Daňové novinky. Daňové novinky. prosinec Deloitte Česká republika

OI

Nepřímé daně • K ontrolní hlášení klepe na dveře. Jste připraveni? • Pokyny Komise EU k nemovitostem • Judikatura SDEU

EP E C ZECH R

Daňové novinky Deloitte Česká republika

Ostatní • P ojem zneužití práva v daňové sféře • Soudní dvůr Evropské unie: Finanční správa je povinna vyplácet úroky ze zadržovaného nadměrného odpočtu! • Trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby • Hlášenka volného pracovního místa • Pilotní projekt „Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny” Mezinárodní zdanění • Krátce • Příloha aňové povinnosti na prosinec 2015 • D a leden 2016

LIC

UB

EB

DEL

• C o nás (ne)čeká za změny u daní z příjmů od nového roku? • Koordinační výbor KDP ČR - Daňový režim výplaty oceňovacích rozdílů (448/18.03.15) • Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR („NSS“) – úhrada ztráty sesterské společnosti • Ministerstvo financí zveřejnilo průběžné výsledky kontrolní akce zaměřené na převodní ceny • Krátce

Y

25

TT

Přímé daně

T I NG 25

RS

CEL

RA

EA

Daňové novinky prosinec 2015

CZECH

AWARD 2015

Daňové novinky prosinec 2015 Přímé daně • C o nás (ne)čeká za změny u daní z příjmů od nového roku? • Koordinační výbor KDP ČR - Daňový režim výplaty oceňovacích rozdílů (448/18.03.15) • Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR („NSS“) – úhrada ztráty sesterské společnosti • Ministerstvo financí zveřejnilo průběžné výsledky kontrolní akce zaměřené na převodní ceny • Krátce Nepřímé daně • K ontrolní hlášení klepe na dveře. Jste připraveni? • Pokyny Komise EU k nemovitostem • Judikatura SDEU Ostatní • P ojem zneužití práva v daňové sféře • Soudní dvůr Evropské unie: Finanční správa je povinna vyplácet úroky ze zadržovaného nadměrného odpočtu! • Trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby • Hlášenka volného pracovního místa • Pilotní projekt „Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny” Mezinárodní zdanění • Krátce • Příloha aňové povinnosti na prosinec 2015 • D a leden 2016

Co nás (ne)čeká za změny u daní z příjmů od nového roku? S blížícím se koncem roku bývá již tradičně spojován finiš zákonodárců, aby stihli schválit čekající novely. Na následujících řádcích bychom Vám chtěli ve stručnosti připomenout, na jaké změny se od nového roku můžeme „těšit“ u daně z příjmů. Nejedná se tentokrát o jednu velkou novelu zákona o daních z příjmů (ZDP), ale o několik menších novel - často doprovodných k jiným zákonům, z nichž některé již schváleny byly a jiné jsou stále ještě v legislativním procesu (i s případným otazníkem). K již schváleným změnám v ZDP patří zúžení definice předškolních zařízení pro účely slevy na dani na „školkovné“ – to bude možné odečítat jen u mateřských školek dle školského zákona a tzv. dětských skupin. Další změny ZDP přináší novela zákona o účetnictví, jež např. ruší zřizovací výdaje, umožňuje tzv. mikro účetním jednotkám při prodeji určitých cenných papírů dosáhnout daňově uznatelné ztráty anebo řeší rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů (podrobnější informace jsme přinesli v říjnovém dReportu). Připomínáme, že v průběhu roku 2015 byl také novelizován zákon o investičních pobídkách, který přinesl úpravy patřičných ustanovení ZDP. Další novely ZDP jsou ještě v legislativním procesu – otázkou je, zda budou ještě do konce roku schváleny (což se jeví jako nepravděpodobné), nebo bude jejich účinnost posunuta. Stále ještě v 1. čtení v Poslanecké sněmovně se nachází novela zákona o majetkovém přiznání, která by (pokud by byla schválena) zavedla dodanění neprokázaného majetkového přírůstku daní z příjmů. V prvním čtení je také novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, jež se do ZDP promítne zrušením rozlišování otevřeného a uzavřeného podílového fondu pro účely zdanění. Upravovat zdanění příjmů z hazardních her (zejména u fyzických osob) by měla další novela ZDP, která doprovází návrh zákona hazardních hrách. Novela ZDP reagující na změnu zákonů v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní je také v 1. čtení – dopady do ZDP jsou např. zrušení platebního

zprostředkovatele a drobné úpravy v povinnostech plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně je novela ZDP upravující převedení/ vypořádání příspěvků ze zrušeného třetího pilíře důchodového spoření, a také novela reagující na přijetí zákona o evidenci tržeb, která by měla přinést zavedení slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob ve výši 5 tis. Kč v roce, kdy jim vznikla povinnost evidovat tržby. Významnější je novela ZDP, která implementuje úpravu tzv. dividendové směrnice (Směrnice Rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států). Jak jsme Vás již informovali v prázdninovém vydání dReportu, v praxi se jedná o omezení osvobození u tzv. hybridních půjček, čili rozdílnou kvalifikaci finančních úvěrových nástrojů, kdy jeden členský stát takový nástroj považuje za půjčku a druhý členský stát za vklad do společnosti. V návrhu novely ZDP se doplňuje, že přijaté podíly na zisku v jednom členském státě mohou být osvobozeny pouze v tom případě, že v druhém členském státě nebyly položkou snižující základ daně. Tyto situace mohou nastat pouze v případě výplat podílů na zisku ze zahraničí do České republiky, při výplatě podílu na zisku u české společnosti k výše uvedené situaci dojít nemůže, neboť to české daňové předpisy neumožňují. Tato novela ZDP také přináší pro většinu z daňových poplatníků asi nejvýznamnější změnu, a to zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a na třetí a každé další vyživované dítě. Daňové zvýhodnění na druhé dítě by mělo být vyšší o 300 Kč měsíčně (tj. o 3 600 Kč ročně) a na třetí a každé další dítě o 600 Kč měsíčně (tj. o 7 200 Kč ročně) oproti daňovému zvýhodnění na jedno dítě. A dobrá zpráva na závěr: přestože je tento návrh novely teprve ve 2. čtení v Poslanecké sněmovně, Ministerstvo financí už připravilo návrh na změnu účinnosti, aby tyto zvýšené slevy na děti platily už od ledna, i kdyby byla novela přijata později.

