1/2011
JARUŠEK, STRAKOVÁ & PARTNERS ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ
PRÁVNÍ NEWSLETTER Advokátní kancelář Jarušek,
Vážení čtenáři,
Straková & Partners dovolujeme si obrátit se na Vás formou prvního čísla
Radniční 7a
Právního
České Budějovice
newsletteru
naší
advokátní
kanceláře
Jarušek, Straková & Partners. Jak již bylo avizováno v jeho nultém vydání, naším cílem je zprostředkovat Vám
důležité
informace
a
významné
události
PSČ 370 01 Česká republika
z oblasti legislativy a judikatury českých soudů. V prvním pololetí roku 2011 byla v celostátních
Tel.: +420/386 321 801
médiích centrem zájmu připravovaná novela zákona
Fax:
o
[email protected]
veřejných
zakázkách.
Prostudovali
jsme
tedy
vládní návrh této novely a nabízíme Vám stručné
+420/386 321 855
shrnutí v článku na straně 2. Obecně lze uvést, že tato novela přináší řadu významných změn a bude zajímavé,
v jaké
podobě
nakonec
projde
legislativním procesem a případným schvalováním v Parlamentu ČR. Dalším zajímavým tématem je vydání sjednocujícího právního názoru Nejvyššího soudu České republiky v oblasti
rozhodčího
řízení.
Jelikož
se
jedná
o
posuzování platnosti rozhodčí smlouvy, máme za to, že článek na straně 1 může pro naše čtenáře znamenat určité vodítko při přípravě rozhodčích smluv. V nespolední
řadě
přinášíme
několik
zajímavých
rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, která se týkají např. oblasti obecního zřízení, obchodního zákoníku či směnečného práva. Věříme, že Vám Právní newletter č. 1/2011 naší advokátní kanceláře Jarušek, Straková & Partners přinese
zajímavé
informace
a
naleznete
v jeho
článcích inspiraci při hledání odpovědí na otázky, které vznáší složitá oblast právního řádu České republiky. S přáním pohodového konce léta,
Mgr. Jiří Jarušek a JUDr. Olga Straková
AK Jarušek, Straková & Partners
Stránka 0
www.js-partners.cz
SJEDNOCUJÍCÍ PRÁ VNÍ NÁZOR N EJ V Y Š ŠÍ H O S O U D U Č E SK É R E P U B L I K Y TÝ K A J Í C Í S E R O Z H O D Č ÍH O Ř Í Z EN Í Rozhodčí upraveno rozhodčím pozdějších
řízení je v právním řádu České republiky především v zákoně č. 216/1994 Sb., o řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění předpisů (dále v tomto článku jen „Zákon“).
Podle § 1 odst. 1 tento Zákon upravuje rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci a výkon rozhodčích nálezů. Rozhodčí smlouva tedy může dopadat pouze na spory majetkové a strany ji mohou platně uzavřít, jestliže by mohly o předmětu sporu uzavřít smír. Rozhodčí smlouva může mít podobu buď tzv. smlouvy o rozhodci (pokud se týká jednotlivého již vzniklého sporu) nebo naopak podobu tzv. rozhodčí doložky (pokud se týká všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů). Rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná (za podmínek stanovených Zákonem může být rozhodčí doložka součástí podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní, k níž se rozhodčí doložka vztahuje).
JESTLIŽE PŘÍMÉ
ROZHODČÍ
URČENÍ
SMLOUVA
ROZHODCE
AD
NEOBSAHUJE HOC,
RESP.
KONKRÉTNÍ ZPŮSOB JEHO URČENÍ, ALE V TÉTO SOUVISLOSTI POUZE ODKAZUJE NA „ROZHODČÍ ŘÁD“ VYDANÝ PRÁVNICKOU OSOBOU, KTERÁ NENÍ STÁLÝM ROZHODČÍM SOUDEM ZŘÍZENÝM NA
ZÁKLADĚ
ZÁKONA,
PAK
JE
TAKOVÁ
ROZHODČÍ SMLOUVA NEPLATNÁ PODLE § 39 OBČ. ZÁK. PRO ROZPOR SE ZÁKONEM.
