Únor 2016
Presík
Šikana? Je třeba hned zatáhnout za brzdu
Ředitel školy o tragické události na Střední průmyslové škole Třebešín (Str. 33 až 38) Další témata: Hospodaření školy v kalendářním roce 2015 (Str. 9) Proč chceme v (některých) učebnách Linux (Str. 28)
MĚSÍČNÍK SMÍCHOVSKÉ STŘEDNÍ PRUMYSLOVÉ ŠKOLY
Obsah: Dobrý den v březnu! ........................................................................................... 2 Anglický jazyk Webináře pro učitele angličtiny – inspirace nejen pro hodiny angličtiny, ale i pro výuku obecně ...................................................................... 3 PŘIPRAVOVANÉ AKTIVITY A PROJEKTY NA ŠKOLE ............................................... 5 HOSPODAŘENÍ ŠKOLY V KALENDÁŘNÍM ROCE 2015 .......................................... 9 Přednáška – Alef Nula ...................................................................................... 10 Schůzka se zástupci Check Point 24. února 2016 .............................................. 11 BESEDA O STUDIU V ZAHRANIČÍ ....................................................................... 12 DevConf 2016 ................................................................................................... 13 Hochzillertal 2016 – sportovní lyžařský kurz naší PRESLOVKY........................... 19 České školy začnou učit o nebezpečí na internetu. Vznikne i obor bojovníků proti hackerům................................................................................................. 20 CITÁTY .............................................................................................................. 22 Videa na YouTube ............................................................................................ 23 Videa na internetu ........................................................................................... 24 Hry jako nová forma umění – návrh na nový výběrový odborný předmět ........ 25 Arduino akvárium............................................................................................. 26 Proč chceme v (některých) učebnách Linux ...................................................... 28 Evropa za 10 let ................................................................................................ 29 Evropa za 10 let ................................................................................................ 30 MATURITNÍ PLES .............................................................................................. 30 70. Maturitní ples ............................................................................................. 31 FORMULE 1 v naší škole ................................................................................... 32 VZTAHY NA ŠKOLÁCH, KAUSA SPŠ TŘEBEŠÍN ROZHOVOR S ŘEDITEL ŠKOLY ING. RADKO SÁBLÍK .................................................................................................. 33 ROZHOVOR ŘEDITELE PRO DENNÍK MF DNES ................................................... 38
1
Mgr. Zbyšek Nechanický zástupce ředitele
Dobrý den v březnu! Je tady první jarní měsíc. Máme za sebou jarní prázdniny. Přiblížil se termín uzavření klasifikace za třetí čtvrtletí (7. dubna). Některé třídy prvního ročníku se těší na lyžařský výcvikový kurz v Peci pod Sněžkou (13. – 18. 3.). Mnoho žáků má zážitky z lyžařského kurzu v Rakousku, který se uskutečnil v únoru. Druháci a třeťáci si zajišťují praxi, kterou organizuje a případné dotazy zodpoví pan Bc. Miroslav Palek (kabinet č. 209). Čtvrtým ročníkům se velmi přiblížily maturitní zkoušky. Výsledky snažení studentů ve třetím čtvrtletí se dozví rodiče na třídních schůzkách ve středu 13. dubna. S velkým očekáváním přijímáme přihlášky ke studiu v naší škole, ale výsledek nám vyjde až po navrácení zápisových lístků. Opět budeme otevírat čtyři třídy informačních technologií a jednu třídu technického lycea. A opět uchazeči budou u nás konat písemné přijímací zkoušky z ČJL a MAT (15. 4.)
Program na březen a duben 2016: (změna vyhrazena) BŘEZEN 2016 13. – 18. 3. 24. 3. (čtvrtek) 25. 3. (pátek) 28. 3. (pondělí)
lyžařský výcvikový kurz (Vraní chata, Pec pod Sněžkou) velikonoční prázdniny státní svátek (Velký pátek) Velikonoční pondělí
DUBEN 2016 7. 4. (čtvrtek) 13. 4. (středa) 13. 4. (středa) 15. 4. (pátek) 22. 4. (pátek)
zápis průběžné klasifikace za 3. čtvrtletí pedagogická rada – hodnocení 3. čtvrtletí schůzky rodičů přijímací zkoušky do 1. ročníku přijímací řízení do 1. ročníku
2
Zuzana Stuchlíková vyučující cizích jazyků
Anglický jazyk Webináře pro učitele angličtiny – inspirace nejen pro hodiny angličtiny, ale i pro výuku obecně V sobotu 20.2. jsem absolvovala dva webináře pro učitele angličtiny, každý trval přibližně hodinu a oba mě velice potěšily. Ken Beatty, vysokoškolský profesor z Kanady vedl webinář „ The Patient But Stupid Computer: What Computers Do Best and What Teachers Do Best. Zabýval se začleněním počítačů do výuky a vyvážeností mezi informačními technologiemi a lidským prvkem ve výuce. Doporučoval přesunout co nejvíce zodpovědnosti na studenty samotné, pokud je to možné umožnit studentům volbu z více alternativ a uváděl praktické příklady. Málokdy se dovídáme zásadně nové věci, jelikož sledujeme nové trendy ve výuce průběžně a máme dlouholeté zkušenosti. Avšak vždycky je zajímavé porovnat zkušenosti , připomenout si některé metodické postupy, vyzkoušet je v novém kontextu. V tomto webináři byly pro mě nejzajímavější dvě informace: 1) Zkušenost několika amerických univerzit s kurzy MOOC (Massive Open Online Courses) otevřené online kurzy. Zpočátku to vypadalo jako skvělá myšlenka, stovky tisíc účastníků kurzu mohou studovat libovolná témata online pouze s jedním učitelem, nebude potřeba zaměstnávat tolik učitelů, velmi efektivní, učitel pracuje v pohodlí domova, studenti stejně tak. Praxe ale ukázala, že procento těch, kteří kurzy úspěšně absolvovali bylo velmi nízké – 2,4%! Potvrdilo se, že osobní kontakt studentů a učitele je při studiu nenahraditelný. Online kurz poskytne výukový materiál, konzultaci i průběžné hodnocení , ale vše je neosobní. Tato zkušenost opět potvrdila známý fakt, že studium není jen o získávání vědomostí či dovedností, ale také o vytváření sociálních vazeb mezi učitelem a studenty i studenty navzájem a tyto vazby pak celý proces učení pozitivně ovlivňují. 2) Důraz na spolupráci. Učitel by měl upravit model výuky tak, aby podporoval spolupráci studentů více než soutěžení. Uvědomila jsem si, že české školní prostředí příliš zdůrazňuje soutěžení a porovnávání výsledků obecně. Výrazně soutěživá atmosféra poškozuje v dlouhodobém horizontu vztahy v každém kolektivu. Dobrý manažer, a učitel je manažer ve třídě, si je vědom toho, že soutěživé prostředí negativně ovlivňuje vztahy v dané komunitě a ubírá spoustu energie, která by měla být využita jinak.
Spolupráce je jedno z mých šesti pravidel pro výuku angličtiny. Studenti často pracují ve skupinách, ve dvojicích, očekávám, že zdatnější studenti pomáhají při procvičování slabším, spolupráce se mnou je samozřejmostí. Samozřejmě také občas soutěžíme, zařazení hry nebo soutěže do hodiny je osvěžující a současně rozvíjí komunikační schopnosti. Jednu hru máme obzvlášť rádi, dva týmy soutěží v tom, jak jsou schopny popsat či definovat svému spolužákovi výrazy, které jsou napsány za jeho zády na tabuli. Tato hra rozvíjí pohotovost vyjadřování a rozsah slovní zásoby. Mám dvě třídy, které jsou velmi zdatné, vymýšlím pro ně těžké výrazy. Jsou kreativní, logičtí a baví je nejen vyhrávat, ale baví je i aktivita samotná, což považuji za velmi důležité. Dokonce jsou někdy tak zaujati, že když protivníkovi nedaří,
3
začnou mu pomáhat. Spontánně přecházejí do modelu spolupráce. Uvedla jsem tento příklad proto, že podporuje názor na začátku tohoto odstavce, s kterým bezvýhradně souhlasím: Atmosféra založená na spolupráci je pro každou komunitu přirozenější a mnohem přínosnější než soupeřivé prostředí. Druhý webinář „Creativity is a must in the language classroom.“ vedl Piotr Steinbrich z univerzity ve Varšavě . Tento webinář byl velmi praktický, Piotr se dělil o své ověřené metodické postupy i pěkné nápady, které viděl u svých kolegů. Na začátku definoval kreativitu- učitel pracuje s jinými materiály než jen s těmi, které jsou v učebnici. To je přesně to, co nás baví, stále hledáme nové věci, dělíme se o zkušenosti, předáváme si odkazy na zajímavé stránky a inspirujeme jedna druhou. Osobně si velice cením této spolupráce v našem malém jazykovém kolektivu. A co víc, nemáme ani po mnoha letech praxe tendenci upadat do sterotypů, máme pořád chuť objevovat a zkoušet v hodinách nové a zajímavé věci. U několika Piotrových nápadů jsem si říkala, že přesně takhle to dělám, jiný metodický postup jsem také znala, ale byl tam nový prvek - to musím vyzkoušet, to by mohlo fungovat ještě lépe. Také jsem našla nápad, který neznám a budu o něm přemýšlet, a zajímavé webové stránky. Už jsem tam objevila pěkný materiál o kosmu hodící se tématicky pro 3. ročník. Oba webináře přesně splnily moje očekávání: nové pohledy, drobná obohacení, porovnání zkušeností, ověření účinnosti metod a v neposlední řadě možnost poslouchat pěknou angličtinu, tentokrát britský a kanadský akcent. A navíc oba přednášející mi byli názorově blízcí. Souhlasím s tím, že kreativita ve výuce cizích jazyků je nutnost, ale je potřeba si stále klást otázky o cílech a smyslu. Absolutně souhlasím s tím, že informační technologie nabízejí nové možnosti (např. jsem mohla být v kontaktu s Kenem, který seděl doma na Bowen Island nedaleko Vancouveru), ale je nezbytné hledat rovnováhu a především nepodceňovat osobní komunikaci a mezilidské vztahy.
4
Ing. Radko Sáblík ředitel školy
PŘIPRAVOVANÉ AKTIVITY A PROJEKTY NA ŠKOLE Na naší škole se realizují i připravují velké projekty. Co je jim společné, je zapojení značného množství pedagogů, absolventů školy i studentů. Ti všichni společně rokují nad danými problémy a hledají vhodná řešení, následně se podílejí i na jejich realizaci. Níže velmi stručně shrnuji některé z těchto aktivit a i uvádím, kolik studentů, absolventů a pedagogů se do nich zapojuje. Co je rovněž velmi podstatné, již do přípravy koncepce rozvoje školy, kdy vlastně tyto projekty vznikají, se zapojují velmi intenzivně i absolventi školy a studenti, což mi jako řediteli dává nejen významnou zpětnou vazbu, ale rovněž přináší mnoho dobrých nápadů, nových podnětů. Tyto pracovní schůzky, někdy nazývané kulatými stoly, jsou již tradicí a za aktivní přístup zaměstnanců, studentů i absolventů jsem moc rád.