2


Koordinační výbor KDP ČR - Daňový režim výplaty oceňovacích rozdílů (448/18.03.15) Při přeměnách a dalších druzích restrukturalizací mohou vznikat tzv. oceňovací rozdíly, přičemž dlouhodobě se vedou diskuse o tom, jaký daňový režim (doposud byl režim daňově neutrální) by měla mít jejich výplata společníkům. V minulosti v zásadě nebyly zpochybňovány výplaty oceňovacího rozdílu jako osvobozeného podílu na zisku. V souvislosti se změnou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“) s účinností od 1. ledna 2015 některé výklady státní správy již nepodřazují oceňovací rozdíl pod osvobozený příjem z podílu na zisku dle ZDP. V této souvislosti v průběhu roku 2015 koordinační výbor KDP ČR a GFŘ opakovaně řešil příspěvek zabývající se uvedenou problematikou. Předkladatelé navrhli podřadit výplatu oceňovacích rozdílů pod režim výplaty podílů na zisku/dividendy, který lze za splnění ostatních podmínek osvobodit při výplatě od daně z příjmů/srážkové daně. Jedním z hlavních argumentů předkladatelů je skutečnost, že oceňovací rozdíl v podstatě představuje budoucí (a několik let po přeměně fakticky dosahované) zisky, tj. podíly na zisku.

Se závěrem, že lze uvedený příjem osvobodit od daně z příjmů, se neztotožnila státní správa. Výplata oceňovacího rozdílu z ocenění jmění při přeměně je dle její nové interpretace považována za příjmem z držby kapitálového majetku, který je příjmem ze zdrojů na území České republiky podléhající srážkové dani u zdroje dle § 36 odst. 1 písm. b) bod 1 nebo § 36 odst. 2 písm. e) ZDP (tento příjem je možno snížit o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci). Ohledně případného uplatnění smlouvy o zamezení dvojímu zdanění u výplat oceňovacích rozdílů českým daňovým nerezidentům, pak takovýto příjem spadá pod článek 10 Dividendy, s tím, že tento příjem nelze dle názoru státní správy osvobodit od daně dle § 19 ZDP. Koordinační výbor byl uzavřen s rozporem, neboť nebylo nalezeno souhlasné řešení v této věci mezi předkladateli a zástupci státní správy.

3


Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR („NSS“) – úhrada ztráty sesterské společnosti V uvedeném sporu šlo o daňovou uznatelnost nákladů daňového subjektu na tzv. „Commitment fee“. Jednalo se o platbu, kterou se daňový subjekt spolu s dalšími členy skupiny podílel na finančním plnění ve prospěch sesterské společnosti, přičemž účelem bylo udržení přítomnosti této sesterské společnosti nadále na americkém trhu a tedy zachování výroby v USA, které pak mělo mít pozitivní vliv na zachování příjmů tohoto daňového subjektu (z důvodu prezence celé skupiny na globálních trzích). Daňový subjekt obhajoval daňovou uznatelnost uvedených nákladů mimo jiné tím, že náklad sloužil k udržení příjmů (tj. zamezil jejich snížení, které dle daňového subjektu bylo důvodné a podložené stanovisky nezávislých osob) a to tím, že odchodem sesterské společnosti z trhu v USA mohlo dojít/by došlo ke snížení příjmů českého daňového subjektu. Vedle uvedeného daňový subjekt rovněž uvedl, že u jiných společností ve skupině byly náklady posouzeny jako daňově uznatelné (např. u sesterských společností v Německu, Francii, Rumunsku).

Krajský soud a následně i NSS nedali argumentaci daňového subjektu za pravdu, s tím, že je zásadní ekonomická podstata transakce a je třeba zkoumat, co sesterská společnost pro daňový subjekt vykonala. Dodali, že protiplnění sesterské společnosti v podobě přítomnosti na americkém trhu je relevantní z pohledu soukromoprávního, ale z pohledu veřejnoprávního se jednalo o plnění vzdálené a nepřímo související s podnikatelskou činností žalobce, tj. že se v podstatě jednalo o převod uvnitř koncernové skupiny, kterým měly být kompenzovány dlouhodobé ztráty sesterské společnosti. Takovéto plnění bylo zhodnoceno jako daňově neuznatelný náklad na straně daňového subjektu z důvodu neprokázání daňové účinnosti ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

4


Ministerstvo financí zveřejnilo průběžné výsledky kontrolní akce zaměřené na převodní ceny V listopadu 2015 vydalo Ministerstvo financí České republiky tiskovou zprávu, která shrnuje prozatímní výsledky celorepublikové akce zaměřené na kontrolu převodních cen. Dle vyjádření zástupců ministerstva vyústila zmiňovaná iniciativa české daňové správy v navýšení daňových odvodů v hodnotě více než 170 mil. Kč. Prověřování převodních cen u českých daňových subjektů zahájil Specializovaný finanční úřad v letošním roce, přičemž se zaměřil převážně na členy nadnárodních korporací. První vlna těchto daňových kontrol byla zahájena letos v únoru, druhá potom v průběhu léta. Společnosti byly vybírány ke kontrole především na základě výsledků dotazníkového šetření probíhajícího v roce 2014 a na základě hodnot uváděných v nové příloze k daňovému přiznání o vnitroskupinových transakcích. Je třeba říci, že velká řada zahájených daňových kontrol doposud nebyla ukončena, přičemž prokazovací řízení je pro dané daňové subjekty značně náročné. Uzavřené daňové kontroly přitom měly již k datu vydání tiskové zprávy za důsledek zvýšení základu daně, případně snížení daňové ztráty

u daňových subjektů, ve výši téměř 600 mil. Kč. To znamená doměření daně finančním úřadem ve výši více než 90 mil. Kč. Dle vyjádření ministra financí Andreje Babiše navíc v reakci na tuto kontrolní akci daňové subjekty začaly samy podávat dodatečná daňová přiznání, prostřednictvím kterých ze své vlastní iniciativy upravily své daňové povinnosti. To představuje další efekt zmiňované kontrolní akce, který přinesl dodatečně přiznanou daň ve výši dalších cca 80 mil. Kč. Kontrolní akce na převodní ceny by měla pokračovat i v roce 2016, kdy mají být vytypovávány další subjekty vhodné ke kontrole. Lze očekávat, že kontroly se opět zaměří na společnosti vykazující méně standardní hodnoty v údajích poskytnutých finančnímu úřadu a společnosti ztrátové, avšak klíč k jejich výběru nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Lze také předpokládat posilující trend v požadavcích na prokazování ekonomické podstaty a podnikatelské racionality uskutečněných transakcí, který byl též podpořen konečnými výstupy iniciativy BEPS (Base Erosion and Profit Shifting), publikovanými Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj v říjnu 2015.

