UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie
PREZENTACE STEREOTYPŮ SPOJOVANÝCH S „TYPICKÝM ROMSTVÍM“ V INTERNETOVÝCH MÉDIÍCH PRESENTATION OF STEREOTYPES ASSOCIATED WITH TYPICAL OF ROMA CONCEPT IN INTERNET MEDIA Bakalářská diplomová práce
Lenka Míčková
Vedoucí bakalářské práce Mgr. Zdeňka Slámová
Olomouc 2015
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila.
V Olomouci dne 25. 3. 2015 _______________________ Lenka Míčková
Poděkování: Na tomto místě bych chtěla poděkovat své rodině, že za mnou stála po celou dobu mého studia a velmi mě podporovala. Děkuji. Děkuji také vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Zdeňce Slámové za její ochotu, trpělivost a cenné rady, které mi poskytovala po celou dobu psaní mé práce.
Obsah Úvod .............................................................................................................................6 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................9 1
2
Romové ..............................................................................................................9 1.1
Kdo je to Rom? .........................................................................................9
1.2
Původ Romů ........................................................................................... 11
1.3
Dějiny českých Romů ............................................................................. 12
Stereotypy ........................................................................................................ 15 2.1
Co jsou to stereotypy? ............................................................................. 15
2.1.1 Negativní a pozitivní stereotypy .................................................................. 17
3
4
2.2
Stereotyp versus předsudek ..................................................................... 18
2.3
Stereotypy spojované s Romy.................................................................. 20
Média jako sociální konstrukt reality ................................................................ 23 3.1
Sociální konstrukce reality ......................................................................23
3.2
Média ......................................................................................................24
3.3
Prezentace Romů v médiích .................................................................... 26
Shrnutí teoretické části ..................................................................................... 27
EMPIRICKÁ ČÁST .................................................................................................... 28 5
Výzkumný cíl ................................................................................................... 28
6
Metodologie ..................................................................................................... 29
7
6.1
Kvantitativní výzkum .............................................................................. 29
6.2
Obsahová analýza.................................................................................... 29
Hypotézy ..........................................................................................................31 7.1
Operacionalizace hypotéz ........................................................................ 31
8
Výzkumný vzorek ............................................................................................ 34
9
Kontext výzkumu ............................................................................................. 37
10
Analýza ............................................................................................................ 39 10.1
Analýza článků. ................................................................................... 40
10.1.1 Kriminalita ................................................................................................. 40 10.1.2 Diskriminace .............................................................................................. 42 10.1.3 Sociální situace ........................................................................................... 42 10.1.4 Politika ....................................................................................................... 44 10.1.5 Vzdělání ..................................................................................................... 45 4
10.1.6 Ostatní ........................................................................................................ 45 10.2
Lokalita ............................................................................................... 45
11
Výsledky hypotéz ............................................................................................. 48
12
Diskuse ............................................................................................................ 50
13
Shrnutí empirické části ..................................................................................... 51
14
Závěr ................................................................................................................ 52
Anotace ....................................................................................................................... 55 15
16
Seznam literatury a ostatních zdrojů ................................................................. 57 15.1
Literatura ............................................................................................. 57
15.2
Ostatní zdroje ...................................................................................... 59
Seznam příloh................................................................................................... 62 16.1
Tabulky ............................................................................................... 62
16.2
Grafy ................................................................................................... 62
5
Úvod
Albert
Einstein kdysi
řekl:
„Je
to
ale
smutná
epocha,
když je snadnější rozbít atom, než zničit předsudky.“ I když už je Albert Einstein několik let po smrti, tento jeho citát se stává čím dál tím pravdivější. Jak se později v mé práci dočtete, slova předsudky a stereotypy jsou výrazy podobného významu. Hlavní rozdíl je v tom, že stereotypy mohou mít jak negativní, tak pozitivní či neutrální charakter. Naopak předsudky jsou pouze negativní. Předsudky, či stereotypy má dnes úplně každý, a je velice těžké se jich vyvarovat. I autoři knih na toto téma je mají. V médiích jsou předsudky v každé zprávě, až si kolikrát ani neuvědomíme, že jsou to předsudky. Vidíme, slyšíme a říkáme je téměř pořád a všude. Nejčastěji jsou spojovány s jinou etnicitou, než je naše vlastní. Přisuzujeme vlastnosti celým skupinám podle jednoho jedince… Ačkoliv se má práce jmenuje „Analýza stereotypů spojovaných s typickým romstvím v internetových médiích“ v úvodu mé práce se věnuji zejména Romům. A to jak významu a původu tohoto slova, tak všeobecně i původu Romů. Touto kapitolou jsem začala z jednoho prostého důvodu, a to kvůli termínu „Rom“. Jak se sami dočtete, názvů pro tuto etnickou menšinu je opravdu hodně, a tak jsem na začátku musela objasnit, který pojem budu používat já a proč. Když ještě na chvíli zůstaneme u názvu mé práce, měla bych také vysvětlit pojem „typické romství“. Tento pojem je totiž plný stereotypů. Tyto stereotypy jsou pak brány jako samozřejmé, nebo „typické“ k dané skupině, a lidé je přijímají, aniž by si je ověřili. Ačkoliv je hojně užíván v médiích, na mě osobně působí tento termín velice hanlivě. Zahrnula bych pod něj všechny možné stereotypy (převážně ty negativní) týkající se Romů. V podstatě už slovo typické znamená jakýsi stereotyp, předsudek. 6
Jednou z kapitol, které jsem se také chtěla věnovat, ale nakonec jsem ji vyškrtla, je kultura Romů. Tato kapitola totiž byla jeden velký stereotyp. Ačkoliv to byly stereotypy vcelku pozitivní, napočítala jsem jich stovky. Existuje několik knih, které se zabývají tímto tématem. Vyzdvihují především romskou hudbu, tanec a tradice a také rodinu a vztahy v ní. Například Jakoubek se otázkou romské rodiny také zabývá. Zmiňuje se, že Rom by bez své rodiny neznamenal vlastně nic (Jakoubek in Kaleja, Knejp 2009). Podle něj: „Jádrem romské kultury a jejím největším specifikem je sociální organizace.“ (Jakoubek in Kaleja, Knejp 2009, s. 78). Kaleja dále Romy spojuje zejména s hudbou, kde sice vyzdvihuje vrozený talent (všech) Romů pro hudbu, tanec a hru na hudební nástroje, ale zároveň je označuje za „vykradače“ protože sami nic nového nesložili, ani nevymysleli, pouze to od někoho převzali. Také zde upozorňuje na fakt, že málokterý Rom umí psát, a je tedy obtížné jejich hudbu
vyhledat.
V neposlední
řadě
se
také
zabývá
romským
náboženstvím. Tvrdí, že Romové žádné víře nepodléhají, a že „Podstata romské víry je i dnes silně animistická, s výraznými prvky rituálního uctívání přírody, zejména živlů“ (Kaleja a kol. 2012, str. 48). Tyto stereotypy jsou však v dnešní moderní době dávno překonané a zdají se tedy nesmyslnými. Tvrzení, že nadpoloviční většina Romů, žijících na našem území neumí číst a psát, je v současné době nepravděpodobné. Další téma, kterým se v teoretické části zabývám, je sociální konstrukce reality. Ze sociologického hlediska je zde zajímavý pohled na média jako sociální konstrukt reality. Média nám předkládají svět takový, jaký oni chtějí. Říkají co je, a co není správné. Mají moc nás ovlivňovat a předkládat informace, kterým nasloucháme. A právě kvůli těmto „vlastnostem“ se budu médiím v teoretické části také věnovat. Zaměřím se právě na to, jakým způsobem nás ovlivňují hlavně v tématech spojovaných s Romy. A jakou hrají roli v našem pohledu na ně.
7
Média jsou prostředky masové komunikace, které mají za cíl nás informovat, pobavit, vychovávat, vzdělávat či přesvědčovat. Pod tyto prostředky patří všechna média, která mohou být masově reprodukována - tištěná, elektronická ale také třeba film (Palán [online]). „Masová média jsou považována za ustálené společenské instituce s vlastní svébytnou množinou pravidel a postupů, která je ale v celém rozsahu svých činností určována a omezována společností, v níž působí“ (McQuail 2002, str. 22). Internetová média jsem si vybrala ze dvou důvodů. Jedním z nich je, že informace na internetu jsou rychle dostupné, a to odkudkoliv. Internet nabízí velké množství informací, které se navíc stále aktualizují a doplňují, a proto nabízí studnu nikdy nekončících zdrojů ke zkoumání. Dalším důvodem jsou finance. Internetová média (většina) jsou zadarmo. V empirické části, kde se budu zabývat jednotlivými články o Romech a hledat v nich jednotlivé stereotypy - nejprve seznámím čtenáře se stanovenými cíli, záměrem a více přiblížím výzkumný vzorek. Také určím hlavní a dílčí hypotézy, na které se ve výzkumu pokusím nalézt odpověď. Výzkum v mé práci je kvantitativní, proto také vysvětlím základní principy tohoto typu výzkumu. Jako výzkumnou metodu
použiji
obsahovou
analýzu
dokumentu.
Přidanou
hodnotou mé práce je kvalitativní aspekt. Jedno z témat, vyskytující se v kontextu s Romskou problematikou, blíže rozvedu. Na základě grafů nebo tabulek budu prezentovat zjištěné výsledky. Za sociologický aspekt mé práce považuji především téma Romů. Romové jako etnická skupina jsou tématem častým, a je spojováno především s kriminalitou, ale také se sociální situací, sociálním vyloučením, dávkami, či diskriminací. Do těchto témat patří jednoznačně stereotypy, kde jsem se potýkala s velikým nedostatkem příslušné literatury. I z tohoto hlediska by se má práce mohla stát přínosnou.
8
TEORETICKÁ ČÁST 1 Romové 1.1 Kdo je to Rom?
Než se začneme zabývat otázkou Romů, jejich historie a kultury měli bychom si ujasnit rozdíl mezi pojmem Rom a Cikán. Spoustu autorů tyto pojmy vnímá jako synonyma. Problém v rozlišování těchto dvou pojmů nastal ve 20. století, kdy byl ve slově cikán vnímán rasový podtext. Základní definici tohoto slova můžeme i dnes nalézt v Oxford English Dictionary (2. Vydání, 1989). Tato definice zní: „Cikán…příslušník kočující rasy hindského původu (sami si říkají Romové), která se v Anglii objevila poprvé na počátku 16. století. Mají tmavou osmahlou pleť a černé vlasy. Živí se košíkářstvím, hádáním budoucnosti atd. Jejich jazyk (zvaný romština) je značně zkomolený hindský dialekt s velkým množstvím výrazů přejatých z různých evropských jazyků“ (In Fraser 1998, str. 2). V angličtině je používán výraz Gypsy, a nejnovějším výrazem je nyní Traveller. V roce 1967 se výraz Gypsy dostal k soudu, kde bylo usneseno, že tento výraz se vztahuje na „osobu, která vede kočovný život, nemá stálé zaměstnání a bydliště“ (Fraser 1998, str. 2). Tato definice však nemluví o etnické příslušnosti, tudíž by takto měla být označována každá osoba žijící kočovným životem, ale v realitě tomu tak není. Původní význam slova „Rom“ je doslova muž či manžel. Romové sami sebe často za „Romy“ neoznačují. Tento výraz je nejvíce rozšířen právě v Evropě. V jiných zemích je nazývají Cigány. Není v tom, ale nic hanlivého, je to dáno pouze zemí a řečí. Stejně jako nám říkají Češi, Czech nebo Bohemians. (Jakoubek 2004).
9
Podle autorů Hirta a Jakoubka máme 3 způsoby, jak můžeme vidět význam slova Rom. Těmito způsoby jsou: 1) Rom jako nositel romské kultury – zde je Rom vnímán jako někdo, kdo si osvojil a praktikuje hodnoty a normy určitého systému. Tento systém vnímáme jako romskou kulturu. 2) Romové ve smyslu sebeidentifikace. To znamená, že Romem je ten, kdo se za Roma považuje. 3) Rom, jako charakteristika připsaná zevnějšku. Tato třetí možnost je dnes nejčastější. Romem je zde ten, koho tak vnímá společnost. Například podle vzhledu, nebo podle chování, které společnost vnímá jako „romské“ (Jakoubek, Hirt 2006). S tímto rozdělením, a rovněž s předpokladem, že je dnes nejčastější právě třetí možnost, souhlasím. Z nových průzkumů ale vyplývá, že při sčítání lidu se k Romské národnosti přiznává jenom několik Romů. (Hůle, 2011 [online]). Můžeme však najít i jiné definice Romů. „Za Roma považujeme takového jedince, který se za Roma sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil, anebo je za Roma považován významnou částí svého okolí na základě skutečných
či
domnělých
sociálních)
indikátorů.