Rozhodcem může být občan České republiky, který je zletilý a způsobilý k právním úkonům, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Rozhodčí smlouva má zpravidla určit počet i osoby rozhodců anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý. Nemá-li rozhodčí smlouva ustanovení podle odst. 1, jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce a tito rozhodci volí předsedajícího rozhodce. Zákon upravuje dále možnost zřídit stálé rozhodčí soudy, a to pouze na základě zákona. Tyto stálé rozhodčí soudy mohou vydávat své statuty a řády, které musí být uveřejněny v Obchodním věstníku. Tyto statuty a řády mohou určit způsob jmenování rozhodců, jejich počet, a mohou výběr rozhodců vázat na seznam vedený u stálého rozhodčího soudu. Statuty a řády mohou též určit způsob řízení a rozhodování, i jiné otázky související s činností stálého rozhodčího soudu a rozhodců včetně pravidel o nákladech řízení a odměňování rozhodců. Jestliže se strany dohodly na příslušnosti konkrétního stálého rozhodčího soudu a neujednaly v rozhodčí smlouvě jinak, platí, že se podrobily předpisům uvedeným v odstavci 2, platným v době zahájení řízení před stálým rozhodčím soudem.
AK Jarušek, Straková & Partners
Dne 11. 5. 2011 přijal velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky sjednocující právní názor v otázce platnosti rozhodčích doložek (usnesení Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, ze dne 11. 5. 2011). Tímto rozhodnutím vyslovil souhlasný názor s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 12 CMo 496/2008. V řešeném sporu si účastníci sjednali v rámci kupní smlouvy následující: „veškeré spory, které mezi nimi nastanou nebo mohou nastat, či jakékoli jiné nároky, budou řešeny v rozhodčím řízení před jediným rozhodcem, v souladu se zákonem č. 216/1994 Sb. podle Rozhodčího řádu a Poplatkového řádu vydanými Sdružením rozhodců, s.r.o., IČ 634986658, sídlem Příkop (budova IBC), 604 10 Brno s tím, že tyto dokumenty jsou zveřejněny v platném znění na internetových stránkách Sdružení rozhodců“. Dle soudu bylo nutné zvážit, zda takto mělo být rozhodování případného sporu mezi účastníky svěřeno ad hoc rozhodci ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 Zákona. Podle velkého senátu Nejvyššího soudu je třeba zdůraznit, že pokud subjekt, který není stálým rozhodčím soudem, zřízeným na základě zvláštního zákona, vykonává takové činnosti, které spadají podle zákona o rozhodčím řízení výlučně do působnosti stálých rozhodčích soudů, jde o zcela zřejmý a logicky odvoditelný úmysl odporující zákonu. Jde o zjevné nastavení podmínek vzbuzujících důvodné pochybnosti o perspektivě nezávislého a nestranného řešení sporů. Přitom dle závěru soudu nelze mít ani za to, že by se účastnici v daném smluvním vztahu případně dohodli na tom, že by jejich případný spor řešil ad hoc rozhodce, neboť žádný takový rozhodce nebyl v rozhodčí smlouvě uveden, resp. nebyl jasným a zákonu odpovídajícím způsobem stanoven způsob, jak by příslušný rozhodce měl být určen, když zmiňovaný odkaz na Rozhodčí řád obchodní společnosti Sdružení rozhodců s.r.o. nelze jako eventuální způsob určení ad hoc rozhodce ze shora uvedených důvodů akceptovat. Jinak řečeno jestliže rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, ale v této souvislosti pouze odkazuje na „rozhodčí řád“ vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, pak je taková rozhodčí smlouva neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem (a nikoliv pro neurčení rozhodce nebo způsobu, jak má být určen). Nejvyšší soud zastává názor, že není možno pomocí zásady smluvní autonomie negovat zákonu odporující ujednání rozhodčí doložky, u níž lze dovozovat v zásadě zřetelnou snahu poškodit „slabšího“ účastníka závazkového vztahu. Na závěr je nutné uvést, že velký senát Nejvyššího soudu České republiky se tímto rozhodnutím odchýlil od právního názoru vysloveného v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 7. 2008 sp. zn. 32 Cdo 2282/2008, podle něhož „strany smlouvy si mohou platně dohodnout, že spory vzniklé z jejich smlouvy budou rozhodovány vybraným rozhodcem žalující stranou ze seznamu rozhodců vedeného soukromým subjektem, jenž není stálým rozhodčím soudem zřízeným ve smyslu § 13 zákona č. 216/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a že rozhodčí řízení bude probíhat podle pravidel vydaných takovým soukromým subjektem“.
Stránka 1
www.js-partners.cz
Jak již bylo naznačeno výše, jedná se o rozhodnutí svým významem jistě zásadní, a to i z toho pohledu, že se v něm Nejvyšší soud České republiky odchýlil nejen od právního názoru vyjádřeného v jeho dřívějších rozhodnutích, nýbrž polemizuje v něm též s některými závěry vyslovenými v rozhodnutích Ústavního soudu České republiky. 1 Takto jej jistě vnímá i právnická veřejnost, neboť již výše zmíněné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze vyvolalo vášnivé diskuze v Bulletinu advokacie i řadu reakcí v dalších odborných publikacích. Bude tedy jistě zajímavé dále sledovat dopad tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky do právního režimu rozhodčích doložek i případnou reakci v rozhodovací činnosti Ústavního soudu České republiky, který odmítl ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 32 Cdo 2282/2008, ve kterém byl vyjádřen odlišný právní názor, jak naznačeno shora, a shledal tento odlišný názor zcela konformní s judikaturou Ústavního soudu týkající se ochrany autonomie vůle a svobody individuálního jednání2.
zaručující přístup k zadávané VZ.
