PRAHA | BRNO | OSTRAVA | BRATISLAVA
Klienty nejlépe hodnocená právnická firma v České republice (2010, 2013)
Obsah
Úvodem
Kancelář Havel, Holásek & Partners posílila svůj tým o další renomované kolegy
Vážení klienti, obchodní přátelé, 2
Akce a úspěchy
3
Představení praxe v oblasti obchodního práva a práva obchodních společností 4 Rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů
5
Rozšíření trestní odpovědnosti právnických osob zvyšuje význam compliance programů
8
Zákon o kybernetické bezpečnosti
11
Metodický pokyn pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014 - 2020 12 Akademie - aktuální semináře
13
Nejúspěšnější kancelář podle počtu nominací a titulů všech sedmi ročníků soutěže
dovolujeme si Vám nabídnout další vydání Právních novinek. V tomto vydání se zaměřujeme zejména na oblast rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů v obchodních korporacích a s tím související otázkou vyplacení zálohy na výplatu podílu na zisku. Rozdělení prostředků ze zisku nebo z jiných zdrojů obchodní korporace je téměř pro všechny obchodní korporace omezeno tím, že obchodní korporace si takovým rozdělením nesmí přivodit úpadek. Tato podmínka platí i pro vyplacení případné zálohy na výplatu podílu na zisku na základě mezitímní účetní závěrky. Dalším důležitým tématem je projednávaná úprava rozšíření trestní odpovědnosti právnických osob a jeho zásadní dopad na compliance programy. Přijetím novely by došlo k významnému rozšíření počtu trestných činů, za které může nést právnická osoba trestní odpovědnost, i ke snížení možnosti účinné lítosti za některé trestné činy (zvláště tzv. bid rigging – zakázané protisoutěžní dohody v oblasti veřejných zakázek). V novinkách se dále věnujeme problematice zákona o kybernetické bezpečnosti, který vstoupí v platnost 1.1.2015, a Metodickému pokynu pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014 - 2020.
Právnická firma roku v České republice (2011, 2012, 2014)
1. místo v celkovém počtu realizovaných fúzí a akvizic v České republice (2009–2013)
mergermarket
Děkujeme za Vaši přízeň a těšíme se na spolupráci v novém roce Tým kanceláře Havel, Holásek & Partners
Prosinec 2014
Právní novinky Strategické uvažování | Individuální přístup | Špičkový právní tým | Dlouhodobé partnerství
1. místo mezi domácími právnickými firmami (2009–2012)
Právnická firma roku v kategorii Fúze a akvizice v České republice (2013, 2014)
Peter Valert Partner
[email protected]
Kancelář Havel, Holásek & Partners posílila svůj tým o další renomované kolegy Peter Valert
Lukáš Syrový Partner
[email protected]
Americký právník a nový partner kanceláře Peter Valert má za sebou téměř 20 let praxe. Před svým příchodem do Havel, Holásek & Partners působil jako managing partner mezinárodní kanceláře DLA Piper pro ČR a Bulharsko. Je předním odborníkem na anglosaské právo, specializuje se zejména na právo informačních technologií, duševního vlastnictví a má rozsáhlé zkušenosti v oblasti veřejného sektoru. Peter Valert se také zaměřuje na právní poradenství v oblasti obchodního práva, fúzí a akvizic, private equity a mezinárodní arbitráže. V kanceláři Havel, Holásek & Partners bude společně s Jaroslavem Havlem odpovědný zejména za rozvíjení praxe v oblasti mezinárodních právních služeb.
Lukáš Syrový
Tomáš Varoščák Vedoucí advokát
[email protected]
Lukáš Syrový, který působí od roku 2012 v advokátní kanceláři Havel, Holásek & Partners, se stal 25. partnerem. Věnuje se zejména právnímu poradenství v oblasti nemovitostí, stavebního práva a obchodního práva. Z pozice partnera bude v kanceláři spoluodpovědný za rozvoj a vedení realitní skupiny a za skupinu zaměřenou na francouzsky mluvící klientelu. Před nástupem do Havel, Holásek & Partners působil Lukáš Syrový jedenáct let v pražské pobočce prestižní mezinárodní kanceláře Hogan Lovells.
Tomáš Varoščák Nový vedoucí advokát Tomáš Varoščák se v advokacii pohybuje více než deset let. Do Havel, Holásek & Partners přichází z mezinárodní advokátní kanceláře Hogan Lovells, kde působil na pozici senior advokáta. V oblasti fúzí a akvizic se účastnil řady transakcí, a dále poskytoval poradenství při vytváření společných podniků a restrukturalizacích včetně přeměn společností. Nadále se bude specializovat na oblast práva obchodních společností, fúzí a akvizic a právních auditů.
