrobky mizí z nabídky Slovenští potravináři upozornili na pokračující pokles zastoupení potravin domácí produkce na pultech prodejen. Potravinářská komora Slovenska (PKS) s odvoláním na průzkum v obchodních sítích dnes uvedla, že podíl potravinářských produktů vyrobených na Slovensku v nabídce obchodních sítí klesl letos na nové minimum.Prokazování uznané sadby brambor pro dobrovolnou podporu vázanou na produkci V návaznosti na dotazy zemědělské veřejnosti týkající se postupu při plnění podmínky §24 odst. 2 písm. b) nařízení vlády č. 50/2015 Sb. uvádíme, že žadatel prokazuje použití uznané sadby brambor uznávacím listem, v případě použití sadby brambor ze zemí EU, je možné nahradit uznávací list srovnatelným dokladem, a to úřední návěskou.Babišův Agrofert loni zvýšil zisk o 9 % na 6,14 mld. Kč Skupině Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO) loni vzrostl konsolidovaný zisk o devět procent na 6,14 miliardy korun. Konsolidované tržby skupiny se meziročně zvýšily o desetinu na 166,8 miliardy korun. Agrofert to oznámil v tiskové zprávě. V číslech jsou zahrnuty výsledky 222 firem koncernu, 34 společností nebylo zařazeno z důvodu nevýznamnosti. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Uživit planetu, energie pro život - Milan Expo 2015 agris.cz str. 0 Potravinářství bio-info.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 18.5.2015

zpět Jak již hovoří samotný podtitul výstavy Feeding the Planet, Energy for Life (Uživit planetu, energie pro život), bude se Expo 2015 věnovat klíčovým otázkám udržitelného rozvoje. Ambicí výstavy je připravit prostor pro prezentaci a srovnání tradičních i inovativních postupů při výrobě potravin. Jak již hovoří samotný podtitul výstavy Feeding the Planet, Energy for Life (Uživit planetu, energie pro život), bude se Expo 2015 věnovat klíčovým otázkám udržitelného rozvoje. Ambicí výstavy je připravit prostor pro prezentaci a srovnání tradičních i inovativních postupů při výrobě potravin. Hlavním motivem výstavy je přitom otázka, jak zajistit všem obyvatelům planety dostatek kvalitních a nezávadných zdrojů jídla a pití. Dílčími tématy výstavy jsou: boj s chudobou, prevence proti epidemiím a civilizačním chorobám, podpora vědy v oblasti potravinového průmyslu, podpora vzdělávání a zhodnocení kulinářských tradic. Expo také připraví prostor pro úspěchy vědy a techniky v oblasti ochrany životního prostředí, kontroly potravinářské výroby a hledání nových zdrojů potravy v méně hospodářsky rozvinutých oblastech, v oblastech postižených suchem nebo nešetrným odlesňováním.Výstava představí několik tematických oblastíPříběh lidstva, příběh potravin První z nich nás provede historií lidstva z pohledu získávání potravy, představí tradiční způsoby jejího obstarávání a hodnoty s ní spojené jako je pohostinnost, komunita a sounáležitost. Budete moci nejen porovnat dějiny potravin v různých kulturách, odlišné přístupy k zemědělství a k chovu zvířat, ale také sledovat jak se samotné potraviny a jejich skladba proměnila v průběhu lidské historie.Blahobyt a hladomor: paradox současnosti Dalším záměrem výstavy je poukázat na paradox blahobytu a hladomoru: zatímco polovina světa čelí

podvýživě a žije v nuzných podmínkách bez přístupu k pitné vodě, druhou polovinu světa ohrožují civilizační choroby jako je obezita, či psychické a fyzické nemoci spojené s poruchami příjmu potravy. Výstava si pokládá otázku, zda by bylo pomocí vědy, vzdělání, prevence, mezinárodní spolupráce a politického inženýrství možné tento paradox vyřešit.Budoucnost potravin Jedním z hlavních cílů je načrtnout, kudy se bude budoucnost potravy a jídla ubírat a s jakými druhy potravin se v ní setkáme. Výstava klade důraz na podporu výzkumu a inovací pro zlepšení kvality a nutričních hodnot potravin.V chuti je poznání Poslední trasa výstavy se bude zabývat jídlem jakožto zdrojem potěšení a prožitku. Není pochyb o tom, že jídlo samotné je nedílnou součástí lidských kultur a jednotlivé chutě a vůně dotváří jejich svébytný charakter. Zde se návštěvníci také mohou dozvědět užitečné rady ohledně uchování potravin a naučit se různé způsoby jejich přípravy ať již pro uchování nebo pro změnu jejich chuti. Expo Milano 2015 probíhá od začátku května až do konce října 2015 a nabídne účast minimálně 140 zemí. Očekává se, že výstavu za šest měsíců navštíví přes jeden milion návštěvníků z celého světa. Expo Milano 2015 je největší světovou událostí věnovanou potravinám a výživě. V centru pozornosti bude jídlo a představí návštěvníkům všechno, od zemědělských inovací až po gastronomické lahůdky. Očekává se, že 150 restaurací a dodavatelů potravin během šesti měsíců poskytne více než 27 milionů pokrmů. Expo si klade za cíl dát každému příležitost ochutnat nejlepší světové kuchyně a zároveň objevit nejlepší zemědělsko-potravinářské a gastronomické tradice každé z vystavovatelských zemí. Téma Expa zvýrazňuje několik problémů a rozporů, které charakterizují náš současný globální systém potravin. Zatímco 850 milionů lidí na světě čelí extrémnímu hladu nebo nedostatku potravin, další 2,1 miliardy lidí se potýká s obezitou nebo umírá na nemoci související s nesprávným stravováním. Podobně kontroverzní je fakt, že zatímco přeměňujeme ornou půdy z produkce potravin na výroby biopaliv, odhaduje se, že každý rok promrháme přes 1 miliardu tun potravin.


Ministr Jurečka: Obchodní řetězce nesmí zneužívat svého postavení na trhu a znevýhodňovat zemědělce a potravináře agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 19.5.2015

zpět Ministr zemědělství Marian Jurečka se v Bratislavě sešel na dvoudenním zasedání se svými resortními kolegy zemí Visegrádské skupiny. S ministry zemědělství Slovenska, Bulharska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovinska jednal o způsobech, jak zlepšit postavení zemědělců v rámci dodavatelsko-potravinářského řetězce, zjednodušení Společné zemědělské politiky a o lesnictví. Ministr zemědělství Marian Jurečka se v Bratislavě sešel na dvoudenním zasedání se svými resortními kolegy zemí Visegrádské skupiny. S ministry zemědělství Slovenska, Bulharska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovinska jednal o způsobech, jak zlepšit postavení zemědělců v rámci dodavatelsko-potravinářského řetězce, zjednodušení Společné zemědělské politiky a o lesnictví. Ministři zemědělství zemí Visegrádské skupiny podepsali v Bratislavě deklaraci, která vyzývá EU k potírání nekalých obchodních praktik na společném trhu. „Státy Evropské unie by měly zavést přísnější pravidla, která zajistí, aby zemědělci a potravináři měli

v dodavatelském řetězci stejné postavení, jako subjekty, které mají větší hospodářskou sílu. Nerovnovážné postavení při vyjednávání totiž vede k nekalým obchodním praktikám, jež dopadají nejvíce právě na zemědělce a potravináře,“řekl ministr Marian Jurečka. Případná hospodářská nestabilita dodavatelsko-potravinářského řetězce (zemědělství, zpracovatelský průmysl a obchod) může zhoršit tržní prostředí. „Obchodní řetězce se mají chovat férově a jejich obchodní podmínky musí být etické i vůči partnerům, kteří jsou z kategorie středních a malých podniků. Obchodní politika, která nutí výrobce a dodavatele potravin prodávat své výrobky pod výrobními náklady, není nadále udržitelná. A protože do oblasti zemědělství, potravinářství a venkova jde takřka 40 % rozpočtu EU, je naší společnou snahou, aby tento sektor měl férové postavení při odbytu svých produktů,“ dodal Jurečka. Při jednání o zjednodušení pravidel Společné zemědělské politiky ministr Jurečka zdůraznil, že je důležité, aby se zástupci členských států EU dohodli na usnadnění administrativních procedur, které dopadají na zemědělce a jejich činnost. Mezi prioritní oblasti, kde je nutné snížit byrokratickou zátěži, patří především pravidla pro povinné ozelenění, mladé farmáře, aktivní farmáře, dobrovolnou podporu vázanou na produkci a pěstitele ovoce a zeleniny. Zástupci visegrádského zemědělství projednávali také lesnictví a novou lesnickou strategii EU. Podle názoru české strany by mělo zůstat lesní hospodářství i nadále v kompetenci členských států a Lesnická strategie EU by měla být spíše dobrovolným nástrojem. Na dvoustranném jednání se ministr Jurečka sešel s maďarským ministrem zemědělství Sándorem Fazekasem. Tématy jejich schůzky byly geneticky modifikované organizmy, zdanění dováženého zboží a příprava smlouvy o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými (Transatlantické obchodní a investiční partnerství). Hynek Jordán tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství


Panská zvůle lidové myslivosti agris.cz str. 0 Lesnictví ASZ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 19.5.2015

zpět Honební společenstvo si u nás v Růžďce nedaleko Vsetína vzali do své péče myslivci. Myslivecký hospodář byl zároveň honebním starostou. Za celé desetiletí, kdy měli naše pozemky pronajaté, jsme nedostali ani jednu pozvánku na výroční valnou hromadu. Honební společenstvo si u nás v Růžďce nedaleko Vsetína vzali do své péče myslivci. Myslivecký hospodář byl zároveň honebním starostou. Za celé desetiletí, kdy měli naše pozemky pronajaté, jsme nedostali ani jednu pozvánku na výroční valnou hromadu. Přitom neporušili zákon, protože podle novely ze dne 28. 2. 2003 nemusí být svolána valná hromada honebního společenství nejméně jednou za rok, ale „zpravidla“ jednou za rok (§ 22 odst. 1). Hostem na vlastním majetku Čekali jsme, že budeme pozváni alespoň na tu, která se koná jednou za deset let. Protože honitba byla pronajata do 31. 3. 2013, začali jsme se od začátku ledna poptávat po termínu jejího konání. Až koncem ledna jsme se dověděli, že valná hromada proběhla v červnu roku 2012. Sešlo se několik lidí na myslivecké chatě, hodinu počkali a pak si zvolili nový výbor a odhlasovali všechno, co chtěli.

Honebním starostou byl prý zvolen profesionální lesník, dále se usnesli, že nájemné stanoví výbor. Ten to hned udělal a stanovil nájemné ve výši 3 Kč/ha. Tak je honitba pronajata na dalších 10 let, aniž by se vlastníků zemědělských a lesních pozemků kdokoliv na něco zeptal. To vše jsme se dověděli až za déle než šest měsíců. Vše bylo ale provedeno podle zákona. Konání valné hromady prý bylo vyvěšeno na obecní úřední desce a vyhlášeno místním rozhlasem. Jenže „nějak záhadně“ se o jejím konání nedozvěděl ani zemědělec, který bydlí čtyři metry (!) od Obecního úřadu Růžďka! Právě tak jiný, který pracuje jako školník ve škole vzdálené od obecního úřadu cca 100 m. Také další majitelé pozemků, bydlící v okruhu 300 m od obecního úřadu netušili, že jejich pozemky jsou na deset let pronajaty. Před více než deseti lety jsme se dohodli, ať nám těch pár korun nájemného myslivci nevyplácejí, ale dají to na nějaký dobročinný účel. Ve slušné společnosti by se tedy dalo předpokládat, že když to mají vlastně zdarma, budou se snažit s vlastníky pozemků domluvit. Ale když nemusí – proč by to dělali? Pochopil jsem, proč se tolik subjektů přimlouvalo za to, aby se myslivecký zákon neotevíral před sjednáváním nových nájemních smluv. V anketě Světa myslivosti 4/2012 se pět z 11 subjektů vyjádřilo velmi negativně k otevření mysliveckého zákona v tomto období! Když k tomu připočteme také odmítavý názor předsedy Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, není divné, že se nic neotevíralo! Dobrý, až satirický článek napsal profesionální lesník Petr Ziegrosser: „Za nejdůležitější považuji, že se nám podařilo i navzdory tlaku některých „reformátorů“ udržet v nezměněné podobě zákon č. 449/2001 Sb. O myslivosti a jeho prováděcí vyhlášky“ (citace: Svět myslivosti 4/2013 strana 13). Jak jsme zjistili z našeho příkladu a kdoví kolika jiných, opravdu se to vyplatilo a stálo to za to lobbování. Co je v kapse a v mrazáku, to se počítá a majitelé pozemků, zemědělci či lesní hospodáři ať si trhnou. Náhrady bez úhrady Další problém je vymáhání náhrad za škody způsobené hlavně přemnoženou spárkatou zvěří. Normálním způsobem vymoci náhradu je téměř nemožné. Dá se to zkusit přes soud, ale ti, kteří tak učinili, většinou dopadli jako sedláci u Chlumce. Potom je možnost udělat s myslivci dohodu. To jsem zkusil, také se to preferuje. Jenomže výsledek byl uhrazení cca 20 % způsobené škody, čili almužna, a i to viděli myslivci tak, že jsem je okradl. Ještě po roce mi to jeden z nich přišel vyčítat, že jsem je připravil o velké peníze: „Oni na pouť vaří guláš, prodávají kořalku a já jim takto těžce vydělané peníze vyrvu z pokladny!“ Zúčastnil jsem se dvou seminářů o škodách způsobených zvěří a jejich náhradě, v lesnické škole v Hranicích a v lesnické škole v Trutnově. Přednášející pracovníci Ministerstva zemědělství nám představovali různé tabulky, grafy a podobně. Sice jsme se dověděli, že spárkatá zvěř je přemnožena třikrát, pětkrát, osmkrát…, ale to je všechno v pořádku. Pracovníci Ministerstva zemědělství přednášejí stylem: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Ono to do sebe na tabuli všechno zapadá: procenta, tabulky, grafy, sčítání a odčítání. Zato zvěř se v lese a na poli spíš násobí. Všechny tyto počty mají jenom jedno pozitivum: kdo si hraje, nezlobí. Čekal bych, že za své docela slušné peníze, kterými jsou z našich daní úředníci placeni, bude výsledek práce trochu jiný než od dětí v mateřské škole. Také při přednášce jsme si my, zemědělci, připadali jako v nepřátelském táboře. Zúčastnili se nejen profesoři, ale také frekventanti školy, po poledni se aula už dost vyprázdnila, a když došlo na diskuzi, tak nás tam zůstalo pouze několik a diskuze byla vedena spíš do ztracena. Peripetie kolem novelizace Stejně tak se vedly do ztracena všechny diskuze o změně tohoto zákona. Se změnou počítá také NLP II z 18. 7. 2007, klíčová akce 11. To se už dlouho dařilo sabotovat pracovníkům Ministerstva zemědělství. V roce 2006 se myslivecký zákon dostal na projednávání u Ústavního soudu ČR, ale všechny stížnosti byly zamítnuty. Myslivost je (podle nich) třeba chápat jako „cílevědomě regulovanou činnost v zájmu ochrany přírody“ a majitelé pozemků tedy musí strpět omezení vlastnických práv. Tehdejší senátor Karel Schwarzenberg na to reagoval v Lidových novinách takto: „Myslivecký zákon v současné podobě představuje tak nesmyslnou normu, že to snad nemá v české historii obdoby. Naposledy se něco podobného asi povedlo Říšskému nejvyššímu lovčímu Hermanu Goringovi, ani

jeho nařízení nevyšla myslivcům tak vstříc, jako dnešní myslivecký zákon.“ Lidové noviny nadepsaly tento rozhovor s panem senátorem „To nedokázal ani Goring.“ Že to u ústavního soudu takto prošlo za předsednictví Dr. Rychetského, se ani moc nedivím. Ale tehdy byla členkou Ústavního soudu Dr. Wágnerová, kterou jsem do té doby pokládal za velmi dobrou, dokonce moudrou ženu ve veřejné správě. Nevím, jestli je možné, aby si moudrost vzala dovolenou, ale takto to v tomto případě asi bylo. Že u Ústavního soudu současný myslivecký zákon obhájil soudruh Filip, není vůbec divné. Divné je jenom to, že tento úhel pohledu sdíleli i ostatní členové Ústavního soudu. Pro mne je dost podivné, že si necháváme do našeho hospodářství mluvit příslušníky politické strany, která nás po válce nepřijetím Marshallova plánu a vyrabováním uranu srazila hospodářsky na kolena. Myslel jsem si, že tak moc jsme postiženi jenom my, zemědělci na Valašsku. Ale pak se v televizi objevily ukázky „práce“ např. divokých prasat – právě nedávno si tam na ně stěžovali vlastníci pozemků a zahrad. Účastnil jsem se také školení „Zemědělství a myslivost“, které organizovala naše asociace. Po přednášce Igora Hájka jsem si připadal, jako bychom byli nevolníky z feudálních dob. V chápání myslivosti jsou naši poslanci a velká část myslivců v čase minimálně 200 let nazpět. Četl jsem několikrát, jak panská zvěř devastovala pozemky poddaných, kteří proti tomu nesměli protestovat. Právě komunističtí spisovatelé o tom rádi psali a pojmenovali to „panská zvůle“. A teď tu panskou zvůli obhájili u Ústavního soudu. Zajímavý posun názorů… O tom, že těch postižených je více nejen na Valašsku, ale i např. na Křivoklátsku, psala v Zemědělci Zuzana Fialová. Šlo o návštěvu ministra Petra Bendla na Křivoklátsku. Plocha, na níž měly být již vzrostlé buky a smrky, připomíná spíš bonsaje. Podle tohoto článku jsou na řadě míst evidovány až desetinásobně vyšší stavy zvěře oproti počtům, které by se v nich měly nacházet. Další postižení, kteří jsou poblíž nás, jsou singulárníci. Mám k dispozici odhad škod na lesním pozemku singulárníků Brumov-Bylnice. Soudní znalec Stanislav Vrzalík odhadl škodu za rok 2007 na 1.527 tis. Kč. Za další roky je to podobné, vloni ještě více. Samozřejmě se u Zlínského kraje marně po tyto roky domáhají, aby byla sjednána nějaká náprava. Zkrátka: pejskové štěkají, ale karavana jde dál... K tomuto kraji podal také jeden z našich členů, který se nemohl s myslivci domluvit, žádost o prohlášení svých pozemků za nehonební. Je až neuvěřitelné, jak důkladně na čtyřech stranách zdůvodnil doktor přírodních věd, že žádosti se nevyhovuje. Nechal jsem si tu odpověď okopírovat a schoval jsem si ji pro pravnuky, aby ji později uplatnili v nějakém humoristickém časopisu – čím se také zabývali dnešní státní úředníci, kteří jsou placeni z našich daní. Situace ale vůbec legrační není. V předloňském Zemědělci vypočítala Mgr. Petrová škody na lesnických kulturách na pět miliard korun ročně. Protože máme také les, vím, že toto číslo není nijak přehnané. Pokud žijeme v právním státě, naše konání musí mít oporu v zákoně, což vyplývá z Ústavy, jejíž součástí je Listina základních práv a svobod. Vlastnická práva k půdě jsou absolutní, nedotknutelná a nezpochybnitelná v celém civilizovaném světě. To, co nám předvádí některé naše úřady a taky ČMMJ, je příkladem popření těchto práv. V podstatě se jedná o zločinné spolčení a v právním státě by měly zasáhnout orgány činné v trestním řízení. Ale podle našeho Ústavního soudu je vše v pořádku. Našel jsem v odborném mysliveckém časopisu také tuto větu: „Jsme zde u vážného problému: Byť je téměř 25 let po návratu demokracie, totalita ve vztahu k restituovanému majetku pořád zůstává.“ (Autor: Doc RNDr. Jakub Hruška, CSc, Svět myslivosti 6/2013, úvodník) Diktát moderních aristokratů U nás jsme si poradili, jak to šlo. Celé hospodaření jsme přeorganizovali. Za cenu velkých ztrát jsme ukončili výrobu mléka, byli jsme přinuceni investovat do masného skotu a úprav pozemků. Všechno jsme zatravnili. Brambory si nasázíme na zahrádce. Že za těchto podmínek jsou u nás příjmy z dotací na travní kultury čím dál nižší, je jasné. Takže myslivce a zvěř vidíme jako nutné zlo, které nám diktují naši moderní aristokraté. Je to pro ně mnohem lehčí, než pro feudální šlechtu. Pokud se tehdy majitel panství nestaral o hospodaření, tak o ten majetek přišel. Bývalo dost zchudlých šlechticů. Naši moderní aristokraté z toho nemusí mít obavu. Jejich špatné hospodaření zaplatíme my, vlastníci pozemků. Myslivost v lesích Doposud jsem se zmiňoval o zemědělských pozemcích, ale horší je to s lesem. Samoobnova lesa vůbec nefunguje, protože to, co vyroste v lese z náletu, je spolehlivě zlikvidováno. Zalesňovali jsme

část svažité pastviny, protože je ohrožena sesuvy. Přestože proti zalesnění nikdo nic neměl, chodil a jezdil jsem po úřadech tři roky, než se podařilo vyřídit všechna razítka. Protože jde o stabilizaci svážného území, nechal jsem zasadit přes 50 % listnáčů. To se ale neobejde bez oplocenky, jinak by to dopadlo jako na Křivoklátsku. Protože jsem vyřídil vše na úřadech, bylo mi řečeno, že zalesnění zaplatím z poskytnutých dotací. Není to pravda. Když jsem spočítal sazenice, práci na sázení, oplocení a chození a ježdění za úřednickými výmysly, minimálně 40 % dotace nepokryly. Nakonec jsem zjistil, že by byla oplocenka potřebná i na smrky, protože i když na zimu uděláme velmi pečlivý nátěr, na jaře nám část kultury poničí spárkatá zvěř vytloukáním. Zdá se mi téměř neuvěřitelné, že lidé, kteří nemají nouzi o peníze, si svou zábavu nejsou ochotni zaplatit sami. Pokud bych si takového koníčka, jako je myslivost, měl nechat platit jinými, připadal bych si jako žebrák. Ale já jsem asi ze starého světa. Byli jsme vychováni tak, že na to, co chceme nebo potřebujeme, si musíme sami vydělat a zaplatit to. Že by za ty zlodějské názory mohla jakási socialistická či komunistická výchova mladší generace? Ale nejde jenom o škody. Po novém mysliveckém zákoně volá také odborná myslivecká veřejnost. Vybírám jedno vyjádření staré víc než dva roky. „Zatímco Ministerstvo zemědělství trvá na novelizaci zákona a potřebné úpravě příslušné vyhlášky, ČMMJ vyhlašuje proti tomuto kroku petici.“ Na jiném místě: „Moderní myslivecký zákon, který by reflektoval skutečnost a reagoval na aktuální situaci a problémy tak, aby přispěl k jejich uspokojivému řešení, by měl být naprostou samozřejmostí. Domáhat se ho je ponižující.“ (autor: prof. RNDr. Petr Koubek, CSc, Svět myslivosti 5/2013, úvodník) Ukřičená myslivecká lobby Proč toto všechno vypisuji? Vážení přátelé, vlastníci zemědělských a lesních pozemků, zemědělci a lesníci, kterým jde o správné hospodaření se svěřeným majetkem. Chceme-li mít alespoň trochu pořádný zákon, který se bude jmenovat třeba myslivecký, honební nebo jinak, netěšme se, že někdo z poslanců či úředníků se bude snažit to za nás udělat. Važme si toho, že máme naši asociaci a že naši představitelé se i těmito problémy zabývají. Nepočítejme ale s tím, že všechno udělají za nás. Je to málo, jestli pan předseda Stehlík nebo pan tajemník Šebek a jiní tuto věc řeší. Je to málo. Velmi silná myslivecká lobby je schopna je kdykoliv ukřičet. Rozhodl jsem se k napsání tohoto článku po tom, co náš ministr jmenoval mysliveckou radu. Znamená to naprosté popření toho, že u nás existují nějací soukromí vlastníci půdy. Před pár lety jsem si přečetl názor jednoho čtenáře Zemědělce, že půda by měla patřit všem jako slunce, voda a vzduch. V jiném čísle jsem četl, že se vyjádřil úředník státních lesů, že budujeme demokracii třetího tisíciletí. Počítejme s tím, že tyto úlety budou i v poslaneckých lavicích. My jsme přece voliči, najděme si každý svého poslance a chtějme po nich, aby nám odhlasovali opravdu demokratický zákon, podle kterého by nebylo možno okrádat ty, kteří se o svůj majetek starají. Pokusil jsem se se svými zkušenostmi seznámit osobně pana Dr. Nečase, Petra Gazdíka, Jiřího Čunka i někdejšího předsedu Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Pavola Lukšu. Zkrátka je to málo, když to dělá jeden. Je potřeba, abychom byli slyšet téměř všichni. Vím, že ne všude je situace taková jako u nás. Že existují i slušní myslivci, třeba i z našich řad, i jiní, kteří se snaží s vlastníky pozemků domluvit. Jenomže i u vás, kteří se slušně domlouváte, se může situace změnit, stačí na to třeba jeden, dva lidé a pokud nebudou nastaveny správné zákonné mantinely, bude brzy vše jinak. Proto je velmi nutné, abychom si tvorbu zákona dobře pohlídali, jinak může být nový zákon pro nás vlastníky ještě horší než ten nynější. Zájemců o vytvoření něčeho takového je jistě víc než dost. Selská myslivost je přirozená Abychom se ze situace s přemnoženou zvěří brzy dostali, navrhněme jiný způsob: pokud někdo vlastní pozemek, ať si na něm loví nebo organizuje lov. V EU to není nic neobvyklého. Takto bychom se dostali na únosné stavy zvěře velmi brzy a mohla by se brzy zmátořit i drobná polní zvěř. Ale pokud toto řeknete před myslivci či úředníky Ministerstva zemědělství, dívají se na vás, jako že jste spadli z Marsu. Že je tvorba správného mysliveckého zákona složitý proces, je samozřejmé. Za Masarykovy republiky měl zákon jednu sympatickou pojistku, která spočívala v mnohem nižší minimální výměře honitby. Ve státech, které nezažily totalitu jako u nás, to stále ještě platí. U nich se ale myslivci velmi často sdružují. V tom je právě rozdíl - jestli se rozhodnou myslivci sami sdružit, anebo jim to nařídí zákon. V

naší obci je výměra honební plochy necelých 1 800 ha. Tato se nikdy nerozdrobila, i když to bylo možné. Proč? Protože myslivci si byli vědomi, že když se nebudou chovat k vlastníkům pozemků slušně, část se naštve, dají si dohromady např. 200 ha a oni o tu výměru přijdou. Dát dohromady 500 ha v našich složitých poměrech je dost obtížné. Při jedné akci na Ministerstvu zemědělství jsem navrhl moderátorovi této porady, MVDr. Vodňanskému, aby, pokud trvají na minimální výměře honitby 500 ha, vymysleli něco podobného, aby vlastníci půdy mohli bez soudů vymoci slušné hospodaření myslivců na jejich pozemcích. Dosud jsem neslyšel, že by se tím někdo zabýval. Zkrátka: nemusí. Já sám o členství u myslivců zájem nemám, ale přesto to sleduji. Můj otec byl myslivec, myslivecký hospodář, zkušební komisař u mysliveckých zkoušek, člen okresního výboru, to vše do roku 1950. Protože v té době u nás nastupovali tzv. lidoví myslivci, dostal otec bez důvodu příkaz k odevzdání zbraní a tím to skončilo. Nebyl zájem, aby se třídní nepřítel - soukromý zemědělec, pohyboval po krajině se zbraní. Na myslivost jsem přesto nijak nezanevřel. V zimě jsem pak často nosil seno do krmelce, když jsem zjistil, že je prázdný. Od té doby mám jeden sen: že se z myslivců – prospěšné organizace, stane organizace opravdu prospěšná, která by své hobby provozovala za své peníze a byla schopná a hlavně ochotná domluvit se s vlastníky pozemků. Zkrátka: slušní lidé, jak jsem to kdysi znal. Zvlášť když byla – nejenom pro mne naprosto nepochopitelně – zařazena mezi naše kulturní bohatství. Byl to pro mne docela šok. Dvakrát jsem si to přečetl, jestli je to pravda. Tak jak já naše myslivce znám, málokomu se podařilo, aby tak dlouho okrádal svoji oběť, jak se to daří organizaci, představující nehmotné kulturní bohatství – našim myslivcům. Navazovat je na co – na výstavě Techagro v Brně v pavilonu Z mi trubači byli schopni naprosto správně zatroubit některé signály, jak jsem je znal víc než před 65 lety. Třeba: liška a jezevec, nebo: k obědu…, jenom kamzík jim dělal trochu potíže. A i jinak. Vždycky si najdu čas lesnickou expozici projít. Takže máme na co navázat. Jenže to bylo uděláno naopak. Napřed to bylo vyhlášeno a teď se to bude budovat. Také jsem četl hodně argumentů, že nic není připraveno. Že je to složité a podobně. Tak to neberu! Věc je úplně jiná. Zkusil se někdo domlouvat s opravdu odbornými pracovníky? Z mnoha mohu jmenovat např. Doc. Ing. Jakuba Hrušku, CSc.; prof. RNDr Petra Koubka, CSc.; Ing. Stanislava Mottla; Ing. Milana Slavingera; redaktora Ing. Davida Vácu; Ing. Josefa Stehlíka a zvlášť Mgr. Věrou Petrovou. Vždyť to, co od nich již léta slyšíme, je jak pro naše ministerské úředníky, tak pro poslance jako když se hází hrách na stěnu. Protože máme ministra zemědělství za KDU-ČSL, bude možná rozumět spíš biblickému přirovnání: Jako když se hází perly sviním… Jan Sedláček, člen ASZ Vsetín


ahaonline.cz Lehce netradiční hovězí závitky: Ptáčci »kozla zahradníka« podle Květy Kroupové 16.5.2015

ahaonline.cz str. 0 Recepty

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Klasické »ptáčky« asi znáte. Co ale zkusit jinou úpravu, třeba podle Květy Kroupové? POTŘEBUJETE: 4 hovězí plátky sůl mletý pepř 4 plátky anglické slaniny 1 mrkev ? celeru

3 řapíky celeru 2 větší kyselé okurky 1 cibuli sádlo 1 lžíci hladké mouky JAK NA TO: Přes mikrotenový sáček naklepeme po obou stranách natenko plátky masa. Každý plátek osolíme, opepříme a položíme na něj plát anglické slaniny. Část zeleniny nakrájíme na proužky, o něco delší než je šířka rozklepaného plátku. Zbylou zeleninu pokrájíme na kostičky. Jednu okurku podélně překrojíme na půl a na čtvrt, druhou nakrájíme také na kostičky. Proužky zeleniny položíme na maso, zavineme jako ptáčky a upevníme několika párátky nebo ovážeme potravinářskou nití. Na rozehřátém sádle orestujeme cibuli, přidáme závitky a opečeme ze všech stran. Podlijeme vodou, dusíme pod poklicí. Přibližně po 30 minutách přidáme k masu kostičky zeleniny a doděláme doměkka. Šťávu zahustíme hladkou moukou. Podáváme s knedlíky nebo rýží.

URL| http://www.ahaonline.cz/clanek/107801/...i-kozla-zahradnika-podle-kvety-kroupove

aktualne.cz Bydlení, jídlo, doprava. Jak mizí peníze českých domácností 14.5.2015

aktualne.cz str. 0 Osobní finance

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podíl potravin na výdajích domácností klesá, největší část rozpočtu ukrojí bydlení a energie. Projděte si novou statistiku. Praha - Největší část peněz dává Praha - Největší část peněz dává průměrná česká domácnost na bydlení. Nájem, voda či energie jí zaberou 21,5 procenta výdajů. Pokud domácnost utrácela veškeré své měsíční příjmy, jednalo by se o zhruba 6 180 korun měsíčně. Oproti roku 2013 se nicméně podíl bydlení na celkových výdajích domácností mírně snížil (o 0,7 procentního bodu). Vyplývá to z Analýzy vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014, kterou zpracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí a ve středu ji vzala na vědomí vláda. Část týkající se výdajů domácností vychází z dat Českého statistického úřadu. Průměrné spotřební výdaje domácností v roce 2014: Kategorie Podíl Bydlení, voda, energie, paliva 21,5 % Potraviny a nealkoholické nápoje 20,3 % Doprava 10,5 % Rekreace a kultura 9,5 % Bytové vybavení, zařízení domácností

5,7 % Stravování, ubytování 5,3 % Odívání a obuv 4,9 % Pošta a telekomunikace 4,2 % Alkoholické nápoje, tabák 2,9 % Zdraví 2,6 % Vzdělávání 0,6 % Ostatní 12 % Zdroj dat: ČSÚ Rozdíly jsou vidět při rozdělení domácností do různých skupin. Například důchodcům zaberou výdaje související s bydlením zhruba 28 procent příjmů, u domácností zaměstnanců žijících s dětmi je to 17,6 procenta. Podíl potravin klesá Druhou nejdůležitější položkou výdajů průměrné tuzemské domácnosti jsou potraviny a nealkoholické nápoje. Jde na ně 20,3 procenta výdajů. Jestliže by domácnost utrácela své veškeré příjmy, jednalo by se o 5 835 korun. Větší část výdajů dají za potraviny či nápoje důchodci, kteří nežijí s žádnými ekonomicky aktivními osobami - 24,2 procenta. V domácnostech, kde žijí zaměstnanci bez dětí, naopak stačí na nákup jídla či pití jen 18,3 procenta peněz. Třetím nejvýznamnějším výdajem je doprava, na kterou Češi dávají v průměru 10,5 procenta celkových měsíčních nákladů. Do této kategorie patří nákup pohonných hmot, výdaje na hromadnou dopravu, pořizování automobilů, motorek či jízdních kol, náhradních dílů, údržba a opravy. V tomto případě utrácejí více domácnosti zaměstnanců, ať už s dětmi či bez nich, zatímco důchodci dají za dopravu jen 7,1 procenta svých výdajů. Výdaje za služby rostou Podíl služeb na výdajích domácností se z dlouhodobého pohledu zvýšil téměř dvojnásobně, ukazují data ČSÚ. V roce 1989 dávali lidé 33,9 procenta svých peněz na nákup potravin, nápojů či na veřejné stravování, zatímco na služby šlo celkově jen 17,8 procenta výdajů. Proč lidé dávají na služby stále větší část svých peněz? Důvodem není pouze jejich zdražení v posledních 25 letech. Řada služeb po roce 1989 teprve vznikla. "Jde například o internet a mobilní telefony. Před dvaceti lety bylo také takřka nemyslitelné, aby existovaly služby typu úklid bytu nebo hodinový řemeslník," připomíná analytik společnosti Home Credit Michal Kozub. Naopak potraviny relativně zlevnily například díky tomu, že se česká ekonomika otevřela zahraniční konkurenci, což vedlo k poklesu cen. "Zemědělství je nyní efektivnější, podíl zaměstnanců pracujících v tomto sektoru se snížil. Oproti roku 1989 se zde objevily dotace například z EU, ale i různé kvóty," dodává Kozub.

V uplynulých pětadvaceti letech se několikrát potvrdilo, že se podíl potravin a nápojů na celkových výdajích mění hlavně s cenami. "Například v roce 2008 při vysokých cenách potravinářských komodit na světových trzích stouply ceny potravin v Česku meziročně o 8,1 procenta. V letech 2012 dosáhla inflace u potravin nad sedm procent, v roce 2013 pak činila 4,9 procenta," říká analytička ČSÚ Drahomíra Dubská. Pomohly vyšší příjmy Celkové výdaje na takzvanou konečnou spotřebu domácností se v roce 2014 podle ČSÚ meziročně zvýšily o 1,7 procenta. Více utrácet umožnily hlavně vyšší příjmy domácností, které meziročně vzrostly o 1,6 procenta na 28 744 korun. Do příjmů se zahrnují mzdy či platy, příjmy z podnikání či majetku, sociální dávky, starobní důchody, ale také například přijaté půjčky, stipendia či zděděné prostředky. Ne v každé domácnosti ale měli příjmy všichni její členové. Ve výsledku tak na jednoho člena připadalo v průměru 12 912 korun (o 371 korun více než v roce 2013). Čisté peněžní příjmy domácností: Typ domácnosti Měsíční příjem Domácnosti celkem 28 744 Kč Domácnosti zaměstnanců celkem 34 969 Kč Domácnosti zaměstnanců bez dětí 30 197 Kč Domácnosti zaměstnanců s dětmi 39 703 Kč Domácnosti OSVČ 33 008 Kč Domácnosti důchodců bez ekon. aktivních členů 18 014 Kč Zdroje dat: ČSÚ

URL| http://zpravy.aktualne.cz/finance/bydl...sti/r~95f2228af96d11e4b5ba0025900fea04/

blesk.cz Zeman: Říkali mi Mistr becherovka! Chválil si pivo a párky, ve kterých je dokonce i maso 14.5.2015

blesk.cz str. 0 Politika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Gurmán Miloš Zeman pokračuje v návštěvě Olomouckého kraje. Najde si i chvíle, aby ochutnal pochutiny, které kraj nabízí. Ve středu si v Hanušovicích pochvaloval tamní pivo, dnes pak při besedě se studenty chválil párečky. Protože obsahují maso.

Miloš Zeman pivem v Hanušovicích nepohrdl. "Dali mi tři vzorky, jeden lepší než druhý. Nevím, jestli si vzpomenete, že jsem kdysi o popradském pivu prohlásil, že je dobré pouze na čištění zubních protéz a v důsledku toho po 200 letech jeho existence zbourali popradský pivovar. Musím konstatovat, že přeji hanušovickému pivovaru, aby nikdy nebyl zbourán," uvedl Zeman při besedě s hanušovickými občany. Nikdy se prý netajil tím, že dobré pivo má rád. V Hanušovicích na Zemana čekal i jeden odpůrce s červenou kartou. "V Hanušovicích se objevila bohužel jedna jediná, ale co se dá dělat, červená karta. Chtěl bych svého milého oponenta pozvat k mikrofonu a chtěl bych ho poprosit, aby jako první pronesl svůj názor," reagoval Zeman, konfrontace se však nedočkal. Stuhu prezidenta republiky pak pověsil tentokrát na paní starostku, nikoli na vlajku města. Oči se mu rozzářily nad dárkem, který dostal - košem plným piva. "Slibuji, že na lánském zámku tato piva postupně vypiji a teprve po jejich konzumaci budu přijímat zahraniční i domácí delegace," dodal Zeman. První dáma Ivana Zemanová ve středu stihla pro změnu muzeum tvarůžků v Lošticích. Společně s prezidentem přenocovali v Priessnitzových lázních Jeseník. Dnes se pak Zeman vydal na návštěvu do Střední školy gastronomie a farmářství právě v Jeseníku. Zeman: Říkali mi Mistr becherovka Prezidenta přivítali chlebem a solí, Zeman si však chválil hlavně tamní uzeniny. "K snídani jsem si dal váš párek a poté jsem ochutnal vaši tlačenku. Vy ještě procházíte fází, kdy do učňovských párků ještě dáváte maso. Protože jsou firmy, nebudu je jmenovat, o jejichž párcích platí slova pana faráře: bratři a sestry, tyto párky můžete jíst i v postních dnech, tam žádné maso není. Blahopřeji vám k tomu, že vyrábíte párky, které se nesmí jíst v postních dnech," upozornil gurmán Zeman. Vedle toho si pochvaloval i tlačenku, darem dostal regionální výrobky jako třeba játrový sýr. Řeč se opět stočila i na alkohol. "Já rozeznávám alkoholy jen dvou typů, dobré a špatné. Přiznávám se, že kdysi jsem pil becherovku, dokonce mi říkali Mistr becherovka. Pak jsem dostal stařeckou cukrovku a nyní jsou mi všechny pokrmy i nápoje obsahující cukr téměř úplně odepřeny. Slivovice žádný cukr neobsahuje," prozradil studentům prezident.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/318973/zema...vo-a-parky-ve-kterych-je-dokonce-i-maso

Brněnský deník Ryby? Nejen jídlo, ale i životní styl a koníček Brněnský deník str. 7 Téma MARTIN DANEŠ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 20.5.2015

zpět Mikulov – Už čtyřiadvacet let funguje v Mikulově na Břeclavsku firma Frigoprima, která zpracovává a vyrábí mražené výrobky. Mimo jiné i ryby a mořské plody. Založil ji Ladislav Kolmačka, později do firmy vstoupil také syn Radek. „Začínali jsme s deseti zaměstnanci a jedním provozem, teď je nás sto a máme dva závody. Já se starám o zpracování ryb, otec je expert na zpracování kuřecího masa,“ přibližuje rodinný podnik Radek Kolmačka. Obchod s rybím masem a mořskými plody podle něj přináší řadu těžkostí. „Jsme suchozemský stát, lidé u nás preferují celé ryby nebo filety. O mořské plody není tak velký zájem. Rozdíl v oblasti zpracování, prodeje i spotřeby oproti západní Evropě je přitom stále výrazný. I proto osmdesát procent našich výrobků vyvážíme do Německa, Švédska, Francie, Nizozemska, Belgie nebo Itálie, kde poptávku podporuje tamní kuchyně a spotřeba ryb je součást denního života lidí,“ tvrdí. Jeho firma se snaží pomoct s lepší informovaností lidí. „Na podzim otevíráme v Mikulově prodejnu, která z osmdesáti procent poskytne jen výrobky z ryb. Využijeme zkušeností ze zahraničního trhu a nabídneme zboží, které se u nás příliš neobjevuje, a to za rozumné ceny. Nedělejme z ryby luxusní

zboží,“ vyzývá Kolmačka. V jeho byznysu je čerstvost na prvním místě. V Mikulově dělají se surovinou, kterou rybáři už přímo na moři zpracují a zmrazí v podpalubí lodi. „Takový způsob zpracování je pro mě záruka nejvyšší kvality. Chlazené ryby, které se prodávají několik dnů po vylovení, na mě žádnou čerstvostí nepůsobí. Až na výjimky přitom jde o maso, které je pouze čerstvě rozmrazené, nikoli čerstvé. Když mám rybu zpracovanou a zamrazenou do osmi hodin po vylovení, tak je už jen na mém rozhodnutí, kdy si ji rozmrazím a jako čerstvou okamžitě tepelně zpracuji,“ vysvětluje. Jak dodává, v mikulovské společnosti tento problém řešit nemusejí. „Zmraženou surovinu nakupujeme, ve zmraženém stavu ji nařežeme, zabalíme a opět zmražený výrobek pošleme dál. Kvalita suroviny tak zůstává stálá,“ tvrdí Kolmačka. Ryb rozhodně přesycený není a práci si nosí i domů. „Ryby u nás nejsou jen o jídle, je to životní styl, koníček a zábava. Rád o nich diskutuji, každá je jiná. Samozřejmě je doma všichni jíme. I děti je milují, dávají jim přednost i před takovými hity, jako je třeba párek v rohlíku, hamburger nebo smažák. Ato je přece fajn,“ usmívá se. *** „I moje děti ryby milují. Dávají jim přednost i před takovými hity, jako je třeba párek v rohlíku, hamburger nebo smažák. A to je přece fajn.“ Radek Kolmačka z firmy Frigoprima Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Téma; 07 Publikováno| Vyškovský deník; Téma; 07 Publikováno| Břeclavský deník; Téma; 07 Publikováno| Blanenský deník; Téma; 07 Publikováno| Hodonínský deník; Téma; 07 Publikováno| Znojemský deník; Téma; 07 ID| c58b955c-5951-4a1f-aabf-6b4110ff3a55

businessit.cz Sledujte produkt v celém výrobním řetězci businessit.cz str. 0 Informační systémy red Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

19.5.2015

zpět Kvalitní ERP systém neslouží jen k optimalizaci provozu, ale chrání také pověst firmy a dokáže problém řešit ještě před tím, než nabude gigantickým rozměrů. Novinové titulky v poslední době relativně často informují o skandálech a následných velkých finančních ztrátách v potravinářském průmyslu. Z Evropy si pamatujeme na odhalení koniny v masných produktech, v Číně zase společnost McDonald používala jako surovinu maso s prošlou záruční lhůtou. V dnešním globalizovaném světě je pro pověst firmy málem jedno, kde k podobnému incidentu dojde – vzápětí se o něm ví všude. Kromě ostudy a škody na reputaci mívá ale taková událost rovněž bezprostřední finanční dopady. Hrozí soudní spory a pokuty, obrovské škody vznikají i z toho, že se musí stahovat a likvidovat velké objemy výrobků, meziproduktů a surovin, ať už jsou opravdu vadné nebo z toho jen podezřelé. A nejde zdaleka jen o potravinářský průmysl. Vadných výrobků přibývá V Evropě podle studie společnosti Stericycle dosáhl loni během 4. kvartálu podíl potravinářských výrobků, které bylo třeba stáhnout z trhu, hrozivých 16 %. Riziko podobných selhání není zdaleka jen problémem potravinářského či nápojového průmyslu, týká se stejně tak farmacie, libovolných chemických výrob nebo letecké dopravy. Podle průzkumu organizace Grocery Manufacturers Association uvádí 81 % společností, že stahování výrobků z trhu jim působí velké nebo dokonce hrozivé ztráty. Stahované produkty je třeba opravovat, měnit i likvidovat. Ještě předtím je ale všechny produkty, jichž se problém týká, nutné vůbec dohledat (tedy dokázat je identifikovat/vysledovat).

Všechny tyto procesy způsobují narušení běžného provozu. Příčin, proč může být nutné nějaký produkt stáhnout, navíc přibývá vzhledem k sílícím regulacím. Proti škodám různého typu se sice často lze pojistit, hlavním a systémovým řešením je ale zavést maximálně efektivní systém pro sledování produktů, čímž se rozsah případných problémů výrazně omezí. Mnoho skandálů by vůbec nemuselo nastat, kdyby dotčené podniky dokázaly vhodně sbírat data a měly implementovány systémy pro řízení jakosti (quality management). Příslušnou funkcionalitu by měl zajistit především systém ERP (enterprise resource planning, řízení podnikových zdrojů). Proč funkce spojené s uchováváním i zpřístupněním potřebných dat požadovat právě po ERP systém? Obvykle totiž zahrnuje nejvíce souvisejících procesů, ať už je to řízení kvality, nákupy, výroba nebo dodavatelské i jiné řetězce. Co chtít od ERP systému Ačkoliv mnozí dodavatelé vytvořili svůj ERP systém původně právě pro řízení výroby, toto řešení dnes již často neodpovídá reálné složitosti současných procesů. Pro zákazníky je proto klíčové volit systém speciálně určený a osvědčený v prostředí řetězců, který umožňuje sledovat výrobky od vstupu surovin až po finální produkty. Schopnost sledovat výrobky by měla zahrnovat uchovávání, zpřístupnění i snadnou vizualizaci maxima dat, od čísla šarže, sériových čísel po data spotřeby/trvanlivosti. Systém pro zajištění kvality musí obsáhnout materiál i hotové výrobky a dokázat spolupracovat s aplikacemi dodavatelů i odběratelů. S funkčním řešením a dostatkem informací lze pak případný problém ihned odhalit a izolovat, tedy rychle zjistit, jakých produktů či součástí se může týkat. Sběr dat Neméně důležitou část řešení představuje sběr dat o produktu, a to opět v rámci řetězce jako celku. Z tohoto důvodu je potřebné zavádět technologie typu čárových kódů nebo RFID a spolupracovat s partnery, kteří dodávají specializované nástroje pro získávání/čtení těchto dat a jejich analýzu. Nevhodně nastavený proces sledování může být velmi složitou a nákladnou záležitostí. Další velkou překážkou se může stát přístup k datům, která jsou fragmentována, tj. uchovávána v řadě izolovaných aplikací či tabulek. Vhodný ERP systém v podobě jediného konsolidovaného řešení dokáže současně obsáhnout tři oblasti, které nejčastěji stojí u zdroje problémů s vadnými produkty: řízení kvality (quality management), řízení postupů (formula/recipe management) a zajištění kvality (quality assurance). Stejně tak by právě ERP systém měl proaktivně poskytovat data potvrzující splnění regulačním požadavků, ať už jde vnitřní předpisy, legislativu či jiné normy. Sledování ziskovosti i výhoda pro distributory Jak již bylo řečeno, celá potřebná funkčnost, od sběru dat po jejich zpřístupnění a další zpracování, by měla být zajištěna v rámci integrovaného, konsolidovaného prostředí. O kvalitě jednotlivých sad ERP vypovídá, nakolik jsou schopny splnit tyto požadavky. Efektivní systém pro sledování produktů dokáže problém řešit nebo alespoň izolovat dříve, než získá podobu valící se sněhové koule, chrání nepřetržité fungování provozu i hodnotu značky. Firma, která zajistí příslušnou funkčnost, bude preferována i potenciálními partnery, např. z hlediska dohod o distribuci. Díky sledování celého řetězce lze také prakticky ihned odhalit i nepatrné změny v kvalitě výrobků či jejich ziskovosti, což umožňuje rychle zareagovat a optimalizovat provoz. Pavel Bláhovec, obchodní ředitel IFS Czech

URL| http://www.businessit.cz/cz/sledujte-produkt-v-celem-vyrobnim-retezci.php

byznys.ihned.cz Pět nejdůležitějších zpráv z byznysu, které by vám neměly uniknout 19.5.2015


sja, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Odboráři a zaměstnavatelé se nedohodli na zvýšení minimální mzdy. Odboráři chtějí navýšení o tisíc korun, zaměstnavatelé navrhují polovinu. Rozhodnout má vláda. Rusko nepožaduje odklad platnosti asociační smlouvy mezi Ukrajinou a EU. Podle ministra hospodářství stačí využít čas, který je do konce roku k dispozici. V Brně začíná veletrh obranné a bezpečnostní techniky. Aktivisté plánují demonstrace. Podle amerického soudu Samsung nezákonně kopíroval některé patenty iPhonů. Apple ale nemůže požadovat odškodné za kopírování celkového vzhledu. Zprávy ze světa peněz a byznysu, které dnes stojí za pozornost: Praha. Český statistický úřad zveřejní indexy cen výrobců za duben 2015. Praha. Poslanci z rozpočtového výboru se setkají s misí Mezinárodního měnového fondu. Praha. Diskusní setkání IDC Connect, které se zaměří na problematiku datových center. Brno. Začíná mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky Idet a mezinárodní veletrh prostředků osobní ochrany, bezpečnosti práce a pracovního prostředí Interprotec. Končí 21. května. Berlín. Začíná stávka německých strojvůdců v nákladní dopravě. Strojvůdci osobních vlaků se ke stávce připojí ve středu. Brusel. Konečná zpráva dubnového vývoje inflace v eurozóně. New York. Největší maloobchodní řetězec světa, americká společnost Wal-Mart Stores, oznámí hospodářské výsledky za první čtvrtletí. Odboráři a zaměstnavatelé se nedohodli na výši minimální mzdy. Rozhodne vláda Po necelém roce v Česku opět probíhá bitva o minimální mzdu. Výše platu, který v příštím roce bude pobírat asi sto tisíc zaměstnanců v profesích jako uklízečky, šičky či číšníci, už tradičně rozděluje odbory a zaměstnavatele - a nechává větší prostor vládě. Zatímco odboráři v čele s Josefem Středulou v pondělí na již třetí jednání tripartity o mzdách přijeli s požadavkem navýšení o tisíc korun měsíčně, zástupci konfederace zaměstnavatelů avizovali ochotu přidat jen polovinu. Jelikož se strany nedohodly, rozhodne o záležitosti vláda. Ta předtím ústy ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové za "rozumný kompromis" označila částku 700 korun, o niž se mzdové minimum zvyšovalo už letos. Minimální mzda má růst nejméně o 700 korun. O konkrétní částce rozhodne do poloviny roku vláda čtěte ZDE Rusko chce před platností asociační smlouvy Ukrajiny a EU "využít zbývající čas" Rusko nepožaduje odklad platnosti asociační smlouvy mezi Ukrajinou a Evropskou unií, podle ministra hospodářského rozvoje Alexeje Uljukajeva stačí využít čas, který je do konce roku k dispozici. Uljukajev to v pondělí v Bruselu řekl novinářům po třístranném jednání mezi Ruskem, Ukrajinou a EU. Smlouva o přidružení Ukrajiny, jejíž součástí je dohoda o vytvoření zóny volného obchodu, má vstoupit v platnost první den příštího roku. Dokument byl podepsán už loni, ale na nátlak Moskvy byla jeho platnost odložena. Rusko dalo několikrát najevo, že si přeje další odklad, případně změnu textu či připojení dodatků. V minulosti hrozilo, že po přidružení Ukrajiny k EU omezí přístup ukrajinských výrobků na ruské trhy. V Brně začíná zbrojařský veletrh. Aktivisté plánují demonstrace V Brně v úterý začíná mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky Idet. Představí se na

něm 331 firem z 20 zemí. Je to zhruba o deset procent více než v roce 2013, kdy se tato akce konala naposledy. Přes 60 procent firem přijede ze zahraničí. Zbrojařská akce se ale neobejde bez protestů. V Brně se o víkendu setkali aktivisté, kteří plánují demonstrace. HNBYZNYS NA TWITTERU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Idet je tradičně přehlídkou obranných a bezpečnostních technologií ve střední Evropě. Třináctý ročník se koná společně se 17. mezinárodním veletrhem požární techniky a služeb Pyros, mezinárodním veletrhem bezpečnostní techniky a služeb Iset a 12. mezinárodním veletrhem prostředků osobní ochrany, bezpečnosti práce a pracovního prostředí Interprotec. Samsung ilegálně kopíroval Apple. Soud ale neuznal odškodné za napodobení vzhledu Americký odvolací soud v pondělí potvrdil, že jihokorejský výrobce elektroniky Samsung Electronics nezákonně okopíroval některé patentované prvky telefonů iPhone amerického konkurenta Apple. V jednom z bodů se však postavil na stranu Samsungu a nařídil nižšímu soudu, aby přehodnotil část odškodného ve výši 930 milionů dolarů (22,5 miliardy korun), které má podle rozhodnutí z roku 2012 Apple od Samsungu získat. Odvolací soud v pozorně sledovaném procesu dospěl k závěru, že Apple nemůže požadovat odškodné za kopírování celkového vzhledu iPhonů. Celkové odškodné by se tak v důsledku tohoto rozhodnutí mohlo snížit až o 382 milionů dolarů (zhruba devět miliard korun). Někteří pozorovatelé podle agentury Reuters považují tento právní spor za snahu společnosti Apple omezit rozmach chytrých telefonů využívajících konkurenční operační systém Android. USA musí podle WTO označovat původ masa podle globálních pravidel Spojené státy prohrály spor s Kanadou a Mexikem ohledně označování původu masa, své zákony tak nyní musejí uvést do souladu s globálními obchodními pravidly. Rozhodla o tom dnes Světová obchodní organizace (WTO). Odmítla tak odvolání Spojených států proti dřívějšímu rozhodnutí, podle něhož americké předpisy pro označovaní původu masa diskriminují dovoz hospodářských zvířat. Spojené státy nyní požadují, aby maloobchodníci u masa uváděli, kde se zvíře narodilo, kde vyrostlo a kde bylo poraženo. Kanada a Mexiko ale podle listu The Wall Street Journal tvrdí, že američtí zpracovatelé masa kvůli problémům a nákladům spojeným se sledováním původu dávají přednost zvířatům z USA. Kanada a Mexiko po dnešním rozhodnutí WTO podle agentury Reuters připravují obchodní sankce vůči USA, čímž zvyšují tlak na americký Kongres, aby nynější zákony zrušil.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64033370-pet...-z-byznysu-ktere-by-vam-nemely-uniknout

Českobudějovický deník Americká válečná pomoc pomohla Sovětům i Evropě 16.5.2015

Českobudějovický deník str. 8 Českobudějovicko JAN ZIEGLER, Č. Budějovice Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Setkání amerických a sovětských vojáků v jižních Čechách v květnu 1945 ukončilo v Evropě symbolicky nejstrašnější válečný konflikt v dějinách lidstva. Co se však muselo stát, aby Spojenci porazili hitlerovské Německo a Evropa se po skončení II. světové války hospodářsky nezhroutila? O americké válečné a poválečné pomoci evropským zemím se dříve moc nemluvilo, přesto však patřila ke klíčovým faktorům, které výrazně přispěly k vítězství nad nacismem. Podívejme se třeba do pamětí maršála Georgije Konstantinoviče Žukova, který k tomu řekl: „Dnes se říká, že nám Spojenci nikdy nepomohli. Ale sotva lze popřít, že nám Američané dodávali obrovské množství materiálu, bez

něhož bychom nemohli formovat naše zálohy, ba ani pokračovat ve válce. Dostali jsme 350 000 aut, a jakých aut! Chyběly nám výbušniny, střelný prach, neměli jsme ani čím plnit patrony do pušek. Američané nás opravdu dostali z nouze.“ To jsou jasná slova a těžko si někdo rozumný může myslet, že tento vynikající sovětský vojevůdce je snad lhář. Faktem je, že tehdy po válce tímto výrokem rozčílil samotného Stalina. I transportéry V roce 2003 vyšel v ruských novinách Pravda článek, který se rovněž věnoval americké pomoci Sovětskému svazu v letech 1941 – 45. Ruský autor objektivně uznal, že tyto dodávky výrazně pomohly jeho zemi v kritickém roce 1942, kdy ještě nebylo o výsledku války rozhodnuto. Od Američanů měla Rudá armáda všech sedm tisíc obrněných transportérů, protože v Sovětském svazu se žádné nevyráběly. Rovněž většina nákladních aut označených znaky rudé hvězdy měla původ made in USA. Letecké eso Rudé armády Alexandr Pokryškin dosáhlo drtivé většiny svých vzdušných vítězství na americké stíhačce Bell P39 Airacobra. Ocel Velmi důležité pro úspěchy Sovětského svazu byly též dodávky surovin, které mu umožnily masivní zbrojní výrobu. Bez nich by jí nebyl schopen! USA například dodaly Sovětskému svazu 2,3 milionu tun oceli. Z tohoto množství Sověti vyrobili 70 000 tanků T34. Objem dodávek hliníku činil 229 000 tun, což pokrylo potřebu sovětského leteckého a tankového průmyslu po dva roky. Je nutno zmínit i dodávky potravin: 3,8 milionu tun konzervovaného vepřového masa, uzenin, másla, čokolády, sušených vajec atd., které zachránily Stalinovu říši od hladu. Neméně důležitá byla americká poválečná pomoc Evropě v rámci United Nations Relief and Rehabilitation Administration (UNRRA). Jak uvádí brněnský historik Libor Vykoupil v publikaci Slovník českých dějin, například Československo z ní získalo od května 1945do konce roku 1947 zboží za 270 milionů dolarů, přepočteno na dnešní ceny se jednalo řádově o desítky miliard korun. Naše země tak dostala 793 451 tun potravin, polovinu z toho tvořily obilí a mouka, dále pak maso, masové a rybí konzervy, mléko, káva a kakao. Do naší země také dorazily potraviny, které byly za války prakticky nedostupné. K nim patřily rýže, špagety, burská pomazánka, různé druhy čajů, pro děti pak čokoláda, burské oříšky, cukrovinky, ovocné šťávy, ovocné konzervy, jablečné protlaky a džemy. V tucích a olejích pokrývaly dodávky UNRRA 33% naší celostátní spotřeby, v mase a obilí pak 15%. Důležité byly i dodávky strojů, dopravních prostředků a spotřebního zboží. Výrazně nám pomohla i americká léčiva, hlavně antibiotikum – penicilin, který se u nás tehdy nevyráběl a jenž pomohl zachránit životy tisícům nemocných lidí. Čili americký podíl na vítězství nad nacismem byl významný a nespočíval jen v přímých bojích s Německem, ale rovněž ve výrazné pomoci při obnově válkou zničené Evropy. *** Čili americký podíl na vítězství nad nacismem byl významný a nespočíval jen v přímých bojích s Německem, ale rovněž ve výrazné pomoci při obnově zničené Evropy. Region| Jižní Čechy

ČRo - sever.cz Zelňačka 19.5.2015

ČRo - sever.cz str. 0 / varime

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Suroviny: Slanina, cibule, mletá paprika, kysané zelí, vývar, kysaná smetana a trošku mouky, sůl, kousek uzeného nebo šunky, případně jiná uzenina – párek, buřtík…

Postup: Slaninu nakrájíme na kostičky, necháme trochu osmahnout, přidáme nakrájenou cibuli a usmažíme do zlatova. Poprášíme sladkou mletou paprikou, kdo rád ostřejší, přidá i špetku papriky ostré, vložíme na základ kysané zelí, pod pokličkou podusíme, zalijeme vývarem z kostí (nebo z kostky), přivedeme k varu, po chvíli přidáme ještě kysanou smetanu s trochou rozkvedlané mouky a necháme vařit, až je zelí měkké. V závěru přidáme na kousky nakrájené uzené maso (hodilo by se např. ze žebírek) nebo šunku či jinou uzeninu podle chuti.Dobrou chuť vám přeje Marie Řeháková a Český rozhlas Sever!


ČRo Plus Země Unie by měly používání lehkých plastových tašek omezit 18.5.2015

ČRo Plus str. 1 18:40 Zaostřeno

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------Vítejte u pořadu Zaostřeno, který dnes opět vysíláme přímo z Evropského parlamentu ve Štrasburku. Dnes se zeptáme, jestli je správné, abychom v Evropě výrazně omezili používání plastových nákupních tašek a snížili tak odpad, který lidé vyprodukují. Příjemný poslech vám přeje Ondřej Houska. Europoslanci odhlasovali a zároveň se dohodli s členskými státy Evropské unie na tom, že plastový odpad je příliš velkou zátěží pro životní prostředí. Země Unie by tak měly používání lehkých plastových tašek omezit. Každý člověk jich dnes za rok v průměru spotřebuje skoro dvě stovky. Česko si nejspíš zvolí tu možnost, že používání těchto tašek zpoplatní. V českých obchodech o tom natáčela kolegyně Andrea Bartůňková. Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Na jablka si vezmu mikrotenovou tašku, kterou tady mají zdarma. osoba -------------------A máte Jonagold? Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Jonagold. osoba -------------------Čtrnáct korun. Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Děkuju vám taky. Mikrotenovou tašku si bere na pečivo také paní Laďka. paní Laďka -------------------No, využívám, no. Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Takže když by byly za nějaký poplatek, tak byste je taky kupovala?

paní Laďka -------------------No, musela bych asi. Protože i kdyby nedali jinou variantu jako papírový pytlík, tak si přece pečivo nedám jen tak někam, no. Ale já mám druhý využití, já si potom doma do toho dávám exkrementy od psa. Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Podle majitele jihlavské prodejny s farmářskými a regionálními produkty z Vysočiny Víta Obrdlíka je regulace sáčků naprosto zbytečná. Vít OBRDLÍK, majitel jihlavské prodejny s farmářskými a regionálními produkty z Vysočiny -------------------Já myslím, že je to spíš o tom, aby ten člověk přemýšlel, jestli to potřebuje ten sáček, nebo ne. My máme taky alternativu papírovej pytlík nebo papírová taška. Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Když by byla nějaká regulace, vy byste je za nějaký poplatek nenabízeli ty sáčky? Vít OBRDLÍK, majitel jihlavské prodejny s farmářskými a regionálními produkty z Vysočiny -------------------No, tak asi bysme je nabízeli, protože to zboží, který je třeba na váhu a máte, si ho do něčeho musíte dát, jo. Jako papírový pytlík je samozřejmě alternativa, ale ta cena už je jinde. My to teď nabízíme víceméně k nákupu i v ceně toho nákupu. Ale pochopitelně ta spotřeba těch papírových pytlíků je menší než těch igelitových. To je pravda, no. Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Paní Jarku potkávám právě ve chvíli, kdy v zelenobílé pruhované mikrotenové tašce nese stromek, který si právě koupila. S jakýmkoliv zpoplatněním těchto tašek ale zásadně nesouhlasí. paní Jarka -------------------Nezaplatila, to vám můžu říct. Protože to trhá se. Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Používala byste teda něco jiného? paní Jarka -------------------No, to nevím, co bych používala, ani nevím, jak bych to nesla. Kdyby mně to zabalili třeba do novin, tak to ponesu v novinách. Mně to je jedno. Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Ale sáček byste prostě nezaplatila. paní Jarka -------------------Ne. Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Někteří zákazníci ale naopak regulaci mikrotenových sáčků a tašek schvalují. Například pan Jaroslav. pan Jaroslav

-------------------S tím určitě souhlasím. Aby bylo co nejmíň plastu. Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Kvůli životnímu prostředí? pan Jaroslav -------------------No, taky. A kvůli nepořádku hlavně. Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Vy byste s tím souhlasil a klidně byste si za ten sáček i zaplatil? pan Jaroslav -------------------No, já bych si vzal svou tašku. Máme doma tašek dost. Vít HOMOLKA, řezník -------------------No, když by se to nějak platilo ta recyklace, tak bysme to museli zpoplatnit. Ale asi bysme dávali do papíru, i když to maso se na to lepí. To je ... Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Žďárský řezník Vít Homolka zákazníkům salámy a maso do mikrotenových tašek dává. Jsou zdarma. Vít HOMOLKA, řezník -------------------Jsou zvyklí na to, že dostanou k nákupu tašku. My dáváme tašku s naším logem, takže, jo, máte nákup zabalenej, má tam lístek, doklad od koupi, všechno v jednom. Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Na druhou stranu ale souhlasí s tím, že problém mikrotenových sáčků a tašek by se měl nějak řešit. Vít HOMOLKA, řezník -------------------Nevím, kde je cesta. Určitě igelitový sáčky zatěžujou životní prostředí, není to to nejsprávnější, ale je to to nejjednodušší a nejrychlejší. A my tady jedem na rychlost a jednoduchost. Zatím si to nedovedu představit. Protože na jedné straně se celý tohle odvětví potravinářský postavilo na igelitových sáčcích. A ve chvíli, kdy to dosáhlo nějakýho vrcholu, že se sáček dává na každej jeden rohlík, za dvě koruny se dává sáček za deset halířů, což je teda taky neadekvátní, tak se to zastaví a co teď s tím? Jako jak to zastavit? Jakým způsobem to udělat? Přenýst to jenom na toho zákazníka, nebo jenom na toho, na tu firmu, to taky není správně. Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Jiří Ťupa je ředitel distributorské firmy, která se zaměřuje právě na obalové materiály. Mezi nimi i na mikrotenové tašky a sáčky. Možnosti regulace těchto obalových materiálů sleduje. Jiří ŤUPA, ředitel distributorské firmy obalových materiálů -------------------Samozřejmě naši zákazníci nás budou o to žádat. A my jsme jakoby povinni, jsou na nás závislí. A oni se nás budou ptát, jak to budeme řešit. A samozřejmě my, když nebudeme chtít zavřít tu firmu a budeme chtít dál pracovat, tak jak pracujeme, tak nám nic jinýho nezbyde, než abysme se poohlídli jinde a jiný materiály prodávat. Že to bude náš úkol podle toho, jak vláda zareaguje, nebo Evropská

unie zareaguje. Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Zároveň ale Jiří Ťupa počítá s tím, že se jak výrobci, tak i samotní uživatelé budou muset zaměřit na jiné obalové materiály. Jiří ŤUPA, ředitel distributorské firmy obalových materiálů -------------------Budoucnost vidím především v materiálu, kterej půjde dobře recyklovat a samozřejmě sklo a papír je asi recyklovatelnější víc než tady ty věci. Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Ve většině supermarketů už například mikrotenové tašky zpoplatnili. Přesto je lidé kupují. S jednou takovou potkávám u žďárského obchodního domu také paní Naďu. Regulace mikrotenových tašek v jiných obchodech by jí prý nevadila. paní Naďa -------------------Mně to nevadí Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Vy si takhle koupíte prostě tašku ... paní Naďa -------------------Jednu, mám to na čtrnáct dní a ... Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Pak ji vyhodíte. paní Naďa -------------------Utrhne se a koupím si jinou. Já nevím, ona stojí asi korunu dvacet nebo tak nějak. Když to potřebuju, tak to koupím. Andrea BARTŮŇKOVÁ, redaktorka -------------------Andrea Bartůňková, Český rozhlas. Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------Jen zdůrazněme, že zpoplatnění se nebude týkat nejtenčích sáčků, tedy těch, které používáme například na maso, pečivo a podobně. A teď už jsme tedy skutečně ve studiu Evropského parlamentu ve Štrasburku. A našimi dnešními hosty pořadu Zaostřeno jsou Pavel Poc, europoslanec za ČSSD. Dobrý den. Pavel POC, europoslanec /ČSSD/ -------------------Dobrý den. Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------A Evžen Tošenovský, europoslanec za ODS. Dobrý den. Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec /ODS/

-------------------Dobrý den. Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------Připomenu, že ČSSD je v Evropském parlamentu ve frakci, která se jmenuje Socialisté a demokraté a ODS ve frakci Evropských konzervativců a reformistů. Pánové, je podle vás dobře, že tedy jsme se v Evropské unii dohodli na tom, že se sníží spotřeba těch lehkých plastových tašek? Pavel Poc. Pavel POC, europoslanec /ČSSD/ -------------------Je to určitě dobře. Je to po čtyřiceti letech první reálné opatření ke snížení produkce odpadu. A týká se zrovna momentu, kde ten odpad sice nemá nějaký příliš velký objem, ale o to horší ekologické důsledky. Protože se říká, že ta taška se vyrobí za dvě vteřiny, používá se dvacet minut a čtyři sta let se potom rozkládá. To opatření je konsensuální, je vydiskutováno mezi parlamentem a členskými státy, to znamená, není tam žádné, řekněme, znásilňování členských států. A týká se v podstatě takové té citlivé části. Ono, jak jste říkal, je to omezeno dole. Ty nejtenčí, těch se to nebude týkat, ale ono je to omezeno i nahoře, to znamená, ty, ty plastové materiály, které mají víc než padesát mikrometrů, tak ty také nespadají do působnosti tady této záležitosti. Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------Můžou uvést, můžete uvést příklad padesát, to je taková hranice, asi málokdo si představí, co to je. Co se, co se nebude omezovat? Pavel POC, europoslanec /ČSSD/ -------------------Klasická, klasická igelitová taška, která je pro opakované použití. Tak té se vůbec tahle ta záležitost netýká. A jak říkám, týká se jenom takových těch nejfrekventovanějších tašek, které se často vnucovaly dřív jakoby s tím nákupem na odnesení nákupu, které měly krátkou životnost a v podstatě nebylo možné je používat opakovaně. Takže těchhle těch tašek se to týká. Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------Říká Pavel Poc z ČSSD. Co si myslí Evžen Tošenovský? Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec /ODS/ -------------------Tak, já si myslím, že Evropská unie by nemusela na všechno přijímat regulaci, pravidla. Myslím si, že těch věcí společných je důležitějších víc, než se bavit o tomhle. Já si myslím, že tady jsou dva, dvě pro mě přijatelnější věci, kdy je to podpora nějakému výzkumu, aby tyto tašky, tak jak říkal pan kolega Poc, aby se nerozkládaly těch, ty stovky let. Tak aby se dostaly na trh. Ta podpora výzkumu z pozice Evropské unie podle mne by měla, ten, ten společný, protože to je věc, která by zasáhla celou oblast. A tam, kde nemusí Evropská unie přesně říkat úplně všechno, kde zasahovat, tak by do toho nemusela vydávat ty své velké regulatorní prostředky. I to, že ta norma, i to, co říkal pan kolega Poc, je složitá, je to rozdíl tašek, málokdo si uvědomuje, kolik je padesát mikronů. Stát na to bude muset vydávat nějaké kontroly a nějakým způsobem to řešit. Každá regulace má ještě svou, své administrativní náklady. A to si musíme být vědomi. Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------Čili vy jste byl proti, vy jste nepodpořil ten návrh. Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec /ODS/ -------------------Já jsem se zdržel, protože mně vadila ta velmi složitá administrativní a druhá věc je skutečně, že si myslím, že by to mělo jít vývojem. A ukázka je i u nás. Přesvědčování, nebo věcí přesvědčit ty lidi, aby toto si nebrali. Přece u nás velmi dobře zafungoval sběr umělých hmot. Rozdělení do různých odpadů. Ti lidé na to reagují a já víc věřím tomu, aby přesvědčování lidi, aby se nějak chovali, než že

jim to budeme policejně skoro nakazovat. Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------Pavel Poc. Pavel POC, europoslanec /ČSSD/ -------------------Já myslím, že to není úplně ten případ, kdy by jakási bezejmenná hydra odněkud z Bruselu něco nařizovala. Ta záležitost má svou historii. Evropská komise ta původní Barrosova nechtěla v podstatě v tom nic moc dělat, ani nakonec Junckerova. A k celé té záležitosti přišlo až na základě tlaku jak parlamentu, tak členských států. Říkám členských států v radě, to znamená, je to skutečně záležitost konsensuální. A ta regulace vznikla jednoduše mimo jiné proto, že byla provedena komisí zase na nátlak parlamentu studie dopadů. A z té studie dopadů jasně vyšlo, že v případě, kdy žijeme v podmínkách jednotného trhu, tak bude prostě mnohem efektivnější to nařízení vytvořit tak, že budou společné závazné cíle, ty jsou, ty se stanovily, a že se členským státům ponechá možnost svobodně si zvolit, jakou cestu k jejich dosažení dovede. A poz.., rád bych ještě poznamenal, že i Česká republika, tak jak to bylo přijato, s tím nemá žádné problémy. Takže tady bych nepříliš souhlasil s kolegou, že je to nějaké uzurpování si centrální moci ze strany Evropské unie. Je to prostě shoda členských států a parlamentu. Komise byla tentokrát spíše v opačné pozici. Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------Nicméně ještě zůstanu u vás, Pavle Poci. Co ale říkáte na tu kritiku, která možná není úplně přesná, ale přece jenom, že sice je to jistě ekologický problém, ale že prostě lidi může chtě nechtě dráždit, že se takováto omezení přijímají, byť samozřejmě je nenařizuje nějaký anonymní Brusel, ale bylo to přijato i členskými zeměmi Evropské unie, tedy i Českou republikou. Ale prostě, že komise by měla řešit hlavně velké věci, jak koneckonců sám Jean-Claude Juncker říká. Pavel POC, europoslanec /ČSSD/ -------------------Určitě komise se musí věnovat celé řadě věcí. Tohle to je věc, která mimo jiné byla v běhu. Ale upřímně řečeno, abychom ji považovali zase za tak malou, to si nemyslím, že je ten případ. Protože jestliže se podíváme na to, co se potom s tím plastem děje v průběhu let, tak ono to není jenom, jenom ten, ten viditelný problém poletování nějakých igelitových tašek někde na skládkách. Ale je to to, že když si uděláte řezy, zkoumáte tkáně mořských živočichů, kteří se dostávají i na náš stůl, tak zjišťujete, že z toho plastu se tam dostávají mikročástice, které můžou působit kdovíco, včetně rakoviny. A můžou se dostávat i do našeho potravního řetězce. Asi se dostávají. Takže jaksi říkat, že je to malý problém, to si nemyslím. Kdyby to byl malý problém, tak by například Čína už dávno nezavedla, a ona zavedla, zákaz plastových tašek, tak by v podstatě Spojené státy americké, i když tam je to řešeno tak, jak říkal kolega Tošenovský, tam to řeší každý stát zvlášť, dokonce každý okres zvlášť. Ale jiný kraj, jiný mrav. Nicméně řeší to taky. Řeší to i Indie, řeší to Austrálie, to znamená, svět už ví, že je to problém. To znamená, já si nemyslím, že by to byl nějaký úplně minoritní problém, jo. Možná se neshodneme na tom, že je, je, je ta metoda, kterou jsme tady zvolili, nemusí se každému líbit, i když já budu tvrdit, že je nejefektivnější, nejrozumnější to udělat takto, názor může být jiný. Ale že ten problém je závažný, na tom se, myslím, shodl už v tuhle chvíli celý svět. Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------Teď otázka pro Evžena Tošenovského zase z druhé strany. Vy jste říkal, že prostě Evropská unie tady přijala legislativu, ale v české debatě, jejíž, o jejímž stavu všichni dobře víme, si lidé pravděpodobně představí ten stereotyp, že tady Brusel, případně vy europoslanci, něco nařizuje. Ale přitom k tomu, aby ta legislativa vznikla, vyzvali sami ministři životního prostředí členských zemí, kdysi už před lety. Není to tedy trochu nepřesné, že vlastně, když to řeknu, pomlouváme Evropskou unii, nebo ji viníme z něčeho, co vlastně chtěly samy členské státy a ne nějaký anonymní Brusel? Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec /ODS/ -------------------Já, já tady právě na této debatě je, že někdy ty členské státy nechtějí jaksi, ta politická reprezentace

něco nechce, a, a řešit, a tak to přehrává jakoby na ten Brusel. Protože chce toho velkého otce. Já si myslím, že to je právě ukázka toho špatnýho. Každý stát přece má svá, určitý mechanismus svého odpadového hospodářství. Já vůbec neříkám, že ten problém je ani malý, ani velký. Je nějaký. Ale nemyslím si právě, že patří na tu unijní, unijní úroveň. Na unijní úroveň to, co patří, to si myslím, že je, a tam já vidím to, to zajímavé a to, co je do budoucna pro mě Evropská unie, podílet se na výzkumech, které nejsou úplně jednoduché. A to úplně jednoduché není. Stejně tak má jít tou přesvědčovací věcí, ano, máme možná lepší výrobek, možná trochu dražší, budete si muset připlatit, což je, jsou papírové tašky, vám také nabídnou v mnoha obchodech tady v Bruselu, nebo tady ve Štrasburku, v Bruselu, v České republice. Papírové tašky jsou dražší, většinou aspoň, co jsem viděl. A ti lidé si je kupují proto, že nechtějí zatěžovat, uvědomují si ten, tento problém. Takže proč to přehrávat na tu Evropskou unii? Úroveň, která by měla řešit skutečně závažnější věci. A ten odpadový problém by ten stát měl řešit ve svých zkušenostech. Já věřím na historickou paměť těch lidí a, a chování. Jinak se chovají lidé u nás, jinak se chovají na Sicílii, v Itálii, ve Francii. A to by mělo vycházet z těchto věcí. Já jako primátor a hejtman jsem projel po světě všechny možné odpadové a likvidační zařízení. A mohu vám garantovat, že se v mnoha směrech liší. V jednom se neliší, všude stejně to smrdí. Ale ten přístup lidí je skoro rozdílný město od města. Tak, jako u nás. A s tím se má počítat. Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------Ještě zůstanu u vás, Evžene Tošenovský. V té debatě europoslanců zaznívaly i názory, že by se plastové tašky měly úplně zakázat. Je to něco, co byste podpořil nebo ne? Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec /ODS/ -------------------Já, já jako u těch úplných zákazů zase, někdo to musí ten plný zákaz zajistit, zkontrolovat. Má to nějakou jinou náhradu. A já myslím, že v tomto případě to má řešit ta odpadová legislativa. Domácí, která teda počítá se svými. A ti lidé se mají, mají přesvědčovat o tom, že takhle se nemá člověk chovat. Já proto nemám rád ty kampaňovité věci, jako je jeden den bez aut a podobně, kdy potom ti lidé jeden den se tváří, že se chovají ekologicky a zbytek roku se chovají úplně opačně. Takže já si to nemyslím. Mně to připadá na té evropské úrovni, teď to přeženu, zákon o pytlících mně na evropskou úroveň nesedí a nemá tam co dělat. Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------Pavel Poc by byl pro úplný zákaz plastových tašek? Nikdo ho nenavrhuje, abychom nevzbudili falešný dojem, ale byl byste pro nebo ne? Pavel POC, europoslanec /ČSSD/ -------------------V tuhle chvíli ne. To je stejný problém, jako otázka, kterou jsem kdysi dostal, když jsme řešili tabákovou směrnici. Jestli bych byl, když je to tak škodlivé, jestli bych byl pro úplný zákaz, okamžitý zákaz tabáku. No, ta odpověď byla asi, nevím, jestli překvapivě, nicméně byla ne. Prostě proto, že jsme realisti. No, já podporuju tyhle věci, podpořil jsem tuhle, tuhle tu, tenhle ten návrh legislativní. A zejména proto, že právě umožňuje členským státům, aby si vybraly to, o čem hovořil kolega. Aby si vybraly ty cesty, jak se k tomu dostanou. Ty nejsou nařízeny shora. Ty si vybere členský stát. Ale, ale mluvit v tuhle chvíli o tom, že zítra nařídíme úplný zákaz ze dne na den těch, těch tašek, to si myslím, že je nerealistické. Jo, bylo by to určitě krásný svět, kdybychom mohli takové věci dělat ve chvíli, kdy zjistíme, že je něco problém, že je něco jedovaté, tak zítra to zakážeme. To je jako s glyfosátem, že jo. Půlka světového zemědělství je založená na Roundupu, teď jsme zjistili, že je karcinogenní. No, tak ho zítra zakážeme. To nejde, jo. Není to realistické. To znamená, ne, takový zákaz, přestože chci, aby ty tašky zmizely postupně z toho oběhu, takový zákaz bych nepodpořil, prostě proto, že není realistický, není to možné. Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------Říká na závěr dnešního Zaostřeno Pavel Poc, europoslanec za ČSSD. Děkuji a na slyšenou. Pavel POC, europoslanec /ČSSD/

-------------------Díky. Na shledanou. Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------Hostem byl taky Evžen Tošenovský, europoslanec za ODS. I vám děkuji a na slyšenou. Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec /ODS/ -------------------Děkuji, na shledanou. Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------Od mikrofonu se loučí Ondřej Houska.

