Právo na vysvětlení na valné hromadě. Nová rizika společníků a akcionářů po rekodifikaci

NEJLEPŠÍ ČESKÁ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ ROKU 2011 A 2009 PODLE HODNOCENÍ CHAMBERS EUROPE NEJLEPŠÍ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ ROKU 2010 V ČESKÉ REPUBLICE PODLE HODNOCENÍ WHO'S WHO LEGAL

Z JUDIKATURY

Právo na vysvětlení na valné hromadě Je představenstvo povinno mít na valné hromadě své zaměstnance a poradce? STÁHNOUT PDF ŘÍJEN 2012 Po kratší odmlce jsme tady opět s dalším číslem našeho právního občasníku. Můžete se znovu ponořit do tajů nového zákona o obchodních korporacích nebo zakroutit hlavou nad invencí a interpretační svobodou našeho Nejvyššího soudu. Náš občasník vydáváme již rok a za tu dobu se v právním světě nic zvláštního nestalo. Soudy fungují stále stejně, zákonodárci pracují stále stejně, no a my advokáti stále stejně kličkujeme mezi paragrafy. Právní svět zatím plyne klidně, navzdory přírodním katastrofám i politickým změnám (jeden můj kamarád označil na facebooku výsledky voleb jako „Velkou říjnovou socialistickou revoluci tentokrát opravdu v říjnu“). Ale ono to přijde. Velký právní třesk nastane s účinností nového občanského zákoníku (pokud jej tedy politici nezametou pod koberec). A to bude teprve mazec. Takže čtěte náš občasník, ať jste připraveni. Za redakci Glatzová & Co. Markéta Tvrdá [email protected]

Omezení možnosti nechat se zastoupit na shromáždění společenství vlastníků jednotek Je většina usnesení SVJ v České republice neplatná? STÁHNOUT PDF REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA

Nová rizika společníků a akcionářů po rekodifikaci Budou majoritní akcionáři povinni jednat s péčí řádného hospodáře? STÁHNOUT PDF PRACOVNĚ-PRÁVNÍ OKÉNKO

Odvody pojistného na sociální zabezpečení z tantiém I tantiémy nově podléhají odvodům STÁHNOUT PDF ZE SLOVENSKA

Aké novinky prináša slovenská legislatíva v druhom polroku 2012? Sťaženie založenia spoločnosti s ručením obmedzeným, boj proti daňovým únikom, koniec neprimeraným exekúciám,... STÁHNOUT PDF

Nový zákon o liekoch, ktorý vstúpil do platnosti minulého roku, už podstúpil prvú významnú zmenu Dňa 1.9.2012 nadobudla účinnosť pomerne rozsiahla novela zákona č. 362/2011 o liekoch STÁHNOUT PDF AKCE

Pracovné právo v roku 2013 - konferencia Bratislava Prijmite pozvanie na na interaktívnu konferenciu určenú top managementu, členom správnych orgánov či personalistom... STÁHNOUT PDF

Glatzova & Co. Betlémský palác | Husova 5, 110 00 Praha 1 | Česká Republika www.glatzova.com | +420 224 401 440 | fax: +420 224 248 701 | www.glatzova.sk | +421 232 113 039

Z JUDIKATURY

LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012

Právo na vysvětlení na valné hromadě

Je představenstvo povinno mít na valné hromadě své zaměstnance a poradce? Obchodní zákoník zakládá akcionáři právo, aby se mu na valné hromadě dostalo vysvětlení záležitostí, jež se týkají společnosti a osob společností ovládaných, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady (§ 180 odst. 1 a 3 ObchZ). Akcionář tedy nemá – na rozdíl od společníka společnosti s ručením omezeným – obecné právo na informace o společnosti. Na valné hromadě mu představenstvo musí odpovědět pouze na ty dotazy, které souvisí s bodem pořadu jednání valné hromady a jejichž vysvětlení si žádá posouzení projednávané věci. Informace podané představenstvem musí být určité a musí poskytovat dostatečný obraz o dané skutečnosti. I kdyby vysvětlení bylo nutné pro projednání bodu na pořadu valné hromady, lze je ze zákonných důvodů odmítnout, např. jsou-li požadované informace obchodním tajemstvím. Nejvyšší soud se v minulosti již několikrát obsahem práva akcionáře na podání vysvětlení zabýval. Nejobsáhlejší jsou však jeho závěry z rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 1592/2011 z 13. března 2012. Valná hromada společnosti Pošumaví, a.s. schvalovala účetní závěrku. V rámci jejího projednání vznesl akcionář řadu dotazů týkajících se mimo jiné výhodnosti či nevýhodnosti konkrétních obchodů, jež ovlivnily hospodářský výsledek společnosti v daném roce. Představenstvo se k některým vyjádřilo, k jiným však na místě nemělo dostatek podkladů. Slíbilo tedy, že akcionáři poskytne potřebné údaje dodatečně, v písemné formě. Vrchní soud v Praze měl takový postup za dostatečný, jde-li

o „složitější“ dotazy, resp. případy. Nejvyšší soud se však s tímto názorem neztotožnil. Připomněl, že obsahem práva na vysvětlení jsou jen informace potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady. Je-li tedy tato podmínka splněna, tj. informace je nezbytná pro projednání věci na valné hromadě, představenstvo nemůže akcionáře odkázat až na její následné poskytnutí. Dle názoru Nejvyššího soudu tak ani vysvětlení ke složitějším dotazům nelze učinit dodatečně. V návaznosti na to se Nejvyšší soud vyjádřil rovněž k povinnostem představenstva, pokud jde o jeho přípravu na valnou hromadu. Svým závěrem o nemožnosti dodatečného zodpovězení byť i složitých dotazů logicky zpřísnil požadavky na tuto přípravu. Z toho, že okruh možných dotazů je omezen jen na otázky týkající se pořadu valné hromady, Nejvyšší soud dovodil, že představenstvo musí i takto složité dotazy předvídat, „počítat s nimi“ a připravit se na ně. Ať již přímo (představenstvo samo shromáždí nezbytné podklady a informace), anebo alespoň zprostředkovaně tak, že na valnou hromadu přizve osoby, které disponují potřebnými údaji a představenstvu či tazateli je operativně dodají. Půjde zejména o odborné zaměstnance (finanční ředitel, obchodní ředitel, atd.), ale třeba i externí poradce společnosti, kteří jsou s danou problematikou důkladně obeznámeni. V uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud výslovně řešil pouze personální stránku organizace valné hromady. Nepochybně však bude nutno pamatovat i na materiální rozměr přípravy, tj. dovodit povinnost představenstva zajistit sobě i shora uvedeným osobám na valné hromadě přístup k podkladům, ze kterých bude možné potřebné údaje čerpat, např.

prostřednictvím terminálů vnitřního informačního systému, apod. Masivní podpora představenstvu na valné hromadě ze strany zaměstnanců či poradců a rozličných zdrojů dat je v zahraničí (zvláště na valných hromadách velkých korporací s akciemi kótovanými na burze) běžnou praxí. Nejvyšší soud tedy tento standard přináší též do prostředí českého práva. Z uvedených závěrů Nejvyššího soudu současně plyne, že osoby označené představenstvem jako jeho podpora pro podobné účely musejí mít vždy možnost se valné hromady zúčastnit a sledovat její průběh. Tyto osoby tudíž nebude možné považovat za „hosty“, o jejichž přítomnosti by se valná hromada měla (či mohla) usnášet. Účasti těchto osob na valné hromadě tudíž akcionáři nemohou svým rozhodnutím zabránit. Představenstvu ale Nejvyšší soud vyšel i vstříc, neboť podotknul, že v případě konkrétních dotazů bude třeba vzít v úvahu také § 131 odst. 3 ObchZ a případně též § 56a odst. 1 ObchZ. Jinými slovy to znamená, že i když představenstvo přímo na valné hromadě nebude schopno podat informaci, které se akcionář domáhá a která je potřebná pro projednávaný bod, nemusí to nutně založit důvod neplatnosti přijatého usnesení, ukáže-li se, že řádné projednání věci bylo možné i bez takové informace. Odkazem na § 56a odst. 1 ObchZ Nejvyšší soud připomněl, že právní ochrany nebude požívat ani zneužívající výkon práva na vysvětlení. Ačkoliv dikce tohoto ustanovení výslovně hovoří jen o zneužití většiny či menšiny hlasů ve společnosti, Nejvyšší soud rozšířil výklad i na jiná, než hlasovací práva akcionářů. Ani na zjevně šikanující dotazy tak představenstvo nemusí reagovat, aniž by se mělo obávat o platnost přijatých

