PRESS KI T
MARCELA dokumentární film Heleny Te tíkové o neoby ejném ivot oby ejné eny
PR A TI SKO V SER VIS : Martina Reková,
[email protected], tel. 731 573 993 DIST RIB UCE : Zuzana Pudilová,
[email protected], tel. 608 300 797 Aerofilms, s.r.o., Vodi kova 41, Praha 1 110 00 PROG RAM ACE : Jakub N me ek,
[email protected], tel. 572 501 989, 775 920 082 PROD UCE NT: Negativ s.r.o., Ostrovní 30, Praha 1, tel:224933755,
[email protected]
Nám t, scé ná , r ei e: Helena Te tíková Prod uce nti : Kateina erná, Pavel Strnad, Anna Becková Vro ba: Negativ s.r.o., eská televize – Centrum publicistiky, dokumentu a vzdlávání Vyrobeno s finanní podporou Státního fondu R pro podporu a rozvoj eské kinematografie Dist rib uto r: Aerofilms Dist rib un í p rem iér a: 8. bezna 2007 Prem iér a: 28. února (v rámci festivalu Jeden svt) ánr : dokumentární film Délk a: 82 minut Rok dok on ení : 2007 Barv a: B/Barva Form át obr azu : 1:1,66 Nosi : 35 mm Kame ra: Jan Malí, Miroslav Souek, Vlastimil Hamerník Sti h: Alois Fi árek, Lenka Polesná, Zdenek Patoka Dram atu rgi e: Michael Te tík, Darja Macáková Zvuk : Zbynk Mikulík, Petr Provazník, Jan Valouch
www.aerofilms.cz/marcela
SYNOPSE Cyklus asosbrnch dokument Manelské etudy probhl obrazovkou eské televize v lednu a únoru 2006 a vyvolal nebval ohlas. Zejména pát píbh v poadí, kdy na konci natáení tragicky zemela dcera hlavní hrdinky. Diváci se vzbouili proti ne astnému osudu a aktivn vstoupili do dje. Zoufalé matce Marcele zaali posílat peníze, volali jí, psali, pomáhali. To je pro reiséra velká vzva. Dokumentaristka Helena Te tíková pohlíí na Marcelu v nov zpracovaném dokumentu, ve kterém mete zjistit, co nového se v neobyejném ivot této obyejné eny za poslední rok stalo.
„Píbh Marcely a jejího exman ela Jiího byl u pi natáení v osmdesát ch letech dramatick a pln zvrat. U tehdy vznikla delí verze pro kina nazvaná Z lásky. Pro m je tedy dovyprávní osudu Marcely pouze logick m vyústním událostí,“ íká Helena Te tíková.
Intimní píbh eny zaal v roce 1980 na jedné z praskch radnic. Jet ernobíl film sleduje události po dobu esti let. V roce 1999 vstupujeme znovu do ivota Marcely, ale natáení musí bt perueno tsno poté, co se hlavní hrdinka dozvídá, e její dceru Ivanu srazil vlak. tyi msíce poté, v dubnu 2006, se znovu zaíná toit. „Na zaátku jsme netuili, co vlastn natoíme. Doufali jsme, e zaznamenáme Marcelino vyrovnávání se s nepízní osudu, zaátek nového ivota ástené realizovan díky penzm televizních divák,“ dodává Helena Tetíková. Síla reality ped kamerou vak mnohdy me zaskoit. Dokumentární film Marcela je pohledem do ivota zcela obyejnch lidí v echách na pelomu dvou historickch epoch – konícího socialismu a nastupujícího kapitalismu. Je to experiment, ve kterém se tvrci dokumentu pokusili pracovat s píbhem, na jak jsme bn zvyklí u hranch film. Co s námi vak dlá obraz takto zachycené autentické reality ivota? Tento film je také pokusem o roziování hranic kinematografie, hledání jejích novch moností a vrazovch prostedk.