ČRo Radiožurnál České supermarkety nebudou u vchodu uvádět původ potravin 19.5.2015

ČRo Radiožurnál str. 2 12:08 Ozvěny dne - publicistika Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Z jakých zemí pochází většina prodaných potravin v českých supermarketech? Lepší orientaci měly zákazníkům přinést žebříčky zemí, ze kterých pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách. Podle informací Hospodářských novin je ale ani ne půlrok od zavedení chce ministerstvo zemědělství zase zrušit. Zákazníky prý spíše matou, než aby jim pomáhaly. Podle zákona totiž neuvádějí, z jaké země pochází výrobce, ale dodavatel. Po telefonu zdravím odborníka na zemědělství, redaktora tabletového týdeníku Dotyk Martina Maříka. Dobrý den. Martin MAŘÍK, redaktor tabletového týdeníku Dotyk -------------------Hezký den. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Mají podobné žebříčky, které musejí od letošního ledna obchodní řetězce povinně zveřejňovat, nějaký přínos pro spotřebitele? Martin MAŘÍK, redaktor tabletového týdeníku Dotyk -------------------Nemají přínos vůbec žádný ze 2 důvodů. Ten první jsme už zmínili. Neuvádějí totiž skutečného výrobce, ale jenom dodavatele, který, řekněme, může i přebalit tu původní potravinu. Ale ten druhý důvod je i ten, že rozhodující je přece kvalita, ne to, jestli je to zboží z Německa, Česka nebo Polska. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ale přece jen, může to být informace, podle které se ten spotřebitel řídí? Že si třeba raději koupí potravinu z jedné, z konkrétní země než třeba z jiné země? Martin MAŘÍK, redaktor tabletového týdeníku Dotyk -------------------Možná ano, ale jak říkám, ta kvalita prostě je v něčem jiném. Ta kvalita je většinou ve značce. A když se vrátíme teda k tomu prvnímu žebříčku, tak ten opravdu nevypovídal prakticky o ničem. Každý z řetězců tam uváděl nějakých 80, 90% českých výrobků a přitom ta surovina mohla být opravdu z druhého konce světa.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Problémy ve formulaci zákona, podle které se má uvádět dodavatel, nikoli výrobce, jak se tam ta formulace dostala? Za kterého ministra? Současný ministr, jenom podotýkám, Marian Jurečka tvrdí, že už za jeho předchůdce. Martin MAŘÍK, redaktor tabletového týdeníku Dotyk -------------------Já jsem před chvilinkou mluvil s Potravinářskou komorou, jejíž prezidentem je Miroslav Toman, a to je právě ten také předchůdce současného ministra. Komora tvrdí, že ona měla formulaci jinou, respektive Miroslav Toman coby ministr tehdy měl formulaci jinou, která se týkala těch výrobců. Ale hlavně je to teď úplně jedno. Ministr Jurečka jenom od sebe teď, řekněme, trošku odvádí pozornost. Měl ve funkci celý loňský rok, ministr Jurečka, na to, aby se podíval, co v tom zákoně, který bude platit od letoška, je. Čili je to zodpovědnost, abych odpověděl, současného ministra. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Řetězce si stěžují, že do informačních systémů musely investovat. Předpokládáte, že mohou po ministerstvu případně teď žádat nějaké kompenzace? Martin MAŘÍK, redaktor tabletového týdeníku Dotyk -------------------Nemyslím si, že by to dělaly. Myslím si, že teď jsou celkem spokojené s tím, že tento požadavek zmizí a nebudou to nijak dál rozdmýchávat. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Martin Mařík z tabletového týdeníku Dotyk byl hostem polední publicistiky Radiožurnálu. Díky za to, na shledanou. Martin MAŘÍK, redaktor tabletového týdeníku Dotyk -------------------Na slyšenou.

ČRo Sever Ocenění regionální potravina Libereckého kraje nese nově šest výrobků 17.5.2015

ČRo Sever str. 3 16:00 Události v regionu

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jana MORAVCOVÁ, moderátorka -------------------Ocenění regionální potravina Libereckého kraje nese nově šest výrobků. Celkem jich tak může toto označení původu používat už 39. Nejsilnější zastoupení měli letos tepelně opracované masné výrobky. Regionální potravinou se stala například Ruprechtická bylinková klobása liberecké společnosti Maso Rydval. Eva MALÁ, redaktorka -------------------Mezi mléčnými výrobky porotu nejvíce zaujal tvaroh s česnekem a pažitkou z mlékárny Jiřího Vrkoslava ze Zlaté Olešnice, Jeřmanický zákys ze Zemědělské farmy v Šimonovicích. Regionální potravinou je i Mikulův pecen z turnovské pekárny Jiřího Mikuly, pivní speciál Vratislavický ALE z Pivovaru Vratislavice a BIO sterilovaný patison od Jana Wericha. Z Liberecka Eva Malá, Český rozhlas.

Jana MORAVCOVÁ, moderátorka -------------------Oceněný výrobek může značku užívat na obalu po dobu čtyř let. V současné době ji má celkem 475 produktů ze 13 regionů Česka.

ČT 1 Jak nejlépe zhubnout? 14.5.2015

ČT 1 str. 1 21:30 Máte slovo

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Máte slovo. Hezký večer, milí diváci. Kolem hubnutí se roztočil obrovský byznys. Z kapes vás, kteří chcete být štíhlí, se vytahují doslova miliardy korun. Například jenom za podpůrné potravinové prostředky na hubnutí utratí Češi ročně 5,5 miliardy korun. Jsou to peníze vyhozené oknem? Dá se v tomto věřit lékárníkům? Skutečně vám pomohou zhubnout různí výživoví poradci, trenéři? A jak dosáhnout ideální váhy bez sklouznutí do jojo efektu? O tom diskutovat budou. Náš přední renomovaný odborník na hubnutí, lékař, obezitolog, internista, předseda Českého svazu tělovýchovného lékařství. Dobrý večer. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Známý fitness trenér a propagátor dělené stravy. Dobrý večer. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Profesor Mendelovy univerzity v Brně. Dobrý večer. Tomáš KOMPRDA, profesor Mendelovy univerzity v Brně -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Výživová poradkyně, která svým zákazníkům nabízí proteinovou dietu. Dobrý večer. Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A za vás veřejnost. Věčná dietářka, která za 30 let už zkusila úplně všechno a přesto beznadějně bojuje dál. Dobrý večer. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let --------------------

Ano. Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A máme zde slavného sportovce, několikanásobného mistra republiky v boxu a dokonce bronzového medailistu z mistrovství Evropy. Dobrý večer. Rostislav OSIČKA, boxer, bronzový na mistrovství Evropy, radí jak zhubnout -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Paní Košařová, vy tedy utrácíte desítky tisíc, viďte? Už 30 let. Říkáte mi, že byste za to mohla mít pomalu dům se zlatými klikami. Tak a řekněte, proč teda dokola ty desítky tisíc utrácíte? Pomohlo vám to někdy nebo si myslíte, že to je podvod? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Nejen že si to myslím, myslet, to je vždycky špatně. Vědět je důležité. Vím, že to nepomůže. Nikdy mně to nepomohlo. Nikdy spoustu lidem, co jsem slyšela, mám mnoho a mnoho a přátel, známejch lidí, kteří jsou taky tak 115ti. 130ti, 140kilový. Bohužel, bohudík, nevím, ale jsou to takzvaně vyhozený peníze. Pardon, ještě domluvím. Nikdy nedám už ani korunu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a myslíte, že třeba tady trenér, ano, zkušený, výživová poradkyně, už byste jim ty peníze tedy nedala? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Nedala. Dám je na opuštěný děti, dám je na psy. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Z jakého důvodu byste nedala? Řekněte mi důvod nedat peníze odborníkům, když máte špatnou zkušenost s doplňky výživy. Máte s doplňky výživy špatnou zkušenost. To říkáte. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Samozřejmě. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------A jak samozřejmě? Jak jste je aplikovala, co jste pro to dělala? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Už 20 nebo 30 let jsem se snažila kupovat si buď v lékárnách, nebo kdekoliv jinde takzvaný doplňky stravy a různý typy sprejů, počkejte, nechte mě, Vítku, domluvit. Různý spreje, 1200 korun. Prosím vás, otřít si takhle ručičky. Jo? A zhubneš, nebudeš mít chuť k jídlu. Prosím vás, kde to jsme? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Kde to jsme? Víte přece, když říkáte Vítečku, víte, že jsem shodil Vaška Neckáře. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------To vím.

Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Myslíte si, že on používal nějaké extra úplné doplňky nějaké. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No, podívejte, pane Chaloupko, já bych vám jenom chtěla říci, to, že jste zhubl pana Neckáře, neznamená, že zhubnete každého, ano? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------To neznamená, ano, to neznamená. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ono to asi nemusí být jen ve vás, co? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------No hlavně v tom klientovi. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ono to asi bude v tom klientovi, viďte? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Hlavně v tom klientovi, ano. To souhlasím. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak. Dobře. Ne, počkejte, tady pan Chaloupka nám řekne, tak proč si myslíte, že paní Košařová za 30 let nezhubla? Vy jste byla i u nějakých poradců, ne? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Samozřejmě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------A řekněte, kde je chyba? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------No u vás ne, u vás ne. Ale pamatujete si, Vítku, v Salmovský literární kavárně, že jo? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Ano. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Ptala jsem se vás?

Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Ptala. No dobře, ale proč říkáte nějaké... Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Vy jste tam ukazoval knížku hubneme alkoholem. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------No, to je moje vlajková loď. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------No kde jsme to, prosím vás, pane Chaloupka, už jste to dokázal, že někdo zhubnul alkoholem? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Ale to je zbytkové cukry ve vínech a tak to rozbírám celé. Říkám, to je konečná fáze. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, tak pane Chaloupko, podívejte, když to tedy směřuje k vám, ano? Tak co vy tak zázračného, aby na to mohli reagovat odborníci, no ne, doporučujete? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Zázračného. Dělená strava. Dělená strava. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a to je co? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Oddělit ve výživě sacharidy od bílkoviny. Jednoduše tímto způsobem. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a teď nám tak jako když, jo, nějaký druh jídla nám řekněte, co nemáme spolu jíst. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------No oddělit, my dva spolu jíst ne, tak odděleně. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Vy byste se mnou nejed nebo co? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Ale jistěže jedl. A rád. A vy se mnou, to nevím, to se mnou asi těžko. Moje diuretika. No, podívejte se, oddělit sacharidy od bílkoviny, že jo, to je jasné. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. No a co třeba, ten denní jídelníček, ano? Tak pondělí.. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy

-------------------Ne v pondělí. Začínáme ránem. Ráno musí být nějaký starter. To znamená, nastartujeme. A já to mám u svých klientů, všechno to mám skutečně ozkoušeno. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím vás, konkrétně, abychom věděli. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Konkrétně sacharidy, cukry, konkrétně cukry. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale řekněte nám, chápete, aby nemusí být všichni diváci znalí. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Dobrá. Celozrnné tmavé pečivo, celozrnné tmavé pečivo, složené cukry. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak to víme. To není nic nového. To máme jíst pořád. Nejen ráno. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Namaže se to slabě džemem. Tohle třeba. Jablko. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Potom svačina. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Svačina. Zůstanem třeba u ovoce, ovoce, jablko, hroznové víno. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No oběd. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Bílkovina. To znamená maso, zelenina, hlavně maso zelenina, mléčné výrobky. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No, svačina odpolední. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Sacharidy, racio chleby, nějaké třeba müsli tyčinky, tropické ovoce. Večeře bílkovina. Ryba, dušená zelenina, nakládaná zelenina. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. A druhý den to stejné. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy --------------------

To samé, ale jiné recepty. Jiné recepty. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale tak to nevypadá špatně, to byste neměla hlad. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Nevypadá. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a proč tomu nevěříte? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Že tomu nevěřím? Prosím vás, všechno jsem si vyzkoušela. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------No a kde je chyba? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Tolik, tolik, já vám ukážu na kameru, to je jedna. Stovky diet různých. Od Štefana, já nebudu se vyjadřovat, že jo... A tak dále. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pane doktore, tak kdybyste to mohl komentovat. Tady jo, dělená strava začneme. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Tak jako mě fascinuje to, že pro všechny mám stejnou dietu a všem začnu doporučovat něco... Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Prosím? Stejný příjem potravy. Nutriční hodnoty hodnotím, sleduji, dělená strava je od toho, a to bylo od pravěku, dělená strava. Přece jsme všežravci. Dělená strava skutečně aplikovat. V případě, že by byl, pane doktore, někdo... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Chaloupko, jenom nechte pana doktora také reagovat. Tak prosím. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Já myslím, že vždycky je důležitý se podívat příčinu, která vede k tomu vzestupu hmotnosti. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Samozřejmě. To jsme neřekli, že... Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------A podívejme se na to v tý populaci, protože jak říkám, není to o jednotlivých osobách, který představujeme, že hubnou, ale prostě máme zájem ovlivnit těch lidí co nejvíce. A vzhledem k tomu, že v posledních 30, 40 letech to došlo k vzestupu a předtím tady zdaleka takový problém nebyl a máte pocit, že lidé dříve jedli dělenou stravu? Že oddělovali, že je nějakej racionální důvod, proč je

nezbytný...? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------A ne, pane doktore, nejedli? V pravěku třeba nebyla dělená strava? Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Nemusíme jít do pravěku. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------No ale můžeme jít skutečně hodně hluboko. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------To záleží na tom, jestli ulovili toho mamuta nebo neulovili. /Souzvuk hlasů/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Nebo zda měli to tropické ovoce, víte? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------To třeba nebylo v určité lokalitě. Ale byly sacharidy a byly bílkoviny, byl ten mamut. A za tři hodiny šel... Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Ten mamut vydržel dýl. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Ten lovec šel po třech hodinách kvůli trávení a třeba lesním včelám vylízal med, což je sacharid. Nebo si rozemlel první obilí. První obilí, to je sacharid. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Vy říkáte do určité denní doby. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Do určité doby rozvoje gastronomie. Byl rozvoj gastronomie takový, kdybyste byla laskavá, já vám to vysvětlím právě, jo. Jako opravdu. Byl takový rozvoj, že by bylo společně mamutí maso někde na nějakém pařezu společně třeba už s nějakou plackou? Rýžovou nebo kukuřičnou v pravěku? Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Taková německá dieta, že jo. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Tam opravdu jedli děleně. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak prosím, pane profesore. Tomáš KOMPRDA, profesor Mendelovy univerzity v Brně

-------------------Já bych se vás chtěl zeptat, jak tím dělením, vy jste tady třeba zmínil tu snídani, ten chléb, že jo, celozrnný, ale i ten chléb má poměrně ne až tak vysoký, ale má určité procento bílkovin. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Bílkoviny. Samozřejmě. Nic není stoprocentní. Tomáš KOMPRDA, profesor Mendelovy univerzity v Brně -------------------Takže jestli, já jenom pokud rozumím té dělené stravě, tak vy chcete prostě oddělit opravdu bílkoviny, tvrdí se teda, že se tráví jinak, jinde a proč si myslíte, že, to se teda, že jo, ty bílkoviny už se natráví v žaludku, tam ty sacharidy už se začínají v té ústní dutině. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Proto těm bílkovinám pomáháme v těch doplňcích výživy, že /souzvuk hlasů/. Tomáš KOMPRDA, profesor Mendelovy univerzity v Brně -------------------Proč by to mělo vadit, že to nezkonzumujeme teda v jednom jídle? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------No kvůli slinivce břišní. Když si musí vytvořit dvě trávicí prostředí. To přece vadí. Ta slinivka břišní je tak zpomalená, že skutečně to nezvládne. Tomáš KOMPRDA, profesor Mendelovy univerzity v Brně -------------------Slinivka si netvoří žádné prostředí. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Ne? Tak trávicí prostředí je vytvořené. Tomáš KOMPRDA, profesor Mendelovy univerzity v Brně -------------------Slinivka vylučuje své trávicí produkty, že jo, do toho tenkého střeva, kde teda tráví, tam dotravuje ty bílkoviny, tráví tam i ty sacharidy a jako nijak jí... Slinivce bude vadit, když budete konzumovat hodně těch rozpustných sacharidů. S tím bych s váma souhlasil, že doporučujete teda ten celozrnný. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------A já zase s tím, že není nic stoprocentní. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pánové, takže vědecký nebo lékařský podklad na dělenou stravu? Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Já si myslím, že obecně ne. Pokud budu vyhodnocovat pacienty, kteří užívají dělenou stravu a přicházejí ke mně do ambulance, tak v zásadě jim to nerozmlouvám, protože dodržují ty pravidla, které jsou, tak v průběhu těch několika dní dostanou všecky potřebné věci. Ale když to sečteme, tak jedí nízkokalorickou dietu, protože jejich chuťový preference se měněj, nemaj takovou chuť a vydržej to jenom omezenou dobu. Problém u dělený stravy je, že se nedá držet dlouhodobě. Pokud ten člověk má svoje chutě, na který je zvyklý 30, 40 let, tak je to velmi složité u toho dlouho vydržet. A těch pacientů, kteří nevydrží dlouho, je násobně víc než těch, který vydrží dlouho. A pak ty jojo efekty, o kterých tady paní Jílková hovořila, to je daleko horší, než bejt v té váze o něco vyšší dlouhodobě.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak chce pan Osička? Chcete reagovat? Pokud ne, tak zde se hlásil občan. Prosím. nejmenovaná osoba -------------------Zdravím. Dobrý večer. Já bych se chtěl zeptat pana profesora i pana doktora zároveň, jestli by byl tak hodnej a třeba já bych to třeba chápal tak, že třeba i ta dělená strava vás naučí možná i o tom jídle trošku přemejšlet. Naučí vás, co jsou sacharidy, naučí vás, co jsou bílkoviny, naučí vás, co jsou tuky. Tak jestli to třeba není i takovej start do toho právě správně začít? I když to budete dělit, samozřejmě. A i když třeba za rok přestanete. Ale prostě naučí vás to prostě aspoň o tom jídle přemýšlet. A to je myslím základní věc, která třeba paní Kosařový chybí, nebo Košařový. Vůbec, která o tom vůbec nepřemejšlí. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Chybí mi toho hodně, vážený pane. Tomáš KOMPRDA, profesor Mendelovy univerzity v Brně -------------------Můžu zareagovat já? Já si myslím, že tohle není zase výsadou dělené stravy, aby člověk začal přemýšlet o své výživě. To jako pokud někdo má zájem o své zdraví, a to bychom měli mít všichni, tak samozřejmě musí o tom přemýšlet a nepotřebuje k tomu dělenou stravu, může k tomu využít prostě i běžný selský rozum. Jo, tady zatím to ani nezaznělo, ale my mluvíme prostě tady o těch dietách, že jo, hmotnost člověk nabere. Já bych v první řadě řek, že daleko důležitější je vůbec to nedopustit, aby člověk tu hmotnost, protože to léčení té obezity je daleko nákladnější a někdy i, jak tady nakonec vidíme, těžko řešitelné. Ale tady je rozhodující ta prevence, to já s váma naprosto souhlasím, přemýšlet o tom a začít se zajímat teda o své zdraví a včetně teda té stravy. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak když jsme začali probírat ty diety. Tak tady paní Vaněčková, to teď je populární dieta, tedy proteinová, ketonová dieta. Vy na svých stránkách uvádíte, že vede ke zdraví, odbourává škodlivé látky, tak co to je teda? Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Tak když se podíváme na toho člověka, který už k nám přijde jako člověk, který potřebuje řešit nějakou redukci a přijde dáma typu paní Košařové, která má celoživotní zkušenosti, byť třeba chvílemi pozitivní, že se jí podařilo chvilinku redukovat, ale pak se zase vrátila zpátky, plus s nějakou přidanou hodnotou, že jo, s nějakým jojo efektem. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No, dobře. Tak co? Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Tak ten člověk je strašně jakoby demotivován nebo v podstatě ve spoustě případů ten člověk přijde na doporučení, že viděl někoho, kdo zhubnul. Takže zajímá ho... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No, ale paní Vaněčková, kdybyste nám prosím řekla, ta otázka směřovala, o čem je tedy ta proteinová dieta, ano? Že zdravě hubnu, jak deklarujete, odbourávám škodliviny. Tak co to znamená? Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu --------------------

Ta proteinová dieta, když bych to vzala tak jako do důsledku, jak tady říkal Vítek, je to v podstatě oddělení sacharidů od bílkovin. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No podívejte, to je výborné. Tak ale pojďme mluvit opět konkrétně, jaká jídla, ano? Protože ne všichni diváci jsou znalí, proto také dnes máme toto téma, aby měli osvětu. No tak co mají jíst? Ráno, večer. Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Když se na to podíváme zeširoka, oproti dělené stravě v proteinové dietě, pokud člověk redukuje, tak musíme těch sacharidů opravdu ubrat. Takže tam to není o celozrným chlebu, ale v tý proteinový dietě je to víceméně o odtučněných mléčných výrobcích, chleba se tam dá do jisté míry taky doplňovat, ale je to spíš chleba, který si ten člověk musí sám upéct. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a co se tedy jí, paní Vaněčková? Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Zelenina, maso, vejce. V podstatě veškeré potraviny, které se běžně vyskytují... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Chaloupko, ale to vy s tím nesouhlasíte, viďte? S tou proteinovou dietou. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------No prostě zásadně ne. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No, tak to řekněte paní Vaněčkové. Proč? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Protože podle mě to je, je tak milá, mně se nechce ji tady... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak ale jste v Máte slovo, víte. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Támhle se mi to říká lépe. Ne, protože je to prostě, je to hodně velký přísun bílkovin a minimální cukry. Skutečně to se až může dosáhnout na to dno těch výživ, což je minimum 40 gramů na výživu mozku těch sacharidů. To se jede jako každý den takhle silná bílkovinová bez cukrů, bez pečiva, bez rýže? Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Je to, ta dieta je nafázovaná. Záleží na, je to individuálně nafázovaný podle klienta. Člověk, kterej má... Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Vždyť je únava, ledviny, přetížení.

Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Jako nedá se říct, že by ten člověk byl úplně bez sacharidů, toho úplně nedocílíme. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, tak. Kdybyste to tedy mohli okomentovat, ano? Pane doktore, proteinová dieta. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Keto diety jsou založený na tom, že dochází k zvýšenému odbourávání tuků, že nám dojdou sacharidy. To znamená, jakoby ty sacharidy jsou špatně. On je problém takový, že, nebo takhle, výhoda těchto diet je, že ty lidi velmi rychle redukujou, velmi rychle, protože se zbavěj svýho zásobního glykogenu, kterej shodou okolností čistě náhodou váže vodu. Takže první kilogramy tak trošku oplaskne, je šťasten a přichází nadšený, přivádí svoje kamarády do dalšího procesu a tento obchod kvete. Ale keto diety a vysoce redukční diety jsou poměrně starý a známý a my je používáme i pro naše pacienty ve specifických případech, na lůžku, za monitorování a zvláště, pokud ten člověk, jak už bylo naznačený, a tady se překvapivě shodneme, u pacientů, kteří mají třeba cukrovku. Dneska je tady u nás 800 tisíc, milion diabetiků. Těm byste to takhle naordinovala? Ptáte se jich, jestli mají diabetes? Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Samozřejmě. Každej člověk, kterej ke mně přijde, tak já s ním dopodrobna proberu jeho zdravotní stav, jsem ve finále vždycky velmi ráda, když mám i kontakt třeba s jeho ošetřujícím lékařem. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Já jenom, prosím, a co když on neví, že má diabetes? A vy mu to tedy poradíte, prodáte, že, tak ono mu to ublíží. Jak zjistíte, že je zdráv? Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Samozřejmě nevyžaduju od klientů lékařský potvrzení, ale u člověka, kterej už nějakým způsobem má nějakou... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale vy nevíte. Tak třeba k vám někdo přijde a neví, že má cukrovku a vy mu nasadíte tuto pro něj velmi nebezpečnou dietu. Máte nějakou zodpovědnost? Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Já osobně si myslím... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Nemáte zodpovědnost. Protože to je právě problém těch výživových poradců, že vlastně oni nemají žádnou odpovědnost. Jaké máte vzdělání, paní Vaněčková? Protože ona ta výživa skutečně velmi klíčovým způsobem ovlivňuje zdraví, třeba 40 % vážných nemocí, jako je rakovina, cukrovka a podobně, je právě ze špatné výživy. Takže jaké vy máte vzdělání? Ta dieta proto o tom mluvíme, že je velmi drastická pro zdraví, ačkoli vy říkáte, že je velmi zdravá a že odbourá škodliviny. Takže jaké máte vzdělání? Abychom věděli. Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Mám všeobecné středoškolské vzdělání. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka

-------------------A zdravotnictví něco? Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Rekvalifikační kurz. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A to máte kolik hodin rekvalifikačního kurzu? Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Tak to opravdu jsem se nepřipravila, kolik hodin. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak třeba ministerstvo školství absolvuje 150, to není nic vůči vám, to je prostě, že výživoví poradci skutečně nemají páru o tom zdravotním stavu, pane doktore. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Můžu taky se vyjádřit? Já se bych se vás zeptal takhle, už to tady možná padlo o těch ledvinách, tady pán mluvil. Nemáte strach, protože takhle, dospělý člověk potřebuje, protože ten organismus už neroste, že jo, čili on potřebuje na obnovu tkání, dejme tomu o něco víc než půl gramu bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti. Když mu dodáte podstatně více, tak to tělo nejenže teda to nepotřebuje, to by třeba ani tak nevadilo, ale ono se ho musí zbavit, toho přebytku, čili odbourá ty bílkoviny, ty přebytečné aminokyseliny. Jednou z těch zplodin toho odbourání je látka, která se nazývá amoniak. Já to řeknu česky čpavek, že jo, což každý už ví, o co jde. Je to tkáňový jed. Ten se musí teda zase ten náš organismus ho nějak zbavit, což znamená, játra se tím zatíží, která ho musí zabudovat do té močoviny, u těch jater to ještě neskončí, protože se to musí zase ještě vyloučit přes ledviny. Vy jste to tady zmiňoval. Čili nebojíte se, že u těchto diet ti vaši klienti by mohli při dlouhodobém používání těchto diet trpět nějakými...? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Viděl jste...? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Já jsem to viděl na jednom klientovi. Ne, to nebyl můj. Ale jako se dá říct přímo na place kolega, který neustále jenom bílkoviny. Já říkal, to přece není normální, že jo, nemůžeš tu bílkoviny, minimálně dna, nemoc králů a tam je toho více, že jo, přes ty ledviny. Prostě není to zdravé, že jo, polykat tolik bílkovin. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak kdybyste mohla odpovědět. Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Jasně. Bavili jsme se o půl gramu bílkoviny, že je běžný stav s tím, že já těm klientům v tý fázi, kdy opravdu jsou na, striktně na té bílkovinné dietě, tak je to kolem jednoho gramu na kilogram za den toho, té bílkoviny. Takže samozřejmě souhlasím s panem profesorem. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte, pan profesor se vás ptal, jestli si uvědomujete.

Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Samozřejmě. Samozřejmě vím, jak je bílkovina v těle zpracovávána a samozřejmě klientům to dnes a denně vysvětluju, jakým způsobem... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Paní Vaněčková, ale promiňte, proč si tedy, já bych vám doporučovala, víte, aby nedocházelo ke klamání, protože ona ta proteinová dieta, tam se vydělávají velké peníze na těch instantních jídlech. A proč si tedy, neměla byste si vymazat z těch internetových stránek, že je to zdravá tedy dieta, jak zdravě zhubnout a že vám odbourá škodliviny? Poněvadž teď slyšíme, že si můžeme velmi ublížit. Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Já jsem v podstatě nikdy neřekla... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale vy to máte na internetu. Když člověk by se k vám chtěl objednat, tak máte, poradíme vám, jak zdravě zhubnout a že tedy odbouráme škodliviny. Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Proteinová dieta je jedna z diet, kterou nabízím a mám s ní velmi dobrý zkušenosti. A právě klientům, kteří jsou už jakoby skeptičtí a nevědí, co se svojí váhou dělat, tak to jakoby velmi rychle začne fungovat. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak paní Košařová, co říkáte? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Prosím vás, je to, já nechci říkat vrchol hrůzy. Ale já vám dám jeden takovej malinkatej příklad. Já jsem kdysi, to už je 7 let, založila takovej, to nebyl klub, ale... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pojďme ale k tomu, jo? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------No, jdeme k tomu. No a tam zůstaly jsme dvě a jedna 130kilová nebo 128 chodí k takovýhle výživový poradkyni. Na Smíchov jako vy. Víte, co se tam děje? Něco takovýh podobnýho jako vy. Řekne jí přesně všechno tak, jak chce, protože to je byznys. Nevezme si žádný peníze, to je šťastná, ta Hana. Ale potom je místnost hned, kde jsou sušenky, oplatky různé, různé ty vaše produkty, který jsou tak nehorázně drahý. 1800 korun za sušenky, který má jíst dopoledne? No prosím vás, fakt já užívám takový, kde to zase jsme? Jsme v Česku nebo někde v kosmu? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak chcete na to reagovat, paní Vaněčková? Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Samozřejmě. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let --------------------

Těžkej byznys, milá hezká dámo. Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Já na to zareaguju asi takhle, to, že člověk přijde s nadváhou, tak ho stálo taky nějaký peníze. Takže v podstatě to, že se člověk... Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Takže zpátky jako bysme to... Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Takže nemůžeme se na to dívat úplně takhle jakoby z jednoho úhlu. A myslím si, že pokud začnete redukovat a začnete se prostě jinak stravovat, tak zase vás to bude stát peníze. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------To já ráda dám. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak abychom to uzavřeli, vy byste nám mohl, protože jedno to jídlo stojí 65 korun. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Sušenky za 50 korun. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. No 65 korun, je to tak? Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------65 korun, ale když to vezmeme, paní tady zmiňuje konkrétně ty sušenky, tak jsou to proteinové tyčinky. Běžně v různých fitness shopech, určitě mi Vítek dá zapravdu, že ty tyčinky se zhruba v těchto cenových hladinách, ty proteinový tyčinky pohybují, jo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No dobře, ale ono když si to vypočítáme na dny a týdny, tak už ta dieta vyjde. Tak kdybyste nám, co je v těch instantních, protože to jsou také často instantní. Vy inzerujete instantní polívky, instantní palačinky, instantní těstoviny. Jo? Ty pudinky se myslí nemusí dávat do lednice, viďte, vůbec? Tak kdybyste nám, pane profesore, tedy řekl, co tyto prostředky všechno tedy, když je to zdravá dieta, podle paní Vaněčkové, obsahují? Tomáš KOMPRDA, profesor Mendelovy univerzity v Brně -------------------Tak jako já bych vám to rád odpověděl, ale nejdřív, protože my se tady totiž motáme, nedostali jsme se k meritu věci ještě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, my jsme se dostali k tomu, že teď je to velmi populární dieta a skutečně na ní se vydělává, ano, tak pojďme k tomu, jestli tedy občané mají jít do proteinové...? Tomáš KOMPRDA, profesor Mendelovy univerzity v Brně -------------------Člověk má nadváhu nebo dokonce má obezitu, takový člověk je vážně nemocný. Já mám lékařské

vzdělání, sice jenom veterinární, k tomu ještě doplním si nějakou tu chemickou fakultu, takže o té fyziologii, o té biochemii něco vím. Ale když mám frekventanty, já přednáším i na naší univerzitě, třeba univerzita třetího věku tady to a přijdou tam ke mně lidi, abych co jim mám říct, jak je léčit, tak já je pošlu za kolegy tady pana doktora, protože si netroufám nic jako závažnějšího k tomu jim říct, jo. To znamená, že ti výživoví poradci... Ty tyčinky, no tak proč já potřebuju nějaké proteinové tyčinky, když tady jde o to, to je to, co chci říct, že jsme se nedostali k meritu věci. Fyzika, zákon zachování energie. Čili já potřebuju, jestliže chci zhubnout, musím vydat více energie než přijmu. A prostě můžu si ten jídelníček sestavit sám na základě svého selského rozumu. Spočítám si, mám, existují tabulky, kolik kilojoulů má to, kolik má ono. Tady mě překvapilo, že pan Chaloupka s tím alkoholem, protože to je tak energeticky náročné. Takže takto si to můžu. A k tomu pohyb. Pohyb, pohyb, pohyb. A žádné tyčinky, k ničemu. Rostislav OSIČKA, boxer, bronzový na mistrovství Evropy, radí jak zhubnout -------------------Já bych se chtěl zeptat pana doktora, pana profesora, kolik typů diet existuje? Já tady slyším samé diety, které jsem nikdy jako o tomhle neznám. Já znám dietu, tu úplně obyčejnou dietu, tu normální selskou, pevná vůle, strava vyvážená, nepřejídat se, pohyb a to je myslím nejlepší dieta, co existuje. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak já dám, tady pán se hlásil. Prosím. nejmenovaná osoba -------------------Já bych měl dotaz na pana doktora, jak se dívá na rozdílná doporučení dietetická, typicky pitný režim. Nejdříve se doporučovalo pět litrů denně, jinak jste do měsíce na marách. Nyní se říká, maximálně jeden a půl litru a pij jenom, když máš žízeň. Stejně tak máslo, ztužené rostlinné tuky. Dále cholesterol. Nejdřív to byl největší nepřítel, dnes už je vlastně kamarád. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------S tím cholesterolem bych byl velmi opatrný jako kamarád, jo. Ale pitný režim, to je taky takový rituál, jo. Pitný režim má velký význam právě při redukčních režimech, kdy už bylo řečeno, že se ty metabolity vyplavují do ledvin a my tak jak nám nastoupí ty ketolátky třeba v těchto ketodietách, tak on kromě toho ztrácíme pocit žízně, jo. Oni tluměj hlad, ale taky v zásadě, když držíme redukční dietu, tak nemáme dost často ani tu žízeň a jakoby se fixujeme a to je samozřejmě riziko pro lidi třeba s tou dnou nebo s dalšími věcmi, takže tam to má velký význam. Ale jinak se tomu dává příliš velký, jestli má někdo, záleží, jak se potíme, že jo. nejmenovaná osoba -------------------Ale ono to zároveň vyplavuje vitamíny a minerály. Čím víc pijeme, tím jsme průtokovým ohřívačem. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------To je přesně to, co my si neuvědomujeme a tady mluvíme o překyselení organismus. Ten organismus má neuvěřitelnou schopnost udržovat tu vlastní homeostázu. Ale pokud budeme mít čistě neminerální vody, jak se doporučuje, a zvláště u seniorů, kteří už mají třeba nějakou poruchu koncentrační schopnosti, tak se toto může stát, že skutečně ty minerály ztrácí. Ale já se ještě malinko vrátím... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale jenom kdybyste mohl konkrétně odpovědět, kolik tedy? Protože opravdu... Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Záleží na povrchu těla třeba. Protože samozřejmě když je někdo do prostoru hodně důrazný... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka

-------------------Jako velký myslíte. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------No má prostě velký ten objem, tak samozřejmě ztrácí těch tekutin významně více, víc se potí. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak ten kolik? Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------My vídáme od jednoho a půl až dvou litrů, až třeba čtyři litry. A i ty čytři litry můžou být fyziologické, pokud to ztrácí. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak vy asi víc litrů. Jste velmi mužný typ. nejmenovaná osoba -------------------A velmi záležet na okolní teplotě, samozřejmě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak. Prosím, já bych, vážení, my tady máme úžasný příklad, pana Svobodu. Až vám řeknu, co on dokázal, tak já musím zatleskat. Představte si, že pan Svoboda sám, bez výživových poradců, bez lékařů zhubnul za rok, řekněte kolik? pan SVOBODA -------------------90 kilo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak to je, uznejte, to je opravdu velký obdiv. Vy máte sebou i fotografie, viďte? pan SVOBODA -------------------Já jsem si je právě zapomněl v zákulisí. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Aha. No, ale má je naše režie, tak je aspoň vidí diváci. Takže jak jste to, pane Svobodo, dokázal? To opravdu klobouk dolů? pan SVOBODA -------------------Vlastně je to všechno o tom myšlení. Chce to tři důležitý věci. Chce to motivaci, chce to odhodlání a chce to pevnou vůli. Pokud se tyhle tři věci sejdou, tak to člověk už prostě musí dokázat. Motivace je něco, co člověka žene dopředu, co vidí před sebou, i když třeba má pocit, že už nemá ty síly, že to nedává, tak prostě motivace je ten cíl, proč to dělám. Odhodlání, odhodlání je o tý vůli, zase je to prostě odhodlání dokázat to za každou cenu, zjistit ty svoje limity, jestli to vůbec jde. A pevná vůle je samozřejmě o tom, že i když mám plnou ledničku nezdravých věcí, tak tam nejdu, když mám špajz, prostě netřeba vyhazovat, já jsem třeba nevyhodil žádnou, žádný kalorický potraviny, nic a dokázal jsem se tý ledničce vyhejbat, prostě přestal jsem jíst po osmý hodině večer, jedl jsem menší porce, vynechal jsem smažený jídla, sladký jídla, pečivo, přílohy a ono to prostě šlo. První měsíc byl krutej. To jako byl šílenej detox. A chodil jsem spát hladovej, šilhal jsem hlady. Ale po tom měsíci si to tělo

tak zvyklo, že už prostě nevyžadovalo to, co dřív. K tomu jsem přidal pohyb, sport. Se 190 kilama se pochopitelně těžko shání nějakej přístroj, tak jsem začal běhat po našem sídlišti. Prostě mám z pokoje výhled na les, tak jsem se hezky proběhnul k lesu, dvakrát, třikrát denně. Bydlím v devátým patře, tak do schodů. A najednou jsem zjistil, že mě to začíná bavit, že postupně si k tomu sportu buduju vztah a teď si bez sportu prostě neumím představit ten život a je to úplně jiná změna. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No to je, opravdu klobouk dolů ještě jednou. To je velký obdiv. Ale paní Košařová, no tak si popovídejte s panem Svobodou. Jak to, že pan Svoboda to dokázal a vy ne? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Prosím vás, já ne jeden klobouk, ale sto klobouků dolů. A obdivuju vás. To opravdu. Poradíte mi? Poradíte mně, takový...? pan SVOBODA -------------------Jak říkám, je to o tý hlavě. Je fajn tu motivaci. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Otevřetej mi ten můj mozeček? pan SVOBODA -------------------Můžu to zkusit, ale prostě je důležitý najít si ten cíl. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Dostanete Nobelovu cenu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte. Paní Košařová, ale poslouchejte. pan SVOBODA -------------------Je důležité najít si ten cíl, proč to dělám, prostě vidět za tím, jak to bude vypadat, až toho dosáhnu. A i když jsem třeba při tom běhání už kolikrát byl se silama u konce, tak prostě najednou v tý hlavě jsem viděl, jak to bude třeba úžasný, až se vejdu do obchodu s normální konfekcí a budu se moct normálně oblíct. Já znal nakupování jenom v nadměrných oděvech, takže jsem si třeba, když mi docházely ty síly, tak jsem si představil, jak vejdu do toho obchodu, budu si tam moct zkusit všechno, budu se moct oblíct. Nebo jsem si představil, začal jsem toužit po rodině. Představil jsem si prostě, proč to dělám. Láska, chci rodinu. Je to prostě o tý motivaci. Tu jakmile si najdete, tak já 28 let, já přešel z dětský obezity plynule do dospělý. Já 28 let jsem prostě byl takovej, jakej jsem byl. A ono prostě v patnácti letech jsem byl na 125 kilech, když mi bylo 20, tak už jsem měl kolem těch 170 kil. Takže došlo to až na těch 190. Mohl jsem to řešit dřív, ale nebyla ta motivace. Nenašel jsem si tu motivaci. Jakmile si člověk najde tu motivaci, přijde i to odhodlání. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Takže vlastně jde o to, paní Košařová, když teda budete mít chuť na to jídlo, tak si musíte něco představit. Je to tak? Co jste chtěl. pan SVOBODA -------------------Přesně tak. Nějaká vizualizace prostě toho, jak to bude vypadat.

Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Dobře. Budu se snažit. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Co byste chtěla, paní Košařová? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Já? V životě? Já už jenom zdraví. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No jo, no tak pak vidíte dort, chápete, chci být zdravá, si říkat. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------No, už se snažím ho nevidět. Ale je to strašně složitý. Je to strašně složitý. pan SVOBODA -------------------Ze začátku jo, no. Jak říkám, já ten první měsíc, to bylo šílený. Rostislav OSIČKA, boxer, bronzový na mistrovství Evropy, radí jak zhubnout -------------------Co třeba, paní Košařová, když byste si večer sedla k televizi a máte hroznou chuť na jídlo, na něco prostě třeba tučnýho, sladkýho, dáte si kedluben, když si ji nakrájíte nebo ředkvičku, papriku a budete zobat a ten mozeček trošku oblbnete, on vám vyšle impuls do těla, aspoň na chvilku vás to zasytí. Co říkáte? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Pane Osička, vy si myslíte, že jsem tak blbá. Vy si myslíte, že to nevím všechno? Vy si myslíte, že to nepraktikuju. Vy si myslíte, že tam sedím a požírám si někdy nějaký dortíky? Rostislav OSIČKA, boxer, bronzový na mistrovství Evropy, radí jak zhubnout -------------------No tak a proč jste taková? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------To vám může říct můj manžel. Vždyť jsme spolu 20 let. Víte, co, pardon, víte, co jsem? Vynikající česká kuchařka. Vždycky mi bylo vtloukáno do palice... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No dobře, ale paní Košařová, počkejte, pojďme k tomu, to je dobré místo. No ale váš pan manžel, že, ten nebojuje. nejmenovaná osoba -------------------Manželka zkoušela, opravdu zkoušela všechny možný diety. Poradci byli u nás. A třeba její tety praktikovaly pomerančovou dietu. Vyjely do Řecka na pomeranče, tam nastalo to, že jim sebraly pasy, nechaly je tam dělat brigádu 14 dnů a přijely hubené. Takže těm se to takhle povedlo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a proč si myslíte, že vaše paní manželka to není schopná teda dodržet? Večer může jíst tedy

zeleninu. nejmenovaná osoba -------------------Tam chybí to poslední, tam chybí, co pan Svoboda dokázal, ten pohyb. A když má prostě kolena na operaci, nemůže se hejbat, tak co má dělat jako, že jo. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Jestli mohu, já jsem i takhle, když jsem byl s Vaškem Neckářem, tak to hubnutí šlo i bez toho pohybu. Tam byl zakázaný pohyb po té mozkové příhodě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak pane doktore, ale pojďme k tomu... nejmenovanáí osoba -------------------Proč byl zakázanej ten pohyb po mozkové příhodě? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Byl zakázaný. To už zase není až tak moje záležitost. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------To mně přijde úplně anomální, když mi po mozkový příhodě se snažíme ty lidi rozhýbat, vrátit do života. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Měl zakázaný pohyb, opravdu. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Zvláštní. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------No tak zvláštní. Opravdu takhle to bylo. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Zareaguju na to fantastický teda zhubnutí. To je skvělý. Važte si toho, že vaše klouby vydržely běh ve 170, 160 kilogramy, protože drtivý většině našich pacientů by to nevydrželo. Chůzi po schodech v takovýhle hmotnosti my nedoporučujeme, ačkoliv se to dočteme. Ale říkám, každej ten příklad, že klouby jste měl zdravý, chrupavky máte pravděpodobně dobrý. Držte se. A jenom ono vy nejste úplně vyléčený, že jo. Ono ty geny, které vedly k tomu a ty podmínky, které vedly k tomu, že jste přibral, vás budou provázet celý život. A pokud vy polevíte z nějakejch důvodů, bude demotivace, tak to půjde nahoru. Tak jenom vás, řeknu, když by to šlo nahoru, nebojte se zavčasu vyhledat pomoc, protože jste udělal obrovskej kus práce a nestyďte se za to, že se nedaří, protože to je to, co nám se stává, že i když ti pacienti zhubnou, tak se bojej za náma přijít. A to není potřeba. A máme psychology. Ono je velmi důležitý si uvědomit, že to jídlo, jak vy říkáte, večer, ono to zní hezky, pravdivě, ale já se přiznám sám u sebe, a to zase, nemá to bejt příklad, prostě mně to takovou tu radost u tý televize neudělá, že jo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tam se hlásí pán. Prosím.

nejmenovaná osoba -------------------Dobrý den. Dobrý večer teda. Já jsem se chtěl zeptat paní Košařový, jestli když teda říká, že vyzkoušela všechny diety a tohleto, jestli u toho zkoušela nějak sportovat? Chápu, že třeba máte ty kolena. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Já vám hned řeknu. Já vám hned řeknu. Já jsem zkoušela úplně všechno, co se sportu týče, tak to víte, samozřejmě, když jsem měla třeba ještě 90 kilo, tak to šlo. Ale už jako 115, to špatně. Ale jelikož mám ráda zvířata a máme doma psa, tak musím s ním na kole. To jezdím třeba okruhy, bydlím v Lipencích, jezdím, já nevím, řekněme 5 kilometrů. Kolo mi jde. Ale už bohužel jako nic jinýho. Plavání, samozřejmě plavání mi jde. A to víte, vy si třeba o mně budete myslet, že jsem nějaká divná ženská, ale já jsem velmi optimistická, velmi učenlivá, ráda přijímám a hrozně ráda jsem tady mezi váma. A chtěla bych, promiňte, jsem tady taky proto, abych teda se nestydím, ukážu českýmu národu i tlustou bábu, blbou, pitomou, dobře, ale jsem tady. A chtěla bych to dokázat. Prosím vás, prosím vás, pomozte mi. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak paní Košařová, my si velice vážíme, že jste sem přišla, protože vy vlastně reprezentujete spoustu... Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Tlustejch bab. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, ne, ne. To vypadáte půvabně. Tak vám to musím říct. Jste velmi elegantní, to ano. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Děkuji vám. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------To je neoddiskutovatelné. Tak jak, když teda paní Košařová by měla, jo, chce pomoct. Rostislav OSIČKA, boxer, bronzový na mistrovství Evropy, radí jak zhubnout -------------------Paní Košařová, máte psíka doma? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Máme. Rostislav OSIČKA, boxer, bronzový na mistrovství Evropy, radí jak zhubnout -------------------Chodíte s ním na procházky? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Nemůžu moc už chodit. Moc ne. Kolo. Slyšel jste. Třikrát denně kolo. Dělám na zahradě. Rostislav OSIČKA, boxer, bronzový na mistrovství Evropy, radí jak zhubnout -------------------Kolo výborně. Doporučuji.

Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Máme dvě zahrady. Pracuju. Nejsem líná ženská. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Paní Košařová, vy třikrát denně jezdíte na kole? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Ano. Ano. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A jak dlouho jdete na tom kole? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Na tom kole jedu tak nejvejš můžu čtvrt hodiny, protože jsem po ozařování kolene. To je poslední štace před endoprotézou, rozumíte. Rostislav OSIČKA, boxer, bronzový na mistrovství Evropy, radí jak zhubnout -------------------To je problém, no. To je problém. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Ale to je nepodstatný. Podstatný je, že jsem to neměla nechat takhle daleko dojít. To je podstatný. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Paní Košařová, tak jaký ten pohyb, vážení, jo? Rostislav OSIČKA, boxer, bronzový na mistrovství Evropy, radí jak zhubnout -------------------Co plavání? Voda? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Jezdím. Jezdíme k moři, pojedeme teď zkusit, co udělá studený moře. Mám jít do studenýho. A budu se snažit, seč budu moct. Dám za to všechno na světě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte, ale tak ať pan Chaloupka. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Nemusíte za to dávat všechno. Tak to zkusíme v příštím týdnu, domluvíme se. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale pane Chaloupko, tak to tady mluvíme, vy byste si naháněl klienty. Zoufalé klienty. Že vám není toto... Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Tak si dáme, že bez nároku na honorář. Bez nároku na honorář, jo? Klidně.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, podívejte, pane Chaloupko, vy nemusíte, ale nic takového. Ne, počkejte. Vážení, ale toto, promiňte /souzvuk hlasů/. Mně se tohle nelíbí, protože víte co, pane Chaloupko, když máte tak skvělou radu, tak ji řekněte tady prosím veřejně. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Jak skvělou radu? Ten můj přistup s tím klientem, přece vyslechnu si ho. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a jaký to je přístup? Takže... Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------No musím vědět, jak říkali zase tady kolegové, vždyť říkali, co se všechno musí podstoupit. Musím vědět, jestli ten, jestli je tam cukrovka nebo jaký má postižení, trombóza, co tam všechno je. Klouby. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No dobře. No a co teda, jak, tak budete nějak jako dozorovat paní Košařovou, aby v noci nejedla? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------No dozorovat výživu, od rána se sestaví recepty. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a co když to paní Košařová nebude dodržovat? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------To už je problém... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale asi to nebude dodržovat. Já teda vám nechci křivdit, ale... Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Ale vždyť ti moji klienti to většina... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A proč to dodržují, že se bojí, vy je nějak bijete nebo, jo? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Myslíte? Vždyť já na ně nedosáhnu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Podívejte, pane Chaloupko, jde o to, že skutečně je problém v tom... Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------No jenom tady v paní Košařové je problém.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne. Ano, tak je nějaká rada, pokud ten pacient nechce? Rozumíte, když to nevydrží. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------No když nechce, tak není. Tady se mi líbí pan Svoboda, že si našel tu motivaci, něco prostě, za čím jde. Paní Košařová, poslouchejte. Vždyť vy neposloucháte. Opravdu musíte si teda nějakou tu motivaci najít, nějakou skutečně zkusíme najít. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Co myslíte? Lásku? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale paní Košařová... Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Řekněte mi. Vždyť vy jste takovej chytrej člověk. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Nevím co. Máte manžela úžasného. Takže samozřejmě, zdraví. Abyste tady co nejdéle vydržela. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane doktore, chcete na to zareagovat? Počkejte, paní Košařová, pojďme jak motivovat tedy paní Košařovou? Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------My v naší praxi, a obezitologie je multidisciplinární obor, tak máme mezi sebou psychology a možná, že by velmi stálo zato podrobně rozebrat nejenom celý váš ten životní styl a to jídlo s psychologem a zjistit ty příčiny, proč to třeba někdy sáhnete po tom, co víte, že úplně není to pravý ořechový, co to vyvolává a spíš odstranit tu příčinu, aby vám to šlo jednodušší. Ale problém je jinej, pokud se nemůžete hýbat a máte za sebou opakovaný diety, tak vlastně přece ten váš úsporný genotyp, který ty pacienti mají, vede k tomu, že se adaptujete na dietu. Prostě se přizpůsobíte, jo. A v tu chvíli máte ten klidový energetický výdej, máte prostě nízký a nemáte svaly pořádně, protože když s těmi klouby nehýbete, tak ty svaly tam nejsou prostě, takže nevydávají tu energii. A my je potřebujeme vytvořit specifickýma třeba cvičeníma v místech, který můžou. A tam už u vás bych teda vyhledal fyzioterapeuta radši popravdě, protože přeci jenom ta bude spousta problémů s kloubovým aparátem. A jenom bych opatrně s tím plaváním. Je úplně geniální jako doplňková činnost, ale žádný vodní živočich není hubený. Pozor na to. Takže bude-li trávit hodiny ve vodě, byť bude to únava, tak dostane velký a vodní živočichové nejsou hubený. Rostislav OSIČKA, boxer, bronzový na mistrovství Evropy, radí jak zhubnout -------------------Já to myslím kvůli kloubům. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------No jako určitě jako doplněk k pohybu a k dalším, ale suchozemská příprava je základ. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Takže pokud někdo chodí každý den plavat třeba hodinu ráno, tak...

Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Tak to hubnutí úplně neprospěje. Má to pozitivní na kardiovaskulární, respirační aparát, ale na vlastní hubnutí to efekt mít moc nebude. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak prosím. Vy jste se hlásila. nejmenovaná osoba -------------------Dobrý den. Já jsem měla 105 kilo a zhubla jsem to a myslím si, že jsem si je fakt poctivě vyžrala. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No to jo. To taky musíme zatleskat, viďte. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Jste kouzelná. Nejen že jste krásná, ale kouzelná, štíhlá. nejmenovaná osoba -------------------Já jsem si to fakt vyžrala, takže prostě to jde. Fakt to jde dolů. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Počkejte, jak jste se vyžrala? nejmenovaná osoba -------------------Já jsem chodila do STOBu, tam mi poradili, jak mám jíst. Pak jsem to hubla nějak sama. Ale funguje to. Pak se mi to zastavilo a teď držím keto dietu a já musím teda říct, že to je bezvadný jako. Fakt to je bezvadný. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale my jsme slyšeli přeci jenom, že zdravotně, vy jste mladá, že zdravotně... nejmenovaná osoba -------------------Já na to musím teda říct, že během prvních dvou dnů mi zmizel veškerej ekzém. Opravdu veškerej. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, podívejte, já bych tady opravdu, poprosila bych, už jsme to tady probrali, já to nebudu opakovat. Slyšela jste, že ze zdravotního hlediska to není vhodné vlastně pro klienty, kteří mají zdravotní problémy a třeba o nich nevědí. Tak to už je úplná katastrofa. To jsme slyšeli. Tak my tady máme i terapeutku ze STOBu, vy právě pracujete s tou psychikou. Tak proč vlastně, je to opravdu psychické, když se někdo přejídá? Jana DIVOKÁ, terapeutka STOB, od dětství se potýkala s nadváhou -------------------Tak většinou to tak bývá. Já tady takovou jednu věc. A to je třeba i na pana Chaloupku. Jak byste jinak postupoval tady s paní Košařovou, co byste dělal jakoby jinak, než to co vyzkoušela. V tom je totiž kámen úrazu. Jako dělat to asi nějak jinak. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy

-------------------Vůbec neznám tu osobu. Nevím, neznám. Povídat si s ní, zase jak říkali páni, to je jasné, že povídat si s tím člověkem, povídat. Tam je psychika. To je třeba i z dětství. Víme, často to je z dětství prostě, že jo. Prostě tam je to někde. Jana DIVOKÁ, terapeutka STOB, od dětství se potýkala s nadváhou -------------------Já bych spíš tam hledala zdroje řešení té situace a hledala bych, jak správně řekl pan Svoboda, motivaci. Motivaci a to je už je jedno, jestli bude zdravý, jestli opravdu to byla rodina nebo nějaké vztahy uspokojivé. Hledala bych motivaci a hlavně bych hledala způsob, nějakou cestu, kterou by to šlo. A já bych teda postupovala více z té psychické stránky, když selhala všechna ta doporučení a diety. Protože člověk to vydrží chviličku, že jo. A pak jde na nějakou oslavu, tam nemůže dodržovat dělenou stravu, přejí se a takové to černobílé myšlení mu říká, už jsem to všechno nezvládla, tak začnu znova od pondělí. A to jsou právě ty skoky, kdy ti lidé to nedokáží jakoby dodržovat dlouhodobě. Což jsme slyšeli, že pak vede k jojo efektu. Tak já si spíš myslím, že spíš hledat s těmi lidmi nějakou vyváženou cestu. A jde taky o cíl, jaký si ti lidé stanoví. Když budete mít cíl, že zhubnete 80 kilo, je to strašně moc daleko. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No dobře, ale rozumíte, že to, ale pojďme k tomu, ta paní Košařová, vidíte, tady deklaruje, říká, dala bych všechno na světě, jo. Zdá se, že tedy chce, ale proč vlastně nechce? Poněvadž to si, paní Košařová, nebudeme nalhávat, že? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Nebudeme. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------To jako vy chcete, ale najednou večer u televize. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Ne. Ne. Ne. To tak není. Já tady nemůžu přesně říct, vím samozřejmě, znám dokonale, vím, co v tom je, samozřejmě, jste rozumná, jste mladá, jste podnikavá. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ne, pojďme konkrétně pro ty diváky. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Ano. Já to řeknu, já to řeknu. A víte otevřít si mozek, to je velmi důležitý. Otevřít si ten mozek. Všechno to je, víte, změňte tělo, změňte mysl. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Takže opět se vracíme vlastně i k té návštěvě psychologa, pane doktore. Pokud je to tak. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------No já ještě do toho vstoupím. Ono my začínáme leckdy i u těchto pacientů s pohybem, protože on ten pohyb, když je dobře nadávkován a definován s omezením těch zdravotních rizik, tak on působí taky antidepresivně a protistresově a nám se zcela jednoznačně ukazuje, a tam mně třeba chybí spolupráce s fitness sektorem a lékaři, o kterou jsme se opakovaně pokoušeli a nezadařila se, aby oni s nima cvičili podl enašich doporučení, protože pak ta doporučení dietní se dodržet dají daleko lépe, protože ten organismus si automaticky říká, že potřebuje víc proteinů, ale i sacharidů, který umožňujou ten pohyb. A nezačínat hned s těma dietama, protože tady, ještě odpovím na vaši otázku,

ano, rituál dělený stravy a jakýkoliv diety může ty pacienty přivést k tomu, že se nad tím zamyslí a budou ji dodržovat. Já svým pacientům, i když ta strava je jenom trošku rozumná, a dělená strava aspoň nějaký základ má, že tam většinou dostanou všechno, tak když jim to vyhovuje, tak jim to neberu hned. Ale jak jim to přestane vyhovovat, tak musíme individualizovat s jejich jídelníčkama, chutěma, aby to vydrželi dlouhodobě. Takže ten rituál může mít i pozitivní. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak poprosím další dotaz. Prosím. nejmenovaná osoba -------------------Dobrý večer. Já nemám dotaz, já bych spíš chtěla připojit vlastní zkušenost. Budu reprezentovat svůj vlastní názor. Zastala bych se trošku zase paní Vaněčková a její keto diety. Protože já jsem třeba nikdy nemusela řešit problémy dvaceti kil nebo třiceti navíc, ale řešila jsem třeba problém přechodu z malého města do Prahy, kdy jsem vlastně na malém městě měla spoustu pohybu, všude jsem chodila pěšky, kdežto teď prostě sednu na MHD a ten pohyb je o hodně menší. Takže prostě keto dieta mi pomohla. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Prosím vás pěkně, já tady prosím, kdo je zdravý, mladý, ne, protože to je nutné, ano. My jsme tady slyšeli lékaře a pravděpodobně, pokud je tam obecná prostě to, zdravě zhubnete, vaše škodliviny odplaví tělo. Slyšeli jsme, že je to pro některé občany, kteří mohou být nemocní, nevědí o tom. I to řekl pan Chaloupka. Zažil skutečně zdravotně nebezpečné, ano. Takže toto je nutné, aby to tady zaznělo. Pokud jste zdravá, nemáte silnou nadváhu, prosím, můžete jít k paní Vaněčkové, ano. Ale nám jde o občany, ano, aby opět tady nedošlo k obchodu s nadějí a ještě si u toho zničili zdraví. Je to tak, pane doktore? Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Oni jsou zase sofistikovaný ty velmi nízkoenergetické diety. Jak jste říkala, ty instantní, který jsou drahý, oni zase ale obsahujou i ty důležité látky. Pro mě je nebezpečnější ta keto dieta jenom prostě z kuchyně. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, tak vážení, další věc, ke které se musíme dostat, a to jsou různé ty potravinové prostředky, co vám prodají v lékárně. Tak všude mám, konzultujte s lékařem nebo lékárníkem. Já přijdu k lékárníkovi, dobrý den, máte něco na hubnutí a oni vám tam dají těch přípravků za 500, za 1000. Řekněte, rozmlouval vám někdy lékárník, nekupujte si to? Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Ne, nikdy. Ne, ne, ne. První byl, pardon ještě, já to jenom řeknu. Nikdo mi to nerozmlouval. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak a o to jde. Tak ale jaksi, pane profesore, kolik z nich je účinných, prosím? Tomáš KOMPRDA, profesor Mendelovy univerzity v Brně -------------------No, já to řeknu takhle, zase abysme pořád se drželi toho jádra věci, taky i za sebe bych pochválil pána, který teda zhubl tolik. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pana Svobodu, ano.

Tomáš KOMPRDA, profesor Mendelovy univerzity v Brně -------------------Pana Svobodu, který teda jednoznačně to tady naznačil. Pevná vůle, motivace, rozumná strava a jestli jsou takové přípravky, skutečně můžou být některé látky, které jakoby jsou, trošku to budou podporovat, ale to je zlomek procenta toho, co tady už bylo řečeno. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No dobře, ale má to, my se teď držíme těch přípravků. Tak máme si je kupovat, nemáme? Tomáš KOMPRDA, profesor Mendelovy univerzity v Brně -------------------Rozhodně ne. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a proč ne? Tomáš KOMPRDA, profesor Mendelovy univerzity v Brně -------------------No protože jak říkám, k tomu, jestli já budu prostě obézní a budu chtít zhubnout, tak se budu muset motivovat, budu muset hodně přidat teda na fyzické aktivitě. A ty přípravky mi tam budou hrát, dejme tomu, setinu procenta toho zhubnutí. Možná ani to ne. Takže je to naprosto bezvýznamná věc pro mě, když budu chtít hubnout. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak. Kdo chce diskutovat? Kdo má mikrofon? Prosím. nejmenovaná osoba -------------------Dobrý večer. Já jsem se chtěla jenom ještě vrátit, já jsem potkala Vítka Chaloupku a díky němu jsem poznala dělenou stravu. Držím ji už asi přes rok a rozhodně nehodlám jako s tím končit. Já jsem měla díky tomu nějaký osobní úspěchy a opravdu, jak tady sedí vedle mě kolega, tak jde jenom o to vydržet. Je to v hlavě. To je stejně jako když chce člověk přestat kouřit. Je to stejné prostě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A vy se věnujete nějakému sportu? nejmenovaná osoba -------------------Já se věnuju ragby. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ano. No tak taky vy se hýbete, viďte? Tak to kolik hodin denně? To se pak hubne, rozumíte. Tak prosím, vy jste taky chtěl hovořit. Ano. Prosím. nejmenovaná osoba -------------------Já si myslím, že základ je v tom mít to v tý hlavě právě. Takže když paní Košařová tady mluví o tom, jak všechno vyzkoušela, tak kdyby to opravdu chtěla, tak by zhubla. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ovšem otázka je, aby to člověk, rozumíte, chtěl i... nejmenovaná osoba

-------------------Musíte to opravdu chtít. Rostislav OSIČKA, boxer, bronzový na mistrovství Evropy, radí jak zhubnout -------------------Vy tomu nevěříte totiž, paní Košařová. To je to, to je chyba. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Já jsem tolik zklamaná z tohodle všeho. Nejen co jsem utratila, to není tak podstatný. Protože víte, už taky jdu ke konci života, tak bych doopravdy chtěla zhubnout a udělám pro to všechno. Já jsem silná ženská. Já už jsem v životě něco dokázala. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak jak byste to okomentovali. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Vždyť to říká Rosťa, tady Honza /souzvuk hlasů/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Vážení, ještě bych ráda probrala jojo efekt rychle. Tak paní Vaněčková, vy říkáte vlastně, že ten jojo efekt, že s ním člověk musí počítat. Jana VANEČKOVÁ, výživová poradkyně, propaguje proteinovou dietu -------------------Určitě. Pokud tělo nějakým způsobem ošálíme nějakou dietou, prostě že mu najednou na nějakou určitou dobu snížíme kalorický příjem nebo změníme vůbec složení stravy, a pak se najednou vrátíme ke knedlíkům, ke svíčkový, k vepřový a podobně, tak to tělo má výbornej paměťovej efekt, takže jako samozřejmě ví, že najednou dostalo něco, co se mu delší dobu nedostávalo a ten jojo efekt prostě přijde. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale vy říkáte, že nemusí být jojo efekt? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Z toho zase, z tý praxe, co prostě já, tak nebudeme se bavit o dělené stravě, o nějakém určitém přístupu, pohledu na potraviny, na nutriční hodnoty, ať se opravdu nemusíme takhle, tak nemusí být jojo efekt. Nemusí nastat, nemusí rozhodně nastat. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a kdy teda, kdy nastává? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Jak říká kolegyně, nastává tam, když je to někde od bodu A do nějaké bodu, že to bereme jako časový úsek. Redukci, shození váhy, prostě nějakým způsobem se zlepšit. Najednou k tomu dojdeme a když zase budeme jíst, jak jsme jedli, to je ten jojo, bubu, huhu efekt, mozek efekt. Ale když jíme správně už celou tu dobu s tou dobře propracovanou výživou, která je nastavená, tak to nemusí nastat. Jedeme dál. Stává se to životním stylem. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Pan profesor.

Tomáš KOMPRDA, profesor Mendelovy univerzity v Brně -------------------Já jestli můžu se k tomuhle vyjádřit. Tady zas vidím taky jedno nebezpečí od těch takzvaných výživových poradců některých, že oni řeknou tomu klientovi, tak když budete postupovat podle mně, zhubnete za takovou a takovou dobu o tolik a tolik kilo. A většinou tyhlety požadavky jsou nereálné. A ten pacient právě když vidí, že prostě, že to neplní, tak tam zas nastoupí už rezignace. Což znamená, jedna z důležitých věcí dát při tom zhubnutí, při tom svém plánu, zase je to v té hlavě, si dát reálné možnosti, jak, o kolik zhubnout. Čili takhle zase ty příklady, přijďte k nám, za 14 dní zhubnete o 10 kilo. To je prostě nereálné a špatné. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak prosím vás, teď kdybste mně mohli velmi stručně, jo, diváci, otázky. Co dělat, když mám najednou nepřekonatelný hlad? Jo, prostě to nemůžu vydržet. Znáte to. Prostě záchvat. Tak pane Osičko. Rostislav OSIČKA, boxer, bronzový na mistrovství Evropy, radí jak zhubnout -------------------Když mám velký hlad... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Najednou. Prostě už to nevydržím. Rostislav OSIČKA, boxer, bronzový na mistrovství Evropy, radí jak zhubnout -------------------Tak jdu do lednice, vytáhnu si litr vína, dobrého bílého z Moravy. Eva KOŠAŘOVÁ, s nadváhou neúspěšně bojuje 30 let -------------------Co když nepiju a nepiju vůbec alkohol. Nepiju kafe, nekouřím. Rostislav OSIČKA, boxer, bronzový na mistrovství Evropy, radí jak zhubnout -------------------K tomu si dám prkýnko, něco uzenýho, zobnu si. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No počkejte, ale já mluvím o těch... Pane Svobodo, co jste dělal, když jste měl nepřekonatelný hlad? pan SVOBODA -------------------Jak říkám, já jsem ho měl hlavně navečer, tak nejlepší bylo jít spát, zaspat to a ráno si pak dát snídani. A to pomohlo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak jenom vy jste chtěla, ale velmi stručně. Já už musím končit. Prosím. nejmenovaná osoba -------------------K tomu nepřekonatelnému hladu, to už je úplně špatně, když máte nepřekonatelnej hlad. Vy se musíte stravovat tak, aby ten hlad nebyl takový, abyste měla stále přísun nějaký potravy a abyste neměla vlčí hlad. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale člověk má dny, kdy...

nejmenovaná osoba -------------------Nemá. Když si to umíte zařídit třeba podle pana Chaloupky, tak nemáte. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Jo, podle pana Chaloupky. A co třeba ženské hormony a podobně? Tak vážení, počkejte, ještě budete. Tak dále nepřekonatelná chuť na sladké. Tak to máme dělat co? Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------No to bych mohl poradit, jestli... To když je, já nevím, jak vy s tím budete souhlasit. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale stručně. Já musím končit. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------Jednoduché cukry. Sušené rozinky, borůvky, brusinky, tohleto mít při sobě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale ono to je taky kalorické, to sušené ovoce. Vít CHALOUPKA, fitness trenér, odborník na hubnutí, zastánce dělené stravy -------------------No, ale vemte si, je to jednoduchý cukr, který se rychle spotřebuje. Já nevím, jako já mám... Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------My se snažíme identifikovat příčinu, protože pokud je to právě často a rozlišit hlad a chuť je někdy daleko důležitější než hledat nějakej recept. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale pane doktore, vy taky máte někdy nepřekonatelnou... Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Chuť. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Chuť. Tak zas z toho nedělejme zdravotní problém. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------No musím to identifikovat, jestli to je často a jestli se tomu dá bránit. A jestli mi psycholog může pomoci to nějak vyřešit. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak taky k psychologovi. Všichni pojďme, všichni půjdem k psychologovi po skončení, nebo k psychiatrovi. Ano. Ale pojďme ještě poslední věcí, vážení, tedy pravidlo. Ano, ale už... Tomáš KOMPRDA, profesor Mendelovy univerzity v Brně --------------------

Co tam právě dáma z publika, ta říkala, ta to velice trefně vystihla, že tomu se dá zabránit, když budu konzumovat, tu svou denní stravu si rozdělím do více malých porcí a budu omezovat směrem k večeru, že jo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. A pane doktore, úplně závěrem velmi stručně. Co tedy je nejdůležitější tak na začátku, když se člověk rozhodne, že zhubne, tak má hned od zítřka, velmi stručně, kdybyste mohl. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Má začít analyzovat svůj režim. To znamená opravdu, opravdu všechno co do pusy, to dát na papír. Pokud je to chuť na sladký, udělat tam křížek, pokud jsou to chutě, křížek. A pokud ta stránka připomíná piškvorky, jsou tam křížky, tak skutečně spíš psychologický postup než dieta. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. A asi, asi není ani dobré říci, že od zítřka všechno změním, začnu cvičit, začnu míň jíst. Asi by ten nástup měl být postupný. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Ta analýza by měla trvat jeden až dva týdny. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale po té analýze, potom, rozhodnu se zhubnout, tak není dobré hned to vzít šmahem všechno. To dlouho nemá výdrž. Martin MATOULEK, předseda Čs. spol. tělovýchovného lékařství, obezitolog -------------------Dieta 10 % celkový energie se dá vydržet. O moc delší dlouhodobě, pokud mám přidat pohyb. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Takže postupně. Tak milí diváci, já vám budu držet palce. A příští týden se budeme věnovat tématu, a to jsou, jak víte, skandály v mládežnickém sportu, skandály v hokeji. Budeme se věnovat i tomu, jestli je sportování dětí jen pro bohaté. Pokud nemáte peníze, tak vaše dítě se nedostane do reprezentace, nemá šanci dělat vrcholový sport? Takže korupce a skandály ve sportovních klubech. Bude tady ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek. Přijďte s ním diskutovat, přihlašte se na telefonu 261 13 77 66 nebo na e-mailu mateslovo@ceskatelevize. Milí diváci, já vám děkuji, těším se na vás, myslím na vás a vy už víte, že ve čtvrtek Máte slovo. Na shledanou.