Krátce Maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení pro rok 2016 činí 1 296 288 Kč (tj. 48násobek průměrné mzdy, která činí pro tyto účely 27 006 Kč). Minimální mzda pro rok 2016 činí 9 900 Kč, tj. minimální pojistné na zdravotní pojištění činí 1 337 Kč měsíčně. Doporučujeme ověřit nastavení mzdových systémů a případně platebních příkazů.

V oblasti mezinárodního sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění se již blíží nabytí účinnosti rozšíření smlouvy o sociálním zabezpečení s USA o oblast zdravotního pojištění – můžeme se na něj těšit začátkem příštího roku. Dále se rozšířil seznam zemí, s nimiž má Česká republika podepsanou smlouvu o sociální zabezpečení, a to o Albánii. Nicméně účinnosti nenabyde dříve než cca za rok, až proběhnou schvalovací procedury v obou státech.

5

Daňové novinky prosinec 2015 Přímé daně • C o nás (ne)čeká za změny u daní z příjmů od nového roku? • Koordinační výbor KDP ČR - Daňový režim výplaty oceňovacích rozdílů (448/18.03.15) • Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR („NSS“) – úhrada ztráty sesterské společnosti • Ministerstvo financí zveřejnilo průběžné výsledky kontrolní akce zaměřené na převodní ceny • Krátce Nepřímé daně • K ontrolní hlášení klepe na dveře. Jste připraveni? • Pokyny Komise EU k nemovitostem • Judikatura SDEU

Kontrolní hlášení klepe na dveře. Jste připraveni? Ačkoliv skupina poslanců ODS připravila návrh na odklad fungování kontrolních hlášení o jeden rok, podle našeho názoru zdůvodnění podaného návrhu je natolik nedostatečné, že těžko může zaujmout ostatní poslance z širokého politického spektra a lze důvodně očekávat, že návrh nebude přijat. Od 1. ledna 2016 budou mít všichni plátci DPH povinnost spolu se svým daňovým přiznáním k DPH podat i kontrolní hlášení k DPH. Většina výrobců účetních systémů již pracuje na zohlednění této nové povinnosti. Setkáváme se však s řešeními, které budou mít výrazné zásahy do způsobu účtování. Příkladem může být požadavek na zavedení nových daňových kódů, aby bylo možné oddělit vystavené daňové doklady do skupin A.4 a A.5 kontrolního hlášení. Uvedená duplicita povede ke zvýšené chybovosti. Často není řešena problematika potřeby provádět opravy v již uzavřených obdobích, či ruční zásahy. Pojďme si shrnout další hlavní úskalí kontrolního hlášení:


Správné DIČ – v kmenových datech obchodních partnerů je třeba mít správné DIČ a pravidelně jej kontrolovat vůči on-line registru plátců a VIES. Nově je třeba mít i DIČ u osob povinných k dani, kteří se ještě nestaly plátci DPH (například OSVČ). DPPD a DUZP – při účtování přijatých daňových dokladů je třeba evidovat datum uskutečnění zdanitelného plnění, resp. datum povinnosti přiznat daň. Jinými slovy, správce daně po Vás bude chtít určit, v jakém daňovém přiznání Vašeho dodavatele má předmětný daňový doklad hledat pro křížovou kontrolu. Uvedené datum obvykle při účtování dokladů nezadáváte. Evidenční číslo dokladu – při účtování přijatých daňových dokladů je třeba přepsat evidenční číslo dokladu, pokud možno co nejpřesněji, jak je uvedeno na dokladu. Upozorňujeme, že evidenční číslo daňového dokladu

se může lišit od variabilního symbolu. Tj. včetně všech alfanumerických znaků. Při nepřesnostech se vystavujete zbytečné daňové kontrole. Správce daně zatím neindikoval, jakou míru přesnosti / nepřesnosti bude tolerovat. Dávkové účtování – při vyúčtování služebních cest je obvyklou praxí účtování jedním souhrnným dokladem. V případě, že by se zde vyskytl doklad, který má v kontrolním hlášení být reportován samostatně, bude třeba jej účtovat samostatně, aby nedošlo ke ztrátě informace o daňovém dokladu. Obdobný problém je i v případech, kdy jiný systém zpracovává daňové doklady a v souhrnné dávce je účtuje například jednou denně do hlavního účetního systému. Self-billing – pro reporting dokladů vystavených v rámci self-billingu je třeba do kontrolního hlášení vyplnit informace z dokladů, které za Vás vystavil Váš zákazník. Z výše uvedeného je zřejmé, že zavedení kontrolního hlášení bude mít zásadní dopad na celou agendu DPH a to nejen z pohledu účetního systému, ale zejména z pohledu účetních postupů, procesů a metodiky. Není možné spoléhat na to, že dodavatel účetního systému vyřeší zcela oblast kontrolního hlášení instalací nové verze účetního systému. Více o kontrolním hlášení a možnostech přípravy na něj na: www.kontrolni-hlaseni-snadno.cz Připravili jsme pro Vás i nástroj na zpracování kompletní DPH agendy, včetně kontrolního hlášení. Více na www.taxcube.cz

6


Pokyny Komise EU k nemovitostem Komise EU zveřejnila finální verzi metodického pokynu v oblasti stanovení místa plnění u služeb vztahujících se k nemovitosti. Při porovnání s pracovními verzemi, které Komise v minulosti postupně zveřejňovala, je očividné, že Komise nakonec přestala mít ambice popsat nejasná a kontroverzní témata a soustřeďuje se již jen na oblasti, které nikdy

nepůsobily příliš velké problémy v praxi. Přesto je v dokumentu možné nalézt řadu potřebných definic, např. co může být nemovitost z pohledu EU DPH Směrnice, nebo jak lze poznat, kdy nemovitost tvoří ústřední a nepostradatelný prvek pro poskytovanou službu.

