Základní škola Vsetín - Sychrov
PREVENTIVNÍ PROGRAM
Školní rok 2013 – 2014
Školní metodik prevence: Mgr. Věra Magdalena Janírková Ředitel školy: Mgr. Michal Molek
OBSAH: ÚVOD CÍLE PREVENTIVNÍHO PROGRAMU HLAVNÍ AKTIVITY ŠKOLY V RÁMCI PREVENTIVNÍHO PROGRAMU Program proti šikaně Hlavní úkoly Plán aktivit ZÁVĚR
ÚVOD: Základním obsahem tohoto programu je primární prevence rizikového chování. Způsob, jak účinně předcházet rozšíření těchto jevů musí být zaloţen na kombinaci aktivit a opatření v oblasti prevence. Program se proto snaţí ţákům nejen předávat informace, ale především se snaţí ovlivnit postoje a chování v rizikové populaci. Mezi rizikové chování u mládeţe patří řada výchovných problémů, poruch chování, záškoláctví, různé formy násilného chování, projevy rasismu, xenofobie, intolerance, uţívání alkoholu, kouření, drog. V souvislosti s tímto chováním se vyskytují problémy týkající se kriminality a delikvence, virtuálních drog a patologického hráčství. Je důleţité, aby tento preventivní program pomáhal dětem a dospívajícím umět si váţit sebe samotného, řešit konflikty na různých úrovních a být rovněţ schopen čelit tlaku vrstevníků. A to zvýšeným pozitivním sebevědomím, asertivním tréninkem, nácvikem schopnosti odmítnout, zkvalitněním sociální komunikace a schopnosti obstát v kolektivu. Preventivní program je systémovým nástrojem školy k potlačení neţádoucích prvků v chování ţáků. Jeho cílem je zlepšení sociálního klimatu školy. Zahrnuje širokou škálu různých aktivit, které jsou dány specifickými podmínkami školy. Např. rozvoj sociálních kompetencí ţáků, potlačení všech forem neakceptovatelného chování. Coţ převedeno do praxe znamená bezpečnou školu pro děti i učitele, ve které by se všichni cítili dobře a měli své místo a zázemí. Preventivní program zahrnuje: besedy a přednášky, specifickou práci se třídou, pokud se vyskytne některý negativní projev chování (např. arteterapie, nácvik psychosociálních dovedností, nácvik komunikace aj.). kvalitní nabídku volnočasových aktivit ve spolupráci s rodiči a dalšími odborníky aktivity ve spolupráci s dalšími odborníky (Policie, KPPP, soc. kurátoři a další.) Preventivní působení musí být součástí výuky i ţivota ve škole. Kaţdodenní ţivot školy musí mít takovou kvalitu, aby dětem umoţňoval osvojit si zdravý ţivotní styl, který je nejúčinnějším preventivním nástrojem. Prevence rizikového chování u naší mládeţe představuje rovněţ nejrůznější aktivity i v mimoškolní činnosti naší školy.
Cíle preventivního programu :
analýza současného stavu, určení a pojmenování rizikového chování u ţáků naší školy rozvoj osobnosti ţáků, posílení sebedůvěry, orientace v ţivotních a etických hodnotách a rozhodovacích procesech, propagace zdravého ţivotního stylu vytváření a rozvoj vhodného pracovního prostředí ve škole pro ţáky i pracovníky školy spolupráce s odborníky (KPPP, lékaři, zdravotní ústav, PČR, protidrogový koordinátor, organizace v oblasti prevence sociálně patologických jevů) stálé zlepšování spolupráce s rodiči sledovat a odhalovat problémy ţáků a hlavně jim poskytovat rychlou a účinnou pomoc věnovat pozornost ţákům se zdravotními a sociálními problémy spolupráce s ostatními subjekty pracujícími v oblasti výchovy a vzdělávání mládeţe spolupráce se sportovními a zájmovými organizacemi s cílem zajištění a zatraktivnění volnočasových aktivit
Hlavní aktivity školy v rámci preventivního programu Systematické vzdělávání metodika prevence, výchovného poradce a dalších pedagogických pracovníků. Tito pracovníci jsou absolventy odborných seminářů a své poznatky uplatňují následně při práci s ţáky. Školní metodik prevence koordinuje preventivní program a jeho uplatňování v rámci výuky i v mimoškolní činnosti poskytuje učitelům a ostatním pracovníkům školy odborné informace a pravidelně informuje o vhodných aktivitách pořádaných jiným odborným zařízením. navrhuje také opatření vedoucí k včasnému odhalení moţných problémů metodik spolupracuje s výchovným poradcem na škole, s metodikem prevence KPPP, případně s krajským školským koordinátorem prevence školní metodik také zpracovává podklady pro informace o preventivním programu Ţáci jsou v rámci vyučovacích předmětů vedeni ke zdravému ţivotnímu stylu. Oblast preventivní výchovy je zaváděna do jednotlivých předmětů, ve kterých ji lze uplatnit.