ODKAZ NA OBCHODNÍ
Zjednodušení definice „Dotovaného zadavatele“.
V případě sdružení zadavatelů, kdy alespoň jeden z účastníků je zahraniční osobou, je pro způsob zadávání VZ rozhodné právo toho státu, ve kterém se bude plnit převažující část VZ. Účastníkům sdružení dána možnost dohody o tom, že rozhodné je právo České republiky.
NEPOVEDE
AK Jarušek, Straková & Partners
Stránka 2
K
HOSPODÁŘSKÉ V TAKOVÉM
JMÉNA A
NEODŮVODNĚNÉMU SOUTĚŽE.
PŘÍPADĚ
OMEZENÍ
ZADAVATEL
VÝSLOVNĚ
UMOŽNIT
MUSÍ PRO
PLNĚNÍ VZ POUŽITÍ I JINÝCH, KVALITATIVNĚ A TECHNICKY OBDOBNÝCH ŘEŠENÍ.
Sníženy finanční limity v případě definice podlimitní VZ (navrhována předpokládaná hodnota nejméně 1.000.000,- Kč bez DPH pro VZ na dodávky, služby i stavební práce) i VZ malého rozsahu (navrhována předpokládaná hodnota nejméně 1.000.000,- Kč bez DPH pro VZ na dodávky, služby i stavební práce).
Doplněna definice „Významné VZ“, kdy kritériem pro to, aby VZ byla významnou zakázkou, je to, kdo je zadavatelem a jaká je její předpokládaná hodnota (např. obec nad 100.000 obyvatel, předpokládaná hodnota VZ nejméně 100.000.000,- Kč, obec do 25.000 obyvatel, předpokládaná hodnota VZ nejméně 20.000.000,- Kč).
Snížen finanční zjednodušeného podlimitní VZ předpokládaná 10.000.000,- Kč
Upraveno užší řízení – odstraněna možnost zadavatele omezit počet zájemců v oznámení užšího řízení a stanovit maximální počet zájemců, jež vyzve k podání nabídky, jakož i povinnost veřejného zadavatele, resp. sektorového zadavatele vyzvat k podání nabídky nejméně 5 (resp. 3) zájemců a možnost vyzvat k podání nabídky méně zájemců, než je Zákonem či v oznámení užšího řízení stanovený minimální počet zájemců.
Upraveno jednací řízení s uveřejněním – odstraněna možnost zadavatele omezit počet zájemců v oznámení jednacího řízení s uveřejněním a stanovit maximální počet zájemců, jež vyzve k podání nabídky, jakož i povinnost zadavatele vyzvat k podání nabídky nejméně 3 zájemce a možnost vyzvat k podání nabídky méně zájemců, než je Zákonem či v oznámení jednacího řízení s uveřejněním stanovený minimální počet zájemců.
Nová úprava lhůt v zadávacím řízení platných pro veřejného zadavatele, resp. sektorového
Zadavatel nesmí omezovat účast dodavatelů, kteří mají sídlo v členském státě Evropské unie a ostatních státech, které mají s Českou republikou či Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu
Srovnej rozhodnutí sp. zn. II ÚS 2682/08
FIRMY, NÁZVY,
států
STAVEBNÍCH PRACÍ PŘIPUSTIT, POUZE POKUD TO
1 Srovnej rozhodnutí sp. zn. I ÚS 339/02 či sp. zn. III ÚS 166/05 2
těchto
KTERÉ PLATÍ PRO URČITOU OSOBU ATP., LZE U
Navrhované změny:
z
PŘÍJMENÍ, SPECIFICKÁ OZNAČENÍ ZBOŽÍ A SLUŽEB,
N Á V R H N O V EL Y Z Á K O N A Č. 1 37 / 2 00 6 SB . , O V E Ř EJ N Ý C H Z A K Á Z K Á CH , V E Z N ĚN Í P O Z D Ě J Š Í C H P Ř E D P I SŮ ( D Á L E V TO M T O ČL Á N K U J E N „Z Á K O N “ ) Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky připravilo návrh novely Zákona. Jejím cílem je zamezit korupci při zadávání veřejných zakázek. Připravovaná novela vychází z podnětů Platformy pro transparentní veřejné zakázky, Národní ekonomické rady vlády a Expertní skupiny ministra pro místní rozvoj. Dne 18. 5. 2011 přijala Vláda České republiky usnesení č. 381, kterým schválila tento návrh zákona, kterým se mění Zákon, s úpravami podle připomínek obsažených ve stanovisku předsedy Legislativní rady Vlády, uložila ministru pro místní rozvoj připravit konečné znění vládního návrhu zákona a pověřila předsedu vlády předložit vládní návrh zákona předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k dalšímu projednání. Vládní návrh zákona byl Poslanecké sněmovně již předložen. Přes skutečnost, že novela je tedy zatím ve fázi příprav, nabízíme našim čtenářům stručný přehled navrhovaných změn. Pro pojem „veřejná zakázka“ je použita v textu článku dále zkratka „VZ“.
