Průběžný výzkum problematiky dětské kybernetické kriminality mezi dětmi z pohledu Policie ČR

Průběžný výzkum problematiky dětské kybernetické kriminality mezi dětmi z pohledu Policie ČR plk. Mgr. Lukáš Habich

Anotace Příspěvek je zaměřen na jednu z dílčích částí výzkumu, který by měl sloužit, jako podklad pro vyhodnocení výsledků provedené analýzy případně doporučení na zkvalitnění práce policejního orgánu a spolupráci orgánů státní správy a samosprávy. Při zjištění nedostatečného povědomí a vědomí příslušníků Policie ČR (na základních útvarech Policie ČR) o problematice a řešení postupu kybernetických útoků mezi dětmi zvýšit účinnost pedagogicko-výchovného procesu v rámci celoživotního vzdělávání (vytvoření kurzů pro příslušníky Policie ČR a zahrnutí do základní odborné přípravy).

Klíčová slova: Kybernetická kriminalita, empirický výzkum, hypotéza, dotazník

Cíl výzkumu Hlavním cílem výzkumu je zjištění úrovně znalostí respondentů o problematice dětské kybernetické bezpečnosti, zjištění postupu při řešení výskytu (zejména při prvotním oznámení a následném šetření věci) a vytvoření vhodných podmínek pro spolupráci se školou a školskými zařízeními. K naplnění hlavního cíle jsem si stanovil dílčí cíle, které byly následně ověřovány empirickým výzkumem. Dílčími cíli výzkumu jsou: a)

Zjištění vědomí a povědomí příslušníků Policie ČR (na základních útvarech Policie ČR) o problematice dětské kybernetické kriminality.

b)

Zjištění aktuálního postupu příslušníků Policie ČR (na základních útvarech Policie ČR) v rámci řešení výskytu skutku kybernetického útoku mezi dětmi.

c)

Zjištění metodického materiálu, který řeší postup při kybernetického útoku na lidskou důstojnost mezi dětmi.

d)

V rámci řešení problematiky dětské kybernetické kriminality zjištění spolupráce s orgány státní správy a samosprávy.

e)

Zjištění aktuálního stavu prevence a návrh možného zlepšení

f)

Zjištění aktuálního stavu prevence dětské kybernetické kriminality mezi dětmi od zahraničních policejních složek EU.

Objekt výzkumu Objektem výzkumu je vědomí příslušníka Policie ČR v otázkách spočívajících v ochraně před zneužitím osobních informací, jakož i úroveň vědomí v otázkách právní odpovědnosti za porušení povinnosti na úseku lidské důstojnosti dítěte, postup při řešení výskytu problému (zejména při prvotním oznámení a následném šetření věci) a aktuální stav prevence ve školách a školských zařízeních a spolupráci s ostatními orgány státní správy a samosprávy se školou a školskými zařízeními.

Předmět výzkumu Předmětem výzkumu je zejména právní vědomí příslušníka Policie ČR (na Územním odboru Policie ČR) o problematice dětské kybernetické kriminality, zjištění aktuálního postupu při řešení dané problematiky a zjištění spolupráce policie 2

se školou a školským zařízením, a to zejména v rámci systému prevence.

Podle Zoubka lze pojem právního vědomí rozdělit na dvě relativně stabilní složky: a)

Postuláry de lege lata – znalosti a hodnocení platného práva, co je a není vynutitelné pomocí práva.

b)

Postuláry dle lege ferenda – hodnocení, názory a představy o tom, co by mělo být a jak je regulováno právem a konfrontace těchto hodnocení s právem platným1.

Postup Policie ČR při spáchání skutku, který naplňuje skutkovou podstatu trestného činu nebo přestupku viz. obr. č. 1

Obr. č. 1 Postup orgánů činných v trestním řízení

1

ZOUBEK, Vladimír. Právověda a státověda. Úvod do právního a státovědního myšlení. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čeněk. 2010. S. 208.ISBN 978-80-7380-239-4.

3

Obr. č. 2 Průběh správního řízení Spolupráce Policie ČR se školou a školským zařízením je uvedena v metodickém pokynu MŠMT-22294/2013-1 k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních, kde je uvedeno2: Čl. 2 odst. 1 Školní program proti šikanování je nejúčinnějším způsobem, jak ochránit děti před šikanou. Zahrnuje v sobě metody řešení a další opatření zaměřená přímo na nápravu šikanování. Předpokladem jeho fungování je dobrá všeobecná prevence rizikového chování ve škole. Čl. 2 odst. 3 Školní program proti šikanování je klíčovou součástí Minimálního preventivního programu (dále též „MPP“).

2

Cílem předkládaného metodického pokynu je poskytnout pedagogickým pracovníkům základní informace především k samotnému řešení tohoto vysoce rizikového chování. Text metodického pokynu je provázán s Metodickým doporučením k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, čj. 21291/2010-28 ve znění pozdějších úprav (dále jen „metodické doporučení“), ve kterém lze nalézt komentáře k metodickým postupům a užitečná metodická vodítka pro diagnostiku a nápravu v podobě tabulek.

4

Obr. č. 3 Spolupráce orgánů státní správy v krizovém plánu školy

Součástí MPP by měla být také sociální síť – tedy síť organizací a odborných zařízení (na celostátní a především regionální úrovni), na které se bude škola obracet v indikovaných případech. Nezbytné jsou kontakty na tyto organizace, které by měly se školou a školským zařízením spolupracovat: Čl. 3 odst. 2 Škola ohlašuje orgánu sociálně právní ochrany dětí takové skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dítě je v ohrožení buď proto, že ho ohrožuje někdo jiný nebo proto, že se ohrožuje svým chováním samo (viz § 6, 7 a 10 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů); v případě šikany se jedná o všechny případy, které škola oznámila policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci a dále případy, které výše uvedeným nebyly oznámeny i přesto, že se stalo něco závažného, protože nebyl zákonný důvod a také dojde-li v souvislosti se šikanou k jednání, které by mohlo naplňovat znaky přestupku nebo trestného činu, obrací se škola na Policii ČR. Trestní oznámení je možné podat také na státní zastupitelství. Součástí dokumentu by měla být také sociální síť – tedy síť organizací a odborných zařízení (na celostátní a především regionální úrovni), na které se bude

5

škola obracet v indikovaných případech. Nezbytné jsou kontakty na organizace (viz obr. č. 3).

Hypotézy disertační práce Ve výzkumných úkolech byly stanoveny tyto hypotézy: H1

Respondenti tvrdí, že děti nejsou dostatečně informovány ze strany školy a školských zařízení o možných nebezpečných následcích a informovanost respondentů

o

problematice

kybernetické

kriminality

mezi

dětmi

je

nedostatečná. H2

Respondenti považují problematiku kybernetické kriminality mezi dětmi za nutné řešit, zejména ve spolupráci s orgánem sociálně – právní ochrany dětí a považují za důležité vytvoření metodiky pro Policii ČR.

H3

Respondenti jsou spokojeni se současným stavem prevence Policie ČR ve školách a školských zařízeních.