(antropologických,
Toto
vymezení
pojmu
kulturních
nebo
„Rom“
může
být vnímáno jako politicky nekorektní, zdůrazňuje však skutečnost, že právě připsané romství je jednou z hlavních příčin sociálního vylučování řady obyvatel zkoumaných lokalit“ (Gabal analysis & consulting 2006, str. 10). Podíváme-li se však do historie zjistíme, že „existují zřejmá a obecně přijímaná kritéria kdo je, a kdo není cikán.“ (Cohn 2009, str. 26). Sebevědomé cikánské skupiny, objevující se v Severní Americe jsou nazývány Romy. Tito Romové „hovoří vysoce flektivním indickým jazykem, který nazývají romanes…“ (Tamtéž, 10
str. 26). V Evropě se můžeme téměř v každé zemi setkat jak s Romy, tak s Cikány. Cikáni však svým počtem Romy značně převyšují. Ve Francii se můžeme setkat se třemi typy cikánů. Jsou jimi Romové, manušové a španělští cikáni. „Obecně řečeno působí manušové mnohem akulturovanějším dojmem než Romové. Ti jsou mnohem přátelštější k outsiderům a rozhodně je mnohem snazší s nimi navázat přátelský kontakt.“ (Tamtéž, str. 27). Cikánských skupin je po celém světě spoustu. Označují se vlastními názvy, odvozenými od místa původu, jazyku nebo kultury a také v závislosti na podobnosti Romům či Cikánům. Termín Cikán je však nejvíce užíván v Asii a v Indii (Cohn 2009). Já osobně považuji za nejlepší tu definici, kde je za Roma považován ten, kdo se tak sám vidí a mluví o sobě jako o Romovi. Nikdo nemá právo někomu přisuzovat příslušnost k etniku, natož pak zobecňovat a přisuzovat nějaké vlastnosti. Ve své práci budu užívat výraz Rom. Tento pojem byl roku 1971 uznán jako oficiální označení členů romského etnika. A je také nejméně negativně zbarvený pro české prostředí.
1.2 Původ Romů
Původ Romů je dodnes velmi nejasný. Hlavně proto, že schopnost číst a psát se Romové naučili mnohem později, nemohli tedy své dějiny zapsat. Téměř vše, co se o jejich historii ví, je tedy pouze to, co se předávalo ústně. Ani podle jejich jazyka nejsou badatelé schopni určit jejich původ (Cohn 2009). Romština má více variant, vztahujících se k regionům a rodům. Právě to donedávna znemožňovalo vytvořit kodifikovanou spisovnou verzi romštiny. Ještě před pár lety byla romština jazykem velmi málo rozvinutým, neliterárním a téměř vymřelým. Tato situace nastala
11
hlavně po roce 1989, kdy bylo cílem romskou kulturu vymýtit a Romy tak jazykově asimilovat. Bohužel se to povedlo, a spousta Romů svůj jazyk opustili a nadále opouští. V posledních letech se však romština znovu obnovuje. Vznikají nová literární díla, písně a básně psané v romštině, a na mnoha školách se rozvíjí obory zabývající se právě romským jazykem a kulturou (Kaleja a kol. 2012). První zmínka o Romech v Evropě pochází ze 14. století. Z toho lze usuzovat, že Romové žijí mezi Evropany již více než 600 let. Většina badatelů se shoduje, že předkové Romů přišli do Evropy z Indie. Romská kultura nebyla nikdy izolována, a právě proto je obtížné zjistit jejich původ. V jejich jazyce můžeme totiž vidět i prvky rumunského či řeckého jazyka a kultury. Mezi nepopiratelné důkazy, které potvrzují myšlenku o příchodu Romů z Indie, patří především romská řemesla. Kovářství, kotlářství, kovotepectví či práce se dřevem jsou původně indická řemesla. A právě tato řemesla jsou v naší historii spojována s Romy nejčastěji. Dnes už však tato řemesla u Romů zanikla. Za jediné původní Romské řemeslo se dodnes považuje provozování hudby (Kaleja a kol. 2012, Cohn 2009). Někteří vědci poukazují na fakt, že ne všichni Romové byli původně kočovníci. Ukazuje se, že zřejmě nebylo cílem vtrhnout do Evropy, protože byli vyhnáni. Cílem některých Romů bylo najít nové místo, kde se mohou usídlit a vykonávat své řemeslo (Kaleja a kol. 2012).
1.3
Dějiny českých Romů
První zmínka o Romech v českých zemích je zapsána již v Kronice české tzv. Dalimilově, a tedy v letech 1308 – 1314. Je zde zmínka o jakýchsi tatranských zvědech, kteří prosili o chléb a říkali: „Kartas boh“. Lidé je tedy začali nazývat Kartasové. Toto 12
slovní spojení je možno přeložit z romštiny a znamená to „Bůh učinil hlad“. Dnešní badatelé se tedy domnívají, že Kartasové byli prvními Romy.
Další zmínky o Romech jsou spojovány s loupežnictvím
a žebráctvím, za což byli i trestáni. V 16. století byl zaznamenán první pokus o vyhnání Romů zpět tam, odkud přišli. Toto vyhnanství je potvrzeno i mandátem císaře Františka I., který zakazuje Romům pobývat v Českém království. Takovýto protiromský mandát vydal i císař Rudolf II (Nečas 1997). V 18. a 19. století začínají vznikat romská jména. Mezi nejčastější romská příjmení patří Růžička, Vrba a Petržilka. V tomto období je také spoustu zmínek o trestání Romů. Nejčastějšími tresty jsou zde vymrskání, uříznutí ucha, oběšení či trest smrti mečem. (Nečas 1997). Ve 20. letech 18. století se vydávají pasy pracujícím Romům, nepracující Romové jsou na příkaz Marie Terezie vyhnáni za hranice. Je požadováno, aby se Romové vzdali svého kočovného života, svých pochybných řemesel a usadili se. Za Josefa II. přestali být Romové vypovídáni za hranice a vznikala první psaná díla a články o jejich životě a kultuře. V roce 1903 byla vydána opatření proti kočovnictví. Aby mohli Romové kočovat, museli mít platnou licenci o kočovnictví. Tyto
licence,
stejně
jako
Romové
samotní
byli pravidelně
kontrolovány. Bylo to hlavně z důvodu rostoucích krádeží. V první polovině 20. století se objevila žádost o vzdělávání romských dětí. Tuto žádost poslal neznámý Rom prezidentu T. G. Masarykovi. Žádosti bylo vyhověno a romské děti se vzdělávaly spolu s ostatními. České země se začaly více zabývat romskou otázkou. S rokem 1939 se však vše změnilo. S příchodem Němců začaly vznikat pracovní tábory, kam byli Romové posíláni. Na příkaz R. Heydricha bylo vytvořeno terezínské ghetto, odkud se už spousta Romů nevrátila. Z původních 4 870 Romů se do Čech vrátilo pouhých 583. V roce 1945 byl v ČSR schválen Košický vládní program (Nečas, 1997) „Ten zaručoval Romům rovná práva s ostatními občany a umožňoval jim rovnoprávné postavení ve společnosti i v práci“ (Nečas, 1997, str. 76).
13
Romové, kteří nepracovali, byli rozděleni na převychovatelné a neovladatelné. Ve druhé polovině 20. Století si ČSR vytyčila tři cíle. Chtěli
zlikvidovat
romské
osady
a
zajistit
Romům
byty.
Dále povinnou školní docházku pro romské děti. A za třetí povinnost všech romských mužů chodit pravidelně do práce. V tomto období se velmi rozvíjela romská beletrie. Romům začala být věnována pozornost, a na vysokých školách vznikaly obory, týkající se romského jazyka a kultury (Nečas 1997). Významným
rokem
je
rok
1971,
kdy účastníci
prvního
mezinárodního kongresu Romů v Londýně ustanovili etnonymum Rom jako oficiální název příslušníků romského etnika. Později v roce 1989 byl, díky představitelům Romské občanské iniciativy, tento název prohlášen za oficiální označení příslušníků romského etnika i v České republice (Sedláková 2007). V roce 1997 byl v televizi odvysílán muzikál „Cikáni jdou do nebe“, který způsobil velký zájem Romů přestěhovat se do Kanady. V Brně bylo vybudováno romské muzeum, připomínající historii Romů v Čechách i na Moravě (Nečas 1997).
14
2 Stereotypy 2.1 Co jsou to stereotypy?
Abychom se mohli zabývat otázkou Romů a stereotypů s nimi spojovanými, měli bychom si nejprve vysvětlit slovo stereotyp. Slovo stereotyp pochází z řečtiny a znamená to pevný, strnulý, neplastický (Malý sociologický slovník 1970). Slovo stereotyp je definováno jako „komplex představ, které mají
příslušníci
určitých
skupin
o
sobě
samých
nebo o příslušnících jiných skupin“ (Malý sociologický slovník 1970, str. 469). Stereotypy se mohou týkat i zaměstnání, národnosti, skupin osob, atp. Slovo stereotyp se často zaměňuje se slovem předsudek, a tyto dva výrazy jsou považovány za synonyma. Každý autor vnímá tuto problematiku jinak, ale rozdíly mezi těmito výrazy jsou tak nepatrné, že se zatím nepodařilo dostat je do podvědomí lidí, jako dvě odlišná slova (Geist 1992). Například G. W. Allport se zabývá jak předsudky, tak stereotypy. Tímto tématem se však budu více zabývat později. „Významným
faktorem
při
vytváření
stereotypů
je zobecňování“ (Geist 1992, str. 454). Právě zobecňování je klíčovou „vlastností“ stereotypů. Vznikají různé „pověsti“ o lidech, skupinách lidí, etnických skupinách…a my jim slepě důvěřujeme, aniž bychom se zabývali samotnými jedinci v dané skupině (Geist 1992). „Častým
opakováním
široce
sdílených
předsudečných
formulí typu Romové kradou, Vietnamci neplatí daně, Ukrajinci jsou mafiáni apod., dochází k tomu, že i kriticky myslící člověk přestává vnímat meze „platnosti“ těchto výroků. Začne tedy interpretovat tyto výroky podle principu: Každý Rom krade, každý Vietnamec dělá daňové úniky atd., přestože tento způsob uvažová 15
ní by v jiných případech označil za zjevně absurdní“ (Buryánek, str. 1[online]). Tato zobecňování nám totiž pomáhají v pohledu na svět. Usnadňují nám orientaci ve světě, urychlují naše myšlení a posuzování různých objektů v sociálním světě a uspořádávají realitu do nám pochopitelných částí (Weinerová, 2014). „Stereotypy jsou zdrojem celé řady poruch, kolizí a konfliktů jak uvnitř sociálního útvaru, tak mezi různými sociálními útvary“ (Geist, 1992, str. 454). Tyto konflikty, kolize a poruchy mohou vést až k silné agresi, válkám nebo rozpadu samotných sociálních útvarů. (Tamtéž 1992). Podle Geista však není stereotyp produktem přímé zkušenosti individua. Je přenášen z generace na generaci a je udržován tradicí (Geist, 1992). Slovo stereotyp zavedl americký žurnalista Walter Lippmann. Poprvé jej užil ve své knize Public opinion (1922), ve které se zabývá problematikou cenzury, pravdy skrývané před lidmi a právě stereotypy. Podle něj je stereotyp „rigidní mentální obraz a víry určují cí chápání lidí, předmětů a událostí“ (Šimůnek [online]). Dle jeho názoru předchází stereotyp rozumu. Nehodnotí stereotypy negativně, pouze kritizuje jejich zneužívání v politické sféře. (Tamtéž [online]). Lucie Uhlíková shrnula všechny typické charakteristiky, pojící se ke stereotypům. Podle ní můžeme vnímat stereotyp jako soud (negativní nebo pozitivní), který je spojován s přesvědčením. Původ stereotypu je sociální, k jedinci je přenášen jako názor, který prosazuje rodina, masmédia, uznávané autority, atp. Stereotypy jsou emočně zatížené, ať už pozitivně či negativně. Stereotypy odporují prvkům reality, nebo s nimi souhlasí jenom částečně. Obsahem však vždy působí věrohodně. Jsou poměrně stabilní, neboť se neopírají o opravdovou zkušenost, ale pouze o její zprostředkování. Mají iracionální charakter, a jsou tedy odolné vůči logickým argumentům. Jsou jedním z nejdůležitějších prvků společenského vědomí, podnětů
16
k sociálnímu dění, politické propagandy a struktury ideologií. (Uhlíková 2005 in Weinerová 2014). Stereotypy jsou rigidní a odolné vůči změnám, a to ze tří důvodů. Prvním důvodem je, že lidé si vytvářejí realitu, která je v souladu s jejich očekáváním. Můžeme to nazvat jakýmsi sebenaplňujícím proroctvím. Lidé vyhledávají důkazy, které jim jejich očekávání potvrdí. Dalším důvodem je, že než aby se lidé dostali do konfliktu kvůli odlišným názorům, raději jej odsunou stranou. A za třetí je pro lidi pohodlnější důvěřovat tomu, co říkají ostatní, než aby vyhledávali pravdu (Weinerová 2014)
2.1.1 Negativní a pozitivní stereotypy
Jak bylo již řečeno výše, stereotypy mohou mít pozitivní, negativní
či neutrální
charakter.