Jan Šturm
Jan Šturm
[email protected]
Senior advokát Jan Šturm přichází do advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners po téměř jedenácti letech působení v mezinárodní kanceláři Weil, Gotshal & Manges, kde poskytoval právní poradenství významným klientům při právně a technicky komplikovaných transakcích, jejichž hodnota přesáhla desítky miliard korun. Specializuje se na soudní, správní a rozhodčí řízení a dále na vyjednávání obchodních smluvních vztahů a obchodní právo.
Senior advokát
Tým naší kanceláře se od června rozšířil také o 8 dalších advokátů se zkušenostmi z významných advokátních kanceláří, jako například Weil, Gotshal & Manges či Dentons a o 22 nových koncipientů.
Naše kancelář
2
Czech top 100 Naše kancelář se stala partnerem projektu Czech top 100, který sestavuje žebříček 100 nejvýznamnějších českých firem. Letošní jubilejní 20. ročník vyhlašování proběhl za účasti řady významných osobností české podnikatelské i politické sféry.
Forbes Sofa Gala Dinner: Nejvlivnejší ženy Česka Naše kancelář byla partnerem galavečera Nejvlivnější ženy Česka, pořádaného časopisem Forbes při příležitosti vyhlášení výsledků tohoto prestižního žebříčku.
Strategické fórum
Galavečer Top 25 žen českého byznysu
Naše kancelář byla partnerem akce Strategické fórum pořádané společností Top Vision - diskuzního setkání významných osobností podnikatelské, vědecké i politické sféry. S tématem „Konkurence jako lék?“ na fóru vystoupil partner kanceláře a odborník na soutěžní právo Robert Neruda.
V rámci Galavečera byly vyhlášeny vítězky žebříčku Top 25 žen českého byznysu, které určila hlavní porota, jejímž členem byl i řídící partner naší kanceláře Jaroslav Havel.
Konference Nástupnictví v rodinných firmách Naše kancelář byla partnerem konference Nástupnictví v rodinných firmách, jejímž pořadatelem byly Hospodářské noviny. V rámci konference, mezi jejíž témata patřil mezigenerační transfer firem a jeho různé podoby, přednášel také partner kanceláře David Neveselý, odpovědný za služby poskytované privátní klientele.
Akce a úspěchy
Konference Dluhové kapitálové trhy jako efektivní zdroj financování Naše kancelář byla partnerem konference zaměřené na financování prostřednictvím dluhových kapitálových trhů, pořádané Forbes & Erste Corporate Banking Business Leaders Clubem.
Rhodos Cena za Image Naše kancelář se také stala partnerem 16. ročníku soutěže Rhodos – cena za image, organizované občanským sdružením Rhodos – firemní image a společností ppm factum. Žebříček firem s nejpůsobivější image je sestaven na základě reprezentativního průzkumu, do kterého se každý rok zapojuje 300 vrcholových manažerů z vybraných firem v celé České republice.
3
David Neveselý Partner
[email protected]
Jan Koval Partner
[email protected]
Představení praxe v oblasti obchodního práva a práva obchodních společností Poradenství v oblasti obchodního práva a práva obchodních společností je stěžejní a klíčovou součástí našich služeb poskytovaných domácí i zahraniční klientele. Našim klientům asistujeme ve všech záležitostech od volby právní formy společnosti a jejího založení až po komplexní domácí či mezinárodní transakce. Díky našim zkušenostem, rozsahu odbornosti a širokému týmu více než 50 právníků a daňových odborníků, z nichž více než polovinu tvoří advokáti a partneři kanceláře, jsme schopni nabídnout klientům v řadě případů velmi inovativní řešení a současně v rámci právního a daňového strukturování jednoduchých i složitých řešení předem posoudit veškeré jeho právní, daňové a jiné finanční aspekty.
Václav Audes
Specializovaný tým rovněž poskytuje komplexní právní i daňové poradenství privátním klientům při plánování a strukturování správy a dlouhodobé držby jejich osobního i podnikatelského majetku.
