PRÁVNÍ ASPEKTY MODERNÍHO ELEKTRONICKÉHO BANKOVNICTVÍ

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo

PRÁVNÍ ASPEKTY MODERNÍHO ELEKTRONICKÉHO BANKOVNICTVÍ Legal Aspects of Modern Electronic Banking Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

prof. Ing. Jiří DVOŘÁK, DrSc.

Jana KLEINOVÁ

Brno, 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2011/2012

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro:

KLEINOVÁ Jana

Obor:

Finance a právo

Název tématu:

PRÁVNÍ ASPEKTY BANKOVNICTVÍ

MODERNÍHO

ELEKTRONICKÉHO

Legal Aspects of Modern Electronic Banking

Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Charakterizovat současný stav právních aspektů elektronického bankovnictví se zvláštním zaměřením na stávající právní úpravy v této oblasti. Důraz bude kladen na náležitosti plateb a pravidla pro realizaci plateb elektronického bankovnictví. Součástí práce bude také charakteristika vývoje české právní úpravy v souvislosti s harmonizací českého práva s právem Evropské unie. Postup práce a použité metody: Sběr relevantních údajů z virtuálních knihoven světa a z interních materiálů zvoleného segmentu bank v ČR. Analýza získaných zdrojů a postupů používaných v praxi a jejich dopad na využívání bezhotovostních plateb. Zdůvodnění rámcového řešení zadaného problému. Metody řešení: Analýza informačních zdrojů, tvorba modelu a výběr možného řešení (analýza, modelování, syntéza). Popis modelu právních aspektů moderního elektronického bankovnictví. Osnova práce: Úvod. Systémové vymezení problému. Cíl práce. Informační zdroje světa. Současný stav řešení zadané problematiky. Analýza vybraného systému. Návrh a zdůvodnění řešené problematiky. Závěr. Použité informační zdroje. Přílohy. Rejstřík.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

35 – 45 stran

Seznam odborné literatury: BRHELOVÁ, RADKA. Elektronické bankovnictví. Brno, 2002. 41 l. PŘÁDKA, MICHAL - KALA, JAN. Elektronické bankovnictví: rady a tipy. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 44 s. ISBN 80-722-6328-5. PŘÁDKA, MICHAL - KALA, JAN. Elektronické bankovnictví:rady a tipy: vše o používání karet, banka po telefonu a v počítači, je to opravdu bezpečné, pohledy do zákulisí - jak to dělá banka, co nás čeká zítra?, praktické informace pro všechny případy. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2000. xii, 166 s. ISBN 80-7226-328-5.

Vedoucí bakalářské práce:

prof. Ing. Jiří Dvořák, DrSc.

Datum zadání bakalářské práce:

28. 11. 2011

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 28. 11. 2011

………………………………………… děkan

Jméno a příjmení autora:

Jana Kleinová

Název bakalářské práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Rok obhajoby:

Právní aspekty moderního elektronického bankovnictví Legal Aspects of Modern Electronic Banking Financí prof. Ing. Jiří Dvořák, DrSc. 2012

Anotace Bakalářská práce „Právní aspekty moderního elektronického bankovnictví“ přináší základní přehled o náležitostech plateb v mezibankovním platebním styku na základě platné legislativy. První část práce se věnuje vymezení elektronického bankovnictví a jeho produktům. Další část definuje legislativní dokumenty na úrovni Evropské unie a České republiky vztahující se k dané problematice. Třetí kapitola je zaměřena na povinné náležitosti plateb a SEPA instrumenty. Dále se věnuji platebním systémům, jejich právní regulaci a základním pravidlům. V analytické části se zabývám trendy využívání vybraných typů elektronického bankovnictví a služeb finančního arbitra. Annotation Bachelor’s thesis "Legal aspects of modern electronic banking" provides basic overview about the prerequisites of payments in the interbank payment system based on current legislation. The first part deals with the definition of electronic banking and its products. Next part is devoted to legislative documents at the European Union and the Czech Republic related to the issue. The third chapter is devoted to the mandatory requisites and SEPA payment instruments. Furthermore, I analyze to payment systems, legal regulation and the basic rules. The analytical part deals with trends in the use of selected types of electronic banking and financial arbitrator.

Klíčová slova Elektronické bankovnictví, platební karty, internetové bankovnictví, projekt SEPA, finanční arbitr, IBAN, náležitosti plateb Keywords E-banking, payment card, internet banking, SEPA project, the financial arbitrator, IBAN, prerequisites of payments

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Právní aspekty moderního elektronického bankovnictví vypracovala samostatně pod vedením prof. Ing. Jiřího Dvořáka, DrSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.“

V Brně dne 10. května 2012

……………………………. Podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. Ing. Jiřímu Dvořákovi, DrSc. za cenné připomínky a odborné rady, které napomohly k vypracování této bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................10 1

SYSTÉMOVÉ VYMEZENÍ PROBLÉMU ......................................................................11 1.1

Vznik a vývoj elektronického bankovnictví ..............................................................11

1.2

Charakteristika současného elektronického bankovnictví .........................................12

1.3

Základní produkty moderního elektronického bankovnictví .....................................13

1.3.1

Platební karty ......................................................................................................13

1.3.2

Mobil banking .....................................................................................................17

1.3.3

Bezkontaktní platby ............................................................................................17

1.3.4

Homebanking ......................................................................................................18

1.3.5

Internet banking ..................................................................................................19

1.3.6

TV banking .........................................................................................................20

1.4 2

PRÁVNÍ VÝCHODISKA VZTAHŮ V ELEKTRONICKÉM BANKOVNICTVÍ .........23 2.1

Evropské právní předpisy ...........................................................................................23

2.1.1

Směrnice 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu ...........................23

2.1.2

Nařízení 924/2009 o přeshraničních platbách ve Společenství ..........................25

2.2

3

Význam a budoucnost e-banking ...............................................................................20

České právní předpisy ................................................................................................26

2.2.1

Zákon o platebním styku.....................................................................................26

2.2.2

Zákon o finančním arbitrovi ...............................................................................29

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÍ ZADANÉ PROBLEMATIKY .........................................31 3.1

Identifikace plateb ......................................................................................................31

3.1.1

Náležitosti tuzemských plateb ............................................................................31

3.1.2

Náležitosti zahraničních a přeshraničních plateb ................................................33

3.1.3

Problematika užívání IBAN a BIC .....................................................................34

3.1.3.1

Mezinárodní číslo bankovního účtu ................................................................34

3.1.3.2

Identifikační kód banky...................................................................................35

3.1.4

Přeshraniční převody ..........................................................................................36

3.1.4.1

Vývoj projektu SEPA ......................................................................................36

3.1.4.2

Současnost projektu SEPA ..............................................................................37

3.1.4.3

Trendy SEPA projektu ....................................................................................38

3.2

Mezibankovní realizace plateb ...................................................................................42

4

3.2.1

Charakteristika způsobů mezibankovního platebního styku .............................. 43

3.2.2

Právní úprava platebních systémů v ČR ............................................................. 44

3.2.3

Charakteristika platebního systému CERTIS ..................................................... 46

ANALÝZA VYBRANÉHO SYSTÉMU .......................................................................... 49 4.1

Trendy využívání platebních karet ............................................................................. 49

4.2

Trendy využívání přímého bankovnictví ................................................................... 51

4.3

Trendy využívání služeb finančního arbitra............................................................... 52

4.4

Návrh řešení daného problému .................................................................................. 54

4.4.1

Bezpečnostní zásady používání platebních karet ............................................... 54

4.4.2

Bezpečnostní zásady využívání internetového bankovnictví ............................. 56

4.5

Zdůvodnění návrhu řešení .......................................................................................... 56

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 58 ZDROJE ................................................................................................................................... 60 SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A PŘÍLOH ........................................................................... 64 REJSTŘÍK ................................................................................................................................ 65

ÚVOD Odvětví elektronického bankovnictví představuje v posledních letech oblast dynamického rozvoje. Využívání služeb elektronického bankovnictví se stalo nedílnou součástí života snad každého člověka žijícího v moderní ekonomice. Nárůst využívání elektronických platebních služeb je umožněn zejména díky výraznému technickému pokroku v posledních letech, díky kterému mají lidé po celém světě možnost využívat internet takřka odkudkoli a to nejen prostřednictvím počítačů, ale také mobilních telefonů. Nicméně právě nárůst počtu uživatelů služeb elektronického bankovnictví je důvodem potřeby vyšší regulace a tvorby jasných pravidel pro uskutečňování platebního styku. Česká republika není uzavřenou ekonomikou, je součástí Evropské unie, a proto veškeré právní předpisy platící na území České republiky musí být v souladu s právem Evropské unie. Smyslem této práce není poskytnout ucelenou představu o nabízených produktech ani postihnout celou šíři právních předpisů vztahující se k těmto službám. Cílem této práce je určit základní právní aspekty vztahující se na danou oblast a zjistit, jak právní úprava Evropské unie ovlivnila vývoj právní úpravy v České republice. Cílem je také zjistit, jaké náležitosti by měly platby prováděné prostřednictvím elektronického bankovnictví dle zákonných předpisů mít a jakým způsobem jsou zákonem upraveny platební systémy, jejímž prostřednictvím se většina plateb uskutečňuje. První kapitola bude věnována elektronickému bankovnictví jako takovému. Bude zde definován samotný pojem elektronického bankovnictví a shrnut jeho historický vývoj. Dále budou představeny nejvýznamnější a nejvyužívanější služby elektronického bankovnictví, jejich výhody a nevýhody, a pokusím se nastínit jejich možný budoucí vývoj a význam. Jelikož bude většina této práce vycházet z právních předpisů, budou ve druhé kapitole představeny základní legislativní dokumenty upravující danou oblast. V první části této kapitoly budou představeny právní předpisy Evropské unie a určeny základní oblasti, které jsou jimi upraveny. Také bude krátce definován vývoj, kterým tyto dokumenty prošly. Ve druhé části kapitoly budou představeny české právní předpisy, které vychází právě z dokumentů evropských. Třetí kapitola bude věnována nejdříve identifikačním náležitostem plateb potřebných pro jejich realizaci. Tyto náležitosti budou rozděleny na tuzemské, zahraniční a přeshraniční. V rámci přeshraničních plateb se budu věnovat tzv. SEPA převodům, jejich historii, právní úpravě a v neposlední řadě trendům jejich využívanosti. Ve druhé části této kapitoly se budu věnovat platebním systémům, možnostem mezibankovní realizace plateb, právnímu základu provozování a fungování platebních systémů na území České republiky. V závěru bude charakterizován jediný tuzemský platební systém CERTIS. V analytické části se pokusím na základě získaných dat určit trendy vývoje ve využívání vybraných služeb elektronického bankovnictví, trendy využívání služeb finančního arbitra, zmíním základní hrozby, kterým uživatelé vybraných služeb elektronického bankovnictví čelí, a pokusím se formulovat doporučení, jak dané hrozby co nejvíce zmírnit. 10

1 SYSTÉMOVÉ VYMEZENÍ PROBLÉMU V současné době je elektronické bankovnictví, neboli e-banking, nedílnou součástí života téměř každého jedince moderní společnosti. V první části této práce se proto budu zabývat tím, co pojem elektronické bankovnictví obnáší, jaké byly podmínky jeho vzniku, jakým prošel vývojem a představím základní druhy moderních typů služeb elektronického bankovnictví a jejich možnou budoucnost.