ROZHOVOR S HELENOU TETÍKOVOU Pro si my slí te, e pr áv pí bh pan í M arc ely Ha ver lan dové zps obi l v pr b hu vys ílán í M an elsk ch et ud po 20 let ech mezi li dmi ta kov z áje m? Marcelin píbh byl dramatick a dojemn. Marcela byla divákm sympatická tím, jak staten nese svj tk ivot. Co v ás ved lo k t omu s Marc elo u z aít zn ovu to it v tak t ké ivo tní si tua ci, kt erá ji pot kal a p oté , c o t rag ick y zahy nul a j ejí dc era Iv ana? Chtla jsem jet dotoit události, které následovaly po Ivanin smrti a piblíit Marcelin zápas o vyrovnání se s ivotní tragédií. Film vyuívá ásten materiálu z televizní verze ve zkrácené podob a ásten je doplnn novm materiálem. V ernobílé ásti z osmdesátch let jsou zaazeny také scény, které v televizní verzi tehdy nebyly pouity. Jak pi stu pov ala k nat áen í s ama Mar cel a? Marcela se na natáení vdycky tila, protoe se dlo nco, co jí aspo trochu odvedlo od její chmurné reality. Doká et e p oso udi t, jak vní má Mar cela fa kt, e zt rat ila svo je souk rom í? Myslím, e to takto vbec nevnímá. Cení si kontakt s lidmi, kteí se jí ozvali po vysílání a solidarity, kterou pocítila.
Odeh rál y s e d o d ne níh o dn e v i vot Ma rce ly nj aké da l í pods tat né udá los ti, kt eré u ve film u n emo hly b t z ach ycen y? Marcela bojuje sama se sebou, se svou depresí a chystá se na sthování do Prahy. Umonila jí to finanní sbírka, kterou televizní diváci spontánn zorganizovali po odvysílání jejího píbhu. Jak t m l idí st ojí za nat áe ním cel ého cy klu Ma ne lsk ch etud ? S pol upr acu jet e n apí kla d s nj ak m p syc hol oge m.. ? Marcelin osud je tak kehk, e do nj nemohu intervenovat s njakm tmem. Jsou to jen opravdu nejdleitj í lidé. Kameraman, zvuka. ádní asistenti, ádní psychologové. Co b ude dá l s Ma ne lsk mi etu dam i? C ht la bys te za as s t mi lid mi to it dál , ch tl i b y on i? Urit bych se chtla k projektu po nkolika letech vrátit a aktéi Manelskch etud s tím vícemén poítají. Nejde o to natáet nekonen seriál pro pobavení, ale vyuít asu pro dokumentování toho, co si lovk bez odstupu asto ani neuvdomuje – jakési skryté povahy doby. Docela si dovedu pedstavit, e by v natáení ivota dal í generace protagonist pokraovala dal í generace filma… Do j aké mí ry se z v a e ho p ohl edu zm nil a z a tvr tst ole tí esk á r odi na? Mladí lidé vstupují do manelství daleko pozdji a je více pár, které spolu uijí nesezdány. I po narození dtí. Zdá se, e generace rodi je více stranou, protoe mladé páry obvykle mají kde bydlet a tedy své soukromí. Ale to jsou obecné zmny, které vidíme ze statistik. Zetelnou zmnu cítím v ivotním tempu rodin. Dne ním rodinám ivot piná í více moností, více píleitostí a tedy i více moností odli ení. Nky mezi aktivními a pasivními se rozvírají. aso sb rné sn ímk y t oí te v las tn u od po átk u v a í ka riér y, pro js te si vyb ral a p ráv te nto pí stu p? Zpoátku to byla jen intuice. Zajímalo m plynutí asu a zmny, které to piná í. Postupn jsem si ten zpsob natáení definovala jako svj zpsob práce a snaila se takhle zpracovat rzná témata. U jsem to naznaila k pedminulé otázce. Vím, e zatímco se já ptám na urit konkrétní píbh a kamera zaznamenává konkrétní prostedí, s dostatenm asovm odstupem v tom vidíme i mnoho obecného, co jsme si v dob natáení nebyli schopni uvdomit nebo rozpoznat. A kdy mám pak monost se s kamerou vrátit a reagovat u na to rozpoznané, natoen materiál se stává i záznamem neho obecnj ího, ne jenom konkrétním píbhem. Na j ak ch pro jek tec h v sou as nos ti p rac uje te neb o j aké mát e nap íkl ad v p lán u? Je rozpracované pokraování o vzni Reném a pokraování píbhu, kterm jsem kdysi zaínala. Tehdy jsem sledovala, jak se narodil jaksi Honzíek. Postupn jsem se k nmu nkolikrát s kamerou vrátila a v pí tích dvou letech bych to chtla dokonit. Dnes je mu tiaticet a rozhodn neije nezajímavm ivotem. Mívá te nk dy pot eb u k omen tov at ivo ty tc h, o k ter ch toí te? Rozhodn ne. Jsem pozorovatel.