[email protected]
Klíčové oblasti specializace:
Partner
FÚZE, AKVIZICE A PRODEJE Poskytování komplexního poradenství v oblasti fúzí, akvizic, prodejů podniků a obchodních společností, a to ve věcech strukturování transakcí, provádění právní due diligence, přípravy a sjednávání transakční dokumentace, přípravy a zajištění tzv. closingu transakcí, jakož i v oblasti post-akvizičního právního poradenství. PRIVATE EQUITY A VENTURE CAPITAL Právníci kanceláře mají v této oblasti rozsáhlé zkušenosti
s poskytováním právního poradenství, a to jak pro české, tak i zahraniční subjekty kupující a prodávající podniky v širokém spektru oborů podnikání. S investory působícími v oblasti private equity a venture capital pravidelně spolupracujeme během všech stádií těchto transakcí. PRÁVNÍ A DAŇOVÉ SLUŽBY PRO OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI Našim klientům rovněž poskytujeme specializované právně-daňové služby. Tým 20 seniorních právníků a daňových odborníků poskytuje poradenství při plánování a strukturování správy a dlouhodobé držby osobního a podnikatelského majetku, optimalizací firem a zefektivnění správy privátních aktiv. Našim klientům rovněž poskytujeme služby v oblasti mezinárodní ochrany investic. PRIVATE CLIENTS SLUŽBY Naše kancelář má k dispozici unikátní specializovaný tým odborníků na místním česko-slovenském trhu, kteří se starají o osobní záležitosti několika desítek fyzických osob z řad nejvýznamnějších českých, slovenských a zahraničních podnikatelů, členů nejvyššího managementu významných obchodních společností, sportovců a také osob působících ve vrcholových veřejných funkcích. Mezi typické služby patří vedle vytváření obchodních příležitostí zejména komplexní poradenství v oblasti právního a daňového plánování zaměřeného na dlouhodobé zachování majetku, kontinuity podnikání a bezproblémového transferu majetku a kapitálu z jedné generace na druhou.
postavení na trhu Komplexní právní služby ve spolupráci s předními odborníky v oblasti daňového práva
Praxe
Poradenství v českém, slovenském, anglickém, německém, francouzském, italském, španělském, portugalském, ruském, polském, maďarském a ukrajinském jazyce 1. místo v počtu realizovaných fúzí a akvizic v České republice (2009–2013)
4
Rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů
“
Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk, pokud by si tím přivodila úpadek.
Všechny obchodní korporace mohou přistoupit k rozdělení prostředků z jejich zisku anebo z jiných zdrojů. Tato možnost je však omezena zněním § 40 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích („Zákon o obchodních korporacích“), který uvádí, že „Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu“. Tato podmínka je jediným omezením, které postihuje právo rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů téměř všech obchodních korporací. Výjimku tvoří akciová společnost. Již z její povahy je odvozeno omezující ustanovení § 350 odst. 1 Zákona o obchodních korporacích, které říká, že „Společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze rozdělit podle zákona nebo stanov mezi akcionáře“. Existence tohoto ustanovení je zakládána na směrnici Evropské rady a Parlamentu 2012/30 EU ze dne 25. října 2012. Toto omezení bylo úmyslně odstraněno z úpravy společnosti s ručením omezeným, jak vyplývá z úmyslu zákonodárce obsaženého v důvodové zprávě k §§ 158 – 174 Zákona o obchodních korporacích, kdy uvádí,
Právní novinky
že v souvislosti s právem na podíl na zisku ve společnosti s ručením omezeným nejsou činěny odkazy na úpravu akciové společnosti. Zákonodárce v souladu s evropským právem trvá na zakotvení zákazu snížení vlastního kapitálu pod zákonný kapitál jako prostředku k udržení výše základního kapitálu. Toto omezení není prolomeno ani § 350 odst. 2 Zákona o obchodních korporacích, jelikož tento odstavec se týká pouze rozdělení zisku mezi akcionáře a slova „Částka k rozdělení“ v sobě nezahrnují jiné prostředky z vlastních zdrojů. Co se týče samotného výpočtu částky k rozdělení zisku mezi akcionáře, nově není výslovně uvedeno, že se do distribuovatelného zisku započítávají i ostatní fondy ze zisku. Započítává se nerozdělený zisk z předchozích období bez jakýchkoliv přívlastků – jak určuje čl. 17 odst. 3 směrnice Evropské rady a Parlamentu 2012/30EU ze dne 25. října 2012. S ohledem na eurokonformní výklad se do distribuovatelného zisku podle § 161 odst. 4 a § 350 odst. 2 Zákona o obchodních korporacích započítává veškerý zisk za předchozí období, tj. nejen nerozdělený zisk, ale i zisk účtovaný v ostatních fondech ze zisku. Do zisku se také v případě kladného výsledku započte tzv. jiný hospodářský výsledek minulých let, který je od 1. 1. 2014 novou položkou. V případě záporné hodnoty se o její výši distribuovatelný zisk sníží.
5
“
Zálohu lze vyplatit na základě mezitímní účetní závěrky.
