„Právnímu řádu musí předcházet řád mravní.“ Václav Havel, 16. listopadu 2009
3. prosince 2009 SZÚ Praha Marek Vácha 3. lékařská fakulta UK
Přírodní vědy v rámci výuky zdravotnických oborů se obvykle pohybujeme v rámci přírodních věd, kde se zabýváme jasně stanovenými fakty: à hladina glukosy v krvi je nastavena na 90mg/100ml insulin snižuje hladinu glukosy v krvi, glukagon zvyšuje à fysiologický roztok je 9 g NaCl v 1 l vody à mezi kosti ruky patří humerus, radius, ulna à oxytocin a ADH jsou tvořeny v neurohypofýze à 131 buněk C. elegans podléhá při normálním vývoji
apoptóze à BMI je podíl hmotnosti lomeno druhá mocnina tělesné výšky à eukaryotické ribosomy mají podjednotky 60S a 40S
Etika Máme pacientovi sdělovat pravdu o jeho diagnóze, kterou
považujeme za terminální? Kdy, pokud vůbec, je přijatelné přijmout od pacienta dárek? měla by se legalizovat eutanázie? Je přijatelné lhát pacientovi, když je to pro jeho vlastní dobro? byla výstava „Bodies“ eticky neutrální, eticky dobrá nebo eticky zavrženíhodná? Co mám dělat, pokud můj kolega v práci je evidentně pod vlivem alkoholu nebo návykových látek? A co když je má práce legislativně přijatelná, ale jeví se mi jako velmi neetická? co všechno by pacient měl vědět, aby mohl podepsat opravdu informovaný „informovaný souhlas“
...na všechny tyto otázky intuitivně máme nějaký názor... ale obstojí tento názor při bližším zkoumání a jsem s to jej rozumně vyargumentovat?
Věda a filosofie Věda: princip ověřitelnosti à vědecký poznatek: objevení něčeho, co zde
bylo již odedávna à předmětem jsou objektivní fakta, o jejichž existenci se lze empiricky přesvědčit à vědecký poznatek nezávisí na konkrétní době, okolnostech objevu, osobnosti badatele etc. à „je vědecky dokázáno“ = nutná a bezpodmínečná pravdivost dokázaného tvrzení
Věda a filosofie Filosofie à cosi relativního, zpochybnitelného à „každý má svou vlastní filosofii“ à je jen jedna věda, ale mnoho filosofií à filosofie je spjata s osobou filosofa a
historickými okolnostmi vzniku
à …je tomu ale opravdu tak?
Vztah mezi přírodními vědami a filosofií přírodní vědy zkoumají co je etika zkoumá co by mělo být Hume: „is“ neznamená „ought“ à je logicky nemožné odvozovat normativní,
imperativní závěry od výpovědí deskriptivních, indikativních. à z toho co je, nelze činit závěry o tom, co má být à z deklarativních vět nelze odvozovat věty preskriptivní à přírodní vědy nám tedy nepomohou při hledání správného jednání
Postavení empirických věd Reálné vědy jsou: à empirické à tematicky redukované à metodicky abstraktní
metodologický materialismus: empirické vědy zajímá to, co je měřitelné povahy (hmota, prostor, čas) ontologický materialismus: nic jiného než hmota a energie neexistuje
Postavení přírodních věd
O všech vědách, uměních, zručnostech a řemeslech platí,
že – chceme-li si je osvojit – je zapotřebí mnohostranného a usilovného učení a cviku. Když však přijde řeč na filosofii, zavládne zvláštní předsudek: I když každý z nás máme oči a ruce, a i když bychom měli dostatek materiálu a potřebných nástrojů, neznamená to ještě, že už umíme šít
boty. Ale filosofovat a posuzovat to, o co ve filosofii jde, jakoby uměl každý z nás. Ve svém zdravém selském rozumu k tomu již přece vlastníme tu pravou míru. Jako kdybychom na každé noze nenosili míru svých bot. (Georg Friedrich Hegel, Fenomenologie ducha, Předmluva, odst. 46)
Postup při řešení bioetického problému à Popis problému na molekulární nebo biologické rovině (co
jsou přesně genové terapie, co je přesně eutanázie a jak se provádí, co je to preimplantační diagnostika a kdy a jak se provádí) v lékařské etice je třeba mít hluboké znalosti lékařství, (ale i molekulární biologie, embryologie, sociobiologie, evoluční biologie etc. ) na mnohé etické otázky se již od dob Aristotela hledaly odpovědi a byly opakovaně a do detailu promýšleny – krádež, vražda nevinného, pojem spravedlivé války s jinými otázkami jsme nikdy dříve nebyli konfrontováni a nemůžeme se opřít o „moudrost předků“ – reprodukční klonování, terapeutické klonování, status embrya, neterapeutická genetická vylepšení etc.