Jak se vám op ou tí jed notl ivé os udy neb o s vá mi jdo u ivot em dál? V echny lidi, se ktermi jsem kdy toila alespo podvdom njak sleduji, ale s vt inou z nich jsem v pímém kontaktu. A nemyslím tím jenom péefka k Novému roku. Nkdy i míchám postavy z rznch film dohromady. Napíklad jedna aktérka z filmu „Sestiky“ se stala realitní maklékou a shánla byt Marcele z „Manelskch etud.“ Ví te v o sud ? Jsem realista a vím v aktivní usilování, ale jsou i události, které mi do takového konceptu njak nezapadají.
FILMOGRAFIE Helena Te tíková vystudovala FAMU v Praze - obor reie dokumentárního filmu, od roku l974 pracuje v profesionální produkci, kde natoila okolo padesáti dokumentárních film nejrznj ích metráí vt inou s tematikou mezilidskch vztah a rznch sociálních problém. V souasné dob je ministryní kultury R.
"Rom eo, Ju lie a dt i" l974 - úvaha o vchov k rodiovství "Záz rak " l975 - sledování mladé eny, která eká dít pes porod a do esti msíc jejího syna -perod eny v matku - /nkolik cen doma i v zahranií - Lipsko / "Dv ju bil ea Jan a Z rza vého " l976 - portrét vznamného eského malíe "Lin ka dv ry " l977 - film o telefonické pomoci dtem v nouzi "Bar evn s vt " l978 - film o dtské tvoivosti "Dot ek sv tla " l98l - studie ivota nevidomch dtí doplnná citáty z knihy nevidomého spisovatele a hudbou nevidomého skladatele - úvaha o schopnosti pekonávat pekáky - /nkolik cen vt inou v zahranií - Bilbao, Lausanne, Lille, Zlaté slune Trutnov/ "Tis íc let st íz liv ost i" l984 - úvaha o alkoholismu a jeho léení Postupem asu se specializuje na metodu tzv. "sbrného natáení" /long-term observation/-sledování lidskch osud v del ím asovém úseku.Touto metodou realizovala nkolik rozsáhlch cykl dokument. První cyklus sledoval po dobu esti let kadodenní ivot nkolika mladch manelskch pár od momentu jejich satku. Filmov táb je pak pravideln nav tvoval a zaznamenával jejich problémy, sny, jejich usilování, v nkolika pípadech i krize, rozvod, usmíení. Vsledkem tohoto cyklu byl estidíln cyklus pro televizi "Man el ské et udy "- l987 a dva celoveerní dokumentární filmy " Z lásk y" l987 a " H led ání ce st" l988 – (Ceny na vroních pehlídkách eskoslovenské kinematografie l988 a l989/).