dodavatelů
limit jako podmínka pro použití podlimitního řízení pro zadání na stavební práce – nově hodnota nesmí přesáhnout bez DPH.
www.js-partners.cz
zadavatele, zejména počátku běhu lhůt pro podání nabídek a § 40, resp. 42 upravující změny lhůt v zadávacím řízení platné pro veřejného zadavatele, resp. sektorového zadavatele.
Výslovně stanoveno, že zadávací dokumentace je součástí zadávacích podmínek, a doplněny náležitosti zadávací dokumentace – nově musí obsahovat zvláštní technické podmínky a v případě, že si zadavatel vyhradí požadavek, že určitá část plnění VZ nesmí být plněna subdodavatelem, musí být tato určitá část plnění předmětu VZ věcně vymezena.
Odkaz na obchodní firmy, názvy, jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu atp., lze u stavebních prací připustit, pouze pokud to nepovede k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. Zadavatel musí v takovém případě výslovně umožnit pro plnění VZ použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.
Veřejný zadavatel je povinen u VZ na stavební práce stanovit obchodní podmínky v souladu s prováděcím právním předpisem, ve kterých stanoví, že technický dozor, projektant a dodavatel nesmějí být propojenými osobami.
Změněna úprava poskytování zadávací dokumentace dodavatelům, zkráceny některé lhůty pro poskytování zadávací dokumentace, stejně jako u poskytování dodatečných informací k zadávacím podmínkám.
Rozsah kvalifikace (u veřejného zadavatele): Pokud se jedná o ekonomickou a finanční způsobilost plnit VZ, nově dodavatel neprokazuje splnění ekonomických a kvalifikačních předpokladů dle § 55, ale bude povinen pouze předložit čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit VZ. Veřejný zadavatel není oprávněn stanovit takové kvalifikační předpoklady, které by vedly k podstatnému omezení hospodářské soutěže, a současně by kvalifikační předpoklady bylo vzhledem k potřebám zadavatele možné nahradit stanovením odpovídajících smluvních podmínek. Předmětem hodnotících kritérií nemůžou být nejen ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady a technické kvalifikační předpoklady, nýbrž obecně kvalifikace. U základních kvalifikačních předpokladů odstraněna povinnost předkládat seznam statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních třech letech pracovali u zadavatele, a dále pokud má dodavatel formu akciové společnosti, nemusí předkládat aktuální seznam akcionářů s podílem vyšším než 10 % (přesunuto do § 68 – nyní to musí být součástí nabídky, stejně jako prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel zakázanou dohodu podle zvláštního předpisu v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou).
AK Jarušek, Straková & Partners
Stránka 3
Odstraněn § 55 – Ekonomické a finanční předpoklady (v návaznosti na nově zavedené čestné prohlášení).
Technické kvalifikační předpoklady – v případě VZ na dodávky a služby je nově stanoveno, že přílohou seznamu významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění, který může veřejný zadavatel požadovat, musí být přímo smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele (nikoli pouze čestné prohlášení), není-li současně možné získat osvědčení podle bodu 2 § 56 odst. 1 písm. a, resp. odst. 2 písm. a) Zákona od této osoby odlišné od veřejného zadavatele z důvodů spočívajících na její straně.
Odstraněno právo veřejného zadavatele požadovat v rámci prokázání technických kvalifikačních předpokladů předložení certifikátu systému řízení
Jakosti vydaného podle českých technických norem akreditovanou osobou, jakož i právo požadovat předložení dokladu o registraci v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) nebo certifikátu řízení z hlediska ochrany životního prostředí vydaného podle českých technických norem akreditovanou osobou.
Upraveno ustanovení o stáří dokladů, a to tak, že pro jednotlivá řízení musí být doba 90 dnů splněna k určitému, Zákonem stanovenému dni.