Regionální potravina Plzeňska 14.5.2015

ČT 1 str. 8 18:00 Události v regionech - Praha

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tomáš VZOREK, moderátor -------------------8 výrobců z Plzeňského kraje dostane pro letošní rok ocenění Regionální potravina. Do šestého ročníku soutěže bylo přihlášeno téměř 80 produktů. Mezi nejsilnější kategorie patřily masné výrobky. Projekt ministerstva zemědělství podporuje hlavně malé a střední zemědělce. Značku Regionální potravina má v současnosti necelých 500 výrobků z Čech a Moravy. David HAVLENA, redaktor --------------------

Přešínská játrovka, zelný salát s koprem nebo nebílovský mošt s příchutí jablko - hruška. To jsou tři z osmi nově oceněných regionálních potravin. Ladislava ŠILHAVÁ, spolumajitelka Řeznictví a uzenářství Herejk -------------------No každopádně má svou specifickou chuť. David HAVLENA, redaktor -------------------To má a pro regionální potravinu je chuť klíčová. Musí ale vycházet jen z českých surovin. Složky jiného původu jsou nepřípustné. Chuťové vlastnosti tak výrobci ladí klidně i rok. Ladislava ŠILHAVÁ, spolumajitelka Řeznictví a uzenářství Herejk -------------------Pořád se pracovalo na vylepšení té chuti, až jsme teď uznali, že je to, co jsme chtěli, a přihlásili to do soutěže. David HAVLENA, redaktor -------------------Uspěly i ručně vyráběné zelné saláty. Porotu zaujal ten s koprem z Křimic. Jak jste přišli na to, že lidem bude chutnat nejvíc salát s koprem? Jaroslava POLESNÁ, vedoucí provozu Zelárny Lobkowicz -------------------My jsme netušili, že by to mohlo lidem chutnat. My jsme to zkoušeli vyloženě na koleni doma v kuchyni. David HAVLENA, redaktor -------------------V soutěži uspěli podobně jako dalších osm výrobků. Logo Regionální potravina na nich bude následující 4 roky. A hlavně výrobce teď čeká šestnáct předváděcích akcí. Výhody? Nemusí platit například za místo pro stánek. A spokojenost garantuje ministerstvo zemědělství i spotřebitelům. Hynek JORDÁN, mluvčí Ministerstva zemědělství -------------------Zákazník získává v prvé řadě jistotu, že kupuje opravdu tradiční regionální produkt z daného kraje. David HAVLENA, redaktor -------------------Ministerstvo dá každoročně na projekt padesát milionů korun. Chce tak podpořit hlavně malé zemědělce. Jan Junek, majitel kozí farmy na Přimdě, uspěl s kozím sýrem v soutěži před rokem. Efekt se dostavil, zákazníků přibylo. Jan JUNEK, majitel kozí farmy Údolíčko Přimda -------------------A jezdili k nám ze širokého okolí až z Plzně-severu. Prostě opravdu ten Plzeňskej kraj to obsáhlo. David HAVLENA, redaktor -------------------Malá farma se dostala do podvědomí i v jiných krajích. Každý nositel značky Regionální potravina je totiž uveden i v celostátním katalogu oceněných. David Havlena, Česká televize.

Pravidla pro trhovce 15.5.2015

ČT 1 str. 2 18:00 Události v regionech - Brno

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------A tady jsou pravidla, která trhovcům stanovila městská část. Na Zelném trhu nesmí být víc než sto šest stánků, prodejci v nich smějí nabízet především čerstvé ovoce a zeleninu, a taky rostliny. Vše, co lze v tuzemsku vypěstovat, ovšem pouze v období sklizně. Mezi povolené produkty patří taky med, semena nebo vejce. Trhovci musí být schopni prokázat jejich původ, pokud zůstane místo stálého prodejce některý den neobsazené, radnice tam zřídí takzvaný příležitostný prodej. Drobní pěstitelé tam můžou nabízet přebytky z vlastní zahrádky. Řád dále vyžaduje, aby stánek nebo slunečník vypadal esteticky, pult i oděv prodejce musí být čistý. Trhovci navíc nesmějí na náměstí ani kouřit a pít alkohol. A teď pohled do dalších měst jižní a východní Moravy. Většina radnic je vůči trhovcům benevolentnější než ta brněnská. Kromě ovoce a zeleniny smějí nabízet i cukrovinky a oblečení, navíc bez nutnosti předchozí rezervace místa. Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka -------------------Přijedou a hned prodávají. Trhovci ve Znojmě nepotřebují žádné speciální povolen od města, splnit musejí jen jednu podmínku. Zuzana PASTRŇÁKOVÁ, mluvčí, Znojmo -------------------My kontrolujeme, sortiment prodávaný, protože tady se smí prodávat pouze ovoce a zelenina z vlastní pěstitelské činnosti, květiny, sazenice a věnce. Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka -------------------Právě na trh ve Znojmě jsme se dnes vydali s Českou obchodní inspekcí. Inspektoři za půl hodiny zkontrolovali všechny stánky s ovoce a zeleninou. Karel HAVLÍČEK, ředitel, Česká obchodní inspekce, Brno -------------------Zjistili ve dvou případech z těch kontrolovaných stánků, že prodávající nedodržel sjednanou cenu. Dále teda zjistili, že používají neověřená měřidla a některé nabízené výrobky neměli označeny cenou. Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka -------------------A právě toto jsou i nejčastější pochybení, která inspekce loni odhalila při dvě stě osmdesáti šesti kontrolách stánkařů v Jihomoravském a Zlínském kraji ve víc než sto padesáti případech, celkem udělila pokutu čtyři sta sedmdesát tisíc korun a pokuty padaly i dnes ve Znojmě, přesto radnice přísnější pravidla do budoucna nechystá. Stejně jako ve Vyškově, tady dokonce nemají omezení žádná, a tak trhovci můžou prodávat, co chtějí. Františka BALEJOVÁ, trhovkyně, Vyškov -------------------My tady prodáváme ovoce, zeleninu, krásný kvítka a jinak tady kolegové napravo a nalevo prodávají sazenice, přísadu nebo některý lidi tady prodávají i oblečení. obyvatelka Vyškova -------------------Oblečení je tu jenom jeden stánek, ten tu bývá tak trvale, ale jenom jeden jediný a takové to nahodilé, to je půl dne a jdou pryč jako. Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka -------------------A to vám nevadí? obyvatelka Vyškova -------------------Ne, to mně nevadí.

Luboš DOSTÁL, redaktor -------------------Benevolentní, co se týče sortimentu prodávaného zboží, je taky město Zlín. Na jediném stálém tržišti zvaném Pod kaštany jsou tak mání kromě zeleniny a květin taky cukrovinky a nebo textil. Veronika Kynčlová a Luboš Dostál, Česká televize. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------Kromě radnic a české obchodní inspekce kontroluje stánkaře i státní zemědělská a potravinářská inspekce. Je loni na jižní a východní Moravě prověřila přes tři sta trhovců, kteří prodávali ovoce a zeleninu. Inspektoři se zaměřují především na kvalitu zboží a správné označení. Za celkem pět objevených pochybení v našem regionu za loňský rok, uložili pokuty v hodnotě šedesát tisíc korun. Radoslav POSPÍCHAL, mluvčí, Státní zemědělská a potravinářská inspekce -------------------A jednalo se například o klamné uvedení země původu ovoce a zeleniny, které je mimochodem povinné, dále se jednalo o jakostní prohřešky, jako například otlučené ovoce či zelenina. Napadení hnilobou nebo plísní. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------Ještě přísnější pravidla platí pro farmářské trhy. Tam je potřeba hlídat třeba i přesnou teplotu masa nebo mléčných výrobků. Jeden takový trh se koná zítra ve Šlapanicích, láká hlavně na medvědí česnek a pokrmy z něj.

denik.cz Čtyři hvězdy regionu: slivovice, uzená krkovice, med i medovník 14.5.2015

denik.cz str. 0 Zlínský kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zlínsko – „Maso naložené den dopředu a pak uzené s dřevem. To je jedna báseň. Dříve se tak udilo a my na tuto tradici dbáme a dodržujeme ji," říká pro Zlínský deník Radek Šerý z Brumova-Bylnice. Už teď se těší na Krajské dožínky Zlínského kraje, které se budou konat v srpnu v Kroměříži. " Převezme si tam totiž certifikát k udělení značky Regionální potravina Zlínského kraje za Uzenou krkovici Šerý. Tu odborná porota letos vyhodnotila za nejlepší produkt v kategorii Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas. „Jsem za to moc rád, protože jsme malá firmička," netají nadšení Radek Šerý. O značku Regionální potravina se letos ucházelo 121 produktů od 36 výrobců, a to v 9 kategoriích. Na Zlínsku ji nově získají celkem čtyři producenti. Kromě Radka Šerého je to také Karel Kolínek z Nedašova za Med medovicový v kategorii ostatní, vizovická likérka Rudolf Jelínek za Vizovickou slivovici 2013 PRESENTA v kategorii alkoholické a nealkoholické nápoje a společnost Medoks ze Všeminy za Staročeský medovník. „Už několikrát, tuším asi čtyřikrát, jsem získal ocenění Perla Zlínska za med. Značka Regionální potravina mi ale chyběla, takže jsem za ni rád," usmívá se spokojený výrobce Karel Kolínek. Podle něj je to velký úspěch. „Myslím si, že jsme uspěli proto, že včelaříme jinak a kvalitně. Med necháme uzrát u včel. Nevybíráme jej hned, ale necháme jim ho pořádně zpracovat. My jej pak dále zpracováváme v

nerezových nádobách a plníme do nových sklenic. Zkrátka to neděláme, jak se říká, na koleni," říká Karel Kolínek. To likérka získala značku Regionální potravina už podruhé. Poprvé v roce 2011 za Vizovickou slivovici 2008, která je historicky prvním ročníkem limitované edice. „Do letošního ročníku jsme přihlásili poslední z řady, jednoodrůdovou Vizovickou slivovici Presentu 2013. Získaného ocenění za ni si velmi vážíme. Je pro nás odměnou a potvrzením, že cesta, kterou jsme se vydali, je ta správná," těší Petru Jurečkovou, manažerku marketingu firmy. V roce 2003 zahájili výsadbu vlastních švestkových sadů na jižní stráni vizovického údolí, v oblasti zvané Těchlov. „Po pěti letech jsme sklidili první úrodu vizovických švestek a započali tak novou tradici, výrobu regionálního produktu Vizovické slivovice," dodává. Všeminská firma Medoks tuší, že za Staročeský medovník vyhrála proto, že rovněž dbají na tradici a hlavně všechny suroviny k jeho výrobě jsou čistě domácí. „Sázíme hlavně na kvalitu. Je to přírodní výrobek, který děláme stále stejně už 8 let," podotýká jednatel Petr Mika. Podle regionální koordinátorky soutěže Jany Brázdilové, která je i ředitelkou Agrární komory Zlín, byla letos konkurence velká. „Hodnotitelé měli velice náročný úkol vybrat ty nejlepší výrobky. Řada jich totiž byla hodně kvalitních. Pouze jeden produkt vyloučili, protože nesplňoval zásadní podmínku. Tou je, že zboží musí mít základní surovinu českého původu, nejlépe z našeho regionu," dodává Jana Brázdilová. Oceněné výrobky "

URL| http://www.denik.cz/zlinsky-kraj/ctyri...ovice-med-i-medovnik-20150514-q477.html

Prezident navštívil Jesenicko. Čekala ho hrouda zlata i protestující 14.5.2015

denik.cz str. 0 Olomoucký kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jeseník - Druhý den své návštěvy Olomouckého kraje stráví prezident Miloš Zeman celý na Jesenicku. " Prezident chválil hanušovické pivo: Líbilo by se mi tu, i kdyby tu byla poušť Po dopoledni mezi studenty jesenické školy gastronomie se prezident přesunul do Zlatých Hor. Tam jej přivítala Zlatohorská garda v historických uniformách a předala mu symbolickou hroudu zlata. Po setkání s místními, návštěvě úspěšné společnosti Česko-slezská výrobní a obědu ve zlatohorském hotelu se prezident Zeman vrátil k dalšími programu zpět do Jeseníku, kde je po celou dobu návštěvy v Olomouckém kraji ubytovaný. Navštívil Jesenickou nemocnici a setkal se v centru Jeseníku s občany. Dva tisíce lidí a šest červených karet Odhadem dva tisíce lidí čekalo odpoledne na prezidenta Zemana na jesenickém Masarykově náměstí. Mezi nimi bylo i šest protestujících s červenými kartami.

„To už je masová demonstrace," glosoval jejich přítomnost prezident. „Červené karty beru jako příjemné koření v polévce," dodal. Veřejnost zajímaly například názory prezidenta na řešení nezaměstnanosti, otázku nepřizpůsobivých, imigrační politiku nebo územní požadavky Polska na změnu hranice. „Třicet hektarů není tak obrovské území, abychom o nich museli vášnivě diskutovat," odpověděl Miloš Zeman. Jedno z dětí ze zeptalo: „Jak těžké je být prezidentem?" „Nejlepší je válet se na pláži, dobře jíst a mít vedle sebe krásnou slečnu, tak žijí rentiéři. Ale mě by to nudilo, mám rád výzvy. Takže ano, je to těžké, ale baví mě to," dodal. Jako dar si prezident z Jeseníku o dváží repliku středověké číše vyrobenou tradičním způsobem ve sklárně ve Vrbně pod Pradědem a sadu bylinných likérů od místní likérky z Domašova . Prezident na jesenickém náměstí. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč Ředitel nemocnice: Čtyři obory musí zůstat Ze čtvrteční schůzky prezidenta s ředitelem jesenické nemocnice nedošlo k žádnému závěru ohledně další budoucnosti a financování zařízení. „Mohu slíbit, že se o tento případ budu zajímat, a že jej budu konzultovat s ministrem zdravotnictví," přislíbil Miloš Zeman. Po čtvrté hodině odpoledne se prezident a hejtman setkali se zaměstnanci jesenické nemocnice a otevřeli debatu na téma budoucnosti zařízení, které se dlouhodobě potýká s nedostatečným financováním. „Domnívám se, že základním kritériem pro úspěšnost jakéhokoliv podniku ať je to škola, nemocnice, nebo cokoliv jiného je úspěšnost jeho managementu," uvedl Miloš Zeman. Odkázal při tom na předchozí setkání s patnácti nejúspěšnějšími podnikateli Jesenicka. Podle jeho slov hejtman předložil jasný návrh, že Olomoucký kraj je ochoten převzít jesenickou nemocnici do svého vlastnictví. K dalšímu fungování zdravotnického zařízení se vyjádřil hejtman Olomouckého kraje. „Za Olomoucký kraj máme v programovém prohlášení, že je prioritou pro město je zachovat zdravotní péči. Problém je, co s jesenickou nemocnicí a sestavou čtyř oborů a spádovostí čtyřicet tisíc obyvatel," poznamenal Jiří Rozbořil s tím, že udělá vše pro to, aby penzum zdravotní péče zůstalo zachováno. Že by některý z oborů jesenické nemocnice měl ukončit svou činnost, si její ředitel nedovede představit. „Stojím si za svým, že čtyři obory tu musí zůstat," dodal ředitel Jan Jedlička. "Sudety zdraví Krym" Po poledni před zlatohorským kostelem čekalo pak na Miloše Zemana přes sto padesát místních. Někteří měli v rukou fotoaparáty, jiní pohlednice s fotkou prezidenta. Čekání jim znepříjemňoval déšť. Na začátek setkání se dostavila také skupinka protestujících s transparentem: Sudety zdraví Krym. Prezident skupinku vyzval, aby se vyjádřila, než pronesl úvodní slovo, její účastníci odešli.

Během diskuse s lidmi se Miloš Zeman vyjádřil k obnovení těžby zlata. „Podpořil bych obnovení těžby zlata, protože jeho cena se na světových trzích od zastavení těžby v roce 1993 mnohonásobně zvýšila, takže by se těžba vyplatila," vysvětlil Miloš Zeman svůj postoj. Zlatohorská garda před polednem přivítala prezidenta Zemana ve Zlatých Horách. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč Jediné město, kde pramení slivovice Vyjádřil se také k místní krajině a přírodním zdrojům. „Máte zde obrovské přírodní bohatství, které lze využít k rekreaci, ale i obrovské zásoby dřeva. To se často vyváží v surovém stavu. Proč nevyužít bohatství které tu máte? Proč tu nevybudovat řadu dřevozpracujících podniků, místo k vývozu dřeva by vznikaly menší a střední výrobny, které by zvýšily zaměstnanost," navrhl řešení, které by podle něj pomohlo přispět ke snížení nezaměstnanosti. Od Zlatých Hor dostal jako dar rýžovací pánev se zlatinkami a poté patnáctiletou „zlatohorskou důlní vodu". Když se jí napil, řekl: „Minerály v této vodě mě velmi zaujaly. Mám pocit, že jste jediné město, kde v důlních chodbách pramení slivovice," okomentoval skutečný obsah lahve. Po rozloučení s obyvateli se vydal na návštěvu společnosti Česko-slezská výrobní, a. s., která se do širšího povědomí dostala například výrobou kontejnerů, které sloužily jako zázemí pro sportovce a týmy na olympijských hrách v Soči v roce 2014. Prezident Zeman ve společnosti Česko-slezská výrobní ve Zlatých Horách. Autor: DENÍK/Jiří Kopáč První dáma mezi seniory Ivana Zemanová navštívila dnes dopoledne penzion pro seniory v Bezručově ulici v Jeseníku. Obyvatelé měli z její návštěvy velkou radost. Prohlédla si zařízení i pokoje klientů. Vyzkoušela si i výtvarnou techniku enkaustika, která spočívá v malování horkým voskem. Návštěva končila setkáním s obyvateli penzionu v jídelně, které bylo velmi neformální a přátelské. Oběd bude mít prezidentská delegace připravený ve dvě hodiny odpoledne ve zlatohorském hotelu Praděd Thamm, zúčastnit by se měli i pozvaní podnikatelé z celého Olomouckého kraje. "Už ho nejspíš nikdy neuvidím" Čtvrteční program prezidentské návštěvy začal na Střední škole gastronomie a farmářství v Jeseníku. Studenti hlavu státu i přes hustý déšť přišli vítat před školu. Prezidenta uvítala ředitelka školy Silvie Pernicová. Příjezd prezidentské kolony se stal atrakcí pro učně, kteří na chvíli přerušili praktický výcvik a v bílých pracovních úborech zvědavě nahlíželi z oken. Studenti na besedě s prezidentem v Jeseníku. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč Na besedu s prezidentem republiky se v jídelně střední školy gastronomie a farmářství shromáždila zhruba stovka studentů se svými pedagogy. „Je to výjimečná příležitost vidět prezidenta republiky, za celý život už ho nejspíš nikdy neuvidím," řekl žák 2. ročníku oboru řezník Ondřej Frančák. Otázku plánuje prezidentovi položit učeň třetího ročníku oboru kuchař číšník. „Chtěl bych se zeptat, jestli se legalizuje marihuana. Chtěl bych zjistit, jaký na to má názor a jestli to někdy zkoušel," řekl krátce před besedou Jakub Svoboda.

Velký pokrok: dáváte do párků maso Studenti školy přivítali prezidenta na besedě chlebem a solí. „Podporuji ty obory vzdělávání, které vedou k uplatnění mladých na trhu práce. Vy takový obor studujete," řekl na úvod prezident. Zároveň pochválil výrobky studentů – tlačenku a párky, které měl k snídani. „Vy ještě do učňovských párků dáváte maso, to je velký pokrok, protože existují firmy, které vyrábějí párky jež se dají jíst i v postní době, protože žádné maso neobsahují," vysvětlil Miloš Zeman. V další debatě se studenti ptali třeba na názor prezidenta na zavedení eura, na jeho názor na Romy a nebo na to, jak je těžké se dostat do politiky. Na závěr mu jako dar předali výrobky oboru cukrář pekař a řezník uzenář, nechyběly mezi nimi svatební koláčky a játrový sýr, což jsou tradiční výrobky školy, které získaly titul Regionální potravina Olomouckého kraje. PRVNÍ DEN prezidentské návštěvy jsme sledovali PODROBNĚ ZDE"

URL| http://www.denik.cz/olomoucky-kraj/prezident-zeman-navsteva-druhy-den-9rcr.html

E15 Slovenští potravináři si stěžují, jejich produkty mizí z nabídky E15 str. 6 Středoevropský byznys >čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.5.2015

zpět Bratislava - Slovenští potravináři upozornili na pokračující pokles zastoupení potravin domácí produkce na pultech prodejen. Potravinářská komora Slovenska (PKS) s odvoláním na průzkum v obchodních sítích uvedla, že podíl potravinářských produktů vyrobených na Slovensku v nabídce obchodních sítí klesl letos na nové minimum. Šéf PKS Daniel Poturnay řekl, že k tomuto vývoji přispěly i přebytky na evropském trhu kvůli sankcím Ruska na dovoz potravin z EU. „Situace je špatná. Dohoda s obchodníky z prosince roku 2012, která reagovala na pokles podílu domácích potravin, nepřinesla žádnou pozitivní změnu. Důkazem je 60procentní podíl potravin z ciziny na našich pultech,“ uvedl Poturnay. Zatímco ještě v roce 2011 podíl slovenských potravin na pultech obchodů na Slovensku dosáhl 50 procent, loni to podle průzkumu agentury GfK bylo pouze 40 procent. „Důsledkem poklesu podílu domácích a neznačkových potravin je snižování domácí produkce potravin, růst nezaměstnanosti, zánik potravinářských podniků a podpora zahraničních ekonomik,“ řekl Poturnay. Dodal, že dovoz potravinářských produktů na Slovensko loni převýšil vývoz těchto výrobků ze Slovenska o více než miliardu eur. Záporné saldo zahraničního obchodu tak dosáhlo historicky nejvyšší hodnoty. Výrobní kapacity slovenských potravinářských podniků jsou podle Poturnaye vytíženy jen na zhruba 40 procent.

Češi vyzýva jí Brusel: Zakročte proti řetězcům E15 str. 3 události čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 20.5.2015

zpět

Praha Země visegrádské čtyřky spolu Bulharskem, Rumunskem a Slovinskem vybídly Evropskou komisi, aby připravila opatření k zamezení nepřiměřené ekonomické síly obchodních řetězců ve vztazích s dodavateli. Plyne to z prohlášení ministrů zemědělství a jejich zástupců v Bratislavě. Česko tam zastupoval ministr zemědělství Marian Jurečka. Ten prosazuje nastavení férových obchodních podmínek, aby řetězce netlačily malé a střední firmy produkující potraviny do prodeje výrobků pod náklady. „Na jedné straně dáváme firmě peníze, na straně druhé řetězce svou politikou tyto peníze ze systému odsávají pryč neférovým a neetickým způsobem,“ uvedl Jurečka v souvislosti s dotacemi na podporu zemědělců. Opatření by podle něho měla zajistit, aby se obchodní vztahy mezi dodavateli potravin a obchodními řetězci narovnaly. Připomněl, že EU již reguluje některé sektory, například telekomunikace či energetiku. Podle slovenského ministra zemědělství Ľubomíra Jahnátka obchodní sítě zneužívají svého ekonomického postavení vůči farmářům a potravinářským podnikům. „Nelze dále akceptovat přístup, kdy jeden článek řetězce profituje na úkor ostatních subjektů. Současné výkupní ceny jednotlivých potravinářských komodit jsou tak nízké, že jsou často pod výrobními náklady,“ uvedl Jahnátek. Dodal také, že kroky k omezení síly obchodních řetězců by měly zahrnovat rovnoměrnější rozdělení marží mezi výrobce a prodejce potravin. > Více E15.cz *** Současné výkupní ceny jednotlivých potravinářských komodit jsou tak nízké, že jsou často pod výrobními náklady, uvedl slovenský ministr Ľubomír Jahnátek

e15.cz Rusko možná zruší embargo firmám z Maďarska, Řecka a Kypru e15.cz str. 0 Zahraniční politika Radek Pavlovič Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

19.5.2015

zpět Řecko, Kypr a Maďarsko s protiruskými sankcemi EU příliš nesouhlasily, ruskou anexi Krymu nekritizovaly a naopak se snažily udržet s Ruskem dobré vztahy. Moskva by jim teď mohla vyjít vstříc. Podle zdroje agentury Interfax na dvacítku firem z těchto zemí se možná nebude vztahovat embargo na dovoz potravin, které Rusko zavedlo v reakci na sankce. Podle Sergeje Dankverta, šéfa ruské federální veterinární služby, by se výjimka mohla týkat 15 maďarských a několika řeckých a kyperských výrobců, uvedl Interfax. Ačkoliv se Maďarsko, Kypr a Řecko formálně přidaly k protiruským sankcím, postup EU kritizovaly a naopak se snažily udržet dobré ekonomické i politické vztahy s Ruskem. Všechny tři země se navíc zcela vyhnuly kritice Moskvy za anexi Krymu loni na jaře a podporu proruských separatistů na východě Ukrajiny, připomíná agentura Reuters. S podobnou změnou ale zbytek EU počítat nemůže. Jak Dankvert řekl agentuře Interfax, ruská veterinární služba v současné době nevede s Unii žádná jednání o zrušení embarga. Připomněl také, že Brusel v minulosti účinně potopil rozhovory ruské strany s Polskem a Litvou. Sýry z Uruguaye, ústřice z Maroka Zákaz dovozu potravin z Unie a USA Moskva vyhlásila 7. srpna 2014. Evropská unie nedávno uvedla, že by mohla své sankce namířené proti Rusku ještě rozšířit. Rusko prý nedělá dostatek pro udržení křehké mírové dohody na východě Ukrajiny, k níž se podařilo dojít v únoru v běloruském Minsku. Čtěte také: Sankce stáhneme až po naplnění dohod z Minsku, zaznělo na Summitu EU

Z Ruska nepřišel žádný náznak , že by se na embargu mělo něco měnit. Prezident Vladimir Putin v této souvislosti prohlásil, že embargo na potraviny dává příležitost domácím výrobcům zvýšit svou produkci. Ostatní potraviny byly nahrazeny produkcí například z Latinské Ameriky, Afriky či Asie. „V našich prodejnách nyní běžně najdete sýr s Uruguaye či Paraguaye, mléčné výroby z Chile nebo ústřice z Tuniska či Maroka,“ uvedl Dankvert. Čtěte také: Ruské embargo sráží světové ceny potravin. Jsou nejníže za čtyři roky Ruské embargo sníží ceny mléka, bojí se čeští výrobcik

URL| http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politi...firmam-z-madarska-recka-a-kypru-1190809

echo24.cz Rusko blokuje weby se zakázanými sýry ze Západu 13.5.2015

echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy, Homepage Echo24, rb Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Rusko vloni v srpnu zakázalo dovoz západních potravin do země, některé webové stránky to však obcházely a dovážené potraviny i nadále prodávaly. Nyní ruská generální prokuratura poprvé od zákazu zablokovala přístup na tři takové e-shopy a ve čtyřech dalších podala žádost o blokování, informoval ruský list Izvěstija. Rusko vloni v srpnu zakázalo dovoz západních potravin do země, některé webové stránky to však obcházely a dovážené potraviny i nadále prodávaly. Nyní ruská generální prokuratura poprvé od zákazu zablokovala přístup na tři takové e-shopy a ve čtyřech dalších podala žádost o blokování, informoval ruský list Izvěstija. Zákaz na dovoz vybraných výrobků ze Západu byl zaveden v srpnu roku 2014 jako reakce na sankce Západu vůči Rusku kvůli jeho angažmá v ukrajinské krizi a anexi Krymu. Omezení se vztahuje na hovězí, vepřové, ryby, zeleninu, ovoce a mléčné výrobky z Evropské unie, USA, Kanady, Austrálie a Norska. I tak se však určité západní zboží do Rusko dostalo a dalo se koupit i přes internet. Až doposud nebyly žádné e-shopy blokovány, ale nyní generální prokuratura zablokovala přístup na tři webové stránky, které prodávaly především sýry. V jednom případě bylo zahájeno správní řízení. Státní zástupci rovněž podali žalobu proti čtyřem on-line obchodům, které zveřejňovaly sortiment zakázaného evropského a amerického zboží. Internetové stránky byly objeveny při kontrolách zahájených na základě návrhu člena ruské Veřejné komory Pavla Sycheva, který upozornil, že někteří maloobchodníci na internetu i přes zákaz nadále prodávají sýr, mořské plody a masové pochoutky z EU a USA. „Myslím si, že po této blokaci již majitelé jiných internetových obchodů již nebudou riskovat,“ citoval Sycheva ruský list.; Čtěte také: Rusové zvažují potravinové lístky, chudí nemají na jídlo Rusko nepotřebuje evropské potraviny. Kopíruje si je

URL| http://echo24.cz/a/iiVVt

‚Říkali mi mistr becherovka.‘ Studenti hostili Zemana tlačenkou 14.5.2015

echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy, Homepage Echo24, čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Pochutinami z vlastní výroby zahrnuli ve čtvrtek učitelé i studenti střední gastronomické školy prezidenta Miloše Zemana při jeho návštěvě Jeseníku. Pochvaloval si především jejich párky i tlačenku a studenty při debatě obeznámil i se svým pohledem na alkohol. Pochutinami z vlastní výroby zahrnuli ve čtvrtek učitelé i studenti střední gastronomické školy prezidenta Miloše Zemana při jeho návštěvě Jeseníku. Pochvaloval si především jejich párky i tlačenku a studenty při debatě obeznámil i se svým pohledem na alkohol. „Já rozeznávám alkoholy jen dvou typů, dobré a špatné. Přiznávám se, že kdysi jsem pil becherovku, dokonce mi říkali mistr becherovka. Pak jsem dostal stařeckou cukrovku a nyní jsou mi všechny pokrmy i nápoje obsahující cukr téměř úplně odepřeny. Slivovice žádný cukr neobsahuje,“ řekl prezident. Veřejné debaty se účastnilo více než sto studentů Střední školy gastronomie a farmářství ve věku od 15 do 21 let. „K snídani jsem si dal váš párek a poté jsem ochutnal vaši tlačenku. Vy ještě procházíte fází, kdy do učňovských párků ještě dáváte maso. Protože jsou firmy, nebudu je jmenovat, o jejichž párcích platí slova pana faráře: bratři a sestry, tyto párky můžete jíst i v postních dnech, tam žádné maso není. Blahopřeji vám k tomu, že vyrábíte párky, které se nesmí jíst v postních dnech,“ vzkázal studentům Zeman. Dále s nimi probíral i svůj pohled na zavedení eura či nepřizpůsobivé lidi. Prezident bude v Olomouckém kraji do pátku. Zatímco loni na jaře zavítal na Olomoucko, Prostějovsko a Přerovsko, nyní většinu času stráví na Jesenicku a Šumpersku. Ve čtvrtek měl v plánu ještě návštěvu jesenické nemocnice a setkání s obyvateli Jeseníku. V pátek návštěvu kraje ukončí v lázních Velké Losiny a v Šumperku, kde je plánovaná i tisková konference. Čtěte také: Zeman opět vynechal Pražské jaro. Dorazí na Leningradskou

URL| http://echo24.cz/a/wkbXe

Euro Nejlíp chutná za státní 18.5.2015 Euro str. 22 Názory PETR HOLEC Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministr zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond vyhodí další miliony Je to jako zlé déja vu. Poté, co Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) utratil jen za posledních pět let 800 milionů korun za pochybný projekt jménem Klasa, který má na papíře podporovat kvalitní české potraviny, kam ale občas v praxi pronikne čínský med, majonéza s vážným deficitem vaječných žloutků nebo méně zdravé tuzemské těsto plné kyselin, rozhodla se stejná instituce, že znovu nadešel čas utratit další veřejné peníze. Takže letos SZIF vypsal novou zakázku na marketingovou podporu Klasy, tentokrát za téměř 300 milionů korun během dvou let. Zdá se, že někdo z vedení intervenčního fondu musí být velký gurmán. I bez čínského medu je totiž Klasa spíš výsměch kvalitním potravinám než jejich zárukou: mezi víc než tisícovkou výrobků (už to samo o sobě říká vše) totiž najdete i skutečné mňamky jako bagetovou vajíčkovou nebo aljašskou pomazánku, salát a la krab nebo klobásu s nivou. Skoro jako by SZIF dělal seznam Klasy podle nabídky vlastní svačinové kantýny nebo českých

benzinek. A i tam už by měl se svou kvalitou „a la“ problém. Podobně vyšlapanou cestou se ovšem nyní vydává i ministr zemědělství Marian Jurečka, který tak rád chodí do televizních debat s mlékem a na Hrad nosí klobásky. Poté, co po marketingové akci za 178 milionů korun na podporu sladkovodních ryb s názvem Ryba domácí v Česku konzumace sladkovodních ryb klesla, řekl si Jurečka, že nic se neutrácí tak velkoryse jako cizí peníze. A rozhodl se dát 4,5 milionu korun na další televizní podporu domácích ryb. Tentokrát nás má o jejich lahodnosti přesvědčovat v několika hodinových pořadech Jakub Vágner, přičemž většinu rozpočtu mají pokrýt peníze z evropského dotačního programu Rybářství. Ostatně právě tím se Jurečka zaštiťuje, protože evropské peníze jsou prostě evropské (ano, tisknou se v Evropě), takže nikoho nepálí. Dotované zemědělství samozřejmě nikdo nikdy nepodezříval z hospodárnosti a příčetnosti, podobně jako třeba státní zdravotnictví. Přesto: co kdyby Jurečka a intervenční fond zapomněli na Vágnera a Klasu a aspoň jednou nám vrátili veřejné peníze tak, že bychom všichni dostali nějakou tisícovku navíc a koupili si za ni k jídlu a pití, co doopravdy chceme? Ostatně mezi Klasou najdete i starý dobrý vaječný likér, jenž dopřává krásné zapomnění. Foto autor| FOTO archiv O autorovi| PETR HOLEC, mailto:[email protected]

Balkánský nezmar 18.5.2015

Euro str. 56 Light Petr Holec Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Luka Lu nabízí bosensko-srbskou kuchyni, a přesto v centru Prahy přežila Co čekat od restaurace chlubící se na svých webových stránkách fotkou věčného rozdavače radosti Karla Gotta ve své nejlepší bavičské póze známé z Televarieté? Stejně nasládlé menu jako slavíkův tenor? Estrádní dekadenci? Lehký kýč v mezích zákona? Stabilní kvalitu nikdy nevybočující z průměru? Hned po vstupu do malostranské bosenskosrbské restaurace Luka Lu dostanete odpověď. K balkánskému regionu trocha kýče prostě patří a nikomu to evidentně nevadí. Zatímco řada restaurací v okolí už dávno zavřela, Luka Lu na Malé Straně zdomácněla. Na barvách ani dekoracích včetně těch nejmenších majitelé evidentně nešetřili, takže na zdech i nábytku najdete víc barev než na mistrových veselých obrazech. Navíc teplou atmosféru venkova zde, v centru metropole, uměle navozují i červené taškové stříšky se skutečnými i falešnými okenicemi. I proto vás logicky napadne, že imitace balkonku s opravdovými křesílky, kytkami a falešnými namalovanými dveřmi je trochu zbytečná, venkovská serenáda už je kompletní. Pak ale cestou na WC zjistíte, že v Luka Lu si prostě rádi hrají. Dveře pánské toalety zdobí ženský portrét a dveře té dámské pro změnu tenista Novak Djokovič, zatímco nad jedním z pisoárů někdo nelenil a coby dekoraci sem pověsil zarámované dámské kalhotky. Samozřejmě nic proti folkloru a lidovému smyslu pro humor. Jen mají v Luka Lu štěstí, že na jejich pánské WC omylem nezavítala nějaká politicky korektní a genderově hodně vyvážená eurokomisařka. Hodně dlouhé menu O menu restaurace lze spolehlivě říct, že není úplně nejkratší. Kromě přehledné denní nabídky mají stálý jídelní lístek obsahující víc než padesát položek včetně specialit z grilu, ryb, plodů moře, polévek, salátů, předkrmů, rizot a těstovin, které ještě rozšiřuje speciální víkendové menu. Udržet podobně velkorysou nabídku v top kvalitě vyžaduje celou armádu kuchařů. Levně se v Luka Lu naobědváte: denní menu je typicky balkánské, což si zaslouží pochvalu. Nechybějí na něm jídla jako sarajevské čevapčiči, mix domácích klobás na grilu nebo pečené papriky plněné smetanovým sýrem, která u Jadranu umějí nejlépe. Ceny na „večerním“ menu naopak směřují výš: třeba jehněčí pečené tradičním balkánským způsobem zde stojí 365 korun a steak z grilu 325 korun. Podnik, jehož jméno česky znamená Přístav Lu, provozuje sarajevská rodina Djoremových, která zde podle svých vlastních slov „pěstuje kulinářskou tradici jedné země, která už bohužel neexistuje -

Jugoslávie -, a druhé, bez níž by evropská tabule byla o mnoho chudší - Itálie“. Přes relativní podobnost i zeměpisnou blízkost není snadné tyto dvě gastronomie spojit: zatímco Itálie stojí na jednoduchosti, lehkosti a olivovém oleji, hlásí se Bosna i Srbsko k balkánsko-turecké tradici těžší smetany a různých dresinků. Přesně z toho důvodu jsem coby milovník Itálie radši vynechal linguiny paní Tanji s hovězím masem, zeleninou a dresinkem z denního menu a vybral v balkánské restauraci typicky balkánské jídlo: sarajevské čevapčiči se smetanovým dresinkem s jarní cibulkou. Ještě před ním jsem však ze stálého menu objednal pečené papriky naložené v oleji s česnekem a petrželkou a lososový tatarák. A k oběma předkrmům samozřejmě i sklenku bílého vína. Dilematu ohledně jeho výběru mě rychle ušetřila typicky balkánsky pohostinná, ne však nepříjemně podbízivá servírka; bílé rozlévají pouze makedonské chardonnay a basta. Číšnice ho bohužel přinesla dost podchlazené, takže chvíli trvalo, než odhalilo svou plnou vůni i chuť: víno vůbec není špatné, zapomeňte ale na typické chardonnay, které znáte buď z Francie, nebo ze zámoří. To makedonské je hutnější a plnější. To se perfektně hodí k těžším a mastnějším, současně však vláčným a měkkým paprikám, z nichž okamžitě vystupuje výrazné aroma česneku. Předkrm servírují na zeleném salátu, kterému jednoznačně na rozdíl od paprik chybí olivový olej. K předkrmu číšnice přináší i domácí bílý chléb a karafu kohoutkové vody. Balkánský bílý chléb je na rozdíl od toho italského hutnější a taky méně křupavý. To je na delší dobu naposled, co servírku u svého stolu vidím, přestože je restaurace v denní dobu poloprázdná. V nekuřácké místnosti se mnou sedí jen mladší pár řešící krizi vzájemné náklonnosti. Ještě že jejich konverzaci překrývá bláznivá balkánská hudba, již znáte nejen z Kusturicových ještě bláznivějších filmů a která tak věrně ladí se zdejším křiklavým interiérem. Levnější hotovost Jestli se v něčem balkánská kuchyně výrazně podobá té italské, pak v úpravě ryb a mořských plodů, včetně těch syrových. Zdejší tatarák z lososa nic moc nepostrádá; v Luka Lu ho dělají tradičně s kapari a podávají s citronem, polníčkem a čtyřmi bílými toasty, chuť čerstvé syrové ryby však překrývá mazlavost. A taky mu chybí určitá rafinovanost. Kompenzací za to budiž skutečně velkorysá porce, po níž by se pomalejší obsluha naopak hodila. Snad i proto mi čevapčiči přinášejí hned po dojedení předkrmu. Čevapčiči je národní srbské jídlo připravované z mletého, nejčastěji jehněčího (někde na Balkáně dostanete i skopové) masa a to z denního menu v Luka Lu obnáší pět smažených kousků servírovaných se smetanovým dresinkem s jarní cibulkou a taky sýrem, pokud ho pro doplnění chutě potřebujete. Nikdo neumí čevapčiči tak jako Balkánci a nedat si ho v bosensko-srbské restauraci by bylo něco jako národní urážka. I pět kousků vás bohatě zasytí, jde totiž o mastnější, a tudíž i těžší jídlo, zvlášť s poctivým dresinkem. Skvěle se k němu hodí plnější červené víno, které ho pomůže i rychleji rozložit. Místo vína jsem ovšem po jídle objednal espreso, které zde podávají k jídlům z denního menu zdarma. Což není poslední překvapení podniku: na menu se dočtete, že když zaplatíte nápoje z menu v hotovosti, dostanete na ně desetiprocentní slevu. l *** hodnocení přehledné a typicky balkánské denní menu slušný výběr ze srbských, bosenských, chorvatských i makedonských lahvových vín pomalejší obsluha Luka Lu Újezd 402/33, 118 00 Praha 1 tel.: 724 364 004 e-mail: mailto:[email protected] http://www.lukalu.cz Otevírací doba: Po-Ne 11.00-24.00 Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. * Rajčatový salát s jarní cibulkou * 65 Kč * Begová polévka (kuřecí maso, zelenina, bamije afrodiziaka) * 85 Kč * Míchané olivy 100 g * 85 Kč * Pečené papriky naložené v oleji s česnekem a petrželkou 100 g * 95 Kč * Prosciutto s parmazánem 100 g * 195 Kč * Gibanica (zapečené listové těsto se sýrem) * 115 Kč * Pečené papriky plněné sýrem 100 g * 155 Kč * Grilovaný kozí sýr z Kypru 100 g * 145 Kč * Spaghetti Aglio-olio (opečený česnek, chilli papričky, parmazán) * 145 Kč * Spaghetti all‘ Gamberi (tygří krevety, česnek, cherry rajčátka, bazalka, parmazán) * 245 Kč * Kuřecí prsíčko plněné špenátem a gorgonzolou 250 g * 235 Kč * Gurmánská pljeskavice (mleté maso, sýr eidam, slanina) 250 g * 235 Kč * Pljeskavice plněná smetanovým sýrem 250 g * 255 Kč * Čevapčiči 10 ks *

185 Kč Výběr z vinného lístku Bílá vína / (0,75 l) * Žilavka, suché, klášterní sklep Tvrdoš (Trebine u Dubrovniku), 2013 * 685 Kč * Rajnski rizling Louis Gedoyn, suché, rodinný sklep Milijan Jelić, 2007 * 555 Kč * Morava, suché, rodinný sklep Milijan Jelić, 2008 * 655 Kč * Muscat, polosuché, Skovin (vinařství Skopje), 2013 * 475 Kč * Sauvignon Blanc, suché, Skovin (vinařství Skopje), 2012 * 485 Kč * Malvazija, suché, Agrolaguna Poreč, 2012 * 565 Kč * Vrhunska Graševina Kutjevo, suché, Kutjevo, 2012 * 675 Kč Červená vína * Frankovka, suché, rodinný sklep Milijan Jelić, 2006 * 580 Kč * Slovenski San Kameničanka, suché, rodinný sklep Milijan Jelić, 2007 * 855 Kč * Vranac, suché, klášterní sklep Tvrdoš (Trebine u Dubrovniku), 2011 * 675 Kč * Vranac, suché, rodinný sklep Vukoje (Trebine u Dubrovniku), 2011 * 615 Kč Recenze všech restaurací najdete na http://euro.e15.cz/toprestaurace Foto popis| Sarajevské čevapčiči Foto popis| Chobotnice pečená na tradiční způsob „pod pekou“ Foto autor| FOTO * Martin Pinkas O autorovi| Petr Holec * mailto:[email protected]

Naučíme vás dobře jíst 18.5.2015 Euro str. 60 Light Petr Weikert Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Malé kamenné prodejny jsou nuceny držet kvalitu, říká zakladatel sítě prodejen Náš grunt Aleš Kotěra je jedním ze zakladatelů sítě prodejen Náš grunt a zároveň jedním z těch, kteří znovu učí Čechy dobře jíst. Po dvaceti letech, kdy lidé přivykli ošizeným potravinám, nabízí Náš grunt šunku z masa, kuřecí maso bez vody, pečivo z kvásku. Ano, kdysi to bylo běžné. Dnes to chce ale velkou porci odvahy začít prodávat jídlo v původním složení. * Jak před pěti lety, když jste začínali, vlastně vznikl nápad postavit síť farmářských prodejen? S kamarádem Jiřím Málkem jsme chtěli spustit nějaký společný projekt. Znali jsme se vlastně už od průmyslovky a práce manažerů ve středně velké firmě, kde jsme byli, pro nás přestávalo být to pravé. Když jsme se bavili o nápadech, co v budoucnu dělat, vždycky to sklouzávalo k tématu jídla. Jsme konzumenti, kteří mají rádi kvalitní jídlo a suroviny, a přišli jsme na to, že je vlastně není kde koupit. * V té době jste tuhle svoji tezi ale museli také vysvětlit zákazníkům… Tehdy jsme objížděli farmáře a ještě neměli kde svoje zboží prodávat. První trhy teprve pomalu začínaly. My jsme nejprve nechtěli použít termín „farmářská prodejna“, ale nenapadlo nás, jak lépe lidem říci, že jde o poctivé, chutné a neošizené české potraviny. * Proč se zákazníci začali o tento typ potravin podle vás zajímat? Bylo to dané jednoznačně situací na trhu, která do určité míry panuje dosud. Řetězce během let kvalitu výrobků natolik změnily, že zákazníci začali hledat alternativu. Trefili jsme se tehdy do doby, kdy ještě nebyly farmářské trhy, ale už se kvalita potravin hodně probírala v médiích. Pomohlo nám, že se začalo ukazovat, jak řetězce diktují výrobcům postupy, aby byly výrobky co nejlevnější. * Postupně se stal z kvalitních potravin fenomén. Je to dobře? Ano, ale nesmí se toho zneužívat. V současnosti vidíme, jak řetězce prodávají rádoby farmářské produkty a jak se v tržnicích prodávají produkty, které nemají s českou farmou nic společného.

Naštěstí alespoň malé kamenné prodejny jsou nuceny si svou kvalitu držet. * Co všechno musí splnit vašich tři sta farmářů, aby mohli svoje produkty u vás prodávat? Dodavatele musíme osobně poznat, navštěvujeme jeho výrobu, zkoumáme složení produktů, ověřujeme je, zajímá nás, jak chutnají a jakou mají cenu. Navíc probíhají i návštěvy zaměstnanců prodejen u těchto producentů. Drtivá většina opravdu ctí tradiční přístup, jdou přece jen ven se svým jménem nebo jménem své rodiny. * Takové potraviny jsou často dražší než ty v supermarketech. Kde vidíte strop vašeho trhu? Opticky se kvalitní potraviny mohou zdát dražší než v supermarketech. Pokud však porovnáte složení, tak třeba u šunky s podílem masa výrazně nad devadesát procent máme ceny shodné, mnohdy dokonce nižší. Cenově se nakonec zásadně nelišíme od řetězců. Obecně však naše prodejny vyhledávají spíše zákazníci se vztahem ke kvalitě potravin. Ale chodí k nám i lidé, kteří si kupují potraviny obvykle jinde. Chtějí si udělat radost a pochutnat si třeba právě na dobré šunce. Snažíme se nabízet kvalitní a zároveň cenově dostupné produkty. * Z předloňských 90 milionů jste loni navýšili tržby na 150 milionů. Co ten nárůst způsobilo? Je to především nárůstem počtu prodejen; otevřeli jsme jich sedm. Co je důležitější, v drtivé většině z nich roste počet zákazníků a zvyšuje se i útrata za nákup. To je dáno tím, že rozšiřujeme sortiment. Zatímco dřív k nám zákazník chodil pro šunku, kváskový chléb nebo kvalitní jogurt, teď může udělat klidně i víkendový nákup. * Letos se chystáte otevírat další prodejny a rozšiřovat sortiment. O co půjde a jaký vidíte do budoucna tržní podíl svých obchodů a franšíz? Vždycky bude větší část franšízových prodejen. Nechceme mít příliš velkou strukturu pro řízení své sítě prodejen. Co se týče prodejen, rádi bychom jich letos otevřeli zase zhruba sedm, ale záleží to na nalezení správné lokality v daném místě. Někdy hledáme i rok. U sortimentu se chceme soustředit na maso, klidně i zvěřinu, jehněčí, přeštické prase. Začali jsme také se zdravějším sortimentem, jako jsou třeba bezlepkové kaše. * Jak je to s cestováním produktů? V Evropě je běžné, že se někde zvíře narodí, jinde vyroste, jinde ho porazí a jinde se prodá. U vás je možné koupit výrobek od farmáře z jižní Moravy třeba v severních Čechách? Důležité je, aby všechno maso bylo z bezstresových porážek. To znamená, že se zvířata nikam nepřevážejí. Ona dokážou vycítit, že jdou na porážku. Například u hovězího se to dělá tak, že skot chodí opakovaně třeba z důvodu ošetření na místo, kde bude později poražen, aby se tam nebál nakonec vstoupit a neměl stres. Takže pokud převážíme produkty, nejde o převoz živých zvířat. l Foto popis| Bez stresu. „Živá zvířata nikam nepřevážíme, aby neměla stres, než půjdou na porážku,“ říká Aleš Kotěra. Foto autor| FOTO * archiv O autorovi| Petr Weikert * mailto:[email protected]

F.O.O.D. Speciality z italských regionů 19.5.2015

F.O.O.D. str. 22 sezona Jana Chmelíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

OCHUTNEJTE S NÁMI ITÁLII KRAJ PO KRAJI, MĚSTO PO MĚSTU TAK, JAK NÁM JI DO ČECH PŘIVEZLI ŠIKOVNÍ ŠÉFKUCHAŘI A CUKRÁŘ. Nicola Melucci Zmrzlina a dezerty z Puglie Nicola pochází z městečka Taranto z jihoitalské Puglie. Jeho rodina tam už přes 50 let vlastní cukrářství a pekařství – zakládal ho už jeho dědeček. K tomu se také váže Nicolova nejstarší vzpomínka. Pamatuje si, jak ho dědeček brával s sebou do cukrářství a pekli spolu sušenky. Pro jeho kraj jsou nejtypičtější pomeranče, citrony, olivový olej a opravdu kvalitní máslo přímo od farmářů. Na kvalitním másle si tam všichni hodně zakládají. Do Česka přišel Nicola před třemi lety a poslední rok můžete jeho skvělé výtvory, včetně prvotřídní zmrzliny, ochutnat v cukrárně Aldolce. Ta patří ke známé restauraci Aldente. http://www.al-dolce.cz Taralli s cukrovou polevou asi 15 kousků příprava: 60 minut + odležení 500 g hladké mouky, 180 g krupicového cukru + 500 g na polevu, 4 vejce, 150 g másla, 2 lžíce grappy, špetka soli, 1 lžičky prášku do pečiva Všechny ingredience (kromě cukru na polevu) smíchejte a zadělejte těsto. Uložte na dvě hodiny do ledničky. Nakrájejte a vyválejte nudle o průměru 7 až 10 mm. Ty krájejte na deseticentimetrové kousky a spojte do kruhu. Troubu zapněte na 190 °C. Vzniklé věnečky vložte do vroucí vody a vařte 3 minuty. Nechte 15 minut odpočinout. Pak pečte 20 minut dozlatova. 500 g cukru vařte se 125 ml vody na sirup při teplotě 110 °C. Vroucí směs nalijte do mixéru a rozmixujte – vzniknou krystalky. Ty vložte zpět do kastrolu a zahřejte. Znovu se rozpustí. Věnečky máčejte v polevě. Ta je díky postupu krásně bílá a má správnou konzistenci. Luca de Astis Kuchařská hvězda z Milána Luca vyrůstal v severoitalském Miláně, metropoli kraje Lombardie a druhém největším italském městě. Kuchařině se věnuje celý život, do pražské restaurace CottoCrudo (http://www.cottocrudo.cz), kterou najdete v hotelu Four Seasons, přišel ze sesterského hotelu v Istanbulu. Předtím pracoval po celé Itálii, ve Francii i Španělsku. V Lombardii je populární rýže v jakémkoli provedení a risotta, parmazán a olivový olej, oblíbený je tu i chřest. V Praze je Luca necelý rok, ale život tady si rychle zamiloval. Chřestový krém se žloutkovými ravioli 4 porce příprava: 2 hodiny + sušení žloutků 12 stonků zeleného chřestu, olivový olej, sůl a pepř RAVIOLI: 100 g krupicového cukru, 100 g soli, 9 žloutků, 1 lžíce parmazánu PĚNA: 150 g parmazánu, 40 g smetany ke šlehání Smíchejte cukr a sůl a polovinu nasypte na dno misky. Na ni položte 8 žloutků kousek od sebe (nesmí se dotýkat) a zasypte zbytkem směsi. Nechte 12 hodin marinovat. Chřest vhoďte do vroucí vody a vařte 2 minuty. Vyjměte a prudce zchlaďte v ledové vodě. Odkrojte hlavičky, smíchejte je s trochou olivového oleje a čerstvě mletým pepřem. Dřevnaté konce odřízněte a vyhoďte, střední část rozmixujte s trochou vody z vaření a olivovým olejem. Osolte a opepřete. Nastrouhaný parmazán smíchejte se smetanou a šlehejte do pěny. Uložte do ledničky. Poslední žloutek vyšlehejte ve vodní páře se špetkou soli a lžící parmazánu. Když dosáhne teploty 65 °C, vložte dno misky do ledové vody, aby se směs prudce zchladila. Žloutky vyjměte ze směsi cukru a soli a podélně rozřízněte, mokrou část otřete ubrouskem. Mezi dvěma potravinářskými fóliemi rozválejte, doprostřed dejte trochu žloutkové náplně a pečlivě uzavřete. Teplou polévku podávejte se žloutkovými ravioli, parmazánovou pěnou a ozdobenou hlavičkami chřestu. Gianluca Giardi Toskánsko i ve školní jídelně Gianluca pochází z toskánského Livorna. V Česku žije 7 let, v současnosti pracuje na pozici šéfkuchaře Fresh & Tasty v Zátiší Group, kde denně připravují více jak 4000 obědů pro školní jídelny i firmy. Stejně jako kdekoli jinde se i při takto velkokapacitním stravování snaží uplatňovat principy slow foodu, tedy používání kvalitních, sezonních a pokud možno lokálních surovin a jejich dobrého

zpracování. A jak práce jeho i jeho týmu dokazuje, jde to i v rámci finančních norem ve školní jídelně. Jaké jsou podle něj typické suroviny Toskánska? „Původně to byl hodně chudý kraj, takže většina receptů je o zpracování zbytků z předchozího vaření,“ vysvětluje. Na stole tu ale nikdy nechybějí rajčata, česnek, bazalka a cibule, z masa jsou to kuře, králík nebo mořské ryby. Více se dozvíte na http://www.freshandtasty.cz nebo na http://www.slowfood.cz Králík na rajčatech a olivách 4 porce příprava: 50 minut 800 g králičích stehen, 100 ml olivového oleje, sůl a pepř, 1 bílá cibule, 2 mrkve, 3 stonky řapíkatého celeru, 1 stroužek česneku, 80 g černých oliv, 200 ml bílého vína, 500 g loupaných rajčat, rozmarýn Králičí stehna ze všech stran orestujte na rozpáleném oleji. Osolte a opepřete. Maso vyjměte a do hrnce přidejte velmi jemně nakrájenou cibuli, mrkev, celer a česnek. 5 minut restujte, přimíchejte olivy a vložte zpět maso. Podlijte vínem a nechte odpařit. Nakonec přidejte oloupaná rajčata, rozmarýn a trochu zredukujte. Duste pod poklicí asi půl hodiny doměkka. Podle chuti osolte a opepřete. Podávejte s pečenou polentou nebo bramborami. Alex Facchin Risotto a fazole z Veneta Alex pochází ze severoitalského města Lamon, které je slavné pro své fazole (Fagiolo di Lamon). Jako kuchař pracoval v rodné Itálii a Dánsku, teď už žije skoro 7 let v Praze. Tady si otevřel restauraci Osteria ai Galli, momentálně ho ale najdete v pizzerii Fiat v Praze 2 (http://www.pizzeriafi at.cz). Na svém kraji má rád to, že nabízí úplně všechno, rozprostírá se na území Dolomit, vrchovin a najdete zde i moře. Jako v celé severní Itálii, i tady je zásadní surovinou rýže, sýry (např. asiago) a chřest, pochází odsud také polévka minestrone. Risotto s fazolemi a klobáskami 4 porce příprava: 40 minut + máčení fazolí 250 g bílých lamonských fazolí, 1 cibule, 1 mrkev, 1 stonek řapíkatého celeru, olivový olej, 250 g italských klobásek, 320 g rýže Carnaroli, 200 ml bílého vína, 500 ml zeleninového nebo kuřecího vývaru, 100 g másla, 50 g parmazánu Fazole den předem namočte do vody, potřebují 12 hodin máčení. Pak je uvařte doměkka. Cibuli, mrkev a celer nakrájejte na kousky a orestujte na olivovém oleji. Přidejte pokrájené klobásky, uvařené fazole a rýži a krátce orestujte. Podlijte bílým vínem a nechte odpařit. Po naběračkách postupně přidávejte horký vývar. Ten vždy nechte vsáknout do rýže a pak přidejte další. Nakonec vmíchejte kostky studeného másla a strouhaný parmazán (tomuto postupu se říká mantecatura). Davide Cicala Kousek Říma na talíři Davide je sice rodilý Čech, velkou část života ale strávil stejně jako jeho čtyři sourozenci se svým italským tatínkem v Itálii. Ten se do Čech dostal jak jinak než tím, že potkal krásnou Češku. Od roku 1997 celá rodina provozuje v pražské Žitné ulici Trattorii Cicala, kde si v minulosti na jejich jídle pochutnávaly i takové hvězdy jako Johnny Depp, Morgan Freeman nebo Anthony Hopkins. Pro římskou kuchyni jsou typické těstoviny (např. bucatini amatriciana či penne all arrabbiata), bruschetty a artyčoky nebo hovězí maso. Hovězí oháňka na zelenině 3 porce příprava: 3,5 hodiny 1 hovězí oháňka, vepřové sádlo nebo olivový olej, 1 mrkev, 1 menší cibule, 2 stonky řapíkatého celeru, 200 ml bílého vína, sůl a pepř, 1 plechovka sterilovaných rajčat Oháňku rozkrájejte na obratle. Orestujte na tuku. Maso vyjměte a ve výpeku orestujte pokrájenou zeleninu, dokud jí nezezlátnou okraje. Vložte zpět maso, podlijte vínem a nechte odpařit. Dochuťte. Pak podlijte asi 500 ml horké vody (zhruba do 1 výšky masa), plamen stáhněte na minimum a duste pod poklicí asi 3 hodiny. Podle potřeby dolévejte vodu. Asi po 1,5 hodině přimíchejte sterilovaná rajčata. Hotová omáčka je díky kolagenu z masa a morku z kostí dost hustá. Podávejte s polentou nebo těstovinami typu rigatoni. Giovanni Astorino

Pizza přímo z Kalábrie Giovanniho rodný kraj je slunná jihoitalská Kalábrie, kterou najdete ve špičce italské boty. Typickými surovinami pro tuto oblast jsou pochopitelně všechny dary moře, chilli papričky, mandarinky klementinky, čerstvé těstoviny (včetně lasagní) a samozřejmě mozzarella a další sýry. Giovanni od dětství pomáhal ve strýcově pizzerii, takže má veškeré postupy zvládnuté na jedničku. Po střední škole pracoval jako pizzař v Turíně, Miláně a Římě. V Praze žije už 20 let a celou dobu pracuje v pizzerii Coloseum (http://www.pizzacoloseum.cz), kde je na pozici šéfpizzaře. Nejvíc miluje výlety po malých českých městech. Bezlepková pizza bufala 3 pizzy příprava: 45 minut + kynutí 250 g směsi rýžové, pohankové a kukuřičné mouky, 1 lžička soli, 7 g sušeného droždí, 1 plechovka sterilovaných rajčat (ideálně odrůdy San Marzano), bazalka, 1 lilek, 2 větší rajčata, 200 g mozzarelly v nálevu, sůl, olivový olej Poměr mouky si zvolte podle chuti a nálady, těsto tak bude vždy trochu jiné. Droždí rozmíchejte v asi 120 ml vlažné vody. Pak jí zalijte mouku se solí a vypracujte hladké těsto. To nechte asi hodinu v teple kynout. Protože je těsto bez lepku, bude se při zpracování chovat trochu jinak, než jak jste zvyklí při klasickém zpracování. Rajčata rozmačkejte rukama a vzniklé sugo ochuťte nasekanou bazalkou. Troubu zapněte na 250 °C. Těsto rozdělte na tři části a z každé z nich vypracujte na plechu vyloženém pečicím papírem tenký plát. Potřete rajčatovým sugem, poklaďte zvolenou zeleninou (lilek předem nakrájejte na tenké plátky, nasolte a nechte vypotit) a mozzarellou. Vložte do trouby a pečte asi 8 až 10 minut dozlatova. Podávejte zakápnuté olejem a s čerstvou natrhanou bazalkou, případně trochu osolte. Riccardo Agostini Michelinská hvězda z Marche Riccardo Agostini je držitelem prestižní michelinské hvězdy a majitelem vyhlášené restaurace Il Piastrino, kterou najdete v městečku Pennabilli, které leží na rozhraní krajů Marche a EmiliaRomagna. U nás Marche není příliš známé, ale Italové tuhle část své země milují. Nejtypičtějšími surovinami pro Riccardův kraj jsou bylinky, zelenina a plněné těstoviny, z mas vedou drobná zvířata jako králíci, kachny a mladá masa (např. telecí nebo selecí). Riccardo sice nežije v Čechách, ale pravidelně sem jezdí připravovat degustační menu do restaurací svého přítele Riccarda Lucqueho, tedy do Aromi nebo do nově otevřeného bistra La Bottega Tusarova v Tusarově ulici v Praze 7. A jak se vaří podle michelinského šéfkuchaře? „Vařím stejně, jak bylo zvykem u nás doma, jen se snažím klasickým jídlům dát trochu modernější kabát,“ říká Riccardo. Více o jeho návštěvách na http://www.lacollezione.cz Parmazánové passatelli s telecím masem 4 porce příprava: 4 hodiny (včetně vývaru) kližka z 1 telecího lýtka (asi 300 g), 50 g másla, 150 g kořenové zeleniny (mrkev, celer, petržel), 1 malá cibule, 100 g strouhanky z bílého italského chleba, 100 g parmazánu o stáří 24 měsíců + na podávání, 2 vejce, muškátový oříšek, sůl a pepř Kližku ze všech stran orestujte na kousku másla. Přidejte na kousky nakrájenou kořenovou zeleninu a cibuli, zalijte zhruba 1,5 l vody a nechte asi 3,5 hodiny táhnout (voda nesmí bublat). Strouhanku (z českých rohlíků to nebude ono, zkuste si nechat ztvrdnout kousek italského pečiva!) smíchejte s nastrouhaným parmazánem, vejci a muškátovým oříškem. Vypracujte tuhé těsto a uložte ho na 2 hodiny do ledničky. Odleželé těsto protlačte mlýnkem na maso (nebo, pokud máte, na špagety), vzniknou krátké hrubé nudle. Z vývaru vyjměte maso i zeleninu a zredukujte ho, aby získal na síle. Dochuťte solí a pepřem. Asi v polovině uvařte těstoviny – když vyplavou na povrch, jsou hotové. Podávejte zasypané parmazánem, s kousky nakrájeného masa a zalité vroucím vývarem z druhé části. Náš TIP: K tomuto jídlu patří i černý lanýž. Určitě ho vyzkoušejte! Foto autor| foto: Jakub Jurdič a František Gebr

finance.cz USA prohrály spor ohledně pravidel pro označování původu masa

18.5.2015 finance.cz str. 0 Financninoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Washington 18. května (ČTK) - Spojené státy prohrály spor s Kanadou a Mexikem ohledně označování původu masa, své zákony tak nyní musejí uvést do souladu s globálními obchodními pravidly. Rozhodla o tom dnes Světová obchodní organizace (WTO). Odmítla tak odvolání Spojených států proti dřívějšímu rozhodnutí, podle něhož americké předpisy pro označovaní původu masa diskriminují dovoz hospodářských zvířat. Spojené státy nyní požadují, aby maloobchodníci u masa uváděli, kde se zvíře narodilo, kde vyrostlo a kde bylo poraženo. Kanada a Mexiko ale podle listu The Wall Street Journal tvrdí, že američtí zpracovatelé masa kvůli problémům a nákladům spojeným se sledováním původu dávají přednost zvířatům z USA. Všechny tři země, tedy USA, Kanada a Mexiko, jsou přitom už více než 20 let členy Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Kanada a Mexiko po dnešním rozhodnutí WTO podle agentury Reuters připravují obchodní sankce vůči USA, čímž zvyšují tlak na americký Kongres, aby nynější zákony zrušil. \"Naše vlády budou od WTO požadovat povolení k odvetným opatřením vůči americkému exportu,\" uvedli ve společném prohlášení kanadští a mexičtí ministři obchodu a zemědělství. Republikáni, kteří mají v americkém Kongresu většinu, signalizovali, že by mohli zahájit kroky ke zrušení zákonů již tento týden. Mnozí demokraté a ochránci práv spotřebitelů se však současných pravidel zastávají. \"Pokud nebude Kongres okamžitě konat, Kanada a Mexiko uvalí cla na desítky amerických produktů,\" uvedl prezident americké Národní rady producentů vepřového Ron Prestage. \"To znamená rozsudek smrti pro americká pracovní místa a export,\" dodal. Některé organizace na ochranu spotřebitelů nicméně tvrdí, že současné zákony zajišťují kupujícím nezbytné informace. Organizace Public Citizen například upozorňuje, že současná pravidla pro označování masa podle loňského průzkumu podporuje devět z deseti Američanů.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/443900/

genusplus.cz LIBEREC: Regionální potravinou je dalších šest výrobků genusplus.cz str. 0 Zpravodajství čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.5.2015

zpět Označení Regionální potravina Libereckého kraje získalo letos dalších šest výrobků. Celkem jich tak může toto regionální označení původu používat už 39. O značku se ucházelo dohromady 53 produktů od 24 výrobců, nejsilnější zastoupení měly tepelně opracované masné výrobky, řekla ČTK koordinátorka soutěže Vladimíra Pachlová z Regionální agrární rady kraje. Soutěží se v devíti kategoriích, tři však stejně jako loni zůstaly prázdné. Označení Regionální potravina Libereckého kraje získaly nově Ruprechtická bylinková klobása liberecké společnosti Maso Rydval, tvaroh s česnekem a pažitkou z mlékárny Jiřího Vrkoslava ze Zlaté Olešnice, Jeřmanický zákys ze Zemědělské farmy K.E.K. v Šimonovicích, Mikulův pecen z turnovské pekárny Jiřího Mikuly. Označení Regionální potravina ponese nově i pivní speciál

Vratislavický ALE z Pivovaru Vratislavice a BIO sterilovaný patizon od Jana Vericha. "Potěšitelný je zvýšený zájem výrobců, kterých se v letošním ročníku přihlásilo větší množství. Vysoce hodnotím úroveň výrobků, které byly posuzovány v kategoriích pekařských či mléčných. Žadatelé se velmi dobře vypořádali s pravidly pro označování výrobků a čím dál častěji používají názvy spojené s regionem," poznamenal ředitel potravinářského odboru ministerstva zemědělství Jindřich Fialka, který byl předsedou sedmičlenné hodnotitelské komise. Soutěž Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství. Cílem je podpora a propagace malých a středních potravinářských výrobců i regionů původu potravin. Pro spotřebitele má být značka garancí, že se jedná o produkty, v nichž je nejméně 70 procent místních surovin. Oceněný výrobek může značku užívat na obalu po dobu čtyř let. V současné době ji má celkem 475 produktů ze 13 regionů Česka. Soutěž Regionální potravina není v Libereckém kraji jedinou potravinářskou soutěží. Regionální výrobci mají možnost přihlásit se také do soutěže Výrobek Libereckého kraje z odvětví potravinářství - zemědělství roku 2015. Soutěž organizuje Liberecký kraj už podvanácté. "Uzávěrka přihlášek je 29. května, nejlepší výrobky budou slavnostně vyhlášeny na 13. krajských dožínkových slavnostech 5. září ve Frýdlantu," řekla dnes ČTK mluvčí krajského úřadu Markéta Dědková.

URL| http://www.genusplus.cz/zpravodajstvi/...alni-potravinou-je-dalsich-sest-vyrobku

H.O.M.i.E. První pomoc 15.5.2015

H.O.M.i.E. str. 86 Bydlení/pomoc

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Existují otázky, které si žádají profesionální odpověď H.O.M.I.E. vám poradí, jak si zpříjemnit život Ať už se to týká vaší krásy, zdraví nebo bydlení. JAK RYCHLEJI DOZRAJI NEZRALÉ PLODY? Exotické ovoce jako kiwi nebo banány se zpravidla I sklízí předčasně a dozrává až během dlouhé přepravy, což se někdy nedá dost dobře načasovat. Výsledky známe všichni: zelené banány, tvrdá papája a kyselé mango zůstávají ležet v regálech a potom doma v přihrádce na ovoce. Na urychlení procesu dozrávání pomůže jednoduchý trik: ukládejte všechno do bezprostřední blízkosti jablek nebo banánů! Tyto druhy ovoce uvolňují během svého dozrávání etylén, což je rostlinný hormon, který výrazně urychluje dozrávání veškerého ovoce kolem. Jak silně bude tento urychlovač působit, to záleží samozřejmě na množství ovoce, které etylén produkuje. Výsledek ovlivňuje určitě ještě celá řada dalších faktorů. Mimochodem, etylénový proces je zajímavý i tehdy, když potřebujete, aby ovoce vydrželo déle čerstvé. Pak se doporučuje skladovat ovoce odděleně - potom je totiž dozrávací proces pomalejší. JAKÉ ÚČINKY MAJÍ VYCHÁZKY? Jsou považovány za radost chudého člověka. Ale i miliardářům lze pravidelné procházky doporučit například po vlastním parku. Procházky redukují strach, uklidní vás a zlepší vaši výkonnost. Potvrzují to i vědecké výzkumy. V jedné z aktuálních studií kalifornské „Lawrence Berkeley National Laboratory" dospěli dokonce k překvapivým výsledkům: procházky redukují riziko srdečních onemocnění. Snižují krevní tlak a hladinu cholesterolu - a působí dokonce účinněji než běhání! Dlouhé procházky v přírodě jsou přímo zázrakem pro náš organismus, neustále zatěžovaný rostoucím množstvím toxinů. Procházky také přinášejí vašemu mozku pauzy a poskytují mu tak možnost odpočinku. Hlavně kreativní činnosti pak jdou člověku lépe. Pravidelné procházky v mírném tempu jsou dobré nejen pro duši. Čistí tělo od jedů, zlepšují jeho zásobování kyslíkem a prokrvení organismu. Podporují produkci vlastního tuku a tím zjemňují naši pleť. Jsou také velmi dobré, pokud máte problémy se spánkem, hlavně brzy ráno. Přirozené světlo přitom restartuje naše vnitřní hodiny a

postará se o to, aby se hlava a tělo večer ochotně - a hlavně včas -vypnuly. SETŘI KRÁTKE PRACÍ PROGRAMY ENERGII? Spiš naopak. Krátký program u pračky redukuje pouze čas. Rychle znamená v tomto případě neefektivně. K tomu, aby se prádlo vypralo v co nejkratším čase, je třeba více vody a energie. Potvrzují to i ekologické programy, když se podíváte na přednastavený čas praní, tak zjistíte, že poskytují pracímu prostředku více času na to, aby působil na prádlo, čímž dochází k reálné úspoře energie. U spousty praček je možné zvolit prodloužení fáze praní. Delší doba provozu, která trvá někdy až tři hodiny, kdy se voda neohřívá tak intenzivně, má ještě jeden úsporný efekt. Nižší teplota je také šetrnější pro prádlo. CO KAM PATŘÍ V LEDNIČCE? Přihrádka na zeleninu je vždy dole - to vi každý. A to další? Mají různé přihrádky různou teplotu a je v tom rozdíl? Mají a je. Základní princip zní asi takto: při statickém chlazení klesá studený vzduch dolů a teplý stoupá nahoru. Známe to z bytů, které mají vysoké stropy. V ledničce generuje tato cirkulace teplotní rozdíly až do 7 °C. K vertikálnímu zónování se ještě přidává horizontální. Nejchladnějším místem je zadní stěna a skleněné police. Přihrádky na dveřích mají mírnější teplotu. A tomu bychom měli přizpůsobit naši logistiku skladování potravin. Sýry a tepelně upravené potraviny nepotřebují velký chlad, proto patří do nejvyšší přihrádky. Mléko a marmelády uložíme o přihrádku níž. Potraviny s krátkou dobou spotřeby, například ryby, maso nebo salámy, ukládáme do nejchladnější zóny. Otevřené lahve, máslo a vejce skladujeme nejlépe na dveřích ledničky. Ovoce a zelenina? Patří samozřejmě do přihrádek pro ně určených. Jinak se ale chovají ledničky nejnovější generace. Ty jsou vybaveny takzvaným dynamickým chlazením: studený vzduch je rozváděn rovnoměrně ventilátorem, který tak udržuje nastavený stupeň chlazení ve všech oblastech ledničky. KOLIK ŠÁLKU KÁVY DENNĚ JE PŘÍPUSTNÝCH? Nejdříve je třeba si říct, že své srdce nepovzbuzujeme jen kvůli té krásné vůni kávy. Káva povzbuzuje prokazatelně koncentraci. Kofein stimuluje centrální nervový systém, srdce, krevní oběh, vnitřní orgány a nastartuje zažívání. Aspoň po určitou dobu. Kofein je totiž návykový. Stimulující účinek je slabší u těch, kdo piji kávu častěji. A pak je tady ještě jedno zásadní podezření: káva tělo odvodňuje, zvyšuje krevní tlak, způsobuje překyselení krve a není dobrá pro srdce. Lékaři, baristé a lidé pražící kávu proto doporučují tyto denní dávky: zdraví lidé můžou přes den vypít dva až tři velké šálky nebo tři až čtyři malé šálky kávy. To odpovídá asi 300 až 350 miligramům kofeinu, což není zdraví škodlivé. Smrtelná dávka pro dospělého člověka je asi deset gramů, což odpovídá asi 333 šálkům espresa. Příznaky otravy se už můžou projevit u jednoho gramu. Typické příznaky jsou nespavost, neklid, poruchy zraku a sluchu, bušení srdce a poruchy srdečního rytmu. V průměru vypije člověk asi 150 litrů kávy ročně. JSOU PRVNÍ JARNÍ KVETY JEDOVATÉ PRO KOČKY A PSY? To je nebezpečné pro nás, I škodí i nejlepším přátelům člověka. Mnohé jarní květy nabízejí rafinované jedovaté koktejly, které je ve volné přírodě chrání před požírači. Nejrozšířenější jsou květy a plody konvalinky vonné (Convallaria majalis), které obsahují glykosidy. Po jejich požití z toho vyváznete v lepším případě jen s nevolností, zvracením, horečkou a malátností. U větší dávky glykosidů už se objeví křeče, problémy s krevním oběhem a srdečním rytmem, což může vést až k zástavě srdce. Nebezpečný je také narcis žlutý (Narcissus pseudonarcissus). Tady hrozí podráždění sliznice se zvýšeným vylučováním slin, křeče v břiše. Nejvyšší koncentrace nebezpečných látek je ovšem v cibulce. Nebezpečné můžou být i jiné druhy narcisů a tulipány. Jed těchto rostlin dráždí zvířata v ústní dutině. Vašeho čtyřnohého miláčka však žádné speciální instinkty před jedem nechrání. Chovatelé koček by měli proto vysazovat jarní cibuloviny na nepřístupných a bezpečných místech. Podobně je tomu také s petrklíči a hyacinty, které kvetou v květináči a potom se přesazují do zahrady. Dokonce i voda ve váze, ve které byly tyto květiny, může vyvolat žaludeční a střevní křeče. Zlepšení situace na konci jara je ovšem relativní. I později hrozí čtyřnohým přátelům člověka nebezpečí otravy jedovatými rostlinami. Oblíbenou hračkou, bohužel také jedovatou, je břečťan. Nebezpečné jsou také lístky oleandru. V krajních případech může oleandr způsobit kočkám a psům zástavu srdce.