Metody zpracování disertační práce Metodou podle Molnára je způsob, jak dosáhnout nějakého teoretického i praktického cíle (metody vyučování, výrobní metoda, metoda experimentování, inovační metoda apod.) Je to způsob, postup, jak pomocí určitých principů dosáhnout pravdivého poznání. Metodika je pracovní postup nebo nauka o metodě vědecké práce 3. V průběhu tvorby disertační práce byly využity vědecké metody, které lze označit jako metody logické a metody kvalitativního a kvantitativního výzkumu:

3



Analýza dostupných informačních zdrojů (zákony, interní předpisy apod.).



Indukce, dedukce.



Analýza, syntéza dat a informací.



Dotazovací metody.



Matematicko-statistické metody.

MOLNÁR, Zdeněk. Úvod do základů vědecké práce. Sylabus pro potřeby semináře doktorandů.

6

V rámci dotazníkového šetření bylo zatím zapojeno 422 respondentů (příslušníků Policie ČR) a 168 respondentů (příslušníků Policajného zboru Slovenskej republiky). V rámci dotazníkového šetření byly zjišťovány odpovědi na otázky, na jejichž základě by bylo možné potvrdit nebo vyloučit uváděné hypotézy. Celkové zhodnocení respondentů se v rámci výzkumu plánuje na 1. března 2015. Cílem ukončení výzkumu je zpracování dotazníkového šetření 600 respondentů – příslušníků Policie ČR a 200 respondentů – příslušníků Policajného zboru SR. Použitý dotazník je uveden v příloze „A“. V průběhu přípravy výzkumu, jeho vlastního provedení a následné analýzy zjištěných výsledků zpracování a disertační práce bude převážně použita metoda zkoumání tzv. empirický výzkum. V první fázi výzkumu se jednalo se o písemnou formu pilotního dotazníkového šetření. Podstata dotazníkového šetření spočívala v písemném souboru otázek, na které respondent odpovídal označením odpovědí, se kterou se nejvíce ztotožňuje. Samozřejmostí je, že konečný výsledek dotazníkového šetření závisí na: a) Formulaci položených otázek a specifikaci možných variant odpovědí. b) Zhotovení dotazníku (viz. příloha č. 1). Pilotní studie probíhala v rozmezí od 1. ledna 2012 do 1. června 2012. Hlavní použitou metodou byla metoda dotazníku. Pilotní otázky byly položeny tak, aby zjistili, ověřili proveditelnost a vylepšení plánu výzkumu. Respondenti pilotní studie byli vybráni vedoucí územních odborů Policie ČR. Dotazníky byly rozeslány na 81 vedoucích územních odborů a zpracováno bylo celkem 56 dotazníků. Zpracování se týkalo 69 % územních odborů Policie ČR. Jednalo se zejména o kvantitativní přístup k řešení dané problematiky, jelikož tento dotazník obsahoval převážně uzavřené otázky (4 uzavřené otázky) a jen otázky otevřené. Otázky 1,2 zjišťovali, jaké oddělení problematiku dětské kybernetické kriminality zpracovává, 3 otázka byla zaměřena, v jakých tarifních třídách ji policisté zpracovávají, 4 otázka se týkala existence metodiky a 6 otázka byla zaměřena na celkový stav proškolených policistů na základních útvarech Policie ČR. Druhá fáze výzkumu spočívala ve vytvoření a distribuci písemného dotazníku policejním složkám EÚ. Dotazník byl v rámci spolupráce Europolu rozeslán 7

zahraničním policejním partnerům. Zpracovány byly dotazníky ze Slovenska, Irska, Estonska, Maďarska, Dánska, Španělska, Německa, Malty, Finska a Švýcarska. V dotazníku (příloha č. 2) byly položeny otevřené otázky. První otázka byla zaměřena, zda zmíněný policejní sbor řeší problematiku kybernetické kriminality a jak ji vykazuje, druhá otázka byla zaměřena na zjištění existence legislativní úpravy, či existence metodického pokynu, třetí otázka byla zaměřena na prevenci a spolupráci se školou a školským zařízením, čtvrtá otázka se týkala věcné a místní příslušnosti a pátá otázka byla nabídka spolupráce. Třetí fází empirického výzkumu byl elektronický dotazník. Dotazník byl respondentům distribuován elektronicky pomocí webové aplikace vyplnto.cz4. Tato metoda dotazování byla zvolena z důvodů získání co největšího počtu respondentů. Respondenti byly osloveny v policejních školách ve výuce informatiky, dále byli osloveni pomocí emailových adres příslušníci Policie ČR určení k plnění služebních úkolů na policejní škole, bývalí a současní studenti Policejní akademie (příslušníci Policie ČR) pomocí studentské databáze mailových adres, účastníci mezinárodní konference s názvem „ Řešení elektronického násilí a kyberkriminality“. Ostatní dotazníky byly písemně rozeslány přes vedoucí Územních odborů Policie ČR a adresovány jednotlivým policistům v písemné podobě. Po zpracování byly dotazníky zapracovány do souboru excel.xls.

4

https://www.vyplnto.cz/

8

Obr. č. 4 Exportovaná tabulka respondentů Po zapracování písemných dotazníků do elektronické verze (soubor.xls) byl soubor importován do webové stránky vyplnto.cz a následně elektronicky vyhodnocen obr. č. 4.

Obr. č. 5 Znázornění importu dat na webové stránce vyplnto.cz 9

Záměrem dotazníku byl zejména kvantitativní přístup k řešené problematice dětské kybernetické kriminality, a proto zmíněný dotazník obsahoval převážně uzavřené otázky, dvě polouzavřené (otázka č. 17,18) a jednu otevřenou (ot. č. 26). Otázky 10,11,12,13,14, se týkají informovanosti respondentů nebezpečnosti komunikace dětí na sociálních sítích. Otázky 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22 ,23, 24, 25, 26, 27, 28 jsou zaměřeny na právní povědomí o dětské kybernetické kriminalitě mezi dětmi.

Otázka č. 29, 32 je pak zaměřena na současný stav spolupráce

s orgánem sociálně - právní ochrany dětí, otázka č. 30, 31 je zaměřena na spolupráci policie s orgány státní správy a samosprávy. Otázka č. 33, 34, 35, 36, 37, 38 řeší otázky týkající se současné koncepce prevence Policie ČR a možnost nového navrženého systému prevence. Stejný elektronický dotazník byl rozeslán k vypracování od příslušníků Policajného zboru Slovenskej republiky. Dotazník byl elektronicky adresován na Střední odbornou školu Policajného zboru v Bratislavě a na Akadémii Policajného zboru v

Bratislavě.

Následně

byl

elektronický

dotazník

zpřístupněn

studentům

(příslušníkům Policajného zboru Slovenskej republiky) na hodinách výpočetní techniky a informatiky. Tento dotazník byl po vyhodnocení komparován s výsledky příslušníků Policie ČR.