www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 113 039

Z JUDIKATURY


usnesení. Za připomenutí konečně stojí závěry staršího rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 71/2001 z 29. srpna 2001. V tehdy souzeném případě se akcionář domáhal odpovědi na dotaz, u kterého soudu bude představenstvo žalovat pohledávky ze směnek, jež tvořily většinu obchodního majetku společnosti. Představenstvo tuto – vysoce odbornou – právní otázku nemělo zanalyzovanou a odpovědi

tudíž nebylo schopno. Nejvyšší soud však představenstvo v jeho neznalosti podpořil. Konstatoval, že akcionář má právo požadovat pouze odpovědi na takové dotazy, které je společnost (představenstvo či zaměstnanci) povinna znát. Uzavřel, že to není případ otázek, jež se netýkají běžného provozu společnosti a které vyžadují kvalifikované posouzení (např. právnické vzdělání). Za postačující měl, že představenstvo zajistí kvalifikovanou

právní pomoc, než přikročí k vymáhání směnečné pohledávky. Závěry tohoto staršího rozhodnutí se nepochybně prosadí dál. Představenstvo tak bude na valnou hromadu povinno přizvat odborné poradce jen proto, aby mu pomohli zodpovědět ty dotazy, které se týkají skutečností, jež společnost již zná anebo znát musí (např. uzavřené kauzy, opatření navrhovaná valné hromadě atd.). Petr Čech


Z JUDIKATURY


Omezení možnosti nechat se zastoupit na shromáždění společenství vlastníků jednotek Je většina usnesení SVJ v České republice neplatná? Dne 23. května 2012 přijal Nejvyšší soud České republiky rozhodnutí č.j. 29 Cdo 3399/2010, které může mít dalekosáhlé důsledky v praxi fungování společenství vlastníků jednotek („SVJ“). Zjednodušeně šlo o to, že na schůzi shromáždění jednoho SVJ byli odvoláni někteří členové výboru a kontrolní komise SVJ a místo nich byli zvoleni členové jiní. Mezi odvolanými členy výboru byli i žalobci, kteří sice souhlasili se svým odvoláním, nesouhlasili již však s volbou nových členů výboru, a proto usnesení shromáždění SVJ napadli u soudu žalobou na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek. Na shromáždění byli přítomni všichni vlastníci, někteří však na základě plné moci. Pro odvolání členů výboru a kontrolní komise hlasovali všichni. Pro volbu sice nikoliv, nicméně nadpoloviční většina hlasů dosažena byla. Člověk by si tedy řekl, že je vše v pořádku, usnesení bylo řádně přijato a není se proti čemu bouřit. Celý spor ale došel až k Nejvyššímu soudu, jenž uzavřel, že vlastník bytové jednotky může napadat usnesení shromáždění vlastníků jednotek vlastně podobně, jako společník či akcionář napadá usnesení valné hromady společnosti. K tomu Nejvyšší soud konstatoval, že jelikož zákon o vlastnictví bytů neupravuje možnost zastoupení vlastníka na shromáždění na základě plné moci, takové zastoupení je nepřípustné, ledaže ho výslovně umožňují stanovy SVJ. A řekněme si upřímně, které stanovy tuto možnost řeší? Většina SVJ převzala stanovy vzorové, upravené vyhláškou, a ty o plné moci mlčí.

Znamená to tedy, že se napříště shromáždění vlastníků jednotek ve velkých domech již nesejdou tak, aby byla usnášeníschopná? Je to dost možné. Např. v našem domě je na tom spousta vlastníků podobně jako já. Nemáme čas ani chuť běžet v 18:00 z práce na shromáždění. Raději dáme plnou moc někomu, kdo v práci končí dříve, aby za nás rozpočet na příští rok a nové členy výboru odhlasoval. Jenže vzhledem k tomu, že to nemáme upraveno ve stanovách, tak to udělat nesmíme. A sejde se nás dost, abychom si odhlasovali potřebnou změnu stanov? K tomu jsem docela skeptická. Podle toho co vím, by žádné z našich shromáždění bez plných mocí nebylo usnášeníschopné. Abychom však učinili zadost argumentační logice Nejvyššího soudu, níže uvádím jeho základní závěry. Nejdříve si ale zopakujme, co říká zákon o vlastnictví bytů. Podle § 11 odst. 1 až 3 zákona o vlastnictví bytů musí SVJ alespoň jednou ročně konat shromáždění. Shromáždění se sejde z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů. Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů. Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl. Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne. A závěry Nejvyššího soudu? Usnesení shromáždění o volbě člena (členů) výboru je vždy důležitou záležitostí ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů a

přehlasovaný vlastník bytové jednotky tak takové usnesení může vždy napadnout. Zákon o vlastnictví bytů výslovně neřeší otázku, zda vlastník jednotky může být na shromáždění zastoupen, a proto je k jejímu zodpovězení nutno se dobrat výkladem. Shromáždění vlastníků jednotek je nejvyšším orgánem SVJ, tvořeným členy společenství – vlastníky jednotek. Právo účastnit se shromáždění (jako jeho člen) a podílet se na jeho rozhodování o záležitostech souvisejících se správou domu je osobním právem vlastníka jednotky. Jakkoliv lze hlasování na shromáždění považovat za právní úkon vlastníka jednotky, účast na shromáždění jako taková právním úkonem není. Člen shromáždění, který se účastní shromáždění, sice může právě proto, že se shromáždění účastní, vykonávat hlasovací právo (popř. i další práva, jako např. právo podávat návrhy, nahlížet do podkladů pro jednání apod.), nicméně účast na shromáždění je nutno od samotného hlasování (či výkonu dalších práv) odlišit. I tehdy, nebude-li se na shromáždění hlasovat, totiž právo účastnit se svědčí pouze členu shromáždění (vlastníku jednotky). Současně platí, že člen shromáždění nemůže vykonávat hlasovací právo, neúčastní-li se shromáždění. Z tohoto důvodu nelze právo vlastníka jednotky nechat se na shromáždění zastoupit dovozovat z ustanovení § 3 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů a § 31 odst. 1 občanského zákoníku, neboť plná moc k zastoupení vlastníka na shromáždění není plnou mocí k uskutečnění právního úkonu. Ze zákona tudíž oprávnění vlastníka jednotky nechat se na shromáždění vlastníků jednotek zastoupit neplyne a závěr odvolacího soudu, podle něhož lze udělit plnou moc k zastupování na


Z JUDIKATURY


shromáždění třetí osobě podle ustanovení § 31 odst. 1 občanského zákoníku, tudíž není správný. Nicméně Nejvyšší soud je přesvědčen, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 14 písm. d/ zákona o vlastnictví bytů mohou takové právo vlastníka jednotky založit stanovy společenství. Nejvyšší soud řešil také zákonnost svolání shromáždění vlastníků jednotek a konstatoval, že důvodem vyslovení neplatnosti usnesení přijatých shromážděním, může být i způsob, jakým bylo shromáždění svoláno.