Příplatek akcionáře do vlastního kapitálu Tento institut, který byl i před rekodifikací zákonem neupraven, není v zákoně o obchodních korporacích obsažen. Poskytnutí příplatku není zákonem výslovně zakázáno a nelze ani dovodit, že by jeho poskytnutí bylo v rozporu s veřejným pořádkem či dobrými mravy. Poskytnutím příplatku totiž nejsou poškozována práva společnosti, jejich akcionářů či věřitelů, naopak jeho poskytnutím dochází ke zvýšení hodnoty účasti akcionářů, dobytnosti pohledávek věřitelů a úvěruschopnosti. Poskytnutí příplatku akcionářem je tudíž možné a dovolené. Přímo v legislativě je příplatek zmíněný v § 365 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, kdy je společníkům umožněno složit příplatek v případě, že výše základního kapitálu vyplývající z účetní závěrky je nižší než základní kapitál, který má mít společnost v projektu změny formy dle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Co se týče právního titulu pro poskytnutí příplatku, je jím nepojmenovaná smlouva, pro kterou zákon nepředepisuje žádné formální náležitosti.
Právní novinky
Vyplacení zálohy na výplatu podílu na zisku dle § 40 odst. 2 Zákona o obchodních korporacích Obchodní korporace je oprávněna vyplatit společníkům zálohu na výplatu podílu na zisku dle § 40 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích („Zákon o obchodních korporacích“). K výplatě takové zálohy je nutné, aby obchodní korporace sestavila mezitímní účetní závěrku, která slouží jako podklad k vyhodnocení, zda jsou splněna kritéria pro výplatu zálohy na podíl na zisku, tj. zda má obchodní korporace dostatek zdrojů na rozdělení zisku. Tato podmínka není v zákoně přímo obsažená, nicméně vyplývá ze samotného ustanovení § 40 odst. 2 Zákona o obchodních korporacích s ohledem na vlastní smysl použitých slov ve vzájemné souvislosti, neboť jinak, než na základě mezitímní účetní závěrky zálohy na podíly na zisku vyplatit nelze.
6
“
Akciové společnosti se základním kapitálem 1 mil. Kč nebyly povinny zvýšit základní kapitál na 2 mil. Kč do 30. 6. 2014.
Akciové společnosti se základním kapitálem ve výši 1 mil. korun Dle § 162 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění k 31. 12. 2000 byla pro akciové společnosti stanovena minimální výše základního kapitálu (v tehdejší terminologii základního jmění) na 1 mil. Kč. V období od 1. 1. 2001 do konce loňského roku musely nově zakládané akciové společnosti splnit podmínku minimálního základního kapitálu ve výši 2 mil. Kč. Na akciové společnosti se základním kapitálem 1 mil. Kč z doby před 1. 1. 2001 směřovalo přechodné ustanovení čl. VIII bod 18 zákona č. 370/2000 Sb., které určovalo, že tyto společnosti se základním kapitálem nižším než 2 mil. Kč nemusely dorovnávat svůj
základní kapitál na dvoumilionovou výši, ledaže by chtěly zvýšit svůj základní kapitál. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích („Zákon o obchodních korporacích“) ponechal toto ustanovení v platnosti, tudíž zmiňované akciové společnosti nebyly povinny zvýšit základní kapitál na 2 mil. Kč do 30. 6. 2014, tj. ve lhůtě zakotvené v § 777 odst. 2 Zákona o obchodních korporacích pro splnění povinnosti přizpůsobit obsah stanov Zákonu o obchodních korporacích.
Obchodní právo, právo obchodních společností Fúze a akvizice Právní audity a právní due diligence Private equity, venture capital
David Neveselý Partner
Michaela Riedlová Advokátka
Právní novinky
7
“
jRazantní rozšíření okruhu trestných činů, kterých se může právnická osoba dopustit, si nepochybně vyžádá zevrubnou revizi compliance programů, resp. jejich vytvoření u těch právnických osob, které zatím k tomuto kroku nedospěly.
Rozšíření trestní odpovědnosti právnických osob zvyšuje význam compliance programů Na počátku září byl do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR doručen vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim („ZTOPO“). Přijetím tohoto návrhu by došlo k významnému rozšíření počtu trestných činů, za které může nést právnická osoba trestní odpovědnost, i ke snížení možnosti účinné lítosti za některé trestné činy (zvláště tzv. bid rigging – zakázané protisoutěžní dohody v oblasti veřejných zakázek). Zejména obchodní korporace by proto měly této novele věnovat náležitou pozornost a znovu zvážit vytvoření a implementaci propracovaných compliance programů, případně – pokud takové programy již mají zavedeny – jejich zevrubnou revizi. Při tvorbě ZTOPO byly zvažovány různé varianty vymezení trestných činů, kterých se může právnická osoba dopustit. Nakonec zvítězila varianta konkrétního pozitivního výčtu celkem 79 trestných činů (viz § 7 ZTOPO), což představuje pouze zhruba 30 % všech trestných činů obsažených v době přijetí ZTOPO v trestním zákoníku („TZ“). Nyní projednávaná novela výčet těchto trestných činů nejen podstatně rozšiřuje, ale obrací i jeho logiku. Původní pozitivní výčet totiž nahrazuje výčtem negativním, jinými slovy stanoví, že právnická osoba odpovídá za všechny trestné činy uvedené v TZ s výjimkou těch, které výslovně vyjmenovává. V důsledku toho by se nově mělo právnických osob týkat více než 80 % všech trestných činů.