Jde o speciální program. Zaměřuje se na specifickou primární a sekundární prevenci. Předpoklad pro fungování pro programu - celoškolní přístup
Organizace a řízení školy
Vzdělávání pracovníků
Preventivně-výchovná činnost ţáků
Klíčová opatření
Společné vzdělávání a supervize
Uţší realizační tým
Zmapování situace a motivování pedagogů ke změně
Společný postup při řešení šikanování
Prevence ve třídních hodinách
Prevence ve výuce
Prevence ve školním ţivotě mimo vyučování
Ochranný reţim
Spolupráce s rodiči
Školní poradenské sluţby
Spolupráce se specializovanými zařízeními
Vztahy se školami v okolí
Evaluace
Předpoklad pro fungování programu – celoškolní přístup: Organizace a řízení školy: Otázka prevence šikany a její minimalizace úzce souvisí s dobrou komunikací pracovníků školy. Organizace chodu školy musí umoţňovat častou a pruţnou komunikaci o problémových jevech. Pravidelně na pedagogických radách, průběţně při vzniku problému. Složení užšího realizačního týmu: třídní učitel, metodik prevence, výchovný poradce a vedení školy. Vytipování rizikových míst školy: WC, šatny, schodiště, zavřené dveře tříd během přestávky. Zjištění, jak jsou tato riziková místa pravidelně kontrolována.
Vzdělávání pracovníků: Kaţdý pracovník má moţnost dalšího vzdělávání. Nabídka všech vzdělávacích programů je vyvěšena ve sborovně. Pracovníci školy znají důleţitost prevence a postupy řešení problémů. Pedagogičtí pracovníci vědí, jak vypadají nezdravé sociální vztahy, rozeznají šikanu a ví, jak mají postupovat. Preventivně výchovná činnost žáků: Zajištění vhodných programů na podporu sebevědomí, umění komunikace, vytváření pozitivních vztahů, na zjištění rušivých zvláštností chování, sociometrie tříd atd. Ţáci vědí, co je a co není šikana a jak se zachovat, kdyţ se v jejich okolí objeví.
Klíčová opatření. 13 komponent. 1. Společné vzdělávání a supervize ˗ okénko na poradě ˗ supervize (vzájemná mezi pedagogy) – řešení problémů ˗ pedagog, který se účastnil vzdělávací akce, předá na metodickém sdruţení své zkušenosti a poznatky ostatním
2. Užší realizační tým ˗ V případě zachycení nevhodného chování ţáků se o postupu poradí uţší realizační tým: třídní učitel, metodik prevence, výchovný poradce a vedení školy
3. Zmapování situace a motivování pedagogů ke změně ˗ realizace dotazníků na klima třídy (Kolář: Bolest šikanování) ˗ sociometrie na pedagogický tým
4. Společný postup při řešení šikanování ˗ jakékoliv náznaky nevhodného sociálního chování bereme váţně ˗ vedeme diskrétně rozhovor s obětí či informátorem ˗ zajistíme bezpečnost oběti ˗ máme-li pochybnosti, jak věc řešit, informujeme třídního učitele či kohokoliv z uţšího realizačního týmu
˗ ˗ ˗ ˗ ˗ ˗ ˗
najdeme si vhodné svědky, nikdy nevyšetřujeme veřejně, informace získáváme diskrétně od seriózních svědků, či konfrontací jejich svědectví svoláme uţší realizační tým provedeme rozhovor s agresory (zajistíme, aby se mezi sebou nemohli domluvit) nedopustíme konfrontaci oběti a útočníka svoláme výchovnou komisi (poradu sboru) informujeme rodiče, neumoţníme konfrontaci rodičů oběti a útočníka pracujeme se třídou, kde k události došlo
5. Prevence ve třídních hodinách ˗ třídní učitelé organizují třídnické hodiny, při kterých se zaměřují na činnosti rozvíjející pozitivní vztahy a provádějí zpětnou vazbu s rozborem uplynulého období ˗ ţáci jsou seznamováni s následujícími tématy: o Co je a co není šikana. o Co je a co není bonzování. o Jakým způsobem se oběti zastat. o Jak vhodným způsobem vyhledat pomoc dospělého.