Pod
negativními
stereotypy
si můžeme představit takové stereotypy, které negativně ovlivňují náš pohled na určitou skupinu lidí. Oproti tomu pozitivní stereotyp, ovlivní naše vnímání pozitivním směrem. (Např. Němci jsou čistotní a ochotní). (Buryánek [online]). Neutrální stereotypy, které by neměly ani urážet nebo vychvalovat, a měly by být tedy obsaženy například v médiích, jsou velmi těžce určovány. Za takový stereotyp můžeme brát například: „Žena má být v kuchyni“. Takový stereotyp může ženu urazit, ale na druhou stranu to znamená, že ženy umí vařit, což je pochvala. Co se týče Romské tématiky, v empirické části se budu zabývat, s jakými stereotypy se nejčastěji setkáváme v internetových médiích. Pokusím se zjistit, zdali se jedná o stereotypy pozitivní, negativní, či neutrální.
17
2.2 Stereotyp versus předsudek
„Jednou ze zvláštností multietnické a multikulturní reality světa je to, že v ní hrají významnou roli předsudky a stereotypy. Jsou to představy, názory a postoje, které určité skupiny lidí chovají k jiným skupinám nebo k sobě samým (autostereotypy). Tyto názory a postoje jsou neměnné, přenášené mezi generacemi a obtížně odstranitelné. Předsudky a stereotypy mají silný emocionální náboj, zatímco racionální obsah v nich může být potlačen“ (Geist 1992, str. 36). Lidé mají sklon se separovat. Drží se známých skupin lidí, kde je nemůže nic překvapit. Znají témata konverzace a nehrozí tedy, že by je něco nemile překvapilo, či ohrozilo. Je to pro ně pohodlnější, nemusí se totiž namáhat myšlením. Právě díky tomu vzniká kategorizace. Kategorie vznikají z předčasného úsudku, a podle Allporta mají pět charakteristických znaků. Prvním znakem je, že si utváříme a formulujeme informace o určitých jevech a těmi se potom řídíme. Dalším znakem je, že se snažíme jakoukoli situaci vysvětlit těmito informacemi, které známe z předešlých situací, to děláme právě proto, že je to pro nás pohodlnější. Mezi další znaky patří, že díky kategoriím, můžeme rychleji a snadněji identifikovat objekty. Čtvrtým znakem je to, že kategorie nám nejen představuje fakta, ale dává jim i jistý význam, který v nás vyvolává pocity. Tyto pocity máme potom s těmito objekty spojené. Za poslední znak považuje poznatek, že kategorie mohou být více či méně racionální. Naše stereotypy mohou být podloženy důkazy, nebo naopak mohou být naprosto iracionální a vymyšlené (Allport 2004). „Stereotypy jsou především představy v rámci kategorie, na které se člověk odvolává, aby ospravedlnil svůj pozitivní nebo negativní předsudek“ (Allport 2004, str. 213). Základní funkcí stereotypu je ospravedlnění našeho chování a postoje, který máme vůči nějaké kategorii. (Allport 2004). 18
Tématu předsudků se věnovala spousta autorů, a proto také existuje množství definic. Ačkoliv Allport zastává názor, že předsudek nemusí vyvolávat pouze negativní postoj a má tedy i pozitivní vlivy (Allport 2004), někteří autoři v něm vidí čistě záporný jev. Tak například Hewstone a Stroebe vnímají předsudek jako „hanlivý postoj, či soubor postojů ke všem nebo většině členů nějaké skupiny“ (Hewstone, Stroebe 2006, str. 536). Další definice říká, že předsudky jsou „apriorní představy o jedinci nebo skupině, které jsou často založeny spíše na informacích „z doslechu“ než na skutečných poznatcích, nové informace předsudkem často neotřesou“ (Giddens 1999, str. 231). Názor, že předsudek je pouze negativní, je jasně znát i na vyjádření autorů Mareše a Čápa, kteří vnímají předsudek, jako čistě negativní postoj. Postoj můžeme vysvětlit jako získaný motiv, který vyjadřuje vztah jedince k určitému objektu, věcem, lidem, skupině, idejím, události či činnosti (Čáp, Mareš 2001). Allport se ale drží svého názoru a odmítá představu předsudku jako čistě negativního pojmu. Předsudek je druh jisté antipatie, která pramení z nesprávného zevšeobecnění. Objekt předsudku se tím neprávem dostává do znevýhodněné pozice (Allport, 2004). Předsudek pochází z latinského slova prejudicium a svůj význam v čase mění. Ve starověku byl předsudek vnímán jako úsudek, opírající se o dřívější zkušenosti a rozhodnutí. V angličtině byl předsudek brán za úsudek, který si člověk vytvoří dříve, než náležitě daný jev prozkoumá (Allport 2004). Allport sám, ale zastává názor, že nejlepší definici předsudku uvedl New English Dictionary: „Příznivý či nepříznivý postoj vůči osobě, anebo věci, který člověk zaujímá předem bez opravdové zkušenosti, nebo bez ohledu na ni“ (Allport 2004, str. 38). Tyto pojmy, tedy stereotyp a předsudek spolu velmi úzce souvisí. „Pojem stereotyp se obsahově vymezuje na úrovni pouhých představ 19
člověka, předsudek se již projevuje konkrétními postoji a diskriminace se
potom
promítá
do
konkrétních
forem
chování
lidí“
(Geist in Weinerová 2014, str. 9).
2.3 Stereotypy spojované s Romy
„Ne každý člen naší společnosti má nějakou osobní zkušenost s Romy,
ale prakticky
všichni
podléhají
určitým
stereotypům,
které jsou zvěčněny v tisících článků, populárních knih a filmů“ (Cohn 2009, str. 4). Stereotypy spojované s Romy můžeme rozdělit na dva přístupy. V tom prvním lidé nahlížejí na Romy jako na zloděje, nespolehlivé občany, kteří vedou zahálčivý život. Dalším přístupem je pohled na Romy jako na veselé, muzikální, volnomyšlenkářské a romantické jedince. Ani jeden pohled však není správný. Romové by neměli být „škatulkováni.“ Musíme si uvědomit, že každý Rom je jedinečný a neměli bychom svůj pohled na ně zobecňovat (Cohn 2004). Už na přelomu 19. a 20. století se vyskytovalo spoustu stereotypů spojovaných s Romy. Důkazem je i Ottův slovník naučný (1892), ve kterém se můžeme s tématem Romů také setkat. Byli označováni za lháře, zloděje a lotry. Kteří navíc opovrhují prací. (Ottův slovník naučný 1892). Vše, co bylo v té době o Romech známo, je ve slovníku shrnuto takto: „Mravností muži nevynikají, ženy ještě méně. Zlodějstvím a nepočestností smutně prosluli. Pozoruhodná jest jejich láska k dětem. Práce se štítí. Milují koně a obchodují s nimi.“ (Ottův slovník naučný 1892, str. 366). Všechny tyto stereotypy se objevovali v písních, lidových rčeních a folkloristice. Díky tomu se velmi rychle šířily po celém světě. Lidé tím získávali negativní tendence vůči Romům, a raději než by se sami přesvědčili, jaká je pravda, věřili tomu, co slyšeli. Tím byli Romové
20
téměř všude automaticky zavrhnuti a izolováni, a tak jim nezbývalo nic jiného, než své pověsti dostát (Weinerová 2014). Nesetkáváme se ovšem pouze s negativními stereotypy. Romové jsou považováni za vynikající muzikanty a tanečníky. Ale i „folklorní projevy v podobě textů písní, rčení a přísloví zpodobňovaly Romy po staletí standardně stejným způsobem“ (Weinerová 2014, str. 12). Většina písní je považována za humorné, ale mnohá přísloví a rčení tento vtipný podtext ztrácí. Jsou v nich Romům přisuzovány negativní vlastnosti, jako například lenost či krádeže (Toncrová 2006, Zaorálek 1963 in Weinerová 2014). Pokud se věnujeme otázce Romů a stereotypů, či předsudků s nimi
spojovanými,
„Diskriminace
jistě
v obecném
narazíme smyslu
na
výraz
představuje
diskriminace. znevýhodněné
zacházení“(Štěpánková, str. 1 [online]). Zařazuje se sem i obtěžování a sexuální obtěžování.
Dělíme ji na přímou a nepřímou. Přímá
diskriminace je zaměřována na jednu nebo více osob, a to většinou z důvodu
charakterových
nebo
jiných
vlastností.
Je
dobře
rozpoznatelná, osoba si je vědoma, že s ní není dobře zacházeno, a že je znevýhodňována oproti ostatním. Nepřímá diskriminace znamená, že je diskriminována celá skupina lidí se stejnou charakterovou či jinou vlastností. Vztahuje se tedy na všechny bez rozdílu a většinou nemá žádné pádné odůvodnění (Štěpánková [online]). S tématem stereotypů spojovaných s Romy bychom neměli opomenout výraz anticikanismus (anglicky anti-gypsism). Tento výraz byl poprvé užit na mezinárodní konferenci -
„Nové tváře
anticiganismu v moderní Evropě“ v roce 2012 (Weinerová, 2014). Anticikanismus vnímáme jako typ rasistické ideologie, rasové nebo kulturní nadřazenosti. Znamená to vyjadřování negativních stereotypů, předsudků obav a mýtů o Romech. Zahrnuje i projevy nenávisti, násilí, vykořisťování, přímou i nepřímou diskriminaci a nenávist vůči Romům (Countering anti-gypsysm and discrimination affecting Roma,
2014
[online]).
„Anticikanismus
je
součástí
rasismu 21
a v průběhu dějin se vyvíjel a proměňoval“ (Weinerová, 2014, str. 14).