Právní novinky
S radikálním rozšířením okruhu trestných činů právnických osob poroste význam compliance program Současně s přijetím ZTOPO se do širšího povědomí dostaly i tzv. compliance programy, tedy soubory opatření, prostřednictvím kterých se zejména obchodní korporace snaží předcházet vlastní trestní odpovědnosti. Součástí compliance programů jsou zpravidla školení řadových i vedoucích zaměstnanců, interní předpisy, vnitřní kontrolní mechanismy, prostředky anonymního upozorňování na porušování předpisů uvnitř společnosti, archivování důležitých dokumentů apod. Klíčovým je v této souvislosti § 8 ZTOPO, podle kterého je konkrétní trestný čin považován za trestný čin spáchaný právnickou osobou, pokud k němu došlo jednáním některé z následujících fyzických osob: a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba, která je oprávněna za právnickou osobu jednat (jednatel, prokurista apod.), b) ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost (manažer, člen dozorčí rady, interní auditor apod.), c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby (většinový společník formálně nepůsobící ve vedení společnosti apod.), nebo d) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů („zaměstnanci“).
8
“
Jakkoli compliance programy z formálního hlediska vylučují trestní odpovědnost právnických osob jen u zaměstnanců, kteří ve společnosti nevykonávají řídící nebo kontrolní činnost, měly by se týkat také osob ve vrcholných pozicích.
U prvních tří kategorií osob stačí pouze to, že jednala tato osoba. V případě zaměstnanců lze však právnické osobě jejich jednání přičítat pouze tehdy, pokud jednali na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob uvedených výše pod písmeny a) až c), anebo proto, že tyto orgány či osoby neprovedly opatření, která měly provést nebo která po nich lze spravedlivě požadovat - např. neprovedly kontrolu nad činností zaměstnanců nebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků trestného činu. Existence compliance programů tedy nemá význam pouze faktický (poučený a dozorovaný zaměstnanec je méně náchylný k páchání či toleranci trestné činnosti), nýbrž také formálně eliminuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy páchané náležitě poučenými a dozorovanými zaměstnanci v souvislosti s činností pro právnickou osobu. Razantní rozšíření okruhu trestných činů, kterých se může právnická osoba dopustit, si nepochybně vyžádá zevrubnou revizi compliance programů u právnických osob, které již byly tak bdělé, že si tyto programy vytvořily, resp. jejich vytvoření (či minimálně poctivé zvážení jejich vytvoření) u těch právnických osob, které zatím k tomuto kroku nedospěly. Výrazné zvýšení zájmu o prevenci lze očekávat u právnických osob, u nichž bude s ohledem na jejich předmět podnikání nově přicházet v úvahu naplnění skutkové podstaty některého z trestných činů proti životu a zdraví (kromě zabití, vraždy novorozeného dítěte matkou, účasti na sebevraždě a rvačky). Jde například o právnické osoby poskytující zdravotnické služby (ublížení na zdraví z nedbalosti), gastronomické služby (ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti) nebo právnické osoby působící v potravinářském průmyslu.
U osob ve vrcholných pozicích je rozhodující faktický účinek compliance programů
Právní novinky
Jakkoli compliance programy z formálního hlediska vylučují trestní odpovědnost právnických osob jen u zaměstnanců, kteří ve společnosti nevykonávají řídící nebo kontrolní činnost, měly by se týkat také – a dost možná především – osob uvedených výše pod písmeny a) až c) („osoby ve vrcholných pozicích“). ZTOPO totiž v případě, že se trestného jednání dopustí tyto osoby, nedává právnické osobě žádnou možnost se „vyvinit“, a to ani v případě zjevných excesů jednající osoby. Diskutovaná novela v tomto směru žádnou změnu nepřináší, i když jak tato koncepce sama o sobě, tak její provedení v ZTOPO, je velmi diskutabilní. Compliance program tedy právnickou osobu odpovědnosti za jednání osob ve vrcholných pozicích nezbavuje. O to větší význam zde hraje jeho faktický účinek – ať již přímý (manažer sám získá povědomí o trestnosti určitého jednání, přestože je takové jednání v daném sektoru dosud poměrně běžné), či nepřímý (manažer si uvědomí, že v důsledku compliance programu je jeho jednání pod větší kontrolou ostatních zaměstnanců), kterým je omezení trestné činnosti pracovníků společnosti jako adresátů compliance programu a tedy snížení rizika pro vznik trestní odpovědnosti právnické osoby. Praxi navíc chybí přesnější vymezení okruhu osob ve vrcholných pozicích. Dopustí-li se kupříkladu trestného činu referent oddělení vnitřního auditu obchodní korporace, není zřejmé, zda je možné jej považovat za osobu, která vykonává kontrolní činnost podle písmena b), nebo jen za pouhého zaměstnance ve smyslu písmena d). V prvním případě by byl jeho čin přičítán právnické osobě bez dalšího, v druhém případě pouze za splnění dalších podmínek (jednání na příkaz nebo absence kontroly). Podobně nemusí být zřejmé, zda každého vedoucího zaměstnance ve smyslu § 11 zákoníku práce je namístě považovat za osobu vykonávající řídící činnost ve smyslu písmena b), jejíž činy se automaticky přičítají dané právnické osobě.