6. Prevence ve výuce ˗ všichni učitelé vnímají důleţitost vytváření bezpečného prostředí a kromě práce ve svém předmětu se soustředí na rozvoj pozitivních vztahů, umoţňují rozvoj spolupráce i zpětnou vazbu ˗ učitelé se snaţí vyhnout technikám a metodám, které neúčelně vytvářejí či zvyšují napětí a následně vyvolávají nutnost uvolnit (vybít si) negativní energii: veřejné vyhlašování výsledků písemných prací, srovnávání jednotlivců a tříd, ironizování, zesměšňování, nenaplněné hrozby, křik, neohlášené písemné práce, vytváření stresového prostředí při učení,…
7. Prevence ve školním životě mimo vyučování ˗ zde se jedná především o prevenci o přestávkách ˗ vytipování rizikových míst ve škole ˗ Opatření: dozory musí se zvýšenou intenzitou sledovat riziková místa a v případě, ţe se v některém z nich opakovaně vyskytují problémy, je třeba hledat další opatření ˗ dále se jedná o prevenci, která se organizuje prostřednictvím kurzů v jednotlivých ročnících (ŠVP)
8. Ochranný režim ˗ školní řád ˗ práce s pravidly ˗ informativní nástěnky s kontakty na pomáhající organizace ˗ dozory
9. Spolupráce s rodiči ˗ škola se snaţí spolupracovat s rodiči: o systémově o informování školy v případě, ţe rodiče pozorují, ţe se něco děje o informovaností a komunikací v případě, ţe se objeví šikana (spolupráce na řešení) o konzultační dny v přítomnosti rodičů a dětí o den otevřených dveří o internetové stránky školy
10. Školní poradenské služby ˗ konzultační hodiny výchovného poradce a metodika prevence
11. Spolupráce se specializovanými subjekty ˗ KPPP ˗ SVP ˗ OSPOD ˗ Policie – oddělení pro mládeţ ˗ Městská policie ˗ Kurátoři ˗ Pediatři ˗ Dětští psychologové a psychiatři
12. Vztahy se školami v okolí ˗ škola komunikuje s okolními mateřskými školami, pro něţ připravuje řadu akcí ˗ se školami z našeho města pořádáme společné zábavné akce a soutěţe, jak sportovní, tak umělecké či naučné
13. Evaluace
(Jde o komponentu programu č. 5, podrobněji viz metodické doporučení.) Proškolený pracovník, většinou školní metodik prevence, na podkladě kvalifikovaného odhadu stadia a formy šikanování rozhodne, zda řešení zvládne škola sama, nebo si povolá odborníka specialistu (viz tabulka níţe). V případě, ţe jde o počáteční a obvyklou šikanu, kterou zvládne škola sama, odborník postupuje podle scénáře určeného pro tento typ šikanování. Pokročilé a komplikované šikany škola řeší ve spolupráci s odborníky z venku, zejména z PPP, SVP. Do komplikované šikany zařadíme především neobvyklé formy šikany. Dále sem zahrneme základní formy šikany, se kterými nemáme zkušenosti. Patří do nich šikany krajně ohroţující bezpečí pedagoga a ţivot oběti, dále šikany se změnou v základním schématu. Prakticky jde zejména o nějakou zvláštnost u přímých a nepřímých účastníků šikany. Patří sem rovněţ šikany s rozvinutým zakrývajícím systémem. Váţnou komplikací je intenzivnější závislostní vztah mezi oběťmi a agresory a váţnější dopady šikany na oběť - například známky úzkostné poruchy.