KULATÝ STŮL K ŘEŠENÍ KONCEPCE ŠKOLY (výtah ze zápisu z tohoto jednání) Místo a doba konání: schůzka se uskutečnila v ředitelně školy v pátek 12. února 2016 od 14.30 do 17.00 hodin Přítomni: ředitel, paní profesorka Zýková, paní profesorka Krajčová, paní profesorka Řejhová, paní profesorka Kopeluková, paní Spurná, absolventi školy pan Hejhal, pan Řežábek, pan Moravec, pan Karafiát, student Jeník ze třídy 3.L, studenti Sůva a Langer ze třídy 3.B, student Branný ze 3.D, studenti Červenka, Kroupa a Tsidina ze třídy 1.A
-
-
-
Projednávaná témata: výzva MŠMT hrazená z prostředků EU k vytvoření sítě vzdělávání je pro střední školu naprosto nereálná, neboť mimo jiné předpokládá kolem střední školy vytvoření sítě základních škol ve všech čtrnácti krajích, měsíční schůzky zainteresovaných mimo vyučování a další šílenosti, pravděpodobně jsou autoři výzvy mimozemšťané, kteří se infiltrovali do stavu zaměstnanců MŠMT spolupráce s Domem dětí a mládeže Prahy 5, odborné kroužky, letní škola pro žáky na půdě naší školy, buď ve spolupráci s Domem dětí a mládeže Prahy 5 anebo v naší režii témata pro maturitní a studentské projekty rozšíření laboratoří fyziky nabídka specifických Výběrových volitelných předmětů, diskutoval se VOP na bázi IoT (absolventi pan Moravec, pan Flachs) či Vývoj her (absolvent pan Zhmaylo) vybudování modelového chytrého domu na praktická cvičení, výjezd na výstavu v Německu vybudování moderního pracoviště řídících systémů a robotiky
5
-
projekt Erasmus +, nejbližší výjezd do Polska projekt Kybernetická bezpečnost, www stránky s poradnou, výstava v září a říjnu 2016 na ZŠ Barrandov, řešení žádostí o školení na základě reklamy po Praze
PROJEKT KYBERNETICKÁ BEZPEČNOST (výtah ze zápisu z pracovní schůzky) Místo a doba konání: pátek 19. února 2016 od 14.00 do 16.30 hodin v posluchárně 211 Přítomni na jednání: ředitel, paní profesorka Řejhová, pan profesor Švec, pan profesor Vodáček, paní Spurná, absolventi pan Beránek, pan Řežábek, pan Flachs, pan Karafiát, studenti Němec, Sýkora (oba 4.C), Bandas (3.B), Jedlička, Cháb (oba 2.A), Vondráček, Zíka (oba 2.D), Nguyen, Kotsyba, Strnad (všichni 2.L), Ballek, Sloup, Tsidina, Kroupa, Hloušek, Červenka (všichni 1.A)
-
-
-
-
-
Projednávané věci: celkem se ke spolupráci na projektu přihlásilo 20 studentů prvních až třetích ročníků, řeší se i intenzita budoucí spolupráce tří studentů současných čtvrtých ročníků, studentů Rybáře (4.B), Sýkory a Němce (oba 4.C) na úvod ředitel sdělil základní informace následně pan Řežábek představil projekt jako takový, co očekává od spolupracujících osob a co jim naopak nabízí, studenti dostali přehled nejbližších akcí ve spolupráci s FEL ČVUT, Centrem excelence pro kybernetickou bezpečnost a firmou ALEF NULA přednášky firmy ALEF NULA proběhnou na naší škole v termínech: 23. února (Řízení bezpečnosti ICT) a 8. března (Implementace technické bezpečnosti) workshopy na FEL ČVUT proběhnou od 17.00 do 19.00 hodin v termínech: 14. března (Trendy v bezpečnosti ICT), 21. března (Aplikační bezpečnost), 4. dubna (Malware z hlediska jeho vývoje), 18. dubna (SIEM), 2. května (Detekce anomálií/vetřelců v síti), 16. května a 30. května (témata budou teprve stanovena) pan Řežábek probral základní prezentaci ke kybernetické bezpečnosti, k jednotlivým oblastem probíhala v jejím průběhu diskuse své výstupy v rámci maturitních projektů představili studenti Sýkora a Němec a fundovaně odpovídali na položené dotazy student Sýkora upozornil, že článek o kybernetické bezpečnosti z Hospodářských novin, kde je citován i ředitel školy, byl zveřejněn i na významných portálech na internetu proběhla obecná diskuse nad probranou problematikou, debata nad nejbližšími úkoly, jejich definice a termíny
6
PROJEKT OSVĚTIM (výtah ze zápisu z porady vedení) Projekt Osvětim probíhá během letošního školního roku ve spolupráci s Muzeem Osvětim a bude pokračovat i v příštím školním roce. Mohou se do něho zapojit studenti budoucích třetích a čtvrtých ročníků v rámci svých studentských a maturitních projektů. Níže je uveden obsah krátké pracovní schůzky, která se uskutečnila v úterý 16. února 2016 o hlavní přestávce v posluchárně 211. Přítomna byla většina z 20 řešitelů ze třetích ročníků a 20 řešitelů ze čtvrtého ročníku. Přítomni byli i ředitel - vedoucí projektu, pan profesor Zápotocký - hlavní konzultant a absolvent školy pan Karafiát - konzultant. Probírala se závěrečná fáze projektu studentů čtvrtého ročníku, kdy ti začínají kompletovat modely obou táborů a také zaplňovat www stránky k tomuto projektu. Níže pár informací. - student Čermák ze třídy 4.C, autor www stránek, představil jím vytvořené úložiště, kam budou jednotliví řešitelé nahrávat své výstupy, odtud si je bude brát nejen student Čermák, ale také studenti Falešník (4.B) a Vituj (4.C), kteří kompletují modely obou táborů - studenti třetích ročníků se pokusí zavěsit své třetí výstupy do neděle 21. února, nejpozději pak do pátku 26. února 2016, na tom vznikla shoda
7
PRACOVNÍ SCHŮZKA K PROJEKTU CHYTRÝ DŮM (výtah z pracovní schůzky) Velký zájem mezi studenty je o projekt školy, v rámci něhož by měl vzniknout model chytrého domu v prostorách školy a vytvoření různých úloh, na kterých bude možno provádět výuku. Zájem podílet se na tomto projektu deklarovalo 27 studentů. V souvislosti s tím se také plánuje výjezd na výstavu s touto tématikou ve Frankfurtu nad Mohanem ve středu 16. března 2016, přihlášeno je 33 studentů. Koordinací výjezdu pověřil ředitel studenta Nehasila ze třídy 3.D. Místo a doba konání: pátek 26. února 2016 se od 13.30 do 14.45 hodin v posluchárně 211 Přítomní na jednání: ředitel, paní profesorka Kopeluková, pan profesor Nechanický, pan profesor Kadlec, pan profesor Zápotocký, absolventi pan Hejhal, pan Řežábek, pan Moravec, host pan Louda z firmy IBM, studenti Kiowský (3.B), Müller (3.C), Strouhal (3.D), Vorálek Camfourek (oba 2.A), Švagr, Král, Kočka, Nováček, Matoušek (všichni 2.C), Matouš, Polák, Červenka (všichni 2.L), Červenka, Tsidina (oba 1.A), Bezák (1.B) Projednávané body: -
obecná informace ředitele školy základní informace o funkci chytrého domu od studenta Strouhala debata na téma jak postupovat, podnětné návrhy pana Nechanického, Zápotockého, Kadlece a Loudy zajímavé návrhy studentů na konkrétní řešení, diskuse nad nimi dohoda na dalším postupu, na stanovení úkolů pro příští školní rok se budou významně podílet i studenti, tato pracovní skupina zaměstnanců i studentů bude vytvářet zadání projektu společně
PROJEKT LETNÍ ŠKOLA (výtah ze zápisu z porady vedení) V úterý 23. února 2016 proběhlo jednání se zaměstnanci a také studenty o chystané letní škole pro žáky základních škol. Velmi mě těší značný zájem zaměstnanců a studentů se na akci podílet. Níže je uvedeno několik důležitých bodů k tomuto tématu. - nejvíce výhodným se jeví termín předposledního týdne v srpnu, tedy od 22. do 26. srpna 2016 - svoji ochotu se na projektu podílet projevili tito pedagogové školy: paní profesorka Kopeluková, paní profesorka Zýková, paní profesorka Řejhová, paní profesorka Krajčová, pan profesor Zápotocký, pan profesor Čepička a pan profesor Vrba - ochotu pomoci projevili studenti Strouhal (3D), Lavičková (1.L), Šetrle, Cihelka (1.D), Tsidina, Nepraš a Červenka (1.A) - rovněž jsou připraveni se zapojit absolventi školy pánové Flachs, Karafiát a Zhmajlo, ale pomoc neodmítají ani pánové Panský a Hejhal, pokud nebudou v té době vytíženi jinými úkoly a projekty, minimálně pomohou s přípravou kempu - vznikla nabídka 14 odborných bloků, z nichž se bude tvořit program této letní školy
8
Ing. Radko Sáblík ředitel školy
HOSPODAŘENÍ ŠKOLY V KALENDÁŘNÍM ROCE 2015 Bylo uzavřeno hospodaření školy v kalendářním roce 2015. Uváděné částky jsou zaokrouhlovány na tisíce. Mzdové prostředky, dotace na granty i mimořádné dotace byly zcela vyčerpány. V hlavní činnosti (provoz) skončila škola se ztrátou 176. 000,- Kč, ta bude uhrazena z výnosů z doplňkové činnosti, respektive z Rezervního fondu. Výnos z doplňkové činnosti byl 675. 000,- Kč, ovšem od toho je nutné odečíst cca 130. 000,- Kč, které dluží bývalý nájemce v přízemí (Podpora vzdělávání – provozovatel školky), na kterého byla podána žaloba mnoha věřiteli, škola je jedním z nich. Tato pohledávka se jeví jako nedobytná. Reálný zisk z doplňkové činnosti tak je cca 545. 000,- Kč. Z toho navrhuji dát 50. 000,- Kč do Fondu odměn a zbytek do Rezervního fondu. Z Fondu odměn bylo vyčerpáno 49. 000,- Kč na odměny zaměstnancům. Z Rezervního fondu bylo čerpáno 1. 498. 000,- Kč, ovšem tam se započítávají i dary včetně těch od Nadace Prahy na podporu mezinárodní spolupráce a z dotace na dokončení programu EU OPPA. Z Fondu investic bylo čerpáno 6. 169. 000,- Kč, ovšem tam se započítávají nejen odpisy, převáděné z dotace na provoz, které byly za rok 2015 celkem 1. 373. 000,- Kč, ale i mimořádné dotace zřizovatele na opravu budovy školy. V kapitole provozu bylo čerpáno 10. 853. 000,- Kč, ovšem v tom je započtena mimořádná dotace na opravu střechy nad šatnami a dílnami, granty zřizovatele a také mimořádná dotace na posílení mzdových prostředků od zřizovatele. V kapitole přímých nákladů, kterou tvoří dotace od MŠMT, bylo čerpáno 26. 652. 000,- Kč, z toho platy činily 18. 916. 000,- Kč, OON (dohody o provedení práce) 400. 000,- Kč a odvod zaměstnavatele za zaměstnance za sociální a zdravotní pojištění, převod do FKSP a ONIV (nazývané slangově jako prostředky na pomůcky) 7. 336. 000,- Kč. Ve skutečnosti šlo na platy zaměstnanců (hrubá mzda) 19. 609. 000,- Kč, neboť se musí připočítat mimořádná dotace od zřizovatele a uvolněné prostředky z Fondu odměn. Další peníze získali zaměstnanci v rámci dohod o provedení práce či pracovní činnosti od školy - OON (400. 000,- Kč) a v rámci dohod o provedení práce či pracovní činnosti z dotací na granty. Níže je přehled čerpání jednotlivých kapitol a fondů za kalendářní rok 2015. Provoz školy - 10. 853. 000,- Kč Dotace MŠMT - 26. 652. 000,- Kč Fond odměn 49. 000,- Kč FKSP 132. 000,- Kč Rezervní fond - 1. 498. 000,- Kč Fond investic - 6. 169. 000,- Kč Celkem čerpáno - 45. 353. 000,- Kč
9
Níže je přehled zůstatků na jednotlivých fondech k 31. 12. 2015. Fond odměn - 780. 000,- Kč FKSP - 159. 000,- Kč Rezervní fond - 1. 326. 000,- Kč Fond investic - 1. 007. 000,- Kč Níže je přehled některých výdajů za kalendářní rok 2015. Vytápění budovy - 1. 137. 000,- Kč Elektřina - 667. 000,- Kč Voda - 147. 000,- Kč Cestovné - 260. 000,- Kč Úklid - 827. 103,- Kč Připojení k internetu - 176. 660,- Kč Pevný telefon O2 57. 950,- Kč Poplatek Plus4U 72. 600,- Kč
František Flachs, Filip Řežábek
Přednáška – Alef Nula Dne 23. 2. 2016 proběhla 1. přednáška z celé řady, které má společnost Alef Nula pro naší školu k dispozici. Přednáška proběhla ve velmi vstřícném a duchapřítomném rozpoložení. Na přednášce byla probrána problematika Kybernetické bezpečnosti a bezpečného nasazování a provozování informačních systémů ve větších společnostech. Další přednáška bude následovat (8. 3. 2016) a bude zaměřena na pokročilé nastavení dynamického směrování. Odborníci z této firmy nabídli spolupráci se školou, která bude zaměřena nejen na odborné přednášky, certifikace, ale i na rozvoji aktivit v rámci sektorové dohody. Ti, co se nemohli přednášku zúčastnit, mají možnost návštěvy ITU centra excelence pro kybernetickou bezpečnost, které sídlí v Dejvicích při FEL ČVUT. Stejné přednáška se uskuteční 14. března. Zároveň se tam uskuteční i jiné přednášky, které všem zájemcům o Kybernetickou bezpečnost doporučujeme navštívit. Konkrétně se jedná o tyto workshopy, které se budou konat pokaždé v pondělí od 17.00 do 19.00 hodin v termínech: -14. března (Trendy v bezpečnosti ICT) -21. března (Aplikační bezpečnost) -4. dubna (Malware z hlediska jeho vývoje) -18. dubna (SIEM) -května (Detekce anomálií/vetřelců v síti) -16. května (Profesní a kariérní orientace v informační bezpečnosti) -30. května (téma bude teprve stanoveno).