Judikatura SDEU 7 C-277/14 PPUH Soudní dvůr podal opět další výklad pravidel dobré víry při uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu. Společnost PPUH koupila pohonné hmoty od dodavatele, který pro správce daně nebyl kontaktní, nebyl registrován pro účely DPH, nepodával daňová přiznání, neplatil daně, nezveřejňoval své roční účetní závěrky apod. SDEU v daném rozhodnutí opakuje klasický test dobré víry, ovšem používá mírně modifikované obraty a staví roli odběratele

do nového světla. Tento rozsudek umožňuje větší prostor pro argumentaci před správcem daně. Navíc tento rozsudek opětovně ukazuje, že NSS se koncepčně mýlí, když v uplynulých letech jen díky nejasnosti o osobě dodavatele odmítá v celé řadě svých rozhodnutí nárok na odpočet daně na vstupu.

Daňové novinky prosinec 2015 Přímé daně • C o nás (ne)čeká za změny u daní z příjmů od nového roku? • Koordinační výbor KDP ČR - Daňový režim výplaty oceňovacích rozdílů (448/18.03.15) • Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR („NSS“) – úhrada ztráty sesterské společnosti • Ministerstvo financí zveřejnilo průběžné výsledky kontrolní akce zaměřené na převodní ceny • Krátce Nepřímé daně • K ontrolní hlášení klepe na dveře. Jste připraveni? • Pokyny Komise EU k nemovitostem • Judikatura SDEU

Pojem zneužití práva v daňové sféře Interpretace pojmu zneužití daňového práva byla doposud značně roztříštěná. V daňové sféře je opakovaně judikováno, že (i) daňový subjekt má právo na volbu struktury své činnosti tak, aby omezil svůj daňový dluh, (ii) daňoví poplatníci si mohou uspořádat svoje podnikání tak, aby si snížili svou daňovou povinnost, (iii) neexistuje žádná povinnost podnikat takovým způsobem, aby se zvýšil daňový příjem státu a (iv) základní zásadou je svoboda vybrat si co nejméně zdanitelný způsob provozování podnikání tak, aby se minimalizovaly náklady. V průběhu letošního října však v této otázce vydal Nejvyšší správní soud řadu rozhodnutí označených jako č. j. 9 Afs 56/2015 – 117, č. j. 9 Afs 57/2015 – 120, č. j. 9 Afs 58/2015 – 127 a č. j. 2 Afs 64/2015 – 75, ve kterých se i s odkazem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie (lze zmínit např. rozhodnutí C-110/99 Emsland-Stärke či C 255/02 Halifax) zabýval otázkou daňové uplatnitelnosti úroků z akvizičního úvěru přijatého v rámci skupiny za účelem provedení vnitroskupinové restrukturalizace.

Při posouzení otázky naplnění předpokladů vedoucích k závěru o zneužití práva zkoumají správní soudy standardně ve své judikatuře (a Nejvyšší správní soud nebyl výjimkou) splnění následujících dvou podmínek: (i) zda výsledkem dotčených plnění bylo získání daňového zvýhodnění, jehož poskytnutí bylo v rozporu s cílem sledovaným určitým ustanovením daňového zákona a (ii) zda ze všech objektivních okolností vyplývalo, že hlavním účelem (tj. nikoli pouze jediným účelem) dotčených plnění bylo získání daňového zvýhodnění, na které by jinak daňový subjekt neměl nárok. Zákaz zneužití přitom není relevantní, pokud dotčená plnění mohou mít i jiná, ekonomicky racionální odůvodnění. Přitom jak vyplynulo již z předchozí judikatury Nejvyššího správního soudu odvozené od rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie, hlavním účelem transakce je takový účel, který je natolik neporovnatelně významnější, že ostatní účely ve své podstatě zastiňuje a zásadně marginalizuje.


V průběhu tohoto rozhodování pak proti sobě Nejvyšší správní soud postavil shora uvedená práva daňových subjektů spolu se základními znaky zneužití práva a dospěl k závěru, že vnitroskupinový úvěr přijatý za účelem vnitroskupinové akvizice, jejíž provedení daným způsobem nemá žádné racionální ekonomické zdůvodnění (např. změna vlastnické struktury, nová akvizice, sjednocení managementu či úspora provozních nákladů), je nutné považovat za navození čistě formálního právního stavu, jehož jediným účelem je získání daňového zvýhodnění, na které by daňový subjekt za běžných okolností neměl nárok.

V uvedené situaci dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že vnitroskupinová restrukturalizace, jejímž nejvýraznějším dopadem bylo zadlužení dosud prosperující společnosti, v jehož důsledku se tato společnost dostala do stavu, kdy dlouhodobě vykazuje ztráty, spolu s dalšími skutečnostmi (např. poskytnutí nezajištěného úvěru v částce, v jaké by tento úvěr banka nikdy neposkytla, nulové reálné toky peněz či existence e-mailové komunikace naznačující záměr daňového subjektu neplatit na území České republiky daň z příjmů právnických osob), byla pouze formálním úkonem, díky kterému daňový subjekt získal daňové zvýhodnění, které však bylo zcela v rozporu se smyslem příslušné

8


právní úpravy obsažené v zákoně o daních z příjmů. Tento předpis totiž umožňuje, zjednodušeně řečeno, uplatnit jako daňově uznatelné pouze takové náklady, bez kterých by daňový subjekt nedosáhl nebo ani nemohl dosáhnout svého příjmu, popř. bez kterých by si tento příjem nemohl udržet. V dané situaci však uvedené náklady dle názoru Nejvyššího správního soudu byly uplatněny v rozporu s tímto smyslem, čímž byla naplněna i druhá z podmínek institutu zneužití práva. Nejvyšší správní soud přitom uzavřel, že i přes respektování svobody jednotlivců uspořádat svoje podnikání tak, aby si snížili svou daňovou povinnost, existuje taková svoboda pouze v rozsahu legálních možností. Je třeba pečlivě rozlišovat situaci, kdy daňový subjekt volí z různých alternativ, které mají svůj samostatný smysl, tu, která je pro něho daňově nejvýhodnější, což je legitimní, právem aprobovaný postup, od situace, kdy právě hlavním smyslem dané činnosti či transakce je získání daňového zvýhodnění.

Je nutné předeslat, že Nejvyšší správní soud nezpochybnil dluhové financování jako takové (např. financování bankovním úvěrem v případě akvizice od třetí osoby) či vnitroskupinovou restrukturalizaci (za předpokladu, že např. dojde k akvizici majetku mimo skupinu či ke změně vlastnictví majetku v rámci skupiny již zařazeného). Nicméně ve vztahu k restrukturalizacím je nutné vždy zvažovat jednotlivé kroky tak, aby je (i s ohledem na výše uvedenou judikaturu) bylo možné jednotlivě i jako celek řádně objasnit a prokázat racionální ekonomický důvod pro jejich provedení.