Ad 4) Společný postup řešení při výskytu šikany ve škole Proškolený pracovník, většinou školní metodik prevence, na podkladě kvalifikovaného odhadu stadia a formy šikanování rozhodne, zda řešení zvládne škola sama, nebo si povolá odborníka specialistu (viz tabulka níţe). V případě, ţe jde o počáteční a obvyklou šikanu, kterou zvládne škola sama, odborník postupuje podle scénáře určeného pro tento typ šikanování. Pokročilé a komplikované šikany škola řeší ve spolupráci s odborníky z venku, zejména z PPP, SVP. Do komplikované šikany zařadíme především neobvyklé formy šikany. Dále sem zahrneme základní formy šikany, se kterými nemáme zkušenosti. Patří do nich šikany krajně ohroţující bezpečí pedagoga a ţivot oběti, dále šikany se změnou v základním schématu. Prakticky jde zejména o nějakou zvláštnost u přímých a nepřímých účastníků šikany. Patří sem rovněţ šikany s rozvinutým zakrývajícím systémem. Váţnou komplikací je intenzivnější závislostní vztah mezi oběťmi a agresory a váţnější dopady šikany na oběť například známky úzkostné poruchy. Šikanování je komplikovaný a paradoxní fenomén a běţné pedagogické postupy naprosto selhávají. Rovněţ obecné a hotové kuchařky v podobě receptů nefungují, spíše ublíţí, neţ pomohou. Klasifikace scénářů pomoci podle cíle léčby, stadia a formy (Kolář 2011) Situace, které zvládne škola sama (a) první pomoc pro obyčejnou počáteční šikanu; (b) celková léčba pro řešení prvních dvou stadií šikanování, RTP – Rámcový třídní program. Scénáře, kdy potřebuje škola pomoc zvenku (c) první pomoc pro komplikovanou počáteční šikanu; (d) první pomoc (krizové scénáře) pro obyčejnou pokročilou šikanu; (e) první pomoc (krizové scénáře) pro komplikovanou pokročilou šikanu, patří sem např. výbuch skupinového násilí, tzv. školní lynčování; (f) celková léčba pro třetí stadium šikanování s běţnou i komplikovanou formou. Dva scénáře pro kaţdou školu Scénář pro obyčejnou počáteční šikanu (Kolář, 2011) 1. odhad závažnosti onemocnění skupiny a stanovení formy šikany; 2. rozhovor s informátory a oběťmi; 3. nalezení vhodných svědků; 4. individuální rozhovory se svědky (nepřípustné je společné vyšetřování agresorů a svědků, hrubou chybou je konfrontace oběti s agresory); 5. ochrana oběti; 6. předběžná diagnóza a volba ze dvou typů rozhovoru: a. rozhovor s oběťmi a rozhovor s agresory (směřování k metodě usmíření); b. rozhovor s agresory (směřování k metodě vnějšího nátlaku); 7. realizace vhodné metody: a. metoda usmíření; b. metoda vnějšího nátlaku (výchovný pohovor nebo výchovná komise s agresorem a jeho rodiči); 8. třídní hodina: a. efekt metody usmíření; b. oznámení potrestání agresorů; 9. rozhovor s rodiči oběti; 10. třídní schůzka; 11. práce s celou třídou.
Základní krizový scénář pro výbuch pokročilé šikany – Poplachový plán pro tzv. školní lynčování (Kolář, 2011) A. První (alarmující) kroky pomoci 1. zvládnutí vlastního šoku – bleskový odhad závaţnosti a formy šikany; 2. bezprostřední záchrana oběti, zastavení skupinového násilí. B. Příprava podmínek pro vyšetřování 3. zalarmováni pedagogů na poschodí a informování vedení školy; 4. zabránění domluvě na křivé skupinové výpovědi; 5. pokračující pomoc oběti (přivolání lékaře); 6. oznámení na policii, paralelně – navázáni kontaktu se specialistou na šikanování, informace rodičům C. Vyšetřování 7. rozhovor s obětí a informátory; 8. nalezení nejslabších článků nespolupracujících svědků; 9. individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky; 10. rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi agresory, není vhodné konfrontovat agresora (agresory) s obětí (oběťmi). D. Léčba 11. metoda vnějšího nátlaku a změna konstelace skupiny.