1.1 Vznik a vývoj elektronického bankovnictví Před vznikem prvních instrumentů elektronického bankovnictví bylo potřeba veškeré příkazy zadávat ručně, klient musel přijít do banky, vyplnit zde určený formulář a poté vystát frontu, aby se dostal k přepážce, kde byl poté obsloužen. Tento způsob provádění transakcí byl však poněkud nákladný a vyskytovalo se zde vždy riziko možných pochybení úředníků, kteří se mohli dopustit chyby při přepisování údajů z formulářů. Obecně se dá říci, že elektronické bankovnictví začalo vznikat ze dvou základních důvodů. Prvním z nich bylo snížení nákladů spojených s prováděním klasického platebního styku. Druhým důvodem byla snaha o omezení lidských chyb, které mohly vzniknout v důsledku přepisování příkazů bankovními úředníky. Ačkoli si většina lidí pod pojmem elektronické bankovnictví představuje zejména transakce poskytované přes internet nebo telefon, jak bude vysvětleno dále, patří sem i prostředky, které se objevily mnohem dříve, než vznikl samotný internet. Vznik prvních instrumentů elektronického bankovnictví byl také spojen se snahami bank udržet si bonitní klienty. Za první instrument elektronického bankovnictví, který kdy spatřil světlo světa, je považována platební karta. S vůbec první platební kartou je spojen rok 1914, kdy se poprvé objevila platební karta americké telegrafní společnosti Western Union Telegraph Company. Princip této karty spočíval v tom, že umožňoval svým klientům telefonovat a posílat telegramy, aniž by za tyto služby museli okamžitě platit. Na konci měsíce jim byl zaslán účet, kde byly rozepsány ceny jednotlivých transakcí a celkový součet. 1 Klient poté tuto sumu uhradil. Z dnešního členění platebních karet se tedy jednalo o tzv. charge kartu (viz. podkapitola 1.3.1). Tento typ platebních karet se poté značně rozšířil, začaly ho uplatňovat různé železniční společnosti, hotely i obchody. Významnou společností, která začala charge karty užívat byly American Airlines. Díky ní se tento typ karet stal v říjnu 1948 první mezinárodně platnou platební kartou v rámci tehdejších 130 členů Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA. 2 Významný mezník v historii platebních karet je spojena se jménem Frank McNamara. Díky náhodě se tento člověk ocitl v nepříliš lichotivé situaci, kdy neměl na zaplacení účtu

1

Finance.cz [online]. c2011 [cit. 2011-12-02]. Historie platebních karet. Dostupné z WWW: . 2 Krátká historická exkurze. Bankovnictví [online]. 16. 9. 2004, číslo 10/2004, [cit. 2011-12-02]. Dostupný z WWW: .

11

v restauraci.3 To ho motivovalo k tomu, že se rozhodl založit klub zvaný Diners club, který fungoval na principu, který je používán dodnes. Vystupoval jako ručitel za závazky svých členů. První univerzální úvěrové karty začala tato společnost vydávat od ledna 1950.4 Netrvalo dlouho a do poskytování charge karet se pustily také americké banky. První z nich byla americká Franklin National Bank z New Yorku. Ta vydala první kartu již v roce 1951. Roku 1958 se objevil nový impuls v oblasti platebních karet – kreditní karta BankAmericard, která umožňovala klientům splácet své závazky postupně, nikoli najednou, jak tomu bylo dříve. Až do poloviny 90. let bylo potřeba provádět veškeré bankovní operace přímo v bance u přepážky, většinou dokonce u té banky, u které jste si účet založili. Neustálé vyplňování formulářů, dlouhé fronty u přepážek a rozšiřující se možnosti bankovních produktů se staly důvodem potřeby změny. Prvním krokem tzv. moderní elektronické komunikace s bankou byly telefony. Ty nabízely možnost zadávat jisté příkazy bez nutnosti vypisování formulářů a vystání fronty. Postupem času se začaly využívat i možnosti SMS zpráv, díky nimž byl umožněn tzv. GSM banking. Pro druhý stupeň rozvoje elektronického bankovnictví bylo využito stále se rozšiřujících možností počítačů a internetu. První bankou, která se snažila být čistě elektronickou, byla Expandia bank (měla pouze 4 pobočky po celé ČR). Ačkoli byly představy o čistě virtuální bance přehnané, tak dokázala vzbudit u konkurenčních bank silné obavy z „přetažení“ klientely, a proto nabízely na konci roku 2000 elektronické bankovnictví už 3 banky – Expandia, UniCredit a Živnostenská banka. V roce 2002 již internetové bankovnictví bylo samozřejmostí všech velkých bank.

1.2 Charakteristika současného elektronického bankovnictví Pokud bychom hledali přesné vymezení pojmu elektronické bankovnictví, pravděpodobně bychom žádné striktní nenašli. Jedná se totiž o pojem, jehož obsah se dynamicky vyvíjí v návaznosti s tím, jak se vyvíjí jeho produkty a využitelné technologie. Mezi základní charakteristiky e-banking lze zařadit: -

subjekty elektronického bankovnictví jsou vždy klient s potřebným technickým vybavením a na druhé straně poskytovatel platebních služeb – většinou banka klient nemusí fyzicky navštívit pobočku banky, tzn. jedná se o přímé provádění bankovních operací k realizaci příkazů dochází prostřednictvím prostředků pro vzdálenou komunikaci klient je při využívání prostředků elektronické komunikace s bankou jednoznačně identifikován, má přiřazen unikátní identifikační kód a heslo

3

Těsně před večeří si Frank McNamara převlékl svůj oblek a peněženku si zapomněl v tom starém. To bohužel zjistil, až když přišel čas placení. Vhledem k tomu, že byl častým a vysoce bonitním zákazníkem, mu byla nabídnuta možnost, že zaplatí až příště. To však McNamara odmítl a požádal manželku, aby mu potřebné peníze donesla. 4 Krátká historická exkurze. Bankovnictví [online]. 16. 9. 2004, číslo 10/2004, [cit. 2011-12-02]. Dostupný z WWW: .

12

Jak je z výše uvedeného patrné, produkty e-banking silně souvisí s nástupem a rozvojem techniky, informačních systémů a telekomunikačních technologií. Někdy je elektronické bankovnictví označováno také jako bankovnictví přímé a to z toho důvodu, že klient komunikuje s bankou přímo bez nutnosti návštěv pobočky a využití bankovního úředníka. Do základních produktů e-banking můžeme tedy zařadit: platební karty, phone banking, mobil banking, homebanking, internet banking a v neposlední řadě také tv-banking. Základní produkty moderního elektronického bankovnictví budou představeny v další podkapitole. Logickou otázkou také je, jaké vůbec má tento způsob provádění transakcí výhody a nevýhody jak z pohledu klienta, tak z pohledu banky. Z pohledu klienta můžeme spatřovat obecně výhody zejména v úspoře času, kdy může klient využívat služby přímo z domova v kteroukoli denní či noční dobu bez nutnosti navštívit pobočku. Vzhledem ke snížení nákladů bank dochází také ke zlevnění těchto služeb. Mezi nevýhody můžeme řadit potřebu mít vhodné zařízení v dosahu a schopnost s tímto zařízením zacházet. Dalším důležitým faktorem při využívání prostředků elektronického bankovnictví je míra bezpečnostního rizika. Pokud bychom se na danou problematiku podívali z pohledu banky, můžeme mezi hlavní výhody zařadit snížení případných chyb při zpracování požadavků, což vede ke značnému zvýšení efektivnosti. K dalšímu snížení nákladů dochází také z toho důvodu, že není potřeba tolik bankovních úředníků za přepážkou. Mezi nevýhody pak lze zařadit náklady spojené s obsluhou a vytvořením samotného elektronického bankovnictví. Je zde totiž potřeba opravdu kvalitního systému zabezpečení, který banku i její klienty ochrání před případnými nežádoucími zásahy zvenčí. Vzhledem k tomu, že elektronické bankovnictví probíhá bez fyzické přítomnosti klienta v bance, nelze ověřit jeho totožnost například z osobních dokladů. Vzniká tím tedy nutnost jednoznačné identifikace klienta bez osobního kontaktu například prostřednictvím využití jedinečných hesel.

1.3 Základní produkty moderního elektronického bankovnictví Elektronické bankovnictví je pro mnohé z nás ideální možností využívání bankovních služeb bez nutnosti fyzické návštěvy pobočky. V následujícím textu jsou představeny vybrané moderní produkty elektronického bankovnictví, které jsou v současné době k dispozici. 1.3.1

Platební karty

Nejstarší službou elektronického bankovnictví jsou transakce prováděné prostřednictvím platebních karet. Jelikož platební karta představuje platební prostředek vzdáleného přístupu, díky němuž má klient k dispozici své peněžní prostředky a při jejich užívání je zapotřebí se identifikovat jednoznačným identifikátorem, lze říci, že platební karta je typickým představitelem elektronických platebních prostředků. Na rozdíl od ostatních služeb elektronického bankovnictví, jsou platební karty upraveny normou ISO 3554, která tomuto platebnímu prostředku předepisuje jasnou formu. Rozměry platebních karet všech druhů jsou stanoveny touto normou na 85,6 x 54,0 x0,76 mm5. Mezi obsahové náležitosti, které musí platební karty dle této normy splňovat, patří označení vydavatele karty (určeno většinou názvem a logem), samotné číslo platební karty (číslo je 5

POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. Praha : C.H.Beck, 2006. 716 s. ISBN 80-7179-462-7 str. 185

13

složeno z 16-19 číselných znaků, přičemž první dva určují typ platební karty, dalších 5 identifikuje samotnou vydávající banku, zbytek slouží k identifikaci klienta), další nedílnou součástí karty je BIN6 kód. Na platební kartě musí být také uvedena její platnost, musí obsahovat patřičné ochranné prvky (například hologram či podpisový proužek pro držitele), musí zde být identifikován majitel karty (maximálně 27 znaky) a samozřejmě nesmí chybět samotný nosič elektronického záznamu. Platebních karet je nespočet druhů, existuje mnoho způsobů jejich členění, přičemž dle mého názoru mezi základní a nejvýznamnější patří tato čtyři dělení: a) Dle způsobu zúčtování transakcí b) Dle typu záznamu dat c) Dle teritoria působnosti d) Dle funkce a způsobu užití Ad a) Jedná se o základní rozlišovací znak, dle kterého dělíme karty na karty s odloženou splatností (charge karty), karty kreditní (úvěrové) a debetní karty. Charge karty jsou nejstarším typem platebních karet vůbec. Jejich princip je zřejmý již ze samotného názvu karty. Klient může použít kartu k platbě u obchodníka, avšak splatnost tohoto dluhu je odložena. K uhrazení dlužné částky za určité časové období došlo k jasně vytyčenému datu, do té doby emitent této karty eviduje všechny dlužné částky. Prostřednictvím úvěrových (kreditních) karet umožňuje emitent klientovi čerpat spotřebitelský úvěr. Samozřejmě je možné prostřednictvím těchto karet platit u obchodníka za zboží či služby, výhodou je, že na svém účtu nemusí mít klient dostatečné množství peněžních prostředků. Vždy však musí klient takto čerpaný úvěr splatit a to včetně sjednaného úroku. Ačkoli většina lidí tvrdí, že vlastní „kreditku“, ve skutečnosti se jedná o debetní kartu. Tyto karty bývají vydávané k běžným účtům bank a jejich prostřednictvím dochází k zúčtování takřka v reálném čase. Nedochází zde k čerpání spotřebitelského úvěru jako v případě kreditních karet, ale peněžní prostředky se odčerpávají přímo z účtu klienta. Ad b) Podle tohoto kritéria členíme karty na karty s magnetickým záznamem dat, karty čipové, karty hybridní a karty s laserovým záznamem dat. Nejvíce rozšířeným způsobem záznamu dat je prozatím právě magnetický proužek. Na magnetickém proužku jsou uložena data, která slouží k jednoznačné identifikaci klienta a k autentizaci. Nevýhodou této karty je malá kapacita informací, snadné poškození a relativně jednoduché zneužití. Karty s čipovou technologií záznamu využívají pro záznam dat zabudované mikročipy. Oproti kartám s magnetickým proužkem je zde vyšší kapacita dat. Bezpečnější používání tohoto druhu karty plyne z nutnosti zadat PIN kód pro jednoznačnou identifikaci klienta. Čipové karty jsou vhodné pro využívání tzv. elektronické peněženky. Princip elektronické peněženky je lehce odlišný od klasických platebních karet. Jedná se vlastně o předplacené karty, což znamená, že uživatel předem složí hotovost u poskytovatele elektronické peněženky a poté s nimi platí jako s klasickou platební kartou. Pro všechny země EHP jsou v současnosti čipové technologie povinné7, kvůli postupnému přechodu z karet s magnetickým proužkem na karty čipové vznikají v současnosti hojně karty hybridní. Tyto karty obsahují jak magnetický 6