JAK ČISTIT ŽEHLIČKU? Na připečené zbytky látky 1 na žehličce funguje trik našich babiček: starou svíčku zabalte do kousku látky, žehličku lehce zahřejte a zamotanou svíčkou přejíždějte po hladké žehlící ploše. Většinou se vám podaří tímto způsobem zbytky látek odstranit. Alternativním řešením je vygumovat připálené zbytky gumou. Co vám vůbec nedoporučujeme, je používání tvrdé kovové škrabky, žiletky a podobně. Žehlící plocha je totiž velmi citlivá a snadno dojde k jejímu poškrábání. Dobrou volbou pro odstranění mimořádných nečistot jsou škrabky určené pro čištění sklokeramických varných desek. Jestliže došlo k poškrábání žehlící plochy a žehlička se při žehlení zadrhává, vyzkoušejte ocet. Postavte žehličku na deset minut na látku navlhčenou octem a žehlička by měla při žehlení opět dobře klouzat. Ocet pomůže i s jiným problémem - vyčistí i ucpané trysky napařovací žehličky. Vezměte si tyčinku na čištění uší, namočte ji do octa a vytřete s ní trysky, pára bude moct zase volně proudit. Foto popis|

Hradecký deník Středy doktora Středy: Nesmyslná dieta, která funguje Hradecký deník str. 4 Východní Čechy (red) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

20.5.2015

zpět Východní Čechy – V minulých týdnech jsme započali takový malý seriál o dietách, které hubnoucí pacienty příliš neomezují. Mezi takové diety, při kterých se nemusí vážit jednotlivé porce jídla či počítat kalorie, patří také dieta podle krevních skupin. Je poměrně rozšířená, dokonce účinná, ale z hlediska odborného nesmyslná. Existují čtyři krevní skupiny – 0, A,Ba AB. Jakou krevní skupinu máme, nelze ovlivnit, protože je nám dána geneticky. Podle toho, k jaké krevní skupině patříme, naše tělo údajně zpracovává potravu. S tímto tvrzením poprvé přišel dr. James D‘Adamo z Ameriky, který dietu sestavil. Odborná veřejnost se s ním však úplně neztotožňuje a řadí jeho dietu k pavědeckým. Přesto tato dieta funguje. MUDr. Leoš Středa říká: „Pročtato dieta funguje, ikdyž ji většina lékařů označuje za nevědeckou? Jídelníčky jednotlivých skupin jsou sestaveny tak, že vždy vynechávají určitou – na tuky a sacharidy bohatou – látku. Hubnout je tedy teoreticky možné. Je ale nesmysl se obávat, že například s krevní skupinou 0 (nula) nesmíte mléko. Pokud nemáte alergii na laktózu, jsou mléčné výrobky velmi vhodné při redukční dietě.“ Co jíst při dietě? Jako první zmíníme krevní skupinu A. Majitelé této krve jsou něco jako zemědělci, jsou systematičtí a usedlí. Nejvhodnější potravou jsou rostlinné výrobky a hlavně obilniny. V jídelníčku by se naopak neměly objevovat mléčné výrobky, maso, uzeniny a tučná jídla. Lidé s krevní skupinou B jsou údajně střídmí, tvůrčí a pružní. Měli by konzumovat hlavně mléčné produkty jako jogurty, kefír nebo ovčí sýr. Vyhnout by se tito lidé měli drůbežímu a vepřovému masu, obilovinám a luštěninám. Nejvíce ze všech skupin trpí „béčkaři“ problémy spojenými s nadváhou. Lidé, kterým v žilách koluje krev skupiny 0, jsou lovci, vůdčí osobnosti. Nejlépe ze všech skupin snášejí maso, méně už obiloviny, mléčné výrobky a ořechy. Majitelé krevní skupiny AB jsou na tom ze všech nejlépe, protože si mohou dovolit téměř cokoliv. Nejideálnější je pro ně kombinace rostlinné a živočišné stravy. Pouze by měli omezit konzumaci hovězího a vepřového masa, stejně tak jako tučných výrobků. Řada lidí má stejnou krevní skupinu, a přesto nemají stejnou reakci na konkrétní potraviny. Každý má jiné stravovací návyky a jeho tělo je zvyklé na jiné věci již od dob prenatálního vývoje. Dieta podle krevních skupin je vhodná pro kohokoliv, kdo chce vyřešit problém jak zhubnout. Zdraví nijak neškodí, strava při všech skupinách je pestrá a klade důraz na zeleninu, ovoce a nízký obsah tuků. Ať už jsou názory na dietu jakékoliv, nejde popřít její účinnost. Ta sice není stoprocentní, ale většině

lidí se zhubnout podaří i díky tomu, že dietní režim klade důraz i na cvičení a pohyb. K úbytku váhy dochází hlavně z důvodu snížení kalorického příjmu. Výhodou navíc je i to, že se hubnoucí naučí jíst pravidelně a přemýšlet o tom, co jí.( Foto popis| Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Krkonošský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Chrudimský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Jičínský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Náchodský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Svitavský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Orlický deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Rychnovský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Pardubický deník; Východní Čechy; 04 ID| 9941b45a-025c-4169-bc53-6821ff4d91d8

idnes.cz - blog Když imitace salámu přestala předstírat, co vlastně napodobovala. (ladislavsmrcka1) 13.5.2015 idnes.cz - blog str. 0 Ladislav Smrčka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Bylo to v oněch krásných časech, na které vzpomínají stejskalové a bývalí rudoušatci z Bratrstva kočičí pracky. Rohlík za 30 haléřů československých, chatka ze sovětské Kamčatky za bůra neboli pětikačku. Joj to byla doba. To se to vzpomíná na deset deka rumunského uheráku Winter za ten samý drobný peníz. Zachtělo se vám šmáknutí, ten pravý maďarský stál bratru celých korun sedm. V měně kryté prací dělníků, rolníků a opravdu pracující inteligence v dolech a hutích. Když jsme dokázali vyrobit umělé vlákno a kontaktní čočky, proč bychom si neporadili i se salámem. A ejhle světlo světa spatřila imitace "uheráku" a s jídlem rostla chuť i našim stachanovcům. Masokombináty překračovaly plán, uzavíraly se závazky a pracovní úderky se předháněly, kdo vyrobí československého salámu víc. Snad se i zastyděli maďarští soudruzi, jakoby nestačil sapér Vodička, který s některými už mluvil a domlouval jim ,,Jen žerte vy kluci maďarský náš uherák nebo vám dám po držce,,. Jak se vyvíjel osud imitace a jak dopadla? Stejně to nemohlo být jinak, z imitace, která už ani netušila, čeho že je vlastně náhražkou, se stal turistický salám za ten samý peníz. Aby to nebylo příliš nápadné, začal se vyrábět také turista polosuchý, za pouhé 3,20 Kčs. A když byl konzument zcela unuděn kvalitou salámu ze semletých myších ocásků, plebs měl smůlu. Salámová imitace dohrála a dodudala. Hlavně, že jsme národ šikulů a imitace čehokoliv je hobby naší doby. Vím jistě, že nemohl být autorem imitace uheráku také pan profesor Wichterle. Zatímco umělé vlákno a kontaktní čočky jsou stále na předních příčkách, imitace zmizela v propadlišti dějin. On totiž byl strůjcem světových vynálezů. Pokud ovšem nemáte na mysli kostelecký uherák ze smrkových pilin, jak velice rád tvrdívá brněnský kolega, tak já mlčím, nikoliv ze zbabělosti. Nebudete tomu věřit, já už nemám v životě co ztratit a tak si důchod užívám. Do polosyta si

dopřávám opravdický Pick salami a na kosteleckou imitaci dělám pomyslný dlouhý nos. Ale na každého občas dojde a na mě častěji, protože jsem se v životě málo snažil a výše mého důchodu je spíše o dost níž pod celostátním průměrem. Já si nevyskakuju, i na smrkové piliny dlouze uzené za studena dojde. Já tvrdím, že je kupuju všivákovi slonímu na přilepšenou. Dříve se také říkávalo "tlusté od šunky pro pejska" a nikdo nezkoumal, jestli páníček nebude rychlejší. Také nemám slony, ale všivák má také rád měkčí stravu, stejně jako já. Ladislav Smrčka

URL| http://ladislavsmrcka1.blog.idnes.cz/c...at-co-vlastne-napodobovala.html?ref=rss

Americká pomoc výrazně pomohla válkou zničené Evropě (ziegler) 17.5.2015

idnes.cz - blog str. 0 Jan Ziegler Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pomáhala lidem od hladu a zachraňovala jejich životy. I tak se dá hodnotit výrazná poválečná pomoc USA Evropě známá pod zkratkou UNRRA. Podíl Spojených států amerických na porážce nacismu nespočíval jen v přímé a vydatné vojenské a hospodářské podpoře států protihitlerovské koalice, ale též v poválečné pomoci zničené Evropě. Jmenovala se United Nations Relief and Rehabilitation Administration (UNRRA), česky Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu. Jak uvádí brněnský historik Libor Vykoupil v publikaci Slovník českých dějin, například Československo z ní získalo od května 1945 do konce roku 1947 zboží za 270 milionů dolarů, přepočteno na dnešní ceny se jednalo řádově o desítky miliardy korun. Naše země tak dostala 793 451 tun potravin, polovinu z toho tvořily obilí a mouka, dále pak maso, masové a rybí konzervy, mléko, káva a kakao. Do naší země také dorazily potraviny, které byly za války prakticky nedostupné. K nim patřily rýže, špagety, burská pomazánka, různé druhy čajů, pro děti pak čokoláda, burské oříšky, cukrovinky, ovocné šťávy, ovocné konzervy, jablečné protlaky a džemy. V tucích a olejích pokrývaly dodávky UNRRA 33% naší celostátní spotřeby, v mase a obilí pak 15%. Důležité byly i dodávky strojů, dopravních prostředků a spotřebního zboží. Například parní lokomotivy řady 475.1 přezdívané Šlechtična dostaly šnekové přikladače uhlí, které výrazně ulehčily práci topičům, dodané v rámci této pomoci Výrazně nám pomohla i americká léčiva, hlavně antibiotikum - penicilin, který se u nás tehdy nevyráběl a jenž pomohl zachránit životy tisíce nemocných lidí. Kamarád z Písku mně vyprávěl, jak jeho máma dostala rok po válce těžký zápal plic a nebýt amerického penicilinu, tak zemřela. Vykládka americké pomoci na letišti Praha-Ruzyně (Unicef) Američané evropským zemím vydatně pomohli a do fondů UNRRA dali tehdy velkou sumu 2,7 miliardy dolarů. Tím vydatně přispěli k obnově válkou zničené Evropy. Pro srovnání to ještě porovnejme s chováním Rusů v poválečném Československu. To například přiblížil ministr financí v čs. exilové londýnské vládě Ladislav Feierabend v knize Politické vzpomínky, díl III., kterou vydalo brněnské nakladatelství Atlantis, takto. „Rusové si nic nepřivezli sebou a žijí ze země. Vybíjejí dobytek, hlavně dojnice, a hromadně porážení prasata. Kdyby to tak šlo delší dobu, nebude ani maso, ani mléko, ani hnůj.“ Ministr zahraničních věcí Jan Masaryk také ještě v květnu 1945 protestoval u sovětského velvyslance

Valerije Zorina proti tomu, že vojáci Rudé armády demontují a odvážejí strojní zařízení československých továren, které v žádném případě nespadají do kategorie válečné kořisti. A na ústřední čs. orgány v Praze došly stovky stížností místních národních výborů na bezohledné chování ruských vojsk, rabování a svévolně zabírání soukromých majetků. Jan Ziegler

URL| http://ziegler.blog.idnes.cz/c/462505/...ohla-valkou-znicene-evrope.html?ref=rss

Hlody středeční aneb miluji naše média (paulczynski) 19.5.2015 idnes.cz - blog str. 0 Petr Paulczynski Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Téma dnešního úvodníku se nabídlo samo. Poté co padla vláda, našly se desítky kilo zlata a stovky milionů korun, v klepetech odvedli kdekoho to konečně došlo k soudu, kde jsme zjistili co se za tím skrývá. Dozvěděli jsme se, že jsme měli premiéra děsnýho podpantofláka, kterýmu vládla železnou rukou domina. A to uznejte, je zásadní důvod pro státní převrat. Pomiňme otázku, jak je možné odposlouchávat premiéra země, protože nebýt toho, nevěděli bychom, že jeho manželka je čůza. A to uznejte je vážný důvod pro pád vlády. Protože bábovka tu vládnout nemůže. A naše presstitutky místo toho, aby hájili osobní svobodu, zveřejňují odposlechy ryze soukromých hovorů dvou lidí. To, že soud vypustí do etéru tyhle sračky je taky dílo. Aby bylo jasno. Rozhodně nehájím dominu které by slušel latexový obleček a bičík. Ani toho slabocha co jí ani neuměl chlapsky poslat do....však víte kam a pak si ji dokonce vzal. Co mne na tom vzteká, je ta prvoplánová účelovost. Z odposlechu vyplývá, že nedomlouvají žádný zločin, nekšeftují s funkcemi, nedohadují zneužití žádné zpravodajské služby. Soud tuhle prasárnu vypustil prý jen „pro dokreslení“. A co měl dokreslit? Asi že dva roky starý zátah stovek samopalníků v bytech, kancelářích, bankovních sejfech a nakonec i na úřadu vlády něco odhalil. Mělo jít o rozbití korupční sítě, jaké porevoluční Česko nepamatuje. A výsledek? Zatčené exposlance ODS už stát s omluvou odškodnil, Ivo Rittig dosavadní výsledky vyšetřování pobaveně glosuje na Twitteru, ostatní „korupčníci“ se zdají být v klidu. Místo toho jsme se dozvěděli, že Nagyová nezdanila kabelky, které jí nosili prominenti cestou k Nečasovi, a vojenská tajná služba je parta diletantů, která poslouchá sekretářku. Zatím je to tedy pěkný průser. Jak glosoval jeden publicista. Jsou-li jediným výsledkem nějaké kabelky a nějaké odposlechy, kde ordinérní kantýnská sprostě nadává manželce premiéra i jemusamému. Průser je, že bezpečnostní složky, které mají dbát o ochranu premiéra podobné odposlechy nezjistily (člověk se hrozí toho, kdo všechno mohl našeho exPM tak velmi snadno odposlouchávat). Průser je, že bezpečnostní složky, které mají dbát o ochranu premiéra tu bandu nerozstřílely na prahu Strakovky. A konečně naprosto nebetyčný průser je, že nikdo z Ištvanových a Šlachtových nadřízených těm dvěma tragikomikům nenaznačil, jak si lidé v jejich postavení, třeba v Japonsku, mohou zachovat poslední zbytky cti. A když všechen ten redudantní balast vyškrtáme, tak nezbude téměř vůbec nic a to je podstata celého toho průšvihu. Příběh se jmenuje "Jak ten Důmyslný rytíř české justice Don Quijote de la Olomouc položil vládu a v ruce měl (a hlavně má) úplné kulové...A nyní dáme titulky. "Číslo pět tisíc je vcelku reálné, o takový počet uprchlíků se Česká republika dokáže postarat. V rámci 10 milionů obyvatel bychom je měli zvládnout integrovat," pravila v ČT expertka na imigraci, Magda Faltová. Pominu, že nevím, kdo je Magda Faltová a vědět to ani nechci. Pominu, že nevím, čím se zaobírá její Sdružení pro migraci a integraci, protože ani to radši taky vědět nechci. Pominu i to, že nerozumím termínu, že někdo je "expert na imigraci". Ale co kurňa drát fakt pominout nemůžu je, odkud bere ta dáma jistotu, že ti imigranti se chtějí integrovat??? To je přesně ten zásadní omyl všech podobných expertů - nepochopení faktu, že tihle lidé se nechtějí přizpůsobovat většinové společnosti, ale naopak očekávají, že ona se přizpůsobí jim. A pak se tihle experti většinou děsně diví, když v Marseille začnou hořet auta a vzduchem sviští Molotovovy koktejly. A nachystejte jim ubytování, už jedou.

A pár hejtů o přijímání uprchlíků. Přijímat uprchlíky je tragický omyl Evropy, uvedl Václav Klaus. Tak to je hřebíček na hlavičku. Klaus chce posílat uprchlíky zpátky tam, odkud přišli. "Přijímání nepolitických uprchlíků považuji za naprostý omyl dnešní doby," uvedl exprezident, který je dlouhodobým kritikem rozhodnutí přijímaných v Bruselu. "Jedinou smysluplnou reakcí, kterou by mohly jednotlivé evropské státy udělat, je domluvit se, že každého uprchlíka, který sem přijede, hezky pošlou zpátky do místa, odkud přijel. Není řešením lidstva, že by se začalo migrovat po celém světě a z laskavosti a z elementárních humánních principů by se každý imigrant ubytovával někde u nás," soudí Klaus. Jaroslav Kubera: Brusel – to je přímo "dobroprůjem" . "Já vám raději přečtu jeden e-mail, který jsem dostal, který je velmi zajímavý. Konečně mi došlo, o co vlastně jde. Ono vlastně jde o velký kšeft, abych byl moderní, tedy o byznys. Vůbec totiž nejde o péči o uprchlíky, jedná se o péči o něčí peněženky. Doposud u nás téměř žádné uprchlíky nemáme, a přesto se na péči o ně vydávají obrovské prostředky, ale již se nepublikuje komu a kolik. Tak se podívejte, jak se vydělává," uvedl následné cifry senátor. "Organizace pro pomoc uprchlíkům, OPU, 46 786 527 Kč. Sdružení pro integraci a migraci, SIMI se to jmenuje zkratkou, 30 079 876 Kč. Poradna pro integraci, PPI, 22 973 418 Kč. In báze, 10 565 144. Multikulturní centrum Praha, MKC Praha, 23 611 803. Člověk v tísni, o. p. s., 249 628 650. Sdružení občanů zabývajících se emigranty, SOZE, 7 016 246. Meta, o. p. s., Sdružení pro příležitosti mladých migrantů, 21 042 731. Centrum pro integraci cizinců, 25 969 612. Evropská kontaktní skupina, o. s. EKS, 31 227 714. MOST PRO, o. p. s., 6 004 237. Charita ČR, pozorovatel, nepřehledné, v řádech desítek až stovek milionů. Lačhe Čhave, pozorovatel, nedohledáno. Slovo 21, z. s., 25 148 073. Amiga, z. s., pozorovatel, nedohledáno. La Strada, pozorovatel, 1 169 596. A konečně Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, 50 547 441," ukončil souhrn čísel Jaroslav Kubera. "Nevládní sdružení obdržela tedy nejméně částku přesahující přes 0,5 mld. Kč, a to tady ještě téměř žádní uprchlíci nejsou. Skvělou otázku položil zástupce ombudsmanky Křeček. Před smrtí a válkou zpravidla prchají celé rodiny. Kde jsou žena, matky, otcové a děti těch mužů, kteří přeplňují plavidla mířící do Evropy ? obr 4 Evropa si podřezává větev, na které sedí. Dlouho již přemýšlím nad otázkou, proč je takový tlak na nesmyslné přijímání ilegálních migrantů do Evropy. Za celou dobu mne napadla jen jedna odpověď: peníze. Stát Palestina má dalšího spojence, nově ho uzná i Vatikán. Vatikán uzná existenci Palestiny. Po podepsání smlouvy, kterou obě strany vypracovaly, by měl Svatý stolec přesunout své diplomatické kontakty z Organizace pro osvobození Palestiny přímo ke státu Palestina. Izrael vyjádřil nad navázáním vatikánsko-palestinských vztahů zklamání. „Ano, je to uznání, že stát existuje,“ sdělil vatikánský mluvčí Federico Lombardi agentuře AP. Palestinský prezident Mahmúd Abbás má v sobotu navštívit papeže Františka, a to před kanonizací dvou nových světců, která se uskuteční o den později. Současná smlouva je prvním právním dokumentem vyjednaným mezi Svatým stolcem a palestinskou samosprávou a představuje tak oficiální diplomatické uznání, i když Vatikán už od loňska eviduje palestinského velvyslance při Svatém stolci jako zástupce palestinského státu. Palestinská samospráva tvrdí, že hlasováním ve Valném shromáždění OSN ji v roce 2012 uznalo přes 130 zemí. Česká republika tehdy hlasovala proti, ale někdejší Československo v roce 1988 uznalo akt vyhlášení státu Organizací pro osvobození Palestiny. V současné době Praha Palestinu jako stát nicméně neuznává. A já si kladu otázku, co může vést papeže k uznání neexistujícího státu Palestina. Vždyť ti blbci křesťany nenávidí hned po Židech. Palestinští Arabové: nechceme vlastní kozu, chceme aby Židům jejich koza chcípla. Tak dokud je tohle nepustí, těžko mohou mít vlastní stát... Merkelová v Moskvě mluvila tak tvrdě, že to Putinovi tlumočníci raději nepřeložili. Napsali na Novinkách. Německá kancléřka Angela Merkelová na nedělní tiskové konferenci v Moskvě odsoudila ruskou anexi Krymu tak nezvykle tvrdými slovy, že je zaskočení kremelští tlumočníci raději nepřeložili a její slova v oficiálním překladu podrobili cenzuře. V úterý o tom informovala stanice Echo Moskvy, která zároveň přinesla správný překlad kancléřčiných kritických slov. Ano, je hezké, že Novinky neznepokojují své čtenáře pravdou. Nějak, asi jen tak z legrace, milí novináři "pozapomněli", že byl Voloďa léta pracovníkem KGB v NDR. Podle nich se asi mluvilo v této

zemi jazykem Zulu s kapským přízvukem. Fantastické na tom je, že je zde dostatek lidí, kteří jim ty píčoviny žerou. Mimochodem Merkel nemá čím vyhrožovat, jedině, že by na něj vylalila prso nebo tak něco - ovšem to není strategická záležitost, spíše by se jednalo o dočasné nechutenství. A jistě víte o FB stránce Řeznictví u Pavlíka, na níž se soukromý řezník pustil do boje s výrobky páně Babišových řeznických laskomin. Jako třeba zde. Jemný salám Pikant podle "správňáka a starého poctiváka" Babiše: Vypadá jak Junior i tváří se jak Junior? Jedinou "masovou" složkou v salámu je separát v podílu 45%. Zbytek vody, rostlinné bílkoviny hrachové a potřebné chemie si dopočtete sami... Je to živnostník, který tady krade? JEMNÝ SALÁM PIKANT Masný výrobek tepelně opracovaný. Složení: drůbeží maso strojně oddělené 45%, pitná voda, vepřové kůže, bramborový škrob, paprikové floky, jedlá sůl, stabilizátory E250, E450, E451, rostlinná bílkovina hrachová, antioxidanty E300, E301, zahušťovadlo guma guar, látka zvýrazňující chuť a vůni E621, dextróza, koření, extrakty koření, barvivo E150c, E120, česnek. A trocha bulváru: Dětský pořad BISS a KAJS ve švédské veřejnoprávní TV, kde moderátory jsou Moč a Kakáček a na návštěvě mají zadnici. Bůh nás ochraňuj před těmito "evropskými" hodnotami. A průzkum z Anglie.Chytřejší lidé víc souloží, fetují a ponocují, protože vědí, že je to dobré píšemaxim.cz. Pokud se vám zdá tahle teorie pochybná, tak málo souložíte, což znamená, že jste hloupí. Chytřejší lidé nejenom zůstávají déle vzhůru, ale taky si častěji užívají rekreační sex a drogy – tedy alespoň ti mladší. Vychází to ze srovnání studentů z nejprestižnějších britských škol v Oxfordu a Cambridge s těmi z obyčejnějších univerzit. Kdo čekal, že na lepších školách se jenom šprtají, tak se šeredně zmýlil. Tamní studenti se spíše drží hesla „study hard, party harder“. Kdo hodně maká, potřebuje taky patřičně kvalitní odreagování. Takže pokud máte občas pochybnosti o své inteligenci, zkuste to vzít naopak. Začněte víc souložit, fetovat a ponocovat, a třeba to jednou někam dotáhnete! A zprávy o počasí: Venku je tak teplo, že z toho máme všichni ráno žlutý přední okno na autě. Řepka babiška valí. Pavouk se ptal, jak vypadá ta řepka. A protože není nad názornou výchovu, napsal jsem mu básničku s obrázkem Velké, širé, rodné lány jak jste krásny na vše strany od souvratě ku souvrati jak vás dnes ten Babiš zlatí. A z mého života: Říkal jsem mamuš, že jí Brusel přidělí dom nějakýho čmouda. Říkala, že neva, že prej mají velký péra. Tak jestli teda baby přejmou tuhle myšlenku, tak jsme hoši vprdeli. Taky jsem zjistil, že jsem jak Nečas. Zapomněl jsem klíče ve vestě, zvoním aby mi mamuš otevřela a ona povídá: Kdes zas nechals klíče vole. A něco z ulic Brna. Radnice dělá z Brna vetešnictví. V Brně je veselo. Lidé si udělali přímo v ulicích "HADRÁRNU" Sluníčkoví lidé si nechali zavřít ulici. Brno, ulice Gorkého A na Fejsbůku napsali: Zas jeden velice "důvěryhodnej" průzkum: skoro 80% respondentů prej souhlasí se zákazem kouření v hospodách?! Vyzkoumali to studenti Karlovy univerzity. Vypadá to, že při tom průzkumu byli nejspíš zhulení. Říkal mi jeden kámoš Polák, že my Češi mu přijdeme jako buddhisti, že si ze všeho děláme legraci, že jsme neagresivní a se všim smířený.. Ono je těžký nebejt se všim smířenej ve státě, kde se jedna ulice během deseti let postupně jmenovala Rašínova, Heinrich-Himmler-Strasse, Eisenhowerova, a Jeremenkova. (Řeznictví u Pavlíka): Kvalita Babišových produktů je věc Babišova a jeho zákazníků. Stejně tak, jako kvalita mých výrobků nemusí zajímat Babiše. Já jen lidem vysvětlím, co si kupují a jediné, nač se ptám je: Jak může hřímat o kradení jiných někdo, kdo Vám bez mrknutí oka prodá ve výrobku téměř půl kila vody za cenu masa, inkasuje od nás všech společně na takový obchod dotaci ve výši 4,5 milionu korun a ještě se tváří jako spasitel? Pokud mu zákazníci kupují Uzenou kýtu bez kosti vyrobenou z 54% masa, je to jejich věc. Ale ať nám takový člověk nekáže o morálce a kradení... A jeden výsledek testu příjmení

Levicoví extremisté chtěli zaútočit na vlak. Mají-li ovšem pocit, že České dráhy jsou symbolem kapitalismu, pak by měli v base chodit na hodiny marxismu… K uprchlíkům: "Je to, jako když sousedovi hoří les a vy to vyřešíte tím, že si každý vezme domů 1 hořící strom." Nejmenovaný diplomat Amatéři z redakce zpravodajství Česká televize opět úřadují. V titulku u jména odvolaného ředitele pražské záchranky Zdeňka Schwarze píšou "nestraník za ODS". Asi jim uniklo, že nestraníkem za ODS Schwarz byl v Senátu a ne jako ředitel záchranky, nota bene ani tím senátorem už není. A tyhle trouby si nedobrovolně vydržujeme povinnou televizní daní Do absurdní situace se dostaly České dráhy se snahou pokrýt další své vagony bezdrátovým připojením k internetu. Třicítka vozů má už přes měsíc wifi, ale nesmí mít zapnutý internet. Dodavatel - dceřiná firma Českých drah - totiž zapomněl požádat Drážní úřad o schválení. Dodávám: Tak tomu říkám práce snů, povolovat či zakazovat wifi ve vlacích! Jak dlouho může takové složité rozhodování trvat? Nevěřím, že všechny ty prachy měl jen pro sebe! A za ten směšnej trest co mu hrozí(prokurátor chce 9, soudce to navrhne na 7. za dobrý chování 3,5 a z toho už má půlku odsezenou! Jeho strana rodjája se mu za držení huby bude určitě revanžovat! Trefně Reflex; ....exprezident Klaus byl léta štván tiskem, zesměšňován a jinak vláčen veřejným prostorem za svou kritiku EU. Věcným argumentům, měl jich dost, nebylo dopřáno sluchu. Teď kritizuje EU půlka Británie. Pověst rozvraceče půlka Británie asi nemá, Klausovi ta nálepka zůstala. Mínění, že zdrojem evropských rozvratů je samo centrum EU, začíná být běžným názorem. Co s tím EU udělá? Na dolní straně Řecko, na horní Británie. To už nějaký problém je. „My se dnes snažíme vůbec dostat děti z vyloučených lokalit do škol. Řada zástupců škol chodí a tahá je z postelí. Snaží se je naučit základy hygieny, správně česky a také, že není naprosto normální, že se někdo válí v posteli do poledne a pak si vykouří krabičku cigaret, ale že se také chodí do práce…“ Vždyť tenhle upovídanej ministr fakticky vyzradil veřejné tajemství! Všechny děti se bály ježibaby, ale malý David Rath se bál hlavně zmrzlých mužů, nejvíc Pankráce. Rath u soudu: "Po úrazu trpím bolestmi hlavy, nesoustředěností a výpadky paměti, takže jsem i zapomněl, kam jsem schoval ty ostatní peníze" A něco veselého : A fór na konec: Dva klitorisy očumují výlohu řeznictví. Po hodině to řezník nevydrží a řve: "Běžte pryč, jazyky dovezou až zítra!" A to je dneska všecko. Petr Paulczynski

URL| http://paulczynski.blog.idnes.cz/c/462...cni-aneb-miluji-nase-media.html?ref=rss

Klatovský deník Oceněna byla i zmrzlina Klatovský deník str. 3 Klatovsko MILAN KILIÁN Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.5.2015

zpět Klatovsko – Celkem osm výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Plzeňského kraje ocenila odborná komise soutěže Regionální potravina 2015. O tuto značku, která je zárukou místního regionálního původu, se letos ucházelo 78 produktů od 31 výrobců. O logo soutěžily v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení měly masné výrobky. Dařilo se i zástupcům Klatovska. „Úroveň posuzovaných výrobků v rámci soutěže Regionální potravina Plzeňského kraje byla vysoká, zejména v kategoriích masných výrobků a ovoce a zelenina. Velmi potěšitelné je i to, že malí a střední výrobci kladou důraz na správné označení svých produktů a na kvalitu použitých surovin, stejně jako na vyšší míru přidané hodnoty,“ uvedl předseda hodnotitelské komise Jindřich Fialka,

ředitel odboru potravinářského Ministerstva zemědělství ČR. „Zájemci budou mít příležitost blíže se v Plzeňském kraji seznámit s vítěznými výrobky na šestnácti předváděcích akcích s ochutnávkami během léta a podzimu,“ doplnila Radana Šašková z místní akční skupiny Pošumaví, jednoho z administrátorů soutěže. Info o soutěži Soutěž Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Nově oceněné výrobky z regionu Kategorie Oceněný výrobek a výrobce 1. Masné výrobky tepelně PŘEŠÍNSKÁ JÁTROVÁ PAŠTIKA opracované včetně uzených mas ZAUZENÁ HEREJK s.r.o. 2. Masné výrobky trvanlivé Brodská klobása, MASO WEST 3. Sýry včetně tvarohu Přírodní sýr, Soukromá farma Holštýn – Minimlékárna JOMA 4. Mléčné výrobky ostatní neuděleno 5. Pekařské výrobky včetně těstovin Kváskový chléb pšeničnožitný, Pekařství U Seberů 6. Cukrářské výrobky včetně cukrovinek Klatovské duo řezy, SŠZP Klatovy 7. Alkoholické a nealkoholické nápoje Nebílovský mošt, LUKRENA a.s. 8. Ovoce a zelenina v čerstvé Lahodný křimický zelný salát nebo zpracované formě s koprem, Jaroslav Lobkowicz 9. Ostatní Jahodová zmrzlina, Pavel Štáhlich Region| Západní Čechy

krajskelisty.cz Jak vyhodit státní peníze do kanálu: Jezte ryby, chce to ministr zemědělství. Investuje 4 a půl milionu, profitovat ale bude rybář Jakub Vágner krajskelisty.cz str. 0 Hlavní město Praha Anička Vančová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.5.2015

zpět Český rybář, mediálně známý díky televizním pořadům ve veřejnoprávní televizi, Jakub Vágner se podle MF DNES vrátí opět na obrazovku. Má mít další tři hodinové pořady o rybaření, které budou z jedné části placeny ze státního rozpočtu. Ministr zemědělství Marian Jurečka určil konkrétní částku 4,5 milionů korun. Ministr se vychvaluje tím, že z té druhé části budou dokumenty placeny z dotace evropského operačního programu Rybářství. MF DNES v článku na titulní straně podotýká, že bývalý ministr zemědělství Petr Gandalovič se pokoušel o podobnou věc, chtěl uspět s dokumentem „Ryba domácí“, ale neuspěl ani s gigantickým rozpočtem 178 milionů korun. Jurečka prý chce „veřejnost více informovat o druzích ryb“ a zároveň má být plánovaný pořad „věnován oblasti gastronomie a dopadu konzumace rybího masa na zdraví obyvatel“. Předešlou kampaň minulého ministra „Ryba domácí“ kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad, protože i přes rozpočet 178 milionů korun se nepodařilo dosáhnout zvýšení konzumace ryb, dokonce naopak klesla. Prý rozumná forma propagace?! „Bavíme se o jiném typu kampaně, v rámci prostředků, které máme vyčleněné, volíme velmi rozumnou formu propagace a vzdělávání,“ hájí Jurečka svůj typ kampaně. Tento rybářský dokument je prvním výsledkem memoranda podepsaného mezi Českou televizí a Ministerstvem zemědělství před čtvrt rokem. Otázkou však je, zda není plánovaný rybářský dokument až příliš drahý a zda vůbec může Marian Jurečka propagovat své ministerstvo ve veřejnoprávní televizi. Jiří Závozda z Rady České televize však uvedl, že nemá nic proti. „Pokud si nekupují čas ve zpravodajství a má to jasná pravidla, tak mi

to nevadí. Mě znepokojilo, když si Ministerstvo práce chtělo vybrat firmu, která by paní ministryni prosadila do zpravodajství,“ řekl Závozda k tomu, když chtělo Ministerstvo práce propagovat svou ministryni ve zpravodajství. Firma Multisonic, která vytváří seriál „Rybí svět“, ve které figuruje Jakub Vágner, má za předsedu dozorčí rady Františka Papíka. Ten je známý v poslední době tím, že byl zapojen do údajného tunelování hnutí Úsvit. Píše MF DNES. Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na mailto:[email protected].

URL| http://www.krajskelisty.cz/praha/9598-...fitovat-ale-bude-rybar-jakub-vagner.htm

Ano, hrbil jsem se před Putinem, kdysi mi říkali Mistr Becherovka krajskelisty.cz str. 0 Olomoucký kraj Lucie Bartoš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

16.5.2015

zpět a mám na rukou krev Kalouska. Prezident perlil na Olomoucku a toto provedl s jediným člověkem, který vytáhl červenou kartu FOTOGALERIE Zeman zaútočil na líné nepřizpůsobivé. Zesměšnil Kalouska. A také Dienstbiera, který nesnese chytřejší podřízené. V Jesenické nemocnici se dostal do vroucího kotle dvou „kohoutů“ – jejího majitele a olomouckého hejtmana. Ještě mnohem víc se událo během prezidentovy několikadenní návštěvy Olomouckého kraje. Návštěva začala tradičně setkáním s krajskými radními a zastupiteli a nově zvolenými starosty. Prezident si neodpustil zmínit, že Olomoucký kraj má čtvrtou nejnižší průměrnou mzdu a je nejzadluženějším ze všech českých krajů. Zeman také vyzdvihl stavbu kanálu Dunaj–Odra–Labe, který by podle něj přinesl řadu nových pracovních míst v kraji. Dodal, že byť u nás klesá nezaměstnanost a roste počet pracovních míst, stále tu zbývá skupina lidí, kteří nechtějí pracovat a odmítají nabízenou práci. To jsou podle prezidenta lidé, kteří naplňují pravý význam slova nepřizpůsobiví, a neměli bychom být vůči nim příliš velkorysí. Takovýmto lidem by snížil sociální dávky. Řeč byla také o odvolání ředitele Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka, kterého odvolal ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). „Lidé, jejichž sebevědomí je podstatně vyšší, než jejich schopnosti, nesnášejí ve svém okolí jako své podřízené lidi, kteří jsou chytřejší a schopnější než oni sami. Rozdělení agentury bylo pouze úhybným manévrem, jak člověka, který tuto agenturu vedl jako celek a který byl velmi schopný, zbavit vedoucí funkce a tím se ho v podstatě zbavit jako člověka, který na každé poradě nejmenovaného ministra demonstruje, řekněme rozdíl schopností obou těchto lidí. Čili pro rozdělení agentury nebyl podle mého názoru žádný věcný důvod,“ konstatoval Zeman. Zúčtování se „zelenými teroristy". Kdo se před Putinem hrbil o pár centimetrů víc? Další zastávkou prezidenta Miloše Zemana na návštěvě Olomouckého kraje byla společnost Sigma Group a. s. v Lutíně, kde diskutoval se zaměstnanci. Mimo jiné zde uvedl tři důvody, proč se rozhodl jet na oslavy konce války do Ruska. Prvním důvodem bylo uctění památky dvaceti milionů sovětských občanů, kteří zahynuli ve Velké vlastenecké válce. Zmínil slova amerického ministra zahraničí George Marshalla, podle kterého by bez SSSR Západ nedokázal hitlerovskému Německu čelit. „No a v tom případě bychom zde nebyli, někdo by byl vyhuben, někdo by byl v koncentráku, pár kolaborantů by se naučilo německy,“ vykládal prezident. Kromě toho prozradil, že byl ujištěn, že Rusko chce dodržovat minské dohody a nehodlá podniknout invazi na východní Ukrajinu. „Na základě toho jsem prohlásil, že věřím, že sankce proti Ruské federaci, které škodí celé řadě našich podniků, budou do konce roku zrušeny,“ upřesnil. Třetí důvod byl podle něj zcela pragmatický, a to zamrzlé pohledávky, kterých prý mají naše firmy v Rusku hned

několik. „A tyto pohledávky je třeba odblokovat, protože jinak by je museli zaplatit daňoví poplatníci,“ vysvětloval prezident. Proto prý požádal prezident Putina, aby zasáhl. „A prezident Putin mi to přislíbil,“ uvedl Zeman. Z tohoto důvodu se prý vracel do Prahy s vědomím dobře vykonané povinnosti, ale pak se ke svému překvapení od Miroslava Kalouska dozvěděl, že se hrbí před Putinem. „Moje nadmořská výška je 187 centimetrů, nadmořská výška Johna Kerryho je 192 centimetrů, takže se hrbil před prezidentem Putinem o pět centimetrů více než já,“ poukázal na slova amerického ministra zahraničí, který rovněž řekl, že budou-li dodržovány minské dohody, budou zrušeny sankce proti Rusku. Pivo jen na čištění zubních protéz „Musím se omluvit za drobné zpoždění, se kterým jsem na toto pódium přišel. Důvod byl jediný, hanušovická Holba,“ začal svůj proslov k občanům Hanušovic ve středu večer prezident Miloš Zeman, který také upřesnil množství: „Dali mi tři vzorky, jeden lepší než druhý.“ Následovaly smích a potlesk. Zároveň Zeman připomenul, že kdysi o popradském pivu prohlásil, že je dobré pouze na čištění zubních protéz, a v důsledku toho po 200 letech jeho existence popradský pivovar zbourali. Prezident rychle přešel k diskusi: „S nadšením vidím, že se v Hanušovicích objevila, bohužel jedna jediná, ale co se dá dělat, červená karta,“ uvedl Zeman. Otázku ale držitel červené karty nepoložil. „Člověk, který neumí diskutovat, by podle mého názoru neměl chodit do slušné společnosti,“ reagoval Zeman za potlesku. Držitel červené karty pak oponoval: „Nechci nikoho urazit, ale jestli je toto slušná společnost… Tak odcházím. Na shledanou.“ Prezident pak podotkl: „Pokud urážíte lidi kolem sebe a nepovažujete je za slušnou společnost, prosím, odejděte.“ Kdo nepoužije vulgarismus, je sviňák Zazněl také tento dotaz: „Co vlastně vězí za tím, že nemůžete vystupovat v ČT? Údajně že jste sprostý?“ ptal se jeden z místních občanů, který ovšem přesvědčivě dále vysvětloval, že Zeman nic až tak vulgárního nikdy nesdělil. „Myslím si, že ČT má daleko raději Miroslava Kalouska než mě, což je koneckonců její problém. Přiznávám se, že na mých rukou lpí, pomyslně řečeno, krev Miroslava Kalouska, protože díky mému zásahu už není ministr financí. Nicméně k meritu vaší otázky bych řekl, že na to nejlépe odpověděl Jaroslav Hašek, který řekl, cituji z doslovu k Dobrému vojáku Švejkovi: ‚Člověk, který čas od času nepoužije dobře cílený vulgarismus, je sviňák.‘“ Prezident Miloš Zeman blahopřál studentům v Jeseníku. Studují totiž obor, který z nich neudělá nezaměstnané. „Kuchař nikdy nezemře hlady a to platí i pro pracovníky ve farmářských službách a podobně,“ uvedl Zeman. Také ocenil, že do učňovských párků ještě dávají studenti maso: „Blahopřeji, že vyrábíte párky, které se nesmí jíst v postních dnech.“ Jedna ze studentek také položila otázku, který alkohol Zemanovi chutná. „Rozeznávám alkohol dobrý a špatný. Kdysi mi říkali „Mistr becherovka,“ pak jsem dostal stařeckou cukrovku a samozřejmě veškeré pokrmy i nápoje, které obsahují cukr, jsou mi odepřeny. Slivovice žádný cukr neobsahuje,“ odpověděl Zeman. Kéž by mrskli i rajčata a klobásu. Lečo už zvládnu sám Poměrně vřelého přijetí se dočkal Miloš Zeman ve čtvrtek v Jeseníku. Diskutovalo se především o nezaměstnanosti. Ještě předtím došlo k situaci, kdy trojice žen s červenými kartami v rukou a na hlavách s papírovými korunami, na nichž byla Zemanova podobizna s nápisem „pussy“ na čele, přišla do kontaktu s prezidentovou ochrankou. Ptaly se často také děti. „Jak to zvládáte s cukrovkou?“ zeptal se asi osmiletý chlapec. „Hrozně špatně. Cukroví mně začalo chutnat teprve tehdy, když mně ho doktoři zakázali,“ odpověděl prezident. Další chtěl vědět, jak hlava státu vnímá červené karty. „Jako příjemné koření v polévce,“ vyjádřil se prezident. Poté se tázal hoch, jak se Zemanovi líbilo, když po něm házeli lidé vajíčka. „Přál bych si, aby kromě vajíček po mně házeli i rajčata a občas kousek klobásy. Lečo už si udělám sám,“ řekl s úsměvem Zeman a lidé vyprskli smíchy. Pak ty kádry nechal postřílet…. Při návštěvě prezidenta republiky v Jesenické nemocnici došlo na řešení finančních problémů a naplno se projevily i spory mezi jejím majitelem a olomouckým hejtmanem. Vedení Jesenické

nemocnice po letech sporů žaluje stát kvůli údajně nevýhodnému financování soukromých nemocnic. Hejtman Jiří Rozbořil by zřejmě rád viděl nemocnici spíš pod křídly krajského úřadu. Prezident s ironickým nadhledem ocitoval ruského diktátora: „Soudruh Josif Vissarionovič Stalin kdysi řekl: ‚Kádry rešájut vsjo.‘ Pak ty kádry nechal postřílet.“ „Jesenická nemocnice je neuralgickým bodem zdravotnictví v Olomouckém kraji,“ uvedl hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD) s tím, že kraj nechce přijít o nemocnici a udělá vše, co bude v jeho silách. Zároveň ovšem zmínil, že nebude zřejmě možné dál udržet všechny provozované obory. Majitele ovšem poznámka hejtmana o rušení oborů rozladila: „Je to nesmysl, co jste tady řekl. Je to nebezpečné,“ bránil se ředitel Jan Jedlička. „Český stát nám neustále hází klacky pod nohy. Nejen, že nemáme rovný přístup k vícezdrojovému financování, ale jsme obklíčeni tolika předpisy…,“ konstatoval majitel a vyjmenoval konkrétní „absurdity.“ Pátek zahájil Miloše Zeman návštěvou Termálních lázní Velké Losiny. Po debatě s představiteli společnosti Termální lázně si prohlédl stavbu Termálního parku. V lázeňské budově Eliška se potkal se zaměstnanci a klienty těchto lázní. V Šumperku prezident republiky jednal se zástupci města. Na Hlavní třídě pozdravil místní občany a následně se podepsal do pamětní knihy a dekoroval prapor města prezidentskou stuhou. Svoji třídenní návštěvu Olomouckého kraje prezident republiky společně s hejtmanem kraje zakončili tiskovou konferencí. Daniela Černá, Petr Kupka Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na mailto:[email protected].

URL| http://www.krajskelisty.cz/olomoucky-k...ekem-ktery-prisel-s-cervenou-kartou.htm

Kuchyně.CZ Doba salátová 14.5.2015

Kuchyně.CZ str. 90 Do knihovny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Co jsme přečetli Končí dlouhé postávání u plotny, s teplými dny nastává čas salátů. A ty jsou pestřejší a překvapivější než kdykoli předtím. Přečetli jsme, jak ze salátu připravit dokonalý hlavní chod nebo chutný oběd do kanceláře. Salátový bar Nejspíš se ptáte, kdo asi potřebuje kuchařku, aby se naučil míchat zeleninu. Jenže salát už dávno není jen okurka, rajče a paprika nakrájené na stejně velké kousky. Zajímavá kombinace surovin často sklidí větší obdiv než sebelepší guláš. Barbora Smetanová Nejde o žádnou módní vlnu – saláty se na jídelní lístky i na naše talíře propracovaly tak nějak plíživě. Ještě před dvaceti lety byly známé asi tři druhy – hlávkový salát s octem, strouhaná okurka a „šopák“. Dnes si můžete dát každý den úplně jinou kombinaci. Saláty přestaly být jen „něčím k masu“ a proměnily se v samostatné, často hlavní, jídlo. Navíc jsou vhodné pro každého: ať už dbáte o zdraví a štíhlou linii, jíte jen raw nebo paleo, vyhýbáte se lepku či masu, nebo jste zkrátka mlsní, z nekonečných variací si nemůžete nevybrat. Salátový bar od Sary Lewisové může dodat inspiraci a postrčit vás novým směrem. Pokud jste ale

dosud tuto disciplínu míjeli bez povšimnutí, pomůže vám se základní orientací. Na prvních stránkách se dozvíte, jaké lupení je na trhu k mání, jakou má chuť, k čemu se hodí a co dalšího do salátu můžete přidat. Kromě obligátní zeleniny třeba ovoce, ořechy, semínka, obiloviny, luštěniny a samozřejmě maso. Najdete tu základní recept na zálivku vinaigrette i hromadu rad, jak a čím ji dále ochutit, aby salátu sedla na míru. Následují samotné recepty. Jsou poněkud zvláštně rozdělené do kapitol, jako je Občerstvení, Hubnutí nebo třeba Detox. Většina salátů se přirozeně hodí hned do několika oddílů, takže oceníte spíš nádherné fotky, které každou část otvírají, než že byste se nějak dobře orientovali. Beztak to není potřeba, kniha je poměrně útlá a díky snímkům stačí pro základní představu pouze pomalu listovat. Na konci navíc nechybí obsah i rejstřík surovin, takže pokud hledáte konkrétní recept, nebo chcete zpracovat nějakou potravinu, stačí jediný pohled. Najdete tu saláty teplé i studené, z běžných i exotických surovin, s přímočarými i sofistikovanými chutěmi. Postupy přípravy jsou stručné a přehledné, a zejména začátečníky provedou krok za krokem, a to včetně gramáží. Saláty s láskou Představte si, že v práci nezajdete v době oběda do kantýny ani do restaurace na rohu na svíčkovou nebo těstoviny, ale místo toho si na pracovním stole rozložíte nůž, prkénko, škrabku a struhadlo. Z ledničky vytáhnete zeleninu, salátové listy či třeba parmazán. A přímo na svém pracovním místě si do dvaceti minut v klidu připravíte dokonalý salát. Kateřina Kočičková Přesně tak to praktikoval čtyři roky v Londýně grafický designér David Bez. Výsledky zaznamenával na blog SaladPride, a to se závazkem, že se žádná z jeho kreací nebude opakovat. Nyní jeho salátová odysea vyšla knižně, a to rovnou v celé řadě jazykových mutací. V češtině pod názvem Saláty s láskou – a hned na první pohled nezapře kulinární zázemí autora. Jednoduše vyvedená obálka svítí třemi barvami – zelenou, bílou a červenou – jako italská vlajka. David Bez totiž vyrostl v Miláně, a tak je jasné, že mu jeho italské geny nedovolí odbýt ani kancelářský oběd a že podobně pečlivě jako vizuální stránka publikace budou připravené i jeho saláty. A také že salát nerovná se nuda a halabala poházené lupení a zelenina, která se aktuálně nachází v lednici. Limitované možnosti kanceláře a spartánské zázemí korporátních kuchyněk zase dopředu určují, že se saláty nebudou servírovat teplé a příliš komplikované. Autor v úvodu zdůrazňuje, že není foodstylista ani fotograf, a své saláty předkládá veřejnosti tak, jak si je skutečně připravil na stole, vyfotil a následně snědl. Nutno říci, že je vyobrazil lákavě. Každé stránce dominuje právě fotografie a pod ní je už jen stručný výpis ingrediencí a možné variace. Bez se totiž snaží vytvořit salát pro každého, tudíž vymyslel modifikace pro vegany, vitariány, vegetariány, pescatariány (ti, kteří nejedí maso, ale ryby ano) a konečně omnivory – tedy všežravce. Na začátku knihy se dozvíte všechno o zálivkách, správném sestavení a proporcích salátu, plus návod na minispíž v zásuvce a nezbytné kuchyňské náčiní. Bez také doporučuje plánovat – tedy sestavit si dopředu salátový jídelníček a podle něj nakoupit, skladovat a eventuálně provést doma přípravu. Saláty (je jich v knize 260 – na každý pracovní den jeden) totiž rád obohatí o obiloviny, luštěniny nebo pečenou zeleninu – ideálně když tyto komponenty zbudou od víkendového oběda nebo teplé večeře. Dále člení knihu podle sezony. Létu dominují svěží a lehké tóny, bylinky, jahody, meloun, cukety na tenounké plátky, čerstvé květy. Na jaře zase nechybí chřest. Podzimní a zimní jsou sytější, je v nich více obilovin, zelí, kapusty, hrušek či granátového jablka. Je ale pravda, že se nákupčí u některých docela zapotí, protože italské sýry (a tím nemyslíme parmazán či pecorino), olihně, čerstvé maliny (doporučované napříč ročními obdobími), boby Edamame nebo řasy Nori nebývají běžnou součástí nabídky většiny českých samoobsluh. Na druhou stranu mnoho salátů nevyžaduje víc než třeba mrkev, okurku, olivy, květák nebo řepu, tedy důvěrně známé a snadno dostupné plodiny. Docela překvapivé je, že v salátové knize najdete málo skutečných „salátů“, a když, tak spíše salátové lístky, jako je rukola nebo potočnice. Má to ale svou logiku. Autor předpokládá, že děláte jednu salátovou misku pro sebe a nepotřebujete tak celou velkou hlávku. Bezův „salátový rejstřík“ (sám protestuje proti názvu kuchařka) je rozhodně dobrou inspirací pro kancelářské stravování: lehčí, zdravější a nezpomalující pracovní výkon jako guláš se šesti. Pokud hledáte dobré návody, co a jak kombinovat a jak vytvořit ze salátu plnohodnotné jídlo, ne jen doplněk k hlavnímu chodu – a to i v rámci domácí tabule –, jsou Saláty s láskou publikací přímo povinnou.

Však kdo by si nedal salát s parmskou šunkou, hruškou a piniemi, s jahodami, parmazánem a čekankou nebo s kroupami a pečeným lilkem? Bezovy kombinace jsou mnohdy neotřelé, ale logické, jindy zase spoléhají na klasické párování surovin, které byly pro sebe vyloženě stvořeny – třeba rajče a bazalka. V nadcházejícím létě budou Saláty s láskou dost možná tou nejpoužívanější – autor promine – kuchařkou. Foto popis| Sara lewis: Salátový bar. Slovart 249 Kč Foto popis| David bez: Saláty s láskou. Slovart 399 Kč Foto autor| Foto archiv

kurzy.cz S&P 500 po PPI posiluje 14.5.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Červnový kontrakt S&P 500 roste 0,6 % d/d na 2109. Trh navýšil svůj denní zisk i po zveřejnění dubnového indexu PPI, který ale vykázal nečekaně velké oslabení včetně položky bez energií a potravin i po odečtení vlivu exportu, což je pro akcie... Červnový kontrakt S&P 500 roste 0,6 % d/d na 2109. Trh navýšil svůj denní zisk i po zveřejnění dubnového indexu PPI, který ale vykázal nečekaně velké oslabení včetně položky bez energií a potravin i po odečtení vlivu exportu, což je pro akcie nepříznivé. Dlouhodobě podprůměrné produkční i spotřebitelská inflace slábnou, v posledním roce se značně projevuje citelně slabší ropa a ceny energií, respektive benzínu. Ceny nyní klesají dokonce i meziročně, meziroční jádrová inflace (růst cen bez cen potravin a energií), ať už produkční či spotřebitelská, jsou taky pod cílem centrální banky 2 %. Trh v posledních týdnech vykazuje boční trend i přes smíšené informace z ekonomiky, v kterých ale spíše převažuje slabost (signály silnějšího růstu mezd a setrvalá síla aktivity služeb ale taky jiné slabší informace ek. aktivity: trh práce, spotřeba domácností, průmysl, regionální ek. aktivita a produktivita práce). Technický pohled: Trh má před sebou rezistence v podobě rekordu 2120 a dále 2150, případně 2206, 2216 a 2336. Trh udržuje v růstu podpora 2082, technicky růstový trend tak nyní významněji narušen není. V případě dalšího poklesu by trh exponoval 2069, 2056, zóna 2028 2032, případně pásmo 1949 1972 a 1913. Možné narušení by znamenalo významnější korekci trhu a otevřel by se tak prostor až k oblasti 1801 1811. Fundamentální pohled: V krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém pohledu trh těží ze solidních firemních výsledků a výhledů plynoucích z příznivého makroekonomického prostředí, vývoje a výhledu. Americké hospodářství vykazuje stabilní růst a nízkou inflaci (existují také rizika optimismu reflektovaná i Fedem: dlouhodobě nebezpečí příliš nízké inflace). Na druhou stranu vyhlídku trhu snižuje očekávání zvyšování úr. sazeb centrální bankou a tím i zvýšení nákladů a omezení ziskovosti firem. Fed sice naznačuje pokračování redukce ultraexpanzivní monetární politiky a tím i podpory ekonomiky, to však trh zatím správně chápe jako omezení nebezpečí nízkého ocenění rizika, přizpůsobení lepší kondici hospodářství a vyplňování jeho produkčních mezer. Převládá tak vize, že by obrat monetární politiky dlouhodobě neměl poškodit ek. aktivitu. Také proto ceny akcií i přes zmíněná rizika rostou. Akciím rovněž dlouhodobě svědčí tlak na oslabení dluhopisů a s tím související portfoliový efekt změny struktury investic. Josef Kvarda Analytik HighSky Brokers, a.s.

http://www.highsky.cz - obchodník s cennými papíry I forex I komodity I akciové indexy

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/380437-sp-500-po-ppi-posiluje/

USA: PPI slabost průmyslové inflace trvá 14.5.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 14.30 SEČ - USA: PPI (04 2015, m/m,%) 14.30 SEČ - USA: PPI bez cen potravin a energií (04 2015, m/m,%) Očekávání: 0,1 Očekávání: 0,1Předchozí: 0,2 Předchozí: 0,2 14.30 SEČ - USA: PPI (04 2015, y/y,%) 14.30 SEČ - USA: PPI bez cen potravin a energií... 14.30 SEČ - USA: PPI (04 2015, m/m,%) 14.30 SEČ - USA: PPI bez cen potravin a energií (04 2015, m/m,%) Očekávání: 0,1 Očekávání: 0,1 Předchozí: 0,2 Předchozí: 0,2 14.30 SEČ - USA: PPI (04 2015, y/y,%) 14.30 SEČ - USA: PPI bez cen potravin a energií (04 2015, y/y,%) Očekávání: -0,8 Očekávání: 1,1 Předchozí: -0,8 Předchozí: 0,9 Dlouhodobě podprůměrné produkční i spotřebitelská inflace slábnou, v posledním roce se značně projevuje citelně slabší ropa a ceny energií, respektive benzínu. Ceny nyní klesají dokonce i meziročně, meziroční jádrová inflace (růst cen bez cen potravin a energií), ať už produkční či spotřebitelská, jsou taky pod cílem centrální banky 2 %. To oslabuje chystanou dlouhodobou strategii centrální banky zvyšovat úr. sazby. Zvyšování tak proto může být menší a/nebo odkládáno. Data snížené inflace jsou obecně pro akcie, dolar a zlato nepříznivá, jsou ale příznivá pro dluhopisy. Josef Kvarda Analytik HighSky Brokers, a.s. http://www.highsky.cz - obchodník s cennými papíry I forex I komodity I akciové indexy

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/380406-usa-ppi-slabost-prumyslove-inflace-trva/

ČR - ceny výrobců PPI v dubnu až na zemědělství utěšeně rostly 19.5.2015

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Meziměsíčně vzrostly ceny průmyslových výrobců o 0,4 %, stavebních prací o 0,1 % a tržních služeb o 0,5 %. Ceny zemědělských výrobců klesly o 0,2 %. Meziročně byly nižší ceny zemědělských výrobců o 10,0 % a průmyslových výrobců o 2,6 %. Meziměsíčně vzrostly ceny průmyslových výrobců o 0,4 %, stavebních prací o 0,1 % a tržních služeb o 0,5 %. Ceny zemědělských výrobců klesly o 0,2 %. Meziročně byly nižší ceny zemědělských výrobců o 10,0 % a průmyslových výrobců o 2,6 %. Ceny stavebních prací byly vyšší o 1,0 %, ceny tržních služeb o 0,1 %.

Meziměsíční srovnání: Ceny zemědělských výrobců se snížily o 0,2 %. Klesly ceny mléka o 1,2 % a vajec o 6,2 %. Vyšší byly ceny čerstvé zeleniny o 22,6 %, ovoce o 5,9 % a drůbeže o 3,7 %. Ceny průmyslových výrobců vzrostly o 0,4 %. Zvýšily se ceny v oddílu chemických látek a výrobků o 6,2 % a v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů o 2,3 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku byly vyšší o 0,3 %. Klesly ceny pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků o 0,4 %. Ceny stavebních prací dle odhadů vzrostly o 0,1 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly o 0,2 %. Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře se zvýšily o 0,5 %. Vzrostly ceny za reklamní služby a průzkum trhu o 5,7 % a za architektonické a inženýrské služby o 1,3 %. Snížily se ceny za služby v oblasti nemovitostí o 0,3 % a za služby v oblasti zaměstnání o 3,5 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby se nezměnily. Meziroční srovnání: Ceny zemědělských výrobců byly nižší o 10,0 % (v březnu o 9,9 %). V rostlinné výrobě se snížily ceny o 11,1 %. Klesly ceny brambor o 31,9 %, ovoce o 12,6 %, olejnin o 11,0 % a obilovin o 8,9 %. Ceny čerstvé zeleniny se zvýšily o 10,3 %. V živočišné výrobě byly ceny nižší o 8,7 % v důsledku poklesu cen mléka o 14,6 %, jatečných prasat o 10,8 % a vajec o 3,1 %. Vzrostly ceny skotu o 3,5 % a drůbeže o 3,0 %. Ceny průmyslových výrobců se snížily o 2,6 % (v březnu o 2,9 %). V oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů klesly ceny o 22,2 % a v oddílu chemických látek a výrobků o 9,6 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku byly nižší o 2,5 %, z toho ceny mléčných výrobků o 8,5 %, masa a masných výrobků o 2,5 % a ostatních potravinářských výrobků o 5,4 %. Vzrostly ceny vody, její úpravy a rozvodu o 3,4 % a nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu o 1,8 %. Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin se meziročně nejvíce snížily ceny energií o 6,3 %. Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 1,0 % (stejně jako v březnu po zpřesnění). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly o 0,2 % (stejně jako v březnu). Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře byly vyšší o 0,1 % (v březnu stagnovaly). Vzrostly ceny za poštovní a kurýrní služby o 6,9 %, za finanční služby, kromě pojišťovnictví a penzijního financování, o 4,3 % a za vydavatelské služby o 2,9 %. Nižší byly ceny za informační služby o 1,5 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby se nezměnily (stejně jako v březnu). Ceny průmyslových výrobců v EU – v březnu 2015* V zemích Evropské unie (EU28), podle údajů zveřejněných Eurostatem, se ceny průmyslových výrobců v březnu meziměsíčně zvýšily o 0,2 % (v únoru o 0,6 %). Ze zemí, za které jsou data k dispozici, nejvíce vzrostly ceny v Irsku o 2,6 % a v Belgii o 1,7 %. Na Slovensku se ceny zvýšily o 0,7 %, v Polsku o 0,4 % a v Německu o 0,1 %. Nejvíce se ceny snížily na Kypru o 3,3 %. Meziročně se ceny v EU28 v březnu snížily o 2,9 % (v únoru o 3,4 %). Nejvíce klesly ceny v Litvě o 9,1 %, ve Velké Británii o 7,6 % a v Nizozemsku o 6,5 %. Na Slovensku se ceny snížily o 3,3 %, v České republice o 2,9 %, v Polsku o 2,6 %, v Německu o 1,6 % a v Rakousku o 1,5 %. Ceny významněji vzrostly pouze v Lucembursku o 1,2 %. * předběžná data Zdroj: ČSÚ

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/380585-cr-c...dubnu-az-na-zemedelstvi-utesene-rostly/

Liberecký deník Bylinková klobása a dalších pět místních výrobků nese certifikát regionální potraviny Liberecký deník str. 2 Liberecko (čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

16.5.2015

zpět Liberec – Označení Regionální potravina Libereckého kraje získalo letos dalších šest výrobků. Celkem jich tak může toto regionální označení původu používat už 39. O značku se ucházelo dohromady 53 produktů od 24 výrobců. Označení Regionální potravina Libereckého kraje získaly nově Ruprechtická bylinková klobása liberecké společnosti Maso Rydval, tvaroh s česnekem a pažitkou z mlékárny Jiřího Vrkoslava ze Zlaté Olešnice, Jeřmanický zákys ze Zemědělské farmy K. E. K. v Šimonovicích či Mikulův pecen z turnovské pekárny Jiřího Mikuly. Označení ponese nově i pivní speciál Vratislavický ALE z Pivovaru Vratislavice a BIO sterilovaný patizon od Jana Vericha. „Vysoce hodnotím úroveň výrobků, které byly posuzovány v kategoriích pekařskýchčimléčných.Žadatelé se velmi dobře vypořádali s pravidly pro označování výrobků a čím dál častěji používají názvy spojené s regionem,“ poznamenal ředitel potravinářského odboru ministerstva zemědělství Jindřich Fialka, člen hodnotící komise. Soutěž je projektem ministerstva zemědělství. Cílem je podpora a propagace malých a středních potravinářských výrobců i regionů původu potravin. Pro spotřebitele má být značka garancí, že se jedná o produkty, v nichž je nejméně 70 procent místních surovin. Region| Severní Čechy

Lidové noviny Zeman chválil za tlačenku Lidové noviny str. 4 Domov čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 15.5.2015

zpět PREZIDENT MEZI STUDENTY GASTRONOMIE JESENÍK Pochutinami z vlastní výroby zahrnuli včera učitelé i studenti střední gastronomické školy prezidenta Miloše Zemana při jeho návštěvě Jeseníku. Pochvaloval si především jejich párky i tlačenku. „K snídani jsem si dal váš párek a poté jsem ochutnal vaši tlačenku. Vy procházíte fází, kdy do učňovských párků ještě dáváte maso. Protože jsou firmy, nebudu je jmenovat, o jejichž párcích platí slova pana faráře: bratři a sestry, tyto párky můžete jíst i v postních dnech, tam žádné maso není,“ řekl studentům Zeman. Foto autor| FOTO ČTK Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy

Konzervy, jež zmírnily hlad 15.5.2015 Lidové noviny str. 22 70 let od války ZLATICA ZUDOVÁ-LEŠKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět POMOC NA PĚT PÍSMEN Do poválečného strádání obyvatel Československa zasáhla UNRRA jako nečekaná změna HISTORIE NOVĚ UNRRA V ČSR SERIÁL LN 29. DÍL Pro mnohé obyvatele Československa se staly jedním ze symbolů osvobození konzervy opatřené zkratkou UNRRA. Znamenaly vítanou změnu pro občana zvyklého na válečnou realitu v protektorátu, kdy byla většina věcí k dostání jen na lístky. A to už od října 1939. Potraviny byly dospělým i dětem přesně přidělovány, přičemž dospělý mohl na lístky koupit na měsíc kilo masa nebo uzenin, necelých 10 kilo chleba, mouky nebo pečiva, 6 kg brambor, 16 dkg sádla, 17 dkg másla atd. To nutilo sahat k různým náhražkám, třeba k tuku kunerol. Ale po válečné nouzi občané Československa objevili dosud nedostupné poživatiny, jako byla čokoláda, burákové máslo, sušené maso, káva, ale též pomeranče, datle či sušenky, kakao apod. Tímse zapsala do našeho povědomí UNRRA především. Myšlenka pomoci válkou vyčerpané Evropě se zrodila již o dva roky dříve a 9. listopadu 1943 vyústila v Bílém domě z vůle zástupců 44 národů do založení organizace United Nations Relief and Rehabilitation Administration (UNRRA) – Správy Spojených národů pro hospodářskou obnovu a pomoc. Dalším cílem organizace byla pomoc při repatriaci uprchlíků, kteří se nacházeli na území pod kontrolou Spojenců. Poskytovala nejen zdravotní a sociální péči, ale starala se i o odborné vzdělávání či zábavu. Stejnou pomoc poskytovala rovněž vysídleným osobám, pro něž založila tzv. startovací tábory v Německu, Itálii a Rakousku. Ve 2. polovině roku 1947 UNRRA vyčerpala všechny své fondy a její úkoly převzala nástupnická organizace Constitution of the International Refugee Organization (IRO)–Mezinárodní organizace pro uprchlíky, která zdědila vroce 1948 péči o 643 000 vysídlených osob. Největší podíl na financování rozpočtu UNRRA nesla americká vláda a z necelé jedné třetiny Velká Británie, Kanada a Indie. Pomoc Československu přišla na základě výzvy z července 1944, kdy byly evropské vlády vyzvány nejen o nahlášení svých požadavků, ale také o pomoc při nákupu a dopravě zboží do své země. Již o měsíc později UNRRA obdržela od československé exilové vlády seznam požadavků na prvních šest měsíců po definitivním osvobození území ČSR. Země, jimž byl nárok na pomoc přiznán, ji obdržely zdarma a platily jen administrativní výdaje a částečně dopravu. ČSR na jednáních zastupoval Jan Masaryk, jemuž se podařilo domluvit významné podmínky pomoci pro poválečné Československo. Následovala jednání o způsobu, jak dopravit zboží a suroviny do vlasti, ale též jak posléze řídit jeho distribuci, což bylo později upraveno dekretem prezidenta republiky. Způsob přebíraní zboží v cizích přístavech i následná organizace si vyžádaly založení nejprve expozitur a později Dopravního a distribučního odboru Československého úřadu pro pomoc a obnovu (Czechoslovak Office for Relief and Rehabilitation – COFRAR), jehož pracovníci přejímali zásilky nejprve v černomořských přístavech (zejména v Konstanci, ale i v Oděse a Varně), později v Hamburku, Brémách, RotterdamuaAntverpách. První zboží pro ČSRbylo přivezeno 8. dubna 1945 do rumunské Konstance, odkud ho vlaky převezly na osvobozené území republiky. Druhého května byl v Trebišově vyložen první transport, jenž obsahoval masové konzervy, tuky, luštěniny, ale též léky a lékařské vybavení, obnošené oděvy, obuv a 44 nákladních aut. Vše složili v místních skladištích a později i v Košicích. V průběhu května přibyly skladovací prostory i v Bratislavě. V rumunském přístavu bylo pro Československo celkově vyloženo 40 lodí a současně dalších 12 lodí s dodávkami se plavilo i po Dunaji. Do 4. května 1946 bylo odtud do naší vlasti dopraveno zboží v 347 transportech o rozsahu 12 228 vagonů a hmotnosti 167 810 tun. V prosinci 1946 to byla hlavně Rijeka, odkud dopravili do ČSR především sůl. Touto rychlejší cestou přivezlo 262 transportních vlaků o 13 100 vagonech zboží do skladů v Děčíně, Chebu, Plzni, Českých Budějovicích, Praze a Brně. V říjnu 1945 vzniklo v Plzni sběrné středisko pro vozidla UNRRA, která sem dorazila po vlastní ose z přístavu Le Havre. Celkově zde uskladnili téměř deset tisíc vozidel Chevrolet, Ford a Dodge. Od ledna 1946 zboží dováželi i po Labi. Nelze opomenout ani letecké zásilky o 85 tunách – např. tisíce vajec od americké drůbežářské a pěstební asociace určené pro líheň kuřat. Pochopitelně největší podíl z kvóty 253 milionů dolarů, schválených pro ČSR (6. místo v pořadí evropských zemí), bylo čerpáno na dovoz potravin (především mouky, sušeného mléka a jedlých tuků), ale též cigaret. O dalších 55 % kvóty se dělily hospodářské a zemědělské potřeby, zařízení, stroje, palivo, mazací oleje, benzin, petrolej, suroviny, polotovary, dopravní zařízení, šatstvo, obuv a jiné zboží. Projekt UNRRA nepochybně výrazně přispěl ke stabilizaci státního rozpočtu Československa, i když

kvůli špatné hospodářské situaci přídělový systém přetrvával až do konce května 1953. Další díl zítra: ODSUN NĚMCŮ Foto popis| Plzeňští dělníci montují nákladní automobily dodané UNRROU v květnu 1947 Foto popis| Poukázka na zboží UNRRA z roku 1946 Foto popis| Z letadla jsou na letišti vykládány bedny výrazně označené nápisem „UNRRA PRAGUE“ Foto popis| UNRRA nedodávala pouze potraviny, ale také šatstvo, látky, obuv, léky, zdravotnický materiál aj. Foto autor| FOTO: ČTK, VHÚ, ARCHIV // KOLÁŽ ŠIMON / LN

lidovky.cz Zeman chválil tlačenku. Ve slivovici není cukr, poučil studenty v Jeseníku lidovky.cz str. 0 Zprávy / Domov Lidovky.cz, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.5.2015

zpět Pochutinami z vlastní výroby zahrnuli ve čtvrtek učitelé i studenti jesenické střední gastronomické školy prezidenta Miloše Zemana při jeho návštěvě Jeseníku. Pochvaloval si především jejich párky i tlačenku a studenty během debaty obeznámil také se svým pohledem na alkohol. Setkání se studenty prezident prokládal vtipy a glosami, nepříjemným otázkám na půdě školy nečelil. V závěru se podepsal do třídní knihy. Zeman je na návštěvě Olomouckého kraje do pátku, jeho cesta je tentokrát zaměřena na sever regionu. Kvůli přípravě pochutin pro prezidenta si museli zdejší studenti přivstat „K snídani jsem si dal váš párek a poté jsem ochutnal vaši tlačenku. Vy ještě procházíte fází, kdy do učňovských párků ještě dáváte maso. Protože jsou firmy, nebudu je jmenovat, o jejichž párcích platí slova pana faráře: bratři a sestry, tyto párky můžete jíst i v postních dnech, tam žádné maso není. Blahopřeji vám k tomu, že vyrábíte párky, které se nesmí jíst v postních dnech,“ vzkázal studentům Zeman. Špatné a dobré alkoholy Během první a jediné debaty se studenty během návštěvy Olomouckého kraje zajímal žáky ze Střední školy gastronomie a farmářství v Jeseníku Zemanův pohled na zavedení eura, nepřizpůsobivé lidi, ale i na samotný alkohol. „Já rozeznávám alkoholy jen dvou typů, dobré a špatné. Přiznávám se, že kdysi jsem pil becherovku, dokonce mi říkali mistr becherovka. Pak jsem dostal stařeckou cukrovku a nyní jsou mi všechny pokrmy i nápoje obsahující cukr téměř úplně odepřeny. Slivovice žádný cukr neobsahuje,“ řekl prezident. Veřejné debaty se účastnilo více jak sto studentů ve věku od 15 do 21 let. „Instrukce dostali, kvůli ochrance, že bude monitorován pohyb v rámci školy. Dostali však volnou ruku, aby se mohli zeptat na co chtějí. V tom jsem jim instrukce nedala,“ řekla ředitelka školy Silvie Pernicová. Prezident bude v Olomouckém kraji do pátku. Zatímco loni na jaře zavítal na Olomoucko, Prostějovsko a Přerovsko, nyní většinu času stráví na Jesenicku a Šumpersku. Během dneška má v plánu ještě návštěvu jesenické nemocnice a setkání s obyvateli Jeseníku. V pátek svou návštěvu ukončí návštěvou v lázních Velké Losiny a v Šumperku, kde je plánovaná i závěrečná tisková konference.

URL| http://www.lidovky.cz/zeman-v-jeseniku...omov.aspx?c=A150514_174642_ln_domov_ELE

Rusko podává prst ‚věrným‘. Chce zmírnit embargo pro Řecko, Kypr a Maďarsko lidovky.cz str. 0 Lidovky / Státní pokladna Lidovky.cz, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

19.5.2015

zpět Rusko by mohlo vyjmout zhruba dvě desítky firem v Maďarsku, Řecku a na Kypru ze svého embarga na dovoz potravin z Evropské unie. Uvedl to podle agentury Interfax šéf ruské veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor Sergej Dankvert. Moskva embargo zavedla jako reakci na sankce, které vůči Rusku uvalily západní země kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi. Podle Dankverta by embargo mohlo přestat platit pro patnáct maďarských a několik řeckých a kyperských producentů potravin. Maďarsko, Kypr a Řecko se sice podílejí na sankcích vůči Rusku, snaží se však udržet dobré ekonomické a politické vztahy s Moskvou a vyhýbají se kritice ruské anexe ukrajinského Krymu a podpory rebelů na východě Ukrajiny, píše agentura Reuters. Dankvert podle agentury Interfax uvedl, že jeho úřad nyní nejedná s Evropskou unií o možnosti úplného zrušení embarga. To zasáhlo import potravin z Evropské unie, USA a několika dalších zemí v hodnotě kolem devíti miliard dolarů (přes 220 miliard Kč) ročně. Vypršet by mělo 7. srpna, tedy rok po svém zavedení. Rusko zatím neuvedlo, zda embargo hodlá prodloužit. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že embargo poskytuje příležitost k posílení domácí produkce. Podle Dankverta před zavedením embarga vyváželo do Ruska potraviny zhruba 6 tisíc evropských firem, které nyní nahrazují nejen dodavatelé z Latinské Ameriky, Afriky a Asie, ale také z evropských zemí stojících mimo Evropskou unii, jako je například Srbsko. „V našich obchodech naleznete sýry z Uruguaye a Paraguaye i mléčné výrobky z Chile,“ uvedl Dankvert. „Řada afrických zemí, zejména Tunisko a Maroko, zvyšuje dodávky ústřic,“ dodal.