9


Soudní dvůr Evropské unie: Finanční správa je povinna vyplácet úroky ze zadržovaného nadměrného odpočtu! V roce 2014 vydal Nejvyšší správní soudu přelomové rozhodnutí Kordárna. V rámci tohoto rozhodnutí dovodil, že tzv. úrok z vratitelného přeplatku na dani ve výši 14,05 % p. a., který běžně dopadal na odlišné situace, se nově uplatní i v případě, kdy správce daně zadržuje nadměrný odpočet na DPH v rámci některého ze svých kontrolních postupů po dobu delší než 3 měsíce od konce příslušného zdaňovacího období, a to za předpokladu, že je tento odpočet plátci daně později vyměřen a vrácen. Finanční správa se však již od počátku odmítá tímto rozhodnutím řídit, a to i přesto, že bylo několikrát potvrzeno dalšími rozhodnutími Nejvyššího správního soudu. Hlavním argumentem finanční správy přitom bylo, že uvedený úrok ze zadržovaného nadměrného odpočtu neznají ani česká či evropská právní úprava, ani související judikatura Soudního dvora Evropské unie. Rozhodnutí Kordárna proto označila za nezákonnou normotvorbu a plátcům daně i nadále zadržovala nadměrné odpočty, aniž by jim přiznala nárok na související úrok. Rozhodnutí Kovozber Přelom v dané oblasti nyní přináší nejnovější rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci Kovozber, ze kterého vyplývá, že finanční správa postupuje nesprávně, pokud nerespektuje shora uvedené závěry Nejvyššího správního soudu. Soudní dvůr Evropské unie přitom dospěl k následujícím závěrům: •• Pokud vnitrostátní právní úprava omezuje vznik úroku ze zadrženého nadměrného odpočtu na DPH tak, že tento úrok začne vznikat až po uplynutí lhůty počítané od skončení daňové kontroly (u nás po uplynutí lhůty počítané od vyměření daně), je taková právní úprava v rozporu s evropským právem.

•• V takovém případě má vnitrostátní soud vyložit příslušnou vnitrostátní úpravu tak, aby byla v souladu s evropským právem, a tedy i stanovit, že úroky začnou vznikat od dřívějšího okamžiku. Lze tedy uzavřít, že plátci DPH mohou i nadále po finanční správě požadovat kompenzaci za zadržování jejich nadměrných odpočtů na DPH v rámci kontrolních postupů správce daně, a to v podobě úroku z vratitelného přeplatku. Finanční správa je přitom povinna jejich nárok respektovat, jelikož Nejvyšší správní soud byl plně oprávněn současnou právní úpravu obsaženou v daňovém řádu vyložit tak, aby korespondovala s platnou evropskou úpravou. Další možné kompenzace Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci Kovozber dále také otevírá dveře pro diskuze na téma dalších možností náhrady škody vzniklé zadržováním nadměrného odpočtu v rámci kontrolních postupů. Jak se totiž Soudní dvůr Evropské unie opětovně vyjádřil, daňové správy členský států jsou povinny daňové prověrky vykonávat bez zbytečných průtahů. Za situace, když daňové kontroly a jiné kontrolní postupy správce daně v České republice poměrně často trvají i déle než 12 měsíců, lze pak očekávat, že pokud Finanční správa ČR nezačne dobu prověřování nadměrných odpočtů na DPH významně snižovat, bude do budoucna povinna hradit daňovým subjektům i další kompenzace, než jen v současné době skloňovaný úrok z vratitelného přeplatku. Zadržuje Vám správce daně Váš nadměrný odpočet na DPH? Obraťte se na nás pro posouzení Vašeho případného nároku na přiznání úroku.

10


Trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Současná zvýšená aktivita správců daně v rámci kontrolních postupů vyvolává na straně daňových poplatníků mnoho otázek, a to mimo jiné i z oblasti potencionální trestní odpovědnosti za spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby („zkrácení daně“). K podmínkám trestní odpovědnosti za zkrácení daně se opakovaně vyjadřoval Nejvyšší soud. Z jeho judikatury z této oblasti lze zmínit např. aktuální rozhodnutí z oblasti nadměrného odpočtu na DPH, v rámci kterého se Nejvyšší soud vyjádřil k následujícím otázkám: Zkrácení daně vs. prosazování odlišného právního názoru daňového poplatníka Aby mohl být daňový poplatník trestně odpovědný za zkrácení daně, musí mu být prokázán úmysl zkrátit svou daňovou povinnost. Takový úmysl většinou nebude prokázán v případě, že daňový poplatník pouze bojuje za uznání svého výkladu zákona, který se odlišuje od výkladu zastávaného správcem daně. Avšak v situaci, kdy z rozhodnutí správce daně vyplyne, že poplatník svou daň přiznal nesprávně, a poplatník se rozhodne tomuto hodnocení věci dále nebránit správní žalobou, je vhodné, aby se poplatník názorem správce daně do budoucna řídil. V opačném případě by totiž jeho jednání mohlo být posuzováno jako úmyslné zkrácení daně. O tom, zda správce daně předmětnou věc zhodnotil správně a hlavně zda lze hovořit o zkrácení daně, však vždy bude rozhodovat trestní soud, který se nesmí primárně řídit názorem správce daně vyjádřeným v jeho rozhodnutí, ale musí si o dané otázce utvořit vlastní názor minimálně na základě obsahu správního spisu.