Bank Identification Number, čtyřmístný číselný kód přidělený karetní asociací konkrétní bance SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Havlíčkův Brod: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261238-3. str. 140 7

14

proužek, tak čipovou technologii. Na laserové platební karty jsou data zaznamenána obdobným způsobem jak na kompaktním disku. Oproti kartám s magnetickým proužkem je zde sice vyšší kapacita dat, na druhou stranu jsou ale data snadno kopírovatelná. Ve světě se zatím tato technologie záznamu dat příliš nevyužívá. Ad c) V tomto případě je dělení jednoduché, jedná se buď o kartu lokální (regionální), tuzemskou, nebo mezinárodní8. Lokální karty ztrácejí v současné době na významu, jednalo se o karty platící pouze v rámci vymezeného regionu či řetězce. Tuzemské platební karty jsou platné pouze na území daného státu. Územní platnost takových karet byla jasně vyznačena např. „Valid only in the Czech Republic“. Také význam tuzemských karet vzhledem k integraci postupně upadá a již nejsou tak časté. Nejpočetnější jsou platební karty mezinárodní. Takové karty jsou platné nejen v tuzemsku, ale také v zahraničí. Jejich prostřednictvím je možné nejen platit u obchodníků, ale také vybírat z bankomatů. Aby karta mohla být použita mezinárodně, je zapotřebí, aby byla vydána pod záštitou některé z velkých karetních asociací.9 Ad d) Členění platebních karet dle funkce a způsobu užití dělí karty na bankomatové, elektronické, univerzální a záruční šekové. Ze samotného názvu „bankomatové karty“ je jejich funkce zřejmá. Jedná se o karty, které je možné použít výhradně pro výběr hotovosti z bankomatu. Jelikož mají tyto karty velmi úzké využití, nejsou již v současnosti téměř vůbec využívané. Elektronická platební karta má již širší využití. Jejím prostřednictvím lze vybírat z bankomatu hotovost a platit za služby či zboží u obchodníků, pokud však disponují elektronickým terminálem. Univerzální platební karty lze využít stejně jako elektronickou, dále je lze využít i u obchodníků, kteří sice nemají elektronický terminál, zato disponují tzv. imprinterem.10 Záruční šeková karta nesplňuje podmínky uvedené normou ISO 3554, místo čísla karty je zde zobrazeno číslo účtu. Tato karta v současné době již neexistuje a ani v době svého fungování neplnila funkci klasické platební karty. Tato karta pouze zaručovala předložený garantovaný šek. Poměrně zajímavým instrumentem jsou tzv. kobrandované karty (co-branded card). Jedná se o karty vydávané bankou či jinou finanční institucí ve spolupráci s jiným podnikatelským subjektem. Z mého pohledu se jedná o velmi vydařený marketingový instrument, který nese výhody všem zúčastněným stranám. Pro banku přináší takový produkt nižší náklady se získáváním nových zákazníků, samozřejmě jisté zvýšení příjmů a nepřímým důsledkem může být také to, že v případě kladné odezvy mohou být klienti ochotni pořídit si i další služby dané banky. Z pohledu podnikatelského subjektu lze výhody spatřovat ve zvýšení tržeb a rozšíření povědomí o dané firmě mezi klienty, snížení nákladů (od partnerské banky může podnik získat provizi za vydané karty) a díky pravidelným výpisům ke kartě může dojít ke zlepšení

8

Upraveno dle: POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. Praha : C.H.Beck, 2006. 716 s. ISBN 80-7179-4627 str. 184 9 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Havlíčkův Brod: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261238-3. Str. 139 10 Imprinter je zařízení, které z embosované (reliéfní) platební karty zkopíruje potřební údaje z platební karty na zúčtovací doklad.

15

komunikace mezi ním a klientem. Klient díky takové kartě může využívat různých zákaznických slev nebo věrnostních programů. 11 Podobným, avšak přec jiným instrumentem, jako jsou kobrandované karty, jsou tzv. affinity karty. V tomto případě sice platební karty vydává banka či obdobná finanční instituce, ale partnerem je nekomerční subjekt. Většinou se jedná například o neziskovou organizaci nebo charitu. Pro banky přináší affinity karty v podstatě stejné výhody jako karty ko-brandované. Pro obchodního partnera představují tyto karty nástroj pro rozšíření povědomí o daném výzkumném projektu či o charitativní nadaci. Kromě toho těmto nadacím plyne část zisku plynoucí z užívání takových karet. Pro klienty přináší tyto karty zvýhodnění například v podobě nižších úroků a poplatků nebo lepších služeb. Kromě těchto ekonomických užitků může mít člověk dobrý pocit z toho, že přispívá na dobrou věc.12 Mimoto je možné karty dělit také dle osoby držitele na osobní a služební, dle vydavatele na bankovní a nebankovní karty, dle typu písma na kartě na karty s hladkým tiskem a reliéfním záznamem13. Také lze platební karty dělit podle služeb, které je možné díky takové kartě využívat14. Takto se platební karty dělí na základní (klasická platební karta), specializované (existují zde například vyšší limity pro výběr z automatů, bezhotovostních plateb, mohou být doplněny různými připojištěními), prestižní a výběrové, jejichž služby jsou závislé na konkrétním vydavateli. Tato dělení jsou z mého pohledu však již méně významná. Platební karty dnes přestavují samostatný nástroj, který je v současnosti nedílnou součástí moderního elektronického bankovnictví. Existuje celá řada výhod, které jejich využíváním klient získá. Klienti mají díky platebním kartám neustálý přístup ke svým penězům, nemusí mít v zahraničí u sebe hotovost a nemusí vyhledávat směnárny. Prostřednictvím tohoto nástroje lze již platit i na internetu. Vzhledem k rozšířenosti kreditních karet existuje už i velké množství bankomatů pro výběr hotovosti. V případě kreditních karet nelze opomenout možnost čerpat úvěr, který když klient splatí v určitém termínu, tak se neplatí úrok. K platební kartě je v současné době možno sjednat si různé doplňkové služby (například cestovní pojištění). Kromě toho mohou platební karty nabízet různé věrnostní programy, díky kterým klient může platit nižší ceny (to platí zejména u co-branded card). Bohužel nelze opomíjet ani nevýhody, které s sebou tento platební nástroj nese. Bankomaty sice můžeme najít takřka na každém kroku, nicméně za výběr z bankomatu se platí poměrně vysoké poplatky15. V případě, že je u kreditních karet překročen limit pro bezúročné splacení 11

Upraveno dle Co-branded a Affinity Card. JUŘÍK, Pavel. IDnes.cz: Finance [online]. 28. ledna 2006 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://imgs.idnes.cz/fi_osobni/A060124_ZAL_COBRCARDVYHODY_V.JPG 12 Upraveno dle: Co-branded a Affinity Card. JUŘÍK, Pavel. IDnes.cz: Finance [online]. 28. ledna 2006 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://imgs.idnes.cz/fi_osobni/A060124_ZAL_AFCARD_VYHODY_V.JPG 13 Nebo také embosovaná platební karta. Písmena a číslice jsou na kartě vyražena a je pak možné veškeré náležitosti (kromě BIN kódu) snímat prostřednictvím imprinteru. 14 Upraveno dle SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Havlíčkův Brod: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261-238-3. Str. 142 15 Např. u České spořitelny je poplatek za tuzemský výběr z bankomatu ČS 6 Kč, v bankomatu jiné banky dokonce 40 Kč. Čerpáno z: Chytrá karta ČS. Česká spořitelna [online]. 01.04.2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/product_loc_2869.xml?navid=cs/lide/nav00001_osobni_financ e_grp_10553_prod_2869_prchr

16

úvěru, čeká na klienty vysoký úrok16. S platebními kartami mohou být spojeny různě vysoké poplatky za vydání nebo vedení karty. Podmínkou pro využívání platební karty je vedení účtu u této banky, což s sebou nese další dodatečné náklady. 1.3.2

Mobil banking

Mobilní bankovnictví (mobil banking) v sobě zahrnuje takové služby elektronického bankovnictví, ke kterým je třeba vlastnit mobilní telefon. Mezi tyto služby patří především GSM banking a WAP banking. GSM banking Jedná se o službu elektronického bankovnictví, která umožňuje ovládat běžný účet klienta pomocí mobilního telefonu a kde komunikace probíhá buď prostřednictvím SMS zpráv, nebo prostřednictvím aplikace SIM Toolkit. V případě komunikace prostřednictvím SMS zpráv je nutné dodržet přesně nadefinovanou formu, aby mohl být požadavek zpracován. Po odeslání takto strukturované zprávy zašle banka obratem zprávu obsahující požadovanou odpověď. Co se týče výhod, pak lze jednoznačně říct, že je zde možnost využívat tuto službu kdykoli a odkudkoli, pokud máme dostatečný signál, a to ze kteréhokoli mobilního telefonu. Co se však týče nevýhod, můžeme sem zařadit právě nutnost dodržení přesné formy těchto zpráv. Aby mohl klient využívat služby SIM Toolkit, musí mít tuto aplikaci přímo nainstalovanou na své SIM kartě. Díky této aplikaci obsahuje telefon speciální menu. Tato technologie zabezpečuje zašifrování SIM karty a nelze z ní získat žádné údaje ani v případě odcizení telefonu. Tím se zvyšuje bezpečnost používání tohoto způsobu komunikace. Celý systém je navíc chráněn tzv. BPINem. 17 WAP banking Jakýmsi mezikrokem mezi mobilním a internetovým bankovnictvím je tzv. WAP banking. K využití této služby je zapotřebí, aby byl mobilní telefon vybaven technologií WAP (Wireless Application Protocol), díky čemuž má klient umožněn přístup na webové stránky banky speciálně upravené pro mobilní telefony. Pomocí mobilního telefonu a autorizačního klíče může klient zjišťovat nejen zůstatky na účtu a historii pohybů, ale také zadávat příkazy k úhradě nebo zřizovat termínované vklady. 1.3.3

Bezkontaktní platby

Jednou z relativně nových možností placení jsou bezkontaktní platby. Jejich princip spočívá v přiblížení nosiče čipu do blízkosti platebního zařízení. Takové zařízení je také nazýváno Point of Interaction a využívá rádiové komunikace NFC (Near Field Comunication). 16

V případě Chytré karty České spořitelny činí úroková sazba při platbě u obchodníka 19,08% p.a. Čerpáno z: Úvěrové produkty v Kč pro soukromou klientelu. Česká spořitelna [online]. 1.2.2011 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/uverove-produkty-v-kc-pro-soukromou-klientelud00012936 17 MÁLEK, Petr, Gabriela OŠKRDALOVÁ a Petr VALOUCH. Osobní finance. Brno: Masarykova univerzita, 2010. ISBN 978-80-210-5157-7. Str. 130-131