Výběrový soubor Výběrový soubor byl u pilotního dotazníkového šetření stanoven na rozdělení odpovědí u otázky týkající se počtu proškolených osob a počtů skutků za období 2010, 2011 podle krajských ředitelství Policie ČR viz tabulka č. 2.

Karlovarský kraj

Počty skutků za rok 2010 Č.j.

PŘ

TČ

Cheb

0

0

0

Sokolov

0

3

0

Karlovy Vary

0

0

0

10

Tabulka č. 1 Výběrový soubor pilotního dotazníkového šetření U dotazníkového šetření byl u příslušných respondentů stanoven a pořízen výběrový soubor na základě tarifních tříd dle zákona č. 361/2003, zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů v platném znění5. Tarifní třída

Počet

Procentuální zastoupení

3 4 5 6 7 8 9 10

Tabulka č. 2 Seskupení respondentů podle tarifních tříd

Statistické metody (tabulky, grafy) U pilotního výzkumu byly k vyhodnocení dat získaných z empirického výzkumu metodou dotazníkového šetření použity zejména tabulky a grafy. Celý dotazník byl zpracován do tabulky excel.xls viz tabulka č. 4.

§115 odst. 1 z.č. 316/2003 Sb. o služebním poměrů příslušníků ozbrojených sborů zní: „Příslušníkům se stanoví stupnice základních tarifů v jedenácti tarifních třídách a v každé z nich ve dvanácti tarifních stupních. Základní tarify v tarifních třídách se zvyšují oproti nižšímu základnímu tarifu o procentní přírůstek, který činí 8,5 %. Základní tarif ve dvanáctém tarifním stupni činí 1,5násobek základního tarifu v prvním tarifním stupni. Základní tarify v tarifních stupních se oproti nejblíže nižšímu stupni zvyšují o shodný procentní přírůstek“. 5

11

Obr. č. 6 Zpracování získaných dat do elektronické podoby

V tabulce na listu č. 1 je v prvním sloupci vedeno, kdo protiprávní jednání zpracovává prvotně a následně (prvotní a následné zpracování je dále rozděleno podle místně příslušného útvaru: Obvodní oddělení policie, oddělení obecné kriminality, oddělení hospodářské kriminality, oddělení analytiky a někdo jiný). Dále jsou ve sloupci č. 1 jsou uvedeny jednotlivé tarifní třídy (3,4,5,6,7), počty skutků za období roku 2010, 2011 (čísla jednací, trestné činy a přestupky), zda existuje nějaká metodika (odpověď ano, ne) a počet proškolených osob dle místně příslušného útvaru (oddělení). V řádku č. 1 jsou uvedeny jednotlivé územní odbory Policie ČR, které dotazník zpracovaly (celkem 58). Jednotlivé sumáře podle otázek a variant byly následně automaticky převáděny do tabulkového a grafického znázornění dle podřazení jednotlivých územních odborů pod Krajské ředitelství Policie ČR obr. č. 5.

12

Graf č. 1 Počty proškolených policistů na KŘ Karlovarského kraje

Graf č. 2 Počty protiprávních skutků za rok 2010 na území KŘ policie Karlovarského kraje

Graf č. 3 Počty protiprávních skutků za rok 2011 na území KŘ policie Karlovarského kraje 13

REALIZACE VÝZKUMU Pilotní studie

Graf č. 4 Prvotní oznámení mající znaky útoku pomocí elektronických prostředků mezi dětmi6

Graf č. 5 Zpracování oznámení mající znaky útoku pomocí elektronických prostředků mezi dětmi.

6

OOP – obvodní oddělení Policie ČR, OOK – oddělení obecné kriminality SKPV Územního odboru Policie ČR, OHK - oddělení hospodářské kriminality SKPV Územního odboru Policie ČR

14

Graf č. 6 Zpracování protiprávních útoků dle tarifních tříd u Policie ČR. Pilotní dotazník prokázal nejednotnost jednotlivých počtů protiprávních skutků, počet proškolených policistů a neexistenci metodického pokynu. Metodou řízeného rozhovoru s vedoucími územních odborů Policie ČR bylo zjištěno, že se jednotlivé skutky v současné době nedají statisticky informačním systémem elektronického řízení vykázat.

Zahraniční výzkum Ve spolupráci s národní jednotkou Europol byly na policejní útvary v rámci EU postoupeny dotazy týkající se problematiky dětské kybernetické kriminality. Dotazy směřovaly převážně k vyhledávání a objasňování této kriminality, jejímu statistickému vykazování, existenci legislativní úpravy a metodických pokynů pro policii, byly zaměřeny na spolupráci se školou či školským zařízením a řešení problematiky věcné a místní příslušnosti. Výsledek zahraničního výzkumu byl zpracován a následně publikován.7

7

HABICH. Lukáš Spolupráce orgánů státní správy a samosprávy v eliminaci dětské kybernetické kriminality. In: Eliminace dětské kybernetické kriminality – sborník příspěvků z mezinárodní konference. 2012, Vyšší policejní škola MV v Praze, Jihlava, s. 15-24. ISBN 978-80-260-5018-6.

15

Výzkumné šetření u jednotlivých příslušníků Policie ČR - dotazník Výzkumné šetření dotazníkovou metodou u příslušníků Policie ČR (převážně u příslušníků Policie ČR na základních útvarech) vypovídalo stanoveným hypotézám. Ve výzkumných úkolech byly stanoveny tyto hypotézy: H1 Respondenti tvrdí, že děti nejsou dostatečně informovány ze strany školy a školských zařízení o možných nebezpečných následcích a informovanost respondentů o problematice kybernetické kriminality mezi dětmi je nedostatečná. H2 Respondenti považují problematiku kybernetické kriminality mezi dětmi za nutné řešit, zejména ve spolupráci s orgánem sociálně – právní ochrany dětí a považují za důležité vytvoření metodiky pro Policii ČR. H3 Respondenti jsou spokojeni se současným stavem prevence Policie ČR ve školách a školských zařízeních.

Na základě průběžného vyhodnocení výsledků (422 respondentů – příslušníků Policie ČR a 144 respondentů – příslušníků Policajného zboru SR) výzkumu byly vybrány pouze některé z průběžných výsledků verifikace stanovených hypotéz. Konečné výsledky vyhodnocení budou zveřejněny v březnu roku 2015. Respondenti (tabulka č. 3 příslušníci Policie ČR, tabulka č. 4 příslušníci Policajného zboru SR) podle věku. Věk

Počet

% z celkového počtu

30-39

153

36,26%

25-29

117

27,73%

20-24

110

26,07%

40-49

31

7,35%

50 a více

7

1,66%

18-19

4

0,95%

Tabulka č. 3 Respondenti příslušníci Policie ČR

16

Věk

Počet

% z celkového počtu

30-39

68

45,95%

25-29

46

31,08%

20-24

12

8,11%

40-49

12

8,11%

50 a více

5

3,38%

18-19

5

3,38%

Tabulka č. 4 Respondenti příslušníci Policajného zboru SR

17

Respondenti (tabulka č. 5 příslušníci Policie ČR, tabulka č. 6 příslušníci Policajného zboru SR) podle služebního zařazení. 1. služba pořádkové policie

316

74,88%

3. služba kriminální policie a vyšetřování

53

12,56%

2. služba dopravní policie

27

6,40%

7. ostatní

12

2,84%

4. služba cizinecké policie

9

2,13%

5

1,18%

6. oddělení tisku a prevence

Tabulka č. 5 Respondenti příslušníci Policie ČR 1. služba pořádkové policie

116

78,38%

3. služba kriminální policie a vyšetřování

23

15,54%

2. služba dopravní policie

4

2,70%

7. ostatní

3

2,03%

4. služba cizinecké policie

1

0,68%

6. oddělení tisku a prevence

1

0,68%

Tabulka č. 6 Respondenti příslušníci Policajného zboru SR 18

Výzkumný vzorek respondentů byl pro tento článek použit pouze k verifikaci hypotézy č. 3 (Respondenti jsou spokojeni se současným stavem prevence Policie ČR ve školách a školských zařízeních).