Spolupachatelství jednatele společnosti a daňového poradce Skutečnost, že jednatel společnosti udělil daňovému poradci generální plnou moc k zastupování v daňovém řízení, nezprošťuje takového jednatele odpovědnosti za zkrácení daně. Pro trestní odpovědnost jednatele není rozhodující, kdo daňové přiznání společnosti zpracoval a podepsal. Rozhodujícím je ale naopak skutečnost, že k podání daňového přiznání někoho zmocnil a byl touto osobou informován o jednotlivých událostech v rámci daňového řízení (včetně případného negativního rozhodnutí správce daně). Účinná lítost ve vztahu ke zkrácení daně Trestní odpovědnost za zkrácení daně může zaniknout, pokud daňový poplatník dobrovolně uhradí zkrácenou daň. O dobrovolnosti však nelze hovořit, pokud daňový poplatník zkrácenou daň uhradí pod hrozbou trestního stíhání, tedy typicky až poté, co jsou poplatníkovi sdělena kontrolní zjištění správce daně, ze kterých vyplývá, že bylo zkrácení daně odhaleno. Stejně tak o dobrovolnosti nelze hovořit v případě, že na straně daňového poplatníka není žádné aktivní jednání směřující k úhradě daně. Bude se jednat například o situaci, kdy poplatník daň neuhradí sám, ale nechá správce daně, aby po čase na její úhradu použil vzniklý přeplatek na dani. Na závěr Lze tedy shrnout, že poplatník daně není v žádném případě povinen snášet dle jeho názoru nesprávný výklad zastávaný správcem daně. Pokud se jej však rozhodne rozporovat, musí přitom postupovat v souladu s platnou právní úpravou a respektovat případný neúspěch ve věci. Rozdílný závěr správce daně, resp. správního soudu pak musí konzistentně reflektovat ve svých postupech. V opačném případě se vystavuje riziku vzniku trestněprávní odpovědnosti za zkrácení daně a souvisejících konsekvencí.

11


Hlášenka volného pracovního místa Hlášenku volného pracovního místa (HVPM) je zaměstnavatel - společnost sídlící v České republice - povinen podat na místně příslušném pracovišti Úřadu práce podle sídla společnosti v případě, že jeho záměrem je zaměstnat cizince na základě lokální pracovní smlouvy. Prvních 30 dnů je hlášenka vyvěšena na portálu ÚPČR a o volné pracovní místo se mohou ucházet občané České republiky, občané EU, nebo cizinci s trvalým pobytem, kteří jsou evidováni na Úřadu práce v ČR. Pokud pozice není obsazena některým z výše uvedených, volné místo může být obsazeno cizinci ze zemí mimo EU na základě žádosti o zaměstnaneckou kartu/ modrou kartu. Tento krok je nezbytnou součástí procesu získání duální zaměstnanecké nebo modré karty pro cizince ze zemí mimo EU, kteří chtějí být zaměstnáni v České republice a nemají volný přístup na trh práce podle § 98 zák. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Informace uvedené v hlášence pak určují blíže i povahu dokumentů a údaje v nich uvedené, které budou součástí žádosti o zaměstnaneckou kartu/ modrou kartu (např. pracovní pozice nebo výše mzdy v pracovní smlouvě, dosažené vzdělání v určitém oboru, atd.).

Vyhláška Úřadu práce ze dne 17. srpna 2015 stanoví, že informace uvedené v hlášenkách, které byly zařazeny do Centrální evidence volných pracovních míst, není možné upravovat nebo měnit. Pokud budou do žádosti o zaměstnaneckou kartu/ modrou kartu doloženy dokumenty a údaje v nich uvedené, které se neshodují s požadavky uvedenými v hlášence – zejména výše mzdy či místo výkonu práce – bude takováto žádost zamítnuta. Deloitte doporučuje: Údaje, které budou uvedeny v hlášence, je třeba ověřit s podmínkami zaměstnavatele na toto volné pracovní místo. Výše mzdy se pak může odvíjet pouze od spodní hranice, místo výkonu práce musí souhlasit s místem výkonu práce uvedeným v pracovní smlouvě.

12


Pilotní projekt „Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny” Projekt „Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny“, stejně jako již zaběhlé projekty „Fast track“ či „Welcome package,“ by měl umožnit rychleji přivézt kvalifikované pracovníky z Ukrajiny, po kterých je vyšší poptávka ze strany českých zaměstnavatelů, na pozice, na něž nebyl nalezen vhodný kandidát mezi českými občany. Dále je cílem projektu výrazně snížit administrativní a časovou náročnost na straně příslušných konzulárních úřadů (nejedná se o zkrácení zákonných lhůt pro vyřízení žádosti o zaměstnaneckou/modrou kartu – ty zůstávají na 60 nebo 90 dnech). Nárok na přijetí v rámci projektu mají vysoce specializovaní uchazeči, jejichž kvalifikace a vědomosti jsou na takové úrovni, která je zásadní pro specifickou činnost, technologie či vedení podniku, v němž by měl práci vykonávat. Gestorem celého projektu je Ministerstvo zahraničních věcí České republiky ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Pro provedení případných změn byl vládou zmocněn Koordinační orgán pro řízení ochrany státních hranic a migrací. Pro každé pracovní místo, které má být obsazeno zaměstnancem z Ukrajiny, musí být vytvořena samostatná Hlášenka volného pracovního místa (HVPM), český trh práce tedy nebude nijak negativně narušen. Výhodou v celém procesu je přednostní přijetí a vyřízení žádostí o zaměstnaneckou/ modrou kartu bez nutnosti rezervace termínu pro podání přes rezervační systém Visapoint. Kvóta projektu nepřesáhne 500 uchazečů na rok. Povinností specialisty z Ukrajiny je mimo jiné dokumenty doložit svou kvalifikaci příslušným dokladem – vysokoškolským diplomem (v případě určitých profesí/oborů může dostačovat středoškolské vzdělání s maturitou). Český zaměstnavatel musí také splňovat určité podmínky, aby mohl být do projektu zařazen – mimo jiné musí být doporučen českou podnikatelskou reprezentací,

ústředním orgánem státní správy nebo CI, musí být daňovým rezidentem v ČR dle zákona č. 586/92 Sb. a podnikat na území ČR minimálně dva roky. Taktéž nesmí mít žádné dluhy a musí být řádným plátcem zdravotního a sociálního pojištění. Zaměstnavatel taktéž musí doložit, že zaměstnanec – specialista bude pobírat mzdu alespoň ve výši minimální mzdy pro modré karty – i v případě zaměstnanecké karty – tedy 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy. Pracovní poměr pro ukrajinského zaměstnance musí být uzavřen na plný úvazek na dobu alespoň 1 roku. V tuto chvíli není projekt určen pro zaměstnance vyslané ze zahraničí do České republiky ani pro rodinné příslušníky vysoce kvalifikovaných pracovníků na Ukrajině. Až praktické využití projektu nám ukáže, zda budou tito cizinci zahrnuti do projektu také. Postup žádosti Zaměstnavatel ohlásí na příslušném Úřadu práce volné pracovní místo a zažádá o doporučení od české podnikatelské reprezentace. Po obdržení doporučení podá žádost o zařazení do projektu s povinnými přílohami, mezi které patří například potvrzení o bezdlužnosti či čestná prohlášení vztahující se k samotnému specialistovi. Žádost o zařazení do projektu je adresována MPO, které pak vydává potvrzení o zařazení do projektu. Cizinec poté podává žádost na zastupitelském úřadě (ZÚ) na Ukrajině v termínu zajištěném MPO. ZÚ odešle žádost na Odbor azylové a migrační politiky v ČR s označením ‘Zvláštní postupy pro zaměstnance z Ukrajiny‘, které zajistí přednostní vyřízení žádosti. Zařazení do projektu je platné 1 rok, s možností prodloužení. Dle dostupných informací a praktického využití by měl být projekt dle potřeby přepracován jednotlivými ministerstvy.