Nově upraveny lhůty v případě změny kvalifikace.
V případě posouzení kvalifikace doplněno, že skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace musejí nastat ve lhůtě podle § 52 (doba prokazování splnění kvalifikace). Nově podrobně upraveny náležitosti seznamu dokladů, který tvoří součást protokolu o posouzení kvalifikace, jež je povinen pořizovat veřejný zadavatel.
Odstraněn celý § 61 upravující omezení počtu zájemců v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a soutěžním dialogu, stejně jako § 66 upravující omezení počtu zájemců v užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním.
Při otevírání obálek komise nově stanoveno, že pokud zadavatel obdrží ve lhůtě pro podání nabídek méně než 3 nabídky, obálky se neotevírají; o této skutečnosti zadavatel bezodkladně vyrozumí uchazeče. Na nabídku podanou po uplynutí lhůty pro podání nabídek se pohlíží, jako by nebyla podána.
Složení hodnotící komise nově upraveno u nadlimitních VZ a některých významných VZ (nově počet členů 9 a do hodnotící komise navrhne Ministerstvo dva členy a dva náhradníky ze seznamu hodnotitelů podle § 74a; zadavatel z navržených osob vylosuje člena a náhradníka; hodnotící komisi bude sestavovat vláda na návrh příslušných ministrů.).
www.js-partners.cz
Seznam hodnotitelů (vede Ministerstvo) – do seznamu se zapisují osoby odborně způsobilé hodnotit nabídky na dobu 3 let.
V případě posuzování nabídek na VZ na stavební práce, jejichž zadávací dokumentace byla zpracována podle § 44 odst. 4 písm. a) Zákona, posoudí komise nabídky v podrobnostech soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výkazem výměr.
Možnost na žádost uchazeče prodloužit zákonnou lhůtu pro písemné vysvětlení nejasností nabídky či doplnění dokladů podle § 68 odst. 3, jakož i pro vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny.
Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele.
Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Za podstatnou se považuje taková změna obsahu smlouvy, která by rozšířila předmět veřejné zakázky (tím není dotčeno ustanovení § 23 odst. 5 a 7 Zákona), nebo za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů, nebo za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
Zadavatel má právo odstoupit od smlouvy v případě, že dodavatel uvedl v nabídce informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a měly nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, dodavatel přestane splňovat kvalifikace nebo poskytované plnění neodpovídá nabídce.
Nově stanovena povinnost zadavatele použít elektronickou aukci při zadání VZ na dodávky zboží vymezeného prováděcím právním předpisem.
Námitky – v případě zjednodušeného podlimitního řízení zkráceny lhůty k podání námitek. Stěžovatel, který nevyužil možnosti podat námitky, není oprávněn podat podnět k Úřadu v téže věci.
V případě kauce se bude její výše odvíjet z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění VZ.
V případě správních deliktů zadavatelů se maximální výše pokuty zvyšuje z 5 % na 10 % z ceny zakázky, či na 20,000.000,- Kč nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odstavce 1 písm. a), c) nebo d), resp. odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) Zákona. Obdobně je zvýšena horní hranice v případě správních deliktů dodavatelů (20,000.000,- Kč, resp. 2,000.000,- Kč).
Povinnost uveřejňovat skutečně uhrazenou cenu: Zadavatel uveřejní nejpozději do 30 dnů od splnění smlouvy na svém profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní zadavatel na svém profilu nejpozději do 31. ledna cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce. Tyto povinnosti se nevztahují na veřejné zakázky malého rozsahu a na veřejné zakázky, které byly zadávány podle § 18 odst. 1 písm. a) a b) Zákona. Podrobnosti uveřejnění stanoví zvláštní právní předpis.
Uveřejňování smlouvy uzavřené na VZ: Zadavatel uveřejní smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na svém profilu. Povinnost se nevztahuje na smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500.000,- Kč, a na veřejné zakázky, které byly zadávány podle § 18 odst. 1 písm. a) a b) Zákona. Zadavatel uveřejní celé znění smlouvy do 15 dnu ode dne jejího uzavření smlouvy. Podrobnosti uveřejnění stanoví zvláštní právní předpis.
Oznamovací povinnost o výsledku zadávacího řízení nově platí pro všechny zadavatele a lhůta pro oznámení výsledků zadávacího řízení k uveřejnění je pouze 15 dnů od uzavření smlouvy.
Zadavatel je povinen bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení též tehdy, pokud obdržel méně než 3 nabídky nebo po posouzení nabídek zbyly k hodnocení méně než 3 nabídky (neplatí v Zákonem stanovených případech).