17

Pro bezkontaktní platby je využíván čip, který může být umístěn na různých nosičích. Tímto nosičem mohou být platební karty nebo přívěsky ke klíčům, nebo to mohou být samolepící štítky, které může klient umístit na libovolné místo. Posledním hitem je využívání duálních SIM karet mobilních telefonů.18 Samozřejmě výhodou je zrychlení a zjednodušení plateb. Odpůrci této technologie však namítají, že u této technologie zatím není dostatečné zabezpečení, že v případě, že by člověk vlastnil technologii pro bezkontaktní platby, pak by se mohlo stát, že projde kolem zařízení odečítajícího platby a mohla by mu být odečtena bezdůvodně nějaká suma. Nicméně na obranu těchto služeb je potřeba říci, že snímací zařízení funguje pouze na několik málo centimetrů, mimoto lze nastavit několik bezpečnostních prvků. Uživatel může nastavit maximální výši limitu, stanovit maximální počet transakcí nebo zadat funkci, která bude při náhodných platbách vyžadovat zadání PIN kódu. Mimoto používání této technologie je ve své podstatě bezpečnější, protože nemusíte vytahovat například platební kartu z peněženky, tím pádem nikdo nemá šanci zjistit identifikační údaje nacházející se na kartě. Také to, že klient nemusí zadávat PIN, je svým způsobem bezpečnostní prvek, protože nikdo nemá šanci tento kód odkoukat. V případě odcizení prostředku pro bezkontaktní platby se uživatel nemusí obávat výrazného zneužití právě díky limitům, které v současné době činí 500 Kč pro jednu platbu. V České republice nabízí možnost využívat bezkontaktní technologie například Česká spořitelna nebo Citibank. Prozatím však není mnoho obchodníků, kteří tuto technologii využívají. V České republice lze takto platit například v pražských prodejnách Kaufland, supermarketech Spar a hypermarketech Interspar, ve vybraných prodejnách C&A nebo třeba v BauMaxu19. V roce 2010 existovalo na světě přes 50 milionů karet pro bezkontaktní platby, ale pouze 130 000 obchodních míst, kde se daly využít.20 1.3.4 Homebanking Homebanking je jednou z významných služeb elektronického bankovnictví, který umožňuje komunikovat s bankou prostřednictvím osobního počítače, který má možnost připojení k internetu. Na rozdíl od služeb internetového bankovnictví (o kterém pojednává následující podkapitola), zde je potřeba mít nainstalovaný speciální software dodávaný bankou. Z tohoto důvodu je tedy jasné, že nelze služeb homebanking využívat z kteréhokoli počítače, nýbrž z jednoho určitého. Tato služba ač byla jednou z nejoblíbenějších do konce 90. let minulého století, ztrácí postupem času na významu. V současné době jej využívají zejména firmy. Nicméně

18

Upraveno dle: PJ. Bezkontaktní a mobilní platby. Bankovnictví. 2011, č. 11, s. 31-33. Dle údajů z: Bezkontaktní platby kartou. Česká spořitelna [online]. [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/sc_6984.xml a Bezkontaktní platby a nálepky PayPass. Citibank [online]. © 2011 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.citibank.cz/czech/gcb/personal_banking/czech/creditcards/contactless.htm 20 PJ. Bezkontaktní a mobilní platby. Bankovnictví. Praha: Economia a.s., 2011, roč. 2011, č. 11. ISSN 12124273 str. 31 19

18

tato služba stále zůstává vhodná zejména pro malé banky, které nemají vlastní internetové bankovnictví (ať už z důvodu vysoké nákladnosti vytvoření, či nízkého počtu klientů).21 Co se týče výhod a nevýhod, pak mezi výhody můžeme zařadit především to, že máme přístup ke svým účtům 24 hodin denně, navíc je tento software kompatibilní s účetními a ekonomickými programy, čímž klesají administrativní náklady podniků. Mezi nevýhody patří například nutnost mít nainstalovaný software dodávaný bankou a nutnost mít svůj osobní počítač po ruce, když je potřeba nějakou operaci právě provést. Dále můžeme zmínit například nutnosti aktualizací softwaru a nutnost naučit se daný software ovládat. 1.3.5

Internet banking

Internetové bankovnictví – internet banking je v současné době jednou z nejvíce využívaných služeb elektronického bankovnictví. Jedná se o službu, díky které může klient komunikovat se svou bankou prostřednictvím internetové sítě v kteroukoli denní i noční dobu z jakéhokoli místa a kteréhokoliv počítače (samozřejmě za podmínky, že má přístup k internetu). Spojení s bankou se odehrává prostřednictvím její speciální webové stránky, kam klient zadá své unikátní číslo a specifické heslo a dostane se tak na speciální stránku. Zde poté může využívat různých služeb internetového bankovnictví, jako například kontrolu zůstatku na účtu, zjistit přehled svých operací, zadávat příkazy k úhradě či inkasu, trvalé příkazy a mnoho dalších, může také měnit nastavení limitů například u platebních karet. Některé banky také umožňují prostřednictvím internet bankingu investovat nebo dobíjet kredit na mobilním telefonu22. Počátky internetového bankovnictví na území České republiky spadají do konce 90. let minulého století. V roce 1998 začala internet banking jako první nabízet svým klientům Fio družstevní záložna (dnes již Fio banka). Počátkem května téhož roku zahájila činnost Expandia Bank (dnešní eBanka) a taktéž, jako tehdejší Fio družstevní záložna, začala nabízet všem svým klientům internetové bankovnictví. Další bankou, která se přidala k této nové technologii, byla Komerční banka, která tuto službu zavedla v roce 2000. Česká spořitelna a ČSOB se připojily v roce 2002. 23 Je na první pohled zřejmé, že tento druh spojení klienta s bankou s sebou nese řadu nepopiratelných výhod v porovnání s klasickým bankovnictvím. K nejvýznamnějším z pohledu klienta patří výrazná úspora času a široká nabídka služeb. Klient má možnost provádět veškeré operace 24 hodin denně 7 dní v týdnu, což v dnešní uspěchané době plné stresu značně zjednodušuje život mnohým z nás. Na druhou stranu zde vyvstává značný problém spojený se zabezpečením tohoto druhu komunikace. To přináší značné náklady bance, která je nucena vytvořit takový systém ochrany, který bude dostatečný pro bezpečnost klientů a jejich uložené peníze.

21

Homebanking. Měšec.cz [online]. © 1998 – 2012 [cit. 2012-01-17]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/home-banking/pruvodce/ 22 Konkrétní služby internetového bankovnictví se u jednotlivých bank liší. 23 Upraveno dle: TŮMOVÁ, Věra. Odkud kam míří český internetbanking. Peníze.cz [online]. 06.05.2008 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: http://www.penize.cz/prime-bankovnictvi/42614-odkud-kam-miri-ceskyinternetbanking

19

1.3.6 TV banking Relativní novinkou v elektronickém bankovnictví je tzv. televizní bankovnictví – TV banking. Idea fungování této služby je jednoduchá, klient bude moci svůj účet ovládat jednoduše pomocí dálkového ovladače svého televizoru. Aby klient mohl TV banking využívat, musí vlastnit televizor na určité technologické úrovni (tzv. digitální televizi). Dále je zapotřebí mít buď uzavřenou smlouvu se společností Telefónica O2 o poskytování služby O2 TV, jejíž součástí bude i možnost využití této bankovní služby, čímž se však klient zavazuje platit další měsíční poplatky, nebo mít k dispozici aplikaci Windows Media Center.

Komunikace klienta s bankou probíhá následovně. Klient vloží do set–top boxu svou čipovou kartu a zadá jedinečný identifikační kód a PIN. Spojení bude probíhat samozřejmě obousměrně, v příchozím směru je realizováno prostřednictvím samotné digitální televize, v odchozím směru je využívána technologie GPRS spojení. Co se týče zabezpečení, pak bude zajištěno prostřednictvím silného 1024bitového šifrovacího algoritmu. Dalším zabezpečovacím prvkem je také to, že každý set-top box má svůj vlastní klíč, díky kterému je možná komunikace s bankou a která slouží k bezpečnému ověření totožnosti.24 Pro ještě vyšší bezpečnost je v případě aktivních transakcí zasílán autorizační kód – SMS klíč na mobilní telefon uživatele.

1.4 Význam a budoucnost e-banking Podle výzkumu IPSOS TAMBOR pro Citibank25 je přínos elektronického bankovnictví nezpochybnitelný. Tento průzkum, jak můžeme vidět na grafu č. 1, například ukázal, že kamennou pobočku banky vůbec nenavštěvuje 19 % dotázaných a přes 50 % respondentů uvedlo, že pobočku navštíví méně často než jednou do měsíce. Lidé pomalu upouští od fyzické návštěvy pobočky a uskutečňují své příkazy z pohodlí domova. Některé banky dokonce ani kamenné pobočky nemají a přesto existují – např. americká Ally Bank.26

24

KRČMÁŘ, Petr. Televizní bankovnictví na dosah ruky. Root.cz [online]. 1.4.2005 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/televizni-bankovnictvi/ 25

SEDLÁŘ, Radek. Banky se přesouvají do mobilních telefonů. Bankovnictví. Praha: Economia a.s., 2011, roč. 2011, č. 12. ISSN 1212-4273 str. 27 26 MACHALA, Karel. Mobilní bankovnictví v době chytrých telefonů. Bankovnictví. Praha: Economia a.s., 2100, roč. 2011, č. 3. ISSN 1212-4273 str. 8

20

Graf č. 1: Jak často navštěvujete kamennou pobočku vaší banky?

60,00%

51,30%

Procentní body

50,00% 40,00% 30,00% 17,40%

20,00% 10,00%

19%

7,90% 0,50%

2%

1,90%

0,00% Více než 1x týdně

1x týdně

2x-3x měsíčně

1x měsíčně Méně často Nenavštěvuji

Nevím

Frekvence návštěv pobočky

Zdroj: Výzkum IPSOS TAMBOR pro Citibank

Nicméně význam jednotlivých výše představených forem moderního elektronického bankovnictví je různý. Ačkoli se například TV banking nyní představuje jako novinka, která by měla nalákat nové klienty, z mého pohledu je budoucnost této služby značně nejistá. Laicky se dá například argumentovat, že tuto službu mohou využívat lidé, kteří nemají připojení k internetu nebo nevlastní počítač, tím by se cílovou skupinou mohli stát například senioři. Popravdě si však nedovedu představit, že v případě, kdy někdo nevlastní osobní počítač ani internet, má někdo dostatečně technicky vybavenou televizi a dostatečné schopnosti k tomu, aby tuto službu ovládal. Osobně jsem se s touto službou nesetkala, ale ze svého okolí vím, kolik seniorů má problém sžít se s mobilním telefonem, natož s ovládáním banky v televizoru. A pokud má někdo doma počítač a internet, pak nevidím důvod, proč by měl „přesedlat“ na tento nový produkt a platit zbytečné náklady navíc. Z těchto důvodů osobně předvídám brzký konec této služby. Pokud bych měla predikovat budoucnost internet a homebanking, pak si myslím, že internet banking postupně homebaking vytlačí. V případě soukromých uživatelů se tak dle mého názoru víceméně stalo. Dostat se na svůj účet ze kteréhokoli počítače je nespornou výhodou oproti homebanking. V případě firemních uživatelů už tato vize neplatí. Vzhledem k tomu, že homebanking je kompatibilní s účetními programy firem, nemá zatím internet banking dostatečné předpoklady pro vytlačení této služby z trhu. I kdyby se v budoucnu stal slučitelný s účetními programy i internet banking, stále zůstává účetnictví firmy v určitém počítači, takže hlavní přednost internet banking zde pozbývá relevantnost. Největší potenciál se dle mého názoru skrývá v mobilním bankovnictví. Díky němu má klient opravdu možnost přístupu ke svému účtu kdykoli a odkudkoli, jedinou podmínkou je dostatečné pokrytí mobilní sítí, což v dnešní době není prakticky žádný problém. Dalším významným kladným faktorem v oblasti mobilního bankovnictví je rozvoj tzv. chytrých telefonů, které umožňují stále pohodlnější ovládání služeb mobil banking. „Uživatelé s takzvanými chytrými telefony, kteří využívají mobilní platby a bankovnictví, kontrolují své 21

účty 16 krát až 18 krát za měsíc. To je třikrát častěji než prostřednictvím internetového bankovnictví.“ uvedl Alastair Lukies, generální ředitel Monities.27 O významu mobilních plateb, internetového bankovnictví a platebních karet pojednává také Zelená kniha28, která byla zveřejněna Evropskou komisí počátkem roku 2012. Počet lidí v Evropě, kteří nakupují přes internet, dle společnosti Forest Research do roku 2014, stoupne na 190 milionů. Většina plateb elektronického obchodu se uskutečňuje právě jedním z kanálů, na něž se tato zpráva zaměřila. V elektronickém obchodu je spatřován značný potenciál, avšak za největší brzdu jsou považovány právě platby. Smyslem tohoto dokumentu je posoudit aktuální situaci v oblasti maloobchodních plateb prováděných prostřednictvím mobilních telefonů, platebních karet a internetového bankovnictví a zjistit, jaké překážky stojí v cestě integrovanému trhu platebních služeb v EU. Počet maloobchodních transakcí dosáhl hranice 58 miliard v roce 2009, přičemž za nejvyužívanější službu jsou pokládány platební karty. Nejdynamičtější vývoj je dle této zprávy v oblasti mobilních plateb. Podle studií se objem plateb prováděných prostřednictvím mobilních telefonů za poslední dva roky zdvojnásobil, nicméně přesto nedosahují tyto platby ani zdaleka takových hodnot jako například v Asii. Hlavní překážky v integraci jsou spatřovány v nejednotných technických normách, značné roztříštěnosti poplatků a sazeb za prováděné transakce, netransparentnosti poplatků. Konkrétně pro případ plateb prováděných prostřednictvím mobilních telefonů se jeví jako největší problém značná fragmentace trhu v této oblasti. Poskytovatelé platebních služeb, mobilní operátoři a výrobci mobilních telefonů se zatím nedokázali dohodnout na optimálním řešení, kterým by si mohli poskytovat vzájemně služby a efektivně spolupracovat.