13


Krátce Rozhodnutí Evropské komise v případech státní podpory pro Fiat a Starbucks Komise rozhodla, že selektivní daňové výhody pro Fiat v Lucembursku a Starbucks v Nizozemí jsou podle pravidel státní podpory EU protiprávní. Holandská vláda naznačila, že je rozhodnutím Komise „poněkud překvapena“, zatímco lucemburská vláda konstatovala, že s tímto rozhodnutím nesouhlasí. Podrobná rozhodnutí zatím nebyla zveřejněna. Návrh rozpočtu Lucemburska na rok 2016 zahrnuje opatření na zrušení daňového režimu příjmů z duševního vlastnictví Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2016 zahrnuje řadu návrhů, které budou mít vliv na společnosti a fyzické osoby. Jedná se o návrhy na zrušení minimální daně z příjmů právnických osob, změnu daně z čisté hodnoty, zrušení daňového režimu příjmů z duševního vlastnictví, zvýšení daňového základu pro určité typy majetku a zavedení daňové amnestie. Evropská komise aktualizuje seznam „řádné daňové správy” Řada členských států EU hodnotí, jak státy a územní celky na celém světě aplikují standardy řádné daňové správy (transparentnost, výměna informací a spravedlivá daňová soutěž). Interaktivní mapa Evropské komise prezentuje ucelený konsolidovaný přehled třetích zemí uvedených na seznam členskými státy EU pro daňové účely k 30. červnu 2015. Tchaj-wan vydává novou směrnici týkající se osvobození od srážkové daně u poplatků za technické služby a autorských honorářů Ministerstvo financí a Ministerstvo hospodářství vydalo revidovanou směrnici o uplatnění osvobození od srážkové daně u autorských poplatků a poplatků za technické služby přijatých zahraničními podniky usilujícími o zisk, která má zpětnou platnost od 1. ledna 2011.

OECD zavádí portál Automatické výměny informací – Automatic Exchange of Information (AEOI) Portál Automatické výměny informací (AEOI) poskytuje komplexní přehled práce OECD a Globálního fóra pro transparentnost a výměnu informací pro daňové účely v oblasti automatické výměny informací, zejména s ohledem na Common Reporting Standard (CRS). Holandský návrh zákona upraví režim fiskální jednotky Návrh zákona předložený dolní komoře parlamentu upraví holandský režim fiskální jednotky tak, aby zahrnoval ustanovení vyhlášky vydané v návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora Evropské Unie, že tento režim není kompatibilní se zákony EU. Tato vyhláška umožňuje, aby finanční jednotka byla tvořena: (i) tuzemskou mateřskou společností a tuzemskou „vnukovskou“ společností (jejichž podíly jsou drženy zahraničními prostřednickými společnostmi); a (ii) tuzemskými „sesterskými společnostmi“ (se společnou zahraniční mateřskou společností) a návrh zákona se rovněž zabývá (dalším) zahrnutím stálých provozoven zahraničních společností do holandské fiskální jednotky. Thajsko trvale snižuje sazbu daně z příjmů právnických osob Mezi vládou schválenými opatřeními, jejichž účelem je přilákání nových daňových investorů, je také návrh zavést 20% sazbu daně z příjmů právnických osob natrvalo (původně měla být jen dočasně do konce roku 2015).

14


Itálie zavádí implementační pravidla pro nový patentový daňový režim Implementační pravidla pro nový patentový daňový režim byla zveřejněna a tento režim platí od roku 2015 pro plátce daně za kalendářní rok. Tento volitelný režim uděluje částečné osvobození od daně z příjmů právnických osob (IRES) a tuzemské daně z produktivních činností (IRAP) u příjmů vzniklých z udělení licence nebo přímého využití kvalifikovaného duševního vlastnictví; a to ve výši 30% z tohoto příjmu v roce 2015, 40% v roce 2016 and 50% od roku 2017. Čína oznamuje nové daňové pobídky pro výzkum a vývoj Společná vyhláška vydaná Ministerstvem financí, Státní daňovou správou a Ministerstvem vědy a technologie obsahuje podrobná pravidla týkající se super odpočtu u nákladů na výzkum a vývoj od 1. ledna 2016 pro účely daně z příjmů právnických osob. Brazilský nejvyšší soud vydává rozhodnutí o nakládání s úrokem z čistého jmění Soud rozhodl, že úrok z čistého jmění - interest on net equity (INE) rozdělený mezi dva brazilské subjekty musí být vypočten pro účely daní PIS a COFINS (příspěvky na sociální zabezpečení z příjmu) jako finanční příjem na úrovni příjemce. Rumunsko zrychluje snížení sazby srážkové daně z dividend Snížení sazby srážkové daně z dividend, která se bude vyplácet nerezidentům z 16% na 5%, jejíž účinnost byla původně stanovena na leden 2017, bude platné již od 1. ledna 2016.

USA zatím nerozhodly o důvěryhodnosti britské daně z příjmů, tzv. diverted profits tax Ministerstvo financí USA a finanční úřad musí stanovit, zda britská daň z příjmů, tzv. diverted profits tax, neboli platby částek, které Evropská Unie považuje za protiprávní státní podporu, představují daně z příjmů zaplacené v zahraničí pro účely stanovení zápočtu zahraniční daně. Jižní Afrika vydává směrnici o stanovení daňového domicilu Byl vydán revidovaný interpretační pokyn finančního úřadu týkající se aplikace termínu „place of effective management – místo efektivního řízení“ při stanovení daňového domicilu společnosti. Hong Kong zvažuje daňové pobídky k přilákání nadnárodních společností Ve svém nedávném proslovu finanční tajemník oznámil, že Hong Kong plánuje poskytnutí dalších pobídek nadnárodním společnostem a čínským podnikům zakládajícím korporátní finanční centra v Hong Kongu, včetně možných odpočtů úroků a daňových zvýhodnění. Změny tchajwanské daně z nemovitostí mají dopad na zahraniční společnosti Od 1. ledna 2016 budou zahraniční společnosti podléhat vyšším daňovým sazbám ze zisků vzniklých z prodeje tchajwanských nemovitostí. 17% sazba daně z příjmů právnických osob již nebude dále platná a daňová sazba bude 45% nebo 35% v závislosti na délce vlastnictví.