URL| http://byznys.lidovky.cz/zmirni-rusko-...px?c=A150519_190417_statni-pokladna_ELE

Literární noviny Genom pšenice? 17 miliard písmen. Přečteno 14.5.2015

Literární noviny str. 1 Příloha - Věda, technika, civilizace Michal KOMÁREK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Doležel Jaroslav hovory s profesory Z centra Olomouce trvá cesta patnáct minut. Na konečné zastávce se ocitnete mezi poli. Mimo jiné tu ale stojí laboratoř molekulární cytogenetiky a cytometrie, která je zřejmě nejlepší na světě ve čtení genomu pšenice. Podílí se tak na možném převratu v pěstování základních plodin a změně představ o potravinové bezpečnosti. A je také v centru diskusí o bezpečnosti geneticky modifikovaných organismů. O všech těchto tématech, a také o financování vědy, politicích, krizi demokracie a dědictví kolonialismu jsme hovořili s vedoucím olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR prof. Jaroslavem Doleželem.

* V minulém roce se váš tým proslavil po celém vědeckém světě, když jste v časopise Science spolu s kolegy z jiných laboratoří informovali o velkém pokroku při čtení genetického kódu pšenice. Než se k tomu dostaneme, chtěl bych slyšet o vašem starším výzkumu. Připadá mi totiž zajímavé, jak na sebe jednotlivé fáze výzkumu navazují… Ano, to určitě zajímavé je. A politikům se obtížně vysvětluje, že necílený základní výzkum může vyústit v prakticky využitelné aplikace někdy až za deset nebo dvacet let. Teprve až to pochopí, mohou kvalifikovaně rozhodovat o financování vědy. Jenže většina politiků takové informace nemá a obávám se, že někteří je ani nehledají. * V osmdesátých letech jste začínal v oblasti rostlinných biotechnologií a podílel jste se na vývoji metod pro množení rostlin „ve zkumavce“. Tehdy tento obor představoval špičku v rostlinné biologii a očekávaly se významné dopady v praxi. Ano, a znalosti získané v té době dnes považujeme za samozřejmé a metody v té době vyvinuté jsou ve velkém rozsahu v praxi skutečně používané. Ale i výzkum v osmdesátých letech stavěl na předchozím bádání a počátky rostlinných biotechnologií můžeme zjednodušeně řečeno hledat v době, kdy někdo ulomil kus stonku a zkoušel, jestli z úlomku vyroste rostlina. Postupně byly získávány další poznatky a podařilo se vypěstovat celou rostlinu například jen z malého kousku listu a nakonec i z jediné buňky. Ale zpátky k našemu výzkumu -máme například zajímavý program, jehož cílem je získávat nové poznatky pro šlechtění trav, na kterém se dá dobře ukázat význam výzkumu pro praxi. * Tak pojďme na šlechtění trav… Možná nevnímáme samozřejmost, že trávy patří k velmi důležitým rostlinám, je na nich závislá výroba masa a mléka, jejich pěstování přispívá k ochraně půdy před erozí a k zadržování vody v krajině. Každý z těchto účelů vyžaduje jinou odrůdu nebo směs odrůd a šlechtitelé se snaží přicházet s novými odrůdami s požadovanými vlastnostmi. Někdy v devadesátých letech nás kontaktovali s prosbou o pomoc při charakterizaci nových typů trav. Ukázalo se, že můžeme využít tzv. průtokovou cytometrii, kterou jsme jako jedni z prvních na světě modifikovali pro použití u rostlin. * Průtokovou cytometrii? Metoda byla vyvinuta pro rychlé počítání a analýzu krevních buněk a našla obrovské uplatnění v lékařském výzkumu i praxi. My jsme ji zpočátku používali pro analýzu tkáňových kultur rostlin a rozhodně jsem netušil, že by mohla najít i praktické uplatnění. Dnes je průtoková cytometrie používaná při šlechtění mnoha plodin na celém světě. * Takže jste byli připraveni na zadání od šlechtitelů… Naši kolegové šlechtitelé křížili dva různé druhy s cílem získat odrůdu, která od každého z rodičů zdědí ty lepší vlastnosti. Ukázalo se však, že nevědí, jaká je struktura dědičné informace nově získaných hybridů. Zjednodušeně řečeno, co zdědily od jednoho rodiče a co od druhého. Pro nás to byla rutinní záležitost a pomocí metod, které jsme dříve vyvinuli, jsme dokázali určit, které části dědičné informace pocházejí od kterého z rodičů. Šlechtitel tak získal možnost zjistit, jak má vypadat dědičná informace hybridní odrůdy s určitými vlastnostmi. A podobnou genezi měla i naše práce zaměřená na studium dědičné informace pšenice. * Tím se dostáváme ke čtení genetického kódu pšenice, kde patříte k absolutní světové špičce. Začalo to podobně jako u trav. Věnovali jsme se analýze chromozomů, což jsou zjednodušeně řečeno jednotky o velikosti asi tisíciny milimetru, na něž je dědičná informace rozdělena. Pšenice jich má 21 párů. A jako jiné vědecké týmy, i my jsme chromozomy analyzovali pomocí mikroskopu a studovali jsme změny jejich počtu a struktury. Mou ambicí ale bylo analyzovat je pomocí průtokové cytometrie. V té době to byl klasický necílený základní výzkum a jen jsme doufali, že nám to umožní rychlejší a přesnější analýzy. Už si nevzpomenu, co všechno jsme od této práce očekávali, ale rozhodně nikdo nemluvil o čtení genomu pšenice. V té době by si asi všichni mysleli, že jsme přišli o

zdravý rozum. Ale my jsme tu metodu vyvinuli a dnes má velký význam. * Chápali jste od začátku, co se vám vlastně podařilo? Už v době vypracovávání naší metody se začalo ukazovat, že by mohla mít význam při odhalování struktury dědičné informace rostlin a jejích změn v průběhu evoluce a vzniku druhů. Postupně byly vyvíjeny nové metody molekulární biologie, včetně čtení dědičné informace (sekvenování DNA) a najednou se ukázalo, že chromozomy, které umíme pomocí průtokové cytometrie třídit, jsou pro tyto metody vhodné. S tím jsme samozřejmě na začátku této práce nemohli počítat. A o dalších několik let později, kolem roku 2003 se začalo vážně uvažovat o přečtení celého genomu pšenice. * Takže už zadání z praxe. První a do značné míry rozhodující setkání zainteresovaných výzkumných laboratoří se uskutečnilo v USA. Sešli se na něm experti z celého světa zkoumající dědičnou informaci pšenice, a to setkání bylo dost bouřlivé. Střetly se na něm totiž dvě koncepce - klasická, která vychází z toho, že se celá dědičná informace rozseká na malé kousky, ty se přečtou a pak se znovu skládají. Proti ní vystupovali především šlechtitelé z amerických univerzit, kteří nevěřili, že kvalita takto získaných výsledků umožní jejich brzké využití ve šlechtění. To je mimochodem velká výhoda amerických univerzit - na nich se „praxe“ a základní výzkum běžně setkávají. Na rozdíl od situace u nás, kde jsou základní a aplikovaný výzkum do značné míry vzájemně izolovány - jinam se chodí pro peníze na základní výzkum, jinam pro peníze na aplikovaný výzkum a všude můžete narazit na umělé bariéry. Šlechtitelé pšenice se začali hlasitě ozývat, že chtějí výsledky, které povedou k co nejrychlejším aplikacím, a že nechtějí „sekvenování pro sekvenování“. A to bylo velké štěstí pro nás. Náš přístup to totiž na rozdíl od toho prvního umožňoval. A měli jsme k dispozici metodu, kterou bylo možné okamžitě použít. Situace ale nebyla jednoduchá, protože vlivné laboratoře nechtěly připustit, že tak prestižní projekt bude založen na práci malého týmu z Česka, a to dokonce ani ne z Prahy! Ale dopadlo to dobře. Závěr byl, že světový projekt bude založen na práci naší laboratoře, která dědičnou informaci pšenice rozdělí na jednotlivé chromozomy, a že každý chromozom bude číst jiná laboratoř. Výhoda našeho postupu byla tedy i v tom, že umožňoval mezinárodní spolupráci. * Zní to už zase jako rutina, ale asi to není tak samozřejmé číst genetickou informaci pšenice… Není, genom pšenice je asi šestkrát větší než genom člověka a čítá 17 miliard písmen dědičné informace! Takže náš přístup celý problém jeho čtení skutečně hodně zjednodušil. Nicméně k jisté rutině opravdu směřujeme - pšenice se už „jenom“ čte a jednotlivé laboratoře sdružené v mezinárodním konsorciu se věnují „svým“ chromozomům. Naše laboratoř sekvenuje jeden celý chromozom a poloviny dvou chromozomů. Důležité je, že průběžné výsledky jsou už nyní využívány při izolaci důležitých genů a při zavádění nových metod šlechtění pšenice, které využívají metody molekulární biologie. Pro výzkumný program naší laboratoře je navíc důležité, že metoda třídění chromozomů průtokovou cytometrií není využitelná jen u pšenice, ale u mnoha jiných druhů rostlin, a díky tomu se podílíme na čtení dědičné informace mnoha dalších a důležitých druhů rostlin. * Předpokládám ale, že jen u té „rutiny“ nezůstáváte. Mimo jiné se teď zabýváme dědičnou informací planých příbuzných druhů pšenice, a to považuji za velmi důležité. Je to ostatně opět příklad propojení základního a aplikovaného výzkumu. Z pohledu základního výzkumu nás zajímá, jak se tyto druhy vyvíjely a jak se jejich dědičné informace podobají té, kterou má pšenice. Praktické dopady naší práce se pak dotýkají šlechtění pšenice. Obrazně řečeno: Cestou dějinami jsme možná v důsledku šlechtění poztráceli geny, které nyní budeme potřebovat - třeba v důsledku změn klimatu nebo kvůli změnám způsobu pěstování. A plané druhy trav, které člověk nešlechtil, mohou právě tyto vlastnosti mít. * Čili podobně jako dříve u trav zkoumáte možnosti křížení různých odrůd pšenice? Chceme získat poznatky, které šlechtitelům umožní co nejrychleji a cíleně vnášet geny planých druhů do vyšlechtěné pšenice křížením s těmito druhy. S tím souvisí i náš výzkum, který má odpovědět na otázku, jak se budou geny planého druhu po přenesení do pšenice chovat a jestli je možné takto šlechtit nové odrůdy. Dědičnou informaci tedy nejen čteme, ale studujeme i její chování.

* Tím se dostáváme k dost bouřlivému tématu - a to jsou GMO, geneticky modifikované organismy. V Evropě vzbuzují odpor. Jak si to vysvětlujete? Především tak, že v Evropě žijeme v nadbytku. Jdeme do obchodu a koupíme si tolik jídla, kolik chceme. A najednou nám někdo říká, že máme jíst potraviny připravené z geneticky modifikovaných plodin. Proč, říkáme si? Proč si komplikovat život a riskovat? Odpor vůči GMO je založený na neinformovanosti a kampaních odpůrců, které bývají obvykle založeny na polopravdách. Žijeme v situaci, kdy nepociťujeme nedostatek potravin a většinou si ho ani neumíme představit. Ale pokud vezmeme v úvahu spíše konzervativní odhad, že na Zemi bude v roce 2050 o dvě miliardy lidí víc, pak už to bude problém pro všechny. Kritický nedostatek potravin a hlad vyvolává politickou nestabilitu a může mít například za následek migrační vlny, o kterých slyšíme už dnes. * Takže podle vás není důvod mít z GMO obavy? Já sám bych byl pro předběžnou opatrnost v tom smyslu, že bych chtěl záruky, že se vnesená dědičná informace nemůže šířit mimo konkrétní GMO plodinu. Toho ale lze poměrně snadno dosáhnout. Jiná je ale situace, pokud jde o zasahování do dědičné informace člověka. Trpí-li někdo dědičnou chorobou a pomůže mu genetická léčba, pak jsem jednoznačně pro. Ale jsem proti tomu, aby někdo modifikace DNA prováděl tak, že se budou dědit a ve své DNA je ponesou naši potomci a budoucí generace. Při veškerém pokroku vědy toho víme příliš málo na to, abychom mohli předpovědět všechny možné důsledky. * Sám jste přece ale říkal, že nyní zkoumáte, jak se bude chovat gen plané trávy přenesený do šlechtěného druhu pšenice, a že to nevíte. Na tomto principu je přece založený princip „předběžné opatrnosti“ - že vědci nemohou garantovat, že rozšíření GMO nebude mít negativní důsledky. Že si sami nejsou jistí… Účinky vnesené dědičné informace můžeme podrobně zkoumat. A na rozdíl od modifikací člověka můžeme „nepovedenou“ odrůdu jakékoliv plodiny bez problémů a bez dalších následků zlikvidovat, aniž by se vůbec dostala do zemědělské praxe a životního prostředí. Jenže, jak toto vysvětlit lidem, kteří nemají dostatek informací? Selhává zřejmě i popularizace vědy. A je to také past demokracie po většině lidí nemůžeme chtít, aby měli nejnovější informace z každého vědeckého oboru. A přitom se ale podílejí na rozhodování. Protože jsou neinformovaní, mohou strhávat pokrok zpátky. Nevím, jak to řešit. Když o tom s kolegy diskutujeme, říkám s nadsázkou, že řešením je snad jedině osvícená diktatura. * Kritika namířená proti GMO a vědě obecně ale může být přece chápána i tak, že se ukazuje na zpupnost moderní západní vědy - jako by nám vědci říkali: „Můžete si dělat, co chcete, my vždycky přijdeme na nějaké řešení.“ Každoročně vyhazujeme stovky miliard tun potravin, neumíme účinně pomáhat chudým, ale to nevadí, protože vyvineme GMO potraviny a všichni budou mít dostatek jídla… Ale to je jasné selhávání politiků a ne vědců! Vědci jsou spíše obětními beránky tohoto systému snažíme se v naprosté většině a s nejlepším svědomím a co nejlépe dělat to, co umíme a máme dělat. Ale nemůžeme suplovat práci politiků. Západní demokracie spěje do krize i díky tomu, že politici jen neradi prosazují nepopulární a bolestivá opatření a neradi řeší s předstihem problémy, které přijdou až v budoucnosti. Obávám se však, že nikdo neví, co s tím… Takže i vztah naší bohaté západní civilizace k chudým zemím, jejichž obyvatelé často trpí podvýživou či hladem, je v pasti, ze které se neumíme dostat. Docela dobře znám některé africké země. Je jasné, že naše civilizace v Africe zcela selhala. Zločinem byla kolonizace, ale stejným zločinem bylo z těchto zemí náhle odejít a nechat je v tom samy. V Ghaně třeba vidíte, že to, co tam postavili Angličané, tam je a postupně se rozpadá. To, co nepostavili, tam není. Na druhé straně vím, jak místní lidé těžce nesou, když z nich děláme „mladší bratry“. Docela jsme se do toho zamotali. Jak jim pomáhat, když oni sami to často nechtějí? A ani tu pomoc neumějí přijmout. * Jak to myslíte? Kolega z jedné africké země mi říkal o projektu na zavedení pitné vody - za dvacet milionů dolarů z

rozvojové pomoci by prý mohla být pitná voda v celé zemi. Ale nebude, protože těch dvacet milionů si mezi sebe rozkradou ministři a jejich nejbližší spolupracovníci. Politici mají velkou rodinu a nevědí, jak dlouho budou u moci, takže musí rodinu předzásobit. Jiná mentalita, obrovská korupce, absurdní demografická struktura, protože jsme uměle parcelovali území napříč kmeny. Když jim něco budete diktovat, tak to nesnesou, když je necháte být, tak to dopadne ještě hůř. Ale aby bylo jasno -nejsem rasista. Do Afriky jezdím hrozně rád a těší mne, že naším výzkumem můžeme alespoň nějak pomáhat. Ale recept na řešení problémů takového rozsahu neznám. Hodně jsme toho pokazili a bude určitě dlouho trvat, než se to napraví. * Souvisí s tím další problematická věc, s níž se setkáváte v rámci svého výzkumu, a to je největší výrobce GMO, firma Monsanto. Pro některé kritiky se vlastně jedná o nový typ kolonizace - s politickou pomocí vlády dle nich monopolizuje trhy s plodinami v chudých zemích. Na drastické důsledky poukazoval například dokument Bitter Seeds o tom, jak stoupá počet sebevražd indických rolníků, kteří nemají peníze na to, aby své hospodaření přizpůsobili nárokům GMO bavlny, ale jinou bavlnu už nekoupí… Četl jsem o obrovském počtu sebevražd indických rolníků, které ale neměly vůbec žádnou spojitost s používáním GMO plodin. Chtělo by to přesná čísla a obávám se, že v této souvislosti jsou často šířeny neověřené informace a polopravdy. Pokud jde o firmu Monsanto, nejeví se mi jako nějaké monstrum. Navštívil jsem jejich výzkumné centrum v USA, a dokonce s nimi nepřímo spolupracujeme, i když ne na GMO. Monsanto má každopádně fascinující výzkum, kterému lze jen obtížně konkurovat. Příkladem může být i jejich nový projekt „precizního zemědělství“. * Co znamená? Zní to jako „fantasmagorie“, ale před sto lety tak možná zněly i představy o nadzvukových letadlech. Základní myšlenka je vlastně jednoduchá - zmapujete si kvalitu půdy a vnějších podmínek na vašem pozemku - vlhkost, sluneční svit, orientace na světové strany - a pak na něj nevysejete jednu odrůdu, ale podle GPS souřadnic jednotlivých částí pozemku budete vysévat různé odrůdy tak, aby co nejlépe odpovídaly daným podmínkám. Takže pojede traktor s GPS, secí stroj bude mít zásobu třeba deseti odrůd a podle plánu je bude vysévat. Investují do toho programu obrovské peníze, a pokud to vyjde, propast mezi bohatým a chudým světem se zase o něco víc prohloubí. Upřímně, nevím co s tím. *** Je jasné, že naše civilizace v Africe zcela selhala. Zločinem byla kolonizace, ale stejným zločinem bylo z těchto zemí náhle odejít a nechat je v tom samy. prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc. V roce 1978 absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Vědeckou hodnost CSc. obdržel v roce 1983 v Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) ČSAV a vědeckou hodnost DrSc. získal v roce 2001. V témže roce se na Univerzitě Palackého v Olomouci habilitoval pro obor botanika. Od roku 1983 pracuje v ÚEB postupně jako vědecký pracovník a vedoucí Laboratoře molekulární cytogenetiky a cytometrie, kterou založil. V letech 1985-1986 absolvoval postdoktorský pobyt na výzkumném ústavu ENEA v Římě. Vedoucím olomouckého pracoviště ÚEB AV ČR byl jmenován v roce 1997. Od roku 1992 působí externě na Katedře buněčné biologie a genetiky Univerzity Palackého, kde přednáší. Foto autor| foto: archiv j. doležela Foto autor| foto: archiv j. doležela

magazin.aktualne.cz Fast food není sprosté slovo. Párky v rohlíku dobývají Prahu 15.5.2015

magazin.aktualne.cz str. 0 Magazín

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Hot dogy vyrábějí jen z kvalitních surovin a jdou doslova na dračku. Přečtěte si rozhovor se zakladateli bistra Hot God, které chce i z rychlého občerstvení Rozhovor - Na moderním a kvalitním hot dogu si už pár týdnů pochutnávají nejen návštěvníci farmářských trhů, ale díky nově otevřenému bistru Hot God i obyvatelé pražských Nuslí. Za projektem stojí Adam Skala a Anežka Gottliebová, kterým v Praze chyběl kvalitní fast food. Místo lamentování se rozhodli vzít gastronomický osud české metropole do vlastních rukou a začali nabízet alternativu umaštěné sekané v housce nebo hamburgerům z McDonald´s . Na nedostatek zájmu si zatím stěžovat nemůžou, samotné je pozitivní odezva překvapila. Klíčem k úspěchu jsou podle nich kvalitní suroviny, jejich párky obsahují 90 procent masa, pečivo odebírají z rodinné pekárny a kečup si vyrábějí vlastní. Aktuálně.cz: S hot dogy se na trhu snažily prosadit už předloni i Kostelecké uzeniny. Inspiroval vás právě jejich projekt Parky's? Adam Skala: Loni v listopadu byla ohlášená ohromná expanze, a dnes v Praze fungují, pokud vím, pouze dva stánky. My jsme se dokonce ucházeli o jeden z nich. Nedostali jsme ale zpět smlouvu s jasně stanovenými podmínkami. Začali tehdy s velkou marketingovou kampaní na Facebooku, i ta dnes pomalu utichá. Na podobných projektech ale nové trendy, teď myslím ten hotdogový, nevznikají. Základy musí položit lidé, které to baví a chtějí to dělat pořádně, ne jen vydělat peníze. A.cz: Začali jste prodávat teprve nedávno, a to na farmářských trzích. Před pár dny jste otevřeli svoje první bistro. Je o hot dogy opravdu takový zájem? Náš projekt měl doslova raketový start. Zhruba před dvěma měsíci jsme otevřeli svůj první stánek na farmářském tržišti. Noc předtím jsme téměř nespali a připravovali vše potřebné s tím, že se to pokusíme prodat. Původní idea byla taková, že se pokusíme za rok vydělat na svůj první podnik. Pak to ale nabralo rychlý obrat, kterému hodně pomohl Facebook. Občas jsme tam sdíleli obrázek nějakého hot dogu a kamarádi ho začali šířit. A.cz: A proč jste bistro otevřeli až teď, když byla po jídle docela vysoká poptávka? Spíš jsme potřebovali získat pořádné zázemí pro přípravu. Dosud jsme využívali vlastních kuchyní nebo sdílené kuchyně na Žižkově. Neustále převážet všechno sem a tam se ukázalo jako nepraktické a taky nevýhodné. A.cz: Pochopila jsem, že s podnikáním v gastronomii nemáte žádné zkušenosti. Jak jste se s tím popasovali? Neustále se učíme nové a nové věci. Sem tam narazíme na různé překážky, a to především ze strany hygienických norem. Snažíme se s tím ale bojovat. A.cz: Čím si tak vysoký zájem o hot dogy vysvětlujete? Především jsme měli pocit, že v Praze chybí dostatek kvalitního fast foodu. Současná zrychlená doba si to žádá, a ne každý má žaludek na umaštěnou sekanou v housce nebo burger z McDonald's. Každý si občas potřebuje vzít jídlo do ruky a jít, a proč by to nemělo být něco kvalitního? Za další v hot dogu je jasně definovaný základ, párek a rohlík, který se dá mnoho způsoby vylepšovat a dokombinovávat. Přesně to nás baví. A.cz: A jaká vylepšení oproti klasice nabízíte? Začali jsme u ingrediencí, o kterých víme, že spolu fungují, jako například opečená slanina a zelný salát. Naší vlajkovou lodí je hot dog s karamelizovanou cibulí, relish z kyselých okurek a domácí meruňková hořčice. V obou případech mluvíme o velmi tradičních chutích spojených s hot dogem. My jsme se jen snažili někam posunout. Odzkoušeli jsme ale i netradiční chutě, inspirované například

mexickou, asijskou nebo arabskou kuchyní. Nezapomněli jsme ale na vegetariány. Naší novinkou je domácí kečup. A.cz: Mezi vaše zákazníky patří spíš mladší ročníky, že? Do určité míry ano. Ale občas se nám stane, že ke stánku přijde i paní starší generace a s nadšením ochutná. A mnohdy se i vrátí. A.cz: Párek a rohlík je pro mnoho lidí stále podřadnou záležitostí. Snažíte se alespoň nabídnout kvalitní uzeninu s vysokým obsahem masa? Párky bereme od jednoho uzenářství z Davle, je v nich 90 procent masa. Není v nich nic špatného, kromě nějakého základního konzervantu, bez kterého se žádná uzenina neobejde. Rohlíky nám dodává jedna rodinná pekárna. Naším záměrem je samozřejmě hledat lepší a kvalitnější. A.cz: Inspirovali jste se v zahraničí, nebo jde o čistě váš nápad? Po pravdě jsme vyloženě bistro založené jen na hot dogu nikde neviděli. Nicméně hot dog si můžete dát všude na světě, je to prostě klasika rychlého občerstvení. Například v Berlíně jsou často sortimentem stánkového prodeje. Po pravdě tam mají méně striktní pravidla než u nás. Hlídá se, zda se vše připravuje v čistém a hygienickém prostoru, zda přes něj vede trubka se vzduchotechnikou, už nikoho moc nezajímá. Výdaje kolem vzduchotechniky nebo oddělení provozů jsou opravdu vysoké. Snad nejhorší je to s uskladněním mléčných výrobků. Někdy mám pocit, že jogurt je v pohledu zdejších hygieniků biologická zbraň.

URL| http://magazin.aktualne.cz/chceme-nabi...ogu/r~c1c86deaf93811e49db2002590604f2e/

MARKETING SALES MEDIA PARAGRAF 18.5.2015

MARKETING SALES MEDIA str. 9 News Martin Škrabal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Novela zákona o významné tržní síle Z podnětu zástupců zemědělců a výrobců potravin byl v roce 2009 Poslaneckou sněmovnou ČR přijat zákon o významné tržní síle, který má dodavatele potravinářského zboží chránit před vynucováním nepřiměřených smluvních podmínek ze strany obchodních řetězců. Jak však vyplynulo z dosavadní rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jedná se o normu v praxi velmi obtížně aplikovatelnou, což v březnu letošního roku vedlo vládu ke schválení právě úřadem připraveného návrhu novely, která má umožnit jeho jednoznačnější výklad a zjednodušit vedení správních řízení. Navrhované zjednodušení však bude na úkor logiky mechanismu ochrany. Dosud bylo možno posuzovat, zda je konkrétní odběratel v pozici významné tržní síly vůči konkrétnímu dodavateli, přičemž pouze v takové situaci zákon odběratelům určitá jednání zakazoval. To se má nyní změnit se zakotvením tzv. absolutního konceptu, dle něhož bude při splnění určitých objektivních kritérií (zejm. obrat nad pět miliard ročně) odběratel v pozici významné tržní síly vůči všem svým smluvním partnerům, a to i těm z kategorie mnohonásobně hospodářsky silnějších nadnárodních korporací typu Coca-Cola či Nestlé. V rámci novelizace bohužel zcela chybí úvaha nad otázkou potřebnosti regulace v dané oblasti. Ochranu dodavatele jakožto slabší smluvní strany obecně totiž dostatečně zajišťuje občanský zákoník, který v § 433 odst. 1 výslovně zakazuje jakékoli zneužití hospodářského postavení silnější strany vůči slabší straně. Postižený má v případě zneužití hospodářského postavení silnější stranou smluvního vztahu (např. diktováním nepřiměřených smluvních podmínek) možnost podat k soudu žalobu na náhradu způsobené újmy. Z neznámého důvodu je však taková ochrana, která postačuje všem ostatním dodavatelům, v případě dodavatelů potravinářského zboží shledávána

nedostatečnou. Existence zákona – ať již v původní, nebo novelizované podobě – představuje pouze další zbytečný paternalistický zásah státu, který byl prosazen potravinářskou lobby primárně k ochraně jejich vlastních zájmů, avšak na úkor řádného fungování soutěže. Foto popis| O autorovi| Martin Škrabal, advokát ve Vrána & partners, advokátní kancelář

Mělnický deník Veterináři vozili partyzánům maso z mělnických a mšenských jatek 19.5.2015

Mělnický deník str. 2 Mělnicko / region

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ... Podle vzpomínky Josefa Stinky ze Zahájí uveřejněné v roce 1985 v Novém Mělnicku, který byl v souvislosti s partyzány zatčen, „jezdívalo sem cizí auto a z něho vystupoval německý poddůstojník, bedýnku na prsou, v uších sluchátka a sledoval vysílání partyzánů. Ale to jsme pochopili až po 24. dubnu.“ Při zátahu u Záhájí 24. května 1945 se sice podařilo většině partyzánů uprchnout, ale zahynul komisař oddílu Oskar Beneš a další dva partyzáni. Podle J. Stinky „obyvatelé na poli trnuli hrůzou, co se bude dít. Jedni hádali, že vesnici podpálí jak v Lidicích, za chvíli zas někdo povídal, že každého desátého zastřelí, ženy plakaly. Němci prohledávali vše, co mohli, odvezli.“ Zbytek oddílu se stáhl k Vrátenské hoře a na Kokořínsko do údolí Močidel a část do hájovny na Černavě u Řepína. Podle svědectví několikrát již zmíněného odbojového pracovníka a hudebního skladatele J. Křičky „v té době – v březnu a dubnu 1945 – zmizel všechen klid a půvab kokořínského údolí. Zasloužily se o to tlupy esesmanů, které byly ubytovány v podhradních hotelích a z části v obci Kokoříně. Dohromady jich bylo ke třem stům. Dopoledne i odpoledne procházeli Hlučovem, zpívali, výskali, pískali a leckdy dva až tři esesáci i žebrali. Byla to jejich kadetní škola a ke cvičením se rozlézali hezky daleko po okolních lesích. Na stálé střílení z pušek i na duté rány pancéřových pěstí jsme zcela uvykli a žebrákům v jejich nenáviděném stejnokroji jsme ukazovali přídělové lístky... Aby esesákům zpříjemnili v kokořínských lesích pobyt, přešla jejich jednotka (část brigády Národního mstitele, pozn. aut.) do sedleckých lesů. Do lesů odvažovali se Němci jen ve skupinkách, ale i tak mnozí z nich náhle se rozloučili s naším údolím a jejich černé duše ulétly rovnou do pekla.“ Pak již oddíl celkem v poklidu přečkal do 5. května, když ještě dříve byla pro snížení možnosti dalšího odhalení a ohrožení celku vysílačka s radistkou, a to nikoliv bez rizika, dopravena přes Labe do Zelčína na levém břehu Labe. Radistka prošla přes tehdy střežený most, vysílačka byla přepravena přes přívoz u cukrovaru. 5. května 1945 se vysílačka s radistkou vrátily zpátky k jádru brigády na Řepín. „Během celé této doby podařilo se vzdor řízenému hospodářství jednotku celkem dobře zásobovati a to prostřednictvím dr. Fr. Erbana, který do věci zasvětil veterináře Vinše a Machytku…bylo maso dodáváno z jatek v Mělníce a Mšeně. Mouku a různé jiné viktuálie dodává Hospodářské družstvo v Mělníku (ředitel Vl. Maixner, správce Gebler). Vedle toho pomáhalo místní obyvatelstvo všude jak jen mohlo a nebylo zrádců.“ Podle J. Vegnera zásobování většího počtu lidí bez lístků i na vesnici přesto představovalo problém a vedle „lesního jádra“ byl vytvořen oddíl partyzánů z legálně žijících občanů, což upomíná na francouzské makisty. Úspěšná existence oddílu by nebyla možná nejen bez podpory ilegálního odboje a prostých obyvatel, ale také bez spolupráce nebo aspoň pasivity četnických stanic. S Národní mstitelem spolupracovala četnická stanice v Nebuželích a četníci v Byšicích a Mělnickém Vtelnu byli po návštěvě komisaře O. Beneše „zavázáni k nečinnosti“. A konečně 5. května 1945 se štáb brigády přemístil na pozvání majitelky paní Štěpánové na řepínský zámek, kde původní sovětští členové desantu zůstali do 18. května a údajně sepisovali memorandum o svém působení, pak odjeli domů. Do Československa přijeli Kaniščev, Alexandr Stěpanovič Jacenko, radistka Valentina Ivanovna Kozelková a felčarka Valentina Semjonovn Koreckaja až po dlouhé době v roce 1965 při příležitosti dvacátého výročí konce války.

Česká část Národního mstitele se stala základem 2. pěší pluku mobilizováním několika ročníků a byla dislokována do Litoměřic, který byl později přeměněna na motostřelecký pluk a přemístěn do Klimentova u Mariánských Lázní. Ale předtím brigádu ještě čekal rozhodující boj. ...pokračování zítra Z knihy Květen 1945 na Mělnicku autorů Tomáše Jakla a Dalibora Státníka (ředitele Státního okresního archivu v Mělníku) S přítomností esesáků zmizel z kokořínského údolí veškerý půvab. Do lesů odvažovali se Němci jen ve skupinkách, i tak ale mnozí z nich náhle se rozloučili s kouzelným krajem a jejich černé duše ulétly rovnou do pekla. Foto popis| NĚMECKÝ polopásový transportér Sd Kfz 6 na náměstí Míru v Mělníku. Ústupové trasy německé armády lemovalo mnoho vozidel, odstavených pro poruchu nebo pro nedostatek pohonných hmot. Na snímku z května roku 1945 se lidí v Mělníku radují z kořisti. Foto autor| Foto: Sbírka Státního okresního archivu v Mělníku Region| Střední Čechy

MEN/WOMEN only Kde je kvalita a český původ na prvním místě MEN/WOMEN only str. 20 Komerční příloha - Metro rádce - jak poznat kvalitní potraviny Dana Jakešová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tradiční poctivé české potraviny, samozřejmě čerstvé - přesně jako to bylo za dob našich babiček. Právě to chce stále více lidí i dnes. Nakoupit je můžete na farmářských trzích nebo také v kamenných prodejnách farmářských potravin. Chtějte ale vědět, zda a jak původ a kvalitu zboží prověřují. 20.5.2015

Farmářské trhy vznikly právě na základě poptávky po čerstvých produktech přímo od malých českých farmářů, řezníků, pekařů, včelařů, vinařů a dalších malých producentů. Dnes je tak pravidelně najdete na mnoha místech v Praze i v obcích okolo metropole a samozřejmě i dalších místech po celé republice. Nejdůležitějším kritériem zde vyhledávaného zboží je přitom kvalita a současně čerstvost. A tyto podmínky nedozrálé, podtržené a unavené tisícikilometrovou cestou a sklatext dováním jaksi mohou splnit jen těžko. i to je důvod, proč mnozí z nás preferují potraviny z přímého prodeje od lokálních farmářů. cesta od výrobce k zákazníkovi je totiž v tomto případě zkrácena na úplné minimum. „víme, že řada dodavatelů, například ovoce a zeleniny, sklízí v předvečer, či dokonce až ráno před samotným trhem, takže takové zboží je maximálně čerstvé,“ říká andrea vodňanská z farmářských trhů v praze na kulaťáku. Můj farmář kromě toho na daný trh obvykle jezdí z velké části stále ti stejní farmáři. Takže lidé pak už jejich zboží dobře znají. „mám již své oblíbené a prověřené prodejce, takže se sem ráda vracím,“ říká martina vrátná, která na farmářské trhy chodí pravidelně nakupovat již několik let. Také je ráda, že zisk z prodeje jde přímo farmářům, a nikoliv nějakým překupníkům. „přímý nákup je nejsilnější podporou pro malou ekonomiku a je nejefektivnější právě pro farmáře. a efektivní zisk z prodeje zase umožňuje rozvoj i na venkově, kde jiná práce prostě není,“ potvrzuje správnost této úvahy šárka Sedláčková ze spolku archetyp, který je zakladatelem asociace farmářských tržišť a provozuje farmářské trhy na náplavce, Jiřáku a kubáni. Již z toho důvodu je kvalita, a s tím i spojené dobré jméno, pro farmáře velmi důležitá. Důvěřuj, ale prověřuj pořadatelé farmářských trhů proto své prodejce a prodejny farmářských potravin své dodavatele důkladně vybírají, prověřují je a někteří rovněž certifikují. „i pro nás jako pořadatele je pochopitelně

důležitý původ prodávaného zboží. Snažíme se také zcela eliminovat různé překupníky, kteří si hledají různé cesty, jak se na trhy dostat,“ vysvětluje vodňanská. a dělají to opravdu důkladně. „v sezoně pravidelně jezdíme za farmáři, kteří na našich trzích prodávají, a chceme vidět pole či výrobnu, ze kterých potraviny pocházejí,“ popisuje Sedláčková. základními podmínkami pro výběr tak je český původ a lokální produkce. „výrobci nám musí doložit původ surovin, třeba v případě dodavatele uzenin je to původ použitého masa,“ říká Jiří málek, spoluzakladatel sítě farmářských prodejen náš Grunt, kde můžete nakupovat celý rok. „Dodavatel musí být menší lokální producent s původními technologiemi výroby bez nadbytečných náhražek.“ a u našeho Gruntu je nově dokonce hlídáno výživovým poradcem i složení výrobku. prodejci, a to i ti na farmářských trzích, také musí dodržovat hygienické a další předpisy. a to neohlášeně a velmi často kontrolují také státní instituce hygienická stanice, státní veterinární správa, živnostenský úřad nebo Česká obchodní inspekce. Co můžete od farmářů nakoupit farmářské trhy fungují od jara do podzimu a koupit na nich můžete především sezonní potraviny, nejvíce ovoce a zeleninu. Tak například v sezoně jahod můžete na jednom trhu najít hned několik stánků, kde se prodávají. k dostání jsou také další potraviny, jako jsou vejce, máslo, jogurty, sýry, maso, uzeniny, pečivo, med, marmelády, mošty či víno. mnohé z těchto produktů mají certifikáty, že jsou bio. nebo je sice nemají, ale biokvalitu i tak splňují. Foto autor| foto: profimeDia.cz

Metro Byl to mistr becherovka 15.5.2015

Metro str. 3 Domov ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V dobré náladě bavil studenty prezident Miloš Zeman. Pochutinami z vlastní výroby zahrnuli včera učitelé i studenti jesenické střední gastronomické školy prezidenta Miloše Zemana při jeho návštěvě Jeseníku. Pochvaloval si především jejich párky i tlačenku a studenty během debaty obeznámil také se svým pohledem na alkohol. Setkání prezident prokládal vtipy a glosami, nepříjemným otázkám na půdě školy nečelil. Kvůli přípravě pochutin pro prezidenta si museli zdejší studenti přivstat. „K snídani jsem si dal váš párek a poté jsem ochutnal vaši tlačenku. Vy ještě procházíte fází, kdy do učňovských párků dáváte maso. Protože jsou firmy, nebudu je jmenovat, o jejichž párcích platí slova pana faráře: Bratři a sestry, tyto párky můžete jíst i v postních dnech, tam žádné maso není. Blahopřeji vám k tomu, že vyrábíte párky, které se nesmí jíst v postních dnech,“ vzkázal studentům. Prozradil jim také svůj pohled na alkohol. „Já rozeznávám alkoholy jen dvou typů, dobré a špatné. Přiznávám se, že kdysi jsem pil becherovku, dokonce mi říkali mistr becherovka. Pak jsem dostal stařeckou cukrovku a nyní jsou mi všechny pokrmy i nápoje obsahující cukr téměř úplně odepřeny. Slivovice žádný cukr neobsahuje,“ řekl. Chládek půjde za Zemanem Na Hradě se bude řešit jmenování tří kandidátů na profesuru odmítnutých hlavou státu. * Ministr školství Marcel Chládek bude jednat s prezidentem Zemanem o tom, proč odmítl podepsat dekrety kandidátů na profesuru Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z UK a Jana Eichlera z VŠE. Zeman jim všem vyčítá problémy z minulosti. * Postoj Hradu vyvolal bouřlivé reakce ze strany akademické obce, která rozhodnutí prezidenta označila za nepřijatelný zásah do akademických svobod. Ceremoniál byl kvůli jejich bojkotu odvolán. * Ke kritice Zemana se kvůli jeho cestě do Moskvy v rozhovoru pro iDNES.cz přidal také Miroslav Kalousek. Podle něj se stal hlavním ruským spojencem. Zeman po návratu do Česka řekl, že protiruské sankce by mohly skončit do konce roku a za dvacet let bude Rusko členem Unie.

Regionální mutace| Metro - jižní Morava

Mladá fronta DNES Pro zeleninu zase na Zelňák Mladá fronta DNES str. 1 Brno a jižní Morava Lukáš Valášek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

16.5.2015

zpět Po 13 měsících se na náměstí vrátí 106 trhovců. Jejich výběr kritizuje opozice BRNO Své výrobky obchodníci na Zelném trhu prodávají už sedm set let. Poslední více než rok ale byli trhovci „vyhoštěni“ na Moravské náměstí. Po letech odkládání je totiž vystřídali dělníci, kteří náměstí opravovali. Archeologický průzkum, který se z deseti zamýšlených dní protáhl na 112, ovšem nakonec práci stavebníků prodloužil až do současnosti. Včera se náměstí pro Brňany opět slavnostně otevřelo. Představitelé města i stavební firmy Imos stříhali pásku a připíjeli si šampaňským. Kdo ale po měsících ohrazení stavby ocelovou bariérou čekal výraznou vzhledovou proměnu, byl zklamán. „Vlastně nepozoruji žádnou velkou změnu. Nechápu, co tak dlouho trvalo,“ konstatoval například kolemjdoucí Brňan Karel Tomášek. Architekt Tomáš Rusín ze studia RAW, které novou podobu plochy navrhlo, má ale jasné argumenty. „To náměstí je srdce Brna. Snažili jsme se jej chránit. Staré kameny jsme například zvedli, očistili, vrátili zpět. A doplnili starou dlažbou. Nebyl prostor pro nějaké architektonické exhibice. Myslím, že se nám povedlo zachovat atmosféru toho místa,“ vysvětlil Rusín. Obnova náměstí přinesla podle jeho návrhu sedmnáct nově vysazených stromů, fontány před Moravským zemským muzeem i lavičky a stojany na kola. Povrch byl zpevněn a nově vydlážděn historickou dlažbou. Pod úroveň Zelného trhu dělníci umístili speciální rohože, které by měly bránit zatékání povrchové vody do brněnského podzemí. A je konec tomu, že by auta stála uvnitř náměstí. „Po opravě už řidiči mohou parkovat jen po obvodu. Míst je 48 a další tři jsou vyhrazena invalidům,“ upřesnila mluvčí brněnských komunikací Miroslava Navrátilová. Ubyla tak zhruba třicítka stání. Obnovenou tvář náměstí by podle plánů architektů měly doplnit ještě nové stánky, které trhovci dostanou od městské části do pronájmu. Vytvořené jsou dvě varianty – hliníková a dřevěná. Radnice už je spolu s trhovci testuje a počítá, že by mělo být rozhodnuto na začátku příštího roku. Od včerejška se tak na Zelný trh vracejí obchodníci zatím se svými původními stánky. „Už nyní tam stojí první. Za následujících čtrnáct dnů zkušebního provozu si budeme moci vyzkoušet i to, jak tu funguje doprava. Postupně náměstí zaplní 106 stánkařů. Čtyřicítka zůstane na Moravském náměstí, kam byli provizorně přesunuti při rekonstrukci,“ konstatoval starosta městské části Brno-střed Martin Landa (Žít Brno). Ještě před otevřením však doprovázely přidělování míst obchodníkům spory, protože nové vedení radnice složené z koalice Žít Brno, ANO, KDU-ČSL a Strany zelených zavedlo jiná pravidla pro výběr prodejců, než tomu bylo za minulého vedení ČSSD a ODS. Radnice to vysvětluje tím, že dříve zde stávali trhovci, kteří kupovali zboží od velkých obchodníků a prodávali ho dál. O místo také přišli ti, kteří měli v minulosti problémy s Českou obchodní nebo potravinářskou inspekcí. „Rozhodli jsme se upřednostňovat zemědělce a lokální pěstitele. A také ty, kdo na trzích prodávají tradičně dlouhá léta,“ popsala už dříve místostarostka Brna-střed Jasna Flamiková (Strana zelených). Opatření se ale setkalo s odporem opozice z řad ČSSD a TOP 09, která ho společně s některými trhovci prohlásila za netransparentní a žádá nápravu. O problému se debatovalo i na pondělní besedě radnice s trhovci. Městská část přitom plánuje, že opraví i k náměstí přiléhající Dům potravin. Ve čtyřpatrové budově číslo 14–16 vznikne krytá tržnice, a stavba se tak vrátí ke svému původnímu účelu. „Je to trend. Budapešť či Barcelona takové kryté tržnice mají. Bude možné tam prodávat i maso či máslo. Navíc bez ohledu na počasí. Zelný trh to výborně doplní,“ dodal architekt Rusín. Fotogalerie na brno.iDNES.cz *** Fakta Historie Zelného trhu * Vznikl už při založení samotného města ve 13. století na nezastavěném místě. Říkalo se mu Horní trh. Od té doby se tam obchodovalo, čemuž odpovídají také dnešní četné

archeologické nálezy mincí, odpadků či úlomků keramiky. Jeho součástí byl též Drůbeží trh, Hrnčířský trh a Vetešnický trh. Až v 15. století dostává náměstí svůj dnešní název Zelný trh (německy Krautmarkt). * Byl i důležitým místem spravedlnosti – byl tu pranýř a klec pro zločince. Dominantou náměstí je kašna Parnas z konce 17. století. Foto popis| Srdce Brna Podle architekta Tomáše Rusína není Zelný rynk prostorem pro architektonické exhibice. Považuje ho za srdce Brna, které se snažili ochránit. Včetně toho, že dělníci vraceli zpět na zem očištěnou historickou dlažbu. Foto popis| První stánky Na Zelný trh se dostanou jen vybraní trhovci, ti, co nemají zboží z velkoobchodů nebo oplétačky s inspektory. Foto autor| 2x foto: Anna Vavríková, MAFRA O autorovi| Lukáš Valášek, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

nazory.aktualne.cz Dotace: Co je moc a co málo 18.5.2015

nazory.aktualne.cz str. 0 77 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Složitost a pro nezaujatého pozorovatele nepřehledné spektrum finančních podpor do zemědělství a se zemědělstvím souvisejících činností vede velmi často (do jisté míry logicky) k zavádějícím a obvykle zásadně chybným hodnocením skutečné výše, případně cílů a dopadů dotačních podpor. V posledních dnech jde minimálně o dvě oblasti, které většinou stojí na okraji zájmu finančních podpor – lesnictví a produkce sladkovodních ryb. V rámci uplynulého „Týdne lesů“ mimo jiné zaznělo, že ministerstvo zemědělství plánuje podpořit zalesňování v ČR v současném programovém období do roku 2020 v rámci Programu obnovy venkova částkou 285 milionů korun. Uvedená částka je všeobecně vnímána jako poměrně velká – což je ovšem velký omyl. Za tyto peníze, při vědomí podmínek, kolik činí náklady na zalesnění hektaru zemědělské půdy a kolik k tomu činí plánovaná sazba dotace na tyto účely, jde doslova o kapku v moři. Navíc jde o celkovou sumu peněz na pět let, neboť zmiňované programové období se týká let 2014 až 2020, z toho dva roky jsou prakticky pryč. Pokud bychom peníze rovnoměrně rozdělili na sedm dílů, vyšla by roční podpora zhruba na 40 milionů korun, což by v praxi znamenalo, že s uvedenou dotační podporou zalesníme asi 400 hektarů zemědělské půdy ročně a za celé období asi 2 800 hektarů. Vzhledem k tomu, že celková plocha lesů v naší zemi činí asi 2,6 milionu hektarů, zvýšíme s uvedenou dotační podporou zalesnění v naší zemi zhruba o jednu tisícinu. K tomu lze podotknout, že zalesňování zlepšuje schopnost krajiny zadržovat vodu a působí tak proti degradaci zemědělské půdy prostřednictvím vodní eroze, a je tedy také prevencí rizik povodní a sucha. Dále je nutné připomenout, že na základě společného projektu Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd a České zemědělské univerzity v Praze činí potenciál zalesnění zemědělských půd v ČR až 1 297 000 hektarů – což je sice hranice, která jistě nebude využita, v porovnání s dotační podporou zalesňování je ale vidět jedno: Ačkoli je částka 285 milionů korun vnímána laickou veřejností jako velká a dostatečná, jde o pravý opak – částka je nedostatečná a dotace na zalesňování k jinak žádoucímu zvýšení zalesnění naší krajiny prakticky nepřispějí. Zcela opačný příklad představuje uvažovaná marketingová podpora produkce a spotřeby sladkovodních ryb. Na tu je zatím vyčleněno pouhých 4,5 milionu korun, tedy řádově méně než na zalesňování, přesto je tato částka vnímána jako nepřiměřeně vysoká a zbytečná. K tomu je zase nutné připomenout, že jde o jeden z programů Operačního programu Rybářství, který financuje jako celek ze 75 procent EU, přičemž nějaká forma podporu odbytu konzumace ryb a osvěta ohledně konzumace ryb je jedním z důvodů, proč EU na tyto účely peníze dává, a ČR tak v zásadě musí nějaký osvětový program na podporu sladkovodních ryb spustit. Dále je třeba připomenout, že

spotřeba ryb obecně a sladkovodních zvlášť je v ČR na nejnižší úrovni v EU, takže nějaký marketing je prostě třeba. Samozřejmě je otázkou, o jak účelný marketing půjde. Předchozí projekt známý jako „Ryba domácí“ se opravdu moc nepovedl, ačkoli na něj bylo vyčleněno mnohonásobně více peněz než na v současnosti připravovaný projekt ministerstva. Právě neúspěch Ryby domácí je jedním z kritických argumentů proti jakékoli „rybí“ kampani – jenže za neúspěch nemůže kampaň jako taková, ale její pojetí. V tomto směru je záměr ministra Jurečky angažovat jakožto tvář budoucí kampaně „celebritního“ rybáře Jakuba Vágnera, ať se to komu líbí nebo ne, ideální. Vágnera, pravda, část klasických rybářů „nemusí“, je ale neoddiskutovatelné, že pro rybářskou osvětu udělal v minulosti nejvíc ze všech, kteří se o něco podobného pokoušeli – a kdo měl někdy možnost vidět Vágnera v akci s dětmi, musí po pravdě přiznat, že tudy vede cesta. Děti Vágnera doslova „žerou“, což generuje nejen příznivý vztah k rybám obecně, ochraně přírody, ale i konzumaci ryb. Jestli lze něco podpoře plánované propagaci sladkovodních ryb vyčítat, tak je to kromě nedostatečného množství peněz také skutečnost, že nosnou linkou kampaně (opět jde o období do roku 2020) je pouhých několik pořadů v České televizi, tedy nedostatečný „tah na branku“, protože na několik pořadů bez návaznosti na další formy propagace sladkovodních ryb lidé brzy zapomenou. Více se dozvědět o rybách spolu s možností si koupit za relativně méně peněz živou čerstvou rybu bude mít tak většina veřejnosti možnost opět „jen“ při podzimních výlovech rybníků, což je zoufale málo. Hlavně z toho důvodu, že jde o jednorázové akce. Proto lze velmi pozitivně hodnotit osvětové akce jednotlivých rybářství mimo sezónu, v průběhu roku. Jedna taková proběhla uplynulý víkend na sádkách Správy Kolowratského rybářství Opočno – a navštívily jí stovky lidí. Správná cesta tedy vede nepochybně tudy - zatím je ale většinou zarostlá rákosím (abychom zvolili porost adekvátní rybářské problematice)….

URL| http://blog.aktualne.cz/blogy/petr-havel.php?itemid=25257

nova.cz Víte, jak správně skladovat potraviny? 19.5.2015

nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Rady a nápady

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Co myslíte, o kolik bakterií více se objeví v mase odloženém na kuchyňské lince místo v lednici? Až deset tisíc krát. Dodržování chladícího řetězce je pro kvalitu potravin velmi důležité, ale mnoho domácností ho stále podceňuje. Pokud chcete mít potraviny co nejdéle čerstvé a chutné, naučte se pár jednoduchých pravidel. Správná teplota v chladicí části lednice by neměla přesahovat 4 °C a teplota v mrazící části by se měla držet nejlépe na -18 °C. Pro čerstvé maso je ideální teplota do 4 °C, mleté maso by se ale mělo skladovat při pouhých 2 °C. Ryby jsou na skladování ještě náročnější. Čerstvé mořské ryby si nejlépe zachovávají čerstvost při -1 až 2 stupních. Sladkovodní ryby snesou až 5 °C stupňů a výrobky z ryb je možné skladovat v teplotě 1 až 8 °C. Nahoru nebo dolů? Do dveří můžeme uložit například nápoje, vejce, hořčici, marmeládu či máslo. Na nejvyšší poličku se doporučuje ukládat aromatické potraviny jako sýry, kávu, hotová jídla a uzeniny. Některé, zejména americké chladničky jsou vybaveny speciálními přihrádkami na vejce a sýry, které zůstávají díky správnému umístění déle čerstvé. Navíc díky pohlcovači pachu si můžete kvalitní sýry vychutnat bez nepříjemné pachové stopy na ostatních potravinách. Pokud chladnička disponuje systémem Door in Door (dvojité dveře), je praktické mít nápoje, máslo či nejčastěji používané potraviny právě v této části. Nemusíte totiž při jejich vyndávání otevírat celou chladničku a zamezíte tak velkým tepelným ztrátám.

Ovoce a zelenina patří do boxů ve spodní části, ovšem pozor! Některé druhy do lednice nepatří: banány, mango, citrusy, ananas, také rajčata, okurky, lilky a brambory. Mají vysoký obsah vody a chlazení vede spíše k jejich rychlé zkáze než delší čerstvosti. Na spodní přihrádku uložte ryby, maso a masné výrobky, do vyšších pater pak mléčné výrobky. Většina chladniček má od 4 do 6 vnitřních polic a díky tomu i dostatek prostoru pro vhodné rozmístění potravin. Náš tip: Některé moderní chladničky (například chladnička LG GMJ916NSHV) jsou proto vybaveny dvěma zásuvkami Moist Balance Crisper určenými speciálně pro skladování ovoce a zeleniny. Jejich hlavní výhodou je nastavitelná úroveň vlhkosti podle aktuálně skladovaného typu ovoce či zeleniny. Jiní výrobci zase sází na promyšlené řešení prostoru vzhledem k tomu, že potraviny často nakupuje a uklízí jeden nebo dva lidé, ale do chladničky chodí pro něco každý člen rodiny. Například systém ledničky Samsung Food Showcase optimalizuje prostor - například tím, že dětská zóna je umístěna dole nebo že existuje samostatná, snadno přístupná přihrádka na nápoje. PŘEČTI SI TAKÉ: REVOLUČNÍ VÝZKUM: Některé potraviny je možné jíst, i když mají plíseň! Které to jsou? I chladnička s mrazničkou potřebují jarní úklid. Jak na to? Tyto potraviny do lednice nepatří, přesto je tam dáváme. SEZNAM Styl a funkce Dnešní chladničky už nejsou jen praktickým kuchyňským pomocníkem, ale zároveň i designovou perličkou vaší kuchyně. Mohou se pochlubit nadčasovým vzhledem, moderní nádech jim dávají i další nadstandartní funkce jako například nápojový automat či výrobník ledu. Srdcem každé chladničky je bezpochyby kompresor. Sledujte při výběru údaje i o něm - lednice s lineárním kompresorem prodlužují životnost celé chladničky až na 20 let. Mimo to zaručuje tichý chod a úsporu energie. V dnešní hektické době uvítáte i další programy, např. pro jednoduché odmazování ledničky, rovnoměrné proudění vzduchu a jeho filtraci, které prodlužují čerstvost potravin, i chytrou diagnostiku drobných závad. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Jan2013/1438251.jpg?d41d

URL| http://doma.nova.cz/ext/radyanapady/vite-jak-spravne-skladovat-potraviny.html

novinky.cz Proč ženy v menopauze víc mlsají novinky.cz str. 0 Žena Petr Veselý Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 18.5.2015

zpět Menopauza zhoršuje u žen vnímání sladké chuti. Tohle zdánlivě banální zjištění vědců z univerzity v Ankaře v sobě může skrývat velmi dramatické důsledky. Pokusíme se vysvětlit proč.

Aby uspokojily svůj mlsný jazýček a užívaly si sladkosti stejně intenzívně jako před klimakteriem, často konzumují sladší potraviny a v trochu větším množství. To pro ně ale není v přechodu zrovna příznivá zpráva. Zvyšuje totiž už tak dost vysoké riziko nadbytečných kil, stejně jako vznik kardiovaskulárních chorob včetně nemocí srdce a také odstartování diabetu. Pro ženy v přechodu (obvykle kolem padesátky) je to docela závažný problém. V tomto období u nich totiž vyhasíná činnost vaječníků, které produkují ženské hormony. Ty je pomáhají chránit před infarktem, mrtvicí a dalšími srdečně-cévními chorobami. Jakmile se začnou vytrácet, narůstá u žen počet těchto nemocí. Postupně doženou, a dokonce předeženou své partnery. Umírá jich zhruba o deset procent více než mužů. Málokterá žena to ale ví. Podle výzkumu společnosti TNS AISA si to dokonce uvědomuje jen každá čtrnáctá. Jedno z největších rizik pro vznik infarktu a mrtvice představuje vysoký cholesterol. O tom ví něco málo přes 7 % žen. Nebezpečí vysokého krevního tlaku si uvědomuje pouze 5 % z nich. A jen 25 % tuší, že infarkt a další kardiovaskulární choroby je na životě ohrožují nejvíce. Naopak 40 % žen považuje za největší hrozbu rakovinu prsu, na kterou však umírají 16krát méně.Důležité zdravé tuky Lékaři proto ženám doporučují, aby si nejpozději na prahu čtyřicítky nechaly zkontrolovat hladinu cholesterolu a krevní tlak. Také je potřeba, aby se zamyslely nad svým životním stylem a jídelníčkem. Často musí snížit konzumaci potravin s vysokým obsahem živočišných tuků (tučné maso, uzeniny, šlehačka, smetana, některé sýry, zmrzliny atd.). A naopak zvýšit množství zdravých tuků, které nás pomáhají chránit před kardiovaskulárními chorobami. Hodně zdravých tuků obsahuje maso mořských ryb, jako jsou losos, tuňák, makrela, sleď, sardinky, šproty atd. Ale také kvalitní řepkový olej a další rostlinné oleje. Jsou i ve lněných semínkách a oříšcích. Ženy však musí myslet na to, že třeba ořechy, oleje a další potraviny mají dost kalorií. Dobré je, když jedí dostatek ovoce a zeleniny. Nejen kvůli vitamínům a dalším zdraví prospěšným látkám, ale také kvůli vláknině, která pomáhá snižovat právě cholesterol. Podstatná bývá rovněž dostatečná konzumace potravin s vápníkem, což jsou hlavně sýry a další mléčné výrobky. Pomáhají mírnit řídnutí kostí, které klimakterium doprovází.Pomoc fytoestrogenů Odborníci na výživu doporučují ženám, aby si v menopauze dopřávaly více luštěnin, zejména sóji, cizrny, fazolí aj. Obsahují totiž fytoestrogeny, které mohou částečně kompenzovat nevyvážený stav hormonů v tomto životním období. Řada žen nemá luštěniny ráda, protože po nich trpí nadýmáním. Tento nepříjemný jev však mohou zmírnit. Stačí, když je nechají přes noc máčet, ráno vymění vodu a při vaření do nich přidají bazalku nebo saturejku. Fytoestrogeny lze také koupit v potravinových doplňcích v lékárně. Hodí se na lehké a středně těžké problémy klimakteria. Těmi jsou hlavně návaly horka, pocení, potíže se spánkem, únava atd. Když se u ženy objeví, bývá to signál klesajících hladin ženských pohlavních hormonů. Důležitý je v tomto období rovněž pohyb. Plavání, jízda na kole, nordic walking nebo jen svižná chůze – nejlépe každodenní (10 tisíc kroků denně vám změří krokoměr). Pomáhá udržet na uzdě nadbytečná kila a ženě pak udržuje kondici, díky níž může lépe zvládat úskalí tohoto životního období.

URL| http://www.novinky.cz/zena/368974-proc-zeny-v-menopauze-vic-mlsaji.html

Novojičínský deník Květiny, zelenina, pečivo... Náměstí budou patřit trhům Novojičínský deník str. 3 Novojičínsko ADAM KNESL Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.5.2015

zpět Tento týden se budou v Novém Jičíně i v Kopřivnici konat trhy. V prvním případě to bude květinový, v tom druhém farmářský. Nový Jičín, Kopřivnice – Především milovníci flóry, ale nejen ti, uvítají jarmark, který bude dnes a zítra po celý den probíhat na Masarykově náměstí v Novém Jičíně. Co všechno nabídne, představila Hana Rolná z návštěvnického centra. „Budou zde k prodeji květiny hrnkové, řezané, sadba květin i zeleniny, osiva, skalničky, keře, dále pečivo, trdelník, perníčky, občerstvení, koření a bylinky, mléčné výrobky, masné a uzenářské výrobky, rukodělné výrobky, např. košíky a dekorace, ručně vyráběné šperky a bižuterie, keramika a spousta dalších zajímavých produktů.“ První trh v Kopřivnici Na polovinu května připravila první farmářský trh letošního roku Kopřivnice. Na pěší zóně v centru města bude možné tento pátek od 9 do 16 hodin opět nakoupit čerstvé kuchařské suroviny, domácí potraviny i zajímavé regionální výrobky od pečlivě vybíraných prodejců. Také zde však bude možné si zakoupit i sazenice. Farmářské trhy pořádá město Kopřivnice již pátým rokem a na letošek naplánovalo opět čtyři termíny – v květnu, červnu, září a říjnu. Trhy se konají vždy v pátek, a to především z důvodu zajištění dostatečného množství prodejců s kvalitní nabídkou produktů: „Každou druhou sobotu se pořádají trhy například u jednoho z nákupních center v Ostravě, takže mnozí farmáři z našeho regionu jezdí nabízet své zboží právě tam. Počtem zákazníků bychom nemohli podobným akcím konkurovat, a proto jsme se rozhodli pořádat naše farmářské trhy v pátek. Čas jsme zvolili mezi 9. a 16. hodinou, aby si mohli nakoupit také lidé pracující na směny. Že je pátek optimálním dnem, navíc potvrdil také průzkum, který jsme mezi nakupujícími provedli v roce 2011,“ reagovala na jeden z častých dotazů koordinátorka farmářských trhů v Kopřivnici Radomíra Blahutová. Jak upřesnila mluvčí kopřivnické radnice Lucie Petříčková, místní mohou počítat s tím, že si nakoupí čerstvé ovoce, zeleninu, různé druhy pečiva, uzeniny, mléčné výrobky, sýrové speciality, včelařské produkty, bylinky, koření či květiny. „Jelikož v jarním období se spousta lidí věnuje svým zahrádkám, bude nabídka květnového trhu rozšířena také o sadbu a sazenice zeleniny, bylinek, ovocných stromků, keřů, okrasných rostlin, letniček a skalniček,“ doplnila Radomíra Blahutová. Foto popis| DNES ZAČÍNÁ na Masarykově náměstí květinový jarmark. Foto autor| Foto: Deník/Ivan Pavelek Region| Severní Morava

Olomoucký deník Učni se dočkali pochvaly za párky a tlačenku Olomoucký deník str. 5 Prezident v kraji (mik, pek) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.5.2015

zpět Jeseník – Příjezd prezidentské kolony se stal atrakcí pro učně Střední školy gastronomie a farmářství v Jeseníku, kde včera prezident zahájil druhý den své návštěvy kraje. Žáci na chvíli přerušili praktický výcvik a v bílých pracovních úborech zvědavě nahlíželi z oken. Další přišli i přes hustý déšť vítat hlavu státu před školu. Na besedu s prezidentem se v jídelně školy shromáždila zhruba stovka studentů se svými pedagogy. „Je to výjimečná příležitost vidět prezidenta republiky, za celý život už ho nejspíš nikdy neuvidím,“ řekl žák druhého ročníku oboru řezníkuzenář Ondřej Frančák. Studenti školy přivítali prezidenta na besedě chlebem a solí. „Podporuji ty obory vzdělávání, které vedou k uplatnění mladých na trhu práce. Vy takový obor studujete,“ řekl na úvod prezident. Zároveň pochválil výrobky studentů – tlačenku a párky, které měl k snídani. „Vy ještě do učňovských párků dáváte maso, to je velký pokrok, protože existují firmy, které vyrábějí párky, jež se dají jíst i v postní době, protože žádné maso neobsahují,“ vysvětlil Miloš Zeman. Na závěr mu jako dar předali výrobky oborů cukrář pekař a řezníkuzenář. Nechyběly mezi nimi

svatební koláčky a játrový sýr, což jsou tradiční výrobky školy, které se mohou pyšnit titulem regionální potravina Olomouckého kraje. Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Prezident v kraji; 05 Publikováno| Prostějovský deník; Prezident v kraji; 05 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Prezident v kraji; 05 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Prezident v kraji; 05 ID| 62dd9f46-5656-49d0-a501-d3f30642104b

Nejraději mám to, co mi uvaří žena či dcera 16.5.2015

Olomoucký deník str. 14 Střední morava

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Šéfkuchař olomouckých restaurací Lobster a Atmosphere Jaroslav Klár o regionálních jídlech i o výbavě kuchaře: Střední Morava – Jak by měla vypadat špičková regionální gastronomie? Nakolik se zvyšuje kvalita českých restaurací? Co by měl umět prvotřídní šéfkuchař? Nejen na tyto otázky odpovídal v rozhovoru pro regionální Deník šéfkuchař olomouckých restaurací Lobster a Atmosphere Jaroslav Klár, který o víkendu představí své umění veřejnosti na Garden Food Festivalu v Olomouci. Zítra od 13 hodin se na hlavní scéně festivalu Jaroslav Klár utká v prestižním kuchařském souboji se Zdeňkem Pohlreichem. Z online rozhovoru * Jsme na Hané, najdete v místní regionální kuchyni něco, s čím byste se pochlubil třeba v zahraničí? Začínají tady být velmi dobré farmy na kvalitní maso. Takže například jehněčí kýta z farmy Rudimov by byla lákavá i v zahraničí. Pak také hanácké koláče jsou něco výjimečného, s těmi bychom ve světě udělali parádu vždycky. Z tvarůžků lze také dělat zajímavé věci – například skvělý je tvarůžek s povidly a neslazenou šlehačkou. Bohužel tvarůžky už nejsou jako dříve, zřejmě kvůli nějaké změně mikroklimatu při jejich zrání, asi v důsledku přísnějších pravidel výroby. * Jaká je podle vás úroveň gastronomie v Olomouci? Přijde mi, že stále žádná sláva – je zde pár lepších kuchyní a servisů, ale naprostá většina stále jede na co nejlevnější „meníčka“ z prefabrikovaných surovin. Samozřejmě, kde není poptávka, není nabídka, v tomto směru mi přijde, že se chutě a nároky Olomoučanů za posledních deset let ale nějak zásadně neposunuly. Myslím si, že díky elektronickým pokladnám zmizí spousta restaurací, které prodávají menu za 70 korun. Já tvrdím, že za tyto peníze nelze uvařit. Anebo ano, ale lidé musí počítat s tím, že kvalita surovin i zpracování tomu bude odpovídat. Osobně si myslím, že v Olomouci je několik restaurací, kam stojí za to se jít najíst. Každá kvalitní restaurace, která tady vznikne, pro mne není konkurent, ale možnost srovnání. Zákazníci mají možnost porovnat, jaký kdo má servis, jaké nabízí služby a tak dále. Nejde jen o kvalitu jídla. * Každý kuchař prý má svou vlastní sadu nožů. Kolik taková záležitost stojí? Každý kuchař má nejenom sadu nožů, ale i další vybavení, jako jsou metličky, škrabky, sekáčky... Osobně jsem si pořídil například i svůj smoker na zauzování jídel. Když jezdím na stáže, tak si vozím všechno základní vybavení s sebou. V podstatě ale kuchaři stačí dva druhy nožů. Postupem času jsem si ale vybavení nakoupil tolik, že toho teď mám tři bedny. Je také pravda, že když má kuchař své vybavení, tak se k němu chová šetrně a slušně. * Jakou kuchyni máte nejraději – typickou českou, nebo zahraniční?

Nejraději mám domácí kuchyni, to, co mi uvaří žena nebo dcerka. Jinak ale mám rád maso, takže do restaurace bych se vydal například za dobrým steakem z vyzrálého masa. * V poslední době se setkávám s tím, že většina restaurací připravuje na běžné obědové menu složitá jídla, navíc nabízejí třeba šest jídel a všechna s masem. Mně například nevyhovuje, že dostanu velkou porci s flákem restovaného kořeněného masa... Mnohem raději bych uvítala menší porci a k tomu nějaký salát se zálivkou. Co si o tom myslíte vy? V restauraci Lobster, ve které pracuji, se snažíme tomuto vyjít vstříc – servírujeme přiměřené porce, máme salátový bar s výběrem. Nabízíme každý den volbu lehkých jídel – pasta, rizoto, pizza, každý den máme kromě masa i vegetariánská jídla či rybu. Máme každý den v menu i takzvaný Fit tip, kde jsou přesně spočítané kalorie, obsah bílkovin, tuků pro lidi, které si toto hlídají. Když vymýšlím jídla, tak se snažím, aby každý den bylo na jídelníčku i něco bezlepkového, ale převážně všechna ostatní jídla vaříme s minimálním obsahem mouky, aby byla dobře stravitelná. Koncept našeho jídla je takový, aby vám dodalo energii a nebyli jste z něj unaveni. * Které koření nebo bylinka je nejlepší na maso na gril? Koření jen sůl a pepř. Z bylinek používám rozmarýn, tymián... Na vepřové je možné použít i třeba šalvěj. Mám rád čisté chutě, takže při grilování dbám na to, aby vynikla právě chuť masa. * Na čí straně jste? Babica, nebo Pohlreich? Jsem rád, že Zdeněk Pohlreich začal lidem ukazovat, jaké restaurace můžou být, a udělal kus práce v tom, aby se to změnilo. To je má odpověď. * Velice si vážím umění mistrů kuchařů. Můžete mi prosím poradit, kde se nejlépe vyučuje tomuto řemeslu? Jsem na střední škole, kde mne to nebaví, a raději bych se věnoval gastronomii. Bylo by možné, že bych se mohl učit i u vás? Já například dělám kurzy vaření na Olomouckém kulinářském institutu, to ale není škola. Je spousta kvalitních škol v ČR zaměřených na gastronomii, i v Olomouci. Pak je určitě prospěšné absolvovat zahraniční zkušenosti. Případně alespoň projít stážemi u nás. Prostě obvolat restaurace a zeptat se na možnost stáží, jsou i státem podporované. * Chystám svatbu a sháním spolehlivé kuchaře na přípravu občerstvení. Vzal byste to? Můj program je hodně nabitý a mimo práci se snažím věnovat jen rodině, takže nedělám žádné soukromé akce. Teď jsem se ale uvolil jít do projektu Mama food, pro ženy po rakovině prsu, které mají chuť vařit – a to mi zabere i ten malý zbytek volného času. * Jaké jídlo byste rád ochutnal, ale ještě se vám to nepovedlo (například nějakou specifickou kuchyni kdekoliv na světě). Velrybu. K nám je zakázaný dovoz velrybího masa. Prý chutná jako hovězí steak. * Zajímalo by mne, jaké jsou zhruba platy kuchařů v Olomouci? Přijde mi, že kuchařů je tady nedostatek, každou chvíli nějaká restaurace či hospoda hledá kuchaře. To je to opravdu tak těžká a špatně placená práce, že ji málokdo chce dělat? Platy se odvíjejí od míry zodpovědnosti každého z nich. Průměrná měsíční mzda zkušeného kuchaře s velkou mírou zodpovědnosti je okolo 27 tisíc hrubého. Je ale pravda, že se platy kuchařů za posledních pět let skoro vůbec nezvýšily. Kuchařina je velká řehole a těžká práce, musíte to mít i jako koníček, jinak by to nešlo. Je náročná nejen fyzicky, ale i psychicky – je to velký stres. Paradoxně jako kuchaři se obvykle nemáme čas vůbec najíst. * Můžete mi dát tip na vegeta riánskou hostinu? Přítelkyně nejí vůbec žádné maso, vyhýbá se i živočišným tukům a já bych jí rád připravil večeři, na které ji chci požádat o ruku...

Zrovna teď je sezona chřestu, takže byste mohl zkusit zaujmout třeba chřestovým menu. Jako předkrm grilovaný chřest s holandskou omáčkou, chřestovou polévku a jako dezert chřest nasladko – na másle opečený s restovanou strouhankou. * Na konci léta chystáme svatbu, ale se snoubencem si nevíme rady se svatebním menu. Poradíte nám nějaké zaručené? Co byste například ke svatební hostině doporučil a čeho bychom se měli vyvarovat? Je kuřecí maso vhodné ke svatebnímu obědu? Můj přítel trvá na svíčkové nebo vepřové panence, zdá se mu slavnostnější. Já mám raději kuřecí... Poradíte? Tady si nedovolím takto na dálku radit. Svatební menu je složité téma, záleží, kde se svatba bude konat, jaké tam je zázemí, na svatbě by mělo být hlavně jídlo, které mají rádi lidé, co se berou. Jestli váš partner má rád svíčkovou, jděte do svíčkové. * Co je v jídle moderní? Promítá se do tohoto odvětví módnost? V dnešní době je trendy křupavá zelenina, pomalu a šetrně pečená masa, zvláštní úpravy, jako je třeba zauzování a zapojení prvků molekulární gastronomie – měnění skupenství různých surovin, jako je třeba petrželkový kaviár nebo slaninová zmrzlina – tu budete moci ochutnat tento víkend na Garden Food Festivalu v Olomouci. Na všechny se tam moc těším. Jaroslav Klár 2 Šéfkuchař restaurace Lobster a Atmosphere v Olomouci. Jako šéfkuchař vedl již několik špičkových restaurací, a to také v Itálii, kde se zrodila jeho láska k italské gastronomii. 2 Pravidelně se účastní stáží v luxusních pražských michelinských restauracích, kde sbírá inspiraci k vytváření zajímavých a lahodných pokrmů podle trendů nejmodernější gastronomie. 2 Jaroslav Klár je také účastníkem vyhlášených českých i zahraničních soutěží, odkud si přivezl již několikrát vítězství a nespočet ocenění. 2 Jako své poslání vidí předání svých zkušeností mladším kuchařům a učňům, to aby byla v Olomouci zachována kvalitní gastronomie, která je srovnatelná s úrovní gastronomie v hlavním městě. 2 Je lektorem Olomouckého kulinářského institutu. 2 Motto: Chci, aby lidé jedli kvalitní jídlo. Zdroj: Garden Food Festival Olomouc Foto popis| ŠÉFKUCHAŘ. Jaroslav Klár odpovídal čtenářům regionálních Deníků v online rozhovoru. Foto autor| Foto: Deník/Petra Pášová Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Střední morava; 14 Publikováno| Prostějovský deník; Střední morava; 14 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Střední morava; 14 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Střední morava; 14 Publikováno| Zlínský deník; Střední morava; 14 Publikováno| Valašský deník; Střední morava; 14 Publikováno| Slovácký deník; Střední morava; 14 Publikováno| Kroměřížský deník; Střední morava; 14 ID| 1b855fb6-e58a-48da-aafc-2d8a1782b87a

Ošetřovatelská péče Výživa ve stáří Ošetřovatelská péče str. 32 Výživa ve stáří Mgr. Monika Ponošová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.5.2015

zpět Stárnutí a stáří je neoddělitelnou součástí života. Za počátek stáří je považován věk 60 let. Vlivem demografického stárnutí se přechází k hranici 65 let a o vlastním stáří se hovoří od 75 let, což je uzlový ontogenetický bod. Jednou ze základních potřeb a podmínek života je výživa, významně ovlivňuje zdraví, fyzickou i psychickou kondici a v období sénia má svá specifika související s celou řadou změn v tělesné, psychické i sociální oblasti.