10
Filip Řežábek, absolvent školy, student FEL ČVUT koordinátor projektu kybernetická bezpečnosti
Schůzka se zástupci Check Point 24. února 2016 Schůzka se konala od 10:00 do 11:15, přítomen byl pan Dan Albrecht (obchodník společnosti Arrow) – bývalý student SSPŠ a jeho kolega Pavel Řezníček (držitel certifikátu Cisco CCIE, dlouholetá zkušenost a bývalý člen vrcholného managementu ICZ a.s.), který momentálně zastupuje Check point Česká republika. Společnost Check point je izraelský výrobce nejlepších NG Firewall zařízení na světě a je implementována do nejlepších společností světa. Za školu pan ředitel a já. V rámci schůzky jsme prodiskutovali představu spolupráce z našeho pohledu a zároveň nám bylo sděleno, co nabízejí. Zároveň pan ředitel představil aktivity, které se dělají u nás na škole. Představa Check pointu má dvě úrovně: 1. Mentoring – motivace, doporučení, průzkum trhu a jeho požadavky. Ideální propojení se stávajícím týmem KB a rozšíření. 2. Technická – jsou ochotni poskytnout zařízení na zkoušku, proškolit zaměstnance či studenty v dané oblasti. Bude se jednat o obecně pojetí technologie, nejde jim o prosazování jejich značky. Netvrdí, že jejich technologie je nejlepší pro všechny řešení, ale dávají možnosti rozvoje studentům.
Dalším tématem bylo jednání o práci na maturitních či studentských projektech, které bylo přivítáno, a dále se řešila možnost praxí. Ke všemu se tvářili pozitivně a chtějí dále aktivity rozvíjet. Jde jim o nalezení talentů a práci s užším týmem, obecně preferují kvalitu nad kvantitou. Vybraným studentům jsou schopni nabídnout stáže a další profesní rozvoj. Praxe by se konaly u partnerů a byla by to práce na implementačních projektech. Besedy pro užší výběr studentů by se konaly ve středu a před daným termínem by byla poskytnuta její osnova.
11
Panský Jan absolvent školy, student VŠE
BESEDA O STUDIU V ZAHRANIČÍ Dne 2. 2. 2016 proběhla v naší škole beseda Mgr. Josefa Matějoviče, Brand Managera ve společnosti Škoda Auto. Přednáška byla na téma "Studentské cesty" a za úkol měla inspirovat každého, kdo přemýšlí o poznávání světa a tím i vykročit do života opuštěním své komfortní zóny. Pan Matějovič vyprávěl své zážitky a zkušenosti, kterých využil při absolvování zahraničních programů. Jako první zahraniční program využil studium na americké universitě v Bulharsku. Tím byl tak nadšen, že zanedlouho využil možnosti pracovního léta v USA. Poté využil roční pracovní vízum v Australském Melbourne a následně procestoval za tři měsíce kus Asie. Na cestách získal mnoho zkušeností, naučil se plynule hovořit anglicky a poznal mnoho přátel ze všech koutů světa. Těmito zkušenostmi získal obrovské sebevědomí, které mu pomohlo k práci svých snů. O svých cestách a zážitcích napsal knihu, která nese název „Studentské cesty“. Na závěr inspirativní úryvek z knihy – „Každý má strach, ale pokud člověk chce v životě něco vidět, poznat, či něčeho dosáhnout, musí své obavy překonat.“
12
Lukáš Kotek
DevConf 2016 Jaký byl letošní (a můj první) ročník v roli návštěvníka?
O co se vlastně jedná? Poznámka hned na úvod: Pokud jste už o DevConfu někdy v minulosti slyšeli, dost možná budete chtít tuto část přeskočit. DevConf je patrně největší konference zaměřená na vývojáře, přispěvatele, systémové administrátory nebo prostě nadšence do Linuxu, JBossu a Open source software po všemožných stránkách obecně, která se na území České republiky koná. Zároveň je to konference, která je jak po stránce organizační, tak co se týká zásadní části přítomných řečníků a z logiky věci i lokací (událost se již tradičně se koná v Brně) silně svázána se společností Red Hat.
Trocha informací úvod Akci letos již poněkolikáté hostila brněnská Fakulta informačních technologií VUT. A to v budově, ehm, kterou se mi podařilo napoprvé minout. Zvenčí nenápadná, ale rozložitá relativně nízká stavba. (Pomiňme teď, prosím, fakt, že před ní byl poměrně velký sofistikovaný nápis „DevConf“.) Přednášky a workshopy zde probíhaly paralelně v osmi sálech, což vytvářelo nezbytná dilemata, na co vyrazit spíše (aneb Fedora vs. Python v jeden čas), často i vícenásobně. Mimochodem podle zpráv, které jsem zaslechl, byla letos dosaženo číslo 1600 účastníků, což je poměrně impozantní. Poslední věcí, která by neměla být v úvodu opomenuta, je fakt, že všechny přednášky byly výhradně v angličtině. Vzhledem k mezinárodní účasti to dává naprostý smysl.
Stánky na konferenci DevConf 2016
13
Podívám-li se celkově na organizaci, pak té se obecně nedalo nic vytknout. (Soudím na základě účasti během dvou ze tří celkových dnů – konference se konala 5. až 7. Února.) Přednášky se střídaly hladce, časy byly dodržovány a občerstvení zdarma pro účastníky bylo zajištěno ve velmi příjemné podobě (a připočteme-li k tomu ten čím dál častější příjemný zvyk, to jest dojednat přítomnost firmy, která umí udělat opravdu dobrou – samozřejmě tuto již placenou – kávu, která je hodna daného označení, stává se popsaný scénář ještě lepším). Za mě perfektní, výborná práce. Organizátorům v čele s Janem Blehou patří velký dík. Celkem se mi podařilo navštívit dvanáct přednášek a vzhledem k výše zmíněnému si troufám tvrdit, že na své si musel přijít každý (jakkoliv to je klišé).
(Můj) sobotní program .NET a Linux Po prvotním prozkoumání lokace a množství přítomných stánků (vztažených vesměs k Red Hatu či Fedoře) jsem se vydal na první workshop zaměřený na C# na Linuxu. Oxymóronem toto spojení sice není už dávno (minimálně kvůli existenci projektu Mono), ale nyní se bavím o zveřejnění a dalším vývoji .NET Core pod Open source licencí a na Githubu, jako by se jednalo o jakýkoliv jiný projekt z oblasti svobodného software. Jakkoliv byl workshop cílen na naprosté začátečníky, vždy je cenné setkat se přímo s jedním z vývojářů (Martin Woodward) na projektu se podílejícím a podle toho i do problematiky zasvěceným. Navštívil jsem i druhou přednášku (Jan Vorlíček) na toto téma (nyní již silně technickou) o průběhu přizpůsobení .NET frameworku pro Linux. Opět zajímavé. Jestli si z této zkušenosti lze něco odnést, pak konstatování, že Microsoft to s novým přístupem asi myslí opravdu vážně. (A nově oznámená kooperace Red Hatu s ním v oblasti cloudu tak vlastně dává tím spíš smysl.)
Projekt Atomic a balíky Ne, přímo to spolu nesouvisí. Na první zmíněné téma jsem navštívil pouze jednu přednášku a to Atomic, with and without Atomic (Jan Pazdziora), ale je to rozhodně jedno z takových, která patřila mezi ta všudypřítomná. Ne vždy přímo jako hlavní obsah přednášky, ale jako jemné pletivo prolínající se mnohými určitě. Často ve spojení s budoucností linuxových distribucí jako takovou. Kontejnery mají svou dynamiku. Bude zajímavé sledovat další vývoj (a neb se jedná o Open source, pak u mnohých nemusí zůstat pouze u sledování). Jak budou linuxové distribuce vypadat za pár let? Oproti Atomicu věcí v oblasti linuxových distribucí zcela tradiční je problematika balíkování. Jak vytvořit vlastní balík se softwarem (nebo čímkoliv jiným samozřejmě) použitelným ve Fedoře, RHELu nebo logicky i CentOSu, bylo téma workshopu Packaging Workshop For Beginers, kterým provázel Miroslav Suchý. Proces vytvoření RPM balíku není nijak drastický, jak by se mohlo zdát (podmínky, které musí balík split, aby byl zařaditelný přímo do distribuce, pak již více), spíš je sledem v zásadě triviálních, ale důsledně provázaných kroků. Zkrátím to: povedlo se, zabalil jsem :-)
Lightning talks O co se jedná? Jsou to stručné zhruba desetiminutové přednášky na prve odhlasovaná témata. A že byla zajímavá. Blok zahájil je Ian McLeod s povídáním o tom, jak je možné provozovat Fedoru 23 na Raspberry Pi Zero. A že se na tompracuje a je to slibné. Nezbývá než dodat, že zmíněné Raspberry Pi obsahuje ARMv6 čip z první generace
14
Raspberry Pi, takže je zde obsažena šance mít aktuální Fedoru i přímo na něm. (Projekt Pidora je, jak bohužel padlo, aktuálně spíše víceméně mrtvý.)
Fedora na Raspberry Pi Zero Pokračoval Holger Lersen (z projektu Debian) s přednáškou o tom, jak udělat bitově reprodukovatelná sestavení v prostředí RPM, a posléze Jiří Eischmann o tvorbě metadat pro aplikace a pluginy. Jakkoliv linuxové distribuce de facto stojí za koncepcí dnešních „appstore“ – jedno v jaké přesně podobě –, ne každý může být spokojen se způsobem, jak si nainstalovat běžnou aplikaci. Dodat kvalitní metadata je první krok, jak udělat vyhledání a následnou instalaci softwaru stravitelnější i pro běžné smrtelníky. Sobotní program pak poslední bleskovou přednáškou (takřka) uzavřel Kevin Kofler povídáním o Qt Web Engine.