Jinými slovy, dojde-li k porušení pravidel pro svolání shromáždění, může být tato skutečnost – podle okolností případu – důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení, jež byla tímto shromážděním přijata. Ovšem ne každé porušení právních předpisů či stanov může být důvodem pro vyslovení neplatnosti napadeného usnesení shromáždění. Jakkoliv zákon o vlastnictví bytů neobsahuje v tomto směru žádné výslovné ustanovení, lze uvedený závěr dovodit z principu proporcionality jakožto obecné zásady právní. Soud proto musí v řízení o

žalobě podle zákona o vlastnictví bytů vždy zvažovat, zda zjištěným porušením právních předpisů či stanov došlo s ohledem na okolnosti případu k natolik závažnému zásahu do práv vlastníků jednotek či společenství samotného, že to odůvodňuje vyslovení neplatnosti napadeného usnesení. Stejně tak musí posuzovat, zda vyslovením neplatnosti usnesení shromáždění nedojde k závažnému zásahu do práv nabytých třetími osobami v dobré víře. Markéta Tvrdá


REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA


Nová rizika společníků a akcionářů po rekodifikaci Budou majoritní akcionáři povinni jednat s péčí řádného hospodáře? Nový zákon o obchodních korporacích otevírá několik vážných výkladových problémů. Tímto příspěvkem bychom rádi upozornili na dva, jež pokládáme za zvláště palčivé. Jejich vyřešení máme za klíčové pro postavení společníků v kapitálových obchodních společnostech a pro právní jistotu. Stejně tak ale i pro ochotu zahraničních investorů nabývat účast v tuzemských kapitálových společnostech. První nejasnost se týká možného prolomení majetkové samostatnosti kapitálové společnosti v případě jejího úpadku. I nadále bude platit pravidlo, podle něhož společníci ručí za dluhy SRO jen do výše souhrnu nesplacených vkladů dle zápisu v obchodním rejstříku a akcionáři za dluhy AS neručí. Jinak tomu však bude u osob ovládajících a tzv. vlivných. Ovládající osobu zákon o korporacích vymezuje podobně jako současné právo. Jen práh domněnky ovládání snížil ze 40 % na 30 % hlasovacích práv, jestliže na posledních třech valných hromadách již tento podíl představoval prostou většinu (přítomných) hlasů. Vlivnou osobu zákon definuje mimořádně široce. Bude jí každý, kdo bude mít vliv na obchodní korporaci. Nepochybně tedy i libovolný společník či akcionář, nebude-li zbaven hlasovacího práva. Některé právní důsledky ale zákon spojuje až s tím, kdy vlivná osoba ovlivní chování obchodní korporace „rozhodujícím významným způsobem“. Jde zejména o povinnost hradit újmu, která společnosti vznikne působením tohoto vlivu, a nově též o zákonné ručení za splnění těch dluhů, které společnost následkem ovlivnění

nemůže splnit. Takové (rozhodující, významné) intenzity vlivu však běžný společník či akcionář nedosáhne. Popsané důsledky tak budou vesměs dál vyhrazeny jen osobám ovládajícím, jako je tomu dnes. Problém tkví v § 76 odst. 3 ZOK. Toto ustanovení ukládá, aby se jak na ovládající, tak na vlivnou osobu „obdobně“ použil § 68 ZOK, přičemž u osob vlivných již nedodává, že by mělo jít jen o ty, jejichž vliv na společnost je rozhodující či významný. Mělo by tak dopadnout na všechny, které společnost mohou, jakkoliv, ovlivnit. V čem je tedy odkaz na § 68 ZOK tak rizikový? Toto ustanovení tvoří základ ochrany věřitelů v systému nové úpravy. Bude-li prohlášen úpadek společnosti, soud podle něj bude moci uložit neomezené ručení za dluhy společnosti všem současným i bývalým členům statutárního orgánu, kteří věděli nebo měli a mohli vědět, že společnosti hrozí úpadek, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili „vše potřebné a rozumně předpokladatelné“ k jeho odvrácení. Návrh na vydání takového rozhodnutí bude moci podat insolvenční správce i kterýkoliv věřitel společnosti. V systému povinností a odpovědnosti členů statutárního orgánu toto pravidlo dává smysl. Výrazně sice ztíží právní postavení těchto členů a učiní výkon jejich funkce rizikovějším, nicméně logiku má. Jak ale pravidlo vztáhnout na osoby ovládající a vlivné, resp. bývalé ovládající a bývalé vlivné? Mají snad i ony vůči společnosti povinnost jednat s péčí řádného hospodáře? Musejí ze své pozice (v rámci této povinnosti) rozpoznat hrozící úpadek společnosti a učinit vše potřebné k jeho odvrácení? Mají tak např. neschválit rozhodnutí o rozdělení zisku či jiných vlastních zdrojů nebo naopak hlasovat pro

zvýšení základního kapitálu či uložení příplatkové povinnosti? Současný právní řád neukládá společníkům kapitálových obchodních společností jednat s péčí řádného hospodáře. Teorie a judikatura dovozují nanejvýš povinnost jejich loajality vůči společnosti a jejím zájmům. To však lze vnímat spíše jako požadavek poctivosti při výkonu práv společníka a přiměřené ohleduplnosti účelu, pro který byla společnost založena. A ani nový občanský zákoník nejde dál. V § 212 odst. 1 formuluje pravidlo, podle něhož se člen korporace (tedy i společník obchodní společnosti) přijetím členství zavazuje chovat vůči korporaci čestně a zachovávat její vnitřní řád. Odkud tedy dovodit povinnost péče řádného hospodáře a z ní plynoucí závazek odvracet od společnosti úpadek? Při striktním výkladu by bylo nutno uzavřít, že základem této povinnosti je právě vazba § 76 odst. 3 a § 68 ZOK. I přes docela jasný text relevantních ustanovení zákona o obchodních korporacích se přesto domníváme, že takový výklad není správný. Přinesl by totiž revoluci v pojetí majetkové samostatnosti kapitálové společnosti v právní praxi a popřel by jeden ze svých hlavních cílů - zpružnit a zatraktivnit české právo společností v konkurenci s právními řády jiných zemí v Evropě i v zámoří. Jsme přesvědčeni, že ani osobě ovládající, a tím méně osobě vlivné, není možné ukládat povinnost jednat s péčí řádného hospodáře vůči společnosti a povinnost aktivně od společnosti odvracet úpadek. Účelem § 68 ZOK totiž není formulovat povinnost péče řádného hospodáře, resp. povinnost odvracet od společnosti úpadek (tato povinnost je pro členy statutárního orgánu upravena v jiných ustanoveních). Význam § 68 ZOK tkví právě pouze v úpravě důsledků


REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA porušení takové povinnosti. Vztaženo na osobu ovládající a vlivnou to ale znamená, že pokud jim právní řád povinnost neukládá (což nečiní), nelze je podrobit ani důsledkům předvídaným v § 68 ZOK, tedy neomezenému ručení za závazky společnosti. V řadách právní teorie postupně krystalizuje přesvědčení, že odkaz na § 68 uvedený v § 76 odst. 3 ZOK nebude možné aplikovat tak, jak je nyní formulován, resp. že jej na ovládající a vlivnou osobu (ze shora popsaných příčin) nepůjde vztáhnout vůbec. Nebylo by to poprvé, kdy by zákon neplatil tak, jak zní jeho text. Ostatně jak Nejvyšší i Ústavní soud opakovaně zdůrazňují, ve výjimečných případech lze výkladem prolomit i jednoznačnou dikci zákona, ukáže-li se, že smysl a účel ustanovení je zjevně jiný. Přesto to není ideální stav. Formulace § 76 odst. 3 a § 68 ZOK je jednoznačná a sotva bude možné vyčítat konkrétnímu správci či věřiteli, který nedosáhl uspokojení své pohledávky z majetku společnosti, že se ustanovení budou dovolávat a pokusí se jej využít ve svůj prospěch. V extrémním případě se může i soudci zdát spravedlivé toto ustanovení aplikovat a dovodí tak ručení vlivné či ovládající, resp. bývalé vlivné či bývalé ovládající; osoby. Uvidíme, v každém případě potrvá léta, než zavládne rozumná právní jistota ohledně toho, co vlastně odkaz znamená. Podobný výkladový problém vyvolává otázka, do jaké míry použít na valnou hromadu a její „členy“, tedy společníky a akcionáře, § 54 ZOK. Účelem tohoto ustanovení je řešit zájmové kolize, ke kterým může dojít při výkonu funkce

LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012 člena orgánu obchodní korporace. Dozví-li se člen orgánu o takovém (potenciálním) konfliktu, musí na něj upozornit zbylé členy orgánu, jehož je členem, a vždy též orgán kontrolní (dozorčí radu), resp. nejvyšší (valnou hromadu). Dozorčí rada nebo valná hromada situaci vyhodnotí a dotčenému členovi případně pozastaví výkon funkce. Takové pozastavení samo o sobě nemá v právu společností obdoby. Teorie i judikatura se tak budou muset vypořádat s řadou nových otázek. Vzniká po dobu pozastavení dotčenému členovi právo na odměnu? Smí se dotčený člen alespoň účastnit jednání orgánu, jehož je členem, resp. valné hromady, i když nesmí hlasovat? Snižuje se následkem pozastavení kvórum a potřebná většina pro hlasování v daném orgánu? Lze funkci dočasně obsadit jinou osobou, resp. nastupuje do ní náhradník? Atd. Největší výkladový problém se však týká aplikovatelnosti zmíněného ustanovení na valnou hromadu. Z § 70 ZOK totiž plyne, že § 54 ZOK se na nejvyšší orgán kapitálové společnosti, tedy valnou hromadu, výslovně použije! Rovněž společníci a akcionáři by proto měli mít povinnost oznámit dozorčí radě, resp. valné hromadě (potenciální) zájmové konflikty (např. konkurenční poměr ke společnosti) a oba zmíněné orgány by z tohoto důvodu mohly na potřebnou dobu pozastavit výkon jejich funkce, tedy v podstatě výkon práv společníka/akcionáře na valné hromadě, včetně jejich práva hlasovacího. Takový závěr ale nepokládáme za přijatelný. Zákon o obchodních korporacích (podobně jako současná úprava v obchodním zákoníku) taxativně vypočítává případy, ve

kterých společník či akcionář nevykonává hlasovací právo. Jde vesměs právě o situace vážných zájmových konfliktů (společník má být např. odvolán z funkce člena orgánu pro porušení povinnosti). Jistě nebylo cílem zákonodárce okruh těchto případů neomezeně rozšiřovat, a to dokonce prostým rozhodnutím dozorčí rady či valné hromady. Ustanovení § 54 ZOK by se při takovém výkladu mohlo stát nástrojem snadné a neodůvodněné eliminace minoritního společníka či akcionáře. Význam § 70 ZOK je tedy dle našeho názoru nutno vnímat tak, že odstraňuje pochybnost o tom, zda se § 54 ZOK vztahuje na valnou hromadu kapitálové společnosti coby orgán, jemuž jsou adresována oznámení o možných zájmových konfliktech a který je příslušný k rozhodnutí o pozastavení výkonu funkce. Vždy však jen ve vztahu ke členům ostatních orgánů společnosti, případně ve vztahu k osobám, které na valné hromadě vykonávají nějakou funkci (např. předseda valné hromady či zapisovatel). Jsme přesvědčeni, že právě takový výklad se nakonec prosadí. Neskrýváme ovšem, že také v tomto případě budou v praxi činěny pokusy dovolat se dikce § 54 a § 70 ZOK a na valné hromadě (či jen v dozorčí radě) rozhodnout o pozastavení výkonu funkce nepohodlného společníka či akcionáře. Rovněž zde potrvá několik let, než teorie a judikatura definitivně nastolí právní jistotu ohledně pravého obsahu pravidla, jež obě ustanovení formulují. Petr Čech


PRACOVNĚ-PRÁVNÍ OKÉNKO


Odvody pojistného na sociální zabezpečení z tantiém I tantiémy nově podléhají odvodům. S účinností od 1. ledna 2012 se aplikuje novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění („novela“), která zakládá účast na nemocenském pojištění mimo jiné i členům kolektivních orgánů právnické osoby (tj. členům představenstva a dozorčí rady), kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni. Současně byl novelou změněn i zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení. Nově platí, že pojistné na sociální zabezpečení jsou povinni platit zaměstnanci, jimiž se pro účely zákona rozumějí také členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů. Jestliže byla činnost členů kolektivních orgánů právnické osoby vykonávána ke dni 31. prosince 2012 a je i nadále vykonávána po tomto dni, považuje se den nabytí účinnosti novely, tedy 1. leden 2012, za den nástupu těchto osob do zaměstnání a společnost byla povinna oznámit do 30. ledna 2012 nástup těchto osob do zaměstnání, pokud jejich činnost zakládá ode dne nabytí účinnosti novely účast na nemocenském pojištění. U těchto osob se za den vzniku nemocenského pojištění pro účely stanovení rozhodného období považuje den nabytí účinnosti novely, tedy 1. leden 2012. Tato zdánlivě jasná novela však u některých našich klientů vyvolala praktické dotazy či aplikační problémy. Jeden z nich se týká problematiky odvodů na sociální zabezpečení z tantiém, tj. z podílu na zisku členů

statutárních orgánů, za rok 2011, pokud jsou tantiémy vypláceny až po rozhodnutí o rozdělení zisku právnické osoby v roce 2012. Druhým je pak otázka možného nerovného přístupu ve vztahu k bývalým a současným členům statutárních orgánů. Nejedná se o nepřípustnou retroaktivitu novely, pokud tantiémy, které byly v roce 2012 vyplaceny členům orgánů za jejich činnost vykonávanou v roce 2011, podléhají odvodu pojistného na sociální zabezpečení? A nejsou následně zvýhodněni ti členové orgánů, kteří svoji funkci přestali k 31. prosinci 2011 vykonávat oproti těm členům, kteří svoji funkci vykonávají i v roce 2012? Převažujícím názorem, který k této otázce zastává Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česká správa sociálního zabezpečení i nezávislí daňoví poradci, je, že v souladu s novelou se členové kolektivních orgánů právnické osoby stali od 1. ledna 2012 účastníky systémů nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení a podléhají povinnosti hradit příslušné pojistné do těchto systémů za současného splnění dvou podmínek: (a) činnost členů kolektivních orgánů právnické osoby byla vykonávána k 31. prosinci 2011 (tj. ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti novely) a je nadále vykonávána i po tomto dni; a (b) členové jsou za činnost v orgánech odměňováni a jejich příjem za tuto činnost se považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů. Z výše uvedeného pak plynou následující konkrétní závěry: (a) odměna za činnost členů kolektivních orgánů v podobě tantiém je příjmem ze závislé činnosti dle zákona o daních z příjmu a tedy i příjmem započitatelným do

vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení; (b) z hlediska novely a příslušných novelizovaných zákonů není rozhodné, za jaké období a kdy byla odměna členům kolektivních orgánů vyplacena; rozhodná je pouze skutečnost, že odměna je příjmem ze závislé činnosti, který je započitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení; (c) účastníkem systému nemocenského pojištění (a sociálního zabezpečení) se stali a povinnosti hradit příslušné pojistné do těchto systému podléhají pouze ti členové, kteří činnost v kolektivních orgánech vykonávali i po 1. lednu 2012. Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že tantiémy za činnost v roce 2011 vyplacené v roce 2012 členům kolektivních orgánů, kteří ukončili svou činnost v orgánech před 1. lednem 2012, nepodléhají odvodům pojistného na sociální zabezpečení. Zatímco tantiémy za činnost v roce 2011 vyplacené v roce 2012 členům kolektivních orgánů, kteří jsou členy kolektivních orgánů i v roce 2012 a kteří jsou tak účastníky systému nemocenského pojištění, odvodům pojistného na sociální zabezpečení podléhají. Rozlišování mezi členy kolektivních orgánů uvedené výše je založeno na objektivní skutečnosti splnění či nesplnění zákonných podmínek, jež byly novelou stanoveny do budoucna (nikoliv retroaktivně), a proto podle našeho názoru nezakládá nerovný přístup. Navíc časové rozlišení vzniku určitých povinností je běžným jevem a samo o sobě nemůže být považováno za skutečnost, která zakládá nerovný přístup k různým skupinám osob. V opačném případě by za „diskriminující“ musela být považována


PRACOVNĚ-PRÁVNÍ OKÉNKO nejen většina (zejména) novel daňových zákonů, kterými dochází ke změně sazeb či způsobu výpočtu daně od určitého data, ale i např. poslední novela zákoníku práce, která zavedla odstupňování výše odstupného podle počtu odpracovaných let. Nerovný přístup by tak musel být dovozen např.

LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012 v případě skončení pracovního poměru (pro nadbytečnost) dvou zaměstnanců, kteří shodně odpracovali u zaměstnavatele celý rok 2011, kdy ten, jehož pracovní poměr by skončil k 31.12.2011, by měl nárok na tříměsíční odstupné, zatímco ten, jehož pracovní poměr by skončil o den

později, tj. k 1.1.2012, by měl nárok pouze na dvouměsíční odstupné. Jiným příkladem je také zavedení solárních odvodů v nedávné minulosti, které posuzoval i Ústavní soud a příslušnou úpravu neshledal protiústavní. Tomáš Jelínek


ZE SLOVENSKA


Aké novinky prináša slovenská legislatíva v druhom polroku 2012? Sťaženie založenia spoločnosti s ručením obmedzeným, boj proti daňovým únikom, koniec neprimeraným exekúciám,... Vyššej uvedené, ale aj množstvo iných zmien prináša druhý polrok roku 2012. Najzaujímavejšie zmeny, ktoré ovplyvnia podnikateľský sektor nájdete v tomto krátkom zhrnutí. Novely Obchodného zákonníka Počas letných mesiacov bolo prijatých niekoľko noviel Obchodného zákonníka. S účinnosťou od 1.8.2012 bola prijatá zmena, ktorá môže mať zásadný vplyv na podnikanie v energetike, resp. na flexibilitu tohto podnikania. Novelou Obchodného zákonníka sa rozšírila pôsobnosť valného zhromaždenia spoločností a družstiev. Po novom môže podať spoločnosť alebo družstvo návrh ceny alebo iné návrhy v konaní o cenovej regulácii pred Úradom pre reguláciu sieťových odvetví a Radou pre reguláciu iba po ich schválení valným zhromaždením, resp. najvyšším orgánom/spoločníkmi. Inými návrhmi v konaní o cenovej regulácii sa v zmysle Obchodného zákonníka rozumie: (i) podanie cenového návrhu, (ii) návrh na zmenu cenového rozhodnutia, (iii) doplnenie návrhu z podnetu spoločnosti alebo družstva, ak má toto doplnenie vplyv na zmenu ceny a (iv) odvolanie v cenovom konaní. Novela zároveň umožňuje prenesenie tejto právomoci z valného zhromaždenia, resp. najvyššieho orgánu na štatutárny orgán spoločnosti alebo družstva. Na takéto prenesenie právomoci sa vyžaduje súhlas

dvojtretinovej väčšiny hlasov všetkých členov najvyššieho orgánu spoločnosti alebo družstva. Prenesenie tejto právomoci z valného zhromaždenia na štatutárov môže byť veľmi prospešné, nakoľko to pomôže zefektívniť podávanie návrhov v cenovom konaní. Výrazné zmeny prináša aj druhá novela účinná od 1.10.2012, ktorá je súčasťou balíka zmien chrániacich štát pred daňovými únikmi. Významná zmena sa týka zakladania spoločností s ručením obmedzenými. Doteraz mohli tieto spoločnosti zakladať osoby bez ohľadu na to, či mali daňový nedoplatok alebo nie. Po novom nebude môcť založiť s.r.o. osoba s daňovým nedoplatkom prevyšujúcim v úhrne sumu 170,- EUR. To, že nedoplatok naozaj nemáte, budete musieť obchodnému registru preukázať súhlasom správcu dane, ktorým je daňový alebo colný úrad. Lehota na vydanie súhlasu je tri pracovné dni, pričom sa neplatí za jeho vydanie žiadny správny poplatok. Ako to bude s preukázaním daňových nedoplatkov u zahraničnej právnickej osoby? Novela iba konštatuje, že ak nemáte povinnosť predložiť súhlas správcu dane, tak o tom k návrhu na zápis s.r.o. do obchodného registra prikladáte písomné čestné vyhlásenie zakladateľa spoločnosti s úradne osvedčeným podpisom. Otázkou však je, kedy stačí predložiť len čestné prehlásenie a kedy súhlas. S týmto problémom si v prípade zakladajúcich sa s.r.o lámu hlavy úradníci správnych orgánov ale aj registrového súdu. Ďalšia prijatá zmena obmedzuje prevod a rozdelenie väčšinového obchodného podielu v s.r.o.. Väčšinovým obchodným podielom sa rozumie (i) obchodný podiel, ktorý vzhľadom na pomer hodnoty vkladu spoločníka k výške základného imania spoločnosti priznáva spoločníkovi aspoň polovicu všetkých hlasov alebo (ii) obchodný

podiel, s ktorým spája spoločenská zmluva aspoň polovicu všetkých hlasov. Rovnako ako pri zápise s.r.o. do obchodného registra, tak aj pri návrhu na zápis zmeny majiteľa obchodného podielu do obchodného registra sa prikladá súhlas správcu dane s takýmto prevodom. Súhlas musí byť vydaný tak pre prevádzajúceho ako aj nadobúdateľa väčšinového obchodného podielu. Takýto súhlas však nie je potrebný v prípade, ak (i) k prevodu alebo rozdeleniu obchodného podielu dôjde v rámci procesu zrušenia spoločnosti bez likvidácie, (ii) spoločnosť nadobudne alebo prevedie vlastný väčšinový obchodný podiel, alebo (iii) prevádzajúcim alebo nadobúdateľom obchodného podielu je zahraničná osoba. V prípade, že predmetom predaja alebo rozdelenia obchodného podielu nie je väčšinový obchodný podiel, spoločnosť dokladá k návrhu na zápis zmien do obchodného registra písomné čestné vyhlásenie s úradne osvedčeným podpisom prevádzajúceho spoločníka a nadobúdateľa o tom, že tieto osoby nemajú povinnosť predložiť súhlas správcu dane s prevodom obchodného podielu. Zmena sa týka aj účinkoch prevodu väčšinového obchodného podielu, ktoré podľa novely nastávajú až zápisom do obchodného registra (do teraz bola regulácia jednotná a prevod akéhokoľvek obchodného podielu nadobudol účinnosť už dňom podpísania zmluvy o prevode obchodného podielu zmluvnými stranami). Domnievame sa, že uvedené zmeny nie sú šťastným riešením a prinesú zväčšenie byrokratickej a administratívnej záťaže pre podnikateľov, nerovnosť medzi domácimi a zahraničnými subjektmi, zmätok v účinnosti prevodov jednotlivých obchodných podielov a


ZE SLOVENSKA predĺženie procesu prevodu, resp. rozdelenia väčšinového obchodného podielu.

Novela zákona o dani z pridanej hodnoty 1.10.2012 vstupuje do platnosti celý rad opatrení, ktorých cieľom je eliminácia daňových únikov. Rozširujú sa možnosti zrušenia registrácie platiteľa dane daňovým úradom. Daňový úrad môže po novom zrušiť registráciu, ak platiteľ dane (i) nevykonáva alebo prestal vykonávať podnikanie (akúkoľvek ekonomickú činnosť) alebo ak opakovane (ii) v kalendárnom roku nesplní povinnosť podať daňové priznanie, (iii) v kalendárnom roku nesplní vlastnú daňovú povinnosť, (iv) nie je zastihnuteľný na adrese sídla, miesta podnikania a ani na adrese prevádzkarne alebo (iv) porušuje povinnosti pri daňovej kontrole. Aby porušenie povinnosti bolo kvalifikované ako opakované bude postačovať, aby v kalendárnom roku nastalo aspoň dvakrát. To, že platiteľ dane si opakovane nesplní svoje povinnosti automaticky neznamená zrušenie registrácie. Rozhodnutie o zrušení registrácie bude závisieť od správcu dane, ktorý bude prihliadať na celkovú platobnú disciplínu, komunikáciu a zastihnuteľnosť platiteľa dane príslušným správcom dane, prípadne výšku obratu z podnikania. Daňový úrad o zrušení registrácie pre daň vydá rozhodnutie, v ktorom určí deň, uplynutím ktorého právnická osoba alebo fyzická osoba prestáva byť platiteľom. Proti tomuto rozhodnutiu nie je možné podať odvolanie. Uplynutím dňa, kedy právnická osoba alebo fyzická osoba prestáva byť platiteľom končí prebiehajúce zdaňovacie obdobie a zaniká platnosť osvedčenia o registrácii pre daň a platnosť identifikačného čísla pre daň. Právnická osoba alebo fyzická osoba je povinná do desiatich dní odo dňa, kedy prestala byť platiteľom, odovzdať daňovému úradu osvedčenie o registrácii. Ak sa budete chcieť/musieť opätovne zaregistrovať ako platiteľ dane, počítajte s novinkou v daňovom sektore – zábezpekou na daň. Zábezpeka na daň je nový inštitút pri

LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012 registrácii za platiteľa dane, ktorý sa má uplatňovať na tých žiadateľov, ktorí sú rizikovými subjektmi. Za rizikový subjekt sa považuje každá zdaniteľná osoba, ktorá si podala žiadosť o registráciu a (i) je fyzickou osobou, ktorá je, prípadne bola spoločníkom alebo konateľom právnickej osoby, (ii) ktorýkoľvek konateľ alebo spoločník (fyzická osoba) zdaniteľnej osoby, (iii) konateľ alebo spoločník zdaniteľnej osoby (fyzická alebo právnická osoba), ktorá je alebo bola konateľom, prípadne spoločníkom inej právnickej osoby. Povinnosť zložiť zábezpeku na daň sa vzťahuje na uvedené osoby, ak majú nedoplatky na daniach vo výške viac ako 1.000,- EUR alebo im bola zrušená registrácia platiteľa dane z dôvodov uvedených vyššie. Za rizikový subjekt sa taktiež považuje osoba, ktorá v čase podania žiadosti o registráciu na daň neuskutočňuje dodanie tovarov alebo služieb, ale vykonáva len prípravnú činnosť na podnikanie. Zábezpeka na daň môže byť určená vo výške od 1.000,- EUR až do 500.000,- EUR a bude ju možné zložiť na účet daňového úradu alebo bankovou zárukou bez výhrad. Pri určení výšky zábezpeky na daň sa bude prihliadať na riziko vzniku nedoplatku na dani. Zábezpeka sa použije na úhradu nedoplatku na dani, ktorý vznikne po zaregistrovaní zdaniteľnej osoby za platiteľa dane. Ak zábezpeka na daň alebo jej časť nebola použitá na úhradu nedoplatku na dani do 12 mesiacov odo jej dňa zloženia, daňový úrad peňažnú zábezpeku alebo jej časť vráti do 30 dní odo dňa, kedy uplynulo spomenutých 12 mesiacov. Zmeny nastanú aj v ručení príjemcu plnenia za nezaplatenie dane dodávateľom. Zatiaľ čo doteraz príjemca ručil spoločne a nerozdielne za nezaplatenú daň za dodaný tovar alebo službu, po novom ručí sám, ak dodávateľ nezaplatil alebo sa stal neschopným zaplatiť daň a príjemca – platiteľ dane v čase vzniku daňovej povinnosti vedel alebo vedieť mal a mohol, že dodávateľ splatnú daň nezaplatí. Vedomosť sa posudzuje podľa výšky protihodnoty (ekonomicky neopodstatnene vysoká alebo nízka), pokračovania v obchodnom styku s dodávateľom, ak u neho nastali nové dôvody zrušenia registrácie platiteľa

dane a jej zrušenie bolo zverejnené Finančným riaditeľstvom alebo osobného prepojenia medzi príjemcom a dodávateľom. Ručiteľ tak bude povinný do 8 dní od doručenia rozhodnutia povinný uhradiť nezaplatenú daň alebo podať voči nemu odvolanie, ktoré však nemá odkladný účinok. Ak dôjde k uhradeniu dane dodávateľom potom, čo príjemca plnenia daň uhradil, daňový úrad mu ju bezodkladne vráti. Účelom je eliminovať obchody, ktorých cieľom je dosiahnutie vyplatenia neoprávneného nadmerného odpočtu, pričom často krát ide o obchodovanie so službami, pri ktorých sa skutočnosť, či ide o fiktívny obchod s cieľom získať daňovú výhodu zneužitím práva ťažko preukazuje. Novela sa nevyhla ani úprave dĺžky zdaňovacieho obdobia. Všeobecné zdaňovacie obdobie je rovnaké, a to jeden kalendárny mesiac. Avšak štvrťročné zdaňovacie obdobie si po novom môžu zvoliť len platitelia dane, ktorí sú registrovaní dlhšie ako 12 kalendárnych mesiacov, a ak spĺňajú podmienku, ktorou je neprekročenie obratu 100.000,- EUR za 12 predchádzajúcich po sebe nasledujúcich kalendárnych mesiacov. Túto zmenu sú povinní oznámiť daňovému úradu do 25 dní od skončenia kalendárneho mesiaca, v ktorom splnili podmienky na zmenu zdaňovacieho obdobia. V prípade, že platiteľ dane v prebiehajúcom kalendárnom štvrťroku prekročí uvedený obrat, od nasledujúceho mesiaca musí automaticky uplatňovať mesačné zdaňovacie obdobie. Cieľom tejto zmeny je získanie informácií o plnení povinností nového platiteľa dane a zároveň mu bude môcť správca dane venovať zvýšenú pozornosť.

Novela Trestného zákona Spolu s novelou zákona o dani z pridanej hodnoty súvisí aj novela Trestného zákona, ktorá prináša nové daňové trestné činy. Medzi tieto nové trestné činy patrí (i) daňový podvod a (ii) marenie výkonu správy daní. Pod trestným činom daňový podvod sa rozumie neoprávnené uplatnenie nároku na vrátenie DPH alebo


ZE SLOVENSKA spotrebnej dane s úmyslom sebe alebo inému zadovážiť prospech. Marením výkonu správy daní predstavuje postihovanie opakovaného protiprávneho konania spočívajúceho v porušovaní noriem daňového práva, a to predložením príslušným orgánom nepravdivé, hrubo skresľujúce údaje potrebných na správne určenie dane, prípadne ich zatajenie, manipuláciu s dokladmi potrebnými na správne určenie dane, nesplnenie si oznamovacej povinnosti alebo nesplnenie povinnosti vyplývajúcej z daňovej kontroly. Táto novela rieši aj otázku sankcií za tieto trestné činy. Ak súd rozhodne o uložení trestu zákazu činnosti z dôvodu spáchania daňových trestných činov, bude povinný uložiť tento trest na päť až desať rokov.

Novela Exekučného poriadku Pravdepodobne nikto nečakal, čo dokáže spustiť pohľadávka v hodnote 200,- EUR voči štátu. Od rozhodnutia Ústavného súdu SR o tom, že ochrana štátneho majetku vo vzťahu k exekúciám je koncipovaná tak široko, že je až protiústavná, po novelu, ktorá má zabrániť exekúcii napríklad Bratislavského hradu ubehla veľmi krátka doba. Novela Exekučného poriadku nielenže špecifikuje exekučnú imunitu štátu, ale prináša aj nezanedbateľnú výhodu pre všetkých povinných v exekučnom konaní. Doteraz platilo, že ak exekúcia bola z akéhokoľvek dôvodu neprípustná (napr. exekútor zablokoval majetok niekoľkokrát prevyšujúci hodnotu pohľadávky, atď.), povinný mal možnosť podať námietky, o ktorých sa rozhodlo od stola, teda bez pojednávania. Po novom sa o návrhu

LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012 na zastavenie exekúcie z dôvodu jej neprimeranosti vždy bude rozhodovať na pojednávaní. Touto zmenou sa zvyšuje ochrana povinných, ktorí sa tak majú právo postaviť zoči – voči oprávnenému a svoje argumenty prezentovať priamo pred súdom.

Novela zákona spotrebiteľa

na

ochranu

Spotrebiteľ môže o niečo pokojnejšie spávať, naopak, väčší pozor si musí dávať predávajúci. Od novembra 2012 je účinná novela zákona na ochranu spotrebiteľa, pričom súčasne sa aplikácia nových ustanovení novely rozširuje aj na zákon o službách na vnútornom trhu a na zákon o ochrane spotrebiteľa pri poskytovaní niektorých služieb cestovného ruchu. Novela prináša doplnenie kolektívnych práv spotrebiteľa a zefektívnenie činnosti orgánov dozoru (napr. Slovenská obchodná inšpekcia). Kolektívne právo predstavuje právo každého spotrebiteľa združovať sa s inými spotrebiteľmi v združeniach a ich prostredníctvom chrániť a presadzovať záujmy spotrebiteľov. Posilnenie práv pre združenia spotrebiteľov spočíva v tom, že môžu podať návrh na vydanie predbežného opatrenia. Právo združenia podať návrh však nevzniká hneď po odhalení činnosti, ktorou sa poškodzujú kolektívne záujmy spotrebiteľa (také záujmy, ktoré nezasahujú záujmy len pár spotrebiteľov, ale ich porušovanie je spôsobilé poškodiť širšiu, bližšie neurčenú skupinu spotrebiteľov). Združenie musí najprv písomne vyzvať porušiteľa práv. Vo výzve popíše (i) konanie, ktorým podľa združenia dochádza k poškodzovaniu kolektívnych záujmov spotrebiteľov, (ii)