9
Dokud do této oblasti nevnesou dostatečné světlo alespoň soudy, nelze než doporučit postupovat co nejobezřetněji a počítat raději s širším polem působnosti příslušných ustanovení ZTOPO. Nicméně ať již převáží jakýkoli výklad, zásadní role compliance programů při omezování trestní odpovědnosti právnických osob zůstane nedotčena.
Záchranou může být účinná lítost, avšak nikoli u korupce a nově ani u bid riggingu Jestliže jsme zmiňovali relativně široce pojatou přičitatelnost jednání osob ve vrcholných pozicích právnické osobě, je třeba na druhou stranu upozornit i na to, že ZTOPO obsahuje ve srovnání s TZ velmi široce pojaté obecné ustanovení o účinné lítosti. Oba zákony dovolují pachateli dosáhnout zániku trestní odpovědnosti – zjednodušeně řečeno – v případě, že škodlivému následku zamezí, nebo jej napraví, anebo jestliže učiní oznámení příslušnému orgánu v době, kdy škodlivému následku ještě mohlo být zabráněno.
Petr Kadlec Partner
Jiří Kmec
Senior advokát
Zatímco fyzickým osobám je tato možnost dána sotva u 50 trestných činů, ustanovení § 11 ZTOPO naopak z tohoto dobrodiní vylučuje pouze trestné činy přijetí úplatku, podplácení a nepřímého úplatkářství, k nimž novela navrhuje přidat několik významných skutkových podstat jiných trestných činů, které mají rovněž korupční povahu (např. pletichy v insolvenčním řízení či pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži – tzv. bid rigging). Na právnické osoby se navíc vztahují i zvláštní ustanovení o účinné lítosti u některých trestných činů uvedená přímo ve zvláštní části TZ. Příkladem budiž § 248a TZ, podle kterého trestní odpovědnost za trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea první TZ (nedovolené dohody o určení cen, o rozdělení trhu nebo jiné dohody narušující hospodářskou soutěž) zaniká, jestliže pachatel splní podmínky podle jiného právního předpisu na ochranu
Právní novinky
hospodářské soutěže pro upuštění od uložení pokuty nebo pro snížení pokuty za účast na takových dohodách (tzv. leniency program Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – „ÚOHS“). Takto široce pojatá možnost uplatnění účinné lítosti může do určité míry částečně vyvažovat výše kritizovanou příliš široce pojatou přičitatelnost. Aby tohoto benefitu zákonodárce mohla dotčená právnická osoba reálně využít, musí mít správně nastaveny interní kontrolní mechanismy, které jí umožní odhalit exces ze strany osob ve vrcholných pozicích dostatečně brzo na to, aby škodlivému následku zabránila buď sama, nebo aby o nich učinila oznámení policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci. Tato okolnost jen dokresluje důležitost propracovaného compliance programu. V této souvislosti se nabízí otázka, zda by nebylo účelné umožnit uplatnění účinné lítosti u právnických osob i v případě korupčních trestných činů. Bývá poukazováno na to, že v praxi se v minulosti tento institut neosvědčil, takže jeho přínos ve směru k vyšší odhalitelnosti korupčních trestných činů je značně diskutabilní. U právnických osob by však jeho využití mohlo být četnější, neboť právnická osoba může být motivována „dát ruce pryč“ nejen od protistrany (partnera v korupčním jednání), ale i od vlastního člověka, který sice jednal v jejím (čistě ekonomickém) zájmu, ale v rozporu s hodnotami, na nichž si daná právnická osoba zakládá. Trestnost právnické osoby v případě dohod narušujících hospodářskou soutěž tedy v souladu s výše zmiňovaným § 248a TZ sice může zaniknout, splní-li podmínky leniency programu, ovšem pouze ve vztahu ke skutkové podstatě uvedené § 248 odst. 2 alinea první TZ. V případě bid riggingu ale půjde také o trestný čin pletich při zadání veřejné zakázky podle § 257 TZ, který má být z možnosti účinné lítosti nově vyloučen (v případě, že pletichy mají formu korupčního jednání). U bid riggingu tak v důsledku omezení účinné lítosti dojde ke snížení motivace účastníků takových dohod k jejich hlášení ÚOHS.