Závěr a shrnutí soboty Byl příjemný, šlo by říci stručně. Přednášející a dobrovolníci (plus ti, na které se dostalo vyhrazené omezené množství vstupenek – měl jsem štěstí), celkem několik set lidí, byli pozváni na závěrečnou party ve „Starobrno Brewery Pub“. Příjemná tečka za skvělým dnem. Red Hatu, který celou akci platil, lze vyjádřit jen dík. Příjemné prostředí a spousta skvělých lidí. Ale ať nejsem jen optimista, s něčím jsem spokojený být nemohl – a hned k tomu preventivně dodám, že s konferencí jako takovou to nesouviselo –, protože významná část přednášek o Pythonu (jakkoliv to z tohoto zápisku není patrné, ten já velmi rád) se konala už v pátek. Škoda. A – jak už padlo v úvodu – další část přednášek o něm (jak sobotních, tak nedělních) se křížila např. s přednáškami o Fedoře. Volby to tedy byly někdy velmi těžké :-(
15
(Zase můj) nedělní program Faster, faster, faster! Neděle byla velmi výrazně o Fedoře. Pokud tento článek čte někdo Fedorou nepoznamenaný (věřím, že existujete), pak se, odhaduji, musí nyní asi cítit lehce zmaten. Stručně proto přiblížím, že jde o komunitní linuxovou distribuci sponzorovanou firmou Red Hat. Let's google it folks :-) Ranní program v hlavním přednáškové sále zahájila Denise Dumas, viceprezidentka Red Hatu s vysvětlením vztahu mezi Fedorou a právě Red Hatem. V nadpisu zmíněná slova jsou jejím dodatkem ke stávajícím heslům Fedory, jimiž jsou „Freedom, Friends, Features, First“. Mimochodem i z jejích úst zaznělo mnoho o projektu Atomic. A byla to úžasná přednáška, která mi dokonale narušila stereotyp o člověku s titulem „viceprezident“. Denise Dumas dovede strhnout – a že „faster, faster, faster“ po ní opakovala půlka dalších přednášejících a stejně tak i reagoval sál, stačilo naznačit ;-)
Denise Dumas o vztahu Fedory a Red Hatu Na její vystoupení navázal Matthew Miller (současný Fedora Project Leader) o směřování Fedory. Vše doprovodil spoustou zajímavých grafů. Grafů a čísel, co do počtu uživatelů Fedory optimistických (nebo přesněji, co do statistiky používanosti na základě různých přístupů z konkrétních IP adres, neboť Fedora ctí soukromí svých uživatelů). Před pár lety představená koncepce Fedora.Next zabírá a noví uživatelé zjevně přicházejí. Zcela jim rozumím. Byla doba, kdy stabilita a Fedora nebyla nezbytně ta slova (říkám při střízlivém vědomí, že si nevybavuji vydání, které bych označil jako vysloveně špatné), která byste dali do jedné věty. Nyní ale ve Fedoře (nejen) QA tým odvádí skvělou práci a je to vidět.
16
Supící Fedora a Matthew Miller
Upgrade systému a Copr System Upgrades: past, present, and future – přednáška Willa Woodse. Opět výborný přednášející, který představil snad všechny ve Fedoře historicky existující nástroje a mechanismy zajišťující aktualizace, pozastavím se, správně to samozřejmě má být: upgrady – a že Will Woods by byl první, který by mě opravil –, a pak vysvětlil, proč většina z nich nebyla z mnoha důvodů až tak skvělý nápad. Dynamická oblast vývoje. (Zmíním jen svou poslední zkušenost, kdy od jsem Fedoru korektně upgradoval z verze 20 až na 23, za mě dobré.) Jinak smysl pro humor, kterým Will Woods disponuje, se popisuje jen těžce, ale to není potíž, protože přednáška je lehce dohledatelná na Youtube. Prostě fungoval. Copr (a přednáška What's new in Copr Adama Šamalíka) jakožto o build systém a prostor, kde je možné nechat sestavovat RPM balíky a vytvořit si tak i vlastní neoficiální repozitář se softwarem pro Fedoru či příbuznou distribuci (analogie openSUSE build service) následoval. Za mě ještě jednou dobré.
Perspektiva Firefoxu Pokud to dosud nebylo jasné, pak to vypíchnu na tomto místě. Konference se nejmenuje „DevConf“, protože se to lehce vyslovuje :-) Je to konference z velké části od vývojářů a pro vývojáře. Na obou stranách, jak v publiku, tak za přednáškovým stolem. (Z dotazů a následných diskuzí to bylo opravdu znát.) Proto většina přednášek dříve zmíněných byla právě tohoto typu. Týkalo se to i té o Firefoxu – Firefox: state and future of the project –, kterou připravil Martin Stránský. Zajímavý vhled dovnitř, zvlášť do způsobu rozhodování Mozilla Corporation / Foundation o cílení dalšího vývoje. Těžko říci přesně proč, ale Firefoxu se zvlášť (co do používanosti) nedaří. Dokonce ani v tak úžasných projektech, jako je Firefox pro Android (pro mě jedba z „killer“ aplikací). Nedá se říci, že by tžní podíl nějak zvlášť rychle padal, ale... růst to není. (Je za tím opravdu jen síla korporace, kterou je Google, ve snaze protlačit svůj produkt? Rád bych ze strany uživatelů věřil ve kvalifikované
17
vícekriteriální rozhodování.) Mozilla tak hledá cesty, jak to změnit, snad nebude Firefox pro Android zařezávat, či odsouvat na vedlejší kolej, jako některé další zajímavé (ale často ne masově populární) služby.
No Tux – No fun :-)
Jde to celé shrnout v pár slovech? Jen těžko. To, co jsem z celé konference dosud viděl, je její o trochu větší střep. Naštěstí – a opět to už padlo – není nutné zoufat, protože celá konference byla živě přenášena online podobně jako na jiných spřízněných akcích jako např. InstallFest (mimochodem bude již brzy) a LinuxDays. Záznamy jsou pak už nyní dostupné na YouTube kanálu Red Hatu. Spektrum témat (a použitých variant angličtiny) bylo široké, jejich cílovým publikem pak vesměs publikum spíše více odborné, byť míra náročnosti kolísala, ohodnoťte sami. Některé přednášky však byly pro posluchače opravdu náročné. Každopádně se jednalo o fascinující akci, která v České republice, co do počtu účastníků a tematického záběru nemá obdoby. Osobně pro mě v neposlední řadě bylo kladem i samotné místo konání, Brno, jako příjemná změna po trochu hektické každodenní pražské realitě. Hned by se chtělo příští rok vyrazit znovu :-)
18
Mrkous a Škoda 2.A
Hochzillertal 2016 – sportovní lyžařský kurz naší PRESLOVKY Když jsme 14. února odjížděli na lyžák, všichni jsme se velice těšili. Cesta autobusem byla trošku náročnější – odjížděli jsme v 23:00 večer a na místo dorazili v 7 ráno. Ale i tak byla velice zábavná a díky velkému autobusu a spolehlivému řidiči pohodlná. Těšili jsme se, že si pořádně zalyžujeme. Středisko Hochzillertal nabízí 145km denně upravovaných sjezdovek a spousty dalších km ve freeridu – který je oproti ČR dovolený a kontrolovaný (na mapách vyznačen černou šrafovanou čárou). Sněhu bylo hodně, jak na sjezdovkách (bylo asi půl metru), tak i mimo sjezdovky, kde bylo asi metr krásného prašánku, který nachumelil při našem příjezdu. V údolí ovšem bylo všude zeleno, což v alpských střediscích není zvykem. Po příjezdu do Kaltenbachu nás přivítal náš delegát. Vyvezli jsme se kabinkovou lanovkou nahoru, asi do výšky 2000 metrů nad mořem, kde jsme bydleli. Naše chata byla hned u lanovky uprostřed všech sjezdovek, což byla velká výhoda při „naskakování“ do lyží a při návratu zpět na chatu, jsme nemuseli nikde čekat, přezouvat apod. Přivítala nás velmi milá paní domácí Mária. Sice trošku nevyspalí, ale o to více natěšení, jsme hned vyběhli na svah. Byla mlha, která se dala krájet. Nebylo vidět na krok, tak jsme vyrazili vstříc vlastnímu osudu pod velení pana Kašpara. I přes všechny nezdary jsme dosáhli našeho největšího cíle (vrcholu 2500 m. n. m.) a dali si zasloužený oběd (většinou rakouský buřt a polévku na zahřátí). Někteří šetřili a bez jídla to vydrželi až do večeře. Pokoje byli s vlastním sociálním zařízením i se sprchou, což se velice hodilo. V Rakousku se začíná lyžovat od 8:30, ale naše středisko už od 7:30. A končí se tradičně v 16 hodin. Na výbornou večeři jsme dorazili už do chaty. Další den už bylo krásně slunečno a přivstali jsme si, abychom si užili manžestr na sjezdovkách, které do 10 hodiny byly úplně prázdné. Areál byl krásně upravovaný a rozlehlý. Nevraceli jsme se domů do Prahy a školy rádi, ale museli jsme. Lyžák si všichni moc užili a těší se na příští rok – rádi bychom opět vyrazili. Děkujeme všem tělocvikářům, že nám to hezky zařídili a starali se o nás jako „TAŤKOVÉ“ .
19
autor: Markéta Hronová
České školy začnou učit o nebezpečí na internetu. Vznikne i obor bojovníků proti hackerům (Převzato z Aktuálně.cz)
Útoků hackerů přibývá. V Česku je nedostatek lidí, kteří před nimi umějí bránit servery firem a organizací. | Foto: CyberGym Europe Pokusů o krádež či nabourání dat serverů přibývá. S útoky hackerů má ostatně neblahou zkušenost i premiér Bohuslav Sobotka. Odborníků, kteří by servery dokázali ochránit, je naopak akutní nedostatek. V příštím roce by se tak na středních školách měl otevřít nový obor kybernetická bezpečnost. Jak se chránit před útoky hackerů, se žáci ale dozvědí už na základní škole. Během letošního roku by měla vzniknout metodická příručka a začít školení učitelů. Praha - Připojit se do internetového bankovnictví přes nezabezpečenou síť ve fastfoodu není dobrý nápad. Přesto to spousta mladých lidí dělá. Nově by se už všichni žáci na základních a středních školách měli dozvědět, že tak riskují napadení hackerem a ztrátu peněz. Nejrůznějších útoků přibývá. Mohl by o tom vyprávět třeba i premiér Bohuslav Sobotka. S výukou o bezpečí na internetu počítá dohoda, kterou loni v květnu podepsali zástupci ministerstva školstvi, průmyslu, krajů, svazů měst a obcí. „Vznikne takový balíček kybernetická výchova, který školy budou muset zařadit do výuky podobně, jako to bylo u finanční gramotnosti,“ popisuje ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík. Průmyslovka se má společně s brněnskou Střední školou informatiky, poštovnictví a finančnictví na vzniku materiálů do výuky podílet. Hotové by měly být už letos.
20
Kromě toho mají za úkol připravit vzdělávací obsah do nového oboru kybernetická bezpečnost, který by se měl nově vyučovat na středních školách. "První studenti by v něm mohli začít studovat už od školního roku 2017/2018," míní Sáblík.