Výživa ve vyšším věku má být pestrá, biologicky hodnotná a kaloricky vyvážená, rozdělena do 5-6 pravidelných denních dávek, bez přejídání a hladovění. Strava má obsahovat základní živiny v optimálním poměru (tj. 10-15 % bílkovin, 20-30 % tuků a 55- 60 % sacharidů) k celkově přijaté energii. V tomto období života lze poskytnout pouze rámcová doporučení, protože řada seniorů trpí nejrůznějšími chorobami, např. kardiovaskulárním onemocněním, diabetem mellitem, renální insuficiencí, která vyžadují dietní opatření a mnohdy i farmakoterapii, která sama může mít vliv na příjem, resorpci a štěpení živin. Vždy je nutné respektovat individuální potřeby jednice a zároveň zabezpečit příjem kvalitativně i kvantitativně vyvážené stravy. Celkovou energetickou potřebu (CEP) organismu tvoří bazální energetický výdej (60-70 %), postprandiální termogeneze (5- 10 %), fyzická aktivita a příp. onemocnění. Bazální metabolismus je vázán na svalovou hmotu. Energetický příjem obecně s věkem klesá, počínaje šestou dekádou života zhruba o 0,8-1 % ročně. U osob nad 60 let se pohybuje mezi 25-30 kcal/kg tělesné hmotnosti na den (celkově kolem 2000 kcal) a modifikuje podle zdravotního stavu a pohybové aktivity jedince. Bílkoviny patří mezi základní živiny Organismu poskytují aminokyseliny a další dusíkaté sloučeniny pro tvorbu a obnovu bílkovin tělu vlastních a tělesných struktur. Živočišné bílkoviny jsou svým složením cennější, jsou obsaženy především v mase, vejcích, mléce a mléčných výrobcích. Zdrojem rostlinných bílkovin jsou luštěniny, zejména sója, méně obiloviny, minimálně ovoce, zelenina a brambory. Pro optimální saturaci organismu všemi aminokyselinami je vhodné zdroje rostlinných a živočišných bílkovin ve stravě kombinovat, nejlépe v poměru 1:1. Denní doporučený příjem bílkovin je pro osoby starší 65 let 1-1,2 g/ kg tělesné hmotnosti. Nedostatečný příjem vede k degradaci vlastních bílkovin, zejména svalových, a použití aminokyselin pro jaterní glukoneogenezi. Naopak nadměrný příjem zatěžuje játra, ledviny, zvyšuje kalciurii a tvorbu oxalátových kamenů v ledvinách. Tuky jsou bohatým zdrojem energie Obsahují mastné kyseliny a jsou nositelem lipofilních vitamínů, sterolů, chuťových a aromatických látek. U osob starších 60 let mají hradit 30 % CEP (66 g), u fyzicky velmi aktivních maximálně 35 %. Příjem nemá klesnout pod 20 %, aby byl zajištěn přísun nezbytných látek (esenciálních mastných kyselin, lipofilních vitamínů). Množství nasycených mastných kyselin (SFA; saturovaných) nemá přesáhnout 10 % a trans mastných kyselin (TFA) 1-2 % CEP. Zdrojem SFA jsou tuky živočišného původu (máslo, sádlo, lůj, mléčný tuk). TFA se vyskytují zejména v mléčném a zásobním tuku přežvýkavců. Polyenové mastné kyseliny (PUFA) mají hradit 7-10 % CEP. PUFA n-6 (omega-6) jsou součástí rostlinných olejů (slunečnicový, sójový, kukuřičný, sezamový, klíčkový), zdrojem PUFA n-3 (omega-3) jsou nejen rostlinné oleje (řepkový, lněný, sójový), ale především tuk z mořských, méně sladkovodních ryb. Zbytek mají tvořit monoenové mastné kyseliny (MUFA). Poměr SFA/MUFA/PUFA má být <1:1,4:>0,6 a poměr PUFA n-6/n-3 přibližně 5:1-2:11. Důležitý není tedy pouze celkový příjem tuku, ale i jeho složení. Ve stravě je nutné snížit SFA a zvýšit příjem MUFA a PUFA n-3. Nadměrný příjem tuků (nad 35 % CEP), SFA a TFA představuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, diabetu mellitu, obezity a některých nádorů. Největší účast na překračování této dávky má tzv. skrytý tuk v tučných potravinách a pokrmech (tučné maso a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku, trvanlivé a jemné pečivo, smažené pokrmy). Nepostradatelnou součástí buněčných membrán, žlučových kyselin, steroidních a pohlavních hormonů je cholesterol. Jeho příjem však bývá u většiny obyvatel vyšší, než je doporučená denní dávka (300 mg). Jeho hlavním zdrojem jsou vnitřnosti, vaječný žloutek, máslo, mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku a část je v organismu také syntetizována. Sacharidy představují základní a nejrychlejší zdroj energie U osob starších 60 let mají hradit 55-60 % (275-375 g) CEP, a to především ve formě polysacharidů. Spotřeba jednoduchých sacharidů (ve formě cukru řepného nebo třtinového) má představovat maximálně 10 % CEP, což je zhruba 60 g/den. Většinu z této spotřeby tvoří tzv. skrytý cukr v nealkoholických nápojích, sladkostech, konzervárenských výrobcích z ovoce. Nadměrná spotřeba sacharidů zvyšuje riziko obezity, kardiovaskulárních onemocnění, diabetu mellitu a zubního kazu. Významnou složkou stravy rostlinného původu je vláknina Má velmi příznivé účinky v prevenci řady chorob, jejichž výskyt s věkem stoupá. Jde zejména o kolorektální karcinom, kardiovaskulární onemocnění, aterosklerózu, hypercholesterolemii, diabetes mellitus, obezitu, divertikulózu tlustého střeva a zácpu. Nejbohatšími zdroji jsou celozrnné obiloviny, luštěniny, ovoce a zelenina. Ve stáří nemá přísun vlákniny klesnout pod 30 g/den. Nezapomínejme na příjem dalších důležitých látek Doporučená denní potřeba vitamínů, minerálních látek a stopových prvků je u geriatrické populace obdobná ve srovnání s mladším věkem. U vitamínu D stoupá potřeba z 5 g na 10 g/den, protože ve stáří klesá jeho syntéza kůží a také expozice slunečním zářením sníženým pobytem na čerstvém vzduchu. V seniorském věku je zvlášť důležitý příjem vitamínů skupiny B a též antioxidantů (vitamín A, C, E, beta-karoten). Z minerálních látek jde zejména o vápník, jehož denní potřeba s věkem stoupá až na 1500 mg vlivem zhoršené absorpce. Významný je rovněž hořčík, železo, zinek, draslík a

selen. Konzumace zeleniny, ovoce, kvalitních rostlinných olejů, masa a celozrnných potravin je zárukou dostačujícího přívodu všech mikronutrientů. Deficit vzniká vlivem nedostatečného příjmu stravou, fyziologických změn organismu, poruch resorpce v trávicím traktu či zvýšenou potřebou při duševní nebo fyzické zátěži. Problematickou minerální látkou je sodík, který bývá přijímán v nadbytku. Hypernatremie souvisí se stravovacími návyky. Poklesem citlivosti vnímání chuti ve vyšším věku stoupá spotřeba kuchyňské soli (místo doporučovaného denního příjmu 4-5 g na více než 10 g denně). Při přípravě pokrmů je proto výhodné používat náhražky soli a bylinky. Ve výživě starších osob jsou obzvlášť důležité tekutiny Za vhodné se pokládá zejména čistá voda, bylinné a ovocné čaje, ředěné džusy nebo ovocné šťávy, stolní a minerální vody, kávovinové nápoje typu Melta a Caro. Do pitného režimu lze zařadit i mléko a mléčné nápoje, zatímco alkoholické a kofeinové nápoje nikoli. Osoba starší 65 let má denně přijmout 30 ml vody na kg tělesné hmotnosti, tj. přibližně 2-2,5 l tekutin. Optimálně po malých doušcích v průběhu celého dne, nárazové doplňování nepřináší organismu takový prospěch. Potřeba stoupá v případě teplého počasí, horečky, průjmu či zvýšeného pocení. Vhodně upravená strava má svůj význam Technologická úprava stravy zlepšuje stravitelnost a organoleptické vlastnosti pokrmů, ničí však některé vitamíny skupiny B, vitamín C a enzymy. Míra znehodnocení závisí na způsobu úpravy a délce působení. Preferovány jsou šetrné způsoby, zejména opékání nasucho nebo s malým množstvím tuku, vaření, vaření v páře, dušení a úprava v mikrovlnných troubách. Ztrátu živin a cenných látek lze při vaření eliminovat použitím vývaru, do kterého se živiny vyluhují. Nejnižší ztráty vznikají při smažení, které je ale nevhodné pro vyšší spotřebu tuku a tvorbu karcinogenních látek vnikajících rovněž při fritování, grilování a uzení. Jsou považovány za rizikový faktor kolorektálního karcinomu. Konzumaci stravy lze usnadnit upravením konzistence pokrmů, např. mixováním, mletím, sekáním, krájením či pasírováním, protože ve vyšším věku se objevují mechanické potíže s příjmem stravy (např. pro nekvalitní zubní protézu, zhoršenou mobilitu, artrotické změny kloubů rukou) a stoupá prevalence dysfagie. Speciálně upravená strava ulehčí příjem potravy přirozenou cestou (ústy), sníží riziko aspirace a zároveň zlepší nutriční stav jedince. Ukažme si, jak jsme na tom Vzdělávací pomůckou a praktickým návodem pro výběr potravin i vhodného počtu porcí je potravinová pyramida. Graficky rozděluje potraviny do skupin, tzv. pater, podle vhodnosti příjmu. Potraviny umístěné na vrcholu pyramidy se doporučuje konzumovat střídmě, potraviny u báze naopak častěji a ve větším množství. Na vrcholu pyramidy jsou znázorněny tuky, uzeniny a sladkosti, následuje maso, mléko a mléčné výrobky, poté obiloviny a základnu tvoří ovoce a zelenina. V rámci jednotlivých pater jsou potraviny dále řazeny zleva doprava s ohledem na zdravější variantu. V období od září do listopadu 2013 bylo v Brně a v jeho blízkém okolí (Ivančice, Rosice u Brna) realizováno průzkumné šetření týkající se úrovně výživových znalostí seniorské populace. Šetření bylo zaměřeno na jedince starší 65 let, jejichž kognitivní funkce dovolovaly účastnit se průzkumného šetření. Soubor tvořilo celkem 243 respondentů, z nichž 114 (46,91 %) bylo mužů a 129 (53,09 %) žen (graf 1). Cílem bylo zmapovat jejich výživové znalosti a zjistit, zda má seniorská populace zájem o tuto problematiku. Průzkum byl realizován pomocí anonymního dotazníku. Největší deficit se prokázal ve znalostech vitamínů rozpustných v tucích, v doporučované konzumaci ovoce a zeleniny, mléka a mléčných výrobků. Mléko a mléčné výrobky představují zdroj nejen plnohodnotných bílkovin, ale i vápníku, jehož potřeba v období sénia s ohledem na riziko osteoporózy stoupá. Doporučený denní příjem 2-3 porcí uvedlo pouze 23,46 % respondentů. Více než polovina (58,02 %) uvedla 1 porci denně. Muži se ve srovnání s ženami v odpovědích příliš nelišili (graf 2). Při cíleném dotazu na znalost potravinových zdrojů vápníku velká část respondentů (83,54 %) uvedla za optimální zdroj kalcia mléko a mléčné výrobky. Ženy (91,47 %) na tuto položku odpovídaly lépe než muži (74,56%) - viz graf 3. Zajímavé bylo, že více než tři čtvrtiny respondentů uvedly mléko a mléčné výrobky jako zdroj vápníku, na druhé straně pouze čtvrtina respondentů doporučila správnou konzumaci 2-3 porcí denně. Snížený zájem o mléko a mléčné výrobky mohl být způsoben laktózovou intolerancí, která se u mnoha starších osob vyvíjí nedostatkem střevního enzymu laktázy štěpící mléčný tuk (laktózu). Vápník je pak nutné konzumovat v jiné podobě či nahrazovat z jiných zdrojů (např. medikamentózně). Se spotřebou ovoce a zeleniny klesá riziko chorob, zejména kardiovaskulárních, diabetu mellitu a některých nádorů. Denní příjem ovoce a zeleniny má dosahovat zhruba 600 g, přičemž optimální poměr zeleniny a ovoce má být cca 2:12. Polovina (51, 85 %) respondentů doporučila konzumovat jednu porci ovoce a zeleniny, čtvrtina (26,34 %) respondentů jednu porci ovoce nebo zeleniny, pouze 17,28 % dotázaných uvedla správně dvě porce ovoce a tři porce zeleniny denně a 4,53 % nevědělo jak často má zeleninu a ovoce konzumovat (graf 4).

Pouze 30,45 % respondentů uvedlo správně, že vitamíny A, D, E, K jsou rozpustné v tucích. Ženy (43,41 %) ve srovnání s muži (15,79 %) odpověděly třikrát lépe. Téměř polovina (47, 33 %) respondentů správnou odpověď nevěděla, z nich bylo 58,77 % mužů a 36,43 % žen (graf 5). Všichni dotázaní respondenti byli přesvědčeni o vlivu výživy na zdraví. Zájem o informace z oblasti výživy pro seniorskou populaci projevila více než polovina (65,02 %) respondentů, 17,70 % dotázaných tato problematika nezajímala a zbytek (17,28 %) respondentů nevědělo (graf 6). Výživa jako jeden z hlavních faktorů vnějšího prostředí sehrává v oblasti zdraví jedince velmi důležitou roli, ovlivňuje zdravotní stav z více než 40 %, proto je nesmírně důležité nepodceňovat tuto problematiku a zvyšováním povědomí pomáhat formovat postoje a stravovací návyky populace i v seniorském věku. Správnou výživou, kvalitativně i kvantitativně vyváženou, zlepšovat nutriční stav, podporovat výkonnost, vitalitu a kvalitu života v každém věku. *** 1 Srov. KOHOUT, Pavel, a kolektiv. Potraviny - součást zdravého životního stylu. 1. vyd. Olomouc: Solen, s. r. o., 2010. 108 s. ISBN 978-80-87327-39-5 2 Srov. Spotřeba ovoce a zeleniny v Evropě - mají Evropané dost? [online]. 2012 [cit. 2013-08-03]. Dostupné na www:. Foto popis| O autorovi| Mgr. Monika Ponošová, Staniční sestra, chirurgické oddělení B, Vojenská nemocnice Brno (mailto:[email protected]) Literatura u autorky.

Pardubický deník „Lidé se musí u jídla bavit,“ říká kuchař Petr Koukolíček Pardubický deník str. 3 Pardubicko LUKÁŠ DUBSKÝ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

19.5.2015

zpět Propagátor avantgardní kuchyně doporučuje žabí stehýnka a hadí maso v teriyaki omáčce Rozhovor Pardubice – Vaření je pro něj především zábava. Známý kuchař PETR KOUKOLÍČEK (na snímku Jiřího Sejkory) se věnuje extrémnímu cateringu a molekulární kuchyni. Gurmáni tak u něj mají možnost ochutnat třeba steak ze zebry, filet z krajty královské nebo cappuccino v tekutém dusíku. * Mají lidé v dnešní době větší potřebu experimentovat při výběru jídla? Určitě, člověk je zvídavý. Každý seměptá, proč dělám molekulární kuchyni. Já na to odpovídám, že sice můžeme jíst nějakou obilnou kaši, kteránámdodá potřebnou energii, ale člověk jí i očima a chce to nějakou zábavu. * Jak jste se vlastně dostal k extrémnímu cateringu? Prostě to tak vyplynulo. Bylo to pragmatické rozhodnutí, vyplnil jsem díru na trhu. * Jak obtížné je shánět v České republice exotické suroviny? Je potřeba mít kontakty se zahraničními dodavateli? Když víte, od koho je sehnat, tak už je to jednoduché. Ale sehnat někoho, kdo tyto suroviny dodává, to je problém. Neexistují samozřejmě žádné nabídkové listy, kde najdete třeba zebru. * Jak je to tady s legislativou? Lze třeba krokodýlí nebo hadí maso nabízet v běžné restauraci?

Není s tím žádný problém, je to běžné maso. Mámena to od dodavatelů certifikáty. Co se týče třeba krokodýlů, tak v jednu chvíli byla farma i v České republice. Problém je s brouky, jelikož hmyz není u nás uznaný jako potravina. * Exotické maso bývá hodně drahé. Je to kvůli tomu, že tady pro něj není odbyt, nebo je vysoká cena samotného masa? Je to kvůli odbytu. Když jedete do Asie nebo Afriky, tak tam tyto suroviny nejsou drahé. Třeba na Floridě není problém sehnat krokodýlí maso, protože tam tahle zvířata lezou až do baráku. Ve střední Evropě je ale potíž tyhle suroviny získat. Ale zkuste si třeba v Americe obstarat hrubou moukuna knedlíky. Také nebudete úspěšný. Známdokonce kuchaře, co si ji nechávají posílat letecky. * Jaké maso, z těch co nabízíte, chutná nejvíce vám? Jámámasi nejradši žabí stehýnka. Ale výborný je i had v teriyaki omáčce. Foto popis| Region| Východní Čechy

parlamentnilisty.cz Státní zemědělský intervenční fond reaguje na zpochybňování značky KLASA parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.5.2015

zpět Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) plně podporuje značku KLASA, která je udílena kvalitním potravinám, a reaguje tak na vyjádření některých médií, která se snaží tuto značku kvality zpochybnit. Chceme ubezpečit spotřebitele, že KLASA je značkou, kterou jsou oceňovány jen mimořádně kvalitní potravinářské a zemědělské výrobky, dodávané do tržní sítě. Národní značku kvality KLASA uděluje zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003. V současné době je značkou oceněno 1 138 výrobků od 224 výrobců. Administraci značky zajišťuje Státní zemědělský intervenční fond, kompletní posouzení výrobku provádí Hodnotitelská komise, která posuzuje nejen dokumentaci, ale i fyzicky předložený výrobek včetně senzorické ochutnávky a kontroly obalu. Komise je složena z řad odborníků v oblasti potravinářství - jsou zde zástupci Ministerstva zemědělství ČR, Potravinářské komory ČR, Agrární komory ČR, kontrolních orgánů Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a Státní veterinární správy (SVS), Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) a Výzkumného ústavu potravinářského Praha (VUPP). Kritérií pro udělení značky kvality Klasa je mnoho a každý výrobek prochází velmi přísným posuzováním. Přihlášený výrobek například musí splňovat platné právní předpisy ČR i EU, pravidla správné výrobní a hygienické praxe a jedná-li se o zemědělské výrobky, pak pravidla správné zemědělské praxe. Dále žadatel dokládá, že parametry uvedené v dokumentaci ověřila akreditovaná laboratoř. Výrobek musí minimálně v jednom znaku vykazovat výjimečné kvalitativní charakteristiky, které zaručují jeho jedinečnost ve vztahu k běžným výrobkům dostupným na trhu. Žadatel také předkládá platný certifikát systému managementu jakosti nebo certifikát systému managementu bezpečnosti potravin. Oceněné výrobky jsou vždy pod větším “drobnohledem“ dozorových orgánů (SVS a SZPI), než tomu bývá u ostatních produktů. Zmiňované kontrolní orgány mají vlastní víceletý plán kontrol, podle kterého postupují. První kontrola zaměřená na nově oceněné výrobky probíhá vždy nejpozději do 6

měsíců od udělení této značky výrobku. V případě podnětů od spotřebitelů žádáme dozorové orgány o prověření oceněných výrobků neprodleně. Výrobky jsou ze strany dozorových orgánů kontrolovány pravidelně, a to i s ohledem na případná zjištění, zda si stále zachovávají původní parametry a kvalitu. Na základě zpochybňování kvality některých oceněných výrobků v médiích, proběhne jejich nové prošetření dozorovým orgánem SZPI. Výsledky těchto kontrol následně zveřejníme. Rádi bychom upozornili, že při jakékoli pochybnosti se může zákazník obrátit na naši infolinku mailto:[email protected]. Každý podnět obratem řešíme a předáváme dozorovým orgánům k prošetření.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=375638

Číňani makají, až se z nich kouří. Pane Vladimíre Dlouhý, co chystáte pro nás? Třaskavá obchodní smlouva s USA budí další vášně 19.5.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Ekonomika Alena Hechtová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Po slovech prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, která ParlamentníListy.cz přinesly v minulém týdnu v článku o transatlantické dohodě (TTIP), se zvedla vlna nevole. Logicky nejvíc ze strany těch, co smlouvu – na rozdíl od Dlouhého – opravdu nevnímají jako záchranné lano pro Evropu, ale spíš naopak. A tak v tématu pokračujeme – tentokrát s argumenty spíše proti. TTIP je prý něco jako reforma. Poněvadž pokles produktivity Evropy trvá již 30 let, potřebujeme hodit záchranné lano v podobě konkurence. A k tomu má pomoci právě TTIP. I když - jak říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý - samozřejmě musí takové lano být hozeno za dobře definovaných podmínek. S jeho tvrzením však nesouhlasí - jak se dalo čekat - zástupci opačného názorového spektra. “Tvrdit, že produktivita práce v Evropě již 30 let klesá, je zcela absurdní a nepravdivé. Ze statistik OECD je naopak zřejmé, že produktivita práce se v Evropě za tři poslední desetiletí zásadně zvýšila, v průměru přibližně o 2 % ročně,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz Pavel Buršík, analytik kampaně Špatný vTTIP (tedy kampaně namířené právě proti této smlouvě, pozn. red.). Pozor, abychom nepodporovali obchod pro obchod samotný Ovšem, jak uznávají oponenti smlouvy, v jednom má přece jen prý Vladimír Dlouhý pravdu. Tedy v tom, že TTIP je skutečně jistým druhem reformy. “TTIP patří mezi novou generaci úmluv o volném obchodu, v nichž nejde o cla, ale o odstraňování netarifních bariér obchodu, tedy norem, standardů a pravidel. Podmínky, které bychom si měli podle pana Dlouhého jasně naformulovat. V jeho podání vyznívají jako přístup pojďme podporovat ‚obchod pro obchod samotný‘, bez ohledu na ztrátu pracovních míst a oslabení a blokování standardů ochrany veřejného zájmu. V této souvislosti si dovolíme připomenout obdiv pana Dlouhého k čínskému kapitalismu, jež ilustruje jeho pohled na hospodářství a společnost. Uvedl, pokud ho budeme citovat: ‚Čína má svoje obrovské problémy, ale má také obrovskou základní dynamiku: makají, až se z nich kouří, pracují 12, 14, 16 hodin denně, nejsou tolik svázáni regulací. Kapitalismus je tam dravější‘. Vladimír Dlouhý by měl vysvětlit, kam vlastně chce českou a evropskou společnost směřovat. Zdá se, že na západ to není,“ konstatovala ve své reakci i mluvčí kampaně Špatný vTTIP Petra Němcová. Jak dodala, považuje proto s ostatními odpůrci kontroverzní smlouvy za nepravděpodobné, že zvýšení konkurence a rozvolnění evropských pravidel vyřeší evropské hospodářské problémy.

“Je možné, že pro některé exportéry se zjednoduší vývoz jejich produktů. Na druhé straně však i oficiální dokumenty počítají s problémy určitých průmyslových odvětví, které se projeví masovým propouštěním. Podle oficiální podkladové studie, kterou zadala Evropská komise, povede TTIP ke ztrátě 680 tisíc pracovních míst,“ prozradila dále Němcová konkrétní číslo, které může být též jedním z dopadů smlouvy TTIP v praxi. Na jedné straně jsou čísla o přílivu peněz do EU, na straně druhé hrozba nárůstu nezaměstnanosti Zde je třeba připomenout, že na nedávné panelové diskuzi v Evropském domě však padala jiná čísla - taková, která mají za cíl přesvědčit spíše o prospěšnosti celé této transatlantické dohody. Z nich vyplynulo například to, že podle nějakých modelových situací přinese TTIP Evropské unii ročně kolem 119 miliard euro. I v tom mají však ti, co bubnují na poplach - a zdaleka to nejsou jen lidé z občanských společností - poměrně jasno. A jak se zdá - oba údaje k sobě vlastně mají poměrně blízko. “Model, o kterém mluvil zřejmě pan Dlouhý, si zadala Evropská komise. Sice skutečně předpověděl zvýšení HDP, ale také ztrátu 680 tisíc pracovních míst v Evropě a 715 tisíc pracovních míst v USA. Je pozoruhodné, jak proponenti TTIP uvádějí pouze čísla o růstu HDP a zapomínají zmínit ztrátu pracovních míst. Tvrdit, že TTIP přinese pro každou rodinu zhruba 545 euro ročně navíc, je hrubě zavádějící. Taková úvaha předpokládá redistributivní mechanismy, o kterých se ale žádná jednání nevedou. Snad by pan Dlouhý měl vysvětlit, jak přesně si rodina, jejíž živitel přišel kvůli TTIP o práci, polepší o 545 euro,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz mluvčí kampaně Špatný vTTIP Němcová. Analytik kampaně proti TTIP (Špatný vTTIP) Pavel Buršík, dodal, že nezávislá studie Tufts University z Massachusetts naopak již nyní předvídá negativní dopady úmluvy TTIP na Evropskou unii. “A těmi je dezintegrace evropského trhu, zmenšení přebytku exportu, pokles HDP i počtu pracovních míst,“ upřesnil konkrétně. Nestrašíme Amerikou, jsme pouze realisté, vzkazují odpůrci smlouvy Slova o reformě a pokroku, který v sobě podle Vladimíra Dlouhého skrývá smlouva TTIP, podpořil minulý týden přitom například i Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy, či Luděk Niedermayer (TOP 09), který je členem Hospodářského a měnového výboru EP a člen delegace pro vztahy z USA. “Nestrašme Amerikou, nebuďme z ní, s odpuštěním, podělaní. Vždyť tam v posledních letech vstupuje stále více českých firem a daří se jim tam. Tak proč najednou podléháme něčemu, o čem navíc ještě mnozí ani příliš nevědí?“ pronesl na podporu Dlouhého Hanák. A v podobném duchu se neslo později i vystoupení Luďka Niedermayera. I ten uvedl, že TTIP je jednoznačně z jeho pohledu příležitostí. “Nebojme se toho,“ řekl mimo jiné. Padala však též slova o zbytečné hysterii, apokalyptických vizích těch lidí, kteří smlouvu odmítají, a podobně. “My ale nestrašíme Amerikou, ani nebráníme pokroku. Jsme pouze realisté. TTIP ve své stávající podobě vybuduje formalizované struktury a procedury, které americké vládě a zájmovým skupinám dávají právo spoluvytvářet unijní pravidla. Představovat si, že USA takovou možnost nevyužijí k prosazování svých obchodních zájmů na úkor zájmů evropských, je naivní. Je prokazatelné, že TTIP již během vyjednávání vedla k poklesu ochrany evropských spotřebitelů například v kauze chemicky ošetřovaného hovězího masa,“ říká dále Petra Němcová. Nejde o žádnou lacinou hysterii Za pravdu tomu, že nejde o planou hysterii, ale spíše maximální obezřetnost, dává, například, i europoslanec ČSSD Pavel Poc, když také spíše varuje před zjednodušenými závěry o hysterických protestujících. A také on ParlamentnímListům.cz vyjmenoval rizika, která dovážené (a to, jak je vidět, nejen hovězí) maso z USA na náš trh může ukrývat. “Rozhodně nejde o lacinou hysterii. Za toxické bychom v EU považovali například vepřové maso, při jehož produkci se v USA dosud používá ractopamine, růstový přípravek tak nebezpečný, že byl zakázán i v Číně. Podobně by dopadlo kuřecí maso, nesmírně levné, ale produkované za podmínek, které by v EU naprosto nebyly možné, tj. s využitím nehygienických postupů, zato s následnou

koupelí v chlorových dezinfekcích a s preventivním podáváním antibiotik. Hovězí obsahující růstové hormony, když se zkombinuje s preventivním podáváním antibiotik, bez kterých by americký jateční skot nepřežil finální výkrm kukuřicí, tak to je skutečná lahůdka. Kategorií, na kterou je třeba též upozornit, je samozřejmě i kosmetika, obsahující nebezpečné chemické látky, hormonální disruptory a další,“ uvedl Pavel Poc. Jak dodal, například v Německu na téma TTIP existuje velká národní diskuse, a i místní média se tomu hodně věnují. “Já jsem chtěl TTIP uvést v loňském roce jako volební téma, kterým podle mého názoru jednoznačně měla být. Jenomže média to téma zlehčila. Dílem i proto, že kolega Jan Keller si poněkud naběhl s výroky o těch nešťastných farmářských trzích, ale dílem taky proto, že prostě o to téma naše sdělovací prostředky neměly zájem. Přitom veřejnost by měla mít přesné informace o všem, o možných přínosech, ale i o možných hrozbách. Je třeba se ptát nejen na bezpečnost potravin a zdraví, o kterých jsem mluvil, ale i na další témata. Pokud by byla dohoda TTIP přijata, měla by i své sociální důsledky, vliv na automobilový průmysl, energetiku i další obory. Relevantních informací je už dnes naštěstí dost, jen je potřeba lidem umožnit, aby se seznámili s argumentací obou stran a mohli po svých zástupcích v politice požadovat zodpovědné rozhodování,“ konstatoval ještě europoslanec, který je původní profesí biolog. Pozor na nekritická opatření A tím otevřel otázku, proč se skutečně v České republice o smlouvě TTIP zatím v široké veřejnosti, včetně té podnikatelské, tak málo ví. “V Česku se tématu - na rozdíl především od Německa a Rakouska - dosud příliš nechopily odbory ani žádná z velkých politických stran. Velkou roli hraje i to, že pod písmeny TTIP si představujeme klasickou úmluvu snižující cla. TTIP se ale dostává na roveň rozhodování o tom, kdo, jak a v čím zájmu bude v budoucnu vytvářet unijní pravidla, která ovlivňují běžného člověka na každém kroku. Čím více se veřejnost o povaze této úmluvy dozvídá, tím více je proti tomu, aby se tak zásadní změny dojednávaly v utajovaných jednáních za zavřenými dveřmi, do nichž mají privilegovaný přístup pouze vybraní. V České republice je veřejná diskuze o úmluvě TTIP omezena rovněž tím, že držitelé politické a ekonomické moci často nekriticky přijímají opatření, jež jsou prezentována jako podporující investice a obchod. Ať již jsou jejich skutečné důsledky jakékoliv,“ shrnula pro ParlamentníListy.cz Petra Němcová, mluvčí kampaně Špatný vTTIP. Obrovský dopad na demokracii? Transatlantické partnerství pro obchod a investice (TTIP) je navrhovaná smlouva o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Dohoda má ambice umožnit vznik největší dosud známé zóny volného obchodu na světě. Nese s sebou ale četná úskalí, o nichž se na veřejnosti příliš nehovoří. Proto to dělají u nás alespoň někteří - třeba i Piráti. Podle nich bude mít TTIP obrovský dopad na demokracii, vládu práva, ochranu spotřebitelů i životního prostředí, a dokonce i na zajištění veřejných služeb jako jsou zdravotnictví, vzdělání a kultura. Problém je prý i v tom, že TTIP vytvoří závazná pravidla platná pro obě strany Atlantiku na všech úrovních, od státu po místní úřady, která se tak budou aplikovat na 820 milionů lidí. Bude zahrnovat velké oblasti světa byznysu, od obchodu se zajišťováním služeb přes veřejné zakázky, zemědělství a těžbu surovin až po technické standardy a intelektuální vlastnictví. Soukromé společnosti navíc dostanou možnost soudit se se státy před soukromými rozhodčími tribunály, pokud státy přijmou zákony s negativním dopadem na investice a očekávanou ziskovost dané firmy.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1419&clanek=375646

Právo Zeman chválil párky a tlačenku Právo str. 11 Střední a Východní Morava Petr Marek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.5.2015

zpět Návštěvou Střední gastronomické školy v Jeseníku a debatou s tamními studenty pokračoval ve čtvrtek třídenní pobyt prezidenta Miloše Zemana v Olomouckém kraji. Zeman si pochvaloval především párky a tlačenku, kterou studenti ve škole vyrábí, a obeznámil je také se svým pohledem na alkohol. Setkání se studenty prezident prokládal vtipy a glosami, nepříjemným otázkám na půdě školy nečelil. „K snídani jsem si dal váš párek a poté jsem ochutnal vaši tlačenku. Vy ještě procházíte fází, kdy do učňovských párků ještě dáváte maso. Protože jsou firmy, nebudu je jmenovat, o jejichž párcích platí slova pana faráře: bratři a sestry, tyto párky můžete jíst i v postních dnech, tam žádné maso není. Blahopřeji vám k tomu, že vyrábíte párky, které se nesmí jíst v postních dnech,“ vzkázal studentům Zeman. Kromě zmíněné školy Zeman navštívil i Jesenickou nemocnici a zavítal do Zlatých Hor na Jesenicku. Při návštěvě Zlatých Hor Zeman podle ČTK podpořil plán ministerstva průmyslu a obchodu obnovit v této lokalitě těžbu zlata. Podle Zemana by těžba v regionu sužovaném vysokou nezaměstnaností mohla v následujících letech dát práci stovkám lidí. Návštěvu Olomouckého kraje ukončí dnes, kdy se vydá do Velkých Losin a Šumperka. Regionální mutace| Právo - střední a východní Morava

Pražský deník Reality show se blíží do finále: Za dva týdny bude hodnocení Pražský deník str. 5 Publicistika PAVLA JANOUŠKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.5.2015

zpět Fit s Deníkem a jejich čtrnáct finalistek už se blíží s hubnutím ke konci. Vyhodnotí nejlepší Praha – Čtrnáct dní. Finalistky reality show Fit s Deníkem ustřihnou z pomyslného metru už jenom pár dílků. Jejich dvouměsíční snažení zhubnout se schyluje k jeho závěru. Mají posledních pár dnů na to, aby dohonily ještě nějaké resty a pak je čeká závěrečné dokončení show. Těšit se můžou například na kadeřníka, který jim pomůže s novým účesem. Proměna tak bude dokonalá, protože kromě své figury se ženy staraly také o své vlasy, pleť a také duševní pohodu. Jejich koučem je totiž specialista na jógu Václav Krejčík. Na počátku si Hana Cihlářová ze Středočeského kraje vytyčila, že chce zhubnout devět kilo. Při prvním měření vážila při své výšce 181 centimetrů 79 kilo. Aktuálně už dosáhla svého cíle. Podle posledního měření má sedmdesát kilo. „Hubnout už nechci, potřebovala bych nabrat svaly. Hlavně bych teď potřebovala posilovat břicho,“ zamýšlí se Hana Cihlářová, která v průběhu soutěže oslavila pětapadesáté narozeniny. Vsoutěži se jí opravdu daří, do hubnutí se vrhla po hlavě a svojí pílí naplňuje svoje cíle. Vyzkoušela i několik speciálních diet, jako například rýžovou nebo úplňkovou. Vždy ale podle rad Václava Krejčíka. Snaží se i často sportovat, každý týden chodí na plavání do bazénu, s kamarádkou vyráží také na nordic walking kolem Konopiště. Tento týden také vyrazila do fitness centra v Aquapalace Praha. Právě tady se snažila využít čas pro posilování. Spolu s redaktorkou Deníku se rozhodly svoje těla společně rozhýbat. Nejdříve si na zahřátí vybraly stroj v anaerobní zóně, který simuluje jízdu na bruslích. Během povídání na sebe Hanka prozradila, že se o víkendu chystá na střelecké závody, kterých se účastní její partner. „Už minule jsem si hledala v místě konání nějaký hotel, kde je fitko, abych mohla i za špatného počasí cvičit. Snažím se

tak využít čas,“ řekla Hanka. Po půl hodince na bruslích se pak obě přesunuly na běžící pásy. V Aquapalace mají speciální programy na běhání, kdy se běžci můžou přitom dívat na záběry různých míst Čech i zahraničí. Nemusí se tak dívat do zdi, ale nahraná cesta jim simuluje okolí. Hanka velmi ráda cestuje, dříve pracovala na letišti, takže si vybrala cestu po Římě. Nedávno navštívila Anglii a chystala se na Kapverdy, ale zřejmě to nevyjde. Co naopak doporučuje nesnídat: Sušenky – mají totiž skryté tuky a ještě navíc nasycené – pozor na televizní reklamy, lifestylový kouč Václav Krejčík radí, nevěřte všemu, tučné a roztíratelné sýry, plnotučné mléko, uzeniny a navíc uzeniny s nízkým obsahem masa a vysokým obsahem tuku a soli, bílé pečivo (pravidelně zakomponované do skladby jídla), dochucené jogurty, do jogurtů přidávaný glukózofruktózový sirup, doslazované marmelády, slazené nápoje a neředěné džusy, doslazované vločky a cereálie (pozor – cukr se přidává téměř všude, proto Krejčík doporučuje, aby lidé četli etikety). Co podle Václava Krejčíka snídat: Cereální, vícezrnné pečivo (1 2 plátky cca 100 g), kaše (rýžová, pohanková, ovesná, jáhlová), kvalitní máslo, margarín, mléčné zakysané jogurty a nápoje, ricotta, cottage, bílý jogurt, acidofilní mléko, neslazené cereální vločky nepražené (pohankové, ovesné, grahamové... 30 – 40 g) bez přidaného cukru, plátkový sýr s nevysokým obsahem tuku (max. 30 % tuku v sušině, 10 g), občas vajíčko (variace z něho) – vhodné zakápnout olivovým olejem, šunka s vysokým obsahem masa (min 95 % masa, 13 plátky), tofu, různé oříšky a semínka (pozor – max. 1 polévková lžíce – vysoký obsah kalorií v oříšcích), nepříliš sladké ovoce (vhodná jsou jablka, hroznové víno, borůvky, hrušky, občas banán), jako šťávy a juice – růžový grapefruit, citrusy, zelenina, když vstanete – vlažná voda, může být ochucená kapkou citronu. Foto popis| FITNESS. Středočeská finalistka Hana Cihlářovámá ráda pohyb. V úterý si zašla s redaktorkou Deníku do Aquapalace v Čestlicích, kde si spolu zacvičily. Foto autor| Foto: Deník/Pavla Janoušková Region| Střední Čechy Publikováno| Pražský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Boleslavský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Benešovský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Kladenský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Berounský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Kolínský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Kutnohorský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Mělnický deník; Publicistika; 05 Publikováno| Nymburský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Příbramský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Rakovnický deník; Publicistika; 05 ID| 4d0cd4b6-3d24-4590-a25e-db942cf3cd48

Překvapení JAK JE TO s biopotravinami? 18.5.2015

Překvapení str. 14 Půvab

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Biopotraviny jsou produkty ekologického zemědělství, v němž se dbá na přirozenější produkci než v konvenčním zemědělství. Příznivci biopotravin oceňují zejména chuť a kvalitu potravin. Je ale jejich přínosnost a dopad na zdraví opravdu tak jednoznačný? „Při pěstování bioplodin (zeleniny, ovoce, luštěnin, obilovin) se nesmějí používat jakékoli syntetické pesticidy a herbicidy, průmyslová hnojiva a další prostředky, které se běžně v zemědělství využívají.

Požadavků na bioprodukci je více. Kvalitu rovněž pravidelně kontrolují příslušné orgány,“ říká hlavní nutriční specialistka Světa zdraví Ing. Monika Bartolomějová. Také k ekologicky chovaným zvířatům se ve srovnání s běžnými chovy přistupuje odlišně. Mají volný výběh, na jednotku plochy jich je méně, mláďata bývají déle kojená. Například pro slepice platí zákaz klecových chovů. Chovatelé dbají na kvalitní krmivo z ekologické produkce a jejich růst neurychlují umělými hormony ani antibiotiky. Tím šetří životní prostředí, protože do něj tyto látky nevstupují. Zároveň konzumace biomasa tolik nezatěžuje lidský organismus. Jsou, nebo nejsou zdravější? Některé vědecké výzkumy ukázaly, že biopotraviny obsahují o 19 až 69 % více antioxidantů než konvenční potraviny (výzkum se týkal ovoce, zeleniny a obilovin) a že ekologicky pěstované obiloviny obsahují méně kadmia a zbytků pesticidů. Naproti tomu jiné výzkumy dokazují, že ekologicky vyráběné potraviny neobsahují více živin než ty běžné. Většina spotřebitelů, kteří potraviny s označením „bio“ vyhledávají, má jasno i navzdory ceně. Při nákupu biopotravin je ale důležité si uvědomit, že „bio“ nerovná se automaticky zdravé. Biosušenky obsahují cukr a často i mnoho tuku, v bílé pšeničné biomouce chybí vláknina a ve výčtu bychom mohli pokračovat. „Bio je způsob pěstování a chovu, ne značka zdraví prospěšných potravin, i když jsou bez pesticidů, přemíry hnojiva a antibiotik,“ uzavírá specialistka. Cena jako odraz kvality Tím, co tlačí na cenu ekologicky vyráběných produktů, které jsou dražší než ty běžně produkované, je podle některých názorů kvalita a přísné podmínky ekologického zemědělství. Existují však oponenti, kteří tvrdí, že za vyšší cenu může rostoucí poptávka po biopotravinách. Ukazuje se, že lidé jsou ochotní si připlatit za potraviny, které považují za kvalitní, protože považují za logické, že zdravá půda je základem pro zdravé rostliny, kterými se stravují zdravá zvířata a zdraví lidé. Nekvalitní výživa na kterémkoliv stupni ohrožuje zdraví v řetězci nad ním. BIOPOTRAVINY V ČÍSLECH * Trh s biopotravinami v Evropě zaznamenal v posledním desetiletí 4násobný nárůst. * V Evropské unii se k produkci v bio kvalitě využívá 5,5 % z celkové plochy zemědělské půdy. * Evropané za biopotraviny ročně utratí 20 miliard eur (tj. 1,5 % z celkového trhu s potravinami). Zdroj: Euractiv.com HLEDEJTE BIOZEBRU * Výrobky s přídomkem „bio“ jsou dostupné v prodejnách zdravé výživy a patří jim minimálně několik regálů v každém větším supermarketu. * Další cestou, jak získat tyto potraviny, je návštěva některých farmářských trhů (informace jsou například na webu farmarsketrziste.cz). * V České republice vyrobené potraviny musejí být podle zákona označené národním logem BIO (biozebra). Své povinné označení mají také výrobky z dalších evropských zemí. Taktéž biopotraviny vyrobené v EU mají své logo, jímž je „biolist“. CO VÍME O BIOPOTRAVINÁCH? * Bioovoce obsahuje více fytochemikálií (rostlinných ochranných látek), ke kterým patří na příklad antioxidační polyfenoly. Polyfenoly mohou chránit před vznikem rakoviny a srdečně cévních onemocnění a mohou podporovat správnou činnost mozkových buněk. * Biomléko krav, které se pasou, obsahuje více prospěšných tuků včetně kyseliny linolové, která podporuje spalování tuku za současného zachování svalové hmoty. * Biovajíčka mají třikrát vyšší obsah omega-3 mastných kyselin, o 40 % více vitaminu A a dvakrát více vitaminu E než vajíčka slepic z konvenčního chovu. * Biopotraviny obsahují větší množství kyseliny salicylové, která ochraňuje cévy, snižuje riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice až o třetinu a snižuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby až o 10 %. Ochraňuje před vznikem nádorových onemocnění a v přirozené formě je bez nežádoucích účinků, jež jsou spojené s jejím užíváním v podobě tablet (jako například v acylpyrinu). ROZDÍLY V PĚSTOVÁNÍ PLODIN BIOPOTRAVINY Ve výrobě se nepoužívají pesticidy.

Pěstují se s využitím přírodních hnojiv (hnůj, kompost). Plevel se odstraňuje přirozeně (střídáním plodin, ručním pletím, mulčováním, orbou). Hmyz se kontroluje přirozeně (ptáci, drobný hmyz, pasti). KONVENČNĚ PĚSTOVANÉ POTRAVINY Používají se pesticidy. Růst se povzbuzuje syntetickými a chemickými hnojivy. Plevel se odstraňuje chemickými herbicidy. Škůdci a choroby se ničí pomocí insekticidů. Zdroj: helpguide.org Foto popis| Biopotraviny jsou většinou menší než potraviny z konvenčního zemědělství, někteří lidé říkají, že nejsou tak lákavé na pohled Foto popis| Navzdory vyšší ceně lidé stále častěji vyhledávají potraviny z ekologického zemědělství O autorovi| Ing. Monika Bartolomějová, nutriční specialistka Světa zdraví

Rakovnický deník Ministr se setkal s rakovnickými zemědělci Rakovnický deník str. 3 Rakovnicko ŠÁRKA HOBLÍKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.5.2015

zpět Chrášťany – Moderní zemědělství, technologické postupy, precizní zemědělství, pěstování chmele i živočišná výroba se probíraly při setkání ministra zemědělství Mariana Jurečky se zemědělci Rakovnicka ve firmě Lupofyt. Jedné části setkání se kromě zástupců Lupofytu zúčastnil Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele, významní chmelaři Rakovnicka, ředitelka školního statku Rakovník Zdeňka Kounovská, soukromí zemědělci i ti, kteří se zabývají živočišnou výrobou. Diskutovalo se o všech problémech napříč okresem. Zazněl i nedostatek a nevhodné rozložení srážek během vegetace na Rakovnicku. V této chvíli tu spadlo zhruba sedmdesát procent dlouhodobého normálu. Zemědělci počítají ztráty. Za poslední čtyři roky zemědělci přišli v porovnání se Středočeským krajem o 376 milionů. Peníze pak chybějí v investicích nebo v rezervách. Určitá řešení se do budoucna na Rakovnicku nabízejí. Je to monitoring sucha, do kterého se zapojila řada zemědělců na Rakovnicku, dále fond nepojistitelných škod a zadržování vody v krajině. „Jsou to ale velmi finančně náročné věci. Proto jsme ministra Jurečku pozvali, aby naši situaci viděl. Aby pochopil, že také umíme hospodařit, jen máme nepříznivé podmínky,“ zkonstatoval Jaroslav Mikoláš, předseda Okresní agrární komory v Rakovníku. Program rozvoje venkova byl dalším zásadním tématem setkání. Od roku 2015 v něm chmel patří mezi speciální plodiny, ale bohužel podle dosud nastavených bodových hodnocení chmelaři na dotační tituly vůbec nedosáhnou. Zástupci všech svazů pěstitelů speciálních plodin společně vytvořili metodiku bodování, aby dotace získali i chmelaři. Ministr přislíbil pomoc. Práce ve chmelu zaměstnává hodně lidí a chmel je pivovarníky ve světě více a více žádaný. V minulosti se už podařilo prosadit vyhlášku o potravinách, kde mák je definovaný jako potravina při určitém obsahu morfiových alkaloidů na semeni, kam se vejde jen náš český mák. Dovozové, technické máky pro farmaceutický průmysl s vyšším obsahem alkaloidů na semeni nejsou uznané jako potravina. I tak se k nám dovážejí. Před pěti lety to bylo tisíc tun ročně, teď je to šest tisíc za rok. V poslední době se podařilo také zavést ohlašovací povinnost při dovozu máku čtyřicet osm hodin před dovozem do republiky, aby se mohl zkontrolovat obsah alkaloidů. V druhé části schůzky se ministr Marian Jurečka zabýval propracovaným systémem precizního zemědělství v Lupofytu. Prošel i česačky, aby viděl technologii sklizně chmele. Podíval se i na pole. Viděl dopady nedostatku srážek a jejich nevhodného rozložení během vegetace na Rakovnicku a na druhou stranu už nefungující odvodnění polí. Dokud pracovaly oblastní meliorační správy, péče o malé vodní toky, kam ústí drenážní systémy ze všech polí a chmelnic, byla dostatečná. Od té doby, co toky spravuje Povodí Vltavy, drenáže a malé toky se neudržují a přestaly fungovat. To způsobuje zamokření chmelnic a škody zemědělcům. Hodně zemědělců si v posledních letech meliorace i toky opravilo na vlastní náklady. „Ministr Jurečka vše viděl v praxi, proto čekáme

nějaká opatření,“ uvedl Zbyněk Polívka, jeden z jednatelů Lupofytu. Marian Jurečka také ochutnal potraviny z našeho regionu. Podávaly se koláčky z Pekařství Špáňa s v regionu vypěstovaným českým mákem. Budoucí cukráři ze Střední integrované školy v Jesenici připravili regionální potravinu Středočeského kraje, nugátový listový závin. Marianu Jurečkovi upekli jako dárek chmelový dort. Jako nápoj nechybělo pivo z Tradičního pivovaru Rakovník a Královského pivovaru Krušovice. Setkání s rakovnickými zemědělci pak ministr hodnotil velmi kladně. Zdůraznil, že v naší republice jsou jen jedni zemědělci, a ti jsou pak dobří nebo špatní. „Ministr zemědělství Marian Jurečka nás mile překvapil. Má velké znalosti a zkušenosti, pracoval v zemědělství, jezdil s kombajnem. S tím jsme se při setkání s předešlými ministry našeho rezortu nikdy nesetkali,“ zhodnotil Jaroslav Mikoláš. Foto popis| MINISTR Jurečka (vpravo) na česačce chmele. Foto autor| Foto: Archiv Lupofytu Region| Střední Čechy

Retail info Plus Za rok 2014 celkem 35 361 kontrol 13.5.2015

Retail info Plus str. 6 Aktuality ek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

SZPI Brno – Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) uskutečnila v roce 2014 celkem 35 361 kontrol. Z toho 25 394 kontrol proběhlo v maloobchodní síti, 9 011 ve výrobě potravin a 4 935 kontrol ve velkoskladech, celních skladech, prvovýrobě a ostatních provozech. V loňském roce SZPI zjistila celkem 4 276 nevyhovujících šarží potravin a ostatních výrobků. Z tohoto počtu zjistila 3 974 nevyhovujících šarží v maloobchodní síti, 183 ve výrobě, 89 ve velkoobchodě a 30 šarží v ostatních provozech. Závadnou šarži SZPI zjistila v průměru při 1 z cca 6 kontrol v maloobchodní síti, ve výrobě při 1 z cca 50 kontrol. Nevyhovující potraviny tak SZPI zjišťuje v maloobchodní síti 8x častěji, než u výrobců. Mezi potravinářskými komoditami zjistila SZPI nejvyšší podíl závadných šarží u čokolád a cukrovinek, kde požadavkům legislativy nevyhovělo 68 % odebraných vzorků, dále následuje segment medů s 67 %, přídatných a aromatických látek s 62 % a dehydratovaných výrobků s 54%. Naopak nejméně závadných šarží inspekce zjistila u obilnin, kde nevyhověla pouze 2 % kontrolovaných potravin a u výrobků z brambor se 7 %. Z hlediska země původu potravin, dosáhly srovnatelného podílu nevyhovujících šarží potraviny z České republiky (19,4 %) a ze zemí EU (19,1 %). Největší podíl nevyhovujících šarží nevyhovujících potravin měla stejně jako v loni produkce dovezená ze třetích zemí (39,9 %). Výše pravomocně uložených pokut ve správních řízeních činila v roce 2014 celkově 99 429 300 Kč.

Rozhodující slovo mají maminky 13.5.2015

Retail info Plus str. 32 Produkty Simona Procházková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Dětská výživa: hlavně zdravěji Trendem v segmentu kojenecké stravy je snaha o maximálně přírodní složení. Pokud jde o potraviny pro starší děti, dá se vzhledem k problému narůstající dětské obezity očekávat příklon k méně tučným

produktům s nižším obsahem cukru. Podle statistických údajů porodnost v České republice nenápadně, ale setrvale klesá. To asi pro nikoho není žádným tajemstvím. Pro srovnání, v roce 2011 se u nás narodilo 108 673 dětí, v roce 2012 to bylo 108 576 a v roce 2013 už „jen“ 106 800 živě narozených dětí. Trvalý meziroční pokles narozených dětí je přitom (podle Projekce ČSÚ 2013) očekáván po zbytek tohoto i následujícího desetiletí. Pro výrobce stravy pro nejmenší děti z toho vyplývá, že velikost trhu neporoste, spíše se bude profilovat a dále specifikovat. Dobrou zprávou je, že na produktech pro děti rodiče nešetří. Pro kojence a batolata „Největším trendem, který aktuálně v segmentu kojeneckých výživ sledujeme, je určitě příklon k co nejpraktičtějším obalům. Rodiče dnes společně s dětmi podnikají spoustu různých aktivit, chodí na výlety, tráví čas venku… A z toho důvodu se jim hodí dětská výživa v praktických plastových sáčcích, ke kterým děti nepotřebují ani lžičku a které jsou opatřeny bezpečnostním víčkem. Naše značka Hamánek vyšla vstříc těmto potřebám a uvedli jsme tak na trh novou řadu Svačinek se 100 % ovoce a bez přidaného cukru, kterou si rodiče velmi brzy oblíbili,“ říká Marie Novotná, brand manager pro kojeneckou výživu ve společnosti Hamé. Podle průzkumů agentury Median nejoblíbenější značka kojenecké mléčné výživy Nutrilon, která využívá ve svých recepturách nejnovější výsledky vědeckého výzkumu mateřského mléka, přišla nedávno na trh s novinkou Nutrilon Profutura. Její složení vychází z nejnovějších vědeckých poznatků o tzv. nutričním programování, které je důležité pro zdraví dítěte v dospělosti. Mléko Nutrilon Profutura obsahuje „pokročilou“ směs tuků a klinicky testovanou směs prebiotických oligosacharidů scGOS/lcFOS (9:1) Ke správnému rozvoji metabolismu u kojenců přispívá vitamin B2, rozvoj imunity podporují vitaminy A, C a D a správný vývoj mozku podporují LCP mastné kyseliny. Značka Nutrilon a nabízí široké portfolio výrobků jak pro zdravé děti, tak pro kojence se specifickými výživovými nároky. Pod heslem „Co nejblíže mateřskému mléku“ uvedla zhruba před rokem značka Sunar nové kojenecké mléko Sunar Premium, které obsahuje kombinaci látek přirozeně se vyskytujících v mateřském mléku, jež se významně podílí na posilování imunitního systému, správném vývoji mozku a celkovém pohodlí dítěte. Dále obsahuje mléčný tuk, vitaminy a minerální látky, prebiotika GOS, betapalmitát, nukleotidy a nenasycené mastné kyseliny DHA a ARA, které jsou přirozenou součástí mateřského mléka, a měly by být dle doporučení odborníků v dostatečném množství přijímány stravou. S novinkou na poli kojeneckých mlék přišlo také Nestlé. Nová Beba Comfort obsahuje L. reuteri, bakterii mléčného kvašení, která se přirozeně vyskytuje v mateřském mléce. Ta pomáhá udržovat trávení kojence v rovnováze. Pokračovací kojenecká výživa (pro děti od ukončeného 6. měsíce) má díky patentu OptiPro snížený obsah bílkovin, přesně vyhovující nutričním potřebám dítěte, a tak nezatěžuje ještě nevyzrálé dětské orgány. Bez cukru a v bio kvalitě Společnost Hamé si zakládá na tom, že sleduje světové trendy ve výživě dětí a pružně reaguje na nové poznatky a požadavky spotřebitelů. Nabídku ovocných a masozeleninových kojeneckých výživ pravidelně obměňuje a inovuje. „Nově nabízíme řadu ovocných Svačinek se 100 % ovocem v praktickém plastovém sáčku. Tento produkt mohou snadno využít i nejmenší děti, je opatřen bezpečnostním uzávěrem. Skvěle se hodí jako svačinka do školky či pro školáky. V nabídce máme čtyři druhy: s mangem, s hruškami a banány, s jahodami červeným ovocem. Dále o nové druhy doplňujeme naše výrobky řady HappyFruit se 100 % ovocem,“ prozradila Marie Novotná. „Mezi naše favority patří řada ovocných příkrmů Sunárek Do ručičky v praktické kapsičce. Za poslední rok jsme na trh uvedli čtyři novinky, na jejichž vývoji se podílely samotné maminky, společně s odborníky společnosti Hero. Všech osm příchutí, které tvoří řadu Do ručičky, obsahuje 100 % ovoce a jsou bez přídavku cukrů. Navíc pomáhají dětem rozvíjet zručnost a přináší jim zábavu. Rovněž jsme uvedli Sunárek Mlíčko na každý den, a to ve dvou oblíbených příchutích – vanilkové a čokoládové. Oba produkty jsou praktické na cestování, což ocení děti i rodiče především nyní, v jarním a letním období,“ představuje novinky Simona Hřebíčková, Brand Manager pro značku Sunar společnosti Hero pro Českou a Slovenskou republiku. Kompletní menu značky Hipp zahrnuje počáteční zeleninové „první lžička“ a masozeleninové příkrmy, ovocné přesnídávky a mléčné i obilné kaše, bio polévky a bio kuřecí, krůtí a hovězí maso ve

skleničce s nízkým obsahem alergenních složek. Většina produktů je nabízena v kvalitě bio. Výborně se prodávají dobrůtky k zakousnutí, např. bio borůvkové a jablečné rýžové oplatky. Hipp nabízí zajímavé a méně obvyklé kombinace chutí, oblíbené jsou mj. Bio celozrnné špagety se zeleninovou omáčkou, Červená řepa s jablky a hovězím masem, Tagliatelle s mořskou rybou, brokolicí a smetanou nebo třeba Bio Zelenina s rýží a krocaním masem. Reklama cílí na maminky „Pokud jde o cílenou podporu prodeje našich produktů, osvědčila se nám dlouhodobá spolupráce s mateřskými centry. Realizujeme s nimi různé soutěže, spolupracujeme na testování nových produktů, poskytujeme naše časopisy Hamánek atd. Velmi dobře si vede náš facebookový profil Hamánek, kde se nám povedlo vybudovat komunitu matek a otců, se kterými pravidelně diskutujeme na různá témata a opět pro ně vyhlašujeme třeba soutěže,“ uvedla Marie Novotná z Hamé. Společnost Hamé zároveň dlouhodobě spolupracuje i s pediatry.“ „Nesmím zapomenout ani na naše vzdělávací hry pro tablety a telefony, které jsme zdarma nabídli v letošním roce. Děti se v nich mohou hravou formou naučit například to, jak roste jablíčko nebo kde se bere mléko. Uživatele přitom provází medvídek Hamánek,“ dodává Novotná. Značka Hami společnosti Nutricia nabízí kompletní portfolio výrobků, od kojeneckých mlék po masozeleninové, ovocné i ovocno-jogurtové příkrmy, a to pro děti od narození až do předškolního věku. Všechny výrobky Hami jsou vyvinuty výživovými experty a jejich složení je přesně přizpůsobeno konkrétnímu věku dítěte a jeho výživovým potřebám. Pro komunikaci s cílovou skupinou svých spotřebitelů – maminkami malých dětí, značka využívá ve velké míře zejména sociální sítě a prostředí internetu, např. webový portál Klub-maminek.cz s tipy na produkty i poradnami odborníků. Prostor pro privátní značky Privátní značky obchodních řetězců mají na poli kojenecké a batolecí výživy své čestné místo. České maminky je kupují často a rády. Ať už jde o babylove společnosti dm drogerie markt, Babydream sítě drogerií Rosmann, vlastní značky prodejen Albert nebo Tesco, všechny nabízejí poměrně ucelený sortiment mlék, příkrmů, přesnídávek, instantních kaší i nápojů a jak se ukazuje v průzkumech trhu, jejich prodeje nijak výrazně nezaostávají za „top“ značkami. V drogeriích sítě Teta jsou nově k dostání produkty německého výrobce Bebivita, pro které byli čeští spotřebitelé zvyklí jezdit na nákup do sousedního Německa nebo Rakouska. Ne sladidlům a umělým náhražkám! „Domnívám se, že v případě tohoto segmentu nemůžeme mluvit o nějakém aktuálním trendu, dlouhodobý vývoj souvisí zejména se způsobem života. Dnešní děti, ttzv. screen generation, tráví málo času aktivně, ostatně stejně jako celá populace. Vždyť Češi patří k nejobéznějším národům na světě! Tuto situaci samozřejmě řada výrobců potravin refl ektuje a v některých produktech, i v těch pro děti, nahrazuje cukry a tuky umělými syntetickými látkami, sladidly. Madeta ale k tomuto trendu nepřistoupila, snaží se naopak držet trend přirozených potravin. Spíš se v oblasti komunikace a PR snažíme vysvětlovat, že není špatné, konzumovat kvalitní tuky, kvalitní cukry a kvalitní bílkoviny, ovšem přizpůsobit tomu životní styl. Důležité je zdůraznit, že náhrada živočišných tuků, zejména mléčného tuku, může způsobit nedostatek vitaminu D, neschopnost tvořit hormony, problémy s růstem nebo vstřebáváním vápníku. Náhrada cukrů sladidly může mít za následek hypoglykemické stavy a tak dále. Zahrávat si na dětech se syntetickými potravinami je podle mě veliký risk,“ je přesvědčen Jan Teplý, ředitel marketingu společnosti Madeta. Pokračování článku Dětské pleny: papírové nebo látkové? Jaké vybrat pro své dítě plenky, to je otázky, kterou řeší každý rodič. Snazší a pohodlnější cestou jsou samozřejmě plenky jednorázové. Na trhu jich je k dispozici několik desítek značek, včetně privátních značek obchodních řetězců. Všechny by měly splňovat tři základní parametry: zajistit správný růst kyčlí, udržet miminko v suchu a být příjemné a pohodlné. „Nespornými výhodami jednorázových plenek je především úspora času a snadné používání. Oproti látkovým plenám jsou ale výrazně dražší a náročnější na výrobu,“ říká František Peterka z internetového obchodu Proděti.cz. Látkové pleny jsou oproti jednorázovým méně finančně náročně, a to až o polovinu. Je ale

třeba počítat s vyšší pořizovací cenou v porovnání s jednorázovými plenami, investice se ale brzy vrátí. Výhodou látkových plen je i materiál, ze kterého jsou vyráběné. Jedná se především o bavlnu, bambus, vlnu nebo konopí. Jejich prodej je ale zanedbatelný. Procentuálně se nákup plen pohybuje u jednorázových okolo 95 % a u látkových jen 5 %. Mezi dlouhodobě nejoblíbenější patří značky Pampers, Huggies, Bella a privátní značky obchodních řetězců. Značka Pampers uvedla před několika týdny na český trh novou generaci plenkových kalhotek Premium Care Pants, které jsou speciálně navrženy pro aktivní batolata ve věku 10 až 12 měsíců. Vyznačují se řadou inovativních prvků, které umožňují dětem maximum neomezeného pohybu od chvíle, kdy se poprvé postaví až po dobu, kdy přestávají plenky potřebovat. Jsou opatřeny indikátorem vlhkosti, takže maminky bezpečně poznají, kdy je třeba dítko přebalit, dalším bonusem je krém ve vnitřní vrstvě, který chrání pokožku před opruzením. *** NÁZOR LÉKAŘE Průzkumy MEDIAN KAŠE INSTANTNÍ PŘESNÍDÁVKY A DĚTSKÉ VÝŽIVY KOJENECKÁ MLÉKA Klikněte pro více informací Foto autor| Foto: Shutterstock.com / Tyler Olson

Ve vedení budou klasické příchutě 13.5.2015

Retail info Plus str. 38 Produkty Iva Brejlová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Dressingy, omáčky i kečupy mají před sebou hlavní sezónu Teplé měsíce znamenají pro řadu kategorií hlavní prodejní sezónu. Mezi ně patří i dressingy, omáčky a kečupy. Výrobci hlásí nárůsty prodejů o desítky procent a těží z toho i prodejci, kteří při promování grilovací sezóny na segment nezapomínají. Prostor je i pro nové příchutě, přestože v této oblasti je špička oblíbenosti dlouhodobě stejná. Segmentu totiž vévodí kečup. „Tvoří přibližně 60 procent objemu z uvedených kategorií,“ říká k prodejům Jana Kejda Petrovská, nákupčí segmentu Food v Kaufl andu. Víc než poloviční podíl v kategorii hlásí i Tesco. Tato stálice je jasně zřetelná i u nejprodávanějších výrobků jednotlivých firem. Ve společnosti Heinz, která se kečupem proslavila, obsazuje mezi třemi nejprodávanějšími výrobky všechna tři místa. Nejoblíbenější je jeho jemná varianta následovaná „fit“ verzí a ostrým kečupem. I v případě v tuzemsku velmi oblíbené hořčice panuje jasný žebříček. „U Čechů je nejvíce oblíbená klasika, a to Plnotučná a Kremžská,“ říká Erika Moudrá, která má na starosti marketing ve společnosti Boneco. Třetí je podle ní dijonská varianta. U dalších omáček a dressingů se pak zájem zákazníků štěpí. U Hellman’s vévodí Tatarská omáčka, kterou ale lidé rádi kombinují s méně tradičními příchutěmi. „Králem salátových dressingů je Francouzský a z grilovacích omáček mezi nejoblíbenější příchutě patří tradičnější Česneková a méně tradiční Samba,“ přibližuje Ján Hlaváč, brand manažer značky. Podle něj se rostoucí oblibě těší i omáčky s příchutí česneku, pepře či BBQ. „Naši zákazníci rádi zkouší novinky v tomto sortimentu, nicméně stále jasně převládají klasické příchutě – sladký kečup, plnotučná hořčice, brusinková nebo pepřová omáčka,“ vyjmenovává trendy Vladimír Hynek, nákupčí sortimentu trvanlivých potravin ve společnosti Tesco. Vedle příchutí lze u spotřebitelů zaznamenat ještě jeden trend – ochotu platit za prémiovější produkty, jejichž součástí je často i přívětivější balení s komfortnějším dávkováním. Značka Otma zdůrazňuje, že jde o podpůrný benefi t, který může také rozhodnout o koupi výrobků, ačkoliv sama se zaměřuje spíše na chuť. Lepší balení jdou ale často ruku v ruce s větším objemem, který naopak může od koupě odradit. Jak

dodává Kaufl and, dressingy a omáčky ve větších baleních totiž rodiny často nestačí spotřebovat. Opatrná inspirace Pro zákazníky segment znamená úsporu času při dochucování potravin a to je jeden z důvodů, proč rádi sahají po vyzkoušených variantách. „Mnoho spotřebitelů už má pár,svých’ omáček či dressingů a ty si kupuje stále,“ říká Erika Moudrá za Boneco. Podle ní ale nemusí jít zdaleka jen o pohodlnost. „Jedním z důvodů může být i to, že v domácích podmínkách některé dressingy nenamícháte, a to z důvodu technologického či z nedostatku surovin,“ vysvětluje. Další důvod pak přidává Kaufl and: „Exotické omáčky a omáčky z dovozu jsou na vyšší cenové úrovni, takže je zkoušejí jen velmi opatrně,“ vysvětluje Jana Kejda Petrovská. „Máme zkušenost, že 80 procent spotřebitelů se stále vrací ke svým už osvědčeným chutím,“ uvádí Marcela Mitáčková, ředitelka pro marketing a vývoj společnosti Hamé. Zároveň poukazuje na to, že mezi zákazníky je určitá část spotřebitelů, kteří přímo vyhledávají novinky. „Oni jsou pak ti, kteří nám pomáhají uvést nové výrobky do jejich koloběhu života,“ dodává. Právě takoví experimentátoři jsou pro výrobce zajímavým segmentem. Proto hovoří Ján Hlaváč za Hellman’s o inspiraci jako o největším trendu, který vnímají. „Lidé se vždy chtějí pochlubit něčím novým, neokoukaným a proto čím dál častěji hledají nové chutě a varianty nebo připravují vlastní omáčky či dipy kombinací běžnějších dresinků jako jsou majonézy, hořčice nebo tatarské omáčky,“ přibližuje. Zdravé varianty jsou trendy, ale jen do jisté míry Pokud si mají zákazníci vybrat, jestli upřednostnit už zmíněnou úsporu času, nebo se stravovat zdravěji, v tomto segmentu volí podle výrobců jednoznačně úsporu času. Přesto se trend zdravého stravování projevuje i tady. Zákazníci se stále častěji soustředí na složení a řeší, jakou variantu si koupit. Výrobci potvrzují jasný trend: zboží s takzvanými éčky už v regálech nechává stále víc zákazníků a vyměňují je za zdravější variantu. „Ohlížejí se na to a je to jedině správně. Spotřebitelé přemýšlí, který výrobek si koupí pro sebe a svoji rodinu. Naše společnost dbá na to, aby receptury obsahovaly co nejméně přidaných látek a jiných aditiv,“ potvrzuje trend Erika Moudrá za Boneco. Podobně jsou na tom i další výrobci. Podle společnosti Tesco ale jednoduše může jít o to, že lidé jsou ochotnější utrácet. „Obecně je možné konstatovat, že u zákazníků roste obliba prémiovějších produktů, které jsou většinou bez konzervantů. Nelze ale říci, zda je složení primárním důvodem tohoto trendu,“ vysvětluje Vladimír Hynek za Tesco. I tak výrobci složení výrazně promují. Třeba právě Boneco se chlubí mimo jiné oceněním kvality Klasa pro svou tatarskou omáčku i tím, že je vhodná pro bezlepkovou dietu. Společnost Spak podobně zdůrazňuje, že řada jejích omáček je nejen bez konzervačních látek, ale také vhodná pro bezlepkovou dietu. Ve variantě „bio“ pak značka nabízí vedle kečupů i dressingy nebo „natur“ majonézu. Otma má v nabídce mezi kečupy Gurmán Bio kečup, který se pyšní 258 gramy rajčat na 100 gramů kečupu. Vedle zdravých variant je důležitým trendem i ostřejší verze. Například Otma nově nabízí mimo jiné „vostrý Mexický“ dressing. Spak řadu omáček o pikantní varianty průběžně rozšiřuje, v předešlé sezóně uvedla mimo jiné omáčku „Pro pravý chlapy 18+“, která obsahuje omáčku z červených papriček Tabasco. K oblíbeným se zařadila i ostrá curry omáčka, kterou firma promovala v rámci zimních verzí omáček k masu. Tím si chtěla přilepšit ve vedlejší sezóně. Omáčky jsou tématem léta Hlavním obdobím pro tento segment jsou především teplejší měsíce, kdy Češi už pravidelně připravují grily. „Grilování se pomalu stává národním sportem,“ komentuje J. Hlaváč. A trend potvrzují nejen výrobci, ale i prodejci. „Podle našich průzkumů víme, že Češi nejraději grilují maso, ke kterému si rádi dají právě různé grilovací omáčky. Tomu odpovídají prodeje této kategorie, které jsou oproti jiným částem roku několikanásobné,“ uvádí Vladimír Hynek. Prodeje přitom v tomto období stoupají výrazně, výrobci i prodejci hlásí desítky procent. „Sezóna je samozřejmě silnější, především v oblasti omáček a dressingů, přibližně o 50 procent,“ doplňuje Jana Kejda Petrovská. Značka Otma pak upřesňuje, že suverénním prodejním vrcholem sezóny je pro ni období květen až srpen. Především v létě je zároveň prostor i na experimenty. Přestože kečup ze stolů u grilů spotřebitelé nesklidí, tato příležitost pro ně znamená také hledání nových chutí. „Grilování se snaží ozvláštnit grilovacími omáčkami, a proto během léta prodáme až dvě třetiny celoročních objemů této kategorie,“

dodává Ján Hlaváč za Hellman's. Pro firmy je proto právě teď čas na uvádění zajímavých novinek. S těmi přicházejí pravidelně a na výběru si dávají záležet. „Nové příchutě volíme samozřejmě zejména na základě toho, co mají lidé rádi a jaké jsou oblíbené chutě zejména v Česku a na Slovensku, což zjišťujeme prostřednictvím degustací, průzkumů, atd.“ přibližuje Marcela Mitáčková. Značka nedávno uvedla na trh zcela nové dressingy, majonézy i tatarky Otma. Vedle už zmíněného ostrého Mexického dressingu nabídku rozšířila o Francouzský, Italský nebo dressing Tisíc ostrovů. V budoucnu chce o další nové příchutě doplnit i řadu dressingů Otma Gurmán. Hellman’s se nedávno pochlubila majonézou s karamelizovanou cibulkou a novými grilovacími omáčkami s příchuti Chilli a zeleného pepře. „Příjemně nás překvapil zájem spotřebitele,“ dodává Ján Hlaváč. „Tyto omáčky, které jsme uvedli na trh v minulé sezóně, nám také pomáhají v růstu tohoto segmentu,“ přibližuje. Značka chystá uvést další omáčky, jejich příchutě ale zatím zveřejnit nechce. *** Průzkumy agentury MEDIAN KOŘENÍ, KOŘENICÍ SMĚSI A MARINÁDY (Projekce na jednotlivce, Váženo, CS: CS Všichni) Použili jste je ve Vaší domácnosti v posledních 12 měsících? Ne 14,7 Ano 85,3 Jaký druh používáte? kořenicí směsi 63,4 jednodruhové/bylinky 61,1 směsi koření 51,2 tekuté 23,3 marinády 14,5 neuvedeno 3,6 Pramen: MML – TGI 2014 3. a 4. kvartál (23. 6. – 14. 12. 2014) DRESSINGY A OMÁČKY K MASŮM/DRESSINGY DO SALÁTŮ (Projekce na jednotlivce, Váženo, CS: CS Všichni) Použili jste je ve Vaší domácnosti v posledních 12 měsících? Značky – jí/používá Hellmann´s 56,5 Heinz 42,1 Spak 29,0 Knorr 26,5 Vitana 24,1 Vlastní značky prodejen (Coop/Tesco/Clever,…) 14,5 Pramen: MML – TGI 2014 3. a 4. kvartál (23. 6. – 14. 12. 2014) Foto popis| Segmentu dlouhodobě vévodí kečup. Foto autor| Foto: Hamé

root.cz Programovací jazyk Clojure: syntéza procedurálních textur s využitím knihovny Clisk (2) 19.5.2015 root.cz str. 0 Pavel Tišnovský Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Clojure i o knihovnách, které mohou programátoři pracující v Clojure využít, budeme pokračovat v popisu knihovny Clisk. Zabývat se budeme pokročilejšími funkcemi nabízenými touto knihovnou: zejména funkcí pro vykreslování obecných fraktálů a Perlinovým šumem. Obsah 1. Programovací jazyk Clojure: syntéza procedurálních textur s využitím knihovny Clisk (2) 2. Perlinova šumová funkce 3. Funkce vnoise, vsnoise a Perlinův šum 4. Úplný zdrojový kód demonstračního příkladu clisktest4 5. Podpora pro vykreslování fraktálů 6. Mandelbrotova množina 7. Kubická Mandelbrotova množina 8. Úplný zdrojový kód demonstračního příkladu clisktest5 9. Repositář s demonstračními příklady 10. Odkazy na předchozí části seriálu 11. Odkazy na Internetu 1. Programovací jazyk Clojure: syntéza procedurálních textur s využitím knihovny Clisk (dokončení) V dnešní části seriálu, v němž se zabýváme různými obvyklými i poněkud neobvyklými aspekty programovacího jazyka Clojure a taktéž knihovnami, které mohou programátoři pracující v jazyku Clojure použít, dokončíme popis knihovny Clisk. Tato knihovna mj. podporuje tvorbu textur s využitím takzvané Perlinovy šumové funkce, která má v počítačové grafice široké možnosti využití, a to jak pro tvorbu běžných dvourozměrných textur, tak i textur trojrozměrných (volumetrických) či čtyřrozměrných (animované mraky atd.). Ve druhé kapitole si popíšeme princip této funkce, její konkrétní využití je naznačeno v kapitole třetí. V navazujících kapitolách bude zmíněna možnost využití fraktálů pro tvorbu textur, následně (ale až v příští části) si popíšeme již existující (předdefinované) textury a nakonec si ukážeme jeden ze způsobů využití Voroného diagramů při vytváření uživatelsky definovaných textur. Obrázek 1: Perlinova šumová funkce použitá při generování dvourozměrných textur. Pro vytvoření tohoto obrázku byla použita barvová paleta mapující výsledné hodnoty z rozsahu 0 až 1 na vybraných 256 barev. 2. Perlinova šumová funkce Perlinova šumová funkce (Perlin noise (function)) byla s velkým úspěchem použita v mnoha

aplikacích počítačové grafiky; například prakticky každý film, ve kterém je využita renderovaná grafika (CG), tuto funkci nějakým způsobem použil. Její úspěch spočívá v tom, že se pomocí ní dají do původně přesných a „počítačově chladných“ modelů vnést náhodné prvky, takže se model či celá vytvářená scéna více přiblíží realitě. Podobný princip vnesení náhodnosti ostatně umožňují i fraktály, zejména ty vytvářené na stochastickém základě (plasma, stochastické L-systémy apod.). Ken Perlin svoji šumovou funkci navrhl už v roce 1983, v roce 1985 o její aplikaci vznikl článek prezentovaný na SIGGRAPHu (jedna z nejvýznamnějších konferencí počítačové grafiky) a v letech 1986 až 1988 tuto funkci s některými modifikacemi používaly takové firmy, jako Pixar, Alias, SoftImage apod. Dnes ji mj. najdeme například i v raytraceru POVRay. Obrázek 2: Aplikace Perlinovy šumové funkce při tvorbě trojrozměrných (volumetrických) textur. Povšimněte si, že nikde nedochází k tvorbě „polů“, které by byly při použití běžné dvourozměrné textury jasně viditelné. Při tvorbě textur, které by měly reprezentovat přírodní vzorky jako je mramor, dřevo či mraky, není možné použít ani klasický generátor pseudonáhodných čísel RNG (tím je myšlena například funkce rand() ze standardní céčkové knihovny), ale ani základní matematické funkce. V minulosti byly prováděny pokusy o využití goniometrických funkcí, které posléze vyústily v úspěšnou metodu generování plasmy pomocí Fourierovy syntézy. Při přímé aplikaci generátorů pseudonáhodných čísel sice získáme šum, ten je však příliš náhodný a vůbec se nehodí pro generování textur, a to ani po své filtraci. Perlin pro účely vytváření přírodních textur navrhl výpočet, který sice využívá generátor pseudonáhodných čísel, ale mezi jednotlivými vypočtenými náhodnými hodnotami je prováděna interpolace, která výsledný průběh funkce vyhladí, takže se již nebude jednat o zcela náhodný šum. Pro vyhlazení je možné použít velké množství matematických funkcí, od jednoduché lineární interpolace přes kvadratické a kubické funkce až po funkce goniometrické a jejich vzájemné kombinace. Obrázek 3: Jednorozměrná Perlinova šumová funkce s parametry alpha=2, beta=2, n=10. Změnou těchto parametrů je možné řídit vyhlazování průběhu, četnost změn apod. Dvourozměrný Perlinův šum je vypočten prakticky stejným způsobem jako šum jednorozměrný. Jediný podstatný rozdíl spočívá v tom, že se interpolace provádí ve dvou směrech a výsledek této interpolace je sečten. V praxi se opět používá součet několika šumových funkcí s klesající amplitudou a rostoucí „frekvencí“. Dvourozměrné textury však mají pro použití v praxi několik vážných nevýhod, z nichž největší nevýhoda spočívá v obtížném mapování na nerovné povrchy. Například mapování obdélníkové dvourozměrné textury na kouli vede k tomu, že se textura na pólech smrští a naopak na rovníku příliš roztáhne. Výsledek je většinou neuspokojivý, zvláště při aplikaci šumové funkce (ta by měla být směrově invariantní). Přechodem k výpočtům 3D (volumetrických) textur se tohoto problému zbavíme (viz obrázek číslo 2, protože pro každý bod v prostoru je možné zjistit hodnotu šumu bez nutnosti mapování. Obrázek 4: Aplikace dvourozměrné Perlinovy šumové funkce s parametry alpha=2, beta=2, n=10. Opět je použita barevná paleta. 3. Funkce vnoise, vsnoise a Perlinův šum V knihovně Clisk je Perlinova šumová funkce implementována ve funkcích nazvaných vnoise a vsnoise. Počáteční písmeno těchto funkcí naznačuje, že výsledkem výpočtu je vektor, a to konkrétně čtyřrozměrný vektor. V případě funkce vnoise mohou jednotlivé složky vektoru nabývat hodnot z rozsahu 0 až 1, u funkce vsnoise je pak rozsah rozšířen na –1 až 1 (což zjednodušuje některé výpočty). To znamená, že funkce vnoise a vsnoise je možné použít jak pro generování dvourozměrných textur (což si ukážeme v demonstračním příkladu), tak i pro tvorbu trojrozměrných (volumetrických) textur. V případě dvourozměrných textur je návratová hodnota použita pro určení barvových složek red, green a blue, pro vytvoření monochromatické textury lze použít funkci monochrome. Podívejme se na jednoduchý příklad použití Perlinovy funkce v praxi: (defn noise-patterns-test "Otestování funkce vnoise a vsnoise." [noise-function filename-prefix]