22
3 Média jako sociální konstrukt reality 3.1 Sociální konstrukce reality
Tato kapitola nesmí v mé práci chybět, protože i skrze média nahlížíme na svět, jako na sociální konstrukci reality, hlavně proto, že je považujeme za jeden z nejdůležitějších informačních kanálů a sítí. Věříme tomu, co nám média říkají a utváříme si díky tomu svět a realitu. Když nám tedy média sdělí nějaký stereotyp o Romech, přijmeme jej za vlastní a „zasadíme“ ho do své reality každodenního světa. S pojmem sociální konstrukce reality jsou neodmyslitelně spojena jména Peter Berger a Thomas Luckmann. Díky nim se poznávání světa a vidění reality posunulo na úplně jinou úroveň. Každý člověk vnímá svět a realitu kolem sebe. Tento svět je pro něj jakousi „skutečností“. Tato skutečnost má podle něj určité vlastnosti, a on ví, že ji každý vnímá a vidí jinak. Obyčejný člověk je s těmito informacemi, které o světě má relativně spokojen. Svět se mu zdá předem uspořádaný, sestavený, tedy objektivizovaný podle předem daného a na něm nezávislého vzorce. Vzniká jakýsi intersubjektivní svět, který všichni lidé sdílí. Tato realita musí být neustále udržována a legitimizována. Myšlenka samozřejmosti světa se mu potvrzuje díky jazyku, který v každodenním světě neustále používá. Komunikace, která je díky jazyku možná, stvrzuje existenci řádu. Tím dává objektivizacím smysl a každodennímu životu význam. Realitu vnímá člověk jako samozřejmost. Nemá potřebu ji ověřovat, prostě v ní věří (Berger, Luckmann 1999). Abychom se blíže přiblížili tématu sociální konstrukce reality, je důležité si ujasnit co to realita vlastně je. Podle Bergera a Luckmanna lze definovat realitu jako „vlastnost náležející jevům, kterým přisuzujeme existenci nezávislou na naší vlastní vůli (tyto jevy nepřestanou existovat i kdybychom si to sebevíc přáli…)“ (Berger,
23
Luckmann 1999, str. 9). To vlastně znamená, že realita prostě existuje ale do jisté míry nezávisle na naší vůli. Utváříme ji sice cíleně, ale nepřímo, protože ji udržujeme tím, že přemýšlíme. Každý z nás na ni nahlíží jinak a přidává si do ní různé názory a poznatky. Neuvědomujeme si však, že tyto názory nejsou naše vlastní, ale jsou nám nabídnuty (např. médii) a my je přijmeme za své. Zasadíme je pak do svého každodenního života a vnímáme je jako součást dané reality. „Svět každodenního života není však pouze světem, který obyčejní členové společnosti pokládají za danou realitu při svém subjektivním a cílevědomém každodenním jednání. Je to také svět, který má původ v jejich myšlenkách a činnostech a který je právě těmito myšlenkami a činnostmi jako reálný udržován“ (Berger, Luckmann 1999, str. 25)
3.2
Média
„Kdyby zmizela, nic by nezůstalo stejné. Náš způsob zábavy by se však změnil. Nemohli bychom sledovat sportovní tým v novinách, dívat se na televizi nebo se jít podívat do kina. Nemohli bychom na večírcích ani pro uvolnění poslouchat hudbu. Naše chápání politiky a celého světa, který nás obklopuje, by se změnilo. Bez televize, nahrané hudby, filmů, rozhlasu a internetu bychom měli velký objem času ve svých vlastních rukou…“(Croteau a Hoynes 2000, str. 6). Média, ač si to možná neuvědomujeme, patří mezi nejvýraznější činitele v našem životě. Díky médiím víme, co se děje ve světě a je to pro nás tedy důležitý a vlastně také jediný zdroj informací. To, že je pravda mnohdy úplně jinde, už tolik neřešíme. Necháme se „vtáhnout“ do mediálního světa a přijímané informace šíříme dál a přijímáme je za své. 24
„V současné informační společnosti jsou to kromě osobních zkušeností právě média, kdo se jako nejdůležitější činitel podílí na strukturování naší každodennosti“ (Sedláková 2007, str. 26). Podle slovníku cizích slov je „médium (množné číslo média) zprostředkující činitel, osoba zprostředkující informační či masové (hromadné) sdělovací prostředky“ (Linhart a kol. 2007, str. 241). Dle autora McQuaila mají média ve společnosti stále větší význam. Názorů na média je několik, což je způsobeno zjevně tím, že média jsou brána jako zdroj moci. Můžete skrze ně ovlivňovat jedince a prosazovat inovace a názory. Média jsou základním nástrojem dnešní doby. Dále mohou být média vnímána jako prostředí,
kde
se
odehrává
velké
množství
událostí,
ať už v mezinárodním či domácím kontextu. Média jsou také významným zdrojem výkladů sociální reality. Jsou zde konstruovány a uváděny změny v kultuře. Jsou také jakýmsi zdrojem morálních soustav, které nám vymezují, co je normální. A v neposlední řadě jsou média vnímány jako cesta ke slávě (McQuail, 2002). Pod pojmem média si dnes každý dokáže něco představit. Ale ať už je to televize, internet, rádio, tisk nebo reklama, je to něco, co ovlivňuje a tak trochu řídí náš každodenní život. Když se v porevoluční době začala média rozvíjet, každý se těšil na ty objektivní, rychlé a necenzurované zprávy, které tyto sdělovací prostředky slibovaly. Fakt, že jsme se toho dodnes nedočkali, je už zřejmě zapomenut. Média utváří tzv. mediální obrazy, podle kterých nám konstruují realitu (Bartoň 2013). „Média se stávají důležitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života vůbec“ (kolektiv autorů 2007, str. 111 [online]). Média tedy nejen že ovlivňují lidské myšlení, vnímání a chování, ale
také
zkreslují
realitu
a
podporují
utváření
stereotypů.
Je samozřejmé, že realitu nikdy nelze pojmout celou, a že je často 25
velmi těžké poznat pravdu. Je proto velice důležité brát mediální prostředky s rezervou a nevěřit hned všemu, co vidíme, slyšíme, či čteme. Právě díky schopnostem médií ovlivňovat lidské myšlení, je častým
tématem
představování
dalších
a
dalších
stereotypů
spojovaných s Romy nebo jinými etnickými skupinami. Téměř v každém televizním vysílání můžeme slyšet nějakou zprávu o Romech, ve které je jeden stereotyp za druhým.
3.3 Prezentace Romů v médiích
Jak bylo již řečeno, média mají na člověka, jeho myšlení a chápání obrovský vliv. Proto není divu, že pokud se zabývají romskou tématikou a negativně ji nastíní, lidé si tento přístup osvojí a jednají podle něj. „Vztah mezi médii a etnickými menšinami se vyznačuje kontinuitou, změnou a konflikty“ (Cottle 2000, str. 1). V letech 2011- 2012 prováděla Agentura pro sociální začlenění společně se sdružením Romea výzkum na téma zobrazení Romů v médiích. Z tohoto výzkumu jasně vyplynulo, že obraz Romů v médiích je stále jednotvárný. V 6252 článcích a reportážích o Romech, které prozkoumali, byl Rom spojován s kriminalitou, problémy s bydlením či nezaměstnaností. Z výzkumu dále vyplynulo, že média se ztotožňují s hlediskem většinové společnosti. Reportéři označují Romy jako „ONI“ a ostatní, tedy „ne-Romy“ jako „MY“. Zjistili také, že pokud se Romové chovají slušně a nevyčnívají, není o nich ani zmínka. Média dychtí po senzacích, které vidí v pocitu ohrožení ze strany Romské komunity (Obraz Romů v médiích je stále jednotvárný, 2013 [online]).
26
Tento výzkum se tématem velmi přiblížil mé práci a výzkumu. Já se ovšem budu více zabývat tématy článků o Romech. Pokusím se najít články nejen o kriminalitě, ale také o vzdělání, či sociální situaci Romů. Z dalšího výzkumu v roce 2013, tentokrát společností NEWTON media vyplývá, že čím dál více lidí používá pouze označení Rom pro členy romského etnika. Vznikl také nový název, který je používán hlavně v médiích, a to název „nepřizpůsobiví“. Ačkoli se pod tímto názvem může skrývat kdokoliv, jsou jím stále označováni právě Romové. Při reportážích o Romech se reportéři snaží zůstat neutrální. Pokud ale nastane jakákoliv situace, kde dojde ke sporu Romů s ostatními jedinci, Romové z toho vždy vyjdou jako „ti špatní“ (Vodochodský 2013 [online]).
4 Shrnutí teoretické části Z této části mé práce jasně vyplývá, že stereotypy nejsou žádnou novinkou. Existují už velmi dlouho, a můžeme se s nimi tedy setkat již v historii.
Jak jsem již výše uvedla, stereotypy vznikají
zobecňováním, a zobecnit nějakou vlastnost je jednodušší než by se mohlo zdát. I přesto, že je téma stereotypů velmi kritizováno, během studia příslušné literatury jsem zjistila, že většina autorů stereotypy má. Knihy o romské kultuře jsou toho jasným důkazem. Je proto velmi těžké se stereotypů úplně vyvarovat, když i v odborné literatuře jich najdete víc než dost. Nenašla jsem jedinou knihu o Romech, ve které by stereotypy obsaženy nebyly. V některých knihách se autoři snažili uvádět alespoň pozitivní stereotypy, ale i to jsou stereotypy.
27
EMPIRICKÁ ČÁST 5 Výzkumný cíl Hlavním cílem mé bakalářské práce je vyhledat a popsat nejčastější stereotypy,
které
jsou
spojovány
s tzv.
„typickým
romstvím“
v internetových médiích. Abych mohla lépe dosáhnout vytyčeného cíle, určila jsem si ještě další, dílčí cíle. : 1) analyzovat konkrétnější témata, ke kterým se stereotypy o typickém romství vztahují 2) více se zabývat tématem, které se vyskytuje nejčastěji a podrobněji jej popsat 3) posoudit stereotypy dle demografického rozmístění
28
6 Metodologie 6.1 Kvantitativní výzkum Pro svůj výzkum jsem zvolila kvantitativní analýzu, se kterou se automaticky pojí hypotézy, jejich testování a operacionalizace. Kvantitativní výzkum dokáže rozeznat, zda existuje nějaká souvislost mezi dvěma či více proměnnými (Disman 2002). Postupem v kvantitativním výzkumu je dedukce. Dedukce znamená, že vycházíme z teorie nebo obecně formulovaného problému. Tento problém převedeme do hypotéz, které nám pomáhají najít souvislosti mezi proměnnými. Poté přejdeme ke sběru dat. Posledním krokem je vyhodnocení dat, podle kterého zjistíme, zdali je naše hypotéza pravdivá či nikoliv (Disman 2002). Důležité je, že „Kvantitativní výzkum může nalézt řešení jen pro takové problémy, které je možno popsat v termínech vztahů mezi pozorovatelnými proměnnými.“ (Disman, 2002, str. 77).
6.2 Obsahová analýza Jako dílčí metodu jsem zvolila obsahovou analýzu dokumentu, a to zejména proto, že tato metoda je klíčová v oblasti výzkumu masové komunikace a propagandy. Již v historii bylo jejím hlavním úkolem nejen odhalit komunikátora, ale také zmapovat sociální a kulturní hodnoty a jevy, které jsou v médiích využívány (Sedláková 2007). Obsahová analýza je kvantitativní analýza sdělení jakéhokoliv druhu. (Disman 2002). Obsahová analýza je jednou z technik analýzy dokumentů a má velmi široké uplatnění. Můžeme ji totiž využít nejen jako analýzu psaného textu, ale také jako analýzu přepisu mluvené řeči, obrazů či neverbálního chování člověka (Sedláková 2007). Podle Scherera je obsahová analýza kvantitativní výzkumnou metodou, která je užívána pro systematický nebo intersubjektivně ověřitelný popis různých komunikačních obsahů, které vycházejí z vědecky podloženého kladení (Schulz, Scherer a kol. 2004). 29
Základní technikou obsahové analýzy je klasifikování a sčítání předem stanovených jednotek textu. Hlavním cílem je získat co nejvíce informací o struktuře textu. Jednotlivé kroky obsahové analýzy se shodují
se schématem
deduktivního
kvantitativního
přístupu
kezkoumání sociální reality (Sedláková 2007). Definic obsahové analýzy vzniklo od doby, kdy byla poprvé použita opravdu
spousta.
Jednou
z nejaktuálnějších
je
definice
od K. Neuendorfové z knihy „The content analysis Guidebook“, která zní: „Obsahová analýza je sčítací kvantitativní analýza sdělení, spočívající na vědecké metodě (zahrnující věnování pozornosti objektivitě – intersubjektivitě, počáteční přípravě projektu, reliabilitě, validitě, možnostem zobecnění a zopakování šetření a testování hypotéz) a není omezena ani typem proměnných, které mohou být měřeny, ani kontextem, ve kterém je sdělení vytvořeno nebo prezentováno“ (Neuendorfová, 2004, str.10).
30
7 Hypotézy Hlavní hypotéza: Počet článků s romskou tématikou, kde jsou zdůrazněné negativní stereotypy, bude větší, než počet článků s pozitivními, či neutrálními stereotypy. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že nejčastějším tématem v článcích o Romech bude kriminalita. Hypotéza č. 2: Domnívám se, nejčastějším tématem v oblasti sociální situace, bude nezaměstnanost Romů. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že téma politika, se bude nejčastěji objevovat v článcích, kde bude zmíněno i téma diskriminace Romů.