PŘÍLOHA 1: Přímé a nepřímé varovné signály šikanování Přímé varovné signály šikanování mohou být např.: posměšné poznámky na adresu ţáka, pokořující přezdívka, nadávky, poniţování, hrubé ţerty na jeho účet; kritika ţáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským aţ nenávistným, nebo pohrdavým tónem; nátlak na ţáka, aby dával věcné nebo peněţní dary šikanujícímu nebo za něj platil; příkazy, které ţák dostává od jiných spoluţáků, zejména pronášené panovačným tónem; skutečnost, ţe se ţák podřizuje poniţujícím a panovačným příkazům spoluţáků; nátlak na ţáka k vykonávání nemorálních aţ trestných činů či k nucení spoluúčasti na nich; honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, ţe je oběť neoplácí; rvačky, v nichţ jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaţí se uniknout; ţák se snaţí bránit cestou zvýšené agrese, podráţděnosti, odmlouvání učitelům apod.
Nepřímé varovné signály šikanování mohou být např.: ţák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády; při týmových sportech bývá jedinec volen do druţstva mezi posledními; při přestávkách vyhledává blízkost učitelů; má-li ţák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený; působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči; stává se uzavřeným; jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje; jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené; zašpiněný nebo poškozený oděv; stále postrádá nějaké své věci; odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo pouţívá nepravděpodobné výmluvy; mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy; začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole; odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit. POZN: (Zejména je třeba věnovat pozornost mladším ţákům nově zařazeným do třídy, neboť konflikty v době adaptace nových ţáků nejsou vzácností!)
Rodiče ţáků by si měli všímat především těchto moţných signálů šikanování: za dítětem nepřicházejí domů spoluţáci nebo jiní kamarádi; dítě nemá kamaráda, s nímţ by trávilo volný čas, s nímţ by si telefonovalo apod.; dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem; nechuť jít ráno do školy (zvláště kdyţ dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm moţno pozorovat i strach; ztráta chuti k jídlu; dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem; dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu); usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!"; dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně; dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad; zmínky o moţné sebevraţdě; odmítá svěřit se s tím, co ho trápí; dítě ţádá o peníze, přičemţ udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, ţe je ztratilo), případně doma krade peníze; dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí; dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, moţná projevuje i zlobu vůči rodičům; dítě si stěţuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, moţná ráno zvrací, snaţí se zůstat doma; své zdravotní obtíţe můţe přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.); dítě se vyhýbá docházce do školy; dítě se zdrţuje doma více, neţ mělo ve zvyku.
PŘÍLOHA 2: Zkrácený popis stadií šikanování (Kolář, 2011) Školní šikanování je nemoc skupinové demokracie a má svůj zákonitý vnitřní vývoj. První stadium se v podstatě odehrává v jakékoliv skupině. Všude je někdo neoblíbený nebo nevlivný, na jehoţ úkor je se dělají „legrácky“. Pak to ale jde dál, skupina si najde jakéhosi „otloukánka“. Třetí stadium je uţ klíčové, kdy se vydělí jádro útočníků a systematicky začne šikanovat nejvhodnější oběti. Do této chvíle lze věci jasně řešit. Následně ale dojde k bodu zlomu, kdy se šikanování stane nepsaným zákonem i pro opravdu slušné děti a celá