(let [patterns [noise-function (monochrome noise-function) (scale 1/10 noise-function) (monochrome (scale 1/10 noise-function)) (v- (v* 5 noise-function) 1) (scale 1/4 (offset noise-function (checker yellow blue))) (scale 1/4 (offset (v* 1/5 noise-function) (checker yellow blue))) (scale 1/4 (offset (v* 1/2 noise-function) (checker yellow blue))) (scale 1/4 (offset (v* 2 noise-function) (checker yellow blue))) (scale 1/4 (offset (v* 5 noise-function) (checker yellow blue))) (scale 1/4 (rotate (v* 5 noise-function) (checker yellow blue))) (scale 1/4 (rotate (v* 5 noise-function) (offset (v* 5 noise-function) (checker yellow blue)))) ]] ; postupně projít všemi prvky vektoru "patterns", vytvořit ; dvouprvkový vektor [index+patter], vytvořit jméno výstupního ; souboru a následně zavolat funkci write-pattern (doseq [ [i pattern] (map-indexed vector patterns)] (write-pattern pattern (construct-filename filename-prefix i))))) (println "Vnoise test...") (noise-patterns-test vnoise "vnoise") (println "Done") (println "Vsnoise test...") (noise-patterns-test vsnoise "vsnoise") Obrázek 5: Textura vytvořená s využitím výrazu vnoise-function. Pro každý pixel textury je vypočten vektor převedený na barvu (složky vektoru odpovídají barvovým složkám red, green a blue). Obrázek 6: Textura vytvořená s využitím výrazu (monochrome vnoise-function). Funkce monochrome slouží k převodu z prostoru RGB na stupně šedi (monochromatický obrázek). Obrázek 7: Textura vytvořená s využitím výrazu (scale 1/10 vnoise-function). Funkce scale zde provádí změnu měřítka (samozřejmě bez ztráty kvality). Obrázek 8: Textura vytvořená s využitím výrazu (monochrome (scale 1/10 vnoise-function)). Obrázek 9: Textura vytvořená s využitím výrazu (v- (v* 5 vnoise-function) 1). Obrázek 10: Textura vytvořená s využitím výrazu (scale 1/4 (offset vnoise-function (checker yellow blue))). Perlinův šum je zde použit nepřímo pro změnu souřadnic bodů, které tvoří vstup do funkce checker). Obrázek 11: Textura vytvořená s využitím výrazu (scale 1/4 (offset (v* 1/5 vnoise-function) (checker yellow blue))). Zmenšení amplitudy posunu bodů. Obrázek 12: Textura vytvořená s využitím výrazu (scale 1/4 (offset (v* 1/2 vnoise-function) (checker yellow blue))). Obrázek 13: Textura vytvořená s využitím výrazu (scale 1/4 (offset (v* 2 vnoise-function) (checker yellow blue))). Zvětšení amplitudy posunu bodů. Obrázek 14: Textura vytvořená s využitím výrazu (scale 1/4 (offset (v* 5 vnoise-function) (checker yellow blue))). Zvětšení amplitudy posunu bodů. Obrázek 15: Textura vytvořená s využitím výrazu (scale 1/4 (rotate (v* 5 vnoise-function) (checker yellow blue))). 3D rotace v RGB prostoru. Obrázek 16: Textura vytvořená s využitím výrazu (scale 1/4 (rotate (v* 5 vnoise-function) (offset (v* 5 vnoise-function) (checker yellow blue))))

Obrázek 17: Textura vytvořená s využitím výrazu vsnoise-function. Obrázek 18: Textura vytvořená s využitím výrazu (monochrome vsnoise-function). Obrázek 19: Textura vytvořená s využitím výrazu (scale 1/10 vsnoise-function). Obrázek 20: Textura vytvořená s využitím výrazu (monochrome (scale 1/10 vsnoise-function)). Obrázek 21: Textura vytvořená s využitím výrazu (v- (v* 5 vsnoise-function) 1). Obrázek 22: Textura vytvořená s využitím výrazu (scale 1/4 (offset vsnoise-function (checker yellow blue))). Obrázek 23: Textura vytvořená s využitím výrazu (scale 1/4 (offset (v* 1/5 vsnoise-function) (checker yellow blue))). Obrázek 24: Textura vytvořená s využitím výrazu (scale 1/4 (offset (v* 1/2 vsnoise-function) (checker yellow blue))). Obrázek 25: Textura vytvořená s využitím výrazu (scale 1/4 (offset (v* 2 vsnoise-function) (checker yellow blue))). Obrázek 26: Textura vytvořená s využitím výrazu (scale 1/4 (offset (v* 5 vsnoise-function) (checker yellow blue))). Obrázek 27: Textura vytvořená s využitím výrazu (scale 1/4 (rotate (v* 5 vsnoise-function) (checker yellow blue))). Obrázek 28: Textura vytvořená s využitím výrazu (scale 1/4 (rotate (v* 5 vsnoise-function) (offset (v* 5 vsnoise-function) (checker yellow blue)))). 4. Úplný zdrojový kód demonstračního příkladu clisktest4 V této kapitole bude uveden výpis úplného zdrojového kódu dnešního prvního demonstračního příkladu nazvaného clisktest4, z něhož jsme používali úryvky a ukázky v předchozí kapitole: Obsah souboru project.clj: (defproject clisktest2 "0.1.0-SNAPSHOT" :description "FIXME: write description" :url "http://example.com/FIXME" :license {:name "Eclipse Public License" :url "http://www.eclipse.org/legal/epl-v10.html"} :dependencies [[org.clojure/clojure "1.6.0"] [net.mikera/clisk "0.10.0"]] :main ^:skip-aot clisktest4.core :target-path "target/%s" :profiles {:uberjar {:aot :all}}) Obsah souboru core.clj: (ns clisktest4.core (:gen-class) (:use clisk.live)) (import java.io.File) (import javax.imageio.ImageIO)

(defn write-image "Uložení rastrového obrázku typu BufferedImage do souboru." [image file-name] (ImageIO/write image "png" (File. file-name))) (defn write-pattern "Vytvoření rastrového obrázku na základě předaného patternu." [pattern file-name] (write-image (image pattern) file-name)) (defn construct-filename [filename-prefix index] (format "%s_%02d.png" filename-prefix index)) (defn noise-patterns-test "Otestování funkce vnoise a vsnoise." [noise-function filename-prefix] (let [patterns [noise-function (monochrome noise-function) (scale 1/10 noise-function) (monochrome (scale 1/10 noise-function)) (v- (v* 5 noise-function) 1) (scale 1/4 (offset noise-function (checker yellow blue))) (scale 1/4 (offset (v* 1/5 noise-function) (checker yellow blue))) (scale 1/4 (offset (v* 1/2 noise-function) (checker yellow blue))) (scale 1/4 (offset (v* 2 noise-function) (checker yellow blue))) (scale 1/4 (offset (v* 5 noise-function) (checker yellow blue))) (scale 1/4 (rotate (v* 5 noise-function) (checker yellow blue))) (scale 1/4 (rotate (v* 5 noise-function) (offset (v* 5 noise-function) (checker yellow blue)))) ]] ; postupně projít všemi prvky vektoru "patterns", vytvořit ; dvouprvkový vektor [index+patter], vytvořit jméno výstupního ; souboru a následně zavolat funkci write-pattern (doseq [ [i pattern] (map-indexed vector patterns)] (write-pattern pattern (construct-filename filename-prefix i))))) (defn -main [& args] (try (println "Vnoise test...") (noise-patterns-test vnoise "vnoise") (println "Done") (println "Vsnoise test...") (noise-patterns-test vsnoise "vsnoise") (println "Done") (catch Throwable e (println (.toString e))) (finally ; jistota, že program vždy korektně skončí (System/exit 0)))) 5. Podpora pro vykreslování fraktálů V knihovně Clisk je podporováno i generování textur s využitím fraktálů, přesněji řečeno takových fraktálů, které lze vykreslit v rovině takovým způsobem, že se každému bodu (popř. pixelu) přiřadí barva na základě počtu iterací nutných pro splnění nějaké podmínky, přičemž vstupními informacemi pro výpočet je pozice bodu v rovině nebo v prostoru, maximální počet iterací, podmínka pro ukončení výpočtu a taktéž funkce použitá pro obarvení bodu. Do této kategorie fraktálů spadají prakticky všechny známé fraktály vykreslované v komplexní rovině, především pak Mandelbrotova množina, Newtonova množina, fraktály typu Phonenix, Magnet apod. V navazujících dvou kapitolách si

ukážeme použití knihovny Clisk pro vykreslení klasické Mandelbrotovy množiny i kubické Mandelbrotovy množiny. Obrázek 29: Mandelbrotova množina (zvětšeno). Obrázek 30: Newtonova množina. Obrázek 31: Fraktál typu Magnet. Obrázek 32: Fraktál typu Magnet (odlišný způsob zobrazení). 6. Mandelbrotova množina Mandelbrotova množina je vytvořena pomocí jednoduchého dynamického systému, který je založený na iteraci funkce komplexní paraboly: zn+1=zn2+c kde proměnné z a c leží v komplexní rovině. V průběhu výpočtu se hodnota z postupně mění, zatímco hodnota c zůstává konstantní – tato se mění pouze při přesunu výpočtu na nový bod. Celý iterační proces začíná s určitou startovní hodnotou z0, takže systém postupně generuje sekvenci hodnot zk, které nazýváme orbit. Postup si ukážeme na prvních čtyřech iteracích: z1=(z0)2+c z2=((z0)2+c)2+c z3=(((z0)2+c)2+c)2+c z4=((((z0)2+c)2+c)2+c)2+c Při práci se systémem popsaným v předchozím textu nás zajímá, zda pro danou startovní hodnotu z0 a konstantu c posloupnost zk konverguje či diverguje. Ukazuje se, že pro některé počáteční hodnoty nastává také oscilace – hodnoty zk se opakují s určitou periodou, to znamená, že platí rovnost zk=zk+i, kde i je perioda oscilace. Bližším studiem vlivu počátečních podmínek na budoucí stav systému se zabýval právě Benoit B. Mandelbrot a před ním i Fatou. Mandelbrot se omezit na případ, kdy počáteční hodnota z0 je nulová a pro každý počítaný bod se mění pouze konstanta c. Iterativním výpočtem vzniknou pouze orbity nuly. Orbity nuly lze podle jejich vlastností rozdělit do dvou kategorií: Pro některé hodnoty c je orbit konečný, tzn. všechny hodnoty zk jsou konečné. Do této kategorie spadají také hodnoty, které oscilují. Pro další hodnoty c je orbit nekonečný, tzn. po určité době rostou hodnoty zk nade všechny meze. Mandelbrotova množina je poté definována jako množina všech komplexních čísel c, které produkují konečný orbit nuly. Obrázek 33: Mandelbrotova množina vytvořená funkcí mandelbrot-fractal. Střed obdélníku je nastaven na souřadnice [-1/2 0], zvětšení na hodnotu 3/4 a maximální počet iterací na 1000. Vnitřek Mandelbrotovy množiny má černou barvu. Podívejme se nyní na způsob, jakým je v knihovně Clisk možné vykreslit Mandelbrotovu množinu. K tomu musíme použít dvě funkce nazvané viewport a fractal. První z těchto funkcí slouží (poněkud zjednodušeně řečeno) k nastavení umístění a rozměrů obdélníku v rovině. Všechny body tvořící vstupní parametry pro výpočet fraktálu jsou pravidelně rozmístěny právě v tomto obdélníku (leží v pravidelné mřížce). V mnoha případech je však zadávání rozměrů a umístění obdélníku v rovině poněkud pracné, proto jsem použil odlišný a v praxi i používanější způsob – do funkce pro výpočet fraktálu nazvané jednoduše mandelbrot-fractal vstupují informace o středu obdélníku center-x, center-

y a třetí informace o požadovaném zvětšení fraktálu scale. Z těchto tří parametrů se vypočítají rozměry zmíněného obdélníku xmin, xmax, ymin a ymax, které jsou předány do funkce viewport. Obrázek 34: Mandelbrotova množina vytvořená funkcí mandelbrot-fractal. Střed obdélníku je nastaven na souřadnice [0 1], zvětšení na hodnotu 4 a maximální počet iterací na 1000. Vnitřek Mandelbrotovy množiny má černou barvu. Mnohem zajímavější je funkce nazvaná fractal, která je taktéž uživatelům v knihovně Clisk nabízena. Této funkci lze předat větší počet parametrů uvozených klíči :init, :while, :update, :result, :bailoutresult a :max-iterations. Význam jednotlivých parametrů shrnuje tabulka: Parametr uvozený klíčem Význam :init inicializace pomocných lokálních proměnných atd. :while podmínka pro ukončení iterační smyčky :update výraz zavolaný v průběhu každé iterace, právě zde se provádí výpočet :result jaká hodnota se má vrátit, pokud se splní podmínka pro ukončení iterační smyčky :bailout-result hodnota (většinou barva) vrácená ve chvíli, kdy se překročí maximální počet iterací :max-iterations maximální počet iterací, pokud dojde k překročení, vrátí se hodnota :bailout-result Obrázek 35: Mandelbrotova množina vytvořená funkcí mandelbrot-fractal. Střed obdélníku je nastaven na souřadnice [0 1], zvětšení na hodnotu 10 a maximální počet iterací na 1000. Vnitřek Mandelbrotovy množiny má černou barvu. Iterační vzorec pro výpočet Mandelbrotovy množiny známe, stejně tak známe podmínku pro ukončení iterační smyčky. Nyní je „pouze“ nutné tyto vztahy (používající komplexní čísla) přepsat takovým způsobem, aby se používaly vektorové operace. Podívejme se na řešení, kde se explicitně používají lokální proměnné x a y a vektorové operace v-, v+, v* a length: (defn mandelbrot-fractal "Výpočet Mandelbrotovy množiny." [center-x center-y scale maxiter] (let [xmin (- center-x (/ 1.0 scale)) xmax (+ center-x (/ 1.0 scale)) ymin (- center-y (/ 1.0 scale)) ymax (+ center-y (/ 1.0 scale))] (viewport [xmin ymin] [xmax ymax] (fractal ; podmínka pro ukončení iterační smyčky :while (v- 2 (length [x y]))

; výpočet z=z^2+c převedený na operace nad vektory :update (v+ c [(v- (v* x x) (v* y y)) ; zx^2-zy^2 + cx (v* 2 x y)]) ; 2*zx*zy + cy ; výpočet barvy výsledného vzorku :result (v* 'i 0.01) ; barva, která se vrátí ve chvíli, ; kdy se dosáhne maximálního počtu iterací :bailout-result black ; maximální počet iterací :max-iterations maxiter)))) Obrázek 36: Mandelbrotova množina vytvořená funkcí mandelbrot-fractal. Tuto funkci lze snadno otestovat, zde s použitím „tabulky“ (vektoru vektorů), v níž jsou zaznamenány středy fraktálu v komplexní rovině, zvětšení, maximální počet iterací a jméno výsledného souboru s texturou: (defn mandelbrot-rendering-test [] ; x0 y0 scale maxiter filename (let [mandel-params [[-1/2 0 3/4 1000 "mandelbrot1.png"] [ 0 -1 4 1000 "mandelbrot2.png"] [ 0 -1 10 1000 "mandelbrot3.png"] [-1.74809088500000000 0.00069335009900000 110116 1000 "mandelbrot4.png"] [-0.80594802749999990 0.20140617800000000 50 10000 "mandelbrot5.png"]]] (doseq [mandel-param mandel-params] (-> (mandelbrot-fractal (nth mandel-param 0) (nth mandel-param 1) (nth mandel-param 2) (nth mandel-param 3)) (write-pattern (nth mandel-param 4)))))) Obrázek 37: Mandelbrotova množina vytvořená funkcí mandelbrot-fractal. 7. Kubická Mandelbrotova množina Pro ilustraci možností funkce fractal popsané v předchozí kaptitole si ukažme, jakým způsobem je možné vykreslit kubickou Mandelbrotovu množinu, u níž se namísto iteračního vztahu: zn+1=zn2+c používá vztah: zn+1=zn3+c kde proměnné z a c opět leží v komplexní rovině. Převod tohoto vztahu na „vektorovou“ podobu v parametru :update je poněkud složitější, ale snadno pochopitelný, když si uvědomíme, jak se počítá zn3 v komplexní rovině: (defn cubic-mandelbrot-fractal "Výpočet kubické Mandelbrotovy množiny." [center-x center-y scale maxiter] (let [xmin (- center-x (/ 1.0 scale)) xmax (+ center-x (/ 1.0 scale)) ymin (- center-y (/ 1.0 scale)) ymax (+ center-y (/ 1.0 scale))] (viewport [xmin ymin] [xmax ymax] (fractal

; podmínka pro ukončení iterační smyčky :while (v- 2 (length [x y])) ; výpočet z=z^2+c převedený na operace nad vektory :update (v+ c [(v- (v* x x x) (v* 3 x y y)) ; zxn= zx*zx*zx-3.0*zx*zy*zy+cx; (v- (v* 3 x x y) (v* y y y))]) ; zyn=-zy*zy*zy+3.0*zx*zx*zy+cy; ; výpočet barvy výsledného vzorku :result (v* 'i 0.01) ; barva, která se vrátí ve chvíli, ; kdy se dosáhne maximálního počtu iterací :bailout-result black ; maximální počet iterací :max-iterations maxiter)))) Obrázek 38: Kubická Mandelbrotova množina vytvořená funkcí cubic-mandelbrot-fractal. 8. Úplný zdrojový kód demonstračního příkladu clisktest5 V této kapitole bude uveden výpis úplného zdrojového kódu dnešního druhého a současně i posledního demonstračního příkladu nazvaného clisktest5, z něhož jsme používali úryvky a ukázky v předchozích dvou kapitolách: Obsah souboru project.clj: (defproject clisktest5 "0.1.0-SNAPSHOT" :description "FIXME: write description" :url "http://example.com/FIXME" :license {:name "Eclipse Public License" :url "http://www.eclipse.org/legal/epl-v10.html"} :dependencies [[org.clojure/clojure "1.6.0"] [net.mikera/clisk "0.10.0"]] :main ^:skip-aot clisktest5.core :target-path "target/%s" :profiles {:uberjar {:aot :all}}) Obsah souboru core.clj: (ns clisktest5.core (:gen-class) (:use clisk.live)) (import java.io.File) (import javax.imageio.ImageIO) (defn write-image "Uložení rastrového obrázku typu BufferedImage do souboru." [image file-name] (ImageIO/write image "png" (File. file-name))) (defn write-pattern "Vytvoření rastrového obrázku na základě předaného patternu." [pattern file-name] (write-image (image pattern) file-name)) (defn mandelbrot-fractal "Výpočet Mandelbrotovy množiny." [center-x center-y scale maxiter] (let [xmin (- center-x (/ 1.0 scale)) xmax (+ center-x (/ 1.0 scale)) ymin (- center-y (/ 1.0 scale))

ymax (+ center-y (/ 1.0 scale))] (viewport [xmin ymin] [xmax ymax] (fractal ; podmínka pro ukončení iterační smyčky :while (v- 2 (length [x y])) ; výpočet z=z^2+c převedený na operace nad vektory :update (v+ c [(v- (v* x x) (v* y y)) ; zx^2-zy^2 + cx (v* 2 x y)]) ; 2*zx*zy + cy ; výpočet barvy výsledného vzorku :result (v* 'i 0.01) ; barva, která se vrátí ve chvíli, ; kdy se dosáhne maximálního počtu iterací :bailout-result black ; maximální počet iterací :max-iterations maxiter)))) (defn cubic-mandelbrot-fractal "Výpočet kubické Mandelbrotovy množiny." [center-x center-y scale maxiter] (let [xmin (- center-x (/ 1.0 scale)) xmax (+ center-x (/ 1.0 scale)) ymin (- center-y (/ 1.0 scale)) ymax (+ center-y (/ 1.0 scale))] (viewport [xmin ymin] [xmax ymax] (fractal ; podmínka pro ukončení iterační smyčky :while (v- 2 (length [x y])) ; výpočet z=z^2+c převedený na operace nad vektory :update (v+ c [(v- (v* x x x) (v* 3 x y y)) ; zxn= zx*zx*zx-3.0*zx*zy*zy+cx; (v- (v* 3 x x y) (v* y y y))]) ; zyn=-zy*zy*zy+3.0*zx*zx*zy+cy; ; výpočet barvy výsledného vzorku :result (v* 'i 0.01) ; barva, která se vrátí ve chvíli, ; kdy se dosáhne maximálního počtu iterací :bailout-result black ; maximální počet iterací :max-iterations maxiter)))) (defn mandelbrot-rendering-test [] ; x0 y0 scale maxiter filename (let [mandel-params [[-1/2 0 3/4 1000 "mandelbrot1.png"] [ 0 -1 4 1000 "mandelbrot2.png"] [ 0 -1 10 1000 "mandelbrot3.png"] [-1.74809088500000000 0.00069335009900000 110116 1000 "mandelbrot4.png"] [-0.80594802749999990 0.20140617800000000 50 10000 "mandelbrot5.png"]]] (doseq [mandel-param mandel-params] (-> (mandelbrot-fractal (nth mandel-param 0) (nth mandel-param 1) (nth mandel-param 2) (nth mandel-param 3)) (write-pattern (nth mandel-param 4)))))) (defn fractal-rendering-test [] (mandelbrot-rendering-test) (-> (cubic-mandelbrot-fractal 0 0 3/4 1000) (write-pattern "mandelbrot6.png"))) (defn -main

[& args] (try (println "fractal rendering test...") (fractal-rendering-test) (println "Done") (catch Throwable e (println (.toString e))) (finally ; jistota, že program vždy korektně skončí (System/exit 0)))) 9. Repositář s demonstračními příklady Oba dva dnes popsané demonstrační příklady byly, podobně jako v předchozích částech tohoto seriálu, uloženy do GIT repositáře dostupného na adrese https://github.com/tisnik/clojure-examples. V tabulce zobrazené pod tímto odstavcem naleznete na jednotlivé příklady přímé odkazy: * Příklad Github 1 clisktest4 https://github.com/tisnik/clojure-examples/tree/master/clisktest4 2 clisktest5 https://github.com/tisnik/clojure-examples/tree/master/clisktest5 10. Odkazy na předchozí části seriálu Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure http://www.root.cz/clanky/leiningen-na...ro-spravu-projektu-napsanych-v-clojure/ Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure (2) http://www.root.cz/clanky/leiningen-na...-spravu-projektu-napsanych-v-clojure-2/ Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure (3) http://www.root.cz/clanky/leiningen-na...-spravu-projektu-napsanych-v-clojure-3/ Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure (4) http://www.root.cz/clanky/leiningen-na...-spravu-projektu-napsanych-v-clojure-4/ Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure (5) http://www.root.cz/clanky/leiningen-na...-spravu-projektu-napsanych-v-clojure-5/ Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure (6) http://www.root.cz/clanky/leiningen-na...-spravu-projektu-napsanych-v-clojure-6/ Programovací jazyk Clojure a databáze (1.část) http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-a-databaze-1-cast/ Pluginy pro Leiningen http://www.root.cz/clanky/leiningen-na...sanych-v-clojure-pluginy-pro-leiningen/

Programovací jazyk Clojure a knihovny pro práci s vektory a maticemi http://www.root.cz/clanky/programovaci...nihovny-pro-praci-s-vektory-a-maticemi/ Programovací jazyk Clojure a knihovny pro práci s vektory a maticemi http://www.root.cz/clanky/programovaci...hovny-pro-praci-s-vektory-a-maticemi-2/ Programovací jazyk Clojure: syntéza procedurálních textur s využitím knihovny Clisk http://www.root.cz/clanky/programovaci...lnich-textur-s-vyuzitim-knihovny-clisk/ 11. Odkazy na Internetu Clisk https://github.com/mikera/clisk clojars: net.mikera/clisk https://clojars.org/net.mikera/clisk clojure.inspector http://clojure.github.io/clojure/clojure.inspector-api.html Clisk: wiki https://github.com/mikera/clisk/wiki Dokumentace vygenerovaná pro knihovnu core.matrix https://cloojure.github.io/doc/core.matrix/index.html Size and Dimensionality https://groups.google.com/forum/*!topic/numerical-clojure/zebBCa68eTw/discussion Towards core.matrix for Clojure? https://clojurefun.wordpress.com/2013/01/05/towards-core-matrix-for-clojure/ The Clojure Toolbox http://www.clojure-toolbox.com/ Neanderthal http://neanderthal.uncomplicate.org/ Hello world project https://github.com/uncomplicate/neanderthal/blob/master/examples/hello-world/project.clj vectorz-clj https://github.com/mikera/vectorz-clj vectorz – Examples https://github.com/mikera/vectorz-clj/wiki/Examples gloss https://github.com/ztellman/gloss HTTP client/server for Clojure http://www.http-kit.org/ Array Programming https://en.wikipedia.org/wiki/Array_programming Discovering Array Languages http://archive.vector.org.uk/art10008110

no stinking loops – Kalothi http://www.nsl.com/ Vector (obsahuje odkazy na články, knihy a blogy o programovacích jazycích APL, J a K) http://www.vector.org.uk/ APL Interpreters http://www.vector.org.uk/?area=interpreters APL_(programming_language http://en.wikipedia.org/wiki/APL_(programming_language APL FAQ http://www.faqs.org/faqs/apl-faq/ APL FAQ (nejnovější verze) http://home.earthlink.net/~swsirlin/apl.faq.html A+ http://www.aplusdev.org/ APLX http://www.microapl.co.uk/ FreeAPL http://www.pyr.fi/apl/index.htm J: a modern, high-level, general-purpose, high-performance programming language http://www.jsoftware.com/ K, Kdb: an APL derivative for Solaris, Linux, Windows http://www.kx.com openAPL (GPL) http://sourceforge.net/projects/openapl Parrot APL (GPL) http://www.parrotcode.org/ Learning J (Roger Stokes) http://www.jsoftware.com/help/learning/contents.htm Rosetta Code http://rosettacode.org/wiki/Main_Page Why APL http://www.acm.org/sigapl/whyapl.htm java.jdbc API Reference https://clojure.github.io/java.jdbc/ Hiccup https://github.com/weavejester/hiccup Clojure Ring na GitHubu https://github.com/ring-clojure/ring A brief overview of the Clojure web stack

https://brehaut.net/blog/2011/ring_introduction Getting Started with Ring http://www.learningclojure.com/2013/01/getting-started-with-ring.html Getting Started with Ring and Compojure – Clojure Web Programming http://www.myclojureadventure.com/2011/03/getting-started-with-ring-and-compojure.html Unit Testing in Clojure http://nakkaya.com/2009/11/18/unit-testing-in-clojure/ Testing in Clojure (Part-1: Unit testing) http://blog.knoldus.com/2014/03/22/testing-in-clojure-part-1-unit-testing/ API for clojure.test – Clojure v1.6 (stable) https://clojure.github.io/clojure/clojure.test-api.html Leiningen: úvodní stránka http://leiningen.org/ Leiningen: Git repository https://github.com/technomancy/leiningen leiningen-win-installer http://leiningen-win-installer.djpowell.net/ Clojure 1: Úvod http://www.root.cz/clanky/clojure-aneb...ecnych-vicevlaknovych-aplikaci-pro-jvm/ Clojure 2: Symboly, kolekce atd. http://www.root.cz/clanky/clojure-aneb...vicevlaknovych-aplikaci-pro-jvm-2-cast/ Clojure 3: Funkcionální programování http://www.root.cz/clanky/clojure-aneb...o-jvm-3-cast-funkcionalni-programovani/ Clojure 4: Kolekce, sekvence a lazy sekvence http://www.root.cz/clanky/clojure-aneb...-cast-kolekce-sekvence-a-lazy-sekvence/ Clojure 5: Sekvence, lazy sekvence a paralelní programy http://www.root.cz/clanky/clojure-a-be...nce-lazy-sekvence-a-paralelni-programy/ Clojure 6: Podpora pro paralelní programování http://www.root.cz/clanky/programovaci...6-futures-nejsou-jen-financni-derivaty/ Clojure 7: Další funkce pro paralelní programování http://www.root.cz/clanky/programovaci...-prostredky-pro-paralelni-programovani/ Clojure 8: Identity, stavy, neměnné hodnoty a reference http://www.root.cz/clanky/programovaci...tavy-nemenne-hodnoty-a-referencni-typy/ Clojure 9: Validátory, pozorovatelé a kooperace s Javou http://www.root.cz/clanky/programovaci...atele-a-kooperace-mezi-clojure-a-javou/ Clojure 10: Kooperace mezi Clojure a Javou http://www.root.cz/clanky/programovaci...erace-mezi-clojure-a-javou-pokracovani/ Clojure 11: Generátorová notace seznamu/list comprehension http://www.root.cz/clanky/programovaci...rova-notace-seznamu-list-comprehension/

Clojure 12: Překlad programů z Clojure do bajtkódu JVM I http://www.root.cz/clanky/programovaci...lad-programu-z-clojure-do-bajtkodu-jvm/ Clojure 13: Překlad programů z Clojure do bajtkódu JVM II 2) http://www.root.cz/clanky/programovaci...-z-clojure-do-bajtkodu-jvm-pokracovani/ Clojure 14: Základy práce se systémem maker http://www.root.cz/clanky/programovaci...ure-14-zaklady-prace-se-systemem-maker/ Clojure 15: Tvorba uživatelských maker http://www.root.cz/clanky/programovaci...-clojure-15-tvorba-uzivatelskych-maker/ Clojure 16: Složitější uživatelská makra http://www.root.cz/clanky/programovaci...lojure-16-slozitejsi-uzivatelska-makra/ Clojure 17: Využití standardních maker v praxi http://www.root.cz/clanky/programovaci...-17-vyuziti-standardnich-maker-v-praxi/ Clojure 18: Základní techniky optimalizace aplikací http://www.root.cz/clanky/programovaci...akladni-techniky-optimalizace-aplikaci/ Clojure 19: Vývojová prostředí pro Clojure http://www.root.cz/clanky/programovaci...jure-19-vyvojova-prostredi-pro-clojure/ Clojure 20: Vývojová prostředí pro Clojure (Vimu s REPL) http://www.root.cz/clanky/programovaci...redi-pro-clojure-integrace-vimu-s-repl/ Clojure 21: ClojureScript aneb překlad Clojure do JS http://www.root.cz/clanky/programovaci...pt-aneb-preklad-clojure-do-javascriptu/ URL| http://www.root.cz/clanky/programovaci...ich-textur-s-vyuzitim-knihovny-clisk-2/

Svět tisku I nejkvalitnější tiskové produkty budou odpadem 13.5.2015

Svět tisku str. 19 I nejkvalitnější tiskové produkty budou odpadem Miloš Lešikar Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Málokdo z pracovníků tiskáren a zpracovatelských odborníků všeho druhu si uvědomuje, jak je životnost potištěných finálních produktů nejen na bázi papírů a lepenek krátká. Neexistují v tomto směru žádné specializované statistiky, ale většina odborníků odhaduje, že maximálně jen zhruba 10 % periodických tiskovin (novin a časopisů) je uchováváno či archivováno déle než jeden rok. Samozřejmě je velmi rozdílná doba životnosti u deníků (většinou jdou do sběru hned druhý den), týdeníků a měsíčníků (ty vydrží na čtení opravdu i nějaký ten měsíc, ba i rok). Knižní produkce je na tom lépe, ale jen cca 40 % publikací přečká dobu tří až pěti let od svého vydání, část z nich se přitom vůbec neprodá a nedostane se tak ke konečnému uživateli. U příležitostných a reklamních tiskovin se vzhledem k jejich charakteru žádné odhady dlouhodobého působení a životnosti raději ani neobjevují. Obdobná situace je přitom i u obalů nejrůznějších druhů (sáčky, pytle, odnosné tašky, skládačky, krabice z VL, přebalový papír, vánoční balicí papíry, obálky atd.), které jsou dnes také prakticky všechny potištěny. Zde závisí délka životního cyklu hlavně na maximální době spotřeby obsahu a po použití dochází takřka bez výjimek k likvidaci. Jen občas bývá samotný obal uschováván déle (třeba po dobu trvání záruky zboží), nebo použit opakovaně k zabalení jiných produktů. Papír je naštěstí materiálem, který je jedním z nejsnáze recyklovatelných a to při zpětném využití jako

papírenská vláknina na výrobu papíru či lepenky, nasávané kartonáže, nebo k jiným (třeba izolačním) účelům. Sběrový papír může být úspěšně využit i při termickém zpracování (spalování, získávání elektrické energie a tepla), ale zužitkován může být i v procesu kompostování či při prostém skládkování (sám se zanedlouho biologicky rozloží). Prvořadé však samozřejmě zůstává využití starého papíru formou dalšího papírenského zpracování (recyklace). Recyklace již použitého materiálu je přitom běžnou záležitostí při získávání příslušné vlákniny, neboť až do poloviny 19. století se papír jinak než recyklací (starých hadrů a shromážděného použitého papíru) nevyráběl. Teprve pro nedostatek této suroviny a tedy recyklované vlákniny byly hledány nové potenciálně využitelné materiály a nakonec se vedle několika jednoletých rostlin jako hlavní zdroj celulózového vlákna prosadilo dřevo, zpracovávané nejprve mechanicky a posléze i chemicky. Z nejjednoduššího pohledu lze říci, že čím je v papíru více čisté buničiny nebo dřevoviny a papír je méně zušlechťován (potisk, křídové nátěry, nánosy plastických hmot a laků, laminování, studená a horká ražba, kašírování Al-fólií apod.), tím snazší je jeho opětné využití jako papírenské suroviny. Velmi důležité je přitom třídění sebraného papíru. Pouze z bílého bezdřevého nepotištěného odpadového papíru z papírenské výroby nebo z tiskáren lze znovu vyrobit bílý papír. V ostatních případech už je to ale mnohem složitější, i když je možné papír částečně zesvětlovat procesem deinkingu, který částečně odstraní použité tiskové barvy. Sebraný novinový a časopisový papír se používá znovu převážně jako vláknina k výrobě novinového, SC a LWC papírů, přírodní sulfátový papír z pytlů a vlnitých lepenek je výbornou surovinou pro výrobu papírů a kartonů na opětovnou výrobu vlnitých lepenek, nebo základní vrstvy skládačkových lepenek, které musí vykazovat určitou pevnost. Z horších tříd směsného sběrového papíru pak je možné úspěšně vyrábět běžné balicí papíry (tzv. šedák) nebo třeba nasávanou kartonáž (obaly na vajíčka nebo ovoce a zeleninu, různé fixáže apod.). Nové recyklační postupy V současné době se již dají v některých případech papírensky využít i náročněji zušlechťované papíry, kartony a lepenky, například i ty, z nichž jsou vyráběny pestře flexotiskem nebo hlubotiskem potištěné obaly na balení mléčných výrobků, ovocných šťáv, vína, vody apod. Tyto obaly z kartonu laminovaného až třemi vrstvami PE a hliníkovou fólií se uplatňují především při dnes již běžném aseptickém balení (např. systémy Tetra Pak, Combibloc apod.) a žádný jiný obal – ani plastový, ani vratný skleněný – například u mléka půlroční životnost není schopen garantovat. Laminovaný karton přitom obsahuje 75 % velmi kvalitní dlouhovláknité jehličnanové buničiny, cca 20 % polyetylenu a asi 5 % hliníku a přesto jsou již vyvinuty průmyslově využitelné způsoby recyklace, které získávají toto cenné a kvalitní papírenské vlákno. Použité obaly uvedeného typu (a týká se to i polygrafických produktů s laminací) se v Evropě daří získávat nazpět jednak ve formě separovaného sběru (cca 20 %) nebo se stávají součástí celkové položky sběrového papíru. I v druhém případě, však není nemožné tento smíšený sběrový papír recyklovat a zpracovat. Příkladem může být švédská papírna Fiskeby (založena již v roce 1637), která v současné době produkuje ročně více než 140 000 t skládačkových lepenek na jednom papírenském stroji (KM 1) o šířce 3,70 m. V závodě navazuje na tento stroj základní zpracování vyrobených vícevrstvých lepenek (řezání kotoučů, archování) a extruder o roční kapacitě 40 000 t, sloužící k povrchovému zušlechťování vyráběné produkce (ale i externě dodávaných papírů a lepenek) polyetylenem, především pro potravinářské balení. Vlákninová zanáška na uvedenou výrobu je připravována ze sběrového papíru. Vnitřní vrstva lepenek má základ ve zmíněném směsném sběrovém papíru obsahujícím právě i značné množství obalů typu Tetra Pak a Combibloc, který je rozvlákňován na Fiberfl ow Drum firmy Ahlstrom (délka 37 m, průměr 5 m, 11–17 ot./min.) s maximální denní kapacitou zpracování 500 t sběrového papíru. Vrchní a spodní vrstva lepenky pak bývá z kvalitnější vytříděné bílé sběrové suroviny a natírání lepenky je možné jak z lícové strany (ta může být zhotovena i z čerstvých vláken – buničiny), tak i z rubové strany. Přestože ve vlákninové zanášce takto produkovaných kartonů a skládačkových lepenek je téměř výhradně nepříliš tříděný sběrový papír, jejich následné zpracování v tiskárenských provozech, u výrobců obalů (vysekávání, vylupování, lepení) ani finálních uživatelů (skládaní, plnění, uzavírání, dotisk apod.) nečiní žádné potíže. Materiály vykazují velmi dobré pevnostní parametry, kvalitu povrchu, výbornou potiskovatelnost a zdravotní nezávadnost, která je stále více zdůrazňovaným faktorem při výrobě potravinářských obalů. Z více než poloviny proto slouží tyto zušlechtěné skládačkové lepenky na výrobu náročných, vícebarevně ofsetem i jinými technikami (včetně digitálního tisku) potištěných obalů (skládaček) na potraviny. Firmy zaměřené na sběr a zpracování sběrového papíru a výrobci papíru již delší dobu na úrovni Evropské unie diskutují právě o možnostech výraznějšího použití sběrového papíru k výrobě papíru, který přichází do kontaktu s potravinami. Přestože je třídění, zpracování a prodej sběrového

papíru ve většině členských států EU na vysoké úrovni, musejí se příslušné podniky neustále přizpůsobovat novým podmínkám. Z přísných požadavků EK přitom vyplývají velké nároky. Rámcové nařízení EU č. 1935/2004 v prvé řadě stanoví, že žádné součásti sběrového papíru nesmějí přecházet na potraviny. Tato norma má chránit zdraví spotřebitelů a složení potravin před jakýmikoliv změnami. Uvedené nařízení obsahuje například i článek 5, doporučující seznam přípustných opatření spolu s kritérii čistoty. Jak však tato doporučení v praxi uplatní, je věcí jednotlivých členských států. Dodržování příslušných ustanovení podporuje i samotný papírenský průmysl, který však současně argumentuje vysokou teplotou při výrobním procesu, kdy je papír při odpařování vody (sušení) v podstatě sterilizován. Důležitá přitom stále zůstává nutnost sledování materiálů, které byly k výrobě papíru na balení potravin použity. Platí to samozřejmě i pro sběrový papír. Článek 17 nařízení pak stanoví, že podniky k tomu musí mít odpovídající systémy a materiály musejí být v rámci tohoto systému identifikovatelné. Producenti z papírenského odvětví se již řadu let snaží v těsné spolupráci s podniky zabývajícími se sběrem starého papíru, tříděním a recyklací odpadů sestavit kritéria jakosti. Jednání v tomto směru vede Evropský svaz sběrového papíru (ERPA) a Konfederace evropských papírenských průmyslů (CEPI). Zástupce sektoru sběrového papíru v EU netěší, že nepanuje úplná shoda v otázce kvality sběrového papíru a obávají se, že producenti papíru chtějí především minimalizovat svojí námahu s jeho tříděním. Tuzemským problémem však je především to, že i když je u nás sběr papíru na poměrně dobré úrovni (ročně se daří získat cca 780 tis. tun), nejsou zde k dispozici dostatečné zpracovatelské papírenské kapacity. Podporován je totiž pouze sběr a třídění odpadového papíru, nikoliv však výstavba nových závodů, kde by mohla být recyklace realizována. Přes 600 tis. t sběrového papíru ročně (což je množství jako celá tuzemská výroba papírenského odvětví) je tedy vyváženo. A to za situace, kdy 80 % papíru u nás spotřebovávaného pochází z dovozu (v případě tiskových papírů až 98 %). Foto popis| O autorovi| Miloš Lešikar, mailto:[email protected]

Tachovský deník Trhy ukážou lidem i vlídný přístup, než od pípací kasy Tachovský deník str. 2 Tachovsko GABRIELA JÄGEROVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

15.5.2015

zpět Návštěvníci, kupující a zájemci o domácí produkty prý přesycení trhy nejsou Stříbro – Ve Stříbře obnovili Stříbrské farmářské trhy a po delší době můžete nakoupit již tuto sobotu od 8 do 12 hodin na stříbrském Masarykově náměstí. Snahu dostat do měst a vesnic klasické trhy mají různé organizace nebo trhovci sami. Na Tachovsku se farmářské trhy konají pravidelně v Tachově a v Plané. Nejsou toho už lidé přesycení? „Myslíme si, že ve Stříbře chybí nabídka místních, kvalitních potravin,vyráběnýchs láskou a respektem k životnímu prostředí. Už před čtyřmi roky jsme pořádání trhů nabízeli městu, ale nezískali jsme podporu. Až nové vedení nám vyšlo vstříc. A věříme, že je dokážeme uspořádat lépe, než byl předchozí pokus,“ uvedl pro DeníkTomášMöller ze spolku Strom. „Nákup v supermarketech je pro lidi určitě jednodušší. Na trhu totiž nemohou zastavit svým autem až před stánkem. Lepší to pro ně je, pokud trochu lpí na svém zdraví a na kvalitě potravin víc, než na kopě žrádla za co nejmíň. Anákup z trhu je rozhodně lidštější,“ dodal. Prodejci i pořadatelé se ke všem nakupujícím chovají na trzích a podobných prodejních akcích mnohem vlídněji, než prodavači v obchodních řetězcích. „Za to dám ruku do ohně, že i pocit z nakupování mázákazník lepší než u pípací kasy. Ostatně, přijďte si to vyzkoušet a uvidíte,“ nabádá. Farmářských trhů nebo jim podobných akcí je na Tachovsku podle pořadatelů málo a lidi, podle zjištěného zájmu, nákupy tohoto typu neomrzely. „Pokud vím, na Tachovsku probíhají pravidelné farmářské trhy v Tachově a v Plané, jinak ne. Ze

Stříbra je to ještě podobně daleko do Plzně. I proto jsme se snažili udělat stříbrské farmářské trhy v jiných termínech. Atraktivita je dána nabízeným zbožím. Budou k dostání pouze originální výrobky, které koupíte jen na nich popřípadě přímo od producenta na jeho farmě nebo výrobně. I proto si myslím, že tento typ trhů je zajímavý,“ pronesl pořadatel. Kontakty získali pořadatelé a partneři od živnostenského odboru městského úřadu, od kolegůpořadatelůzTachova,z Plzně a nějaké našli sami. Třeba pomocí databáze výrobců potravin s oceněním Regionální potravina. I díky tomu budou ve Stříbře k dostání takto oceněné produkty. O samotné trhovce a prodejce tedy nouze nebude. Takovéto trhy vám zaručují, že si koupíte potraviny a produkty z domácího chovu nebo zdrojů. Z trhovců se upřednostňují ti přímí pěstitelé a chovatelé, kteří své produkty i zpracovávají. „Uvidíme, jaký bude o trhy zájem. Pokud si lidé oblíbí produkty našich trhovců, máme v hlavách další plány, jak tuto prodejní událost postupně přeměnit na událost také společenskou. Naším cílem je, aby se v době trhů na náměstí lidé rádi potkávali a případně se i bavili,“ ukončil pořadatel Tomáš Möller. Foto popis| FARMÁŘSKÉ trhy byly před několika lety na Masarykově náměstí malou zvyklostí. Nebylo tomu tak na dlouho. Foto autor| Foto: archiv VLP Region| Západní Čechy

Technický týdeník IFA 2015 představí domácí spotřebiče s novými principy 19.5.2015

Technický týdeník str. 20 Veletrhy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nástup Internetu věcí do kuchyní * Dyson zavádí reluktanční elektromotory * Virtuální optické ovládání místo tlačítek Podobně jako vloni, představila globální tisková konference novinářům k blížící se berlínské výstavě IFA 2015 v posledních dubnových dnech na Maltě vedle novinek mobilní komunikační techniky a televize i revoluční vynálezy v oboru domácí „bílé“ techniky pro budoucí zesítěné domácnosti. Institut Gfk ústy prezidenta Messe-Berlin Ch. Gökeho seznámil 300 pozvaných novinářů s rozvojem digitální techniky v jednotlivých oborech, s připravovaným sjednocováním odlišných firemních systémů ovládání, i s inovacemi, které zefektivní a uživatelům usnadní nevyhnutelnou modernizaci domácností. Novou oblastí průniku digitální techniky bude i hygiena a zdravotnictví, s níž začíná odštěpná sekce Philipsu, která na konferenci představila první přenosná a mobilní zařízení pro sledování zdravotního stavu osob. Divize Philips Health a Personal Health prezentovaly mj. bederní pás, ten ve spojení s inteligentním telefonem kontroluje pulz srdce, svalovou a nervovou kondici ve srovnání s hmotností osoby a upozorňuje na nezdravé odchylky. Desítka briefngů a hotelová výstava ukázaly již do praxe dotažené novinky „velké“ i „malé“ bílé techniky tradičních partnerů IFA - Bosche, Dysona, GfK, Haiera, IHS, Kärchera, Miele, Philipse, ZTE a nově do oboru domácí spotřební techniky nastupujícího Grundiga. Dominující Samsung a LGElectronic sice (zřejmě z taktických důvodů razantního překvapení až na samé výstavě v Berlíně) sice chyběly, ale něco jsme se dozvěděli od jejich zástupců. Zásadním průlomem do vývoje domácí techniky se ukázala možnost virtuálního optického ovládání vaření (Grundig), Duo-pračky (Hair a LG), inovační způsoby pohonu reluktančními elektromotory (Dyson), použití lineárních kompresorů nebo dokonce „bezmotorového“ kompresoru na bázi Peltiérova jevu. Všechny zmíněné spotřebiče pak už počítají s plným využitím dotykových displejů a možností dálkového ovládání i kontroly prostřednictvím inteligentních mobilů, tabletů (dokonce i prostřednictvím náramkových „hodinek“), i s napojením na řídicí systém inteligentní domácnosti. NOVÉ TRENDY VE VÝVOJI PRAČEK, SUŠIČEK A CHLADNIČEK Díky inteligentní senzorové automatice, vylepšeným bubnům s přímým pohonem, 3D sprchováním, vháněním bublin Ecco Bubble (zatím u praček LG, Bauknecht, Samsung) se podařilo snížit spotřebu elektřiny na prací cyklus k 1 kWh a spotřebu vody ke 40 litrům, takže energetické štítky se dostaly k hodnotě A+++ a odečítají navíc až minus 50 %! Na snížení spotřeby energie a „ztišení“ chodu se u nastupující série praček a sušiček Siemens podílejí asynchronní frekvenčně řízené motory iQdrive, zbavené problémů s obrušováním uhlíků. Dávkování chemie optimalizují systémy TwinDos, iDos,

Auto-Dispens, ProDose aj. Programátory pamatují na možnosti zbavit prádlo jakýchkoliv druhů skvrn a znečištění. Aquasenzory regulují odpouštění odpadní vody, a umožňují do nedávna nemožné, jako např. vyprat a naimpregnovat outdoorové oblečení. Že bude možné zjednodušit obsluhu a ušetřit čas, který pračkám musíme věnovat, v expozici v maltském hotelu Interkontinental (kde konference probíhala), dokázal Hairer pračkou Dual-Drum, se dvěma synchronně a podle potřeby i samostatně pracujícími bubny. Horním pro 3 kg bílého a jemného prádla, dolním pro 7 kg ložního a barevného prádla. Poprvé na světě programování usnadňuje na dotykovém inteligentním displeji tahem prstů jako u smartphonů, kterými lze poměrně úzkou pračku s dvířky - 36 cm ovládat bez použití obvyklých tlačítkových nebo knoflíkových voličů. Sušičky Siemens zrychlily sušení na pouhých 17 min na vložený kilogram prádla a kromě tepelných čerpadel jsou vybavovány bezúdržbovými samočisticími kondenzátory. Díky sdruženým senzorům vlhkosti prádla dokážou vysušit prádlo podle potřeby uživatele s vysokou přesností. PROTICHŮDNÉ INOVACE U CHLADNIČEK Zatímco Samsung, Liebherr a LG-Electronic se rozhodly urychlit přístup k potravinám systémem zdvojených dvířek Door in Door a snížily tím ztráty chladu, Haier na Maltě představil zcela nové řešení vracející se k mrazničkovým zásuvkám. Vystavený čtyřdveřový prototyp řešil univerzální ukládání potravin do teleskopicky lehce výsuvných zásuvek. V každé z nich lze ale nastavit požadovanou teplotu v rozmezí od +5 do -20 °C. Systém MultiAirflow udržuje nastavené teploty prakticky bez výkyvů i při delším otevření dveří. Vlnovitý profl dna zásuvek zamezuje kontakt potravin s kondenzovanou vodou. Tvorbu námrazy, stejně jako u klasických chladniček, odstraňují systémy Low Frost a odmrazování NoFrost tak, aby se netvořila ani na uložených potravinách, což prodlužuje jejich kvalitu. MyZone zásuvky nabízejí zvolit tři různé funkce: „Chiller“ s 0 °C pro maso a ryby, „Defrost“ pro udržení a natavení hluboko zmražených potravin, a „QuickCool“ k rychlému ochlazení nápojů pro nečekanou návštěvu. V technicky „revoluční“ vystavené vinotéce, v nichž je Haier světově uznávanou jedničkou, je v roli chladicího agregátu místo elektromotorem poháněného kompresoru, jehož vibrace nepříjemně ovlivňují kvalitu uloženého vína, použit kompaktní netočivý agregát, využívající Peltiérova jevu. Destička s Peltiérovým článkem o příkonu pouhých 50 W na boku skříně, vystačí udržovat v elastických přihrádkách až 50 láhví v nastavitelných teplotách od 8 do 18 °C s kolísáním jen okolo 0,1 °C. Bezfreonová chladicí technika se tedy začíná prosazovat! GRUNDIG PŘICHÁZÍ S VIRTUÁLNÍM OPTICKÝM OVLÁDÁNÍM KUCHYNĚ Na příkladu kuchyňského koutu s varnou deskou, digestoří a vestavěnou myčkou, představil „znovuzrozený“ Grundig (pod vlajkou tureckého Arceliku) revoluční virtuální rozhraní VUX (Virtual User Experience), s projekcí virtuálních ovladačů na varnou desku nebo stůl, do něhož je vestavěna. Digitální systém propojující projektor a videokameru umístěné např. na digestoři nad stolem, sleduje postavení nádob na varné desce, a umožňuje nastavení teploty i její kontrolu zón dotykem či pohybem prstů na promítaných lištách, stupnicích a ploškách. Kontroluje proces vaření, a stejným způsobem umožňuje i ovládání myčky nádobí, v budoucnu rovněž dalších spotřebičů v jejím okruhu. Z vlastních spotřebičů by tak ve virtuálně ovládané kuchyni zmizela tlačítka a knoflíky! VYSAVAČE DYSON S REVOLUČNÍMI ELEKTROMOTORY I AKUMULÁTORY Po ventilátoru bez lopatek, který na Maltě neúnavný konstruktér James Dyson předváděl ve vylepšeném provedení V-6, vnáší tato britská značka do bezsáčkových podlahových i ručních akumulátorových vysavačů co do principu zásadní novinky, které jsme si mohli vyzkoušet. Nová generace vysavačů Dyson je vybavována mikroprocesorem řízenými tzv. reluktančními elektromotory bez měděného vinutí, které díky rychlým snímačům vzájemné polohy rotoru a statoru dosahují neuvěřitelných 110 000 ot/min, čímž se sací agregát dramaticky zmenšuje. Také cyklony se doslova miniaturizují, jejich počet ve dvou stupních se zvýšil na 15. Pro ruční vysavače připravil Dyson vedle nikl-mangan-kobaltových akumulátorů i revoluční lithium-ionové akumulátory Sakti3 s tuhým elektrolytem a prakticky dvojnásobnou kapacitou při stejné hmotnosti, ve srovnání s dosavadními typy lithiových akumulátorů. Mohli jsme vyzkoušet podlahový bezsáčkový vysavač DC52 s technologií Cinec, s typickým Dysonovým kulovým podvozkem, a univerzální tyčový akumulátorový vysavač Dyson V-6, který vystačí s miniaturním reluktančním elektromotorem o výkonu 45 W s jednoduchým vyprazdňováním zásobníku (0,4 litry) stisknutím tlačítka. Výkon však lze krátkodobě zvýšit na 100 W. Dvacetiminutové nabíjení vystačí na tříapůlhodinový provoz! V příslušenství nechybí kombinované hubice, motorizované kartáče a soupravy pro čištění schodů a pro čištění automobilu. Třetím trumfem Dysona jsou robotické vysavače 360 Eye, které pojezdová kola nahradily přesně řízenými

miniaturními pásovými podvozky. Bez problémů „přelezou“ práh dveří, položený kabel nebo okraje tlustých koberců. Orientují se do kruhu otočnou kamerou (30 snímků/s), překážkám se vyhýbají s milimetrovou přesností, nabíjecí stanici vyhledávají po půlhodinovém provozu. Dají se naprogramovat a také ručně ovládat smartphonem nebo počítačem. TRH S MALOU DOMÁCÍ TECHNIKOU LETOS POROSTE O 4 % Tento údaj prozradil ředitel Small Domestic Appliance GfK Jürgen Boyny v přednášce, která rozpoutala živou diskusi. Už totiž nepůjde jen o kuchyňské roboty, mixéry a žehličky, ale i mobilní myčky oken, čističe bazénů, masážní automaty, dávkovače jídla pro krmení domácích miláčků, a možná i o samočinně navigované drony pro dodávku pošty a nákupů z internetových obchodů... Tomu odpovídala nabídka novinek vystavující společnosti Kärcher. V programu HomeLine vedle pokročilého typu vodních vysavačů a parních čističů podlah zaujal účastníky nejvíce akumulátorový minivysavač WV-75Plus na čištění oken, zrcadel a skleněných ploch, který včetně Li-Ion akumulátoru neváží víc jak 0,6 kg, a dá se u vysokých oken nasadit i na tyč. Vystavené přenosné a podlahové parní čističe byly schopné dodávat z trysek páru již půl minuty po stisknutí spínače... Jak je zřejmé jen z popisu několika na Maltě předvedených novinek, sáhne to, co frmy vystaví pro chytré domácnosti ovládané mobilními aplikacemi v Berlíně na IFA 2015 ve dnech 4. až 9. září 2015 hluboko do našich kapes. Institut Gfk ústy prezidenta Messe-Berlin Ch. Gökeho seznámil 300 pozvaných novinářů s rozvojem digitální techniky v jednotlivých oborech. Foto popis| Rychlovyprázdnění akuvysávačů Dyson V-6 Foto popis| Grundig předváděl optické virtuální rozhraní varné desky a myčky (Foto autor) Foto popis| Čištění oken vysavačem WV-75 Plus Foto autor| (Foto Kärcher) Foto autor| (Foto Dyson) Foto popis| Dvoububnová pračka Haier Duo-Drum Foto autor| (Foto autor) Foto popis| Revoluční reluktanční elektromotor s 110 000 ot/min pro vysavače Dyson Foto autor| (Foto autor) Foto popis| Bederní pás Philips z programu Personal Health Foto autor| (Foto IFA) O autorovi| Ing. Jan Tůma, Malta

Test DNES Nepoctivá hra na poctivé potraviny Test DNES str. 2 Test - Značení potravin Hana Večerková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

19.5.2015

zpět Zápisník Chápu, že je čím dál tím těžší přitáhnout zákazníky právě k tomuto jogurtu, párku nebo máslu, když jsou regály plné stejných produktů jiných značek. Jak odlišit ten náš výrobek od ostatních? Proto si potravinářské firmy najímají marketingové experty, aby jim s tím pomohli. Nemůžou si úplně vymýšlet a psát na obaly cokoliv, přece jen mají nějaké legislativní mantinely. Ty jim třeba zakazují takové výrazy jako přírodní, čerstvý, živý, domácí… Ale přesto tu zůstává velké pole působnosti - co není zakázáno, to je povoleno. A tak přibývá potravin, které nesou nějaké pozitivně vnímané označení: tradiční, farmářský, dětský, babiččin, dědečkův... Žádný předpis neříká, co musí splňovat výrobek s názvem Od tetičky Jiřinky, proč ho tedy nepoužít? Lidé si řeknou, asi to bude něco lepšího, kvalitnějšího, babičky a tetičky přece vždycky vařily poctivě. Právě na tuhle strunu marketéři hrají. Testy potravin, které připravujeme, už přinesly dost důkazů o tom, že takto označené produkty nejsou o nic lepší než ty bez nich. V nedávném testu rybích prstů dopadly ty „dětské“ úplně nejhůř.

„Babiččiny“ knedlíky byly bez vajec, zato s emulgátory. Narazili jsme i na „staročeská tradiční“ povidla, která se chlubila poctivou recepturou, přitom je vyrobil velký zahraniční koncern ze švestek ze Srbska, a s konzervanty. Ve stejném testu totálně propadla „poctivá povidla z Vysočiny“. „Poctivé“ čtyřvaječné nudle měly jen jedno a půl vejce. A „poctivý“ párek obsahoval méně masa, než uváděl výrobce na obale. Myslím, že je to dost důkazů na to, abychom mohli tvrdit, že výrobci s námi zákazníky nehrají vždy poctivou hru. Ministerstvo zemědělství připravuje novou vyhlášku o označování potravin, která by měla zajistit, abychom dostávali o potravinách správné informace. V původním návrhu byl právě i zákaz používání výrazu „poctivý“. Po připomínkách výrobců z něho vypadl. Foto popis| O autorovi| Hana Večerková, redaktorka Testu DNES

tn.cz Užijte si sluníčka, dokud to jde. Čeká nás opravdu brutální zima 13.5.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Meteorologové předpokládají mrazivou zimu. Na vině je klimatický jev známý jako El Niňo. V jeho důsledku by navíc mohly raketově zdražit i potraviny. Klimatický jev El Niňo opět řádí. Australští meteorologové potvrdili, že začal další cyklus. El Niňo se projevuje oteplením vod Tichého oceánu při pobřeží Peru. Objevuje se v cyklech jednou za dva až sedm let. Kvůli zeslabení pasátů se otepluje pobřeží Jižní Ameriky. To s sebou nese větší srážky a záplavy v oblastech, kde na to příliš nebývají zvyklí. Naopak Austrálie a Jihovýchodní Asie zažívají při El Niňu rekordní sucha. Ačkoliv je tichomořským jevem, ovlivňuje El Niňo i počasí v Evropě. Britský list Daily Mail varuje před rekordní zimou, která by měla Britské ostrovy a Evropu zasáhnout. Když byl jev El Niňo pozorován před pěti lety naposledy, zasáhla Británii nejstudenější zima za posledních 120 let. Podle Adama Scaifela z Meteorologického úřadu musíme počítat se středně silnými projevy jevu El Niňo. Nemůžeme ale vyloučit, že jev ještě zesílí a jeho následky budou výrazné. V tuto roční dobu se ovšem důsledky předvídají nejhůře. Na co se tedy můžeme v zimě "těšit“? Na ledové teploty, sněhové vánice, delší zimu, ale také na dražší potraviny. Silnější monsuny v Indii způsobí zkázu úrody obilí, což vyžene ceny světových potravin nahoru. Počasí v KVĚTNU nepotěší, bundu ještě neschovávejte! PŘEDPOVĚĎ Zdražit by mělo především pečivo. Extrémní sucha v jihovýchodní Asii a přívalové deště v Jižní Americe zase zničí úrody exotických potravin. Proto zdraží káva, čokoláda, čaj a další produkty. Musíme také počítat s dražším masem. Kromě zdražení v důsledku vyšší ceny krmiv jev decimuje především rybolov. Během El Niňa mají smůlu jihoameričtí rybáři. Ryby se totiž přesouvají do hlubších a chladnějších vod. Jaké bude letošní léto? Ptali jste se meteorologa Petra Dvořáka Právě jihoameričtí rybáři jev pojmenovali. El Niňo znamená v překladu Chlapeček. Rybáři jev poprvé pozorovali okolo Vánoc a název odkazuje k malému Ježíškovi. ČTĚTE TAKÉ:

Příprava na léto je v plném proudu. Samoopalováky se ale nevyplácí! Hit léta: Vyzkoušejte opálené tetování Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Jan2015/1722302.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/uzijte-si-slunicka-dokud-to-jde-zima-bude-ledova.html

Chytrý nůž vám řekne, jestli nemáte zkažené maso 14.5.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Celou řadu informací nejen o technice vašeho krájení, ale také o kvalitě zpracovávaných potravin vám přímo na svém ostří ukáže Smart knife – Chytrý nůž. Kuchyňský nůž budoucnosti představil jihokorejský designér Jeon Chang Dae v rámci akce, kterou pro experimentátory s moderními technologiemi připravila značka Electrolux. Nejen že vám dokonale nakrájí ovoce, zeleninu, pečivo nebo maso, ale také vám zobrazí informace o kvalitě potravin, které si připravujete. Zní to jako sci-fi z daleké budoucnosti, ale už za několik měsíců si budou moci hospodyňky být jisté kvalitou a čerstvostí zpracovávaných potravin. Chytrý nůž má na svém hrotu čidlo, které ihned vyhodnotí složky krájených potravin a informace ukáže na inteligentní obrazovce přímo na čepeli nože. Procházet výstupními informacemi na displeji půjde pomocí dotykových tlačítek na rukověti nože. Základní volbou bude buď pouze obrazové nebo i hlasové sdělení naměřených hodnot. Ze zobrazovaných hodnot jde především o čerstvost potravin, o stupeň nakažení bakteriemi, o hodnotách živin udávaných v procentech a o tzv. záporných iontech, které vypovídají o kvalitě potravin pro lidský organismus. O energii pro Smart knife se stará baterie, která se dobíjí ve stojánku, v němž je nůž uložen. Zvláště rodiče menších dětí ocení funkci zamčení nože v dokovací stanici, čímž je znemožněno, aby se děti jakkoliv poranily. Přesné datum, kdy chytrý nůž Smart knife vstoupí do komerčního prodeje doposud nebyl stanoven. Podobně nejsou zveřejněny ani informace o ceně této nové kuchyňské vychytávky. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/May2015/1752656.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/chytry-nuz-vam-rekne-jestli-nemate-zkazene-maso.html

TV Barrandov Babišovy potraviny nevedeme 16.5.2015

TV Barrandov str. 1 18:30 Naše zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kristýna FANTOVÁ, moderátorka -------------------Bojkot výrobků Andreje Babiše nabírá na obrátkách. Některá slova ministra financí totiž pořádně rozzuřila živnostníky napříč republikou. Spřáhli se proti výrobkům jeho potravinářské skupiny a upozorňují, že se ve většině obchodů dá produktům jeho gigantu jen těžko vyhnout.

Miroslav VAŇURA, moderátor -------------------Plakát s mapou a logy jeho nejznámějších potravin doplněný nápisem: Nevedeme, neprodáváme, si do svého řeznictví vylepil také klatovský živnostník Pavel Havlíček. Martina ŠMEJKALOVÁ, redaktorka -------------------Protest proti Babišovým krokům vůči nám živnostníkům. Tak popisuje 53letý muž věnující se řezničině desítky let, co ho vedlo k podpoře skupiny, která napřed začala jako facebooková kuriozita. Pavel HAVLÍČEK, řezník, živnostník -------------------Já jsem zjistil, že skutečně můj bojkot má smysl. Že to má smysl. Že je hodně lidí, nepočítatelně, těch, kteří si uvědomují, o co vlastně kráčí. Že nikdy v minulosti nedošlo k tak obrovské koncentraci moci, jaká se teď koncentruje v jednom muži, nejmocnějším muži v republice. Ani komunisti nedokázali svou moc tolik prosazovat. redaktor /citace: Jan HANUŠ, ředitel Kosteleckých uzenin/ -------------------"Věřím, že najdeme čas, chuť i vůli sblížit názory na uzenářskou branži bez ohledu na politickou situaci." Martina ŠMEJKALOVÁ, redaktorka -------------------Protibabišovská facebooková skupina, které oblíbenost téměř astronomicky roste, se přesto snaží o anonymitu. Jedním z mála, kdo se nebojí vystoupit veřejně, je právě Pavel Havlíček. Pavel HAVLÍČEK, řezník, živnostník -------------------Vyjadřujou lidi radost nad tím. Je, hurá, konečně někdo a já to, já s tím souhlasím a to víte, že jo a to víte, že jo a já to taky nekupuju. osoba -------------------Hlavně ví, co prodává, což je velmi důležité. osoba -------------------No tak je to třeba. Martina ŠMEJKALOVÁ, redaktorka -------------------Podporujete to? osoba -------------------Podporuju. Martina ŠMEJKALOVÁ, redaktorka -------------------Podle Pavla Havlíčka chce ministr živnostníky zlikvidovat. Třeba navrhovaným zavedením elektronických evidencí tržeb. Pavel HAVLÍČEK, řezník, živnostník -------------------To v podstatě znamená demontáž jednoho z nejzákladnějších demokratických principů presumpce neviny. Z té se v podstatě stává presumpce viny a živnostníci musí povinně investovat své peníze, svou práci, aby dokazovali, že nejsou vinni.

redaktor /citace: Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO// -------------------"Ti, kteří daně platí, jsou zatím znevýhodněni v porovnání s těmi, kteří je neplatí." Pavel HAVLÍČEK, řezník, živnostník -------------------Babiš permanentně uráží živnostníky, jejich rodinné příslušníky, jejich zaměstnance. Uráží permanentně milion a půl lidí. Jeden a půl milionu lidí je živo kolem živnostičení. Živnostníci prostě budou donuceni k tomu, aby se vrátili zpátky k melouchaření. To je to, kam směřuje politika pana Babiše. Martina ŠMEJKALOVÁ, redaktorka -------------------Pro televizi Barrandov Martina Šmejkalová.

Týdeník Květy Jak poznat kvalitu a původ kupovaných mořských ryb? 14.5.2015 Týdeník Květy str. 11 [email protected] Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět a životního prostředí oblastí zemědělství, potravinářství agrární analytik zabývající se PETR HAVEL Je-li v současných stravovacích zvycích spotřebitelů v České republice něco skutečně systémově špatně, pak je to relativně nízká spotřeba zeleniny a ovoce a především mizivá konzumace rybího masa, která je u nás z vyspělých zemí nejnižší na světě. Na průměrné spotřebě ryb ve výši něco přes 5 kg na osobu a rok se navíc ze tří čtvrtin podílí konzumace mořských ryb. Vzhledem k tomu, že naše země leží daleko od moře, dováží se k nám drtivá většina mořských ryb v podobě mražených produktů, případně v podobě výrobků typu „rybí prsty“. Obě uvedené skupiny potravin bohužel představují téměř ideální produkty ke klamání spotřebitele. Tím je (zejména u „rybích prstů“) výrazně nižší podíl rybího masa, než jaký by spotřebitel očekával i než jaký je uváděn na obalech výrobků, nebo (u mražených ryb) výrazně vyšší podíl vody na úkor právě rybího masa. Podle legislativy musí být jakýkoli podíl přidané vody nad 5 % uveden na obalu výrobku, skutečností však je, že mnohdy je obsah vody vyšší, ale na obalu to napsáno není. Především u mořských ryb představuje další nástroj ke klamání spotřebitele takzvané glazování. To je proces, kdy se na povrch ryby nanáší vrstva vody, která má v praxi zabránit mikrobiální kontaminaci. Problém je, že vrstva často není jen jedna, takže glazování a přidávání vody ústí do stavu, kdy voda tvoří v některých výrobcích třetinu, ba i polovinu hmotnosti „ryb“. Což bohužel zrakem obvykle nepoznáme. Poznáme ale, což ne každý ví, „zemi původu“ mořských ryb, respektive oblast rybolovu, kde byla ryba ulovena. I to je jistým lakmusovým papírkem ukazujícím na možnou míru rizika kontaminace ryb díky různé míře znečištění moří. Jde o takzvané FAO kódy povinně uváděné na etiketách balené mořské produkce. Jejich výčet je k dispozici na stránkách Státní veterinární správy ČR. Pro začátek je praktické pamatovat si kódy oblastí rybolovu s obecně největším znečištěním, což je Středozemní moře (kód FAO č. 37.1, 37.2 a 37.3) a Baltické moře (kód FAO č. 27. IIId). Tak či tak je mnohem vhodnější řešení kupovat ryby chlazené nebo čerstvé, přičemž nejblíže k tomu mají domácí sladkovodní ryby. Jenže ty zatím v dostatečném množství a spektru na trhu spíš chybí… E-mail autora: Foto popis|

ANKETA 14.5.2015

Týdeník Květy str. 14 Téma týdne

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Česká kuchyně se zvedá. Zlepšuje se nabídka surovin, je stále víc restaurací, kde se lze slušně najíst. „Nedávno jsme si s mužem báječně pochutnali v obyčejné hospodě v jedné vesnici na Šumavě. Baví mě, když kuchyně není nóbl, a přesto snese měřítka haute cuisine,“ říká Karolína Kamberská. A Roman Vaněk označuje současné stadium jako „polovinu gastronomické puberty“. Položili jsme tři otázky i dalším českým kuchařům. 1. Ovlivňují populární kuchaři stravování českých domácností? 2. Jaké jsou podle vás nejčastější chyby v našich restauracích? 3. Kdo je podle vás současným králem české kuchyně, kterého ze svých kolegů kuchařů si považujete a proč? Dita Pecháčková, spisovatelka, gastro novinářka, moderátorka pořadu Deník Dity P. 1. Myslím, že ano, i když neumím říct, jestli je ten vliv masový. Moji známí a přátelé se novým přístupem k vaření rozhodně nechají aspoň inspirovat. Deset let vedu kulinářské časopisy, takže mám kontakt se čtenáři, kteří píšou, jak a čím je zaujal konkrétní recept a že ho zařadili do svého rodinného repertoáru. Z toho mám vždycky radost. 2. Chybu může udělat jediný: majitel nebo provozovatel restaurace. Zaměstná špatného kuchaře, vybere nesmyslně rozsáhlý jídelníček, který obsahuje třeba sto jídel, a ono by stačilo, aby jich bylo deset, ale skvělých. Neumí nebo nechce najít dobré suroviny… Chyby se hledají snadno, ale já sama se hodně rozmýšlím, jestli si zřídit například bufet, protože vím, jak velká je to práce. 3. Králové a královny české kuchyně jsou všichni, kdo si doma vaří. Dobře vaří – s ohledem na chuť, tradici, zdraví a váhu. Ty obdivuju, vážím si jich, protože nakonec nejde jen o to, dobře se doma najíst, ale sednout si ke společnému stolu, vařit konkrétnímu a blízkému člověku, myslet na něj při vaření… Kdybych měla vybrat někoho, kdo se české kuchyni věnuje profesionálně, pak je to bezpochyby Tomáš Karpíšek se svou sítí dobré české kuchyně Lokál. Petr Stádník, šéfkuchař MAKRO, autor kuchařky Kulinární inspirace, která byla zvolena nejlepší českou kuchařkou v evropské soutěži Gourmand World Cookbook Awards 2014 ve své kategorii 1. Lidé se orientují zejména podle těch, kteří se pravidelně objevují v televizi. Už i u nás tím kopírujeme trendy ze západní Evropy či USA, kde je gastronomie čím dále zajímavějším tématem. Až na výjimky jde obecně o pozitivní vliv – lidé se více zajímají o to, co jedí, ať už doma, nebo v restauracích. 2. V českých hospodách lze bohužel stále najít hodně lidí, kteří se vyhýbají práci s čerstvými surovinami. Přitom právě kvalitní suroviny jsou základem dobré kuchyně a žádné náhražky je nemohou zastoupit. I když je s jejich zpracováním spojeno více práce. 3. Oceňuji každého, kdo dokáže uvařit poctivou svíčkovou, z čerstvé zeleniny a s poctivě dochucenou omáčkou. Na první pohled to může působit snadno, ale vyžaduje to velký kumšt. Kolegů, kterých si vážím, je celá řada. Cením si zejména těch, kteří kromě experimentování nezapomínají ani na tradiční česká jídla, byť v moderní úpravě. Patrik Bečvář, šéfkuchař restaurace hotelu Selský dvůr, Kuchař roku České republiky 2013/2014 1. Mám raději kuchaře méně mediálně známé, dá se od nich naučit mnohem víc než od těch, které zajímá hlavně sláva. Znám spoustu výborných kuchařů, kteří by leckterou televizní hvězdu strčili do kapsy, a v médiích o nich neuslyšíte. Ale abych odpověděl na otázku, populární kuchaři mají určitě vliv na českou gastronomii, někdy dobrý, ale někdy bohužel i špatný. 2. Nejsem žádný kritik, mám dost práce, abych se postaral o své zákazníky. V dnešní době není jednoduché otevřít si restauraci a být úspěšný.