rozhodujúce skutočnosti odôvodňujúce vydanie predbežného opatrenia, (iii) odôvodnenie, v čom spočíva naliehavosť prípadného návrhu na vydanie predbežného opatrenia a potreba okamžitého upustenia od konania porušiteľa. Ak porušiteľ do dvoch týždňov od prijatia výzvy neukončí činnosť špecifikovanú vo výzve, združenie môže podať orgánu dozoru návrh na vydanie predbežného opatrenia. Doteraz platilo, že orgán dozoru vydá predbežné opatrenie len vtedy, ak sa ním zakáže uvádzanie nie bezpečného výrobku na trh alebo sa zastaví nekalá obchodná praktika. Po novom môže orgán dozoru vydať predbežné opatrenie voči každej osobe, ktorá je súčasťou distribučného reťazca a svojou činnosťou poškodzuje kolektívne záujmy spotrebiteľa, a to aj bez dôkazu o škode a bez ohľadu na zavinenie. Urobí tak na základe vlastnej činnosti alebo návrhu združenia uvedeného vyššie. Opatrením nariadi upustenie od činnosti poškodzujúce kolektívne práva spotrebiteľov a zároveň začne voči porušiteľovi správne konanie vo veci porušenia zákona o ochrane spotrebiteľa alebo iného osobitného predpisu. Porušiteľove možnosti na obranu proti vydaniu predbežného opatrenia zostávajú nezmenené – podanie písomných námietok do troch dní bez ich odkladného účinku. Vydané predbežné opatrenie zanikne (i) uplynutím času, na ktoré bolo vydané, (ii) nadobudnutím právoplatnosti rozhodnutia vydaného v správnom konaní, ktoré bolo začaté v súvislosti s vydaním predbežného opatrenia alebo (iii) jeho zrušením, ak už nie sú dôvody na jeho vydanie. Lucia Regecová, Danica Valentová


ZE SLOVENSKA


Nový zákon o liekoch, ktorý vstúpil do platnosti minulého roku, už podstúpil prvú významnú zmenu Dňa 1.9.2012 nadobudla účinnosť pomerne rozsiahla novela zákona č. 362/2011 o liekoch. Účelom tejto novely bola implementácia smernice Európskeho parlamentu a Rady č. 2010/84/EÚ, ktorou sa mení a dopĺňa smernica 2001/83/ES, do nášho právneho systému. Táto novela priniesla najmä zmenu v registrácii humánnych liekoch (ďalej len ,,HL“), sprísnenie požiadaviek pre všetky subjekty zaobchádzajúce s HL a zvýšenie dohľadu nad HL.

s dôvodmi takéhoto zamietnutia.

Zmeny v registrácii HL

Opis systému dohľadu nad HL a systém riadenia rizík, ktorý musel byť súčasťou žiadosti o registráciu HL, bol novelou nahradený plánom riadenia rizík (t.j. podrobným opisom systému riadenia rizík), ktorého súčasťou musí byť aj jeho zhrnutie. Súčasťou žiadosti o registrácii HL sa stáva aj súhrnný opis systému dohľadu žiadateľa nad bezpečnosťou HL. Ten pozostáva z (i) dokladu, ktorým žiadateľ preukazuje, že využíva služby osoby zodpovednej za dohľad nad bezpečnosťou HL, (ii) kontaktných údajov osoby zodpovednej za dohľad nad bezpečnosťou HL spolu so zoznamom členských štátov EU, v ktorých má pobyt a v ktorých tento dohľad vykonáva, (iii) žiadateľom podpísaného vyhlásenia o tom, že disponuje prostriedkami potrebnými na plnenie úloh a povinností súvisiacich s dohľadom nad bezpečnosťou HL a (iv) uvedenia miesta, kde sa nachádza hlavná zložka systému dohľadu nad bezpečnosťou HL.

Novelou zákona o liekoch došlo k rozšíreniu a spresneniu povinností žiadateľa o registráciu HL na Slovensku. V prípade, ak je HL už zaregistrovaný v iných štátoch EU alebo tretích krajinách, žiadateľ o jeho registráciu na Slovenku musí k žiadosti pripojiť, okrem už známych náležitostí, aj úradne osvedčené kópie dokladov o registrácii daného HL v ostatných krajinách. Ak konanie o registráciu HL bolo v iných štátoch už začaté, ale ešte nie ukončené, žiadateľ je povinný pripojiť k takejto žiadosti aj zoznam štátov, kde takéto registračné konanie prebieha. V prípade, ak registrácia HL bola v akomkoľvek štáte zamietnutá a bolo o tom vydané rozhodnutie, žiadateľ je povinný pripojiť k žiadosti aj kópiu rozhodnutia o zamietnutí spolu

Štátny ústav pre kontrolu liečiv (ďalej len ,,ŠÚKL“) mohol a aj po novom môže vydať rozhodnutie o registrácii HL s podmienkou. Avšak rozšíril sa okruh podmienok, ktoré môže v takomto svojom rozhodnutí uplatniť. Novela umožňuje zaregistrovať HL pri uplatnení týchto podmienok: (i) prijatie opatrenia na zabezpečenie bezpečného používania HL, ktoré sa zahrnie do systému riadenia rizík, (ii) vypracovanie štúdie o bezpečnosti HL po jeho registrácii, (iii) zavedenie, v určenej lehote, primeraného systému dohľadu nad bezpečnosťou HL, (iv) vypracovanie štúdie o účinnosti HL po jeho registrácii, ak existujú obavy súvisiace s niektorými aspektmi účinnosti HL a ktoré možno vyriešiť len po uvedení na trh, (v) predkladanie

Európskej liekovej agentúre (ďalej len ,, ELA“) v lehotách určených rozhodnutím o registrácii HL periodicky aktualizovanej správy o bezpečnosti HL alebo (vi) preukázanie, v lehotách určených ŠÚKL-om, bezpečnosti HL a oznamovanie všetkých jeho závažných nežiaducich účinkov. ŠÚKL môže vydať rozhodnutie o registrácii HL s podmienkou aj v prípade, ak žiadateľ preukáže, že nie je schopný poskytnúť úplné informácie o bezpečnosti HL. V takomto prípade je žiadateľ povinný predložiť ŠUKL-u rovnaké informácie ako predkladal doteraz, keď nemohol poskytnúť informácie o účinnosti a neškodnosti HL, t.j. je povinný ŠUKL-u predložiť informácie o tom, že (i) predpokladané indikácie HL sa vyskytujú zriedkavo, (ii) súčasný stav vedeckého poznania neumožňuje poskytnúť úplné informácie alebo (iii) všeobecne platné zásady lekárskej deontológie zakazujú také údaje zhromažďovať. V prospech žiadateľa registrácie HL sa predlžuje lehota na podanie žiadosti o predĺženie registrácie HL, a to zo šiestich mesiacov na deväť mesiacov. Pribudne mu však povinnosť priložiť k žiadosti o predĺženie registrácie HL hodnotenie údajov o podozreniach na nežiaduce účinky. Platnosť registrácie HL zostáva naďalej päť rokov. Doterajšia úprava predĺženia platnosti registrácie HL o päť rokov alebo bez časového obmedzenia sa mení tak, že ŠÚKL môže rozhodnúť o ďalšom dodatočnom predĺžení platnosti registrácie HL na päť rokov alebo o predĺžení bez časového obmedzenia. Rozhodnutie bude závisieť od bezpečnosti HL a množstva pacientov, ktorí ho využívajú.