Absolvent musí znát zákony, techniku i umět školit lidi Středoškoláci by se po absolvování nového oboru mohli třeba starat o sítě menších firem. Část z nich bude určitě pokračovat na vysokou školu. Obor kybernetická bezpečnost už nyní vyučují na Masarykově univerzitě v Brně i na Vysokém učení technickém v Brně. Nově se má otevírat i v Praze na Českém vysokém učení technickém (ČVUT). Právě s jeho Centrem excelence pro kybernetickou bezpečnost odborníci při tvorbě vzdělávací náplně také nejvíce spolupracují. Kybernetická bezpečnost se od klasických IT oborů liší především propojením více oblastí. "Studenti se zabývají etickým chováním na internetu, musí znát právní normy, až pak techniku," říká Filip Řežábek, student třetího ročníku na Fakultě elektrotechnické ČVUT a zároveň absolvent smíchovské průmyslovky, který se na vzniku nového oboru podílí. Navíc tito lidé nebudou jen chránit síť před útoky, budou často i školit zaměstnance, musí mít proto i kompetence pro jednání s lidmi. Právě naučit lidi správně se na internetu chovat je nesmírně důležité. "Síť může být zabezpečená úplně skvěle. Ale pokud zaměstnanec udělá něco nepředvídatelného, může ohrozit celou firmu," vysvětluje Řežábek. Do firem přitom míří takzvaná čtvrtá průmyslová revoluce, která má přinést automatizaci výroby. Téměř všechno už bude řízené výpočetní technikou. S výkonnějšími stroji ale stoupá také nebezpečí úniku dat. Na síti budou veškeré informace, které mohou různé skupiny zneužít. Odborníci, kteří umějí síť ochránit, budou potřeba stále víc. "Hovoří se o registrech pacientů, to jsou například velice citlivá data, která by musela hackerským útoků čelit neustále," uvádí příklad Sáblík. Česko potřebuje 12 tisíc odborníků na kybernetiku Povinnost firem najímat odborníky, kteří se o zabezpečení sítí budou starat, udává už loni schválený zákon o kybernetické bezpečnosti. Podle zahraničních výzkumů například v USA schází jeden milion kompetentních odborníků na kybernetickou bezpečnost a trh práce v této oblasti poroste o 22 procent. V Německu a Británii chybí v současnosti 100 tisíc odborníků. V Česku žádné podobné studie neexistují. „Nicméně lze předpokládat, že v následujících letech vznikne potřeba přibližně 12 tisíc odborníků pro zabezpečení organizací a firem proti kybernetickým hrozbám,“ píše se v dohodě ministerstev, krajů a obcí. Česko zatím nemá ani základní model nebo plán, jak odborníky získat. Firmy nemají moc možností, kde by své pracovníky mohly vzdělávat. Součástí plánu je také vybudování školicích center. Jedno by mělo vzniknout i na smíchovské škole. "Už nyní pořádáme řadu školení, o které je velký zájem. Jezdíme do základních škol dělat přednášky," uvádí Sáblík.
Zatím to vázne, chybějí peníze Aby se vše stihlo, je potřeba zahájit jednání na ministerstvu školství. Žádná schůzka se ale zatím neuskutečnila. Národní ústav pro vzdělávání, který má s tvorbou vzdělávacích plánů pomáhat, ještě žádné pokyny nedostal. Aktivity, které by pomohly žákům orientovat se v internetovém prostředí, však vítá.
21
„Se studenty už na spoustě věcí pracujeme, ale abychom mohli zapojit odborníky z praxe, potřebujeme peníze,“ vysvětluje Sáblík. Tím, že je odborníků málo, jsou všichni hodně vytížení. "Není jednoduché je přemluvit, aby někde ve volném čase, který stejně většinou nemají, zadarmo pomáhali dávat dohromady nějaké projekty," doplnil Řežábek. V rámci výzvy Prahy už podali grant, který by jim mohl s financováním pomoci.
CITÁTY Martin Niemöller, německý teolog o nástupu nacismu a jeho toleranci společností: „Nejdříve přišli pro komunisty a já se neozval, protože nejsem komunista. Pak přišli pro Židy a já se neozval, protože nejsem Žid. Pak přišli pro odbojáře a já se neozval, protože nejsem odbojář. Pak přišli pro katolíky a já se neozval, protože nejsem katolík. Pak přišli pro mě a tehdy už nebyl nikdo, kdo by se mohl ozvat.“
Karel Steigerwald, publicista: „Demokratický politik je uvězněný ve veverčím kole, běží, běží, přitom se nepohybuje. Zblízka ho sledují miliony, které rozhodují o jeho osudu mnohem více než on o jejich. Kompetence těchto milionů je buď malá, či žádná. Kompetenci tím pádem nepotřebuje ani veverčák v kole. Potřebuje zaujmout, pobavit a přesvědčit masy nekompetentních, že jeho cesta a jeho služba masám jsou správné. Vlády berou lidem peníze, aby je použily na konání dobra potřebným. Čti: aby podplácely voliče. U nás nyní – myslím hodně přes padesát procent obyvatelstva – dostává od státu sociální pomoc. Na tuto politickou korupci přistoupily už všechny politické strany demokratických zemí, a to bez rozdílu vyznání, Ty, které na ni nepřistoupily, neznáme, protože buď zanikly, nebo nevznikly. Vlády vědí, že tohle voliči vyžadují. Politika cílí na jediné téma: jak víc pobavit a jak víc voliče podplácet. Že je to za peníze lidí, lidé moc nevnímají.“
22
Matěj Čermák 4.C
Videa na YouTube YouTube většina z nás už zná. Je to internetový server, který slouží ke sdílení videí. Můžeme jich zde najít opravdu mnoho na všechny možné způsoby - vtipná videa, návody, záznamy z akcí, sportovní přenosy. Přínosem těchto videí může být informovanost diváků. Pokud například neviděl novoroční projev prezidenta, mohu ho zde shlédnout. Neměl jsem dostatek času podívat se večer na zpravodajství, mohu shlédnout video s aktuálním děním ve světě. Najdeme tu i celé filmy, nebo seriály. Každý si zde najde to své a je pouze na něm, co zde sleduje. Tím se dostáváme k tzv. youtuberům. Youtuber je člověk, který tvoří zábavná videa, která umisťuje na YouTube. Kolem youtuberů se tvoří skupiny fanoušků, kteří svého youtubera podporují. Youtubeři poté vystupují na různých společenských akcích a objevují se i v médiích. S rostoucí slávou přichází i peníze. Youtubeři často dostávají i peníze přímo od YouTube, díky vysoké sledovanosti jejich videí, do kterých je poté umístěna reklama. Dále dostávají nabídky od různých marketingových společností. Stát se youtuberem v dnešní době není vůbec těžké. Stačí mít kameru, připojení k internetu, účet na YouTube a hlavně nápad. Valná většina dnešních YouTuberů natáči tzv. gameplaye z her, kde hraje počítačové, nebo konzolové hry a přidává vtipný komentář. Podstatou těchto videí je zaujmout a získat si masu lidí - diváků. Aby si youtubeři udrželi svoji sledovanost, musí se pravidelně ozývat, natáčet nová videa, aby diváci po čase neztratili jejich zájem. Natáčejí tzv. vlogy, kde většinou mluví na kameru o novému postupu v jejich kariéře, nebo vypráví vtipné příběhy, které prožili. Dalším prostředkem udržení kontaktu s divákem mohou být streamy, kdy Youtuber natáčí sebe (většinou během hraní hry) v reálném čase. Dále můžeme zmínit videa, kde vystupuje více známých tváři najednou, z čehož čerpají všechny strany. Fanoušci youtuberů jsou většinou z mladé generace. Je potřeba se zamyslet nad tím, jak ovlivnitelná je dnešní mladá generace pohybující se na internetu. Často se youtuberům nazývá anglicky influencers (“influence” - vliv). S velkou sledovaností mají jejich videa obrovský potenciál a jsou ideální pro umístění skryté reklamy. V poslední době se například rozmohl fenomén hoverboardu, což je elektricky poháněný dopravní prostředek vzdáleně podobný skateboardu. Začínal jsem si všímat, jak česká ale i zahraniční YouTube komunita začala používat hoverboardy ve svých videích. To je reklama, šířící se ohromnou rychlostí a z vlastní zkušenosti vím, jak tato reklama ovlivňuje diváky (konkrétně mojí mladší sestřenici). A není to jenom hoverboard, na který youtubeři poukazují. Často jsou to i počítačové hry, elektronika, ale i spotřební zboží, jako oblečení, potraviny a podobně. Na tuzemské Youtubové scéně vystupuje v dnešní době mnoho bavičů. V Česku i Slovensku jsou tématem youtuberů hlavně počítačové hry. Hodně známých jmen už prostupuje do medií, natáčejí reklamy a někteří i píší knihy o jejich YouTube kariéře a vzestupu. Konkrétně v Čechách se objevují i akce, kde vystupují youtubeři, dávají autogramy, komunikují a fotí se s fanoušky.
23
Osobně tyto videa moc nevyhledávám, ačkoliv věřím, že jejich sledování je určitě zábavné. Myslím si ale, že by si každý youtuber měl uvědomovat, jaký vliv má na své diváky, aby se vyhnul jejich demotivaci, ať se to týká životních úspěchů, školy, přátel a rodiny.
Ondřej Langer 3.B
Videa na internetu Každý, kdo právě začal číst tento článek, již učitě někdy sledoval na internetu nějaké video. V poslední době se totiž velmi rozšířený způsob zábavy a získávání informací. Na Youtube jsou lidé, kteří si nahráváním videí přivydělávají, někteří se tím dokonce živí a pár takových to dokonce učinilo milionáři. Například největší Youtube hvězda Pewdiepie, který se věnuje vytváření zábavných videí převážně z her, si ročně přijde na několik milionů dolarů. Najdou se však i tací, kteří vytváří vzdělávací videa, kde podávají zajímavosti všemožných témat. Každý má vlastní nápad. Jiné Youtubové kanály se věnují třeba hudbě. To jsme ale pokryli pouze youtube. Na internetu je spousta podobných serverů. Za zmínku by stálo třeba twitch.tv, kde však většinou nejde jen o videa nahraná, ale vysílaná v reálném čase. Říká se tomu livestream a za posledních pár let zaznamenal obrovkský nárůst na popularitě. Na twitchi může livestreamovat kdokoliv, komu to hardware a internetové připojení dovolí. Díky tomu je to perfektní nástroj k získání popularity na internetu. Pár takových celebrit už si přes tento server svou cestu ke slávě našlo. Většinou jde o hráče počítačových her, kteří jsou nějakým způsobem výjiměční, ať už jsou v dané hře dobří a diváci je sledují právě kvůli tomu, nebo jsou svým způsobem vtipní a dokáží svým humorem diváky zabavit na dlouhé hodiny. Na twitchi se však najdou i streamy od celých společností, kteří zde v přímém přenosu vysílají své oficiální turnaje. Za zmínku stojí třeba ESL nebo Riot Games. Tyto živé přenosy se již dočkaly kvality srovnatelné s televiznímy přenosy sportovních utkání. Tím se dostáváme k poměrně aktuálnímu tématu „televize VS internet“. Stále častěji se od lidí dozvídám, ať už naživo či v internetových diskuzích, že už televizi buď vůbec nesledují, nebo jen občasně či za určitých situací. Znamená to tedy, že internet, nebo spíše videa a přímé přenosy na internetu postupně nahrazují televizi? Zatím jsem se zmiňoval převážně streamování her. Ono se však popravdě vysílá ledacos. Už výše zmiňované televizní sportovní přenosy se, i když ne v takové kvalitě, nějakou dobu vysílají na internetu v podobě livestreamu. A očividně se stálé větší sledovaností. Vyhodou je třeba to, že si většinou divák může vybrat, na co se bude dívat. V televizi se vám většinou odvysílá jedno utkání, které si nevyberete. Na internetu se vysílá prakticky všechno, takže se nemusíte bát, že byste o svůj přenos přišli. Když už jsme u toho nahrazování televize, hodně televziních stanic už nabízí svůj přenos i po internetu. Tím pádem jsme si vlastně odpověděli na výše položenou otázku. Internet nahrazuje televizi. A je to dobře? Podle mě ano. V televizi máte obsah vysílání daný televizní stanicí. Na internetu si může divák vybrat, co bude sledovat a není omezem počtem
24
kanálů. To je dobře hlavně z toho důvodu, že tak může získat mnohem větší všeobecný rozhled a dozvědět se několikanásobně více infromací, co by dozvěděl z televize.