10
“
Velká řada soukromých subjektů, zejména elektráren, zdravotnických zařízení, bank a pojišťoven, se bude muset intenzivně věnovat nejen praktické stránce ochrany informačních systémů, ale i regulatorním otázkám s tím spojeným.
Zákon o kybernetické bezpečnosti Dne 1. ledna 2015 vstoupí v účinnost nový zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti („zákon“), který představuje vůbec první komplexní právní úpravu oblasti ochrany digitálního prostředí, informačních systémů a služeb a sítí elektronických komunikací.
soukromoprávní povahu a vůči soukromoprávním osobám plní povinnosti v rozsahu obdobném vládnímu CERTu. V současné době vykonává funkci národního CERTu sdružení CZ.NIC, do konce příštího roku by však jeho provozovatel měl být vybrán ve standardním výběrovém řízení.
Koho se zákon týká a jaké ukládá povinnosti?
Pozor na širší dopady na provozovatele kritické infrastruktury
Povinné osoby můžeme rozdělit do dvou skupin, přičemž první z nich tvoří (i) poskytovatelé služeb elektronických komunikací a subjekty zajišťující síť elektronických komunikací a (ii) orgány nebo osoby zajišťující významnou síť. Druhou skupinu pak společně představují (i) správci informačních systémů kritické informační infrastruktury, (ii) správci komunikačních systémů kritické informační infrastruktury a (iii) správci významných informačních systémů. Na první skupinu, kterou budou tvořit zejména soukromé subjekty, dopadá zákon pouze minimálně, a to v rozsahu povinnosti oznámit kontaktní údaje národní skupině pro reakci na počítačové hrozby („CERT“ Computer Emergency Response Team), respektive v povinnosti provádět protiopatření za stavu kybernetického nebezpečí. Subjekty zajišťující významné sítě budou nadto povinny detekovat kybernetické bezpečnostní události a hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty.
Robert Nešpůrek Partner
Vládní a národní CERT
Richard Otevřel Senior advokát
Boris Šenkyřík Koncipient
Zákon rozdělil činnosti CERTu do dvou úrovní – vládní a národní. Zatímco vládní CERT je součástí NBÚ a jakožto státní instituce má vyšší pravomoci (zejména však vůči dalším vládním institucím), národní CERT má
Právní novinky
V plném rozsahu se regulace – povinnost oznámit kontaktní údaje vládnímu CERTu, zavést reaktivní a ochranná bezpečnostní opatření, detekovat kybernetické bezpečnostní události, hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty a provádět protiopatření - uplatní na druhou skupinu povinných subjektů. Zde je nutno upozornit, že i např. velká řada soukromých subjektů, zejména elektráren, zdravotnických zařízení, bank a pojišťoven, bude spadat pod pojem kritické informační infrastruktury (dle krizového zákona a nařízení vlády o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury), a to zejména za předpokladu, že by zásah do jejich IT systémů omezil poskytování nezbytných služeb nebo jinak závažně zasáhl do každodenního života více než 125 tisíc zákazníků. I tyto podnikatelské subjekty se tak budou muset intenzivně věnovat nejen praktické stránce ochrany informačních systémů, ale i regulatorním otázkám s tím spojeným. Postupem času budou tyto povinnosti zřejmě dopadat na čím dál více podnikatelských subjektů – dalším průřezovým kritériem je například hospitalizace více než 2500 osob. Pokud by útočník zasáhl různé on-line systémy asistující lidem při jejich zdravotních problémech anebo tzv. chytré domácnosti, může být uvedené kritérium bohužel splněno. Spolu s novými technologiemi tak musí jejich poskytovatelé očekávat více povinností.
11
“
Benefitem oproti zadávání zakázek podle ZVZ je za určitých předpokladů možnost téměř neomezeného doplňování podaných nabídek v průběhu hodnocení.
Metodický pokyn pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014 - 2020 Dne 15. ledna 2014 byl schválen „Metodický pokyn pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014 - 2020“ („Metodický pokyn“), který upravuje povinnosti zadavatelů zakázek, jejichž zadávání procesně neupravuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách („ZVZ“). Jedná se zpravidla o veřejné zakázky malého rozsahu, podlimitní veřejné zakázky zadávané sektorovými zadavateli a zakázky zadávané „nedostatečně“ dotovanými zadavateli, tedy soukromými subjekty, kterým je poskytována dotace ve výši 50% hodnoty zakázky nebo nižší. V rámci jednotlivých operačních programů musí dojít k přijetí povinností upravených v Metodickém pokynu a jednotliví příjemci dotací poskytnutých v novém programovém období budou povinni při výběru dodavatelů postupovat podle Metodického pokynu, resp. podle pravidel v něm obsažených.