Nově zadavatel má povinnost vyhotovit písemnou zprávu o každé VZ, nikoli pouze o nadlimitní VZ. Písemná zpráva musí obsahovat též identifikační údaje všech uchazečů a jejich nabídkovou cenu. Písemnou zprávu je zadavatele povinen uveřejnit ve věstníku veřejných zakázek nejpozději do 15 dní od uzavření smlouvy.
Poskytování informací: Zadavatel neposkytne informace podle zvláštního právního předpisu, jeli požadována informace o obsahu nabídky uchazečů, o složení hodnotící komise, nebo obsažená v dokumentech pořizovaných v průběhu zadávacího řízení (poslední dvě zadavatel poskytne po uzavření smlouvy).
Odstraněn § 152 týkající se ochrany důvěrných informací (povinnosti zadavatele zachovávat mlčenlivost o všech informacích či dokladech poskytnutých dodavatelem, pokud byly při jejich poskytnutí označeny za důvěrné).
Zvláštní postupy v zadávacím řízení – změny týkající se předběžného oznámení veřejného zadavatele a pravidelného předběžného oznámení sektorového zadavatele.
AK Jarušek, Straková & Partners
Stránka 4
www.js-partners.cz
Ekonomické odůvodnění VZ: Zadavatel uveřejní na svém profilu zadavatele ekonomické odůvodnění přiměřenosti požadavku na technické kvalifikační předpoklady a odůvodnění stanovení předmětu veřejné zakázky a způsobu hodnocení vzhledem k potřebám zadavatele. Odůvodnění se uveřejňuje nejdříve po uveřejnění oznámení či výzvy, nejdéle však do 3 pracovních dnu od jejich uveřejnění. Součástí odůvodnění musí být prohlášení o tom, že zadavateli je známo alespoň pět dodavatelů na trhu odpovídajících charakteru a rozsahu veřejné zakázky, kteří splňují požadavky na její předmět a kvalifikační předpoklady. Pokud vzhledem k charakteru předmětu veřejné zakázky neexistuje na trhu odpovídajícímu charakteru a rozsahu veřejné zakázky alespoň pět dodavatelů, kteří splňují požadavky na její předmět a kvalifikační předpoklady, informuje o této skutečnosti před zahájením zadávacího řízení Úřad. Veřejný zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. a) a b) Zákona předloží ekonomické odůvodnění veřejné zakázky podle odstavce 1 u významné veřejné zakázky ke schválení vládě. Podmínkou projednání ekonomického odůvodnění vládou je předložení oponentního odborného vyjádření, jehož vypracování zajišťuje Ministerstvo. Schválení vládou je podmínkou pro zahájení zadávacího řízení. Veřejný zadavatel § 2 odst. 2 písm. c) Zákona předloží ekonomické odůvodnění podle odstavce 2 u významné veřejné zakázky ke schválení zastupitelstvu. Schválení zastupitelstvem je podmínkou pro zahájení zadávacího řízení. Zaveden Věstník veřejných zakázek, který je informačním systémem veřejné správy.
J U D I K A T U R A N E J V Y ŠŠ Í H O SO U D U ČE SK É R EP U B L IK Y V této rubrice uvádíme aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, která mohou mít dopad do činnosti našich čtenářů a mají vztah k níže uvedeným právním okruhům.
K obecnímu zřízení: Jestliže obec ve zveřejněném záměru stanoví podmínky, jež musí splňovat zájemce o nabytí nemovitého majetku obce, kupní smlouvu však uzavře s jiným subjektem, který tyto podmínky nesplňoval, jde o kupní smlouvu uzavřenou v rozporu se zveřejněným záměrem. Kupní smlouva, kterou obec uzavře v rozporu se zveřejněným záměrem, sice neodporuje výslovnému zákazu zákona, ba dokonce zákonnému požadavku zdánlivě, z čistě formálního hlediska vyhovuje, z věcného však nikoliv, neboť jí byl realizován jiný záměr než ten, který byl zveřejněn, a svými důsledky – netransparentností při nakládání s majetkem obce jakožto veřejným majetkem a porušením zásady rovnosti přístupu k zájemcům o jeho nabytí (jejich diskriminací), zákonu, jeho účelu a smyslu (ratio legis)
AK Jarušek, Straková & Partners
odporuje, tudíž jej obchází. Proto též kupní smlouva, jež byla uzavřena v rozporu se zveřejněným záměrem, je právním úkonem neplatným pro obcházení zákona podle ustanovení § 39 obč. zák. (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 32 Cdo 721/2010, ze dne 26. 1. 2011)