Igor Žmajlo, absolvent školy, student VŠ – FIT ČVUT, lektor semináře pro studenty
Hry jako nová forma umění – návrh na nový výběrový odborný předmět Obraz, hudba a příběh by se daly pokládat za základní prvky umění, vzniklé v pradávných časech, dříve než se začala zaznamenávat historie. Kombinací hudby a příběhu dostaneme operu. Z obrazu a příběhu dostaneme drama, později i s hudbou filmy. Již je to více než 100 let od vzniku filmu a za tu dobu jich vzniklo přes 400 000. A přestože dnešní filmy dosahují kvalit vyšších než kdy předtím, je stále těžší udržet divákovu pozornost, obzvláště u mladších generací. Možná protože tvůrcům dochází příběhy, témata a zvraty. Možná ale proto, že je na trhu nová zábava. Hry. Dnešní hry mohou nabídnout všechny přednosti filmů. Ohromující visuální zážitek, kvalitní hudba, propracované a rozsáhle příběhy a dokonce přebírají herce z filmů! Kevin Spacey, Michael Mando, Ellen Page, Mark Hamill, Samuel L. Jackson, Liam Neeson i spoustu dalších herců dabují nebo i skutečně hrají postavy, které jsou přeneseny do her. To ale není vše. Kvalitní hry na nás působí, odměňují nás za čas, který s nimi strávíme, a dávají průchod naší kreativitě v řešení problémů, které před nás postaví. Právě tahle osobní interakce každého hráče s hrou a jejím prostředím je to, co zaujme nejvíce. Je to nový rozměr v zábavních médiích. Hrám se dnes daří tak dobře, že jsou i větším průmyslem nežli filmy. Možná jste slyšeli o komerčním úspěchu filmu Star Wars VII. (2 miliardy dolarů). Ale pro dosažení zisku z hry GTA V chybí filmu ještě 300 milionů dolarů! Bohužel, to jsou velkorozpočtové tituly mimo dosah smrtelníků. Proč se tedy zajímat o soukromý vývoj her? Dle mých zkušeností a známostí mají mladí lidé problém vybrat si, čemu se chtějí věnovat. Hry kombinují spousty oborů a dovedností. 2D, 3D grafika, hudba, scenáristika, klasické programování, grafické programování, animování, práce s herním enginem... V průběhu se dá vyzkoušet vše a to by mohlo pomoct vybrat si směr dalšího studia nebo práce. Studentský nebo Maturitní projekt jsou skvělé příležitosti k vyzkoušení herního vývoje a všeho, co to obnáší. Ale vývoj her je časově velmi náročná činnost. Pro každou takovou kategorii je obvykle celé oddělení lidí. Jak to všechno zvládnout sám, nebo v malém počtu? Z těchto důvodů se pokusím navrhnout výuku volitelného předmětu, ve kterém si studenti na vlastní kůži vyzkouší, jakým způsobem mohou snadno vytvořit hudbu bez vlastnění hromady nástrojů, jak animovat v běžných herních enginech bez motion-capture, jak efektivně programovat a jak navrhnout herní mechaniky tak, aby hráče chytly a již nepustily. Igor Žmajlo, absolvent školy, student VŠ – FIT ČVUT, lektor semináře pro studenty
25
Bc. Martin Beránek vyučující výpočetní techniky
Arduino akvárium Často slýcháváme, že existuje nějaké IoT, IoE a bůhvíOE, ale co si pod tím máme skutečně představit..? Věřte, že automatizací drobností kolem nás se lidstvo zabývá věky. Fenomén vytváření různých malých vynálezů na cokoliv vyústil právě v to, že dnes nepracujeme na nových vidlích, ale na novém pojetí samovidlujících se vidlí, které nám svou vidloaktivitu sdělí na sociální síti a bůhví, kde ještě. Z mého pohledu je IoT poněkud prázdný pojem, který je definován až poté, co někdo vytvoří něco, co prázdnotu pojmu naplňuje. S takovými pojmy se často setkáme v anglické literatuře, často jsou vyučovány spíše na ekonomicky založených školách a prostý uživatel tak nějak netuší, co si z nich má odnést. Odpověď je nic, ale měl by s nimi pracovat. Tento článek je o jedné aplikaci IoT v praxi. A věřte mi, že chápu IoT stále s tak velkým despektem, jako když jsem na projektu začal pracovat. Představte si jednoduchou situaci. Studujete několik vysokých škol, máte několik pracovních ujednání, pár drobných prací a ještě navíc přítelkyni. Zamíchejme to dohromady. Nakonec z toho dostáváme jedinou věc, a to, že máte extrémně málo času (a i ten necháváte na článku do školního časopisu). V neposlední řadě jste už několik let hrdým akvaristou a tak nějak tušíte, že vaše rybičky touží po neodkladných službách, jako je například krmení. Není to jenom to. Akvárium je jako malý prales pod vodou. Potřebuje péči ve všech směrech. Také víte, že co pět minut kontrolujete telefon, protože prostě s hrůzou v očích očekáváte email od svých nadřízených. Spojme tyto dvě věci. Co takhle kdyby si rybičky mohly napsat email, který by vás upozornil na to, že v akváriu je málo vody, rybičky mají hlad, je tam zima a tak dále a dále. Proto jsem vzal svých pár drobných (nedostal jsem se nad 1000 Kč) a nakoupil Arduino, bójku měřící hladinu vody, krokový motor, teploměr a několik relátek (určených ke spínání vyhřívání akvária, spouštění filtrů a světel). Dále jsem musel vymodelovat krabičky na zařízení -- ty jsem vytiskl na 3D tiskárně. Potom následovalo psaní zdrojového kódu. Arduino má výborné IDE (zjednodušeně: aplikaci, ve které se to píše). Problém nastává, když v kódu máte nějakou větší chybu, která se projeví až po dlouhém běhu aplikace. Arduino také podporuje přídavný shield, který obsahuje vše potřebné pro komunikaci po síti Ethernet. Počkejme chvíli, ale to je to, co jsme potřebovali hned na začátku. Teď už máme možnost, jak si rybičky můžou poslat email. Samozřejmě, že to přímo tak není. Arduino vypíše při dotazu stav vody. Server v síti vyhodnotí, zda-li je stav vody optimální a podle toho odešle email. Krmení obstarává krokový motor, na kterém je umístěný buben s krmením. Po otočení se odsype změřená dávka, která rybičkám musí stačit na den. No a co
26
když je v akváriu zima? Žádný problém, Arduino teplotu měří a podle toho spíná relé, na kterém je připojeno vytápění. Jedním z problémů je ale fakt, že Arduino obecně neví, kolik je hodin. Fakt, který bereme jako samozřejmost u počítače, musí Arduino suplovat modulem reálného času. Ten se musí tu a tam nastavit pomocí NTP serveru (network time protocol). Sečteno a podtrženo, samotné programování mi zabralo tak den dva. Opravování chyb v kódu týden dva. Arduino pracuje s jazykem odvozeným z C/C++, takže pokud máte aspoň malé základy programování, určitě do jazyka proniknete poměrně rychle. Trochu větším problémem je, že Arduino běží v jednom vlákně. Zjednodušeně řečeno na příkladu: pokud někdo zavolá Arduino s prosbou o dotaz, Arduino nepřijme žádný jiný požadavek, dokud není dotaz vyřízen. Pro mě to znamenalo půl hodiny neklidu, než jsem zjistil, že dotaz ze serveru Arduino blokuje, protože špatně ukončoval TCP dotaz. Nezbývá, než se kochat krásou rybiček a ten zbytek nechat na automatizaci, která se o všechno postará. Celý projekt můžete najít na https://github.com/Nemo112/AqaServer. V případě, že naleznete nějakou chybu, pošlete mi pull request :-) V tuto chvíli jsem dostál slibu v úvodu, a to, že se pokusím naplnit pojem IoT nějakým hlubším významem. Automatické akvárium se mi zdá jako hezká věc, kterou ocení kdejaký akvarista.
27
Bc. Jiří Hubáček lektor Cisco Academy
Proč chceme v (některých) učebnách Linux Je ode mě trochu arogantní nazvat můj krátký příspěvek tak, jako bych mluvil za všechny. Politicky korektní nadpis by tedy zněl: "Proč si myslím, že je vhodné, aby studenti pracovali v operačním systému Linux alespoň v některých hodinách". Jenže kdo by to pak četl? Takže Linux. Tohle slovo používám nevhodně. Proč? To je otázka do předmětu OSC. Ptejte se tam. Teď je Linux operační systém, který na studenty vybafne v učebnách 6 a 106 a já napíšu jen pár slov "pro", jako odpovědi na argumenty "proti". Myslel jsem si, že je to vtip, když mi kamarád povídal o technikovi, který musel volat na podporu, protože zákazník měl Windows Ubuntu a on prostě nevěděl. Jenže takovým vtipům se občas nedá smát - třeba když technik vystudoval průmyslovku se zaměřením na IT. Seznámení s Linux může probíhat ve virtuálním prostředí na Windows. Stejně tak seznámení s počítačovými sítěmi může probíhat ve virtuálním prostředí Cisco Packet Tracer a seznámení s počítačovými komponenty ve virtuálním eshopu. A vůbec! Proč chodit do školy? Stačí videokonference na Facebooku. Kdo je pro? Virtualizace je prostě dobrý sluha, ale špatný pán. Studenti. Nebojte se, jste mladí. Párkrát Linux zapnete a budete v něm jako doma. To se o mě říct už nedá - nezdá se to, ale pár let navíc mám a kdybych já dnes zapnul Windows 10, nevěděl bych, jak to vypnout! (Dobrá, přeháním, ve skutečnosti používám příkazovou řádku a shutdown /s /t 0.)
28
Ondřej Langer 3.B
Evropa za 10 let Dovolím si předpokládat, že většina čtenářů ví o situaci v Evropě a celkově ve světě. Převážně do Evropy se hrnou miliony uprchlíku ve snaze o lepší život. To však s sebou přináší spousty problému pro obě strany. V tomto článku se zaměřím práve na tuto problematiku a pokusím se představit si budoucnost Evropy, kterou tyto problémy přinesou. V první řadě by mělo být jasné, že valná většina uprchlíků uteklo ze svých domovů ve snaze vyhnout se nejen válkám v jejich zemích, ale najít lepsí život v zemích vyspělejších, převážně pak v Evropě. Nezapomínejme, že převážná většina uprchlíků jsou muslimové. Právě kvůli tomu pro ně není jednoduché najít zde ubytování a většinou ani pomocnou ruku. Právě kvůli situaci s Islámským státem se Evropané a celkové nemuslimové bojí o své bezpečí. Je pravdou, že vlny uprchlíků otevírají cestu přívržencům Islámského státu, kdy cestují společně s nimi, aby tady postříleli pár bezvěrců a párkrát vybuchli ve jménu Alláha. Kdo by se tedy nebál o vlastní bezpečí. Jelikož uprchlíci míři prakticky do všech zemí Evropy, tedy minimálně tam, kam je ještě pustí, človek si nikdy nemůže být jistý, zda ho cestou do práce někdo neodpálí. Otazkou tedy je, zda je moudré pouštět uprchlíky do našich zemí za takovou cenu. Kdyby přijelo do země milion běženců a pouhé 0,1% byli islámští radikálové, pořád tak budeme mít na krku 1000 nebezpečných lidí. O vážnosti situace jsme se mohli přesvědčit po útocích v Paříži, nebo po silvestrovských útocích na ženy. Vezmeme-li v potaz těch zbylých 99,9%, můžeme předpokládat, že poroste nezaměstnanost a s tou zároveň i kriminalita. O kriminalitě už jsme se tedy přesvědčili, i když pochybuji, že kriminalita takového rázu je důsledkem nezaměstnanosti. Výše jsem zmiňoval problematiku islámu. I když většina muslimů nejsou radikálové, určitě bude v budoucnu problém s jejich zařazením do evropské společnosti. Jelikož děláme spoustu věcí, které jejich náboženství přímo zakazuje a naopak oni mají zvyky a názory, které jsou pro většinu společnosti nepřijatelné. Tím pádem, radikálové či ne, obě skupiny budou více či méně pusobit problémy, pravděpodobně po celé Evropě. A jak se to tedy bude vyvíjet dál? K dobrovolnému přizpůsobení pravděpodobně nedojde ani na jedné straně. Vlády možná budou ustupovat požadavkům uprchlíků o toleranci, ale pochybuji, že se s tím obyvatelstvo smíří bez odporu. Jak to tu tedy bude vypadat za 10 let? Jeden z málo pravděpodobných scénářů by mohl znít nějak takto. Uprchlíci se přizpůsobí evropskému životu, budou pracovat, vše půjde jako do teď. Evropa se bude rozvíjet a nebude docházet k větším konfliktům. Dalším, scénářem je islamizace. Všude se dočítám, jak do deseti let převládne ve světě islám. Osobně tomu moc nevěřím, jelikož pochybuji, že by se opět společnost nechala takto přeměnit. Podle mě budou problémy s přistěhovalci trvat ještě dlouho. Vždyť jich prchají miliony. To s sebou ponese dlouhodbé problémy. Myslím, že nedojde k islamizaci. Naopak se
29
přistěhovalici (ne)přizpůsobí a řešit se budou i za deset let. Je to asi hlavním problém nadcházejících let.