27

MACHALA, Karel. Mobilní bankovnictví v době chytrých telefonů. Bankovnictví. Praha: Economia a.s., 2100, roč. 2011, č. 3. ISSN 1212-4273- Karel Machala str. 8 28

Zelená kniha - Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu. Ministerstvo financí [online]. 11.1.2012 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Zelena_kniha_cesky_01-2012_LexUriServ.pdf

22

2 PRÁVNÍ VÝCHODISKA VZTAHŮ V ELEKTRONICKÉM BANKOVNICTVÍ V průběhu celé této práce budu odkazovat na zákonnou úpravu v různých právních zdrojích, proto pokládám za vhodné nejvýznamnější právní předpisy nejdříve jednotlivě představit. Jelikož je Česká republika členem Evropské unie, vztahují se na nás také její právní akty (směrnice a nařízení). Vzhledem k povaze přijímaných právních aktů na úrovni Evropské unie jsou některé její úpravy přímo použitelné, tzn. není zde nutnost implementace (nařízení), a některé byly transponovány do stávajících českých zákonů. Za nejvýznamnější zdroje právní úpravy v oblasti elektronického bankovnictví považuji jednak nařízení EU o přeshraničních platbách ve Společenství, dále zákon o platebním styku, který prošel v posledních letech značnými změnami, a v neposlední řadě velmi významný zákon o finančním arbitrovi, který vznikl v důsledku přistoupení České republiky k EU.

2.1 Evropské právní předpisy Než představím z mého pohledu zásadní evropské právní předpisy upravující platební styk, měla bych poukázat na rozdíl mezi základními dvěma typy právních dokumentů v EU – mezi směrnicí a nařízením. Nařízení je akt sekundárního práva Evropské unie29, mezi jeho charakteristické vlastnosti patří, že je přímo použitelné v členském státě bez potřeby transpozice. Nařízení je přímo závazné nejen pro státy, ale také pro vnitrostátní subjekty. V případě kolize práva členského státu a nařízení, má vždy nařízení přednost. Oproti tomu směrnice je sice také akt sekundárního práva Evropské unie, ale není přímo použitelná v členských státech, je zde potřeba implementace do právního řádu členského státu. Je závazná pouze pro stát, nikoli pro vnitrostátní subjekty.30 2.1.1

Směrnice 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu

První komplexnější úpravou v rámci EU v oblasti platebního styku je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu (dále jen Směrnice 2007/64/ES). Až do přijetí této Směrnice neexistovala žádná jednotná komplexní právní úprava platebního styku. Problematika platebního styku byla upravena jen v rámci národních právních řádů jednotlivých členských států. Ačkoli byly jisté aspekty fungování trhů platebních služeb regulovány prostřednictvím směrnic a nařízení (viz.podkapitola 2.1.2), byla tato Směrnice první, která se zabývala širší problematikou fungování trhu platebních služeb. V odst. 4 preambuli této Směrnice je řečeno: „Bez ohledu na to, zda jsou dané služby slučitelné se systémem vyplývajícím z iniciativy finančního sektoru ve prospěch jednotného prostoru plateb v eurech, je proto nezbytně nutné stanovit moderní a soudržný právní rámec pro platební služby na úrovni Společenství.“

29

Sekundární právo tvoří ty akty, které byly přijaty orgány Evropské unie. Oproti tomu primární právo tvoří převážně zakládající smlouvy. 30 Tzn., pokud sice směrnice nakazuje vnitrostátním subjektům nějakou povinnost, ale stát tuto směrnici neimplementuje do svého právního řádu, pak tím vnitrostátnímu subjektu žádná povinnost nevzniká. Pokud však stát v daném termínu neimplementuje tuto směrnici do svého právního řádu, má vnitrostátní subjekt právo dovolávat se práva této směrnice oproti státu.

23

První hlava této Směrnice je věnována vymezení základních pojmů, definic a oblasti působnosti této Směrnice. Podle článku 2 odst. 1 se tato Směrnice vztahuje na platební služby poskytované v rámci Společenství. Zároveň jsou zde vyjmenovány výjimky z působnosti, mezi něž lze zařadit například hotovostní přímé operace bez zásahu zprostředkovatele, profesionální přepravu bankovek a mincí nebo směnárenské obchody.31 Druhá hlava je určena poskytovatelům platebních služeb. V kapitole první - prvním oddílu jsou definovány požadavky, které musí instituce splnit pro udělení licence, dále jsou uvedeny požadavky na počáteční kapitál včetně způsobu výpočtu počátečního kapitálu, jsou zde také představeny požadavky na ochranu vloženého kapitálu. Jsou zde určeny podmínky udělení povolení k činnosti, termíny pro sdělení o udělení či neudělení licence a podmínky, za kterých mohou příslušné orgány již vydané povolení odejmout. Je zde zakotvena povinnost vést a zveřejnit rejstřík osob s uděleným povolením k činnosti, seznam činností, které tyto osoby mohou vykonávat vedle platebních služeb. Druhý oddíl se zabývá postupy, když se platební instituce rozhodne využívat služeb zástupců nebo externích subjektů. Třetí oddíl této kapitoly se zabývá příslušnými orgány, které budou odpovědny za udělování licence, a dohledem dodržování pravidel. Jsou zde stanoveny povolené postupy, jež smí tyto orgány dohledu využívat a zároveň ukládají povinnost vzájemné výměny informací mezi orgány dohledu v jednotlivých členských zemích. Ve čtvrtém oddílu jsou vymezeny podmínky, za kterých může být udělena výjimka. Kapitola druhá této hlavy se zabývá společnými ustanoveními ohledně platebních systémů. Třetí hlava je věnována transparentnosti podmínek platebních služeb a požadavkům na informace o platebních službách. Společně se čtvrtou hlavou se vztahuje pouze na případy, kdy jak plátce, tak i příjemce se nachází na území společenství a zároveň se vztahují na služby uskutečňované v eurech nebo v jiné měně některého z členských států. Tato hlava je rozdělena na 4 kapitoly. První se věnuje všeobecným pravidlům a poplatkům za informace zveřejňované poskytovatelem platebních služeb. Druhá kapitola je věnována jednorázovým platebním transakcím, věnuje se informacím, které musí mít plátce a příjemce před provedením platby a po provedení platby. Třetí kapitola této hlavy je věnována rámcovým smlouvám a tak jako celá tato hlava se převážně zabývá informacemi, které má poskytovatel povinnost poskytnout uživateli. Zaměřuje se také na změny podmínek rámcové smlouvy či jejímu úplnému vypovězení. Poslední čtvrtá kapitola této hlavy určuje společná ustanovení, zejména měnu převodu a informace o dalších poplatcích. Čtvrtá hlava vymezuje práva a povinnosti v souvislosti s poskytováním a užíváním platebních služeb. Opět je rozdělena do několika kapitol a oddílů. První kapitola této hlavy je věnována společným ustanovení, vymezuje oblast působnosti této hlavy. Druhá kapitola se zabývá autorizací platebních transakcí. Je zde zakotveno, že platební transakce je autorizována pouze v případě, že k tomu dal plátce souhlas, přičemž je možné se domluvit, že dá plátce souhlas až po provedení transakce. Jsou zde definovány povinnosti poskytovatele a uživatele platebních služeb, dále jsou zde články věnované neautorizovaným platebním transakcím. Kapitola třetí je dělena do tří oddílů. První z nich upravuje platební příkazy a převáděné částky a zakotvuje také neodvolatelnost již podaných platebních příkazů, zároveň je zde 31

Plný výčet výjimek z působnosti lze najít v článku 3 této Směrnice.

24

ustanoveno, že převáděná částka má být převedena v plné výši a nesmí se z ní odečítat poplatky. Druhý oddíl této kapitoly se zabývá lhůtami pro provedení a dnem valuty32. Do 1. ledna 2012 mohla být lhůta pro připsání až 3 dny od přijetí platebního příkazu. Od 1. ledna 2012 je tato lhůta zkrácena na 1 den. Poslední třetí oddíl je věnován odpovědnosti za chybné provedení platby nebo neprovedení platby. Čtvrtá hlava je věnována ochraně osobních údajů. Poslední pátá kapitola řeší mimosoudní postupy pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy. Pátá hlava umožňuje Komisi přijmout taková prováděcí opatření, která zohlední technický vývoj a vývoj trhu a aby bylo dosaženo jednotné uplatňování této Směrnice. Zároveň stanoví, že Komisi bude nápomocen platební výbor Poslední šestá hlava je věnována závěrečným ustanovením, je zde ustanoveno, že Komise musí předložit zprávu o provádění této směrnice a její dopady, jsou zde vymezeny změny některých dosavadních směrnic a vstup v platnost. 2.1.2

Nařízení 924/2009 o přeshraničních platbách ve Společenství

Jedním ze zásadních právních předpisů upravujících převody peněžních prostředků na úrovni Evropské unie je také Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 O přeshraničních platbách ve společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (dále jen Nařízení 924/2009). Jak již sám název napovídá, není to první nařízení upravující tuto oblast, ve skutečnosti mu předcházelo ještě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001ze dne 19. prosince 2001 o přeshraničních platbách v eurech (dále jen Nařízení 2560/2001) a ještě předtím Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/5/ES ze dne 27. ledna 1997 o přeshraničních převodech (dále jen Směrnice 97/5/ES). Hlavním cílem všech těchto právních aktů je učinit přeshraniční platby v rámci Evropské unie pro malé a střední podniky rychlejší, levnější, spolehlivější a transparentnější. Z těchto důvodů Směrnice 97/5/ES zakládala povinnost úvěrovým a jiným institucím povinnost předávat svým klientům předběžné informace o podmínkách přeshraničních převodů a informace následné po přeshraničním převodu. Mezi těmito informacemi by měly být mimo jiné lhůty pro převod peněžních prostředků, způsoby výpočtů cen za zprostředkování převodu nebo podrobné informace pro vyřizování stížností. Mezi následné informace patří například původní částka převodu, odkaz k identifikaci platby nebo výše veškerých cen, které musí klient zaplatit. Za nejzazší možnou lhůtu pro připsání peněžních prostředků na účet příjemce platby považuje tato Směrnice dle čl. 6 odst. 1 nejvýše 5 bankovních dní následujících po akceptaci příkazu. Tato Směrnice byla derogována Směrnicí 2007/64/ES. 20. září 2001 zveřejnila Komise výsledky průzkumu, podle kterého nebyly klientům stále poskytovány dostatečné informace zejména o ceně převodů a hlavně, že ceny převodů jsou

32

Dnem valuty se rozumí okamžik, od kterého je platební transakce evidována pro potřeby výpočtu úroku z peněžních prostředků na platebním účtu.