"iv ot je jen ná hod a" l988 - úvaha o dsledcích umlého peruení thotenství ¨ "Zák lad ní ko la" l989 - film o problémech kolství "Div adl o Z a b ran ou" l990 - portrét slavného divadelního reiséra O. Kreji V roce l99l zaloila spolu s kolegy filmai a sociology Nadaci Film a sociologie, která si klade za cíl poskytnout nov pohled na spolenost po velkch politickch zmnách. "Jes tli n co pot eb uje na i p omo c, j e t o s vob oda " l990 portrét studentského vdce eské "sametové revoluce" "Za mí em i" l990 cena eské kritiky l99l - vzení pro mladistvé l5-l8 let "Stv oi l j sem te be" l99l - film o návratu ádovch sester (církevní ády byly za komunismu zakázány) "ek ni mi nc o o so b" - voln cyklus sbrnch film o osudech mladch delikvent, kteí se jako mladiství octli ve vzení . Filmov táb pozoroval po dobu cca 3-6 let jejich dalí ivot, kter byl vtinou poznamenán dalí kriminálnickou "kariérou". Zatím vzniklo v jeho rámci 5 film.: "Pav lín a" l992 - píbh mladé narkomanky, která nkolikrát slibuje, e s drogami skoní. Nejsilnjí je toto pedsevzetí v moment, kdy se jí narodí syn. Ani láska k dítti vak nic s její závislostí nezme.Tento píbh byl sledován 3 roky a pipravuje se jeho pokraování – (Cena FITES l99l) "Ren é" l993 - píbh mladého zlodje , kter se postupn stále více identifikuje s rolí vyvrence a desperáda a nakonec vykrade reisérku filmu, která se mu celou dobu snaila pomáhat – (Cena Nyon - vcarsko l993) "Lá a" l994 - píbh mladíka, kter stídá vzení, dívky i náladu. Kdy má patnou polyká ostré pedmty, kdy dobrou píe romantické milostné dopisy "Mar tin an eb mít i b t" l994 - mlad mu tápající mezi Bohem a sladkm ivotem. Zbytek asu sedí ve vzení ped televizí a pozoruje, jak se "venku" mní svt (film byl natoen v prbhu let l989 a l993- dob historickch zmn ve vchodní Evrop) "Zrá ní zla " l997 - Hrdina tohoto filmu Milan proil jen prvních est let svého ivota v rodin.. Pak u byl jen v dtskch domovech a kriminálech. Moná e to je dvod pro se nenauil rozeznávat dobro a zlo – (Cena Academia film Olomouc l998) Sbrnou metodou byl také natoen film o mladém divadelníkovi "Ka par " l993, kter sleduje mladého studenta herectví, kter je umanut pedstavou vlastního divadla a snaí se tuto svou ideu uskutenit . Mezitím se jen tak mimochodem úastní sametové revoluce/kterou studenti odstartovali/, dostuduje, oení se, rozvede se, divadlo zaloí a zase o n pijde... V letech l994-l996 natoila také nkolik portrét osobností pro cyklus Gen a Genus: - T omá H alí k (1994) - katolick knz, filosof, profesor Karlovy university - O lbr am Zou bek (1995) - znám socha - L ída Ra ku ano vá (1996) - exilová novináka, která v dob totality prostednictvím vysílání Rádia Svobodná Evropa posilovala hnutí odporu
- J ii na ik lov á (1996) - známá nonkonformní socioloka, zkoumající feminismus, studentská hnutí a vztahy mezi meninami - K are l ásl avs k (1997) - filmov historik, kter zachránil mnoství unikátních filmovch materiál pro budoucnost pro cyklus VIP - J ií Ru ckl – 1996 - obnovitel rodinné sklárny, senátor pro eskou televizi realizovala: „Pí bh Lu cer ny“ l995 - co ve se odehrávalo v nejslavnjím praském koncertním a tanením sále v pohnutch letech l920 - l995 "Sla dké ho ko sti Lí dy Baar ové " (l995) - portrét slavné pedválené hereky Lídy Baarové – (cena Art film Trenianské Teplice l996) Spolu se svm manelem publicistou a nakladatelem