7.1 Operacionalizace hypotéz Hlavní hypotéza Články o Romech jsou zde články obsahující romskou tématiku. Za zdůrazněné negativní stereotypy považuji takové, kde Romům přisuzují špatné charakterové vlastnosti, a jsou spojováni například s již zmíněnou kriminalitou. Nebo alespoň takové články, kde je zmíněna nevzdělanost Romů, špatná sociální situace, či neochota pracovat. Slovo zdůrazněné znamená, že téma článků se odvíjí primárně od negativního stereotypu. Za pozitivní a neutrální stereotypy považuji takové, které o Romech nepojednávají jako o osobách se špatnými charakterovými vlastnostmi. V případě pozitivních stereotypů se snaží vyzdvihnout vlastnosti, které Romům přisuzují, jako například tanec, zpěv či hra na hudební nástroje. A v případě neutrálních stereotypů se nezmiňují o žádných
vlastnostech,
které
by
příslušely
pouze
Romům.
Předpokládám také, že počet článků s romskou tématikou, kde jsou
31
zdůrazněné negativní stereotypy, bude větší, než počet článků s pozitivními, či neutrálními stereotypy.
Hypotéza č.1 Za články o Romech považuji takové články, které obsahují kořen slova „Rom“, a tímto tématem se tedy zabývají. Výraz nejčastěji znamená, že alespoň v nadpoloviční většině ze všech mnou přečtených článků se setkáme s tématem kriminality. Pod téma kriminalita spadají krádeže, vloupání, napadení a jiné poškozování majetku, či osob. Takže články, kde jsou tato témata zmíněna, spadají do kriminality. Hypotéza č. 2 Pojem nejčastější téma znamená, že se bude vyskytovat častěji, než ostatní témata, a že článků s tímto tématem bude v oblasti sociální situace
nejvíce.
Pod
oblasti
sociální
situace
spadají
témata
nezaměstnanost, ubytování, či téma sociálních dávek. Nezaměstnanost Romů znamená, že v těchto článcích budou zmiňovány špatné nebo žádné pracovní příležitosti pro Romy. Hypotéza č. 3 Pod pojmem politika jsou zahrnuty veškeré zprávy, či nařízení týkající se Romů vydané vládou. Také sem spadají názory politiků, poslanců nebo senátu týkající se Romů. Dále sem patří otázky týkající se voleb, hlavně na místech, kde bydlí zejména Romové. V neposlední řadě jsou zde zahrnuty také články týkající se demonstrací Romů, nebo demonstrací mířených proti nim. Výrazem nejčastěji objevovat, jsem chtěla vyjádřit, že dané téma politika se bude s tématem diskriminace objevovat nejméně v nadpoloviční většině případů. Objevovat znamená, že tato dvě témata se často budou vyskytovat v jednom článku. Pojem diskriminace Romů zahrnuje jakékoliv rasistické narážky na osoby 32
Romského etnika. Dále zde jsou zahrnuty články, ve kterých je uveden přístup ostatních lidí k Romům – např.: špatné zacházení, diskriminace, upřednostňování jiných etnických skupin.
33
8 Výzkumný vzorek Základním zdrojem pro můj výzkumný vzorek jsou zejména články vztahující se k tématice Romů interpretované v internetových médiích. Vzhledem k obrovskému množství článků, pojednávajících o této problematice jsem se rozhodla zúžit množství webů na tři. Jako hlavní tři zdroje pro výzkum jsem zvolila články ze zpravodajských serverů Novinky.cz, Idnes.cz a Aktuálně.cz. Tyto servery jsem si vybrala zejména proto, že jsou to jedny z největších českých internetových portálů,
a zároveň
jsou to
podle
zprávy
sdružení
NetMonitor
nejnavštěvovanější zpravodajské servery (Mezi zpravodajskými weby vedou novinky.cz, zprávy v televizi sledují spíše starší lidé, 2015 [online]). Jak jsem se sama přesvědčila, článků s Romskou tématikou je neuvěřitelné množství, a proto jsem se rozhodla náhodným výběrem vybrat z každého již zmíněného portálu 35 článků, jejichž znakem je použití kořene „Rom“. Důležitou proměnnou, kterou je nutné si určit, je vymezení období sledování článků. Jak jsem již zmínila, článků s touto tématikou je nepřeberné množství a nebylo tedy v mých silách zabývat se všemi publikovanými články v celé jejich historii. Vybírala jsem z článků od ledna 2013 do ledna 2015. A to zejména kvůli aktuálnosti mého výzkumu. Pokud bych vybírala starší články, mohl by se ztratit kontext s politickou nebo sociální situací z daného období. Myslím si, že vybrané období je pro můj výzkum dostačující. Posledním kritériem, kterým jsem omezila svůj výzkumný vzorek, je vynechání článků s informacemi o Romech v zahraničí. Těmito články jsem se nezabývala. Bylo by jistě zajímavé zahrnout českou situaci s Romy do celosvětového kontextu, ale tento úkol jsem z hlediska bakalářské práce shledala příliš náročný. Navíc si myslím, že je to téma pro někoho zkušenějšího v této oblasti, než jsem já. Z výše
zmíněného
vyplývá,
že
výsledky
výzkumu
budou
reprezentativní pouze pro daný výzkumný vzorek, i tak se ale domnívám, že poskytne celkem dobrý náhled na dané téma. 34
Články jsem zkoumala hned z několika hledisek. Nejdříve jsem si článek přečetla a analyzovala jsem v něm jisté znaky, stereotypy či téma. Podle těchto stereotypů jsem vytvořila šest kategorií, které se objevovaly nejčastěji (kriminalita, diskriminace, sociální situace, politika, vzdělání a ostatní), do kterých jsem poté články zařazovala. Většina článků se však nezabývá pouze jedním tématem, často jeden článek spadá do dvou a více kategorií. Dále jsem se snažila dle stanovených kritérií (viz operacionalizace hypotéz) posoudit, zdali stereotypy obsažené v článku jsou negativní, pozitivní, či neutrální. Tabulka č. 1 – výzkumný vzorek Sociální
Politika
Vzdělání
Ostatní
12
5
7
4
11
10
6
10
4
12
13
7
14
7
4
37
35
29
25
24
12
Kriminalita
Diskriminace
Idnes.cz
11
11
Novinky.cz
14
Aktuálně.cz Celkem
situace
Na této tabulce můžete vidět zastoupení jednotlivých témat, obsahujících stereotypy vztahujících se k Romům, na vybraných serverech. Můžete například vidět, že na serveru Idnes.cz jsem analyzovala 11 článků o kriminalitě, 5 o politice či 7 o vzdělání Romů. Pokud si však sečtete jednotlivé řádky, číslo bude vyšší než 35, což by neodpovídalo stanovenému počtu přečtených článků. Tato situace nastala z toho důvodu, že články jsou zařaditelné do více kategorií. To znamená, že se v jednom článku objevilo několik stereotypů vztahujících se k různým kategoriím.
35
Graf č. 1 - Celkem
Celkem Kriminalita
Diskriminace
Sociální situace
Politika
Vzdělání
Ostatní
7% 23%
15%
15%
22% 18%
Zde můžete vidět grafické znázornění počtu článků ve všech vybraných serverech. Součet grafu dává dohromady 100 %, ale vzhledem k tomu, že ve většině článků se vyskytovala více než jedna kategorie, není tento graf zcela přesný.
36
9 Kontext výzkumu Mým úkolem bylo vyhledat články obsahující slovo „Rom“ a vyhledat v nich určité znaky, díky kterým jsem je mohla zařadit do příslušného tématu. Problém je, že neexistuje článek, kde se píše o jednom nebo o druhém. Většina autorů, když už takový článek týkající se romské problematiky napíše, uvede tři a více stereotypů. Není tedy jednoduché článek zařadit. Proto jsem také jeden článek zařadila například
do tří kategorií.
(Např.
sociální
situace,
kriminalita
a diskriminace). Problémem článků ale není jen špatná zařaditelnost. Mnohdy jsem podle názvu článku vůbec nepoznala, o čem bude, např.: „Jen knírek kandidátovi DSSS. Duchcov volí klidně“(Pecák 2013 [online]). A když jsem se zorientovala, že je článek o volbách, byl úplně o něčem jiném a o volbách v Duchcově sotva dva řádky. Další problém, který nastal, bylo rozlišení stereotypů na negativní, pozitivní a neutrální. Tato část pro mě byla velmi obtížná. Např. u článku: „Já tady budu mít pořádek, říká romská domovnice. Uklízejí i vnoučata.“ (Procházková 2015[online]) jsem se nedokázala rozhodnout, zdali jsou stereotypy pozitivní, protože o ní mluví pozitivně, že je pořádná a pečlivá. Anebo naopak negativní, protože automaticky předpokládají, že bude mít nepořádek. Několik článků zabývajících se kriminalitou, také řešilo sousedské vztahy, které se ke kriminalitě určitým způsobem vyjadřovaly. Například v článku „Bezradný starosta: Dřív byli Romové více pod kontrolou“ (Kubátová 2013[online]), je hlavním problémem konflikt mezi Romy, a z něj ústící kriminalita. Tyto konflikty se v článcích objevily vícekrát. Původ
měly
tyto
konflikty
hlavně
v neshodách
mezi
Romy
„starousedlíky“ a Romy „novými“ v daném prostředí. Tito noví Romové neznají či nedodržují pravidla obce a lidé se jich začnou bát a pokouší se je vyhnat. V tu chvíli se i starousedlíci Romové stávají terčem a tak se také snaží „nových“ Romů zbavit, aby sami neměli problémy. Jedna z věcí, která mě zarazila a rozhodně nepotěšila, byly výsledky mého vyhledávání. Když jsem na serveru zadala do vyhledávání klíčové 37
slovo „Rom“ vyskočily mi kromě článků, zabývající se touto tématikou i články, ve kterých nebyla o Romech ani zmínka. Tyto články často obsahovaly hesla typu kriminalita, sociální případy, sociální dávky nebo nedokončené vzdělání. Později jsem zjistila, že o Romech je zmínka v diskuzi. To byl asi důvod zařazení mezi ostatní články o Romech. Ve své práci jsem nejdříve chtěla využít kvalitativní výzkum. Kvalitativní výzkum by byl nejen velmi časově náročný, ale také špatně měřitelný a ověřitelný, a to zejména proto, že bych musela zajistit emický pohled. Aby byl kvalitativní výzkum na toto téma věrohodný, výzkumník by měl zajistit nejlépe názory a pohledy na věc od Romů samotných, což by bylo na čas i proveditelnost náročné. Ale i v takovém případě by bylo těžké určit, zdali nejsou výsledky příliš subjektivní. Rozhodla jsem se tedy dělat výzkum kvantitativní, kde jsem si sama přečetla články a podle nich jsem vytvořila kategorie, které se objevovaly nejčastěji.
38
10 Analýza Jak jsem již výše uvedla, články jsem nehodnotila pouze z jednoho hlediska. Článků s romskou tématikou je enormní množství, a tak, pro větší přehlednost, jsem je roztřídila do určitých kategorií, které obsahovaly tematické stereotypy. Jednou z kategorií, kterou jsem se podle stereotypů vytvořila, byla politika. Do této kategorie jsem zahrnula názory a debaty politiků ohledně romské problematiky. Také jsem se zde zabývala jak romskými demonstracemi, tak i těmi, které byly zaměřené proti nim. Dalším tématem byla kriminalita. Zde jsem se zabývala články, které obsahovaly stereotypy na téma kriminality spojované s Romy. Zahrnula jsem tam i články, kde je zmíněna trestná činnost páchaná na Romech. Jedním z dalších témat bylo také vzdělání. Toto téma se v souvislosti s Romy
objevovalo
docela
často.