Postup při řešení bioetického problému je rysem moderní doby, že některé etické problémy
(týkající se např. genových terapií) vyžadují po eticích tak hluboký ponor do problematiky, že se člověku s klasickým filosofickým vzděláním stává problém vzdálený o tom, „co se bude dělat“ pak rozhodují molekulární biologové, jejichž rozhodování mohou ovlivňovat různé střety zájmů
à Bioetika deskriptivní – popis problematiky podle různých postojů a přístupů (co si myslí různí filosofové, filosofické školy, náboženské systémy) à Bioetika normativní – identifikuje základní hodnoty a snaží se nalézt opodstatnění pro pravidla, která je nutno respektovat
Postup při řešení bioetického problému à Popis problému, jeho pochopení z pozice
lékařství à Bioetika deskriptivní à Bioetika normativní
Postup při řešení bioetického problému seznámení se s biologickou podstatou řešených problémů seznámení se s názory různých názorových škol a proudů na daný problém shrnutí argumentů „pro a proti“ snaha o normativní etiku zajištěnou argumenty… …za vědomí, že jiní inteligentní lidé na věc pohlížejí odlišně
Postup při řešení bioetického problému etická rozvaha má smysl pouze v případě, pokud se shodneme, že existuje správné jednání a špatné jednání, (že tedy existuje pravda a lež), a že nejsou pouze jednotlivé názory se stejnou hodnotou (=nonkognitivismus, etický relativismus)… à Je rozdíl, zda relativizuji svůj absolutní nárok na
držení pravdy, nebo pravdu samotnou
… a že tedy k správnějšímu jednání lze dojít à = na cestu má smysl se vydat pouze tehdy, pokud
se shodneme, že existuje cíl
Postup při řešení bioetického problému etika je součást filosofie, je to disciplína, která je nejméně od dob Aristotela nepřetržitě reflektována a promýšlena nelze dost dobře říci, že „etika je slušnost“ či že „každý intuitivně víme, co je etické jednání“
Smysl seminářů z lékařské etiky pozice vyučujícího na rozdíl od biologické medicíny, vyučující není nutně „ten, který ví, který učí „ty, kteří neví“ à a který bude znalosti kontrolovat v kolokviu
vyučující není „opinion-maker“… …spíš klade otázky, snad má být spíše katalyzátor à nesnaží se přesvědčit posluchače o svých názorech à na rozdíl od vyučujících přírodovědných předmětů není
v „God-like position“
jeho úkolem je na úvod shrnout, co se o problému ví a pak se pokusit moderovat diskusi
Smysl seminářů z lékařské etiky pozice studenta
semináře mají smysl pouze v případě, kdy student vstoupí do diskuse s vědomím, že možná v průběhu semináře modifikuje své názory à a to i v případě, že je již považuje za dříve
promyšlené a nezpochybnitelné v našich životních projektech jsme již přijali určité morální postoje, které měníme jen neradi a s námahou občas jsme o něčem intuitivně „přesvědčeni“ a zpětně se snažíme náš postoj obestavět argumenty
Proč „Etika ve zdravotnictví“ filosofie x přírodní vědy
na rozdíl od přírodních věd je zde „skandál filosofie“ à ve vědě jsme dnes rozhodně dál než
Aristotelés a budujeme pyramidu poznání VIZ ale Thomas Kuhn à jsme ale dnes dál ve filosofii než Aristotelés? à například literatura nikam nesměřuje à filosofie je možná někde mezi literaturou a
science
Etika Ethos = ethos = místo pastvy zvířat nebo označení pro stáj, rovněž způsob chování zvířat (etologie). Přeneseně: místo bydlení a všechny obyčeje v rámci společného bydlení. Způsob jednání, myšlení. Mos = původně = vůle. zejména vůle určená bohy nebo panovníky; tradiční předpisy a zákony a obyčeje (mores). Především ale označuje vůli člověku uloženou předpisy a zákony či bohy. Mrav – nrav = to, co se líbí, co je vhodné
Etika a morálka Ethics is primarily a matter of knowing Morality is a matter of doing à morálka se skládá z norem, příkazů k jednání,
např: neopíjej se, nekuř atd. à tím se etika nezabývá, etika jen analyzuje, co je to svědomí, co je to příkaz, zda existuje jediná etika, atd.