Adéla Havlová Partner
Jan Lašmanský Senior advokát
Stěžejní částí Metodického pokynu je část, která upravuje zadávání zakázek, jejichž zadávání procesně neupravuje ZVZ. Druhové členění jednotlivých zakázek odpovídá ZVZ. Dle předpokládané hodnoty rozděluje Metodický pokyn zakázky pouze na „zakázky malé hodnoty“, které odpovídají zakázkám malého rozsahu, tedy s předpokládanou hodnotou do 2 000 000 Kč bez DPH v případě zakázek na dodávky a služby a 6 000 000 Kč bez DPH v případě zakázek na stavební práce, ostatní zakázky jsou souhrnně označovány jako „zakázky vyšší hodnoty“.
Právní novinky
Jedním ze sledovaných cílů Metodického pokynu je jeho přehlednost a jednoduchost, zároveň však i variabilita postupu zadavatele. Metodický pokyn tedy v zásadě umožňuje všem zadavatelům obdobné postupy jako ZVZ. Zadavatel může veřejné zakázky malé hodnoty zadat v otevřené výzvě, na elektronickém tržišti nebo v uzavřené výzvě, zakázky vyšší hodnoty pak pouze v otevřené výzvě nebo na elektronickém tržišti. Procesní postup zadání zakázky v otevřené výzvě odpovídá otevřenému řízení, kdy na základě podmínek stanovených v zadávací dokumentaci, která je v průběhu lhůty pro podání nabídky uveřejněna na profilu zadavatele nebo na webových stránkách příslušného operačního programu, zadavatel posuzuje a hodnotí podané nabídky. Uzavřená výzva se od výzvy otevřené liší pouze způsobem zahájení výběrového řízení, kdy tato není uveřejněna, ale adresně zaslána určitým dodavatelům. V případě zadávání zakázky na elektronickém tržišti pak zadavatel postupuje podle pravidel příslušného elektronického tržiště. Určitým benefitem oproti zadávání zakázek podle ZVZ je možnost téměř neomezeného doplňování podaných nabídek v průběhu hodnocení, samozřejmě za předpokladu dodržení zásad transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení a za předpokladu neměnnosti nabídkové ceny a ostatních údajů týkajících se jiných dílčích hodnotících kritérií (je-li hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky).
12
Vzdělávání v oblasti práva na nejvyšší úrovni
Plánované semináře - jaro 2015
II II II II
II II II II II II II
SEMINÁŘE VZDĚLÁVÁNÍ „NA MÍRU” EXPERTNÍ POSUDKY KONZULTACE
Semináře probíhají v moderních prostorách pražského Florentina, vždy v pátek od 9:00 do 12:30 hodin. Lektory jsou špičkoví odborníci, akademici a zároveň spoluautoři nového občanského zákoníku i velkých komentářů k němu Milan Hulmák, František Korbel, Filip Melzer a Petr Tégl.
Změny ve veřejných zakázkách Novinky v soutěžním právu EU a ČR Elektronické právní jednání Ochrana spotřebitele Nepřiměřená ujednání Judikatura k novému občanskému zákoníku Distanční smlouvy a smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory II Předsmluvní odpovědnost v detailu II Právo na informace a ochrana osobních údajů
Přihlášku a více informací naleznete na: www.havelholasek.cz/akademie
Akademie
13
Náš tým 170 právníků 500 spolupracovníků
Naši klienti 1000 klientů 70 největších světových společností z Fortune 500 40 společností z Czech Top 100 7 společností z Czech Top 10
Mezinárodní spolupráce Součást tří prestižních mezinárodních právnických sítí Know-how 30 tisíc právníků z celého světa Zastoupení ve více než 160 zemích světa
PRAHA
BRNO
Florentinum, Recepce A
Hilleho 1843/6
Na Florenci 2116/15
602 00 Brno
110 00 Praha 1 – Nové Město
Tel.: + 420 545 423 420
Tel.: + 420 255 000 111
Fax: + 420 545 423 421
Fax: + 420 255 000 110
[email protected]
[email protected]
www.havelholasek.cz
www.havelholasek.cz
OSTRAVA
BRATISLAVA
Poděbradova 2738/16
Apollo Business Center II, blok H
702 00 Ostrava
Mlynské Nivy 49
Tel.: + 420 596 110 300
821 09 Bratislava 1
Fax.:+ 420 596 110 420
Tel.: + 421 232 113 900
[email protected]
Fax.: + 421 232 113 901
www.havelholasek.cz
[email protected] www.havelholasek.sk