Vojtěch Pavlů 4L
Evropa za 10 let Jak že by měla vypadat Evropa během jedné dekády? Mají tento kontinent čekat nějaké zásadní změny na prahu smýšlení, počtu obyvatelstva, kultury, demografie, sociologie, vládnoucí moci či vedení válek? Bohužel je to budoucnost na odhad až příliš vzdálená. Příliš vzdálená na to, abych dělal unáhlené odhady, jak bude vypadat prostředí, ve kterém žiji. Ovšem mohu se pokusit o lehkou predikci lidského chování. Během svého dosavadního, krátkého života jsem stačil odpozorovat, že všechno se neuvěřitelně urychluje. Před deseti lety mi bylo rychlejší najít polohu státu v atlasu, který mi ležel na stole. Teď nestačím napsat ještě ani celý název a už mě to zavaluje veškerými výsledky ze všech kousků planety. Na lidi to má tedy dopad fatální - lenivíme, už ani z nostalgie se nepostavíme od obrazovky, abychom se podívali na ten atlas, který je již přesunut na poličku, nepřístupně vysoko. A jaký to může mít dopad na mládež? Dle mého názoru se bude dělat stále větší a větší časová propast mezi psychickou a fyzickou pubertou. Dále, se svobodou by měla růst i zodpovědnost, ovšem v tom fofru na zodpovědnost často nezbývá času. Ukládání čím dál tím víc starostí na hlavu mladším a mladším - není pak důvod se divit, že se snaží být co nejdřív dospělí. Aby to dokázali, tak kouří, pijí alkohol a Bůh ví co všechno. Jak tedy Evropané budou vypadat během deseti let? Dle mého mínění budou obrovské rozdíly mezi extrémy. Na jedné straně budou humanoidní bytosti, které budou pro společnost nejen neprospěšné, ovšem na té druhé spousta lidí, kteří vynaleznou "lék na rakovinu".
MATURITNÍ PLES Ve středu 3. února 2016 se od 19.00 do 24.00 hodin konal jubilejní 70 maturitní ples školy v Lucerně. Všechny třídy čtvrtých ročníků dodržely tradici a připravily si svá vystoupení. Také následná after party v klubu na Lávce dopadla velmi dobře. Celkem bylo zakoupeno 1. 505 lístků za 369. 000,- Kč. Náklady na ples nejsou ještě zcela vyčísleny, jsou odhadovány na cca 300. 000,- Kč, výtěžek z plesu posílí účet Rady rodičů, která ples tradičně pořádala.
30
Michael Kalista student 4.L
70. Maturitní ples Nebudu Vám nic nalhávat, na to abych dokázal dostatečně barvitě vylíčit náš maturitní ples, si toho pamatuji příliš málo. Rozhodně nemám na to abych zachytil celkovou atmosféru z více perspektiv než z té mé. Takže jak to vidím já. Třetí únor byl tak hektický den. Od rána jsem byl mírně nervózní, měl jsem mít proslov, a ikdyž se obyčejně nestydím, mluvit před lidmi, plná Lucerna je plná Lucerna, že? Výuku jsem nějak „přehybernoval“ a v hlavě si udržoval seznam věcí na které nesmím zapomenout. Nepovedlo se. Když jsem v 17. hodin zjistil, že jsem doma zapomněl třídní šerpy, a že už není nikdo kdo by mi je přivezl, polil mě studený pot. Nedalo se nic dělat, musel jsem zpět do Berouna, kde mimochodem bydlím a odkud každý den dojíždím, abych uspokojil svou touhu po vzdělání. Když jsem se po 20 minutách dostal z centra na Radlice, kde jsem měl zaparkované auto, věděl jsem, že to bude velice těsné. Tam a zase zpátky jsem to stihl za méně něž třičtvrtě hodiny, Bilbo může jen závidět. Nutno podotknout, že jsem stále řidičem a co víc, moje penženka, bodové konto i čest zůstaly ušetřeny. Kupodivu. Když jsem se vrátil do Lucerny, nervozita už byla ta tam. Moji spolužáci mě vítali ovacemi, ve výsledku mě tenhle výlet „proslavil“. Přijel jsem přesně na začátek, s potěšením jsem zjstil, že mi pan zástupce ředitele Mgr. Nechanický dal svoji důvěru a tak mě, leč bez zkoušky, stále čekal projev, za všechny letošní maturanty naší školy. Řeknu Vám lidi, mluvit za Vás je ještě o něco těžší, než mluvit za sebe, před tabulí s rovnicí z oboru komplexních čísel. Zvlášťe pak když jsem svůj předem připravený projev zapomněl. No nic. Jak padlo z úst moderátora mé jméno, vykročil jsem vstříc svým krásným spolužačkám a nabídl jim své rámě. Eliška i Nikola měly na tvářích naprosto přirozený a upřímě vyděšený úsměv. Došli jsme na pódium a řečnili k Vám stejně jako k sobě. Správná slova se mi nedařilo najít tak snáze jako obvykle, snad jsem i v oslovení zapomněl na někoho z vážených hostů, ale naši myšlenku jsem zachoval. Totiž, že MY co dnes maturujeme, jsem takovým obrazem, který namalovali, každý po svém, naši rodiče, učitelé a přátelé. Všichni neseme za své okolí určitou zodpovědnost. Tahle, dovolím si ji nazvat zodpovědnost za morální hodnoty společnosti, je v každém demokratickém systému nezbytností. Vštěpují nám ji od malička rodiče („S poctivostí nejdál dojdeš.“), učitelé a udržujeme si ji vlastně navzájem po celý život. Já tak pevně věřím tomu, že drtivá většina mých spolužáků, leč se mnou mohou někteří, nesouhlasit, je kriticky myslícími, čestnými občany, kteří jsou velmi dobře připraveni, budovat demokratickou společnost, založenou na vzájemném respektu a diskuzi. K afterparty – tentokrát jsme zvolili pohodlné prostory klubu Lávka, s výhledem na Karlův most a Pražský hrad. After začala kolem půlnoci a zúčastnilo se jí kromě studentů i několik učitelů, převážně bývalých absoloventů preslovky. A to je asi tak všechno, co si z té noci pamatuji. Pokud někdo víte víc, pařili jste málo.
31
Jan Štika 4.L
FORMULE 1 v naší škole Zdravím vás všechny po maturitním plese a chtěl bych vám poděkovat za vaší účast a podporu, nám maturantům. Náš projekt pokračuje a stejně jako my se blíží do finále. Máme za sebou úspěšně dokončenou objednávku reklamních předmětů. Čekáme na její dodání. Zahájili jsme spolupráci s dalším sponzorem, jimž je společnost Kro-mel, která nám přislíbila dotaci v blízké době. Dále jsme obstarali dodání balzového, což je materiál určený na výrobu formule. Pokročili jsme ve stavbě prezentačního boxu, máme konkrétní návrhy a již jsme zahájili výstavbu, která je nyní už ke zhlédnutí na internetovém serveru – Youtube. Pracujeme neustále na zdokonalení našich webových stránek, naši výrobní technici zde představili model formule pro letošní rok. Výroba formule na CNC je v řešení jinde, jelikož původní plán spolupráce s ČVUT se nezdařil z technických důvodů. Hledáme náhradní řešení. Představuji vám dalšího člena našeho týmu – Jiřího Němce, výrobního technika ze 4.L Jakou pozici zastáváš v týmu? První rok jsem zastával funkci konstruktéra, po dosazení lidí do týmu teď zastávám funkci výrobního technika a úzce spolupracuji na konstrukci, designu a výrobě formule. Zároveň navrhuji jiná řešení, která by nás zvýhodnila v soutěži nad ostatními týmy. Na čem momentálně pracuješ? Momentálně pracuji na tom, abychom měli funkční web, a dodělávám věci, co se v týmu buď nestíhají, nebo je někdo nemůže dokončit z technických důvodů. Zároveň se starám o to, aby šla formule obrobit a nebyl problém s výrobou. Máme obstarané CNC, kam budeme zasílat model na výrobu, až nám přijde balsové dřevo. Jaký je tvůj názor na soutěž? Můj názor je ten, že z celosvětového hlediska je soutěž velmi povedená a má patřičné "grády". Bohužel z toho českého, jak to tak bývá, není vše úplně pohlídané a minulý rok vázla dost příprava organizátorů. Tento jev nastává i tento ročník, jelikož šest měsíců od zahájení roku stále nemáme prakticky žádné vyjádření, kdy začne soutěž a jak co bude. Máme patřičnou představu o tom, jak bude naše formule vypadat i o postupu výroby. Vše probíhá zatím hladce a my se pomalu připravujeme na maturitní finále.
32
VZTAHY NA ŠKOLÁCH, KAUSA SPŠ TŘEBEŠÍN ROZHOVOR S ŘEDITEL ŠKOLY ING. RADKO SÁBLÍK Média se již delší čas zabývají šikanou paní učitelky na SPŠ Třebešín. V MF Dnes se k tomu vyjadřoval i ředitel naší školy, jehož odpovědi novinářům jsou zveřejněny v předchozím článku. Rozhodli jsme se řediteli školy položit pár dalších dotazů, abychom se dozvěděli jeho pohled na tuto událost. Jak vznikl váš rozhovor pro MF Dnes? „Paní redaktorka a pan redaktor mi volali opakovaně šestnáctého února odpoledne, v rozhovoru s nimi jsem strávil asi půl hodiny. Odpovídal jsem nejen na položené otázky, ale zajímali se i o moje další názory.“
Jaký je váš názor na šikanu paní učitelky na SPŠ Třebešín? „Již redaktorům MF Dnes jsem několikrát zopakoval, že nejsem kompetentní se k této konkrétní kause vyjadřovat. Mám jen informace z médií a vůbec nevím nic o zmíněné paní učitelce, o šikanujících studentech, o atmosféře v dané třídě. Zopakujme si fakta. Paní učitelka dle nich byla velmi nemocná, nezvládala výuku v dané třídě a několik studentů tohoto stavu otřesným způsobem zneužilo. Paní učitelka se zhroutila a po pár dnech v nemocnici zemřela. To jsou fakta, vše další jen spekulace. Co se skutečně odehrálo, kdo měl jak velkou vinu a kdo všechno se do nechutného jednání studentů zapojil, to musí vyšetřit k tomu kompetentní orgány, ať již policie, Česká školní inspekce či pověření pracovníci zřizovatele.“
33
Něco si ale o tom myslíte, nebo ne? „Předně naprosto odsuzuji jednání studentů, které bylo popsáno ve svědectví dalších studentů dané třídy a také zaznamenáno na videích. Ale k danému případu se teď opravdu nebudu vyjadřovat, neboť nemám dostatek informací, abych si mohl vytvořit objektivní názor. Respektive půjde o můj subjektivní názor, ale ten si mohu vytvořit až na základě ověřených objektivních informací. Můžete se dál snažit, ale víc ze mě opravdu nedostanete.“ Dá se tomu opravdu vždy předejít? „Bohužel se takovým věcem předejít nedá. Většinou se však neprojevují tak brutálním způsobem, jak je možné spatřit na zveřejněných videích či jak vyznívají svědectví dalších studentů. Většinou třída vyučujícímu, který nemá dostatečnou autoritu, znepříjemňuje život mírnější formou, což však neznamená, že by se ho to významně nedotýkalo či ho to významně psychicky nepoznamenalo. Základem je vždy vytvoření atmosféry ve třídě, která k tomu nahrává. Pochopitelně přispívá i složení třídy, zda se tam vyskytuje osobnost, v tomto případě v negativním smyslu, která to spustí a další se k ní přidají. Spouštěcí impuls může být různý, a zastavit poté projevy nekázně je velmi složité.“
Lze vlastně vždy určit konkrétního viníka? „Dle mého nikdy není nic černobílé. Ano, může se objevit vysloveně zlá osoba, které deptání učitele či spolužáků dělá dobře. Ale aby se mohla významně projevit, k tomu ji musí dopomoci deptaný učitel či žák, a také další žáci ve třídě.