V článcích
s tímto
tématem
se objevovalo například: Jakého nejvyššího vzdělání Romové nejčastěji dosahují, kde studují a jaké obory si vybírají. Také jsem zde analyzovala články týkající se vzdělávání dětí a problémy s mateřskými školkami pro romské děti. Čtvrtým tématem, které jsem v článcích analyzovala, byla sociální situace, ve které se Romové nacházejí. V článcích s touto tématikou se objevovaly zprávy o bydlení, práci, sociálních vztazích s okolím, vztazích v rodině a také o sociálních dávkách. Předposlední téma, které jsem v článcích analyzovala, bylo téma diskriminace a názorů na romskou menšinu. Patří sem články zmiňující diskriminaci Romů, předsudky a stereotypy spojované s Romy, ale také názory na ně a jejich životní styl. Poslední téma jsem nazvala ostatní. Zde byly články, které nepatří ani do jednoho z předešlých témat, protože nemají stereotypy a znaky, které byly klíčové pro další témata. V těchto článcích byla zmiňována kultura, historie či rozhovory se slavnými Romy. Kromě
těchto
kategorií
jsem
se
rozhodla
také
soustředit
se na lokality, ve kterých se různé situace odehrávaly, což byl jeden
39
z mých výzkumných cílů. A to zejména z toho důvodu, abych alespoň částečně nastínila současnou situaci týkající se této problematiky v ČR
10.1 Analýza článků. Z výzkumu jsem zjistila, že u nejvíce článků, které jsem četla, byla hlavním tématem kriminalita. Dalším, také častým tématem, byla diskriminace Romů. Právě proto jsem je v následujících kapitolách více popsala. Dalším nejčastějším tématem byla sociální situace, tedy bydlení či zaměstnání Romů. Článků o politice bylo jenom o něco méně a hned na dalším místě se umístily články o vzdělávání. Nejméně článků spadá do kategorie ostatní, kde jsou často zmiňovány právě pozitivní či neutrální stereotypy. V pěti článcích bylo také zmíněno, že pokud lidé mají s Romy osobní zkušenost, nevnímají je tolik negativně.
10.1.1 Kriminalita Do tohoto
tématu
jsem zahrnula
všechny články týkající
se kriminality spojované s Romy. Zprávy, objevující se v této kategorii se zabývaly především těmito tématy: loupežná přepadení, krádeže, napadení, ale i tématem týkajícím se soudů a vězení. Tyto články se většinou zabývaly trestnými činy, které spáchali právě příslušníci romského etnika. Našla jsem zde i takové články, kde byly oběťmi Romové. Většinou se tyto články týkaly napadení Romů z důvodů rasismu. Během analýzy jsem zjistila velice zajímavý fakt. Lidé (bílí), kteří Romy napadli, byli souzeni mnohem mírněji, než pokud se jednalo o případ, kde byli Romové shledáni vinnými. Stereotyp o pozitivní diskriminaci při souzení Romů se tedy nepotvrdil. Objevila jsem i pár článků, které také spadají do této kategorie, kde se příslušníci policie a Romové naučili spolupracovat. Z této spolupráce vznikla nová pracovní pozice, které se říká „asistent“. Tito asistenti doprovází policii do problémových čtvrtí, kde žijí Romové a pomáhají jim řešit tamní 40
záležitosti. Tato práce se osvědčila, protože i Romové uznali, že raději poslouchají „svého“ než cizí. Další pozice, která se často objevovala ve spojení s kriminalitou je preventista/ka. Takový preventista je speciálně zaměřen a vyškolen na práci v romské komunitě. Snaží se dohlížet na dodržování školní docházky dětí, řeší spory, aby nedošlo k fyzickému napadení, a snaží se pomoci Romům shánět práci. Podle článků, které se tomuto trendu věnují, si Romové tuto práci pochvalují, a proto se stát rozhodl preventistů vyškolit více. Článků, které se zabývaly touto tématikou, bylo 37. V těchto článcích převažovaly negativní stereotypy. Na všech třech využitých serverech bylo článků s tímto tématem poměrně stejné množství (viz tabulka č. 1). V článcích, kde jsem našla znaky patřící k tomuto tématu, byly nejčastěji obsaženy znaky z tématu diskriminace (ve 14 případech), a také z tématu sociální situace (ve 13 případech). Nejvíce se téma kriminality objevovalo na územním vymezení Moravskoslezského kraje, kde nejčastěji dominovalo město Ostrava, a to v celých deseti případech. Graf č.: 2 Oblasti kriminality spojované s Romy
Kriminalita Kriminalita Trestné činy proti Romům Romové proti Romům Napadení, přepadení
20%
31%
27%
15%
7%
Na tomto grafu můžete vidět, čím se zabývaly jednotlivé články pojednávající o kriminalitě Romů. Z celkového počtu 37 článků, 41
je nejvíce zastoupena všeobecná kriminalita (31 %). V těchto článcích nebylo blíže specifikováno, o jaký druh kriminality jde. Následují napadení a přepadení, která byla zmíněna ve 27 % případů. Také se zde vyskytly články o kriminalitě páchané na Romech (15 %), a několik článků se dokonce zabývalo problémy a kriminalitou mezi Romy navzájem (7 %).
10.1.2 Diskriminace Do této kategorie spadaly všechny články, zabývající se různými názory na členy romského etnika. Byly zde často zmiňovány různé pochody, narážky či výhružky proti Romům. Také se zde objevily „nespravedlnosti“ páchané na Romech, ale i ty, kde byli kvůli nim diskriminovaní ostatní. Počet článků, kde jsem našla znaky tohoto tématu, jsem napočítala 35. I zde by se dalo říci, že na všech využitých webech bylo podobné množství článků s touto tématikou. Nejčastěji jsem tyto články analyzovala ve spojitosti s tématem kriminality (13 případů), ale také politiky (9 případů). Zprávy, které jsem analyzovala, jako spadající do této kategorie se v sedmi případech demograficky vztahovaly do Ústeckého kraje.
10.1.3 Sociální situace Do této skupiny spadají všechny články týkající se sociální situace Romů. Patří sem například zaměstnání, způsob ubytování či články o sociálních dávkách. Článků spadajících do této kategorie jsem našla 29. Většina článků se však zabývala více, než jedním tématem. Nejvíce jich bylo na webu Idnes.cz a nejméně na Aktuálně.cz (viz tabulka č. 1). Toto téma bylo nejčastěji
spojováno
s tématem
kriminality
(12),
vzděláním,
či diskriminace (7). 42
Články zabývající se tématem sociální situace Romů se často objevovaly v Ostravě a okolí, tedy v Moravskoslezském kraji. Článků z tohoto kraje jsem analyzovala sedm. Graf č. 3 Sociální situace – témata
Sociální situace Bydlení
Sociální dávky, špatné podmínky
Nezaměstnanost/Zaměstnanost
36%
41%
23%
Na tomto grafu můžete vidět porovnání různých témat objevujících se v kategorii sociální situace. Článků, které spadají do této kategorie, jsem analyzovala 29. Můžete si povšimnout, že se nejčastěji řeší téma zaměstnanosti/nezaměstnanosti Romů, a to v šestnácti případech. Dalším zajímavým tématem je bydlení, kde se často mluví o velmi špatném,
nezdravém
prostředí
na
levných
ubytovnách
(14).
A v neposlední řadě se zde objevilo také téma sociálních dávek, které jsem zaznamenala v 9 případech. Podle článků, ve kterých je hlavním tématem nezaměstnanost, můžeme usuzovat, že největší problém najít si práci mají Romové v Moravskoslezském kraji. Ovšem podle statistického úřadu je největší hrozba nezaměstnanosti v Ústeckém kraji, Moravskoslezský kraj je až na druhém místě (Podíl nezaměstnaných osob v krajích ČR, 2014).
43
10.1.4 Politika Pod tuto kategorii spadají různé politické názory na Romskou problematiku. Také vyjádření různých politiků, poslanců, senátu či politických stran. Našla jsem zde také demonstrace proti Romům, nebo naopak Romské demonstrace proti diskriminaci. V neposlední řadě jsem zde také analyzovala články týkající se voleb v oblastech, kde většinu obyvatelstva tvoří Romové. Těchto článků jsem našla 25. Z toho více než polovina (14) jich byla na serveru Aktuálně.cz. Na toto téma můžeme narazit zejména v návaznosti na téma diskriminace (9) a početně stejně se umístila kriminalita, sociální situace a vzdělávání (5 článků). Lokalita, ve které se tyto problémy řeší nejčastěji je Praha (7 případů), a to zejména proto, že česká vláda, senát i politici sídlí právě zde. V mnoha článcích byla uváděna pouze Česká republika, protože téma Romů je aktuální ve všech krajích. Častým místem, kde se tyto problémy také řeší je Moravskoslezský (7 případů) či Ústecký kraj (7 případů). Graf č.: 4 Politika - demonstrace
Deomonstrace Demonstrace proti Romům
Demonstrace Romů
20%
80%
Na tomto grafu můžete vidět, jaký je rozdíl v počtu zpráv o demonstraci proti Romům a demonstracemi Romů. Těchto zpráv jsem našla celkem deset. Z toho 8 se jich zabývalo demonstracemi proti Romům, a pouze 2 se věnovaly demonstracím Romů. 44
10.1.5 Vzdělání Do tohoto tématu spadá vzdělávání Romů. Články, zmiňující se o vzdělávání romských dětí, ale i nejvyšším dosaženém vzdělání dospělých a názorech na jejich vzdělávání. Těchto článků jsem analyzovala 24, přičemž se dá říci, že na všech třech serverech byly zastoupeny v podobném počtu (viz tabulka č. 1). Toto téma se často vyskytovalo ve spojitosti s tématem diskriminace (7), sociální situace (7) či politiky (4). Toto téma je také řešeno celorepublikově, proto v mnoha článcích nebyla uvedena lokalita. V těch článcích, kde lokalita stanovena byla, se téma vzdělání nejčastěji demograficky vztahuje k Praze, v Moravskoslezském a v Jihomoravském kraji, a to v pěti případech.
10.1.6 Ostatní Do této kategorie patří články, u kterých jsem nenašla znaky z jiných kategorií. Často to byly články zabývající se kulturou, uměním či tradicemi Romů. Těchto
článků
nebylo
mnoho,
v každém
z výše
zmíněných
zpravodajských serverů, jsem jako ostatní analyzovala 4 články. Dohromady jich je tedy 12. Nedokázala jsem ani určit, ve které lokalitě je toto téma aktuální, protože každý článek byl z jiného kraje. V tomto tématu převažují stereotypy pozitivní, a to zejména proto, že mluví o hudbě a umění.
10.2 Lokalita Jako jeden z dílčích cílů, jsem se rozhodla posoudit stereotypy dle demografického rozmístění. V článcích, které jsem analyzovala, jsem si tedy všímala i lokalit, ve kterých se různé situace vyskytují nejčastěji. Pro znázornění je zde tabulka, na které můžete vidět, jak jsou v různých krajích daná 45
témata zastoupena. Ovšem u některých článků bylo napsáno lokalit více, podle toho, kde se to téma ještě objevilo, někde naopak, lokalita nebyla vůbec uvedena Tabulka č. 2 - Lokalita KRAJE
Kriminalita Diskriminace Politika Vzdělání
Středočeský kraj
II (2)
Praha
II (2)
Moravskoslezský IIIIIIIIII (10) kraj Jihomoravský kraj
Ostatní
IIIIIII (7)
IIIII (5)
I (1)
III (3)
IIIIIII (7)
IIIII (5)
IIIIIII (7)
II (2)
I (1)
IIIII (5)
I (1)
IIII (4)
III (3)
IIII (4)
Plzeňský kraj
IIII (4)
I (1)
Ústecký kraj
II (2)
IIIIIII (7)
Královéhradecký kraj
IIIIIII (7)
I (1)
I (1)
I (1)
I (1)
12
IIII (4)
5 22
I (1)
I (1) I (1)
II (2)
Pardubický kraj
2 I (1)
I (1) I (1)
I (1)
Olomoucký kraj
III (3)
I (1)
II (2) I (1)
Vysočina
10
1
I (1)
Karlovarský kraj
18 32
I (1)
Liberecký kraj
Celkem 2
II (2)
Jihočeský kraj
Zlínský kraj
Sociální situace
1 7
III (3) II (2)
4
I (1)
8 0
Na této tabulce můžete vidět, která kategorie je nejvíce zastoupena v jakém kraji.