Otázka č. 32 MYSLÍTE SI, ŽE BY MĚL POLICAJNÝ ZBOR SR ZLEPŠIT SYSTÉM PREVENCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH. Odpověď respondentů – Příslušníků Policie ČR Odpověď

Počet

Lokálně %

Globálně %

ano

366

86,73 %

86,73 %

ne

56

13,27 %

13,27 %

Tabulka č. 7 Procentuální vyjádření na otázku č. 32

Odpověď respondentů – Příslušníků Policajného zboru SR Odpověď

Počet

Lokálně %

Globálně %

ano

143

95,97 %

96,62 %

ne

6

4,03 %

4,05 %

Tabulka č. 8 Procentuální vyjádření na otázku č. 32 Otázka č. 32 zjišťovala odpověď příslušníků Policie ČR a příslušníků Policajného zboru SR týkající se systému prevence policie ve školách a školských zařízeních. Svoji nespokojenost vyjádřilo 86,7 % příslušníků Policie ČR a 96,6 % příslušníků Policajného zboru SR z celkového počtu respondentů (průběžného výzkumného vzorku). Z těchto odpovědí, lze vyvodit závěr, že příslušníci Policie ČR a Policjaného zboru SR nejsou spokojeni se stávajícím systémem prevence ve školách a školských zařízeních. Otázka č. 33 SOUČASNÁ KONCEPCE PREVENCE POLICIE ČR NA ŠKOLÁCH MÁ PODSTATNÝ VLIV NA NEŽÁDOUCÍ JEDNÁNÍ DĚTÍ

19

Odpověď respondentů – Příslušníků Policie ČR

Odpověď

Počet

Lokálně Globálně % %

Spíše nesouhlasím

178 42,18%

42,18%

Spíše souhlasím

162 38,39%

38,39%

Souhlasím

51 12,09%

12,09%

Nesouhlasím

31

7,35%

7,35%

Tabulka č. 9 Procentuální vyjádření na otázku č. 33 Odpověď respondentů – Příslušníků Policajného zboru SR Lokálně Globálně % %

Odpověď

Počet


77

51,68%

52,03%

Spíše souhlasím

54

36,24%

36,49%

Souhlasím

13

8,72%

8,78%

Nesouhlasím

5

3,36%

3,38%

Tabulka č. 10 Procentuální vyjádření na otázku č. 33 Otázka č. 33 zjišťovala odpověď, zda má současný nastavený systém prevence policie ve školách a školských zařízeních podstatný vliv na nežádoucí jednání dětí. Souhlas vyjádřilo 42.1 % příslušníků Policie ČR a 38.2 % odpovědělo, že spíše souhlasí. Souhlas vyjádřilo 51.6 % příslušníků Policajného zboru SR a 36.2 % odpovědělo, že spíše souhlasí. Z těchto odpovědí nelze zcela jistě stanovit závěr, zda jsou policisté přesvědčeni, že současný systém prevence má podstatný vliv na nežádoucí jednání dětí. Otázka č. 34 JEDNA Z MOŽNOSTÍ ZLEPŠENÍ PREVENCE JE TZV. POLICISTA (SPECIÁLNĚ VYŠKOLENÝ) VE ŠKOLNÍM PROSTŘEDÍ, KTERÝ BY EXTERNĚ V RÁMCI VÝKONU SVÉ SLUŽEBNÍ ČINNOSTI VYUČOVAL PROBLEMATIKU SOCIÁLNĚ – PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE.

20

Odpověď respondentů – Příslušníků Policie ČR Odpověď

Počet


Spíše souhlasím

166 39,34%

39,34%

Souhlasím

162 38,39%

38,39%


62 14,69%

14,69%

Nesouhlasím

32

7,58%

7,58%

Tabulka č. 11 Procentuální vyjádření na otázku č. 34 Odpověď respondentů – Příslušníků Policajného zboru SR Odpověď

Počet


Spíše souhlasím

83 55,70%

56,08%

Souhlasím

52 34,90%

35,14%


14

9,40%

9,46%

Tabulka č. 12 Procentuální vyjádření na otázku č. 34 Otázka č. 34 uvedená otázka v dotazníku zněla, zda je jednou z možností zlepšení prevence speciálně vyškolený policista, který by při své služební činnosti vyučoval ve škole. Souhlasnou odpověď vyjádřilo 38, 3 % respondentů příslušníků Policie ČR a 39,4 % těchto respondentů odpovědělo, že spíše souhlasí. Souhlasnou odpověď vyjádřilo 34, 9 % respondentů příslušníků Policajného zboru SR a 55,7% těchto respondentů odpovědělo, že spíše souhlasí. Z těchto odpovědí, lze usuzovat, že by téměř 78 % příslušníků Policie ČR a více než 90 % příslušníků Policajného zboru SR souhlasilo s navržením nové koncepce prevence ve školách a školských zařízení, kde by byl tzv. policista ve školním prostředí a přímo na škole v rámci své služební činnosti vyučoval. Otázka č. 35 JEDNA Z MOŽNOSTÍ ZLEPŠENÍ PREVENCE JE TZV. POLICISTA (SPECIÁLNĚ VYŠKOLENÉHO), KTERÝ BY V RÁMCI SVÉ SLUŽEBNÍ ČINNOSTI MĚL ZŘÍZEN ÚČET NA SOCIÁLNÍ SÍTI A KOMUNIKOVAL BY S DĚTMI O SOCIÁLNĚ - PATOLOGICKÝCH JEVECH, VČETNĚ KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI. 21