K obchodním závazkovým vztahům: Samotná skutečnost, že smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká, nevypovídá nic o tom, jakým způsobem a za jakých okolností vykonává věřitel svá práva na smluvní pokutu a zda jde o výkon práva v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, tedy o takový výkon práva, který je vůči dlužníkovi zneužívající (například šikanózní). Posoudí-li soud smluvní pokutu jako nepřiměřeně vysokou, nejsou tím současně bez dalšího naplněny všechny předpoklady pro aplikaci ustanovení § 265 obch. zák., tedy pro závěr, že výkon práva na smluvní pokutu nepožívá právní ochrany, nýbrž jen pro postup podle § 301 obch. zák. V takovém případě soud nemá na výběr, která z uvedených ustanovení použije, neboť jejich vztah je konkurující právě pro odlišnost předpokladů, za nichž jsou tato ustanovení aplikovatelná. (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 32 Cdo 1281/2008, ze dne 19. 5. 2009) Obchodní zvyklosti lze vyložit jako ustálenou obchodní praxi (pravidla), která je dodržována účastníky obchodních vztahů a může mít různý dosah podle toho, zda účastníci ve smlouvě na určité obchodní zvyklosti odkážou (§ 264 odst. 2 obch. zák.), či smlouvu uzavřou bez odkazu na obchodní zvyklosti (odst. 1 § 264 obch. zák.). Zatímco v prvém případě staví zákon odkazované obchodní zvyklosti na roveň smluvních ujednání, která se použijí před dispozitivními ustanoveními zákona, tak ve druhém případě obchodní zvyklosti nemají přednost ani před smlouvou a ani před dispozitivními ustanoveními zákona a pouze se k nim při určení práv a povinností ze závazkového vztahu přihlíží. Opožděné placení peněžitých závazků nemůže být považováno za odvětvovou obchodní zvyklost podle § 264 odst. 1 obch. zák. ani v případě, že by šlo o obecně ustálené pravidlo chování v určitém obchodním odvětví, a že praxe neuplatňování úroků z prodlení, byť by byla odvětvovou obchodní zvyklostí, nemůže být ve smyslu § 264 odst. 1 obch. zák. překážkou vymahatelnosti (uplatnění) práva na úroky z prodlení. Charakter zboží, byť slouží k záchraně lidského života a zdraví (v daném případě se jednalo o krevní deriváty, pozn. red.), sám o sobě ještě neospravedlňuje prodlení se zaplacením kupní ceny a nečiní zákonné právo prodávajícího na úroky z prodlení nemravným či jeho výkon nepoctivým ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák., resp. § 265 obch. zák. (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 32 Cdo 4932/2009, ze dne 22. 3. 2011) Splnění obecné prevenční povinnosti předpokládá, že žalovaná jako stavebník a pronajímatel upozorní žalobkyni (v daném případě byla žalovaná stavebníkem obchodního centra, žalobkyně byla v pozici zájemce o provozování služeb v tomto centru, tj. nebyla účastníkem územního ani stavebního řízení, pozn. red.) na všechny okolnosti, které by mohly být pro záměr žalobkyně podstatné a které by
Stránka 5
www.js-partners.cz
znamenaly riziko, že se její záměr nezdaří. Porušení právní povinnosti ve smyslu § 415 obč. zák. lze proto spatřovat v nedostatečném poskytnutí informací významných pro uzavření smlouvy ze strany žalované. (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 23 Cdo 3724/2009, ze dne 12. 7. 2010)
K problematice směnečného práva: Ustanovení § 33 směnečného zákona, jež platí i pro vlastní směnku (viz čl. I § 77 odst. 1 směnečného zákona), taxativně určuje způsoby, jakými může být na směnce stanovena splatnost, přičemž směnky s jinou dobou splatnosti nebo se splatností postupnou výslovně prohlašuje za neplatné. Je-li doba splatnosti na směnce vyznačena způsobem, který požadavkům ustanovení čl. I. § 33 odst. 1 směnečného zákona neodpovídá, neznamená to, že by se k takovému údaji nepřihlíželo (a uplatnila se zásada obsažená v ustanovení čl. I. § 76 odst. 2 směnečného zákona, podle něhož o vlastní směnce, v níž není údaj splatnosti, platí, že je splatná na viděnou), ale existence takového údaje na směnce by byla důvodem její neplatnosti. V poměrech projednávané věci je z formulace údaje splatnosti „do 30. června 2003“ zcela zjevné, že směnka nebyla splatná konkrétního dne, nýbrž že pro její splatnost bylo určeno časové období končící datem 30. června 2003; potud ve skutečnosti ponechává na vůli dlužníka, kterého dne v rámci období končícího dnem 30. června 2003 směnku zaplatí. Takto určený údaj splatnosti směnky pak bez jakýchkoli pochybností způsobuje neplatnost směnky ve smyslu čl. I. § 33 odst. 2 směnečného zákona.