Proto smekám před těmi, kteří to dokázali. 3. Král české kuchyně je u mě ten, kdo umí uvařit dobrou svíčkovou. Vážím si svých kolegů z národního týmu a jsem rád, že můžu s nimi jezdit po soutěžích a sdílet nové poznatky v gastronomii. Pavel Sapík, šéfkuchař restaurace Terasa U Zlaté studně 1. Rozhodně ovlivňují. Na západě na to přišli už dávno, proto nemají jen pořady a diskuse o vaření, ale celé televizní kanály. Určitě to podpořil růst trhu s potravinami a nápoji. Dnes se dá koupit téměř cokoli. 2. Jsou to stejné a pořád se opakující problémy. Až se divím, že si na ně kolegové nedávají pozor. Určitě mohu jmenovat nepoužívání čerstvých surovin, příliš rozsáhlý jídelní lístek, který je zárukou „nekvality“. V konkrétním regionu pak nerespektování tradic. V neposlední řadě je to špatná orientace v sezonních potravinách. 3. Nerad bych jmenoval konkrétně jednoho, protože dobrých je celá řada. A je také hodně těch, kterých si považuji zejména za snahu udržet svůj vysoce nastavený standard kuchyně. Vyběhnout na vrchol umí dnes hodně kolegů, ale v široké a silné gastro konkurenci je nejtěžší se na něm udržet. Radek David, šéfkuchař restaurací La Veranda a Babiččina zahrada 1. Myslím, že ano. Spousta kuchařů publikuje, a pokud jsou ty recepty napsány tak, aby byly proveditelné, lidé si je doma zkoušejí připravit. 2. Češi jsou bohužel konzervativní. 99 procent si z jídelního lístku vybírá to, co už někde jedli, co znají. Schází chuť objevovat, poznávat. Ale už i u nás začaly restaurace nabízet degustační menu, která v zahraničí tvoří 70 procent objednávek. 3. Je hodně kuchařů, kteří vaří dobře a po svém. Kdybych byl namyšlený, tak bych se mohl taky pasovat. Ale vážně: tradičně Jarda Sapík, moderně Honza Punčochář a sofi stikovaně a netradičně Olda Sahajdák. Jan Punčochář, šéfkuchař Grand Cru Restaurant & Bar 1. Určitě ano. Nebo v to alespoň doufám. Moderní gastronomie si žádá znalé lidi, kteří se nechodí do restaurací jen „najíst“, ale hledají ten pravý gastronomický zážitek. 2. Vždy, když v restauraci vidím polotovary a různé náhražky, vím, že jí pšenka nepokvete. Tím, že se lidé čím dál více zajímají o to, co jedí, mají také větší nároky na kvalitu potravin. Další chybou může být prostředí a chování personálu. Pokud mi někde není dobře, už se tam jednoduše nevrátím, a tak to vidí i restaurační zákazníci. 3. Je těžké říct, kdo je tím nejlepším. Každý z mých kolegů umí něco. Co se ale týče komplexního umění kuchařského i znalosti restauračního provozu, pak musím zmínit Zdeňka Pohlreicha. Petr Pešek, šéfkuchař a majitel bistra Rybárna 1. Ano, ale spíš nepřímo a s velkým zpožděním. Málokterá oblast života se vyznačuje takovou setrvačností jako domácí stravování. Ženy, které mají v českých domácnostech vaření většinou na starost, vaří to, co se jedlo v jejich původních rodinách, a to, co vyžadují jejich děti a partneři. 2. Podle mého názoru je v řadě restaurací jídlo jednoduše „odfl áknuté“. Je v něm moc různých polotovarů, vaří nekvalifi kovaný personál. Mnozí se vymlouvají na to, že lidé kvalitu nezaplatí. Opravdu není možné v restauraci uvařit slušné jídlo za 60 Kč. Ale třeba v našem bistru dokazujeme, že se tomu tlaku lze úspěšně bránit a máme téměř pořád vyprodáno. 3. Jednoho krále bych nerad jmenoval, ale máme řadu princů, knížat – ocenit zaslouží michelinští šéfkuchaři Oldřich Sahajdák a Roman Paulus, ale také Zdeněk Pohlreich, Roman Vaněk, oba Sapíci a mnozí další. Karolína Kamberská, gastro novinářka, spisovatelka, zpěvačka, „domácí kuchařka“ 1. Myslím, že se ovlivňujeme všichni navzájem. Někdo začne vařit jídlo, které ho zaujalo v televizi, ale já se třeba zase inspiruju knížkou,

kterou mi poslala jedna moje divačka, která ji zdědila po své mamince. Líbí se mi, jak teď vaří celá země, máme se moc dobře, když si tuhle kratochvíli na rozdíl třeba od lidí v uprchlických táborech můžeme dovolit. Vnímám to jako takový náš aktuální celonárodní koníček. 2. Těch by se asi našlo hodně, napadá mě třeba sklon všechno moc komplikovat. Možná je to moje osobní úchylka, ale mám ráda jednoduché, snadno čitelné chutě, a připadá mi zbytečné nacpat na talíř deset výrazných příchutí jen proto, aby to působilo originálně. 3. Z těch televizních je pro mě určitě králem Zdeněk Pohlreich, a máme tu samozřejmě spoustu profíků, kteří českou kuchyni skvěle vaří ve svých restauracích. Ale ujišťuju vás, že nedávno jsem jedla na návštěvě u slezské maminky mého kamaráda oběd, který byl naprosto dokonalý. Vaření není soutěž, to by bylo smutné, kdyby mohl být král jen jeden – kolik lidí by asi stihl zasytit… Jaroslav Sapík, šéfkuchař rodinné restaurace U Sapíků na Klokočné 1. Ano, a televizní i rozhlasové pořady, články, gastro časopisy, kulinářské festivaly a kurzy jsou podle mě pro české domácnosti obrovským přínosem. Lidé získají nové recepty s návody, jak je připravovat, s ukázkou, jak pracovat s novým kuchyňským vybavením, ale i technikou. Dále tyto pořady inspirují k návratu připravovat jídla ze sezonních surovin. 2. Zbytečně široký sortiment. Někteří kuchaři se snaží stále experimentovat a něco vymýšlet, místo toho, aby vařili, co dobře ovládají. Hlavní chybu pak vidím v tom, že v našem oboru pracuje spousta lidí, kteří nejsou vyučeni, a mladých lidí, kteří by po vyučení měli ještě absolvovat praxi vedle zkušených kolegů-kuchařů. Tento stav způsobila možnost získat v rychlokurzech potvrzení potřebné k provozování vlastních restaurací. Proto si myslím, že do budoucna je potřeba zpřísnit udělování licencí v oboru. 3. Králem české kuchyně by mohlo být určitě víc kolegů, proto nebudu jmenovat jednotlivce. Považuji si nejen špičkové profesní kvality, ale součástí našeho oboru je i organizace práce, prezentace na veřejnosti a celková osobnost. V tom všem vyniká Miroslav Kubec, šéfkuchař hotelu InterContinental, který byl už podruhé zvolen kontinentálním ředitelem pro střední Evropu – WACS Continental Director for Evropa Central. Michal Nikodém, šéfkuchař a spolumajitel bistra Ola Kala a stejnojmenné kuchařské školy 1. Domnívám se, že ano. Alespoň podle toho, co vidím ve svém okolí a na své rodině. Konkrétně mí rodiče, přestože jsou už v důchodu, více sledují kvalitu potravin (např. šunky, uzenin, sýrů atd.) a raději si připlatí za prvotřídní výrobek. 2. Chybí originalita, „podpis“ šéfkuchaře. Další nešvar je používání polotovarů, ať už chemických dochucovadel, „práškových“ dezertů nebo zmrazených výrobků. Práce se tak sice usnadní, majitelé restaurací ušetří na pracovní síle, ale kvalita jídla je nízká a uniformovaná. Chybí originalita. Každý kuchař má přece svůj rukopis a je dobře, když je to poznat. 3. Mám rád kolegu Davida Šaška, šéfkuchaře restaurace Coda hotelu Aria. Myslím si, že umí jídlo perfektně dochutit a naaranžovat na talíř. Je velmi precizní. Navíc se mi líbí, že je klidný a vyrovnaný. I tyto povahové vlastnosti jsou v chuti jídla poznat. Když jíte jídlo od „nerváka“, kterých je v restauračních kuchyních převaha, tak ta nervozita se projeví na celkovém zážitku. Připravily EVA HIRSCHOVÁ a JANA BEDNÁŘOVÁ Snímky ČTK, FTV PRIMA, TV NOVA, archiv ČT a archiv Foto popis|

vitalia.cz Antibiotika v chovech: Je to horší, než si myslíme 13.5.2015 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Antibiotika časem z těl zvířat, stejně jako u lidí, zmizí. „Něco“ však zůstává – rostoucí odolnost bakterií k podávaným lékům – jak u zvířat, tak u lidí. Rostoucí spotřeba antibiotik v chovech zvířat nás ohrožuje více, než si myslíme. Přestože je jako hlavní riziko snižující účinnost antibiotik při léčení nemocí vnímána jejich rostoucí spotřeba v lidské populaci, stává se podle všeho ještě větším rizikem dramatický růst spotřeby antibiotik v chovech hospodářských zvířat, jejichž maso je surovinou k výrobě potravin. Antibiotika 2030 Tvrdí to alespoň, a ne neoprávněně, vědci z Princeton University, kteří v celosvětovém měřítku zkoumali spotřebu antibiotik a zároveň zveřejnili predikci vývoje spotřeby antibiotik do roku 2030. Z ní vyšlo, že pokud se současné trendy v používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat nezmění, vzroste jejich spotřeba do uvedeného roku o šedesát sedm procent. To by v praxi znamenalo, že spotřeba antibiotik u prasat by dosáhla 172 miligramů na kilogram hmotnosti zvířete, u kuřat 148 miligramů na kilogram hmotnosti a u skotu 45 miligramů na kilogram hmotnosti. Používání antibiotik v zemědělské živočišné výrobě je dnes v myslích spotřebitelů spojeno spíše se zemědělstvím vyspělých zemí, zejména pak USA. Daleko rychleji přitom roste (a podle vlastních prognóz příslušných států dále poroste) spotřeba těchto látek v zemích, jako je Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika – tam má jít o nárůst devětadevadesáti procent spotřeby antibiotik oproti současné době. To bude mít zcela jistě ještě významnější dopad na odolnost člověku nebezpečných bakterií, proti kterým se antibiotika používají, než v současné době. A do jisté míry je tomu tak už dnes. Hlavním příjemcem antibiotik totiž kupodivu nejsou lidé, ale hospodářská zvířata – celkem se na spotřebě podílejí ze dvou třetin, v USA dokonce v jednu dobu dosáhl podíl spotřeby antibiotik v zemědělství z celkového podílu produkce a užití antibiotik osmdesáti procent. Odolnost bakterií vůči antibiotikům To by fakticky znamenalo a již i znamená, že odolnost bakterií vůči antibiotikům nevzniká převážně z používání lidských antibiotik při léčbě nemocí, ale konzumací potravin, k jejichž produkci byla antibiotika využita. Kromě toho roste koncentrace antibiotik ve splaškových vodách, byť zatím podle převažujícího názoru vědců ještě nedosáhla takových hodnot, aby to mělo na odolnost bakterií vůči lékům zásadní vliv. Jenže – vše se nakonec v lidském těle sečte a výsledkem může být i to, co zmiňují experti Světové zdravotnické organizace a CDC (Centers for Disease Control) – totiž že například v Indii umírá ročně 60 000 lidí na napadení bakteriemi, které jsou vůči lékům odolné. Ostatně ve zmíněných USA umírá ze stejné příčiny ročně 23 000 lidí. Stopy antibiotik mizí, odolnost bakterií zůstává V honbě za ekonomickou efektivitou a zvyšováním produkce za každou cenu se tak lidstvo dostává postupně do pasti, ze které bude složité uniknout. Za rostoucí spotřebou antibiotik v chovech zvířat je totiž právě ekonomika chovů – přidávání antibiotik do krmiv omezuje záněty střev a zhušťuje střevní stěny, a tím se zlepšuje prostupnost konzumovaných živin. Díky tomu se zvyšují přírůstky zvířat a zároveň klesají náklady na jejich krmení. Cílené podávání antibiotik je sice v řadě zemí zakázáno, antibiotika se však podávají také jako prevence možných chorob, což zakázáno není. A není to vždy ani zkontrolovatelné, protože antibiotika časem z těl zvířat, stejně jako u lidí, zmizí. „Něco“ však zůstává – rostoucí odolnost bakterií k podávaným lékům – jak u zvířat, tak u lidí. Bude-li vůbec možné z tohoto rozjetého vlaku vystoupit, je velká otázka – nikdo nechce snižovat ekonomiku průmyslových chovů hospodářských zvířat, protože by s vyšší cenou neuspěl na trhu. Zatím tak máme k dispozici jen pasivní obranu, a to z velké části zásluhou našich vědců, konkrétně

Jaroslava Hrabáka z Biomedicínského centra v Plzni, který přišel na způsob, jak odhalovat bakterie, které jsou již nyní vůči antibiotikům odolné. Nová metoda, kterou si vědec nechal patentovat a za kterou získal Cenu Neuron včetně finanční podpory dalšího výzkumu, odhalí vůči antibiotikům odolné bakterie již v průběhu tří hodin, což znamená výrazné urychlení efektivní léčby. Nyní jde o to, aby metoda docenta Hrabáka neodhalila to, že vůči lidským lékům jsou odolné všechny bakterie, takže žádné antibiotikum už „nezabere“… URL| http://www.vitalia.cz/clanky/antibiotika-v-chovech-je-to-horsi-nez-si-myslime/

Ministři zemědělství proti obchodním řetězcům 19.5.2015 vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět „Obchodní řetězce nesmí zneužívat svého postavení na trhu a znevýhodňovat zemědělce a potravináře,“ shoduje se ministr Marian Jurečka s resortními kolegy. Ministr zemědělství Marian Jurečka se v Bratislavě sešel se svými resortními kolegy zemí Visegrádské skupiny. S ministry zemědělství Slovenska, Bulharska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovinska jednal mj. o způsobech, jak zlepšit postavení zemědělců v rámci dodavatelskopotravinářského řetězce. Nekalé obchodní praktiky Ministři se shodli na deklaraci, která vyzývá EU k potírání nekalých obchodních praktik na společném trhu. „Státy Evropské unie by měly zavést přísnější pravidla, která zajistí, aby zemědělci a potravináři měli v dodavatelském řetězci stejné postavení, jako subjekty, které mají větší hospodářskou sílu. Nerovnovážné postavení při vyjednávání totiž vede k nekalým obchodním praktikám, jež dopadají nejvíce právě na zemědělce a potravináře,“ řekl k tomu ministr Marian Jurečka. Případná hospodářská nestabilita dodavatelsko-potravinářského řetězce (zemědělství, zpracovatelský průmysl a obchod) může zhoršit tržní prostředí. „Obchodní řetězce se mají chovat férově a jejich obchodní podmínky musí být etické i vůči partnerům, kteří jsou z kategorie středních a malých podniků,“ řekl Marian Jurečka. Obchodní politika, která nutí výrobce a dodavatele potravin prodávat své výrobky pod výrobními náklady, podle něj není nadále udržitelná. Do oblasti zemědělství, potravinářství a venkova jde takřka čtyřicet procent rozpočtu EU, ministři proto usilují o to, aby tento sektor měl férové postavení při odbytu svých produktů. Zdroj: Mze ČR URL| http://www.vitalia.cz/clanky/ministri-zemedelstvi-proti-obchodnim-retezcum/

Vlasta Hubněte podle vlastní chutě 13.5.2015 Vlasta str. 44 Životní styl PŘIPRAVILA KARLA PELIKÁNOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Bodová dieta umožňuje jíst téměř cokoli, proto je vhodná pro všechny, kdo nemají rádi omezování a předepisování určitých potravin. Jediný háček je v tom, že nesmíte za den sníst větší než doporučené množství bodů. Jak samotný název diety napovídá, půjde v ní o body a počítání. Každé potravině je přiděleno určité číslo (bod) podle toho, kolik je v ní obsaženo živin, cukrů a kalorií, přičemž na den je stanovená bodová hranice, kterou, když chcete zhubnout, nesmíte překročit. Vážíte-li do 67 kilo, je denní limit 23 bodů, do 80 kilo 25 bodů, do 91 kilogramů 27 bodů a ukazuje-li ručička vaší váhy více než 92 kilo, smíte za den zkonzumovat do 30 bodů. Každému podle jeho gusta Nespornou výhodou bodové diety je, že si můžete hubnout podle vlastního tempa a jíst vlastně cokoli, na co máte chuť. Zakázané nejsou žádné potraviny, ale je jasné, že pokud chcete hubnout zdravě a efektivně, neměly by se ve vašem jídelníčku objevovat jednoduché cukry, živočišné tuky, velké množství bílého pečiva, tučné mléčné výrobky, jídla z fast foodů, tvrdý alkohol a slazené perlivé limonády. „Bodová dieta je riziková v tom, že si skladbu potravin určuje a hlídá každý sám. Hubnoucí to mohou vnímat jako plus, ale odborníci v tom moc pozitiv nevidí. Málokterý laik si totiž dokáže sestavit vyvážený jídelníček, který bude založený na správném poměru bílkovin, tuků a sacharidů. Pokud se i přesto lidé do bodové diety pustí, měli by si ohlídat dostatečný přísun potravin bohatých na bílkoviny a vlákninu, konzumovat hodně ovoce, zeleniny a luštěnin a nezapomínat na dostatečný pitný režim,“ upozorňuje výživová poradkyně Zuzana Haüslerová. Sestavte si pestré a vyvážené menu Pokud se chcete dočkat kýženého výsledku, berte bodovou dietu jako maraton, nikoli jako sprint na šedesát metrů. Držte ji minimálně tři až čtyři týdny, přičemž jídelníček, který bude obsahovat snídani, oběd, večeři, plus dvě malé svačiny, si připravujte vždy alespoň týden dopředu. To vám zajistí pestrost a vyváženost potravin a pravidelné intervaly mezi jednotlivými jídly. Na co si dát při jeho sestavování pozor? Mějte na paměti, že snídaně by měla obsahovat 20 až 25 procent denní dávky energie – ideální je celozrnné pečivo, žervé, šunka, zelenina nebo jogurt s müsli a ovocem či ovesná kaše. Oběd by měl tvořit asi 25 až 30 procent z denního příjmu kalorií – na talíři by měly být bílkoviny (maso, ryby), komplexní sacharidy (rýže, těstoviny, brambory) a zelenina (čerstvá, dušená). Večeře by neměla přesáhnout více než 25 procent z celkové denní dávky a základem by měla být zelenina, ryby nebo drůbež, celozrnné cereálie nebo luštěniny. Co se týče svačin, každá by měla pokrýt asi 5 až 10 procent denní dávky energie – nejvhodnější je čerstvé ovoce, mléčné výrobky nebo cereálie. Přehled zdravých jídelníčků pro inspiraci najdete například na http://www.realnavyziva.cz/zdravyjidelnicekna-tyden/, http://www.obezita.cz/ hubnuti/ukazkovy-jidelnicek/ nebo http://www.zdravedietynahubnuti.cz/dietnijidelnicek-na-cely-tyden.html * KOLIK BODŮ MAJÍ JEDNOTLIVÉ ZÁKLADNÍ POTRAVINY? 100 g kuřecího masa (šunky) .................................... 3 body 100 g vepřového masa (šunky) ................................ 6 bodů 100 g párků ................................................................ 8 bodů 100 g salámu ............................................................ 11 bodů 100 g slaniny ............................................................ 20 bodů 100 g filé ..................................................................... 3 body 1 hamburger .............................................................. 5 bodů 500g pizza ............................................................... 10 bodů 50 g bílého pečiva ..................................................... 2 body 50 g celozrnného pečiva ............................................ 1 bod 3 knäckebroty nebo rýžové chlebíčky ...................... 1 bod 1 vejce ....................................................................... 2 body 100 g vařených těstovin nebo rýže .......................... 2 body 100 g vařených brambor ............................................. 1 bod

50 g eidamu ............................................................... 3 body 250 ml mléka .............................................................. 2 body 130 g nízkotučného tvarohu ..................................... 3 body 150 g nízkotučného jogurtu ..................................... 2 body 100 g mléčné čokolády (zákusek, koláč) ................ 9 bodů 100 ml zmrzliny .......................................................... 3 body 100 g čipsy ................................................................. 6 bodů 1/2 l piva nebo 200 ml vína ....................................... 2 body 200 ml limonády ........................................................ 2 body 200 ml kávy .................................................................. 1 bod lžíce másla, oleje, medu ............................................. 1 bod 150 g zeleniny .............................................................. 1 bod 100 g ovoce ................................................................. 1 bod

ANKETA ZKOUŠELI JSTE BODOVOU DIETU? PODAŘILO SE VÁM ZHUBNOUT? JAKÝ NA NI MÁTE NÁZOR? * BÁRA, 30 LET: Držím bodovou dietu už třetí týden a zatím jsem zhubla asi dvě kila. Dodržovat denní limit bodů není těžké a líbí se mi, že nejsou žádné zakázané nebo předepsané potraviny. Můžu jíst téměř vše, na co mám chuť. * RADKA, 28 LET: Přijde mi hloupé připisovat potravinám body. Prostě jezte zdravě a pravidelně a na všechny diety se z vysoka vykašlete. * VERONIKA, 39 LET: Zkoušela jsem tuto dietu i přesto, že jsem nedokázala sníst tolik jídla, abych dodržela body podle osobní váhy. Nezhubla jsem ani deko, jen můžu říct, že jsem ani nepřibrala. * SOFIE, 36 LET: Bodovku držím 14 dní a mám dole 4 kila. Jím, co mám ráda a na co mám chuť, jen se hlídám. Donutilo mě to jíst více zeleniny a ovoce. CO NA TO ODBORNÍK? Iva Veselá, http://www.food-life.cz Bodová dieta může být dobrou informační pomůckou pro ty, kteří chtějí přejít na zdravější životní styl a nevyznají se v tom, co je zdravé. Potraviny jsou ohodnocené podle počtu kalorií jako vodítko k tomu, co je vhodné jíst a co z jídelníčku vyřadit. Díky bodovému ohodnocení může mít pro mnohé i pozitivní psychologický efekt. Nevýhodou tohoto typu stravování je to, že se nemusí dostavit žádný váhový úbytek. Tabulka bodové diety nám říká něco o vhodnosti potraviny, ale ne o jejím množství. A o množství nám právě jde. Jíst zdravé potraviny totiž neznamená zhubnout. Další stinnou stránkou je nevyváženost jídelníčku. Laik si prakticky vybírá jídlo podle svého uvážení, což může být v rozporu se skutečnými potřebami organismu. Foto popis|

Zemědělec Pro zachování biopaliv Zemědělec str. 1 Titulní strana Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.5.2015

zpět Agrární komora ČR stojí o zachování biopaliv v České republice. Řepka i cukrová řepa, z nichž se biopaliva vyrábějí, jsou plodiny, které čeští zemědělci umí pěstovat. Uvedl to minulý týden na tiskové konferenci v Praze prezident komory Miroslav Toman. Reagoval tak na diskuse o další budoucnosti biopaliv a zachování jejich daňového zvýhodnění. Viceprezident komory Bohumil Belada odmítl tezi, že pokud se budou využívat biopaliva z plodin, které rostou na zemědělské půdě, je ohrožena potravinová soběstačnost České republiky. „To je jednoznačně chybná informace,“ konstatoval. Podle něj je v současné době ČR v základních

potravinách soběstačná pouze z 80 procent. Při této míře soběstačnosti má k dispozici přes milion hektarů orné půdy a asi 350 tisíc hektarů trvalých travních porostů. „Část se používá na produkci obnovitelných zdrojů energie, ale výrazná část – odhaduji kolem 500 tisíc hektarů, se využívá na export surovin, především obilovin,“ řekl. „Pokud bychom dělali zemědělskou politiku správně a já věřím, že soběstačnost v základních potravinách dotáhneme znovu na sto procent, pak budeme mít k dispozici 720 tisíc hektarů orné půdy a 200 tisíc hektarů trvalých travních porostů,“ dodal s tím, že i když budeme pěstovat plodiny pro obnovitelné zdroje, tak 200 až 300 tisíc hektarů bude ještě volných pro pěstování surovin na vývoz. Pokud by podle něj padla podpora vysokoprocentních biopaliv, nejenže budeme vyvážet více surovin do zahraničí a nevyužijeme zpracovatelské kapacity pro biopaliva, ale cena plodin pro jejich výrobu prudce klesne dolů. (Pokračování na str. 3) Pro zachování ... (Dokončení ze str. 1) Podle něj zemědělci považují řepku i cukrovou řepu za vynikající předplodiny pro pšenici i další plodiny. To potvrdil i ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf. „Je to zlepšující plodina, po které se dává pšenice, a řada studií prokazuje, že zvyšuje výnos obilovin o deset procent,“ uvedl. Připomněl i její protierozní efekt. Řepka se podle Volfa v ČR dlouhodobě pěstuje na úrovni na 350 tisíc hektarů, jen v některých letech se ČR dostala na větší plochu. „Není tam zvlášť výrazný nárůst, plus minus deset procent za 15 let,“ řekl. Belada doplnil, že hlavní důvod, proč Evropská unie zavedla program na podporu biopaliv, je pozitivní dopad na životní prostředí a snížení emisí. Důležitá je podle něj rovněž menší závislost na dovozu strategických surovin z oblastí, které nejsou úplně stabilní, jako je Ruská federace, arabské země a podobně. „Řepku dělat umíme a máme pro ni dobré klimatické podmínky. Ve výnosech jsme druzí nejlepší v Evropě po Německu,“ konstatoval Volf a upřesnil, že v České republice se zpracuje řádově jeden milion řepky. Z toho 40 procent se zpracovává na biopaliva a zbytek další potravinářské účely. „Asi 300 až 500 tun řepky jsme schopni exportovat do sousedního Německa. Byli bychom sami proti sobě, abychom řepku nevyráběli, doplnil. Ředitel divize PHM, biopaliva a OZE společnosti Agrofert Martin Kubů připomněl, že první evropská směrnice o přimíchávání biopaliv do pohonných hmot vznikla v roce 2003 a připravovala se pět let. Cílem EU je nahradit do roku 2020 deset procent energie v dopravě biopalivy. Evropská unie však sleduje dnes daleko častěji ten druhý aspekt, a tím je snížit šest procent emisí skleníkových plynů do roku 2020. To je podle Kubů klíčový stimul a bude jeho význam nadále narůstat. Generální ředitel společnosti Tereos TTD Dobrovice, která produkuje bioetanol, Oldřich Reinbergr poukázal na to, že pokud by skončila podpora vysokoprocentních biopaliv, přestanou tento produkt vyrábět. Důvodem bude, že kvůli vyšší ceně po něm nebude poptávka. „Biopaliva jsou doplňkem potravinářské výroby,“ dodal. ? Foto popis| Ředitel divize PHM, biopaliva a OZE společnosti Agrofert Martin Kubů (zleva), prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman a ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf přiblížili význam biopaliv pro české zemědělce Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Ceny stouply Zemědělec str. 3 Zpravodajství (fia) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.5.2015

zpět – Spotřebitelské ceny vzrostly v dubnu proti březnu o 0,3 procenta. Tento vývoj ovlivnilo mimo jiné zvýšení cen také u potravin a nealkoholických nápojů. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,5 procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Meziměsíční růst spotřebitelských cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ovlivnilo zejména zvýšení cen zeleniny o 7,9 procenta a ovoce o 3,2 procenta. Ceny běžného pečiva vzrostly o 1,5 procenta, rýže o 2,5 procenta, jedlých olejů o 4,3 procenta, medu o 2,8 procenta, soli a koření o 3,8

procenta. U většiny ostatních druhů potravin měly ceny spíše klesající tendenci. Z potravin klesly zejména ceny chleba o 1,2 procenta, těstovin o 3,9 procenta, drůbeže o 3,1 procenta, vajec o 3,7 procenta, mléka o 1,1 procenta, másla o 1,9 procenta, cukru rovněž o 1,9 procenta, čokolády a čokoládových výrobků o tři procenta a nealkoholických nápojů o 1,3 procenta. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 0,3 procentního bodu více než v březnu. Zrychlení meziročního cenového růstu nastalo především v oddíle alkoholické nápoje a tabák, kde ceny alkoholických nápojů stouply o 2,5 procenta (v březnu pokles o 0,1 procenta). ?

Prodejna regionálních potravin z Olomoucka Zemědělec str. 11 Publicistika (opr, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.5.2015

zpět – Kvalitní uzeniny od regionálních výrobců, ovčí a kozí sýry, piva z produkce minipivovarů, místní lihoviny či med od včelařů z Olomouckého kraje si mohou lidé nakoupit v nové prodejně regionálních potravin Olomócké špajz. Obchod byl počátkem května slavnostně otevřena v nákupním komplexu Galerie Šantovka nedaleko centra Olomouce. Pokud se koncept prodejny s regionálními potravinami osvědčí, její provozovatel chce podobné obchody otevřít také v dalších čtyřech velkých městech Olomouckého kraje. „V Šantovce už máme kavárnu a naskytla se nám šance vzít si i tento obchod. Přemýšleli jsme, co by bylo nejvhodnější zde prodávat. Rozhodli jsme se nakonec, že oslovíme regionální producenty potravin a pokusíme se je dostat na trh. Myslím, že na trhu tento sortiment chybí,“ řekl majitel prodejny Roman Lípa, podle kterého malí výrobci potravin nemají šanci do nákupních center či obchodních řetězců samostatně proniknout. V nové prodejně Olomócké špajz je k dostání několik desítek druhů potravin a nápojů zhruba od 30 regionálních výrobců. K mání jsou mléčné výrobky, uzeniny, pečivo, medy, marmelády, domácí sirupy, koláče, paštiky či bylinný likér Jakamarus, který je regionální specialitou. Lidé si budou moci koupit také ovoce a zeleninu od místních farmářů. V nabídce nové prodejny ale chybí Olomoucké tvarůžky, které jsou symbolem regionálních specialit vyráběných v Olomouckém kraji. Podle hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD) společnost A. W., která Olomoucké tvarůžky jako jediná na světě vyrábí, zřejmě nepochopila filozofii nové prodejny zaměřenou na propagaci regionálních potravin. „Příští týden se spojím s vedením loštické tvarůžkárny a vysvětlím jim nový koncept. Byla by obrovská škoda, kdyby tady nebyly tvarůžky zastoupeny, protože lidé se po nich ptají,“ řekl Rozbořil. Ceny regionálních specialit v prodejně Olomócké špajz jsou o něco vyšší než u průmyslově vyráběných potravin. „Zákazníci ale lepší a zdravější potraviny vyhledávají a rádi si za ně připlatí. Ohlasy jsou zatím velmi dobré. Když se nám to v Olomouci dobře rozeběhne, chceme jít do dalších měst Olomouckého kraje. Nabízí se například Přerov či Prostějov,“ řekl Lípa. Nákupním centrem Šantovka podle Rozbořila denně projde zhruba dvacet tisíc lidí, takže prodejna by neměla mít o zákazníky nouzi. V Olomouci už delší dobu funguje farmářská prodejna Náš grunt, v níž zákazníci najdou potraviny malých a středních dodavatelů především regionálního původu. Obyvatelé Olomouce mohou nakupit také v prodejně Sklizeno či navštívit farmářské trhy v centru města. ?

Jednání komor ve Varšavě Zemědělec str. 13 Zájmové organizace Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.5.2015

zpět Ve dnech 6. a 7. května 2015 se v polském hlavním městě Varšavě uskutečnilo 56. jednání agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky, tedy zástupců České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska. Řešila se především krizová situace v komoditě mléko a současný vývoj trhu s mlékem a mléčnými

výrobky. Vzhledem k závažnosti situace se jednání účastnil také polský ministr zemědělství Marek Sawicki, který přislíbil, že bude požadavky agrárních komor zemí V-4 tlumočit na dalším jednání Evropské rady ministrů zemědělství zemí Evrospké unie. Cena mléka klesá od poloviny minulého roku v souvislosti s nadvýrobou na Novém Zélandu, v Austrálii a Spojených státech. Dalším poklesem cen potom trhy zareagovaly na vyhlášení embarga na dovoz některých zemědělských a potravinářských výrobků do Ruské federace, což se dotklo především sýrů a dalších trvanlivých exportních komodit. Ukončení mléčných kvót a cena mléka Evropská komise v reakci na tržní výkyvy představila několik speciálních programů od posílení propagace evropské produkce po přímou finanční pomoc krizí nejhůře postiženým producentům. Současná krize však přímo souvisí s dalším rozhodnutím Evropské unie, kterým bylo ukončení režimu mléčných kvót k 31. březnu tohoto roku. V souvislosti s ukončením kvót se očekává nárůst produkce, což nevyhnutelně povede k dalšímu poklesu cen. V současnosti se cena mléka v Evropské unii pohybuje kolem 32 eurocentů za litr mléka, tedy v přepočtu něco málo pod 9 Kč/ litr. Existují však poměrně velké rozdíly mezi cenou, kterou dostávají producenti zemí EU-15, tedy země, které Evropskou unii tvořily před rokem 2004, a cenou, jíž dosahají producenti v nových členských zemích unie. Zatímco vážený průměr ceny mléka zemědělských výrobců zemí EU-15 se v březnu pohyboval kolem 32,45 eurocentu (8,89 Kč) za litr mléka, v zemích EU-13 to bylo jen 29,85 eurocentu (8,17 Kč). Krize zneužívají obchodní řetězce Situaci nepomáhá ani chování některých obchodních řetězců a dalších odběratelů, kteří v reakci na první náznaky tržních výkyvů začali neadekvátně tlačit na cenu a po tuzemských dodavatelích požadovat různé mimosmluvní slevy a náhrady. Přesto je právě u mléčných výrobků uplatňována vysoká obchodní přirážka. Ve výsledku tak na poklesu cen mléka nevydělává zákazník, ale právě obchodní řetězec. Přinejmenším podivné je také uplatňování rozdílných obchodních přirážek na zboží tuzemské a dovozové. Ilustrační situace vypadá následovně: 250g kostku másla domácí provenience prodá dodavatel obchodnímu řetězci za 15 Kč. Zahraniční dodavatel srovnatelné zboží nabídne řetězci za 17 korun. Na pultě se tuzemské máslo posléze prodává za 35 Kč, zatímco dovozové za 28 Kč. Spotřebitel se ve valné většině rozhoduje podle ceny, ačkoli v průzkumech veřejného mínění může tvrdit, že je pro něj důležitější původ zboží. Tuzemský producent se tak stává ne vlastním zaviněním nekonkurenceschopným. Na tuto situaci upozorňovala v sousedním Slovensku místní Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora (SPPK) marketingovou akcí, při které nakupujícím v místním obchodním řetězci nabízela zdarma „poslední slovenský litr mléka“ a „poslední slovenský kus sýra“. Pokračování současné neutěšené situace totiž podle předsedy Slovenské poľnohospodárské a potravinárské komory Milana Semančíka skutečně hrozí ukončením produkce mléčných výrobků, které na Slovensku mají tradici a především ohrožují samostatnou existenci chovů hospodářských zvířat, jež do venkovských horských a podhorských oblastí přinášejí prosperitu a zaměstnanost. Obdobná situace je i v uskupení ostatních zemí. Jednání přineslo konstruktivní návrhy Účastníci jednání se shodli, že současná situace je dlouhodobě neúnosná a je nutné ji bezodkladně řešit. Zástupci agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky nabídli Evropské komisi několik variant řešení, která je možné libovolně kombinovat tak, aby došlo k uklidnění situace na trhu a stabilizaci příjmů producentům mléka. Okamžitým řešením by mohla být mobilizace prostředků z krizové rezervy společné zemědělské politiky EU a ty použít přímo jako záchrannou síť pro ty producenty, kteří se vzhledem k poklesu cen ocitli v problémech. Jelikož se na rozkolísání trhů podílí několik faktorů, je třeba hledat především řešení střednědobá a dlouhodobá. Zástupci agrárních komor zemí V-4 navrhli opatření: ? podpora výkupu sušeného mléka a exportu do třetích zemí, ? vytvoření legislativy řešící takzvanou „významnou tržní sílu“ (obchodní řetězce) na trhu s mlékem na celoevropské úrovni, ? zvýšení intervenčních cen u mléka a mléčných výrobků,

? zavedení dotací na vývoz a motivace k vývozu mléka a mléčných výrobků na nová odbytiště. Účastníci jednání se shodli, že situace na trhu s mlékem se zhoršuje každým dnem a každý den nečinností evropských orgánů s rozhodovací pravomocí poškozuje finanční zdraví producentů mléka. O implementaci společné evrospké politiky Dalším bodem jednání byla implementace společné zemědělské politiky na úrovni uskupení jednotlivých států. V Maďarsku, Polsku i na Slovensku dojde v nejbližších týdnech k vyhlášení prvních investičních kol Programu rozvoje venkova, zatímco Česká republika stále čeká na definitivní schválení programu Evropskou komisí. Vzhledem ke zdlouhavému procesu přijímání legislativy na evropské úrovni a nejasnostem okolo implementace některých požadavků však ve všech čtyřech zemích došlo ke komplikacím s přijímáním jednotné žádosti a jejich administrací. Místní platební agentury proto prodlouží termín přijímání žádostí. Přechodná výjimka na některé požadavky Delegace se shodly na tom, že největším problém pro zemědělce v implementaci SZP představují nedostatky v pravidlech a celková nejasnost některých požadavků. To platí především pro systém ozelenění. Potřebné detailní informace měly být zemědělcům známy už v době osevů v roce 2014, proto nelze udělovat sankce v roce 2015. Pěstitelé museli na detailní informace čekat dlouhou dobu, a když se tyto informace konečně objevily, byly často neúplné a nekonzistentní. Reálně tak hrozí, že se zemědělci budou na základě nejasných a vágních pravidel dopouštět neúmyslných chyb a mohli by tak přijít o platbu za ozelenění. Vzhledem ke zvláštním okolnostem provázejícím implementaci pravidel SZP by podle zástupců agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky měla Evropská komise pro rok 2015, tedy první rok platnosti pravidel ozelenění, pozastavit penalizace, které by mohly vést k snížení plateb za ozelenění za chyby, které přímo souvisí s opožděným schvalováním legislativy a průtahy souvisejícími s notifikací pravidel pro SZP 2015–2020. V další diskusi byl projednán také stav na komoditních trzích jednotlivých zemí či vzájemná spolupráce v rámci evropského sdružení COPA/COGECA. Příští jednání se uskuteční v České republice u příležitosti konání Národní výstavy hospodářských zvířat v Brně, a to ve dnech 25. a 26. června tohoto roku. Foto popis| O autorovi| Jan Doležal, Úřad Agrární komory ČR

Podporu biopaliv je třeba zachovat Zemědělec str. 13 Zájmové organizace Jiří Felčárek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.5.2015

zpět Letos 14. května se v Praze uskutečnila tisková konference Agrární komory ČR. Byla věnována zpolitizované situaci v oblasti výroby biopaliv, využití obnovitelných zdrojů energie a pěstování plodin použitelných na tyto účely, tedy především řepky a cukrovky. Tiskové konference a diskuse na ní se zúčastnili Miroslav Toman, prezident Agrární komory ČR, Bohumil Belada, její viceprezident, a dále Martin Volf, předseda Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Martin Kubů, ředitel divize obnovitelných zdrojů společnosti Agrofert, a. s., a Oldřich Reinbergr, generální ředitel společnosti Tereos TTD, a. s. Téma v souvislostech Téma bylo představeno čistě věcně, v souvislostech a detailně se zdůrazněním významu využití těchto komodit tak, aby vyvážilo více než dvouměsíční období mediálních a parlamentních bitek mezi představiteli politických stran, kde se ke škodě věci zcela pomíjí vlastní podstata problémů. Do této

situace vstoupila i sama Evropská unie se signály, že biopaliva I. generace, tedy zpracování potravinářských plodin, pro ni ztrácí prioritu, což jednoznačně znamená postupný odklon od jejich podpory. Přitom suma podpor, kterou Evropská unie směruje do zemědělství, naprosto většinově určuje celospolečenskou objednávku činností, které evropský spotřebitel prostřednictvím definovaných pravidel z moci úřední požaduje. Jestliže je současné zemědělství zaměřeno například na ochranu životního prostředí, jsou to právě zemědělci, kteří, pokud chtějí na podpory dosáhnout, musí plnit přísná kritéria jejich udílení. „Tak tomu bylo a je i s požadavkem výroby a podpory biopaliv. Myšlenka náhrady ropných produktů byla přijata a schválena Evropskou unií a národními vládami v roce 2009 s vysokými ambicemi nahradit do roku 2020 celkem 10 % konečné spotřeby energie v dopravě obnovitelnými zdroji. To nelze udělat ze dne na den, je potřeba vybudovat zpracovatelské kapacity, zajistit logistiku distribuce i prodeje, provázat obchodní vztahy. To vše nyní jako systém funguje s tím, že výsledky z toho má celá výrobní vertikála i finální zadavatel, tedy stát,“ uvedl Miroslav Toman. Jako zajímavost doplnil, že již v meziválečném období se povinností danou zákonem do dopravních paliv přimíchávalo 20 % kvasného lihu původem ze zemědělské produkce, který zpracovávaly místní zemědělské a průmyslové lihovary. Tento proces byl po druhé světové válce postupně opuštěn a oživení nastalo až v posledním desetiletí minulého století za ministra Josefa Luxe s myšlenkou zpracování nadprodukce obilí. Úspěšnější však byl souběžně zpracovávaný program metylesteru řepky olejky a jeho uplatnění v motorové naftě. Evropská unie tento proces následně ještě postupně rozvinula s požadavkem plošného přimíchávání a daňového zvýhodnění. Nyní dochází k určitému procitnutí a úvahám, co vlastně s biopalivy I. generace uděláme. „Chápeme odbornou diskusi a vnímáme veškeré argumenty. Přesto jsme přesvědčeni, že bychom neměli bourat fungující systém, navíc v momentě, kdy nemáme připravenou funkční variantu plošné výroby biopaliv II. generace,“ domnívá se prezident Toman. Investovat do výroby biopaliv II. generace Zde Agrární komora ČR vnímá jako nezbytné investovat účelně prostředky do urychlení procesu průmyslové výroby biopaliv II. generace, tedy složek ze zbytků lesní a dřevařské výroby, zemědělských odpadů, vysoce výnosných energetických plodin, jako jsou šťovík či křídlatka, nebo i biologických odpadů z domácností. Podle současných poznatků jde o perspektivnější proces, který však musí být technologicky dopracován pro velkovýrobu a široké použití. Tím bude efektivněji podpořen trend racionálnějšího využívání jak zemědělské výroby, tak společných financí do ní směřujících, což by mohlo znamenat další krok k postupné deregulaci tohoto odvětví a posílení směrem ke světové konkurenceschopnosti. Pěstování řepky a cukrové řepy Pěstování řepky a cukrové řepy je čistě z agrotechnického pohledu pro prvovýrobu přínosné. Jsou to plodiny, které naši zemědělci pěstovat umí a jsou na ně vybaveni technikou i technologiemi. Martin Volf, předseda Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin, k tomu řekl: „Řepka je dlouhodobě ekonomicky jednou z nejlepších komodit, na kterých lze stavět. Její dobrý odbyt lze očekávat i bez jejího zpracování do biopaliv. Plochy řepky se v posledních letech pohybují okolo 400 tisíc hektarů s průměrnými výnosy asi tři tuny na hektar. Také letošní porosty řepky se v současnosti jeví velice dobře. Existuje tedy prostor pro další perspektivní rozvoj,“ zhodnotil výhled pro budoucí pěstování řepky. Cukrovka se po letech dobrých výsledků aktuálně bohužel cenově velmi výrazně propadla a bude nezbytné využít záchrannou síť pro citlivé komodity. Pěstební plocha se drží zhruba na 60 tisících hektarech a dobré podniky sklízí běžně 80–100 tun na hektar. Podstatné je také zhodnocení investic vložených do zpracovatelských provozů a využití jejich kapacit pro domácí produkci. Konkurence biopaliv a výroba potravin Bohumil Belada, viceprezident Agrární komory ČR, komentoval pohled na konkurenci biopaliv versus potraviny. „Čísla za Českou republiku jsou naprosto jednoznačná. Při zabezpečení stoprocentní soběstačnosti výroby potravin zbývá nadále více než sedm set tisíc hektarů orné půdy a dvě stě tisíc hektarů trvalých travních porostů uplatnitelných pro jiné účely, než je výroba potravin. To vše za situace, kdy každoročně vyvážíme přebytky úrody komodit, jako je například obilí. Ty bychom mohli zpracovat s přidanou hodnotou v domácích podmínkách za využití práce našich lidí a

propojením odvodů daní a dalších dávek do státního rozpočtu. Prospěch by byl všestranný,“ uvedl. Zemědělská prvovýroba a na ni navazující zpracovatelský průmysl potřebují především dlouhodobou stabilitu a jistoty. Jakákoli rozhodnutí směřující z jednoho extrému do druhého jsou destabilizující a přináší jen další nedůvěru v politická rozhodnutí na národní i unijní úrovni. Z právě uvedených důvodů Agrární komora ČR nyní stojí o zachování podpor biopaliv. O autorovi| Jiří Felčárek, Agrární komora ČR

Šest závazků má řešit globální výzvy Zemědělec str. 25 Rostlinná výroba Jana Pančíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.5.2015

zpět Lidstvo čelí doposud největší výzvě. Každý den se naše planeta probouzí s novými 200 tisíci ústy, která je třeba nasytit. Každý večer usíná více než 870 milionů hladových lidí. Potřeba produkovat více potravin je akutnější než kdy jindy, zdroje zemědělské půdy, vody a energie jsou pod bezprecedentním tlakem. Téměř sedm milionů hektarů zemědělské půdy je každoročně ztraceno kvůli erozi. Mnoho lidí vyrábějících potraviny žije v chudobě. Biologická rozmanitost rychle mizí a do roku 2050 mohou žít čtyři miliardy lidí v zemích s nedostatkem vody. Něco se musí změnit, máme jen jednu planetu a využíváme její zdroje o 50 % rychleji, než je únosné. Naše budoucnost, budoucnost každého z nás záleží na tom, jak se budou řešit globální výzvy. Společnost Syngenta představila v Bruselu svůj plán dobrého růstu (Good Growth Plan). Jde o šest závazků, které chce splnit díky spolupráci s pěstiteli, vládami, nevládními organizacemi a ostatními, kteří sdílejí tento program. Plán dobrého růstu je závazek společnosti Syngenta, která si do roku 2020 stanovila šest konkrétních cílů týkajících se zlepšení efektivnosti využívání zdrojů, obnovy ekosystémů a revitalizace venkova (efektivnější pěstování plodin, posílení postavení drobných zemědělců, obnovení zemědělské půdy, pomoc lidem zůstat v bezpečí, rozvoj biodiverzity a péče o každého pracovníka). Efektivnější pěstování plodin Cílem společnosti je zvýšit průměrné výnosy hlavních světových plodin o 20 % bez použití další půdy, vody nebo vstupů. Svět potřebuje v následujících padesáti letech pěstovat více potravin, než se produkovalo v minulosti, dosáhnout toho má podle zástupců společnosti Syngenta díky efektivnějšímu využívání zdrojů. Tento úkol by mohla značně ztížit změna klimatu, proto chce Syngenta pomoci zemědělcům používat omezené přírodní zdroje efektivně, aby byli schopni co nejlépe využívat všechny vstupy. Půda však není jediným limitovaným zdrojem potřebným k výrobě potravin, krmiv a paliv. Hodnocení rostlinné produkce ve vztahu k celému souboru vstupů a zdrojů využívaných při rostlinné výrobě pomůže najít lepší způsoby pěstování a umožní zákazníkům, aby farma fungovala podle zásad udržitelného zemědělství. Kromě aplikace řady technologií a integrované strategie bude Syngenta spolupracovat s pěstiteli, kteří používají produkty Syngenty každý den. Zvláštní péče má být věnována drobným zemědělcům, kteří mají největší předpoklad ke zvýšení produktivity i životní úrovně. Dosáhnout toho má pomocí vybudování sítě asi 850 referenčních farem. Všechna data se vstupy a výstupy se sbírají a analyzuje je nezávislá organizace. Model Nucoffee v Brazílii podporuje udržitelnou výrobu kávy, sleduje vstupy a výstupy a navíc přináší až o 50 % vyšší příjmy pro pěstitele. „Hlavně pro podmínky střední Evropy společnost vyvíjí koncept hybridního ozimého ječmene – Hyvido, který má též potenciál dosahovat výnos o 20 % vyšší než současné šlechtitelské technologie používané v obilninách,“ dodal Ing. Luboš Kol, generální ředitel společnosti Syngenta pro Českou a Slovenskou republiku. Zachránit více zemědělské půdy Dalším úkolem je zlepšit úrodnost deseti milionů hektarů zemědělské půdy, které hrozí degradace. Přeměna neúrodné půdy na úrodnou trvá v přírodě stovky let. Špatná péče o půdu ji vystavuje větru,

dešti a erozi, takže miliony hektarů nejsou úrodné. Každý rok svět ztrácí výměru půdy, na které by se mohlo vypěstovat 20 milionů tun obilí a asi 40 % stávající zemědělské půdy je již vážně degradováno. Zvyšování povědomí o této problematice a podpora řešení ochrany půdy jsou rozhodující pro udržitelné zemědělství. Syngenta pomáhá pěstitelům zvýšit úrodnost půdy a její trvalou udržitelnost díky obdělávání půdy, střídání plodin, pěstování trvalých porostů, lepšímu hnojení a strategii na ochranu plodin. Hlavním cílem je pečovat o půdu a minimalizovat její narušení. Projekty na záchranu půdy probíhají například v Maďarsku, kde se vyskytují rekordní srážky v kombinaci s velkým suchem a pěstitelé musí hledat způsoby, jak půdu chránit. Systém Contivo jim díky optimálnímu zpracování půdy a použité technice pomáhá nechat alespoň 30 % z loňských zbytků plodin na povrchu půdy, což přispívá k ochraně zdraví půdy při zachování vysokých výnosů. Rozkvět biodiverzity Třetím závazkem společnosti Syngenta je zvýšit biologickou rozmanitost na pěti milionech hektarů zemědělské půdy, zejména v oblastech, jako jsou hranice polí a ochranná pásma. Syngenta má asi 50 projektů ve více než dvaceti zemích. V roce 2014 tyto programy ovlivnily téměř 700 000 ha zemědělské krajiny. Příkladem je Stream Restoration Project Prince Edward Island v Kanadě (oblast, kde se pěstuje nejvíce brambor, zajímavá je červenými písčitými půdami), který má snížit erozi půdy výsadbou pásů vegetace podél polí a vodních cest. Projekt pomáhá zemědělcům při zavádění postupů, které podporují biologickou rozmanitost a trvalou udržitelnost půdy. Program byl zahájen v roce 2012 a vysadilo se díky němu více než 21 000 stromů a keřů a obnovilo více než čtyřicet kilometrů vodních toků. Dalším příkladem je projekt Pastva pro včely, v rámci kterého společnost vyvíjí kvetoucí směsi, které pomáhají opylovačům v zemědělské krajině. Pomoc drobným zemědělcům Drobní pěstitelé jsou rozhodující pro zajištění světové potravinové bezpečnosti, a přesto často čelí nízkým výnosům a vysokým finančním rizikům. Čtvrtým závazkem společnosti Syngenta je umožnit více než dvaceti milionům drobných zemědělců zvýšit produktivitu o 50 %. S podporou Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (United States Agency for International Development, USAID) získají pěstitelé prostředky a know-how pro zvýšení produktivity a příjmů při zachování dlouhodobého potenciálu jejich země. Projekt Frijolnica byl založen v Nikaragui a ukazuje drobným zemědělcům, jak zvýšit výnosy prostřednictvím lepších zemědělských postupů, jaké používat přípravky na ochranu rostlin a jak lépe hospodařit s vodou a půdou. Program pomáhá rovněž pěstitelům získat přístup k úvěrovým službám, které jsou rozhodující pro financování jejich podnikání. Mnoho pěstitelů angažovaných v tomto programu již zdvojnásobilo své výnosy, což řadu z nich vyvedlo z chudoby. Bezpečné používání přípravků Na akci také zaznělo, že Syngenta sdílí odpovědnost za zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví v zemědělství. To platí zejména pro drobné zemědělce v rozvojových zemích, kde často chybí přístup k poradenství o efektivním, zodpovědném a bezpečném používání přípravků na ochranu plodin. Zemědělství je druhým největším světovým zdrojem pracovních míst, často jde o těžkou práci v náročných podmínkách po dlouhou dobu. Předposledním závazkem společnosti Syngenta je vzdělat 20 milionů zemědělských pracovníků o bezpečnosti práce, zejména v rozvojových zemích. Tréninkové programy mají zvýšit povědomí o rizikách i způsobech, jak jim zabránit. Péče o každého pracovníka Posledním, šestým závazkem společnosti Syngenta je usilovat o spravedlivé pracovní podmínky pro každého pracovníka v rámci celé sítě dodavatelského řetězce. Dodavatelský řetězec musí splňovat nejvyšší etické standardy, zejména v rozvojových zemích (zákaz práce dětí), a nabízet pracovníkům spravedlivé a atraktivní pracovní podmínky, které navíc pomohou zastavit populační přesun do měst, což v současné době ohrožuje snahy o zvýšení produkce. ?

*** Klíčové informace ? ? Společnost Syngenta představila v Bruselu svůj plán dobrého růstu (Good Growth Plan). ? Plán dobrého růstu je závazek společnosti Syngenta, která si do roku 2020 stanovila splnit šest konkrétních cílů. ? V plánu je šest závazků, které chce Syngenta splnit díky spolupráci s pěstiteli, vládami, nevládními organizacemi a ostatními, kteří sdílejí tento program. Foto popis| V rámci workshopu se řešily aktuální otázky Foto Jana Pančíková Foto popis| Cílem společnosti Syngenta je zvýšit průměrné výnosy hlavních světových plodin o 20 % bez použití další půdy, vody nebo vstupů Foto Jana Pančíková Foto popis| Potřeba produkovat více potravin je akutnější než kdy jindy Foto autor| Foto Jana Pančíková

ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 18.5.2015

Zemědělec str. 48 Zemědělský servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zahraniční ceny Vývoj cen průmyslových výrobců brojlerů ve vybraných státech EU (Kč/100 kg) Země Týden do 29. 3. 5. 4. 12. 4. 19. 4. 26. 4. 3. 5. Česká republika 4 961 4 966 4 982 4 983 4 952 4 984 Evropská unie 5 156 5 220 5 216 5 167 5 146 5 128 Německo 7 099 7 158 7 123 7 185 7 187 7 190 Polsko 3 559 3 677 3 715 3 344 3 166 – Slovensko 4 711 4 892 4 807 4 981 4 984 4 915 Maďarsko 4 327 4 341 4 357 4 392 4 319 4 193 Poznámka: Ceny průmyslových výrobců na reprezentativních trzích u brojlerů 65 %, to je oškubaných, vykuchaných, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a svalnatého žaludku. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj cen zemědělských výrobců prasat ve vybraných státech EU (Kč/100 kg jateč. hm.) Země Týden do 29. 3. 5. 4. 12. 4. 19. 4. 26. 4. 3. 5. Česká republika 3 805 3 816 3 802 3 794 3 867 3 883 Evropská unie 3 864 3 888 3 895 3 981 4 030 3 966 Německo 3 948 3 963 4 018 4 151 4 175 4 064 Polsko 3 928 3 946 3 969 4 080 4 112 3 957 Rakousko 4 095 4 078 4 047 4 086 4 156 4 070 Dánsko 3 544 3 557 3 539 3 644 3 721 3 722 Poznámka: Ceny zemědělských výrobců na reprezentativních trzích u prasat tř. E. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI ? Plodinová burza Ceny vybraných komodit – obchody promptní za období od 28. 4. do 12. 5. 2015 (www. pbb. cz)7 Komodita Cena (Kč/t, bez DPH) parita FCA změna (%) parita DDP změna (%) Pšenice potravinářská 4 318 1,22 4 500 0,17 Pšenice krmná 3 832 2,14 3 907 2,38 Ječmen sladovnický 4 335 –1,24 4 432 –0,26

Ječmen krmný 3 495 1,93 3 563 2,86 Žito 3 697 0,46 3 785 1,09 Kukuřice 3 360 –0,97 3 444 –0,42 Hrách krmný 4 428 1,61 4 585 1,38 Řepka olejka 9 610 0,12 9 743 0,21 Jde o ceny z realizovaných obchodů členů burzy a respondentů. Nejde o kotované ceny. Obchody promptní – s dodávkou do 30 dnů. Parita FCA – místo, kde bude zboží dodáno do péče dopravce určeného kupujícím, dopravu hradí kupující. Parita DDP – místo, do kterého má být zboží dodáno, ujednané místo určení – dopravu hradí prodávající ? Agroodbyt Dosažené ceny odbytových organizací v Agroodbytu v 19. týdnu 2015 Komodita Cena (Kč/t, bez DPH) parita FCA Pšenice potravinářská 3 900–4 100 Pšenice krmná 3 600–3 800 Ječmen sladovnický 4 000–5 000 Ječmen krmný 3 300–3 400 Řepka ozimá 9 300–9 500 Kukuřice 3 100–3 500 Mák 48 000 ? Světové trhy Vývoj cen brambor na burze Eurex (Kč/t) Druh Termín Týden do 5. 4. 12. 4. 19. 4. 26. 4. 3. 5. 10. 5. Brambory na hranolky listopad červen duben 2016 2015 2015 1 4 2 515 021 919 1 3 2 177 888 793 1 4 2 182 013 913 1 3 2 126 954 800 1 4 2 317 032 798 1 3 2 178 919 795 Poznámka: European Processing Potatoes Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: Eurex Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj termínových cen sušeného odstředěného mléka na burze Eurex a v Chicagu (Kč/kg) Burza, termín Týden do 5. 4. 12. 4. 19. 4. 26. 4. 3. 5. 10. 5. Eurex Květen 2015 53,01 52,65 53,27 52,58 52,61 51,74 Červen 2015 56,13 52,02 53,27 52,85 52,80 52,07 Červenec 2015 52,33 52,02 52,85 52,85 52,47 52,75 Chicago Květen 2015 56,64 55,69 55,09 56,15 52,58 51,87 Červen 2015 58,82 57,10 56,58 58,44 56,62 54,19 Červenec 2015 60,10 59,53 58,83 60,14 58,21 57,71 Poznámka: Non- fat Dry Milk Futures/ Skimmed Milk Powder Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: Eurex, CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI ? Jatečná zvířata Ceny jatečných zvířat (JUT, EUR/ 100 kg, 18. týden 2015) Země Prasata (E) Mladý skot Krávy Jalovice (R3) (R3) (R3) Česká republika 141,50 329,8 260,9 272,1 Dánsko 135,62 395,6 338,1 379,9 Německo 148,07 380,5 339,4 375,3 Irsko 147,34 402,6 370,0 421,0 Francie 136,00 365,0 391,0 402,0 Itálie 143,20 383,3 287,6 395,4 Litva 152,45 275,2 244,8 240,5 Maďarsko 148,63 – 177,4 –

Nizozemsko 129,17 345,6 338,6 308,5 Rakousko 148,30 380,3 306,4 360,6 Polsko 144,20 326,8 284,4 319,5 Slovensko 145,35 338,2 231,3 267,7 Velká Británie 180,79 444,8 377,1 468,7 Průměr EU-28 144,51 374,6 359,0 397,6 Zdroj: Generální ředitelství zemědělství a rozvoje venkova Evropské komise ? Maso Denní šetření nákupních cen jatečných zvířat (vybrané podniky) Komodita 6. 5. 7. 5. 8. 5. 11. 5. 12. 5. Prasata tř. j. S, E, U, JUT za studena (Kč/kg) 37,91 37,84 svátek 37,56 37,67 Prasata tř. j. S, E, U v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 29,50 29,45 svátek 29,23 29,32 Býci tř. j. S, E, U, R, JUT za studena (Kč/kg) 88,86 90,33 svátek 88,81 87,28 Býci tř. j. S, E, U, R v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 48,82 49,63 svátek 48,80 47,96 Poznámka: JUT (jatečně upravené tělo) – orientační přepočtové koefi cienty: prasata: cena JUT za studena/ 1,285 = cena v živé hmotnosti býci: cena JUT za studena/ 1,82 = cena v živé hmotnosti. Ceny jsou bez nákladů na dopravu a bez DPH. Zdroj: TISČRSZIF Ing. Monika Trnková,TISČRSZIF ? Obilí Ceny zemědělských výrobců obilí v 19. týdnu 2015 (Kč/t, SZIF) Cena Pšenice potravinářská Průměrná 4 559 Maximální 4 932 Minimální 4 400 Poznámka: Ceny jsou včetně nákladů na dopravu a bez DPH. Pramen: TISČRSZIF Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců jatečných býků z podniků sledovaných SZIF (průměrná cena bez DPH a nákladů na dopravu vždy v úterý daného týdne) Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců jatečných prasat z podniků sledovaných SZIF (průměrná cena bez DPH a nákladů na dopravu vždy v úterý daného týdne) Foto popis|

zpravy.tiscali.cz Zeman poučil studenty o alkoholu a kvalitních párcích zpravy.tiscali.cz str. 0 Zprávy / Aktuality pal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.5.2015

zpět Prezident Miloš Zeman při čtvrteční návštěvě Jeseníku bavil učitele a studenty střední gastronomické školy, kteří jej zahrnuli svými masovými výrobky. Zeman si pochvaloval především párky a tlačenku. Přitom se pustil do kritiky firem, které na mase v uzeninách šetří. Žádnou konkrétní ale neuvedl. Se studenty potom rozebíral různé druhy alkoholu. Kvůli přípravě pochutin pro prezidenta si museli zdejší studenti přivstat. "K snídani jsem si dal váš párek a poté jsem ochutnal vaši tlačenku. Vy ještě procházíte fází, kdy do učňovských párků ještě dáváte maso. Protože jsou firmy, nebudu je jmenovat, o jejichž párcích platí slova pana faráře: bratři a sestry, tyto párky můžete jíst i v postních dnech, tam žádné maso není. Blahopřeji vám k tomu, že vyrábíte párky, které se nesmí jíst v postních dnech," vzkázal studentům Zeman. Během první a jediné debaty se studenty během návštěvy Olomouckého kraje zajímal žáky ze Střední školy gastronomie a farmářství v Jeseníku Zemanův pohled na zavedení eura,

nepřizpůsobivé lidi, ale i na samotný alkohol. "Já rozeznávám alkoholy jen dvou typů, dobré a špatné. Přiznávám se, že kdysi jsem pil becherovku, dokonce mi říkali mistr becherovka. Pak jsem dostal stařeckou cukrovku a nyní jsou mi všechny pokrmy i nápoje obsahující cukr téměř úplně odepřeny. Slivovice žádný cukr neobsahuje," řekl prezident. Prezident bude v Olomouckém kraji do pátku. Během čtvrtka má v plánu ještě návštěvu jesenické nemocnice a setkání s obyvateli Jeseníku. V pátek svou návštěvu ukončí návštěvou v lázních Velké Losiny a v Šumperku, kde je plánovaná i závěrečná tisková konference.

URL| http://zpravy.tiscali.cz/zeman-poucil-...-o-alkoholu-a-kvalitnich-parcich-251072

Zrcadlo Kontroly přinášejí výsledky Zrcadlo str. 1 Titulní strana abé Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 15.5.2015

zpět V celé České republice odhalili inspektoři Státní veterinární správy od začátku ledna v provozovnách stravovacích služeb více než 300 akcí se závadou, v rámci kterých bylo zjištěno přes tisíc prohřešků. Podíl kontrol se závadou tak dosáhl zhruba 14 procent a je více než trojnásobně vyšší než u kontrol v dalších dozorovaných podnicích. Inspektoři Krajské veterinární správy pro Jihomoravský kraj ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí Jihomoravského kraje například provedli dne 22. dubna kontrolu kuchyně, skladu u kuchyně a dalších provozních prostor restaurace Motorestu Panorama v Bučovicích-Vícemilicích. Kromě padající omítky, špíny, pavučin a myšího trusu odhalila kontrola více než 5 kg masa s prošlým datem použitelnosti a dále zhruba 65 kg masa bez označení a dokladu o původu masa. „Veterinární inspektoři nařídili provozovateli podle veterinárního zákona neškodné odstranění živočišných produktů a následně předložení dokladu od asanačního podniku o převzetí vedlejších živočišných produktů k likvidaci," uvedl Mgr. Petr Pejchal, tiskový mluvčí Státní veterinární správy. Do hledačku vetrmařu se po několika naprosto otřesných zkušenostech dostávají především prodejny potravin a bistra vietnamských provozovatelů. Uzavřeli hned několik takovýchto provozoven napříč celou republikou. Provozovatelé nejen že nedbali legislativních předpisů pro prodej potravin, ale nedodrželi ani základní hygienické podmínky v prodejních prostorách. „Za porušení zákona 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích (povinnost skladovat potraviny v prostorách a za podmínek, které umožňují uchovat jejich bezpečnost; zákaz uvádět na trh potraviny s prošlým datem použitelnosti; povinnost neprodleně vyřadit z dalšího oběhu potraviny neznámého původu) lze provozovateli uložit pokutu až do výše 50 milionů korun," doplňuje mluvčí Petr Pejchal. Hlavním cílem kontrolní činnosti veterinární správy je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví v celém potravinovém řetězci, počínaje zemědělskou prvovýrobou, přes zpracování, přepravu a skladování po prodej živočišných produktů. Jde zejména o péči o zdravotní nezávadnost živočišných produktů a krmiv. Právě proto nyní Státní veterinární správa dává možnost každému se přesvědčit o rozsahu a účinnosti státního veterinárního dozoru. Na webové stránce http: //eagri.cz/public/web/svs/portal pod odkazem „výsledky kontrol" se lze dozvědět o závadách, které zjistili úřední veterinární inspektoři v potravinářských podnicích a prodejnách, již spadají do kompetence Státní veterinární správy. Každý se může přesvědčit o transparentnosti státního veterinárního dozoru a může si udělat obrázek o tom, jak ve světle stále nových potravinových skandálů, v zahraničí vypadá situace v ČR. /abé/ Foto popis|

Žena a život

Vezeme vám SKVĚLÉ JÍDLO 13.5.2015

Žena a život str. 100 Gurmáni v autě

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Naše kulinární redaktorka Zdeňka Skokanová Němcová vyrazila po stopách food trucků. Cesta ji zavedla do Paříže, kde pochoutky, které moderní restaurace na kolečkách nabízejí, nejen ochutnávala, ale po boku zkušených kuchařů se podílela i na jejich přípravě. Pojďme, vyrazíme spolu do ulic! Užijeme si dlouhý teplý den v životem tepajícím městě a pak se někde dobře najíme. Vynecháme tentokrát všechny restaurace i bistra a postavíme se do hladové fronty před food truck. Kde že to budeme stát? Přece před autem plným dobrého jídla. Představte si, že na místě, kde hledáte útulnou hospůdku, najednou zastaví velké auto. Zaparkuje, během pár minut rozloží výdejní pult a uvnitř to začne fungovat jako v opravdické kuchyni. Cinkají tu pánve, syčí a voní čerstvě připravené dobroty. Ale pozor. Nejde o žádný čtyřkový bufet s párky a langoši. Na jídle z food trucku si pochutnáte jako na lahůdce ze skvělé restaurace. Díky tomu, že jsou mobilní, se můžou přesouvat na místa, kde je právě hodně hladových strávníků. Co se v nich vaří, záleží na vybavení vozu a fantazii provozovatele. Food truck může přivézt na roh vaší ulice excelentní burgery, asijské rychlovky, mexické superpálivé tacos i znamenité steaky nebo pizzu křupavou a lahodnou jako od pizzaře v Neapoli. Food truck může jídlo na ulici povýšit na jedinečný zážitek. Díky tomu se z food trucků – kuchyní na kolečkách – stal jeden z velkých trendů současné gastronomie. Narozen v Americe Poprvé prý napadlo postavit kuchyň na kolech právě Američana. Texasan Charles Goodnight prodával ze svého krytého vozu občerstvení těžce pracujícím dělníkům už kolem roku 1860. Na konci 19. století food trucky běžně sytily pracanty na stavbách nebo nabízely občerstvení v nočních amerických velkoměstech. V Americe mají dokonce asociaci Southern California Mobile Food Vendors, která sdružuje desítky provozovatelů food trucků. V Americe byl také natočen nejlepší film o šéfkuchaři, který si splnil svůj sen a začal vařit ve vlastní pojízdné restauraci. Kultovní film Chef je neskutečná jízda. Až ho uvidíte, zatoužíte, aby se ve vaší ulici alespoň občas objevil auťák s takhle skvělým šéfkuchařem. S francouzskou elegancí Nečekali byste to, ale i v Paříži plné natřískaných bister s velmi dobrou kuchyní zaznamenávají v posledních letech pojízdné restaurace opravdový módní boom. Naladila se na něj i francouzská automobilka Peugeot a vyjela do světa se svou grandiózní restaurací na kolečkách. Značka Peugeot a jídlo k sobě odedávna patří. Už od svého vzniku je jedinou značkou na světě, která vyrábí předměty určené ke stolování, jako jsou kultovní mlýnky na pepř a sůl, a současně navrhuje a vyrábí různé druhy dopravních prostředků. Jejich food truck výstižně pojmenovaný Le Bistrot du Lion (Bistro U Lva) zaparkoval 14. dubna na festivalu Milan Design Week 2015 a poté přejede do francouzského pavilonu světové výstavy Expo 2015 v Miláně. V téhle kočovné restauraci čekají návštěvníky opravdové gastronomické zážitky, vždyť si také pro sestavení menu najal Peugeot talentovaného francouzského šéfkuchaře Svena Chartiera, který je majitelem vyhlášené pařížské restaurace Saturne a baru Le Clown, kam se dostanete jen na rezervaci dlouho předem. Já jsem si na pojízdnou restauraci Le Bistrot du Lion a jejího slavného šéfkuchaře počkala v centru Paříže. Sven mě naučil připravit luxusní francouzký burger, což byla hračka, protože kuchyně je vybavená přímo profesionálně – jsou tu grilovací tály, lednice i dřez. A výsledek? Náš společnými silami připravený burger byl naprosto vynikající! Popelka v Čechách Ani naše města nejsou trendem food trucků úplně nepolíbená, ale jejich množství by se dalo spočítat na prstech jedné ruky, a většinou se jedná o dost nestálé projekty. Majitelé té hrstky okolečkovaných restaurací sází na akce, jako jsou trhy a rozličné festivaly. Někteří parkují kolem poledne v místech s hustou sítí kanceláří, jejich zákazníky totiž tvoří ti, koho přestaly bavit kantýny a hospody. A kde je najít? Abyste to zjistili, musíte být fandou sociálních sítí. Co bude dobrého k jídlu a kde budou ten den stát, totiž food truckaři oznamují přes Facebook a Twiter. Tam také sbírají své

fanoušky. * JE DOBRÉ VĚDĚT Food truck („fůd trak“) je auto vybavené jako restaurace. Pohybuje se městem a nabízí lahůdky, které si odnesete kt domů, do práce nebo d na piknik. Burgery z bister na kolečkách jsou většinou vypiplané na excelentní lahůdky. PAŘÍŽSKÝ BURGER Z PEUGEOT FOOD TRUCKU * NA 4 PORCE POTŘEBUJETE: 600 g jehněčího masa, 250 g creme fraîche, 1/4 lžičky mletého římského kmínu, 1 lžíci nasekaného zeleného koriandru, 4 briošky, sůl, pepř; na salát: směs zelených listů (římský salát, šťavel, mizuna, kopr) 1Jehněčí maso osolte a opepřete. Zabalte ho pevně do potravinářské fólie. V hrnci zahřejte vodu na 60 °C. Maso ve fólii do ní vložte, zaklopte a vařte 8 hodin. Pak ho nechte vychladnout a nakrájejte na kousky. 2Creme fraîche smíchejte s římským kmínem a nasekanými lístky koriandru. Briošky rozkrojte a obě strany potřete ochuceným krémem. Položte na ně natrhané římské listy a velkou vrstvu kousků masa. Zaklopte do burgerů. Podávejte se zeleným salátem. KDE U NÁS HLEDAT RESTAURACE NA KOLEČKÁCH Nejčastěji je najdete v pražských ulicích, mimo ni většinou na festivalech a letních venkovních akcích. CHEFPARADE Vaří výborné krevetové krokety steaky. Počkejte si na ně v úterý kolem poledne na pražském Andělu a v pátek v Karlíně. Více na http://www.chefparade-foodtruck.cz. DISH TRUCK Food truck vyhlášené vinohradské hamburgrárny Dish objížděl hlavně Vinohrady. Letos bude 23. 5. v Praze na Rumfestu, informace o akci na http://www.rumfest.cz. FOOD SPOT Ještě loni náklaďák s tex mex dobrotami putoval v době oběda mezi Holešovicemi, Andělem, Chodovem a Pankrácí. Více informací na http://www.foodspot.cz. CRUSH STREET FOOD Skvělé burgery prodávají každý čtvrtek na Jiřáku v Praze. Ulovíte je i 6. 6. v Písku na Biketime. Seznam akcí, na nichž nebudou chybět, najdete na http://www.crush.cz. Foto popis| Bistrot du Lion tvoří prostory pro přípravu jídla, kavárenská část a místo pro hosty. Navíc tu má svou platformu DJ, kolem něhož se jí i tančí. Foto autor| FOTO: ANKE POLITT (1), JAROSLAV VAVERA PRO PEUGEOT(5), STOCKFOOD (1), ARCHIV ŽŽ A ARCHIV FIREM.

© 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

Prezident Agrární komory: Nekupujte nejlevnější jídlo 1. Značka Klasa stojí stamilióny, kvalitu ale nezaručuje 2

Recommend Documents