Odpověď respondentů – Příslušníků Policie ČR Lokálně Globálně % %

Odpověď

Počet

Spíše souhlasím

141

33,41%

33,41%

Souhlasím

128

30,33%

30,33%


108

25,59%

25,59%

Nesouhlasím

45

10,66%

10,66%


Odpověď

Počet

Spíše souhlasím

78

52,35%

52,70%

Souhlasím

47

31,54%

31,76%

Nesouhlasím

13

8,72%

8,78%


11

7,38%

7,43%

Tabulka č. 14 Procentuální vyjádření na otázku č. 35 Otázka č. 35 byla zaměřena na zlepšení systému prevence ve školách a školských zařízeních spočívající ve zřízení účtů na sociálních sítích (u vybraných policistů) a komunikaci s dětmi. Souhlasnou odpověď vyjádřilo 30, 3 % respondentů příslušníků Policie ČR a 30,3 % těchto respondentů odpovědělo, že spíše souhlasí. U respondentů příslušníků Policajného zboru SR vyjádřilo odpověď, že souhlasí 31, 5 % a 52,3 % těchto respondentů odpovědělo, že spíše souhlasí. Z těchto odpovědí, lze usuzovat, že 60,8% příslušníků Policie ČR souhlasí a 83.8 % příslušníků Policajného zboru se shodli, aby vybraní příslušníci policie měli v rámci prevence zřízen speciální účet na sociálních sítích. Otázka č. 36 JSEM SCHOPEN V RÁMCI PREVENCE NA ŠKOLÁCH ABSOLVOVAT TZV. PEDAGOGICKÉ MINIMUM.

22

Odpověď respondentů – Příslušníků Policie ČR Lokálně Globálně % %

Odpověď

Počet

Souhlasím

174

41,23%

41,23%

Spíše souhlasím

124

29,38%

29,38%


81

19,19%

19,19%

Nesouhlasím

43

10,19%

10,19%


Odpověď

Počet

Spíše souhlasím

58

38,93%

39,19%


47

31,54%

31,76%

Souhlasím

41

27,52%

27,70%

Nesouhlasím

3

2,01%

2,03%

Tabulka č. 16 Procentuální vyjádření na otázku č. 36 Otázka č. 36 byla zaměřena, zda je konkrétní policista schopen a ochoten v rámci své služební činnosti absolvovat tzv. pedagogické minimum. Souhlas vyjádřilo 41,2 % příslušníků Policie ČR a 29,3 % odpovědělo, že by spíše souhlasili. U příslušníku Policajného zboru SR vyjádřilo souhlas 27,5 % a spíše souhlasilo 38,9 % policistů. Z těchto odpovědí lze usuzovat, že více než polovina příslušníků policie (Policie ČR a Policajného zboru SR) bylo schopno a ochotno v rámci zlepšení prevence na školách studovat tzv. pedagogické minimum. Otázka č. 37 JSEM OCHOTEN V RÁMCI SVÉ SLUŽEBNÍ ČINNOSTI UČIT DLE PŘEDEM PŘIPRAVENÝCH UČEBNÍCH OSNOV V RÁMCI PREVENCE POLICIE ČR NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH.

Odpověď respondentů – Příslušníků Policie ČR 23


Odpověď

Počet

Souhlasím

153

36,26%

36,26%

Spíše souhlasím

131

31,04%

31,04%


74

17,54%

17,54%

Nesouhlasím

64

15,17%

15,17%


Odpověď

Počet

Spíše souhlasím

61

40,94%

41,22%

Souhlasím

50

33,56%

33,78%


30

20,13%

20,27%

Nesouhlasím

8

5,37%

5,41%

Tabulka č. 18 Procentuální vyjádření na otázku č. 37 Otázka č. 37 byla zaměřena na odpověď s cílem zjistit kolik příslušníků Policie ČR a Policajného zboru SR je ochotno v rámci prevence ve školách a školských zařízeních přímo učit ve třídě mezi žáky. Souhlas vyjádřilo 36,2% příslušníků Policie ČR a 31% odpovědělo, že spíše souhlasí. U příslušníků Policajného zboru SR vyjádřilo souhlas 33,5 % policistů a odpověď, že spíše souhlasí 40,9%. Z těchto odpovědí je zcela jasné, že více než polovina policistů (67,2 % příslušníků Policie ČR a 78,4 % příslušníků Policajného zboru) by byla schopna a ochotna vyučovat přímo ve škole či školských zařízeních.

Závěr Z průběžného výsledku dotazníkového šetření a odpovědí zejména jednotlivých příslušníků Policie ČR a příslušníků Policajného zboru, lze stanovenou hypotézu č. 3 zcela vyvrátit. Nespokojenost vyjádřilo 86,7 % příslušníků Policie ČR a 96,6 % příslušníků Policajného zboru SR z celkového počtu respondentů (průběžného výzkumného vzorku). Z těchto odpovědí, lze vyvodit závěr, že příslušníci Policie ČR 24

a Policajného zboru SR nejsou spokojeni se stávajícím systémem prevence ve školách a školských zařízeních. V rámci návrhu, že by policista vyučoval přímo ve škole vyjádřilo souhlas 51.6 % příslušníků Policie ČR a 36.2 % odpovědělo, že spíše souhlasí. Z těchto odpovědí nelze zcela jistě stanovit závěr, zda jsou policisté přesvědčeni, že současný systém prevence má podstatný vliv na nežádoucí jednání dětí. Na otázku návrhu zřízení účtu na sociálních sítích v rámci prevence vyjádřilo 31, 5 % respondentů příslušníků Policajného zboru SR souhlas a 52,3% těchto respondentů odpovědělo, že spíše souhlasí. Z těchto odpovědí lze usuzovat, že 60,8% příslušníků Policie ČR a 83.8 % příslušníků Policajného zboru souhlasí, aby vybraní příslušníci policie měli v rámci prevence zřízen speciální účet na sociálních sítích. V rámci výuky tzv. „Policista ve školním prostředí“ na otázku, zda by byli schopni absolvovat pedagogické minimum odpověděla více než polovina respondentů, že by byli schopni a ochotni tento výukový kurz absolvovat. Na otázku, zda by byli respondenti schopni a ochotni ve škole a školských zařízení přímo učit odpověděli, že více než polovina policistů (67,2 % příslušníků Policie ČR a 78,4 % příslušníků Policajného zboru) by byla schopna a ochotna vyučovat přímo ve škole či školských zařízeních. Z těchto závěrů, lze navrhnout model tzv. „Policista ve školním prostředí“, který by v rámci prevence po absolvování pedagogického minima a speciálního školení ve spolupráci se školou a školským zařízením ve škole či ve školských zařízení přímo vyučoval. Dále z dotazníkového šetření vyplynulo, že by byli policisté ochotni si zřídit v rámci své preventivní činnosti účet na sociálních sítích a komunikovat o problematice dětské kybernetické kriminality.

25

Literatura HABICH. Lukáš Spolupráce orgánů státní správy a samosprávy v eliminaci dětské kybernetické kriminality. In: Eliminace dětské kybernetické kriminality – sborník příspěvků z mezinárodní konference. 2012, Vyšší policejní škola MV v Praze, Jihlava, s. 15-24. ISBN 978-80-260-5018-6 MOLNÁR, Zdeněk. Úvod do základů vědecké práce. Sylabus pro potřeby semináře doktorandů. ZOUBEK, Vladimír. Právověda a státověda. Úvod do právního a státovědního myšlení. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čeněk. 2010. 700 s. ISBN 978-80-7380-239-4.