obchodního rejstříku zaplatí podnikatel 12 tis. Kč. Za první zápis podnikatele do obchodního rejstříku (s výjimkou akciové společnosti) bude soudní poplatek činit 6 tis. Kč a v případě změn nebo doplnění zápisu bude soudní poplatek činit 2 tis. Kč (změnou se rozumí též výmaz skutečnosti). V případě žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost vzroste soudní poplatek z 1 tis. Kč na 5 tis. Kč. Obdobně to platí v případě kasační stížnosti (z 3 tis. na 5 tis. Kč). V případě správní žaloby proti rozhodnutí správního orgánu vzroste soudní poplatek z 2 tis. Kč na 3 tis. Kč. Pokud jde o soudní poplatek za odvolání, ten se bude vybírat dle pravidel a sazeb platných pro řízení v prvním stupni. Významně se zdraží též řízení před Nejvyšším soudem ČR (za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, podle předmětu dovolacího řízení v případě peněžitého plnění do 100 tis. Kč zaplatí účastník 5 tis. Kč, za každou nemovitost 10 tis. Kč, za každý podnik nebo jeho organizační složku 20 tis. Kč a v ostatních případech 10 tis. Kč).
NA ZÁVĚR: DOVOLUJEME
NAŠE
ČTENÁŘE
UPOZORNIT,
ŽE
S NEJVYŠŠÍM SOUDEM ČESKÉ REPUBLIKY UVEDLO DO ZKUŠEBNÍHO VRCHNÍCH
PROVOZU
A
VYHLEDÁVÁNÍ
KRAJSKÝCH
SOUDŮ
V JUDIKATUŘE
PRO
VEŘEJNOST.
DATABÁZE BY MĚLA OBSAHOVAT VYBRANÁ ROZHODNUTÍ
(Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 29 Cdo 3361/2010, ze dne 30. 3. 2011)
TĚCHTO SOUDŮ, KTERÁ PŘESAHUJÍ KONKRÉTNÍ VĚC A MOHLA
BY
PROBLÉMŮ
SLOUŽIT
JAKO
S VÝKLADEM
INSPIRACE
NĚKTERÝCH
PŘI
ŘEŠENÍ
USTANOVENÍ
V OBORU TRESTNÍHO I CIVILNÍHO PRÁVA V PRAXI.
NOVELA ZÁKONA Č. 549/1991 SB., O
DOUFEJME,
SOUDNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ
ŽE
TENTO
PŘEDVÍDATELNOSTI
POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
KROK
PŘISPĚJE
ROZHODOVÁNÍ
SOUDŮ
K VĚTŠÍ A
TÍM
K UPEVNĚNÍ TOLIK POTŘEBNÉ PRÁVNÍ JISTOTY. VSTUP NA
Dne 1. 9. 2011 nabude platnosti novela č. 218/2011, která mění zákon o soudních poplatcích. Touto novelou dojde k významnému zvýšení soudních poplatků. V případě peněžitých sporů bude soudní poplatek činit 1 tis. Kč, pokud žalovaná částka nepřesáhne 20 tis. Kč. V případě žaloby na peněžité plnění nad 20 tis. do 40 mil. Kč bude činit soudní poplatek 5 % ze žalované částky. Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu bude soudní poplatek činit 800 Kč v případě peněžitého plnění do 20 tis. Kč, nad 20 tis. Kč bude soudní poplatek počítán 4 % ze žalované částky. Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění, bude soudní poplatek činit 5 tis. Kč za každou nemovitosti, 15 tis. Kč za každý podnik nebo jeho organizační složku a 2 tis. Kč v ostatních případech (např. v případě návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství). Obdobně jsou zvýšeny (zpravidla na dvojnásobek) i další soudní poplatky. Zajímavá je změna týkající se zápisu podnikatelů do obchodního rejstříku. Za první zápis akciové společnosti do
AK Jarušek, Straková & Partners
SI
MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR VE SPOLUPRÁCI
STRÁNKY
DOPORUČUJEME
PŘES
PORTÁL
WWW.JUSTICE.CZ – HESLO JUDIKATURA.
Datum uzávěrky: 31. 7. 2011 Právní upozornění: Informace obsažené v tomto dokumentu jsou nezávazné, obecného charakteru a nepředstavují právní radu dle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Pro doplňující informace a výklad právních předpisů doporučujeme obrátit se na advokáta nebo kontaktovat jiného kvalifikovaného odborníka. Neneseme žádnou odpovědnost za použití informací obsažených v tomto dokumentu. Kopírování tohoto dokumentu či jeho částí bez předchozího svolení autora není dovoleno.
Stránka 6
www.js-partners.cz