skupina se stává krutou. V pátém stadiu – totalitě – se stane šikanování skupinovým programem. První stadium: Zrod ostrakismu Jde o mírné, převáţně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen skupiny necítí dobře. Je neoblíben a není uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet „drobné“ legrácky apod. Tato situace je jiţ zárodečnou podobou šikanování a obsahuje riziko dalšího negativního vývoje. Druhé stadium: Fyzická agrese a přitvrzování manipulace V zátěţových situacích (coţ můţe být i školou vytvářené konkurenční prostředí), kdy ve skupině stoupá napětí, začnou ostrakizovaní ţáci slouţit jako hromosvod. Spoluţáci si na nich odreagovávají nepříjemné pocity například z očekávané těţké písemné práce, z konfliktu s učitelem nebo prostě jen z toho, ţe chození do školy je obtěţuje. Manipulace se přitvrzuje a objevuje se zprvu ponejvíce subtilní fyzická agrese. Stupňování agrese můţe být dáno také neřešením předchozí situace … Třetí stadium (klíčový moment): Vytvoření jádra Vytváří se skupina agresorů, úderné jádro. Tito šiřitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky, nikoliv jiţ pouze náhodně, šikanovat nejvhodnější oběti. V počátku se stávají jejich oběťmi ti, kteří jsou uţ osvědčeným objektem ostrakizování. Třída ví, o koho jde. Jde o ţáky, kteří jsou v hierarchii nejníţe, tedy ti „slabí“. Svým způsobem platí „raději on, neţ já“. Čtvrté stadium: Většina přijímá normy Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem. V této době získává neformální tlak ke konformitě novou dynamiku a málokdo se mu dokáţe postavit. Platí „Buď jsi s námi, nebo proti nám.“ U členů „virem“ přemoţené skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná vůdcům. I mírní a ukáznění ţáci se začnou chovat krutě – aktivně se účastní týrání spoluţáka a proţívají při tom uspokojení. Páté stadium: Totalita neboli dokonalá šikana Násilí jako normu přijímají všichni členové třídy. Šikanování se stává skupinovým programem. Obrazně řečeno nastává éra „vykořisťování“. Ţáci jsou rozděleni na dvě sorty lidí, které jsem pro přehlednost označil jako „otrokáře“ a „otroky“. Jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva ţádná. Ve čtvrtém a pátém stadiu hrozí reálné riziko prorůstání parastruktury šikany do oficiální školní struktury. Stává se to v případě, kdy iniciátor šikanování je sociometrickou hvězdou. Je ţákem s výborným prospěchem, má kultivované chování a ochotně pomáhá pedagogovi plnit jeho úkoly.
I. Sledování konkrétních podmínek a situace ve škole z hlediska moţnosti výskytu rizikového chování a jeho včasné podchycení: -zmapování výchovných problémů a poruch chování ţáků v jednotlivých třídách -vyhledávání jednotlivých rizikových skupin dětí (formy dotazníků, sociometrická šetření aj.) -zavedení přehledné dokumentace, úzká spolupráce s výchovným poradcem
II. Výchova ke zdravému ţivotnímu stylu, preventivní, etická a právní výchova ve výuce jednotlivých předmětů -dle ŠVP
III. Další vzdělávání školního metodika prevence a ostatních pedagogických pracovníků Pedagogičtí pracovníci jsou vzděláváni pravidelně v rámci nabídnutých programů a seminářů pořádaných PC Zlín, PPP ve Vsetíně a dalšími semináři v ČR dle nabídky. Metodička prevence se pravidelně účastní pracovních schůzek metodiků pořádaných PPP ve Vsetíně a dalších odborných seminářů dle aktuální nabídky. Výchovná poradkyně se účastní odborných seminářů dle aktuální nabídky. Účast pedagogických pracovníků na seminářích – sociální dovednosti pro pedagogické pracovníky, komunikační dovednosti, šikana, umění jednat s lidmi. Další vzdělávání je doplňováno podle potřeb a zájmu pedagogických pracovníků.