25

stále velmi vysoké a od roku 1993 se téměř nezměnily33. Vzhledem k tomu, že vysoké poplatky za přeshraniční platby v eurech byly překážkou vytváření efektivního vnitřního trhu a mohly být důvodem nedůvěry v euro, bylo vydáno Nařízení 2560/2001. Nově toto nařízení upravuje používání IBAN a BIC34, jejichž používání považuje za nutné k usnadnění přeshraničních převodů a ke snížení transakčních nákladů a tím i poplatků. Hlavní oblastí, jíž se Nařízení 2560/2001 zabývá, je tedy oblast poplatků. Snahou bylo, aby byla cena přeshraničních převodů v eurech stejná jako za tuzemskou platbu za stejných podmínek. Původně se tato povinnost týkala převodů do max. výše 12 500 €, od 1. ledna 2006 se tato částka zvýšila na 50 000 €35. Jak je vidět, na rozdíl od Směrnice 97/5/ES se již toto nařízení nezabývá lhůtami pro převody plateb, tato oblast je upravena Směrnicí 2007/64/ES. 11. února 2008 byla zveřejněna zpráva Komise, která potvrdila, že Nařízení 2560/2001 nese své ovoce a že poplatky za přeshraniční platby v eurech klesají. Nicméně vzhledem k přijaté Směrnici 2007/64/ES bylo zapotřebí poupravit znění Nařízení 2560/2001 a rozšířit jeho působnost i na oblast inkas. Toto byly příčiny vzniku nového Nařízení 924/2009, které poprvé zmiňuje potřebu rozšířit účinnost nařízení i na inkasa a to zejména z pohledu placených poplatků. Stejně jako předešlá právní úprava podporuje ve svém článku č.4 standardizaci IBAN a BIC, které mají usnadnit převody peněžních převodů, dále se zabývá výši vícestranných mezibankovních poplatků pro inkasní transakce, maximální výše je v článku č. 6 stanovena na max. 0,088 €. Zároveň je tímto Nařízením zrušena oznamovací povinnost uložená poskytovatelům platebních služeb pro účely statistik platební bilance, které souvisí s platbami klientů do 50 000 €. Tato povinnost byla zrušena k 1. lednu 2010.

2.2 České právní předpisy Za stěžejní právní předpisy vztahující se k problematice platebního styku považuji zákon o platebním styku, který prošel v posledních letech velkými změnami vlivem evropské právní úpravy, a dále zákon o finančním arbitrovi, který nám přinesl novou možnost řešení sporů, a sice mimosoudní cestou. V posledních letech i tento zákon prošel značnými změnami, na které se pokusím v dané podkapitole poukázat. 2.2.1 Zákon o platebním styku V současné době je v platnosti zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku ve znění pozdějších předpisů („ZPS“). Nicméně jak je vidět již v čísle tohoto předpisu, jedná se o poměrně novou úpravu. Tento zákon nahradil zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech. Do nového ZPS je již transponována Směrnice 2007/64/ES a přináší tak výrazné rozšíření upravované problematiky. Proto se pokusím vyzdvihnout nejpodstatnější rozdíly mezi těmito úpravami. Starý ZPS vymezil ve své první části předmět úpravy - převody peněžních prostředků v rámci ČR a přeshraniční převody, vydávání a užívání elektronických platebních prostředků a vznik Čl. 1 preambule Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001ze dne 19. prosince 2001 o přeshraničních platbách v eurech 33

34 35

IBAN – International Bank Account Number , BIC- Bank (Business) Identifier Code Článek 3 odst. 3 Nařízení 2560/2001

26

a provozování platebních systémů.36 Druhá část se zabývala převody peněžních prostředků, lhůtami pro převody, informačními povinnostmi a problematikou licence k převodům peněžních prostředků. Třetí část se zabývala elektronickými platebními prostředky, jejich vydáváním a užíváním. Čtvrtá část se věnovala platebním systémům, vymezovala co je a není platební systém, jaká mají být dodržována pravidla, řešila oznamovací povinnosti, udělování licence platebním systémům a dohled nad platebními systémy. Pátá část vymezovala správní delikty a výše pokut za jednotlivé delikty, výjimky z odpovědnosti za správní delikt a promlčení správních deliktů. Co se nové úpravy ZPS týče, můžeme spatřit rozdíly hned u předmětu úpravy. Upravuje 37 činnost osob poskytujících platební služby a vydavatele elektronických peněz, práva a povinnosti poskytovatelů a uživatelů platebních služeb a vydavatelů a držitelů elektronických peněz, dále upravuje účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů. Jsou zde definovány základní pojmy, což u předchozí právní úpravy naprosto chybí, stejně tak je tu poprvé zaveden pojem platební služba, s nímž předchozí právní úprava vůbec neoperovala. Druhá část je věnována osobám, které mohou vydávat elektronické peníze a jsou oprávněny poskytovat platební služby. -

-

-

-

Upravuje podmínky udělení licence k povolení činnosti platební instituce, o své finanční situaci jsou platební instituce ze zákona povinny zveřejňovat informace. Nově je zde také definován poskytovatel platebních služeb malého rozsahu38, což je takový poskytovatel, jehož měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí za posledních 12 měsíců nepřesáhl 3 miliony €.39 Vztahují se na něj mírnější podmínky pro zápis do registru než na ostatní platební instituce. Samostatná IV. Hlava je věnována institucím elektronických peněz - „Instituce elektronických peněz je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti instituce elektronických peněz, které jí udělila Česká národní banka.“40 Jsou zde uvedeny podmínky pro získání povolení k činnosti instituce elektronických peněz, změnu rozsahu povolení, zrušení či odnětí povolení. Stejně jako poskytovatelé platebních služeb mají instituce elektronických peněz povinnost zveřejňovat informace o své finanční situaci a hospodářských výsledcích. Hlava V se zabývá vydavateli elektronických peněz malého rozsahu. Jedná se o právnickou osobu, “která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě zápisu do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.“41 Za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu je považována instituce, která je oprávněna vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže průměr jím vydaných

36

§1 zákona č.124/2002 Sb., §1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 38 Hlava III. zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 39 §36 odst. 2 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 40 §46 odst.1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 41 §53 odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 37

27

elektronických peněz v oběhu v České republice nepřekročí částku odpovídající 5 000 000 €.42 Část třetí je věnovaná platebním systémům s neodvolatelností zúčtování. Lze zde najít vymezení platebních systémů, definice některých základních pojmů. Jsou zde také definovány instituce, které mohou být účastníky takových systémů. Provozovatel platebního systému má dle §65 odst. 1 tohoto zákona povinnost zveřejnit pravidla fungování tohoto systému, jsou zde upraveny oblasti, které musí být v pravidlech systému upraveny. Jelikož je potřeba k provozování platebního systému získat povolení od ČNB, tak jsou v tomto zákoně také upraveny podmínky, za kterých lze povolení získat. Část čtvrtá upravuje práva a povinnosti při poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz. Stejně jako ve Směrnici 2007/64/ES jsou zde upravena pravidla pro poskytování informací. Jsou zde určeny informace, které má právo uživatel znát před uzavřením smlouvy o platebních službách, během jejího trvání a další informační povinnosti. V dílu 4 této části je upravena autorizace plateb, odtud například plyne uživateli povinnost nahlásit okamžitě například ztrátu či odcizení platebních prostředků. Dále je zde upraveno provádění platebních transakcí jako takových, je zde určeno, za jakých podmínek má uživatel právo na odvolání platebního příkazu, jsou zde určeny lhůty pro provádění plateb. Díl šestý je věnován odpovědnosti jak poskytovatele, tak uživatele například za neautorizované transakce, za nesprávně provedené transakce a podobně. V části páté jsou vymezeny správní delikty. Samostatně jsou vymezeny správní delikty pro poskytovatele platebních služeb, platebních služeb malého rozsahu, institucí elektronických peněz a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Jsou zde stanoveny maximální výše správních pokut za jednotlivé typy deliktů. Stejně tak jsou zde určeny správní delikty provozovatelů a uživatelů platebních systémů a jejich maximální pokuty. Část šestá určuje jako dohledový orgán nad institucemi v tomto zákoně uvedené Českou národní banku. ČNB je oprávněna vykonávat dohled na místě. Pokud ČNB zjistí nedostatky nebo přestupky u některé instituce, má pravomoc požadovat v určité lhůtě opatření k nápravě. O tom, že nová právní úprava přinesla celou řadu nových pravidel a upravuje oblast platebního styku mnohem komplexněji než starý ZPS, nemůže být pochyb. Změn, které tento zákon přináší, je celá řada, avšak z mého pohledu pro uživatele nejvýznamnější jsou následující změny či novely: -

42

Zkrácení lhůt pro převod peněžních prostředků mezi bankami na D+1 Uživatel nese částečnou odpovědnost za ztrátu nebo zcizení platebního prostředku a v případě zneužití nese sám ztrátu do výše 150 € Pokud uživatel jedná podvodně nebo hrubě porušil některou svou povinnost, pak nese ztrátu z neautorizované platební transakce v plné výši Informace o pohybech na účtu má banka povinnost poskytovat maximálně v měsíčních intervalech (tzn., jedním kanálem musí banka poskytovat výpisy z účtu bezplatně, logicky tak nejběžněji činí prostřednictvím elektronických výpisů)

§53 odst. 2 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů

28

-

2.2.2

Banka má povinnost zablokovat platební prostředek při podezření z jeho možného zneužití (tzn., pokud klient nahlásí ztrátu nebo odcizení například platební karty, musí banka bezplatně kartu zablokovat) Zákon o finančním arbitrovi

Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi vznikl v důsledku příprav České republiky na vstup do Evropské unie. Ve směrnici 97/5 ES je v článku 10 řečeno: „Členské státy zajistí, aby existovaly vhodné a účinné postupy vyřizování stížností a zjednávání nápravy při řešení sporů mezi příkazcem a jeho institucí nebo mezi příjemcem a jeho institucí, případně za použití stávajících postupů.“ Tato povinnost je také uvedena ve Směrnici 2007/64/ES v článku č. 83. Tím je dán základ pro vytvoření funkce finančního arbitra (dále jen FA) – instituce pro mimosoudní řešení sporů v oblasti platebních služeb. Do poloviny roku 2011 spadaly pod pravomoc FA pouze spory při převádění peněžních prostředků, opravné zúčtování a inkasní formy placení. To vše pouze tehdy, jestliže celková částka nepřevýšila 50 000 €. Od 1. července 2011 vstoupil v platnost zákon č. 180/2011 Sb., kterým se mění zákon o finančním arbitrovi. Tímto zákonem došlo k výraznému rozšíření pravomocí finančního arbitra a zároveň se změnilo jeho postavení. Co se pravomocí týče, pak byly rozšířeny o řešení sporů týkajících se spotřebitelských úvěrů a sporů z oblasti kolektivního investování.43 Zároveň byl odstraněn maximální limit platební transakce, který do té doby činil 50 000 €. Dále je také upraveno znění §1 písm. a), které již jednotlivě nevyjmenovává typy převodů, jenž tento zákon upravuje, ale souhrnně je nazývá platebními službami. Platební službou se rozumí „vklady a výběry hotových peněz na účet a z účtu vedených u bank, popř. jiných poskytovatelů platebních služeb, dále převody peněžních prostředků z podnětu plátce platby, z podnětu příjemce platby nebo z podnětu plátce prostřednictvím příjemce, a to vždy, ať jde nebo nejde o poskytnutí úvěru.“ 44 Když jsem zmínila, že bylo změněno postavení FA, bylo tím myšleno, že se již jedná o samostatnou organizační složku, která je financována z kapitoly Ministerstva financí, jeho financování již nespadá pod Českou národní banku. Navrhovatelem řízení může být pouze uživatel platebních služeb, držitel elektronických peněz nebo spotřebitel v případě spotřebitelských úvěrů a v oblasti kolektivního investování45, tzn. řízení před FA nemůže být zahájeno na návrh platební instituce. Řízení je vždy zahájeno na návrh navrhovatele, avšak je nepřípustný, pokud nespadá do působnosti FA, pokud již byl nebo je řešen před soudem, finančním arbitrem nebo rozhodčím soudem46. Lhůta pro vydání nálezu činí 30 dní, ve zvláštních případech až 60. Do 15 dnů je možné podat námitku, která má odkladný účinek. Podle §20 tohoto zákona FA spolupracuje s obdobnými orgány v ostatních členských státech. Je zde také ukotvena povinnost uveřejňovat nejpozději do 30. června výroční zprávu za předchozí rok.