34
Šikana má mnoho podob, od drobných ústrků až po brutální fyzické a psychické útoky. Někdy je velmi tenká čára mezi kanadskými žertíky a cíleným znepříjemňování života dané osobě. Ne vždy si ji všichni aktéři včas uvědomí, někdy tomu nahraje i pasivita oběti. V současné době přibývají další formy, kdy je možné zneužívat především sociální sítě. Ve světě byly bohužel zaznamenány i případy, kdy skupina žáků či studentů dohnala svého kolegu či kolegyni až k sebevraždě. Také dokázali žáci či studenti přivodit učiteli či učitelce psychické zhroucení. Či ho dohnali ke zkratu, kdy na opakované verbální útoky reagoval fyzickým napadením provokatéra.“ Myslíte si, že něco takového může vzniknout v jakékoli třídě? „Rád bych řekl, že nemůže, ale obávám se opaku. Vždy je to otázka nastolení atmosféry, vznik vhodné situace. Jak jsem říkal, zpočátku vůbec nemusí jít o záměr někoho šikanovat. Mezi studenty může jít jen o různé běžné žertíky. Někoho nechávají klidnými, na někoho působí více. Což třída podvědomě vycítí a pro větší legraci se na danou osobu zaměří. A opět, nemusí to být zpočátku zlý úmysl, prostě nemá smysl zlobit někoho, kdo si z toho nic nedělá. Ovšem když někdo reaguje nepřiměřeně, přecitlivěle, tak přitahuje pozornost. Právě tady se láme chleba, řečeno obrazně. Musí se najít někdo, kdo řekne dost. Z kolektivu třídy nebo učitel, který situaci postřehne a vyhodnotí. Mnohdy však je obtížné situaci správně vyhodnotit. To samé platí pro vztah žáků či studentů a jejich učitele. Studenti logicky vždy zkusí, kam až mohou zajít a pokud má kantor menší autoritu a schopnost studenty zvládnout, hranice se stále posouvá. Začíná to mírnou nekázní, pokračuje stále hrubším vyrušováním, nakonec si každý dělá, co chce a učitel už nedokáže situaci změnit. V té chvíli hrozí, že může dojít k vyššímu stupni nepořádku ve třídě, kdy začnou naschvály učiteli, které pak mohou sklouznout až k jeho šikaně.“
35
Nejsou studenti sami proti sobě, když nabourávají vyučování? „Samozřejmě jsou. Pokud je ve třídě neklid, hluk, výuka ztrácí na kvalitě. Což některým studentům nevadí, dalším však ano. Nejčastěji v tuto chvíli rozumná část třídy přijde za někým z vedení školy a upozorní ho na tento problém, neboť mají zájem se něco naučit a v dané atmosféře to není dost dobře možné. Bohužel někdy se nikdo nezvedne a situace se zhoršuje. Pro vedení školy není jednoduché takovou situaci za zavřenými dveřmi odhalit, neboť když přijde na hospitaci vedoucí předmětové komise nebo zástupce ředitele, atmosféra ve třídě je diametrálně odlišná od té, která tam běžně panuje. Málokdo je tak otrlý, aby vyváděl nepřístojnosti, když mu za zády sedí další pedagog či zástupce ředitele. I to je jeden z důvodů, proč se každý rok v září setkávám na jednu vyučovacího hodinu s každou třídou a probíráme uplynulý školní rok, a jeden z důvodů, proč mi na konci této hodiny vyplňujete anonymní anketu, kde jsou i otázky na výuku, co vám na ní vadí a podobně. Rozborem těchto anket se dá přijít na začínající problém a s daným pedagogem celou situaci řešit.“ Jsou všichni učitelé schopni třídy zvládnout? „Jak moc rád bych řekl, že nakonec ano. Že se každý pedagog dokáže poučit a za pomoci kolegů či vedení školy dokáže zvládnout i hlučnější či živější třídu. Bohužel realita je mnohdy jiná. Opět bohužel se v pedagogických sborech vyskytují jedinci, kteří nemají talent na svou profesi. Mají různé handicapy, které nedokáží i přes svou snahu překonat. Někdy může jít o malou sebedůvěru, slabý hlas, neschopnost rychle reagovat. Může jít i o neschopnost motivovat studenty. A asi sami potvrdíte, co je větší legrace, než vytočený pedagog, který neví kudy kam, zmatkuje, řve. Tak mu příště zase zatopíme a všichni se na jeho úkor zasmějeme. Ale dobrý pocit mohou mít minimálně někteří žáci i ze zamlklého učitele, který zahnaný do úzkých, těká zoufalým pohledem ze strany na stranu, ruce se mu chvějí a on vůbec netuší, jak zvládnout své žáky nebo studenty. Svým způsobem nechápu, co takové jedince ve školství drží. Výuka pro ně musí být utrpením. Nechápu, proč se nerozhodnou změnit profesi a hledat si zaměstnání, které by jim nepřinášelo takové nepříjemné chvilky.“ Někdy si ale nesedne i dobrý kantor s danou třídou, nemyslíte? „Ano, jde o chemii lidských vztahů. Někdy ani neodhalíte, kde se něco zlomilo, kde a z čí strany se stala chyba, proč vznikla nevraživost. Pokud ale chodíte do šesti, sedmi tříd rád a u jedné se těšíte, až hodinu budete mít za sebou, dá se to vydržet. Navíc dobrý kantor si i v takovém případě udrží kázeň, pouze mu výuka v nepřátelském prostředí nepřináší dobrý pocit. Prostě zvolí jinou metodu, která mu zajistí kázeň. Je to sice jeho částečná prohra, když musí třeba přitvrdit, ale situaci ustojí.“
36
Máte nějakou universální radu pro pedagogy či studenty, aby byly hodiny co nejlepší a nejpříjemnější? „Já určitě ne, a domnívám se, že ani odborníci, jejichž profesí je řešení vztahů mezi lidmi či v kolektivech, takovou universální radu poskytnout nemohou. Zvrhnout se může i zdánlivě bezproblémový vztah, bezproblémový kolektiv. Navíc každá třída má svou vlastní chemii, svou vlastní atmosféru a ne vždy lze použít stejné vzorce chování. Dobrý pedagog ale umí hledat cesty, jak si třídu získat, jak ji v pozitivním smyslu zmanipulovat, aby se začala zajímat o jeho předmět, přijala jeho pravidla hry, které umí v závislosti na danou atmosféru upravit. Pozitivně mohou pochopitelně působit i osobnosti ve třídě. V některé dominuje nepříliš zdatný student, v jiné naopak ten nejlepší. Nic však není ideální a mezilidské vztahy jsou velmi složité. Nejen ve třídě, ale i v pracovním kolektivu, ve sportovním týmu. Důležité vždy je, aby někdo zatáhl za brzdu, když se negativní jevy rozjedou. Aby se našel někdo, kdo si toho všimne či na to upozorní. Pak už je na kompetentních pracovnících, aby zasáhli a situaci vyřešili. Někdy je pomoc zvenčí nutná, ani kolektiv a ani konkrétní učitel už na situaci nestačí. Není to žádné žalování, ale nutná reakce, aby nedošlo k významným škodám. Bohužel někdy tento krok nikdo neudělá a pak se stávají tragické události. Nejen zhroucení některé z obětí šikany, ale třeba i její sebevražda, což je sice extrémní případ, ale bohužel se občas stane. Ve všech zemích světa. Tento problém totiž není specifický pro konkrétní zem, kulturu či sociální skupinu osob, ale děje se v každém větším kolektivu, v každém věku. Jedinou prevencí je se snažit nastolit takovou atmosféru a nastavit taková pravidla, aby se vznik podobných jevů minimalizoval. A pokud už vzniknou, včas zatáhnout za tu pomyslnou brzdu. Podceňovat takové věci se nevyplácí. Myslím si, že někteří učitelé nejsou dostatečně připraveni na podobné situace, a také nevraživost mezi nimi může nahrávat podobným jevům. Je to opravdu složitý a komplexní problém, který navíc nemá žádné universální řešení, musí se hledat vhodná reakce případ od případu.“
37
Setkal jste se s něčím podobným? „S takovou výraznou a brutální šikanou, jak ukazují videa z Třebešína, jsem se ještě nesetkal. Ale nejsem naivní a vím, že jako jsou vynikající, dobří, průměrní, podprůměrní i slabí studenti, jsou také vynikající, dobří, průměrní, podprůměrní i slabí učitelé. Sami jistě znáte případy, kdy je sice učitel hodný, vy ho dokonce máte docela rádi, ale přesto v jeho hodinách je vyšší hluk, než v jiných, a tím trpí výuka. Většinou to u toho skončí. Takové případy jsem řešil, s různou mírou úspěšnosti. Povahu lidí a jejich vrozené schopnosti však změnit neumím, a ono to vlastně ani nejde.“ Děkujeme za rozhovor.
ROZHOVOR ŘEDITELE PRO DENÍK MF DNES publikováno 17. února 2016 v souvislosti se šikanou učitelky na SPŠ Třebešín
Vybavíte si incidenty se znaky šikany ze strany žáků vůči vám nebo vašim kolegům? „U nás ve škole jsem se s podobným chováním žáků vůči učitelům nesetkal. Šikana ale existuje od nepaměti a bude vždycky, dokud budeme lidmi. Když je někde více osob pohromadě, tak vytvářejí společenství s vlastní dynamikou, takovou smečku. A ta když pozná slabšího jedince, jde po něm. Takhle to funguje všude – ve škole, na vojně nebo v dospělosti v zaměstnání. Jediná možnost, jak se tomu bránit, je pracovat na tom, aby k tomu nebyla příležitost a atmosféra.“ Řekl byste, že jsou sklony studentů k podobnému chování častější než v minulosti? „Vůbec si nemyslím, že jsou současní studenti horší než ti v minulosti. Je ale jiná oba, která si žádá odlišný přístup k jejich výuce. Žáci jsou dnes sebevědomější. Dřív byl pedagog takový pán bůh, a i když říkal hlouposti, tak to všichni odkývali. Dnes se ale někdo ozve a řekne, že s tím úplně nesouhlasí. Studenti by měli vyjádřit svůj názor, ale kultivovanou formou.“ Jak se dá takovému chování předejít, nebo ho alespoň omezit? „Souvisí to s kvalitou učitelů. Na trhu práce je pedagogů nedostatek a učí tak i lidé, kteří by tu profesi zřejmě dělat neměli. Pokud vyučující není osobnost a nemá vlastnosti pedagoga, ta ho to prostě nikdy nenaučíte a ty problémy se budou opakovat. Buď ten člověk půjde dělat jinou práci, nebo bude mít tyhle těžkosti na jakékoli škole. Na druhou stranu, škola rozhodně nemůže zachraňovat všechno, důležitá je i výchova a komunikace v rodinách.“
38
39