IV. Navozování příznivého psychosociálního klimatu ve škole V. Zajištění dostatečné nabídky vyuţití volného času dětí - organizování volného času dětí v rámci činnosti školní druţiny - zájezdy do divadla ve Zlíně, plavání, solná jeskyně, víkendové a prázdninové pobyty aj. Další volnočasové aktivity školy: - keramické krouţky - florbal - stolní tenis - čtenářský a knihovnický krouţek - gymnastika - kopaná - přírodovědný krouţek pod SOŠ J. Sousedíka - sportovní krouţek Zdravíčko při ŠD - výtvarný krouţek při ŠD - taneční krouţek při ŠD - krouţek orientačního běhu při ŠD
VI. Spolupráce s rodiči a osvětová činnost pro rodiče a ţáky -poskytovat rodičům poradenskou sluţbu -vyuţívat nástěnky ke zpřístupnění základních telefonních čísel pro pomoc v krizových situacích dítěte -seznamovat rodiče s touto problematikou na třídních schůzkách, seznamovat je s výsledky dotazníků, se situací ve škole -předávat rodičům letáčky a broţury s popisem chování dětí, které se dostaly do nějaké váţné situace spojené s patologickými jevy, nebo návody na řešení situace, kdy je u dítěte zjištěn některý z patologických jevů
VII. Spolupráce s oddělením sociální prevence, policií, oddělením péče o mládeţ, krajskou pedagogicko-psychologickou poradnou, se zdravotním ústavem, centrem Archa, lékaři, spolupráce se Zrnkem -pořádání přednášek a besed s odborníky různých zařízení a institucí -spolupráce při řešení problémů
VIII. Uplatňování přiměřené represe - dle školního řádu
PŘEDBĚŢNÝ PLÁN AKTIVIT Září 2013
nabídka zájmových krouţků a dalších volnočasových aktivit tvorba preventivního programu, seznámení ŘŠ zahájení provozu školní knihovny vyhlášení fotografické soutěţe „ Strom a jeho rodina“ ZOO Zlín - veletrh EVVO aktivit; 27. 9. 2013 Noc vědců – večer pro mladé badatele přírodovědný Klokan sběr suchých plodů pro zvířátka malá kopaná úklid okolí školy, ţáci + učitelé v rámci Pč atletické závody Etické dílny
Říjen 2013
seznámení ostatních vyučujících s preventivním programem Česko proti chudobě – Hrátky bez hranic s Lískou a Městem; 4. 10. 2013 vycházka stromy – pro druţinu. Tajemné krásky vyjmenovaných slov po B – vycházka za babykami Etické dílny soutěţ k měsíci knihoven zajištění školního divadelního předplatného do divadla ve Zlíně sběr přírodnin pro účely zimního krmení ptactva a další zvěře (šípky, jeřabiny – ptáci, bukvice, ţaludy-černá zvěř Světluška; akce „ pro světlušku“- koncert Anety Langerové, workshop našich ţáků na EVVO téma a fair-trade v zámku; 25. 10. 2013 florbalová liga O poklad strýca Juráša matematická olympiáda Den jazyků Halloween
Listopad 2013
Jaloveček – výstava hub; 7. – 8. 11 2013 zapojení do akce sdruţení Šance (prodej vánočních květin s výtěţkem pro onkologicky nemocné děti) Drakiáda Historie vsetínského zámku - naše soutěţ pro ţáky ZŠ Vsetín; 12. 11. 2013 Pythagoriáda vybíjená – okresní kolo krajská konference – téma: badatelská výuka; prezentace moderní výuky přírodopisu na naší škole florbalová liga Réva – vystoupení cimbálové muziky
Prosinec 2013
Světlušky ve škole – tradiční akce, noční procházka se svítícími lampiony a baterkami po škole pro školáky, předškoláky a jejich rodiče Ţa-ba-ko – ţákovská badatelská konference pod záštitou KÚ; pořadatelé: naše ZŠ, Líska a Muzeum regionu Valašsko Astronomická olympiáda - školní kolo Mikulášský den Vánoční strom pro zvířátka Vánoční besídky ve třídách okresní kolo ve vybíjené
Leden 2014
sypání ptákům na krmítka, pozorování a fotografování ptáků program pro MŠ program pro rodiče s dětmi Sněhohrátky na školním hřišti sbírání starého chleba a vycházky ke krmelci matematický Klokan matematická olympiáda – okresní kolo
Únor 2014
sypání ptákům na krmítka, vycházky ke krmelci školní kolo recitační soutěţ florbalová liga
Březen 2014
akce u příleţitosti Měsíce knihy – týden knihy v knihovně výukové programy v zámku Vsetín Světový den vody; 22. 3. 2014 florbalová liga recitační soutěţ ALCEDO
Duben 2014