43

§1 písm. c) d) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů § 3 odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku 45 §3 odst.2 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů 46 §9 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů 44

29

Mezi hlavní výhody řízení před FA lze zařadit následující: - FA se v první řadě snaží o smírčí řešení - Rychlost řízení před FA (například v roce 2010 byla průměrná doba řízení 68 dní)47 - FA je ze zákona povinen aktivně opatřovat důkazy, není tedy vázán pouze návrhem - Řízení před finančním arbitrem je nezpoplatněné - Jednoduchost podání návrhu (podání návrhu je možné vyplněním formuláře dostupného na stránkách FA)

47

Výroční zpráva FA 2010. Kancelář finančního arbitra [online]. 2011 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/download/301_cs_vyrocni_zprava_cz.pdf str. 10

30

3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÍ ZADANÉ PROBLEMATIKY 3.1 Identifikace plateb Prostřednictvím moderních forem elektronického bankovnictví lze nejen zjišťovat současný stav účtu klienta, ale především využívat možností příkazu k platbě a příkazu k inkasu. Aby mohla banka bezproblémově a správně zpracovat příkaz zadaný klientem, existuje několik povinných náležitostí, které musí být v daném příkazu uvedeny. Mimo těchto obligatorních náležitostí existují i doplňkové dobrovolné náležitosti, které nejsou pro provedení příkazu bezpodmínečně nutné. V následujících podkapitolách se budu zabývat obligatorními náležitostmi, přičemž je třeba rozlišovat, zda se jedná o platbu tuzemskou, zahraniční či přeshraniční. 3.1.1

Náležitosti tuzemských plateb

V současnosti již nejsou striktně rozděleny povinné a dobrovolné náležitosti platebních příkazů. Dříve byla tato problematika upravena vyhláškou ČNB č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování. §3 odst. 2 této vyhlášky upravoval obligatorní náležitosti platebních příkazů a §3 odst. 4 fakultativní znaky. Nicméně zhruba v polovině roku 2011 došlo k derogaci této vyhlášky prostřednictvím vyhlášky ČNB č. 169/2011 Sb ., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku. Tato nová vyhláška již upravuje pouze tvorbu čísel IBAN a BIC. Nicméně v praxi bank stále platí rozdělení na povinné a dobrovolné části příkazů, proto budu v následujících podkapitolách využívat již toto zažité dělení. Obligatorní náležitosti tuzemských plateb K tomu, aby byl proveden tuzemský platební příkaz, existují následující povinné údaje 48: a) b) c) d) e)

Označení, zda jde o příkaz k úhradě či inkasu; Bankovní spojení plátce i příjemce; Částka, která má být na daný účet poukázána; Měna platby; Elektronický podpis.

Ad a) Podstatou příkazu k úhradě je pokyn klienta – plátce, aby banka převedla zadaný obnos peněžních prostředků na účet příjemce platby. Podstatou příkazu k inkasu je, podobně jako v případě příkazu k úhradě, bezhotovostní převod peněžních prostředků, avšak tento příkaz zadává nikoli plátce, ale příjemce platby. Ad b) Číslo účtu je podle zákona o platebním styku jedinečným identifikátorem uživatele. 49 Pravidla tvorby tohoto jedinečného identifikačního čísla upravuje vyhláška ČNB č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku ve znění pozdějších předpisů. Struktura bankovního spojení vypadá následovně: 123456-1234567890/1234 48

Upraveno dle POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. Praha : C.H.Beck, 2006. 716 s. ISBN 80-7179-462-7. str. 146

49

§2 odst. 3 písm. h) Zákona č.284/2009 Sb., o platebním styku ve znění pozdějších předpisů

31

Bankovní spojení plátce neobsahuje pouze číslo účtu plátce a příkazce, ale také identifikační kód banky. Na daném příkladu struktury bankovního spojení jsou tyto dvě rozdílné části odděleny lomítkem. Číslo účtu klienta je tvořeno v současné době maximálně 16 číselných znaků, které lze rozdělit na dvě části a to na předčíslí obsahující maximálně 6 čísel a na základní část čísla účtu obsahující 10 čísel. Aby byla zajištěna maximální jistota správnosti zadaného čísla účtu, existuje kontrolní mechanismus – tzv. modulo 11. Modulo 11 přiřazuje každému číslu jak v předčíslí, tak v základní části čísla určitou váhu. Poté se jednotlivá čísla účtu vynásobí přiřazenou vahou. Tyto výsledky se sečtou a poté vydělí číslem 11, v případě, že je zbytek dělení roven 0, je takto zadané číslo účtu platné.50 Algoritmus, který přiřazuje jednotlivým číslicím v kódu určitou váhu, je uveden v příloze výše zmíněné vyhlášky ČNB č. 169/2011. Identifikační kód banky je čtyřmístné číselné (případně alfabetické51) označení banky. Tímto číslem je rovněž nutné značit každý platební příkaz v tuzemském mezibankovním platebním styku, aby mohl být tento příkaz proveden. Ad c) Pokud jde o částku, která má být na daný účet poukázána, pak v případě elektronického platebního styku prakticky neexistuje žádný problém. V případě, že bychom však například příkaz k úhradě vypisovali ručně (tedy ne prostřednictvím elektronického bankovnictví), pak je nutné, aby částka byla zřetelně čitelná, nepřipouští se přepisování či škrtání. V případě, že by totiž klient později danou transakci reklamoval, nemusela by být jeho stížnost díky takové vadě kladně vyřízena. Ad d) V případě tuzemských převodů se předpokládá, že budou provedeny v české měně (označení CZK). Ani v tuzemském platebním styku není vyloučeno, aby byly prováděny v jiných měnách. Pokud je tedy pole pro zadání měny volné, je vždy třeba měnu zadat, aby nedocházelo k případným nedorozuměním. Ad e) Nedílnou součástí příkazu k úhradě je také podpis. Dle §2 a) zákona č.227/2000 Sb., o elektronickém podpisu ve znění pozdějších předpisů se elektronickým podpisem rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Podle tohoto zákona je také uživatel povinen chovat se tak, aby nedošlo k neoprávněnému použití jeho elektronického podpisu a v případě, že hrozí nebezpečí zneužití dat pro vytváření zaručeného elektronického podpisu o tom neprodleně informovat poskytovatele certifikačních služeb. 52

50

Česká republika - tuzemské bankovní spojení a IBAN. Česká národní banka [online]. © 2003-2012 [cit. 201201-23]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/iban/ibancz.html 51 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Praha: Management Press, 2012, 325 s. ISBN 978-80-7261238-3. Str. 88 52 §5 odst. 1 zákona č.227/2000 Sb., o elektronickém podpisu ve znění pozdějších předpisů

32

3.1.2

Náležitosti zahraničních a přeshraničních plateb

Zahraniční platbou se rozumí platba ze zahraničí a do zahraničí. Mohou být používány jak pro soukromé, tak i pro obchodní účely. Přeshraniční platbou se rozumí platba provedená v rámci zemí Evropské unie. Údaje potřebné pro provedení zahraniční platby a přeshraniční, jsou podrobnější, aby mohl být zahraniční platební příkaz proveden, jsou vyžadovány tyto údaje:53 a) b) c) d) e) f) g)

Název příkazce a číslo jeho účtu; Částka, která má být vyplacena v cizí měně; Název cizí měny v kódu ISO; Příjemce úhrady (přesný název a adresa) a číslo jeho účtu; Tzv. BIC banky příjemce; Informace o bankovních výlohách; Podpis klienta.

Ad a) V tuzemském platebním příkazu postačilo vyplnit pouze číslo účtu plátce. Konstrukce čísla účtu klienta je i v tomto případě stejná (16 znaků členěných na předčíslí, základní část účtu a identifikační kód banky). V zahraničním je kvůli dostatečné kontrole nutnost uvádět také název a adresu příkazce. Ad b) Částka zahraničního převodu je uváděna v měně převodu, nikoli v českých korunách. V případě, že je účet veden v jiné měně než je měna převodu, pak je vhodné uvést obě měny a banka provede převod na základě aktuálního měnového kurzu. V případě přeshraničních plateb je částka uvedena buď v eurech, nebo jiné měně země Evropské unie. Ad c) V zahraničním platebním styku je již vždy nutné zadávat kód měny, který je určen normou ISO 4217. Jedná se vždy o třímístný kód tvořený velkými písmeny, v případě české koruny je tento kód například CZE, britská libra je označována jako GBP, platby v eurech jsou označovány EUR apod.54 Ad d) Číslo účtu příjemce již nemůže být uvedeno ve formátu, jako má číslo účtu plátce. Jednou z významných charakteristik zahraničních platebních příkazů je uvádění mezinárodního čísla účtu tzv. IBAN. Vzhledem k významu a právní úpravě mezinárodního čísla účtu, mu bude věnována podkapitola 3.1.3.1. Dále je vyžadován název a přesná adresa příjemce platby. Ad e) Jedná se o označení poskytovatele platebních služeb (většinou banky). V přeshraničních převodech se jedná o povinný údaj. Pokud příkazce BIC neuvede, může mu banka naúčtovat dodatečné poplatky. V případě zahraničního platebního příkazu již toto označení není povinné, nicméně je povinné vyplnit alespoň název banky příjemce. Vzhledem k významu tohoto údaje mu bude věnována podkapitola 3.1.3.2.

53

Upraveno dle SCHLOSSBERGER, Otakar ; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha : Bankovní institut , 2007. 435 s. ISBN 9788072651078. Str. 86 54

Podrobnější seznam kódů jednotlivých http://publications.europa.eu/code/cs/cs-5000700.htm#fn*

33

měn

můžeme

najít

například

zde:

Ad f) V současné době existují tři možné varianty údajů o bankovních výlohách. Označení typu OUR je definováno tak, že veškeré poplatky plynou k tíži příkazce. Z toho plyne, že příkazce platí veškeré výlohy jak své převádějící platby, tak veškeré výlohy banky příjemce platby. V případě, že je při platbě potřeba využít zprostředkující banku, pak i v tomto případě platí poplatky příkazce. Druhé možné označení platebních výloh je BEN. Jde v podstatě o přesný opak označení OUR. Veškeré platební výlohy jsou připsány k tíži příjemce platby. Příjemce tedy platí výlohy své banky, banky příkazce i poplatky případné zprostředkující banky. Poslední možností označení informací o platebních výlohách je SHA. Prostřednictvím této dispozice platí příjemce platby zahraniční platební výlohy a tuzemské platební výlohy musí uhradit příkazce platby. V případě, že by bylo potřeba využít zprostředkovatelské banky, pak její poplatky jdou k tíži příkazce platby. Ad g) Náležitosti podpisu klienta jsou totožné v zahraničním platebním příkazu s tuzemským platebním příkazem. 3.1.3 Problematika užívání IBAN a BIC Jelikož bylo a je potřeba co nejvíce usnadnit provádění přeshraničních plateb a zvýšit tak efektivnost fungování platebního styku, nastala nutnost standardizace jak mezinárodního čísla účtu, tak identifikačního kódu banky. 3.1.3.1 Mezinárodní číslo bankovního účtu Číslo účtu ve formě IBAN se používá v přeshraničním a zahraničním platebním styku, jak je již nastíněno výše. Hlavní pohnutkou pro jeho zavedení bylo zefektivnit automatické zpracování přeshraničních příkazů tak, aby došlo k zjednodušení, zlevnění a zrychlení těchto plateb. Další výhodou, které zavedení tohoto formátu čísla počtu přineslo, je snížení počtu chyb, které vzniknou kvůli špatně zadanému číslu účtu. IBAN je upraveno stejně jako číslo účtu užívané v tuzemském platebním styku ve vyhlášce ČNB č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku ve znění pozdějších předpisů. Příklad mezinárodního čísla účtu pro elektronickou formu platebních příkazů je následující, CZ6508000000192000145399 55 přičemž podle §4 vyhlášky ČNB uvedené výše je struktura IBAN následující: a) b) c) d)

první a druhý znak jsou písmena CZ (CZ); třetí a čtvrtý znak obsahují kontrolní číslice definované mezinárodní normou (65); pátý až osmý znak obsahují číslice kódu platebního styku (0800); devátý až dvacátý čtvrtý znak obsahují číslice identifikátoru účtu klienta (0000192000145399).