ZE SLOVENSKA


Nové povinnosti pre držiteľa registrácie HL ŠÚKL má podľa novely zákona o liekoch právo uložiť držiteľovi registrácie HL po jeho registrácii povinnosť (i) vypracovať štúdiu o bezpečnosti HL v prípade, ak sa zistia nové riziká registrovaného HL alebo (ii) vypracovať štúdiu o účinnosti HL v prípade, ak na základe nových poznatkov o ochorení alebo nových terapeutických postupov je potrebné predchádzajúce hodnotenia prepracovať. Proti tomuto rozhodnutiu ŠUKL-u je držiteľ registrácie HL oprávnený podať odvolanie, a to do 30 dní od doručenia takéhoto rozhodnutia. Držiteľ registrácie HL má taktiež novú povinnosť, a to povinnosť zabezpečiť vlastný systému dohľadu nad bezpečnosťou HL, prostredníctvom ktorého bude posudzovať všetky zhromaždené informácie, zvažovať možnosti minimalizácie rizík a prevencie. Držiteľovi HL pribudli voči ŠUKL-u aj nové oznamovacie povinnosti, konkrétne povinnosť oznámiť akékoľvek nové riziká, ich zmenu alebo zmenu vyváženosti rizík a prínosu ako aj každú informáciu, ktorá by mohla mať vplyv na hodnotenie prínosu a rizika HL. Táto informácia má obsahovať pozitívne aj negatívne výsledky klinického skúšania alebo iných štúdií pre všetky indikácie a každú cieľovú skupinu pacientov a údaje o spôsobe používania HL, ak sa používa iným spôsobom ako je uvedené v rozhodnutí o jeho registrácii. Ďalšími povinnosťami registrácie HL sú: ●

držiteľa

určiť osobu zodpovednú za registráciu

●

● ●

●

●

●

HL a za dohľad nad bezpečnosťou humánnych liekov, mať nepretržite k dispozícii kvalifikovanú osobu zodpovednú za zriadenie a správu systému dohľadu nad bezpečnosťou HL, poskytovať ŠÚKL-u vzorky HL, na požiadanie ŠÚKL-u bezodkladne predložiť údaje preukazujúce, že vyváženosť rizika a prínosu HL zostala priaznivá, posudzovať každé oznámenie o podozrení na nežiaduce účinky HL, určiť postupy na získanie presných a overiteľných údajov na vedecké posúdenie oznámení o nežiaducich účinkoch HL a zhromažďovať ich a zasielať ich do databázy Eudravigilance a zriadiť vlastný systém na zhromažďovanie údajov o podozreniach na nežiaduce účinky, elektronicky predkladať ŠÚKL-u periodicky aktualizovanú správu o bezpečnosti HL, ktorá obsahuje údaje o prínose a rizikách a ich vedecké posúdenie, výsledky štúdií, údaje o počte predaných balení HL, lekárskych predpisov a odhadovaný počet užívateľov. Lehoty na jej predkladanie určí ŠÚKL v rozhodnutí o registrácii HL. Na základe tejto správy môže ŠÚKL zmeniť, pozastaviť alebo zrušiť registráciu HL.

Zlepšenie prístupu k informáciám Od septembra je možné nájsť na stránke ŠÚKL-u (www.sukl.sk) všetky rozhodnutia o registrácii HL spolu s informáciami pre užívateľov HL a charakteristikou určitého lieku ako aj hodnotiace správy a stanoviská o výsledkoch farmaceutického skúšania,

toxikologicko-farmakologického skúšania a klinického skúšania HL, systému riadenia rizík a systému dohľadu nad bezpečnosťou HL pre príslušný HL. Obdobné informácie budú prístupné aj cez nový vnútroštátny internetový portál o HL, ktorý spustí ŠÚKL a bude prepojený na európsky internetový portál zriadený ELA.

Zmena neintervenčnej klinickej liečby Novela zákona o liekoch spresňuje dobu, po uplynutí ktorej zdravotná poisťovňa neudelí súhlas na neintervenčnú klinickú štúdiu HL. Zdravotná poisťovňa neudelí takýto súhlas v prípade, ak od registrácie HL v Slovenskej republike alebo schválenia jeho novej indikácie uplynuli viac ako dva roky. To však neplatí v prípade, ak pri registrácii HL ŠÚKL alebo ELA určili dlhšiu dobu povinného sledovania používania HL. Podotýkame, že každej novovzniknutej povinnosti zodpovedá nový správny delikt. Nedodržanie dohľadu nad bezpečnosťou HL môže mať za následok zmenu, pozastavenie alebo dokonca zrušenie registrácie HL. Touto novelou sa však legislatívna činnosť Ministerstvo zdravotníctva SR nekončí. V štádiu medzirezortného pripomienkovania je ďalšia novela zákona o liekoch, ktorá prinesie ochranu pred falšovanými liekmi, návrh na zrušenie vernostného systému v lekárňach a výrazné obmedzenie benefitov pre zdravotných pracovníkov a lekárnikov zo strany výrobcov, či distribútorov liekov. Lucia Regecová, Dania Valentová


AKCE


Pracovné právo v roku 2013 - konferencia Bratislava Od januára 2013 čakajú slovenské pracovné právo veľké zmeny. Rozsiahlou novelou prechádzajú nielen Zákonník práce ale aj mnohé daňové predpisy. Všetky tieto zmeny významným spôsobom zasiahnu do života každého podnikateľa ako aj zamestnanca. Od nového roku sa významne zmenia pravidlá spolupráce so živnostníkmi. Rozdielna bude úprava dohôd o vykonávaní prác mimo pracovného pomeru alebo výpočet výšky odstupného. Prinesú legislatívne zmeny požadovanú flexibilitu pracovnoprávnych vzťahov alebo pribudnú nové zväzujúce pravidlá alebo zákazy?

V priebehu konferencie Vás zoznámime s kľúčovými zmenami právnych predpisov upravujúcich vzťahy medzi zamestnávateľom a jeho zamestnancami a s tým súvisiacimi finančnými dopadmi. V interaktívnej časti konferencie budete mať možnosť prediskutovať s odborníkmi praktické prípady prierezových vybraných tém zameraných nielen na aktuálne zmeny. Priestor bude poskytnutý taktiež individuálnym konzultáciám.

Prijmite pozvanie na na interaktívnu konferenciu určenú top managementu, členom správnych orgánov či personalistom

●

PRACOVNÉ PRÁVO V ROCE 2013 právne a daňové aspekty novely Zákonníka práce a súvisiacich právnych predpisov 6. decembra 2012 od 13:00 hod Falkensteiner Hotel Bratislava, Pilárikova 5

Program konferencie: 12:30 – 13:00 Registrácia účastníkov 13:00 – 14:30 Novinky v pracovnom práve – právny a daňový pohľad – I. časť 14:30 – 15:00 Diskusia, Coffee Break I. 15:00 – 16:45 Novinky v pracovnom práve – právny a daňový pohľad – II. časť 16:45 – 17:00 Coffee Break II. 17:00 – 18:20 Pracovné skupiny: ●

Prednášajúci Mgr. Marie Janšová JUDr. Lucia Regecová Mgr. Ing. Tomáš Jelínek advokátska kancelária Glatzová & Co. Ing. Zuzana Pešková Barbara Vojtová Ing. Veronika Rakovická MAZARS Hlavné témy konferencie ●

●

● ● ●

● ●

● ●

Závislá práca po novom. Obmedzí nová definícia závislej práce možnosť „pracovať na živnosť“? Monitorovanie súkromia zamestnanca počas pracovnej doby v novele Zákonníka práce Skúšobná doba a jej modifikácia Pracovný pomer na dobu určitú Konkurenčná doložka Zmeny čakajúce na osoby pracujúce na základe dohody Zmeny v odvodoch od 1. 1. 2013 Novela Zákonníka práce vo vzťahu k odborom Ukončenie pracovného pomeru Novinky v pracovnom práve na praktických príkladoch, diskusie modelových situácií

●

●

1. Švarcsystém - možnosti spolupráce zamestnávateľov a živnostníkov od 1. 1. 2013 2. Ukončenie pracovného pomeru / konkurenčná doložka 3. Práca na dohodu

18:20 – 18:45 Individuálna konzultácia 18:30 Welcome drink 19:00 Večera, program Cena: 228 EUR (vrátane DPH) Cena zahŕňa: prednášky, interaktívny workshop, občerstvenie, večeru, program a individuálnu hodinovú konzultáciu so zástupcami obidvoch poradenských spoločností s platnosťou 6 mesiacov od uskutočnenia konferencie. Podrobné informácie nájdete na: www.glatzova.com/konferencia Za účelom prihlásenia sa, prosíme, vyplňte registračný formulár. Registrácia je platná po zaplatení registračného poplatku, o čom budete obratom informovaní. V prípade akýchkoľvek otázok nás neváhajte kontaktovať: tel.: +420 224 401 497 – Hana Pánková; e-mail: [email protected]


Právo na vysvětlení na valné hromadě. Nová rizika společníků a akcionářů po rekodifikaci

Recommend Documents