26

Přílohy Příloha č. 1 OTÁZKY: Doplňte prosím text, u ostatních otázek zakřížkujte odpovědi.

I. Základní sociodemografické údaje: Název Vašeho územního odboru:

II. Vlastní dotazník 1. Kdo prvotně zpracovává na vašem územním odboru oznámení mající znaky útoku pomocí elektronických prostředků mezi dětmi8 (kyberšikana, kyberstalking, happy slapping apod.9)? ☐ a) Obvodní oddělení ☐ b) Oddělení obecné kriminality ☐ c) Oddělení hospodářské kriminality ☐ d) Oddělení analytiky ☐ e) Někdo jiný (uvést kdo)………………..…………………………………….. 2. Kdo následně (po přijetí oznámení) na vašem územním odboru zpracovává oznámení mající znaky útoku pomocí elektronických prostředků mezi dětmi (kyberšikany, kyberstalking, sexting, happy slapping apod.)? ☐ a) Obvodní oddělení ☐ b) Oddělení obecné kriminality ☐ c) Oddělení hospodářské kriminality ☐ d) Oddělení analytiky ☐ e) Někdo jiný (uvést kdo)…………………………………………………………..

8 9

Dítě je myšleno osoba mladší 18 let. Kyberšikana je zneužití ICT (informačních komunikačních technologií), především pak mobilních telefonů a internetu, k činnostem, které mají někoho záměrně vyvést z rovnováhy, ponížit jej a psychicky mu ublížit. Je to forma šikanózního jednání. Kyberstalking - Opakované a dlouhodobé pokusy kontaktovat oběť pomocí elektronických prostředků (e-mailů, telefonátů, SMS zpráv, chat, sociální sítě apod.), demonstrování moci a síly v podobě výhrůžek, poškozování a ničení věcí. Sexting - elektronické rozesílání textových zpráv, fotografií či videa se sexuálním obsahem. Happy slapping (veselé fackování) – fyzické napadení osoby a následné zveřejnění na internetu nebo rozesílání pomocí mobilního telefonu.

27

3. V jakých tarifních třídách jsou zařazeni policisté, kteří po přijetí oznámení na vašem územním odboru tuto problematiku zpracovávají. ☐ a) 3. TT ☐ b) 4. TT ☐ c) 5. TT ☐ d) 6. TT ☐ e) 7. TT 4. Počty jednotlivých skutků zaevidovaných na vašem územním odboru mající znaky útoku pomocí elektronických prostředků mezi dětmi (kyberšikana, kyberstalking, happy slapping, sexting, apod.)? Rok 2011 Zaevidování Počet skutků se znaky kybernetického ukončených na skutku útoku mezi dětmi základním útvaru

postoupených na SKPV

Č. j. PŘ TČ

Rok 2010 Zaevidování Počet skutků se znaky kybernetického ukončených na skutku útoku mezi dětmi základním útvaru

postoupených na SKPV

Č. j. PŘ TČ

Nedá se objektivně zjistit, neboť se ve statistice (v ETŘ) nesleduje 5. Je na vašem územním odboru k dispozici metodika upravující postup po oznámení uvedené problematiky? ☐ a) ANO – metodiku jsem si zpracoval v rámci svého ÚO – byla nám zaslána mimorezortní metodika, kterou je možné využít ☐ b) ANO – metodika je zpracována ze strany KŘP ☐ c) NE – metodiku nemám k dispozici

28

6. Kolik policistů je proškoleno v uvedené problematice? Celkový počet policistů na vašem útvaru:

Druh služby

Počet policistů

Počet proškolených policistů

Obvodní oddělení PČR Služba kriminální policie a vyšetřování Preventivně informační odbor Ostatní

Vaše poznámky k dané problematice: …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….

29

Příloha č. 2 1. Do the Police in your country solve problems connected with criminality of children (under 18 in CZ) cybercrime and do you have any police statistics about these problems? 2. Do you have any legislative lay-out, eventually police guidelines that edit these problems? 3. How do the Police in your country cooperate in questions of prevention of children cybercrime criminality with schools? 4. Which Police section (competent, its location) is involved in these problems? We would like to know the right person and his/her workplace (name, tel. number, e-mail or address) to be able to send the invitation to the conference mentioned above with more detailed information. 5. If you are interested in problems connected with criminality of children cybercrime and you would like to know more about it, we invite you to the conference Children Cybercrime and Social Networks, which takes place from 11th to 12th October 2012 in Jihlava. The conference is held by the Police College of Ministry of Interior in Jihlava, the Czech Republic. More detailed information you will get by e-mail: [email protected]

30

Příloha č. 3 DOTAZNÍK Vážené kolegyně, vážení kolegové, do rukou se vám dostává dotazník, jehož cílem je zjistit data a informace týkající se problematiky dětské kybernetické kriminality10. Dotazník slouží k získání údajů v souvislosti s řešením vědecko - výzkumného úkolu na Policejní Akademii ČR v Praze, „Informační bezpečnost a kybernetická kriminalita v organizaci“, který je součástí dílčího úkolu „ Sociální a psychologická problematika informační a kybernetické bezpečnosti kriminality a základního projektu "Analýza bezpečnostních rizik společnosti a jejich transfer do teorie bezpečnostních systémů“ na léta 2011 – 2015. Dovolujeme si Vás proto oslovit s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku. Kromě toho budou poskytnuté informace statisticky zpracovány a využity k plnění úkolů projektu Analýzy bezpečnostních rizik společnosti a jejich transfer do teorie bezpečnostních systémů. Dotazník vyplní respondent (policista, zaměstnanec policie) samostatně a nebrání-li tomu závažné důvody bez přerušení. Další podmínkou je dodržení sledu otázek, jelikož otázky na sebe navazují, tzn., nepřeskakovat otázky a nevracet se k otázkám předchozím. Na vyplnění dotazníku je třeba vyhradit si čas cca 15 minut. Dotazník je striktně anonymní a je potřeba ho vyplnit pravdivě. Pokud např. nebudete znát odpověď na otázku týkající se vašich znalostí, neostýchejte se potvrdit, že odpověď neznáte, není to vaší chybou. Veškeré získané informace budou využity pouze k řešení výzkumného úkolu a bude s nimi nakládáno v souladu s ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Děkujeme za Váš čas S pozdravem plk. Mgr. Lukáš Habich

10

Dětskými kybernetickými útoky se rozumí zejména: „Kyberšikana je zneužití ICT (informačních komunikačních technologií), především pak mobilních telefonů a internetu, k činnostem, které mají někoho záměrně vyvést z rovnováhy, ponížit jej a psychicky mu ublížit. Je to forma šikanózního jednání. Kyberstalking - Opakované a dlouhodobé pokusy kontaktovat oběť pomocí elektronických prostředků (e-mailů, telefonátů, SMS zpráv, chat, sociální sítě apod.), demonstrování moci a síly v podobě výhrůžek, poškozování a ničení věcí. Sexting - elektronické rozesílání textových zpráv, fotografií či videa se sexuálním obsahem. Happy slapping (veselé fackování) – fyzické napadení osoby a následné zveřejnění na internetu nebo rozesílání pomocí mobilního telefonu apod.