Například téma kriminalita je nejvíce zastoupeno
v Moravskoslezském kraji. V tomto kraji jsou hojně zastoupeny i další kategorie. Podle sčítání lidu, domů a dětí z roku 2012 žije nejvíce obyvatel romského původu v Ústeckém kraji (Hůla, 2011 [online]). V tomto
kraji si
můžeme
všimnout
vysokých čísel týkajících
se diskriminace a sociální situace. Naopak z Jihlavy nebyl ani jeden článek o Romech. V kolonce celkem můžete vidět, že nejvíce se píše o Romech v Moravskoslezském kraji a naopak nejméně na Vysočině. Pokud tato data srovnáme s výsledky ze sčítání lidu, domů a bytů 2011 zjistíme, že k romské národnosti se nejvíce lidí přihlásilo v Ústeckém kraji, a to 1247 osob. V Moravskoslezském kraji se jako Rom nahlásilo skoro o polovinu méně – 691, ale i s tímto číslem je Moravskoslezský kraj hned 46
na druhém místě. Naopak nejméně Romů žije na Vysočině (131 osob), což souhlasí i s mým výsledkem (Sčítání lidu, domů a bytů 2011, 2011 [online]).
47
11 Výsledky hypotéz Na začátku výzkumu jsem si určila 4 hypotézy. Nyní se pokusím zhodnotit, zdali se mé hypotézy potvrdily anebo byly vyvráceny. Hlavní hypotéza: Počet článků s romskou tématikou, kde jsou zdůrazněné negativní stereotypy, bude větší, než počet článků s pozitivními, či neutrálními stereotypy. Stereotypy jsem vyhledávala v celkem 105 článcích. Pozitivní stereotypy jsem zaznamenala celkem ve 12 článcích, neutrální v pouhých 5 a negativní celkem v 88 článcích. To znamená, že článků s Romskou tématikou, kde se vyskytují negativní stereotypy je 84 % (pozitivní – 11 %, neutrální – 5 %). V operacionalizaci této hypotézy bylo, že musí být nejméně nadpoloviční většina negativních stereotypů, aby byla hypotéza potvrzena. Hypotéza byla potvrzena. Graf č. 5 – Hlavní hypotéza Název grafu Negativní
Pozitivní
Neutrální
5% 11%
84%
48
Hypotéza č. 1: Předpokládám, že nejčastějším tématem v článcích o Romech bude kriminalita. Článků o Romech jsem přečetla 105. Z toho téma kriminality se objevilo ve 37 článcích. Téma diskriminace se objevilo v 35 článcích. Ostatní témata se tak často již neobjevila. Článků o Romech zabývajících se kriminalitou je tedy nejvíce, i když články o diskriminaci se také objevují velice často. Hypotéza byla potvrzena.
Hypotéza č. 2: Domnívám se, nejčastějším tématem v oblasti sociální situace, bude nezaměstnanost Romů. V oblasti sociální situace jsem se setkala hlavně se třemi tématy. Bylo zde zmíněno ubytování, zaměstnanost/nezaměstnanost, či sociální dávky. Jak můžete vidět na grafu č. 3, nejvíce se články zabývaly právě zaměstnaností či nezaměstnaností Romů. Hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že téma politika, se bude nejčastěji objevovat v článcích, kde bude zmíněno i téma diskriminace Romů. Téma politika je se zvolenými tématy spojováno různě. S kriminalitou a sociální situací v pěti případech. Se vzděláním ve čtyřech případech, a s diskriminací v devíti případech. Z toho jasně vyplývá, že téma politika je nejčastěji v článcích, kde je zmiňována také diskriminace Romů. Hypotéza byla potvrzena
49
12 Diskuse Hlavním cílem práce bylo vyhledat a popsat nejčastější stereotypy, které jsou spojovány s tzv. „typickým romstvím“ v internetových médiích. Přečetla jsem tedy několik článků vztahujících se k tomuto tématu a poté, co jsem je analyzovala a našla v nich určité stereotypy, jsem vytvořila několik kategorií, do kterých by dle tématu stereotypy spadaly. Těchto kategorií je celkem šest a jsou to: kriminalita, diskriminace, sociální situace, politika, vzdělání a ostatní. Každé z těchto kategorií náleží určité stereotypy či znaky, které jsem vyhledala v jednotlivých článcích z konkrétních zpravodajských serverů. Myslím si, že jsem rozpoznala a objektivně roztřídila ty nejdůležitější stereotypy, které jsou s tímto fenoménem spojovány, a tudíž jsem splnila hlavní cíl své práce. Co
mě
velice
překvapilo,
bylo
právě
téma
diskriminace.
Na internetových zpravodajských serverech se s tímto tématem setkáme velice často. A v mém výzkumném vzorku bylo článků s tímto tématem skoro tolik jako článků o kriminalitě. V těchto článcích bylo časté vyjádření vlády k tomuto tématu, což vysvětluje spojitost s politikou. Prvním dílčím úkolem bylo analyzovat konkrétnější témata, ke kterým se stereotypy o typickém romství vztahují. Poté, co jsem si přečetla všech 105 článků, určila jsem si šest konkrétních kategorií, do kterých jsem pak jednotlivé články, obsahující různé stereotypy zařadila. Jako jedno z témat, kterým jsem se měla více zabývat, jsem si vybrala kriminalitu. Toto téma jsem zvolila z toho důvodu, že bylo v článcích o Romech zmiňováno nejčastěji. Zabývala jsem se, o čem přesně se v článcích píše. Z toho jsem také zjistila, že se o Romech sice často píše negativně, hlavně v kontextu s kriminalitou, ale existuje už pár míst, kde se rozhodli s Romy spolupracovat. Př.: „Romové ve Vsetíně budou dále asistovat strážníkům“(ČTK 2013[online]). Tato pozice „asistenta“ se v mnoha městech vyplatila, a tak se bude snad nadále podporovat.
50
Posledním
z dílčích
cílů
bylo
posoudit
stereotypy
dle demografického rozmístění. U jednotlivých článků jsem si tedy všímala i lokality, ve které se daná situace odehrává. Tomuto tématu jsem se podrobněji věnovala v podkapitole s názvem Lokalita, kde jsem své výsledky znázornila v tabulce. Mnohdy byla u článků uvedena pouze Česká republika, protože problém, kterému se daný článek věnoval, je řešen celorepublikově.
13 Shrnutí empirické části V empirické části jsem se zabývala analýzou článků o Romech. Navrhla jsem jednu hlavní a tři dílčí hypotézy. Tyto hypotézy se týkaly obsahu článků. Také jsem v této části seznámila čtenáře s kategoriemi, které obsahují různé znaky, či stereotypy, které jsem v článcích vyhledávala. Jako metodu jsem zvolila obsahovou analýzu dokumentu. Také jsem se zabývala tématem lokalit, kde jsem z článků vyčetla, na jakém místě se o Romech mluví nejčastěji a to ve spojení s různými kategoriemi.
51
14 Závěr Ačkoliv jsem článků přečetla dost, není to dostatek informací na to, abych mohla své výsledky zobecnit. Mým cílem však nebylo přijít s nějakým převratným zjištěním, či s nápadem, jak problém se stereotypy vyřešit. Chtěla jsem alespoň trochu nahlédnout a blíže se zabývat touto otázkou, abych nepatřila mezi ty, kteří věří všem těm stereotypům o „typickém romství“. Chtěla jsem si udělat vlastní názor a zjistit co je a co není pravda. V teoretické části jsem se nejdříve zabývala pojmem Rom. Zjišťovala jsem, jaké jsou definice Romů. Našla jsem jich spoustu, ale ne všechny byly napsány v pozitivním slova smyslu, nebo neutrálně. Také jsem se věnovala jejich původu a historii. Tyto informace jsou velice těžko dohledatelné, protože jak jsem uvedla, je složité přesně určit, odkud a kdy se Romové objevili. Předpokládá se, že přišli z Indie již ve 14. století. Ovšem jejich historie je zaznamenávána spíše podle toho, jaké jim kdy byly udělovány tresty, nebo jak se jich chtěli zbavit naši panovníci, než na tom, co kde vybudovali nebo vynalezli. Zlom nastal až v 20. století, kdy se Romové poprvé účastnili kongresu v Londýně, na které jim byl uznán název „Rom“. Od té doby můžeme najít zmínky o romských umělcích, vojácích i vědcích. Dále jsem se zabývala stereotypy, nejdříve všeobecně. Hledala jsem definice stereotypů, ale i předsudků, které s nimi velice úzce souvisí. Také jsem se snažila poznat rozdíly mezi pozitivními, negativními a neutrálními stereotypy. Ovšem zabývat se samotnými stereotypy je velice obtížné, protože neexistuje téměř žádná literatura zabývající se tímto tématem. Do své práce jsem zahrnula i kapitolu sociální konstrukce reality. Tato kapitola je velice podstatná, hlavně v kontextu s médii, která jsou v mé práci také klíčová. Každý z nás nějak vnímá svět, svou každodenní realitu. Také ale existují situace, významy či jevy, které vnímáme všichni stejně. A právě tak fungují média. Skrze ně je nám nabídnuta nějaká realita, kde jsou použity slova, kteří všichni známe a my pak vnímáme
52
média jako jednu z realit. Nebo dokonce jako součást našeho každodenního života. Média využívají své moci. Jsou snadno a rychle dostupná, a proto je sledujeme všichni. Můžeme díky nim relaxovat, vzdělávat se nebo si vytvářet názory na svět. Tak jako tak jsou nedílnou součástí života každého z nás a mají na nás velký vliv. V empirické části jsem se rozhodla pro kvantitativní výzkum, a jako metodu jsem zvolila obsahovou analýzu dokumentů. S kvantitativním výzkumem se pojí hypotézy. Já jsem si zvolila jednu hlavní a tři dílčí hypotézy. Tyto hypotézy se věnovaly tématům kriminalita, sociální situace, či politika v kontextu s Romy. V článcích jsem hledala stereotypy, které jsou prezentovány v internetových médiích a jejich hlavním společným ukazatelem je slovo „Rom“. Vybrala jsem si tedy tři největší internetové zpravodajské servery a přečetla jsem přes sto článků s touto tématikou. Po přečtení jsem články analyzovala. Z analýzy jsem dospěla k vytvoření šesti různých kategorií, které obsahují různé stereotypy vztahující se k Romům. Tyto kategorie se v souvislosti s Romy vyskytovaly nejčastěji a jsou to: kriminalita, diskriminace, politika, sociální situace, vzdělání a ostatní. Analyzovala jsem je také podle lokality, abych se dozvěděla, v kterých lokalitách se o Romech mluví nejvíce, a kde naopak nejméně. Hlavní i dílčí hypotézy byly potvrzeny. Hlavní hypotéza se zabývala otázkou
o
pozitivních,
negativních
a
neutrálních
stereotypech.
Výsledkem této hypotézy je tvrzení, že se v článcích o Romech, které jsem přečetla, se setkáváme nejčastěji s negativními stereotypy. Dále jsem zjistila, že ve vybraném vzorku článků o Romech jsem nejčastěji zaznamenala články o kriminalitě. Dále z mého výzkumu vyplývá, že v článcích o sociální situaci Romů, z vybraného vzorku, jsem se velice často setkala s tématem nezaměstnanosti Romů. A v článcích o politice, které
jsem
analyzovala,
se
v mnoha
případech
setkáme
také
s diskriminací. Nemohu však říci, že bych byla překvapena. Téma kriminality je všeobecně nejčastějším tématem ve všech médiích. A možná právě i proto se nejčastěji objevilo i v článcích o Romech. V souvislosti 53
s tématem Romů jsou také často prezentovány negativní stereotypy v podobě využívání sociálních dávek. Na internetu lze najít množství obrázků a sdílených „zaručených pravd“ o Romech a jejich „vysávání“ našeho státu. Proto není překvapením, že média tyto trendy podporují a informace ještě zveličují.
54
Anotace Příjmení a jméno autora: Lenka Míčková Název katedry a fakulty: Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, Filozofická fakulta UP Název bakalářské diplomové práce: Prezentace stereotypů spojovaných s „typickým romstvím“ v internetových médiích Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Zdeňka Slámová Počet znaků: 71 313 Počet příloh: 7 Počet titulů použité literatury: 45 Klíčová slova: Romové, stereotypy, internetová média, předsudky, sociální konstrukce reality. Téma této bakalářské práce se zaměřuje na prezentaci stereotypů spojovaných s „typickým romstvím“ v internetových médiích. Hlavním cílem této práce je vyhledat a popsat hlavní stereotypy, které jsou s tímto fenoménem spojovány a popisovány v internetových médiích. Výstupem výzkumu jsou poznatky o problematice, zaměřující se na prezentaci Romů v médiích, s čímž souvisí i vznik nových a mnohdy negativních předsudků o této skupině. V teoretické části práce se zaměřím především na
seznámení
s problematikou
týkající
se
prezentace
Romů
v internetových médiích a vysvětlení základních pojmů. V empirické části tyto stereotypy posoudím a pokusím se je tématicky roztřídit dle četnosti. V rámci metodologie bude využit kvantitativní výzkum. Pro sběr dat bude využita metoda obsahová analýza dokumentů, tedy internetových médií.