15

Daňové novinky prosinec 2015

Daňové povinnosti Prosinec 2015

Přímé daně • C o nás (ne)čeká za změny u daní z příjmů od nového roku? • Koordinační výbor KDP ČR - Daňový režim výplaty oceňovacích rozdílů (448/18.03.15) • Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR („NSS“) – úhrada ztráty sesterské společnosti • Ministerstvo financí zveřejnilo průběžné výsledky kontrolní akce zaměřené na převodní ceny • Krátce

čtvrtek 10.

spotřební daň

•• splatnost daně za říjen 2015 (mimo spotřební daň z lihu)

pondělí 14.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za listopad 2015, papírová forma

úterý 15.

daň silniční

•• záloha na daň za říjen a listopad 2015, event. splatnost jedné zálohy na daň (nejméně ve výši 70 % roční daňové povinnosti) – v případě poplatníka daně, je-li provozovatelem nákladních vozidel včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů s největší povolenou hmotností 12 a více tun, kterým se dle § 6 odst. 10 zákona o dani silniční snižuje sazba daně o 48 %

Nepřímé daně • K ontrolní hlášení klepe na dveře. Jste připraveni? • Pokyny Komise EU k nemovitostem • Judikatura SDEU Ostatní • P ojem zneužití práva v daňové sféře • Soudní dvůr Evropské unie: Finanční správa je povinna vyplácet úroky ze zadržovaného nadměrného odpočtu! • Trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby • Hlášenka volného pracovního místa • Pilotní projekt „Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny” Mezinárodní zdanění • Krátce • Příloha aňové povinnosti na prosinec 2015 • D a leden 2016

daň z příjmů

•• čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň

středa 16.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za listopad 2015, elektronická forma

pondělí 21.

daň z příjmů

•• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

pojistné

•• podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za listopad 2015 a splatnost zálohy na důchodové spoření

pondělí 28.

daň z přidané hodnoty

•• daňové přiznání a daň za listopad •• souhrnné hlášení za listopad •• výpis z evidence za listopad

energetické daně

•• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za listopad 2015

spotřební daň

•• splatnost daně za říjen 2015 (pouze spotřební daň z lihu) •• daňové přiznání za listopad 2015 •• daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za listopad 2015 (pokud vznikl nárok)

čtvrtek 31.

daň z příjmů

Zdroj: www.mfcr.cz, www.czso.cz

•• odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za listopad 2015

16

Daňové novinky prosinec 2015 Leden 2016 Přímé daně • C o nás (ne)čeká za změny u daní z příjmů od nového roku? • Koordinační výbor KDP ČR - Daňový režim výplaty oceňovacích rozdílů (448/18.03.15) • Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR („NSS“) – úhrada ztráty sesterské společnosti • Ministerstvo financí zveřejnilo průběžné výsledky kontrolní akce zaměřené na převodní ceny • Krátce Nepřímé daně • K ontrolní hlášení klepe na dveře. Jste připraveni? • Pokyny Komise EU k nemovitostem • Judikatura SDEU

pondělí 11.

spotřební daň

•• splatnost daně za listopad 2015 (mimo spotřební daň z lihu)

pátek 15.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za prosinec 2015, papírová forma

pátek 15.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za prosinec 2015, elektronická forma

energetické daně

středa 20.

daň z příjmů

•• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

•• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za prosinec 2015

spotřební daň

•• splatnost daně za listopad 2015 (pouze spotřební daň z lihu)

pojistné

pondělí 25.

daň z přidané hodnoty

Mezinárodní zdanění • Krátce • Příloha aňové povinnosti na prosinec 2015 • D a leden 2016

•• souhrnné hlášení za prosinec •• výpis z evidence za prosinec

•• daňové přiznání za prosinec 2015

•• podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za prosinec 2015 a splatnost zálohy na důchodové spoření

•• daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za prosinec 2015 (pokud vznikl nárok)

Ostatní • P ojem zneužití práva v daňové sféře • Soudní dvůr Evropské unie: Finanční správa je povinna vyplácet úroky ze zadržovaného nadměrného odpočtu! • Trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby • Hlášenka volného pracovního místa • Pilotní projekt „Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny”

•• daňové přiznání a daň za prosinec

Zdroj: www.mfcr.cz, www.czso.cz

17

Daňové novinky prosinec 2015 Přímé daně • C o nás (ne)čeká za změny u daní z příjmů od nového roku? • Koordinační výbor KDP ČR - Daňový režim výplaty oceňovacích rozdílů (448/18.03.15) • Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR („NSS“) – úhrada ztráty sesterské společnosti • Ministerstvo financí zveřejnilo průběžné výsledky kontrolní akce zaměřené na převodní ceny • Krátce Nepřímé daně • K ontrolní hlášení klepe na dveře. Jste připraveni? • Pokyny Komise EU k nemovitostem • Judikatura SDEU Ostatní • P ojem zneužití práva v daňové sféře • Soudní dvůr Evropské unie: Finanční správa je povinna vyplácet úroky ze zadržovaného nadměrného odpočtu! • Trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby • Hlášenka volného pracovního místa • Pilotní projekt „Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny”

Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z daňového oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků: Přímé daně Jaroslav Škvrna Zbyněk Brtinský Miroslav Svoboda Marek Romancov LaDana Edwards Tomas Seidl

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Nepřímé daně Adham Hafoudh Radka Mašková

[email protected] [email protected]

Kontrolní hlášení Jaroslav Beneš

[email protected]

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555

Mezinárodní zdanění • Krátce • Příloha aňové povinnosti na prosinec 2015 • D a leden 2016

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2015 Deloitte Česká republika

Daňové novinky. Daňové novinky. prosinec Deloitte Česká republika

Recommend Documents