31

ZPŮSOB VYPLŇOVÁNÍ Zakroužkujte číslo zvolené odpovědi; v případě opravy kolečko přeškrtněte křížkem a číslo nové odpovědi zakroužkujte! A. OBECNÉ 1) TYP OSOBY 1. Příslušník Policie ČR 2. Příslušník policajného zboru SK

2) POHLAVÍ 1. muž 2. žena

3) VĚK 1. 18 - 19 2. 20 - 24 3. 25 - 29 4. 30 - 39 5. 40 - 49 6. 50 a více

4) DOBA SLUŽBY U POLICIE ČR (vyplňuje pouze policista) 1. do 5 2. 6 - 10 3. 11 - 15 4. 16 - 20 5. 21 - 25 6. 26 - 30 7. 31 a více

5) SLUŽEBNÍ (PRACOVNÍ) ZAŘAZENÍ; ÚTVAR 1.

Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy se sídlem v Praze.

2.

Krajské ředitelství policie Středočeského kraje se sídlem v Praze.

3.

Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích.

4.

Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje se sídlem v Plzni.

5.

Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech.

6.

Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem.

7.

Krajské ředitelství policie Libereckého kraje se sídlem v Liberci.

8.

Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové.

9.

Krajské ředitelství policie Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích.

10. Krajské ředitelství policie kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě. 11. Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje se sídlem v Brně. 12. Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci.

32

13. Krajské ředitelství policie Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně. 14. Policejní prezidium ČR 15. Ostatní 6) SLUŽEBNÍ ZAŘAZENÍ; SLUŽBA (vyplňuje pouze policista) 1. služba pořádkové policie,

2. služba dopravní policie, 3. služba kriminální policie a vyšetřování, 4. služba cizinecké policie, 5. ochranná služba, 6. oddělení tisku a prevence 7. ostatní 7) JE SLOŽKOU VAŠEHO SLUŽEBNÍHO (PRACOVNÍHO) PŘÍJMU PŘÍPLATEK ZA

VEDENÍ? 1. ano 2. ne 8) JAKÁ JE VAŠE TARIFNÍ TŘÍDA U POLICIE ČR 3 4 5 6 7 8 9 10

9) NEJVYŠŠÍ DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ 1. střední vzdělání (s maturitou) 2. vyšší odborné 3. vysokoškolské (bakalářské) 4. vysokoškolské (magisterské) 5. vysokoškolské (doktorské)

33

B. SOCIÁLNÍ SÍTĚ 1) SOCIÁLNÍ SÍŤ NA INTERNETU JE PRO DĚTI ŠKODLIVÁ (RESP. NEBEZPEČNÁ). 1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 3. SPÍŠE NESOUHLASÍM 4. NESOUHLASÍM

2) ČASTÁ KOMUNIKACE MŮŽE BÝT NA SOCIÁLNÍ SÍTI NÁVYKOVÁ. 1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 3. SPÍŠE NESOUHLASÍM 4. NESOUHLASÍM

3) MÁM ÚČET NA SOCIÁLNÍ SÍTI A OSOBNĚ VYUŽÍVÁM SOCIÁLNÍ SÍTĚ V PŘEVÁŽNÉ VĚTŠINĚ JAKO KOMUNIKAČNÍ PROSTŘEDEK MEZI PŘÁTELI. 1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 3. SPÍŠE NESOUHLASÍM 4. NESOUHLASÍM

4) DĚTI MAJÍ DOSTATEČNĚ ZAJIŠTĚNÉ OSOBNÍ ÚDAJE NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH A NESDĚLUJÍ INFORMACE NEOPRÁVNĚNÝM OSOBÁM. 1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 3. SPÍŠE NESOUHLASÍM 4. NESOUHLASÍM

34

5) DĚTI JSOU DOSTATEČNĚ INFORMOVÁNY ZE STRANY ŠKOLY O MOŽNÝCH NEBEZPEČNÝCH NÁSLEDCÍCH (nezajištění osobních údajů, vkládání nebezpečných informací, vkládání fotografií apod.)? 1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 3. SPÍŠE NESOUHLASÍM 4. NESOUHLASÍM

C. KYBERNETICKÁ KRIMINALITA MEZI DĚTMI 1) MÁM POVĚDOMÍ O EXISTENCI KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MEZI DĚTMI? (kyberšikana, happy slapping, kybergrooming, kyberstalking apod. ) 1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 3. SPÍŠE NESOUHLASÍM 4. NESOUHLASÍM

2) POKUD MÁTE POVĚDOMÍ O EXISTENCI VÝSKYTU KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MEZI DĚTMI, ODKUD JSTE HO ZÍSKAL? (pozor - můžete zvolit více odpovědí). Pokud jste zaškrtli u otázky č. 1 - spíše nesouhlasím, nesouhlasím, na tuto otázku neodpovídejte. 1. z médií (např. internet, televize, tisk) 2. od rodiny 3. získal jsem ho v rámci školení (vzdělávání) u Policie ČR 4. získal jsem ho v rámci samostudia 5. od někoho jiného

3) UPRAVUJE PŘÍMO NĚJAKÁ KRIMINALITU MEZI DĚTMI?

PRÁVNÍ

NORMA

KYBERNERTICKOU

1. ne 2. ano; v jaké…trestní zákoník, přestupkový zákon………………………………………….

35

4) SETKAL JSTE SE V PŘÍMÉM VÝKONU SLUŽBY S ŘEŠENÍM PŘÍPADU SPOJENÝM S PROBLEMATIKOU DĚTSKÉ KYBERNETICKÉ KRIMINALITY? 1. ne 2. ano; popište krátce skutkový děj a právní kvalifikaci pomluvy, přestupek proti občanskému soužití

5.) DĚTSKÁ KYBERNETICKÁ KRIMINALITA JE OBDOBNÝ PROBLÉM K ŘEŠENÍ

OBDOBNĚ JAKO JE A BYLA PROBLEMATIKA DOMÁCÍHO NÁSILÍ. 1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 3. SPÍŠE NESOUHLASÍM 4. NESOUHLASÍM 6.

PŘÍSLUŠNÍK POLICIE ČR BY MĚL MÍT POVĚDOMÍ O DĚTSKÉ KYBERNETICKÉ KRIMINALITĚ. 1.

Souhlasím

2.

Spíše souhlasím

3.


4.

Nesouhlasím

7. KOLIK SI MYSLÍTE, ŽE SE PODLE VÝZKUMU SETKALO S KYBERŠIKANOU DĚTÍ? 1.

20 - 30 %

2.

30 – 40%

3.

40 – 50 %

4.

50 – 60%

5.