55
Abstract Topic of this bachelor thesis aims to present stereotypes connected with „concept of typical Roma” in the Internet media. Main purpose of this thesis is to find and describe the main stereotypes which are connected with this phenomenon and are described in the Internet media. Outputs of this research are findings about the problem, which are focusing on presentation Roma in media. This is mostly connected to a new and often negative prejudice about this ethnic group. The theoretical part of this thesis is focusing mostly on familiarization with problems of presentation Roma in the Internet media and explanation of basic concepts. In the empirical part I am going to asses these stereotypes, and I am going to try to sort them according to their frequency. In the methodology part there will be used quantitative research. I am going to use document analysis method for data collection. Key words: Roma, stereotypes, the Internet media, prejudices, the social construction of reality.
56
15 Seznam literatury a ostatních zdrojů 15.1 Literatura
ALLPORT, G. W. O povaze předsudků. 1. vydání. Praha: Prostor, 2004. ISBN 80-72-6012-53.
BERGER, P. L., LUCKMANN, T. Sociální konstrukce reality – pojednání o sociologii vědění. 1. vydání. Praha: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1966. ISBN 80-85959-46-1.
COHN, W. Cikáni. 1. vydání. Praha: SLON, 2009. ISBN 978-80-7419008-7.
COTTLE, S. Ethnic minorities and the media. Media research and ethnic minorities: Mapping the field. Buckingham, Philadelphia: Open University Press, 2000.
CROTEAU, D., HOYNES, W. Media society: industries, images and audience. 3. vydání. London, Thousan Oaks, New Delhi: Pine Forge Press, 2003. ISBN 0761987738
ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. 1. vydání. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-463-X.
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0139-7.
FRASER, A. Cikáni. Nakl. Lidové noviny. Dějiny národů, 1998. ISBN 80-7106-212-1.
GABAL ANALYSIS & CONSULTING. Analýza sociálně vyloučených
romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Odbor řízení a pomoci z ESF. 2006. GEIST, B. Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing, 1992. ISBN 80-8560-52-87.
GIDDENS, A. Sociologie. 1. vydání. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203124-4.
HEWSTONE, M., STROEBE, W. Sociální psychologie. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-092-5.
HIRT, JAKOUBEK. Romové v osidlech sociálního vyloučení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. ISBN 8086898768. 57
JAKOUBEK, M. Romové – konec (ne)jednoho mýtu: Tractatus culturo (mo)logicus. 1. vydání. Praha: Socioklub, 2004. ISBN 80-86140-21-0.
KALEJA, M. A KOL. Romové – otázky a odpovědi v českém a slovenském kontextu.
1.
vydání.
Ostrava:
Ostravská univerzita,
pedagogická fakulta, 2012. ISBN 978-80-7464-175-6.
KALEJA, M., KNEJP, J. (eds). Mluvme o Romech – Aven vakeras pal o Roma. Ostrava, 2009. ISBN 978-80-7368-708-3.
KOLEKTIV AUTORŮ. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělání – pomůcka na pomoc učitelům. Praha: VÚP, 2007.
LINHART A KOL. Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov: Dialog, 2007. ISBN 80-7382-006-4.
MALÝ SOCIOLOGICKÝ SLOVNÍK. 1 vydání. Praha: Svoboda, 1970.
MCQUAIL. Úvod do teorie masové komunikace. 2. vydání. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-714-0.
NEČAS, C. Historický kalendář – dějiny českých Romů v datech. 1. Vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1997. ISBN 807067-769-4.
NEUENDERFOVÁ, K. A. The Content Analysis Guidebook. London: Sage, 2002.
OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ - ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Praha: J. Otto, 1892.
PREISSOVÁ KREJČÍ, A., ŠVACHOVÁ, I. (eds). Protipředsudkové vzdělávání v kontextu multikulturalismu. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. ISBN 978-80-244-3413-1.
SEDLÁKOVÁ. Obraz Romů v televizním zpravodajství – příklad mediální konstrukce reality. Brno, 2007. Disertační práce na Masarykově univerzitě. Fakulta sociálních studií – obor socioogie. Vedoucí práce Phdr. Jaromír Volek, Ph.D.
SCHULZ, W., SCHERER, H., HAGEN, L., REIFOVÁ, I., KONČELÍK, J. Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Univerzita Karlova, 2004.
WEINEROVÁ R. Romové a stereotypy, Výzkum stereotypizace Romů v Ústeckém kraji. 1. vydání. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2014. ISBN 978-80-246-2632-1. 58
15.2 Ostatní zdroje
BURYÁNEK, J. [online] Práce s předsudky a stereotypy. Člověk v tísni o.p.s. - Varianty. [cit.17. 3. 2015]. Dostupné z WWW: http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_27.pdf
Countering Anti-Gypsyism and Discrimination Affecting Roma. [online]
Open
Society
Foundations, 23. 5. 2014.
[cit.2. 3.
2015]. Dostupné z WWW: (http://www.opensocietyfoundations.org/grants/countering-antigypsyism-and-discrimination-affecting-roma
ČTK. Romové ve Vsetíně budou dále asistovat strážníkům. Aktuálně.cz,
2013.
[cit.9.
3.
2015].
Dostupné
z WWW:
http://zpravy.aktualne.cz/regiony/zlinsky/romove-ve-vsetine-budoudale-asistovat-straznikum/r~i:article:784056/
HŮLA, D. [online] Přiznej barvu more – aneb sčítání 2011. Demografie. 4. 4. 2011. [cit.19. 3. 2015].
Dostupné z WWW:
http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=753
KUBÁTOVÁ, Z. Bezradný starosta: Dřív byli Romové víc pod kontrolou. Aktuálně.cz. 2013. [cit.14. 3. 2015]. Dostupné z WWW: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/bezradny-starosta-driv-byli-romovevic-pod-kontrolou/r~a21b3df210bd11e3a5860025900fea04/
Obraz Romů v médiích je stále jednotvárný. [online] Výzkum. Praha: Vládní agentura pro sociální začleňování, 8. 4. 2013. [cit.1. 3. 2015]. Dostupné z WWW: (http://www.socialni-zaclenovani.cz/obraz-romu-v-mediich-je-stalejednotvarny-uvadi-vyzkum)
PALÁN, Z. [online] Andragogický slovník – Hromadné sdělovací prostředky (masmédia). Andromedia.cz. [cit.21. 3. 2015]. Dostupné z WWW:
http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/hromadnesdelovaci-prostredky-masmedia 59
PECÁK, R. Jen knírek kandidátovi DSSS. Duchcov volí klidně. [online] Aktuálně.cz, 2013. [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z WWW: http://zpravy.aktualne.cz/regiony/ustecky/jen-knirek-kandidatovi-dsssduchcov-voli-klidne/r~3b257cf43e2e11e3bd2b0025900fea04/
Podíl nezaměstnaných osob v krajích ČR. [online] Český statistický úřad, 31. 1. 2014. [cit.21. 3. 2015]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/animovana_mapa_podil_neza mkraje
PROCHÁZKOVÁ, P. Já tady budu mít pořádek, říká romská domovnice.
Uklízejí
i
vnoučata.
Idnes.cz,
2015.
[cit.19.
3.
2015]. Dostupné z WWW: http://zlin.idnes.cz/vyloucene-lokality-zlinsky-kraj-romsti-domovnicifwe-/zlin-zpravy.aspx?c=A150304_2144344_zlin-zpravy_ppr
Sčítání lidu, domů a bytů 2011. [online] Vše o území. 2011. [cit.22. 3. 2015]. Dostupné z WWW: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=vse-ouzemi&tu=30718&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAGVPu07DQBDcBJnESYQ CBR2fENd0cObOOTHRT7HCFccxEpAJjH2JbhCooGCFnoKyvwE4gtoqRA9NSWckYCCkXa1u5rRz C7eQStyWD0Rc2HM5HFq2KIYeyLTGiPTsHz0tQt6CVTsXQEkdymlPQ5ThPivE0HZbZ1jZU6Jw3V eqakvQB5wEfRQgrziDC4B_HCgVidts75skoeZLaNgMyxEmYRlhEdytXUwihkEeIIV3edhyhiDnOpkj C1h_v9mJkBitWq3Qsl2CK09NghaRICa_r6ViMjLoRCajJF97u3_4uLzerEONgjYX6Swpc8fzZ6WGS Xy3uNtq3rzd1FTj7VJDQUZZW4P24NkJkDlwHSWhSTPywH6lYK9zFZi_ipDeIiUfLL6EqFXZiAQA A&vseuzemi=H4sIAAAAAAAAAIVRu07DMBS9BAK0PFSKxMbCa3TEBuoApbRqaXioBcQW3M ZqgxLbOE6IOlRigYEVdgZGfgLxBTAyIXbEyIpTKsIEV7Klo3vsc8899wKmTnCIUSAdF5Wx397GX B95eXicOX4aBK0EaZdhu4SbkokKpGRbEL_NXDviasQ1_jZqLoz6uhdAfPNDmo4zEeazdQyFCbuJw IHx0IFhJasQmV0K8sQCRgsifvYtpCRRp4v5tcQnonXy_u7ecP8wXePYUuaBKGdjeKCdJ3q7ViPWl Wa_mtH6QVasrh3N9DbWKJ8XMZHX0srWowbMK4Z7l7zBZOh1AiIWPGIxrxhgzT8WXOhJRn0Sq zCwrB9Hc7dmBUqCQtIhRj1LM4FsqthAWz2TFifSPWN0Jm9PWNRF9SHuWX2Y2ZRJLyP76tC6F Q1uKMaIYySSsbmsCROeFSRblbD4j06Plos4_wm9t_XzNm327vP88sVDQYqoIfYDYhKJ5PwdgKv QcTF_c3s2PXrlRbno3LCKiRteZXz6Au2ducQTwIAAA..&void=
ŠIMŮNEK, M. [online] Walter Lippmann: veřejné mínění. Recenze. Revue pro média – čas pro kritickou reflexi na média. [cit.20. 2. 2015]. Dostupné z WWW: (http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue03/recenze_lippmann.htm)
ŠTĚPÁNKOVÁ, M. [online] Co je to diskriminace? Výklad základních pojmů. Praha: Multikulturní centrum Praha. Projekt: „Antidiskriminační vzdělávání pracovníků veřejné správy. [cit.23. 3. 2015]. Dostupné z WWW:
60
http://www.mkc.cz/uploaded/antidiskriminace/Co_je_to_diskriminace. pdf TV Mezi zpravodajskými zdroji vedou novinky.cz, zprávy v televizi sledují spíše starší lidé. [online] Praha: MEDIASEARCH. Netmonitor, 16. 2. 2015. [cit.20. 3. 2015]. Dostupné z WWW: http://www.netmonitor.cz/tz-mezi-zpravodajskymi-zdroji-vedounovinkycz-zpravy-v-televizi-sleduji-spise-starsi-lide
VODOCHODSKÝ, I.[online] Romové v neklidné době. Newton media – Stereotypy mediálního obrazu Romů v roce 2013, analýza. 27. 9. 2013 [cit.17. 3. 2015]. Dostupné z WWW: (http://www.newtonmedia.cz/cs/mediainfo-cz/analyzy/romove-vneklidne-dobe/detail
Použité servery: Aktuálně.cz, Idnes.cz, Novinky.cz
61
16 Seznam příloh 16.1 Tabulky Tabulka č. 1 – Výzkumný vzorek Tabulka č. 2 – Lokalita
16.2 Grafy
Graf č. 1 – Celkem Graf č. 2 – Oblasti kriminality spojované s Romy Graf č. 3 – Sociální situace – témata Graf č. 4 – Politika – Demonstrace Graf č. 5 – Hlavní hypotéza
62