Etika antika a středověk: à jedná se o formaci životního postoje člověka,
celého jeho charakteru
pozdější vývoj je silně redukcionistický à teorie norem lidského jednání à dohodnutá konvence o tom, jak by člověk měl
jednat
Svoboda svoboda reklamy svoboda supermarketu à volba politické strany
svoboda hry à society is like football: I support my team and
hope it will win. But I recognize that the rules of the game take priority over which team I support, because without rules, there is no game, and without the game, there is no team
Hedonismus Co dělat, abych byl prožil zdařilý život? (hedoné = slast, radost)
Lidské jednání je motivováno výlučně touhou získat slast a vyhnout se strasti praxe je tedy motivována libostí a nelibostí smysl praxe tedy záleží v kalkulu slasti a strasti „He who dies with the most toys wins“ (Edge, R.S., Groves, J.R., (2007) Ethics of Health Care. A Guide for Clinical Practice, 3rd ed. Thomson Delmar Learning, NY,USA, p. 7)
Aristippos z Kyreny (435 – 355?)
Utilitarianism „Nature has placed mankind under the governance of two sovereign masters, pain and pleasure.“ (Jeremy Bentham)
(1748 – 1832)
Utilitarianism " . . . actions are right in proportion as they tend to promote happiness, wrong as they tend to produce the reverse of happiness. By happiness is intended pleasure, and the absence of pain; by unhappiness, pain, and the privation of pleasure.„ (John Stuart Mill)
(1806-1873)
Utilitarismus Můžeme chápat jako kombinaci čtyř principů à princip následků à princip užitečnosti à princip hedonismu à sociální princip
Immanuel Kant (1724 – 1804)
Transcendentální diference krom motivace libostí a nelibostí motivace čistého rozumu kategorický imperativ à treat each individual as
an end, not a means.
Immanuel Kant (1724 – 1804)
maxima = krátká věta morálního obsahu, např.: à à à à à
nikdy nelži (doufejme že ne) lži pokud z toho budeš mít prospěch před jízdou autem nikdy nepít alkohol na víkend nosit manželce pravidelně květiny (doufejme že ne) škodit spolupracovníkům, slouží-li to vlastní kariéře
maximy jsou tedy četná relativně všeobecná pravidla jednání, jimiž se běžně řídíme ve svém chování
Immanuel Kant (1724 – 1804)
před každým jednáním je třeba zkoumat, zda si lze představit zemi, ve které by se všichni lidé touto maximou řídili musíme se tedy ptát: à Je tato má maxima jednání možná jako obecný
zákon? à byla by nerozporně konzistentní, kdyby byla obecným zákonem? à mohu rozumně chtít stav, ve kterém by byla obecným zákonem?
Immanuel Kant (1724 – 1804)
pokud to lze bez rozporu, maxima je správná pokud ne, maxima je špatná a nelze podle ní jednat kategorický imperativ: Jednej vždy tak, aby se maximy Tvého jednání mohly stát obecným zákonodárstvím kategorický imperativ je čistý, neboť neslibuje žádnou subjektivní výhodu, nýbrž požaduje pouze rozumovost (na rozdíl od hedonismu!)
What is the difference between a postmodernist and a member of the Mafia?
The Mafia makes you an offer you can´t refuse. A posmodernist makes you an offer you can´t understand.