70 – 80 %

8. JSEM SCHOPEN V RÁMCI ETŘ PŘESNĚ ZJISTIT POČET ÚTOKŮ NA LIDSKOU DŮSTOJNOST MEZI DĚTMI POMOCÍ ICT (INTERNET, MOBILNÍ TELEFON, apod.) 1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 3. SPÍŠE NESOUHLASÍM 4. NESOUHLASÍM

36

9. JE VÁM ZNÁM NĚJAKÝ METODICKÝ POSTUP NA ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY DĚTSKÉ KYBERNETICKÉ KRIMINALITY? 1. ano 2. ne

10. PRÁVNÍ NORMY ČR JSOU VYHOVUJÍCÍ PRO ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY DĚTSKÉ KYBERNETICKÉ KRIMINALITY. 1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 3. SPÍŠE NESOUHLASÍM 4. NESOUHLASÍM

11. Pokud jste zatrhli otázku SPÍŠE NESOUHLASÍM, NEBO NESOUHLASÍM odpovězte. MĚL BY BÝT VYTOŘEN OBDOBNĚ JAKO JE U PROBLEMATIKY DOMÁCÍHO NÁSILÍ (DOTAZNÍK SARA DN) PODOBNĚ ZPRACOVANÝ METODICKÝ POKYN. 1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 3. SPÍŠE NESOUHLASÍM 4. NESOUHLASÍM

12. NAPIŠTE ROZDÍLY MEZI KLASICKOU ŠIKANOU A KYBERŠIKANOU: …………………………………………………………………………………………………………… …………………………. …………………………………………………………………………………………………………… …………………………. …………………………………………………………………………………………………………… …………………………. …………………………………………………………………………………………………………… …………………………. 13. JAK BY JSTE ŘEŠIL OZNÁMENÍ OD ŘEDITELE ŠKOLY, ŽE ŽÁKYNĚ 6. TŘÍDY

PUBLIKOVALA FOTOGRAFII ?

NA

VEŘEJNOU

SÍŤ

FACEBOOK

SVOU

ZCELA

NAHOU

1.

neřešil bych to, jedná se o přestupkové jednání a případ bych odložil podle § 58 odst.1 z.č. 200/1990 Sb.

2.

po provedeném šetření bych poslal na správní orgán oznámení o přestupku

37

3.

zahájil bych úkony trestního řízení dle § 158/3 TŘ a po provedeném šetření bych příslušné oznámení předal SKPV PČR

4. celou událost bych předal k řešení na orgán sociálně právní ochrany dětí

14. MĚL BÝT U POLICIE ČR V RÁMCI TÉTO PROBLEMATIKY ZPRACOVÁN METODICKÝ POSTUP (podobný jako je na domácí násilí – SARA DN). 1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 3. SPÍŠE NESOUHLASÍM 4. NESOUHLASÍM

D) SPOLUPRÁCE STÁTNÍ A SAMOSPRÁVY V RÁMCI ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MEZI DĚTMI 1.) V RÁMCI PROBLEMTIKY KEBERNETICKÉ KRIMINALITY JE DŮLEŽITÉ SPOLUPRACOVAT S ORGÁNEM SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ? 1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 3. SPÍŠE NESOUHLASÍM 4. NESOUHLASÍM

2.) OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ BY MĚLA MÍT KOMISI ZABÝVAJÍCÍ SE PREVENCÍ A ELIMINACÍ SOCIÁLNĚ – PATOLOGICKÝCH JEVŮ DÍTĚTE, KDE BY MĚL BÝT ZASTOUPEN PŘÍSLUŠNÍK POLICIE ČR. 1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 3. SPÍŠE NESOUHLASÍM 4. NESOUHLASÍM

3.) SOUČASNÝ STAV SYSTÉMU SPOLUPRÁCE STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY V RÁMCI ŘEŠENÍ DĚTSKÉ KYBERNETICKÉ KRIMINALITY (ZEJMÉNA VE SPOLUPRÁCI SE ŠKOLOU) JE NASTAVEN SPRÁVNĚ A FUNGUJE DLE MÝCH PŘEDSTAV. 1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 4. SPÍŠE NESOUHLASÍM 5. NESOUHLASÍM

38

4.) ORGÁN SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ NEMŮŽE DLE ZÁKONA UDĚLIT DÍTĚTI (BEZ NAPLNĚNÍ SKUTKOVÉ PODSTATY TRESTNÉHO ČINU NEBO PŘESTUPKU) ŽÁDNÉ OPATŘENÍ SPOČÍVAJÍCÍ V ZÁKAZU PŘÍSTUPU NA INTERNET.

1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 3. SPÍŠE NESOUHLASÍM 5. NESOUHLASÍM

E) PREVENCE NA ŠKOLÁCH 1) MYSLÍTE SI, ŽE BY MĚLA POLICIE ČR ZLEPŠIT SYSTÉM PREVENCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH? 1. ano 2. ne

2) SOUČASNÁ KONCEPCE PREVENCE POLICIE ČR NA ŠKOLÁCH MÁ PODSTATNÝ VLIV NA NEŽÁDOUCÍ JEDNÁNÍ DĚTÍ).

1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 4. SPÍŠE NESOUHLASÍM 5. NESOUHLASÍM

4) JEDNA Z MOŽNOSTÍ ZLEPŠENÍ PREVENCE JE TZV. POLICISTA (SPECIÁLNĚ VYŠKOLENÉHO) VE ŠKOLNÍM PROSTŘEDÍ, KTERÝ BY EXTERNĚ V RÁMCI VÝKONU SVÉ SLUŽEBNÍ ČINNOSTI VYUČOVAL PROBLEMATIKU SOCIÁLNĚ – PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE. 1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 3. SPÍŠE NESOUHLASÍM 4. NESOUHLASÍM

39

4.) JEDNA Z MOŽNOSTÍ ZLEPŠENÍ PREVENCE JE TZV. POLICISTA (SPECIÁLNĚ VYŠKOLENÉHO), KTERÝ BY V RÁMCI SVÉ SLUŽEBNÍ ČINNOSTI MĚL ZŘÍZEN ÚČET NA SOCIÁLNÍ SÍTI A KOMUNIKOVAL BY S DĚTMI O SOCIÁLNĚPATOLOGICKÝCH JEVECH, VČETNĚ KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI. 1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 3. SPÍŠE NESOUHLASÍM 5. NESOUHLASÍM

5.) JSEM SCHOPEN V RÁMCI PREVENCE NA ŠKOLÁCH ABSOLVOVAT TZV. PEDAGOGICKÉ MINIMUM. 1. SOUHLASÍM 2.SPÍŠE SOUHLASÍM 3.SPÍŠE NESOUHLASÍM 4. NESOUHLASÍM

6.) JSEM OCHOTEN V RÁMCI SVÉ SLUŽEBNÍ ČINNOSTI UČIT DLE PŘEDEM PŘIPRAVENÝCH UČEBNÍCH OSNOV V RÁMCI PREVENCE POLICIE ČR NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH. 1. SOUHLASÍM 2. SPÍŠE SOUHLASÍM 3. SPÍŠE NESOUHLASÍM 4. NESOUHLASÍM

40

Průběžný výzkum problematiky dětské kybernetické kriminality mezi dětmi z pohledu Policie ČR

Recommend Documents