Michaelem Tetíkem zaloila Nadaci lovk a as, která se chce specializovat na asosbrné projekty a na filmy, které reflektují as, jeho plynutí a zmny které pináí. V této nadaci realizovala film "Pok us o j edn o v ro í" l995 - úvaha o vroí padesáti let od skonení 2. svtové války a " Rud olf II.a Pr aha " l997 - film o velkolepé vstavní akci na Praském hrad V roce l998 dokonila tato nadace v koprodukci s eskou televizí film o osudech nkolika politickch vzeky z padesátch let s názvem " Sl adk é s tol etí " (velká cena za dokumentární film na MFF Karlovy Vary l998, cena FITES l998) a film " Lid é, mám vá s r ád" o rozporuplné osobnosti Julia Fuíka a mtu, kterm se stal. "C C ar men st ory " l999 - film o vzniku inscenace Carmen v Národním divadle a dvou vbunch osobnostech - zpvace Dagmar Peckové a reiséru Josefu Bednárikovi "Vyl ou eni z lit era tur y" - film o politickch procesech s katolickmi intelektuály v 5O. letech (cena TRILOBIT l997) "Des et let v iv ot ml adéh o m ue " l999 - asosbrn portrét mladého kontroverzního reiséra Jakuba palka "Vz va" l999 - asosbrn portrét herce na vozíku Jana Potmila "Ur it zp so b ts tí" 2000 - asosbrn film o rodin vyznávající ivotní styl zaloen na dobrovolné skromnosti a chudob. V letech 200l a 2002 vznikal voln cyklus asosbrnch film " en y na p el omu ti síc ile tí" : "F ort e a piá na" 200l - portrét Dagmar Peckové „Bár a B . ( liv e)“ 200l - portrét Báry Basikové "V p ast i" 200l - osud mladé narkomanky (cena na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary 200l, cena Trilobit 200l) "Roz ko be z r izi ka" 200l - píbhy praskch pouliních prostitutek a psycholoky, která s nimi hraje divadlo – dvoudíln film "Bt Ro mko u" 200l - osud mladé romské intelektuálky Jarmily Baláové "Zví tz í t en, kd o s e n evzd á" - 200l - ivotní osudy, eny s mentáln postienm díttem, která nepodlehne osudu, ale pomáhá jinm „Ses ti ky “ 2002 - film sleduje od roku l989 osudy nkolika studentek stední zdravotní koly po dobu studia a vrací se k nim pt let po jejich maturit a sleduje jejich ivot v profesionální
praxi. Tento film se snaí zachytit promnu spolenosti v prbhu posledních sedmi let- od sametové revoluce k dneku „Jse m ena or ien tov aná na en y“ 2002 a dále filmy: "Bt Ro mem " 200l - ivot romského hudebníka a aktivisty Vojty Laviky "Pra ha 200 0 - Ev rop ské ms to kul tury " - 200l - emotivní dokument o ojedinlé kulturní akci "Hit ler , S tal in a j á" - 200l - zajímavé ivotní osudy Hedy Margolivé – Kovalyové „en y a dr ogy , d rog y a en y“ a „ V pas ti a s tál e v pa sti “ –oba filmy 2003 z cyklu „ Kd y mus í tak mus í“ „Obs luh ova la jse m K arl a a pka “ 2003 - vyprávní hospodyn Karla apka o setkání s velkm spisovatelem „Pav el Tig rid – Evr opa n“ 2004portrét Pavla Tigrida „Má a stn á h vz da“ 2004 - osudy mladé idovské dívky za 2. svtové války „Neb e n ad Evr opo u“ 2004 - ivotní píbhy nkolika eskch letc, slouících za války v Anglii M an el ské et udy po 20 le tec h“ 2006 - pokraování rozsáhlého „M asosbrného projektu N eb ylo to ma rn “ 2006 - portrét alkohologa Jaroslava Skály „N „U U dá los ti Pav la te chy “ 2006 – portrét vznamného fotografa N es dl ite lné “ 2007 – film o historii rodinného tábora v Osvtim „N
Vroba:
Distribuce:
Mediální partnei:
© Aerofilms, s.r.o. (ve chn y z de uve den é i nfor mac e, vet n dos lov n c h c ita cí, jsou k vol ném u p ou ití )