Jaloveček ; 3. - 4. 4. 2014 Den Země – 22. 4. 2014 Matematická olympiáda – okresní kolo Ptáci – ţijí tady s námi; celoměsíční kampaň, pořádá naše ZŠ, KÚ a Líska Matematická olympiáda
Květen 2014
akce dětí ke Dni matek Poznej a chraň – přírodovědná soutěţ Dny pro Fair – trade; zapojení se jako spolupořadatelé
Červen 2013
Dětský den pro mladší ţáky naší školy Sběr léčivých rostlin Ţa – ba – ko; 25. 6. 2014 školní výlety
Celoročně:
zapojení školy do daných projektů spolupráce ţáků 1. a 9. ročníku – „Můj mladší kamarád – můj velký ochránce“ zvyšování podílu přístupu ţáků k ţivé přírodě v rámci vyučování – vyučování v terénu, přírodniny místo maket v hodinách atd... vycházky ţáků se školní druţinou do přírody relaxační odpoledne v solné jeskyni divadelní představení Zlín pravidelné krouţky a jiné volnočasové aktivity návštěvy filmových a divadelních představení a jiných kulturních akcí zapojení se do sportovních soutěţí zapojení se do vědomostních soutěţí účast ve výtvarných a jiných uměleckých soutěţích návštěvy knihovny, výuka v MVK kulturní a vzdělávací akce naučně – poznávací výlety, vycházky a exkurze účast na kulturních akcích pořádaných MěÚ dotazníky o mimoškolní činnosti dětí dotazníky k šikaně – pro zmapování situace ve třídě besedy a přednášky zaměřené na utváření kvalitních mezilidských vztahů, problematiku závislostí, zdravé výţivy a ţivotního stylu, šikany a sexuální výchovy
Plán aktivit školní druţiny Roční plán činností, společných akcí ve ŠD a akcí pro veřejnost vychází z celoročního plánu ZŠ a motta naší ŠD „Ať je teplo nebo zima, v druţině je stále prima.“ Plán je rozvrţen na deset témat podle měsíců:
Září - ve škole a v naší druţině Poznávací hry s prvňáčky, poznáváme kamarády, bezpečně do školy, návštěvy knihovny a hvězdárny, soutěţní a hravé odpoledne v Zrnku (Den otevřených dveří). Říjen - podzim za humny Drakiáda, papírová diskotéka, výstava přírodnin a výrobků, sběrová akce - kaštany a ţaludy pro myslivecké sdruţení. Listopad -ať ţijí duchové Stopování za ukrytým pokladem, karneval strašidel a duchů, turnaj ve florbalu mezi odděleními. Prosinec - těšíme se na Vánoce Vánoční besídka se zpěvem koled a vánočními zvyky u stromečku. Výroba přáníček a dárečků pro kamarády v druţině - beseda o kamarádských vztazích nejen během Vánoc. Leden zimní sportování Legrační soutěţe v obratnosti na sněhu. Zimní olympiáda (závody ve sjezdu vodárenského kopce na čemkoli). Únor - náš karneval Nácvik divadelního představení. Karneval s diskotékou na galerce. Březen - vítání jara Hledání sluníčka - vycházka směrem na Dušnou, kniha je můj kamarád - výstavka oblíbených knih, výtvarná soutěţ. Duben – Besipáček Soutěţe, besedy, hry s dopravní tématikou, měsíc čistoty - úklid ŠD i okolí, velikonoční koledy - recitace, velikonoční tvoření - v jídelně. Květen - kytička pro maminku Soutěţ o nejhezčí přáníčko pro maminku (mezi odděleními), indiánskou stezkou, veselá olympiáda Červen - z pohádky do pohádky Dětský den - soutěţe a atrakce na hřišti, kreslení na chodník - soutěţ, závěrečné opékání párků nad vodárnou.
Zájmové krouţky: Pondělí: florbal 7,00 – 7,45 čtenářský a knihovnický 9,40 – 9,55 stolní tenis 12,00 – 14,00 zdravíčko (ŠD) 15,00 – 16,30 Úterý:
florbal 7,00 – 7,45 čtenářský a knihovnický 9,40 – 10,00 přírodovědný 14,30 – 16,30 výtvarný (ŠD) 15,00 – 16,30
Středa: florbal čtenářský a knihovnický stolní tenis keramika I. keramika II. taneční kroužek (ŠD) orientační běh (ŠD)
7,00 – 7,45 9,40 – 9,55 12,00 – 14,00 12,00 – 13,30 13,30 – 15,00 15,00 – 16,00 15,30 – 16,15
Čtvrtek: florbal keramika III. gymnastika
7,00 – 7,45 12,30 – 14,00 13,30 – 14,30
Pátek: florbal kopaná výtvarný (ŠD)
7,00 – 7,45 13,00 – 13,45 15,00 – 16,30
( kaţdých 14 dní )
AKCE PREVENTIVNÍHO PROGRAMU Školní rok 2013 - 2014 Vyučující: AKCE
TŘÍDA
POČET ŢÁKŮ TERMÍN