55

Česká republika - tuzemské bankovní spojení a IBAN. Česká národní banka [online]. © 2003-2012 [cit. 201201-23]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/iban/ibancz.html

34

Tato struktura mezinárodního čísla účtu je však určující pouze pro Českou republiku. Mezinárodní norma ISO 13616, která se zabývá problematikou tvorby mezinárodního čísla účtu, upravuje sice první čtyři znaky, kdy první dva mají být tvořeny charakteristickým kódem země složeným ze dvou velkých písmen a další dvě číslice mají tvořit kontrolní číslice, nicméně v České republice zbývá pouze 20 znaků, zatímco v úpravě ISO se připouští zbývajících znaků celkem 30.56 Tak jako má tuzemské číslo účtu kontrolní algoritmus modulo 11, stejně tak existuje kontrolní algoritmus také pro mezinárodní číslo bankovního účtu – tzv. modulo 97. Princip jeho fungování je poněkud odlišný. Pokud chceme ověřit platnost daného IBAN, pak provedeme výpočet správnosti námi uvedeného modelového IBAN ve třech základních krocích: 1) První čtyři položky (označení země a kontrolní číslice) převedeme na konec čísla, tímto nám vznikne následující sestava: 08000000192000145399CZ65 2) Písmenům přiřadíme hodnotu podle ISO 13616, čímž dostáváme: 08000000192000145399123565 3) Vytvořené nové číslo vydělíme číslem 97 tak, abychom dostali celé číslo, pokud zbytek bude 1, daný IBAN je platný. V našem případě je výsledek dělení 82474228783506653599212 a zbytek 1. 3.1.3.2 Identifikační kód banky Swiftová adresa (nebo také BIC kód, SWIFT kód, identifikační kód banky) je jedinečné označení banky, které je nutné uvádět v záhlaví swiftové zprávy. Tento jedinečný a unikátní kód banky je tvořen z 8-11 znaků. Počet znaků závisí na tom, zda se jedná o centrálu banky, nebo o její pobočku. Složení BIC kódu je následující: 1) Kód banky – tvoří první čtyři písmena identifikačního kódu banky; 2) Kód země – stejně jako u IBAN je kód země tvořen dvěma písmeny dle normy ISO 3166-1; 3) Kód místa (sídla banky) – určuje místo popřípadě region, kde sídlí pobočka dané banky a je tvořen dvoumístným alfanumerickým kódem; 4) Kód pobočky banky – jedná se o doplňkový kód, který udávají pobočky bank. Je tvořen třemi alfanumerickými znaky. Tento kód není bezpodmínečně vyžadován. BIC je využíván v mezinárodním platebním styku, zároveň banky tento kód využívají k výměně zpráv mezi sebou. Swiftová adresa je založena na mezinárodní normě ISO 9362. Registrace SWIFT kódu je zajišťována Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication (“SWIFT”), jejíž centrála leží v Belgii. Prostřednictvím tohoto jedinečného kódu je možné identifikovat banku nebo její pobočku po celém světě. 56

závaznou strukturu IBAN jednotlivých zemí můžeme nalézt zde: http://www.swift.com/dsp/resources/documents/IBAN_Registry.pdf

35

3.1.4 Přeshraniční převody Přeshraniční převody jsou ty, které mohou být prováděny prostřednictvím SEPA inkas či SEPA převodů. Projekt SEPA (Single Euro Payments Area) je jedním z kroků ke zvýšení a posílení evropské integrace. Prvními kroky, které předcházely projekt SEPA bylo zavedení bezhotovostních plateb v měně euro v roce 1999 a v roce 2002 se do oběhu dostaly první hotovostní eurobankovky. Projekt SEPA má za cíl vytvoření takového systému, ve kterém budou přeshraniční platby v eurech do určité výše prováděny za stejných podmínek jako platby tuzemské. V rámci eurozóny by tak měly zaniknout rozdíly mezi tuzemskými a přeshraničními platbami v eurech. 3.1.4.1 Vývoj projektu SEPA Návrh tohoto systému byl vytvořen v rámci tzv. lisabonské strategie již v roce 200057, hlavním cílem SEPA bylo a je umožnit Evropě být více dynamická a konkurenceschopná. Po zavedení eura se Evropská centrální banka a Evropská komise zaměřily na integraci v oblasti plateb v eurech. Aby se jednotlivé banky mohly podílet na projektu SEPA, musely sjednotit jednak technické standardy (platební instrukce a její formát) a jednak pravidla procesní (např. lhůta, ve které musí být převod uskutečněn).58 V roce 2002 byla vytvořena Evropská rada pro platební styk59 (The European Payments Council - EPC), která působila jako koordinátor SEPA a jako jeden z jeho nejdůležitějších tvůrců. Společně s Evropskou centrální bankou měly za úkol provést veškeré potřebné úkony k tomu, aby mohl projekt SEPA úspěšně vzniknout a fungovat. Celý proces vývoje samotného projektu SEPA, jak je vidět na obr. č. 1, lze rozdělit do tří fází. Obr. č. 1: Schéma procesu vývoje projektu SEPA

01/2004

Plánovací etapa

06/2006

01/2008

Prováděcí etapa Nástroje SEPA k dispozici

12/2010

Migrační etapa Nástroje SEPA běžně v provozu

Zdroj: vlastní zpracování dle: Jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA): Integrovaný trh služeb platebního styku pro klientské platby. Frankfurt am Main: Evropská centrální banka, 2006. ISBN 978-92-899-0100-0. Str.14

Plánovací etapa SEPA byla zahájena v lednu 2004. V rámci této fáze byla navrhována nová pravidla pro bezhotovostní převody – úhrady i přímá inkasa. Dále byly v rámci této etapy

57

SEPA - Vision and Goals. European Payments Council [online]. © copyright 2012 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.europeanpaymentscouncil.eu/content.cfm?page=sepa_vision_and_goals 58 Osobní finance: Platební instrumenty, které SEPA upravuje. Česká spořitelna [online]. [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/sc_2316.xml 59 EPC byla vytvořena 42 evropskými bankami. Jedná se tedy o soukromou iniciativu evropských bank, které se rozhodly převzít iniciativu. Později vydávané legislativní dokumenty EU tuto iniciativu podporují.

36

navrhovány rámce pro platební karty. Zároveň bylo nutné vyvinout potřebné normy a specifikace bezpečnostních požadavků a vytvořit infrastrukturu pro zúčtování a vypořádání. Prováděcí etapa SEPA plynule navázala na plánovací etapu v polovině roku 2006 a trvala do počátku roku 2008. Hlavním cílem této fáze bylo připravit se na rozšíření připravených norem, infrastruktur a nových nástrojů systému SEPA. V poslední tzv. migrační fázi projektu SEPA budou nejdříve platit tuzemská pravidla pro bezhotovostní platební styk souběžně s pravidly SEPA a klient si bude moci vybrat, kterou variantu zvolí. Předpokládalo se, že do konce roku 2010 by měly být nástroje SEPA běžně v provozu a většina transakcí bude uskutečňována podle pravidel SEPA. Od roku 2008 je možné provádět bezhotovostní převody SEPA, od roku 2009 přímá inkasa a do konce roku 2010 mělo dojít k plné harmonizaci podmínek pro platby prostřednictvím platebních karet. 60 3.1.4.2 Současnost projektu SEPA Projekt SEPA se snaží upravovat stále více platebních služeb, proto mohou být v současné době prováděny nejen bezhotovostní platby v režimu SEPA, ale také SEPA inkasa61, u kterých bude pravděpodobně paralelní režim staré a nové úpravy trvat až do roku 2013. Aby mohla být platba (ať již bezhotovostní příkaz k úhradě nebo přímé inkaso) provedena, musí klient zadat IBAN, BIC a označení platebních výloh SHA. Z projektu SEPA jsou naopak vyloučeny směnky a šeky.62 Vzhledem k tomu, že Česká republika nemá jako svou měnu stanovené Euro, mají české banky delší časový horizont k tomu, aby se všem potřebným požadavkům přizpůsobily. Přesto již v roce 2010 nabízelo SEPA převody již 6 bank (UniCredit, ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna, Citibank a J&T banka), avšak SEPA inkasa v té době pouze UniCredit.63 Nyní nabízí možnost SEPA převodů 9 bank (UniCredit, ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna, CITFIN, Citibank, J&T banka, Volksbank, Raiffeisenbank) a SEPA inkasa pro soukromou klientelu nabízí 2 banky(J&T banka, UniCredit).64 SEPA v současnosti zahrnuje země Evropského hospodářského prostoru (země EU + Norsko, Lichtenštejnsko, Island) a Švýcarsko. Je však nutné upozornit, že SEPA převody mohou být prováděny pouze těmi bankami, které přizpůsobily svůj platební styk SEPA standardům (předpokládá se, že banky se budou SEPA přizpůsobovat postupně).65

60

Tato data jsou pouze orientační, vždy závisí na dané bance, zda a kdy se k projektu SEPA připojí a kdy splní veškeré podmínky, aby mohly SEPA nástroje nabízet. 61 Podle článku 8 odst. 3 a 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 924/2009 ze dne 16. září 2009, o přeshraničních platbách ve společenství a zrušení nařízení (ES), země, které mají jako svou měnu stanovené euro, musely splnit požadavky do 1. listopadu 2010, pokud má země měnu jinou, než euro, pak musí splnit požadavky pro SEPA inkasa až do 1. listopadu 2014. 62 Product Changes. SEPA.ie: single euro payments area [online]. © 2007 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.sepa.ie/product-changes.html 63 SEPA – další meta v jednotném evropském platebním styku. GREGOVÁ, Jaroslava. Finance.cz [online]. 29.1.2010 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/250315-sepa-dalsi-meta-vjednotnem-evropskem-platebnim-styku/ 64 Tento stav se vztahuje k datu 13. ledna 2012, seznam bank, které se již připojily k možnosti provádět SEPA převody a inkasa je možné nalézt na http://epc.cbnet.info/content/adherence_database 65 Osobní finance: Platební instrumenty, které SEPA upravuje. Česká spořitelna [online]. [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/sc_2316.xml

37

Právní a regulatorní rámec pro SEPA převody bychom našli v Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 924/2009 ze dne 16. září 2009, o přeshraničních platbách ve společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (viz. podkapitola 2.1.2) a Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007, o platebních službách na vnitřním trhu (viz. podkapitola 2.1.1). Jednou z výhod pro klienty je to, že díky SEPA převodu platí stejné poplatky jako v případě tuzemského převodu. Toto pravidlo je ukotveno také v nařízení přesněji ve článku 3 odst. 1, který říká „Poplatky účtované poskytovatelem platebních služeb uživateli platební služby za přeshraniční platby do výše 50 000 € jsou stejné jako poplatky účtované tímto poskytovatelem platebních služeb uživatelům platebních služeb za odpovídající vnitrostátní platby stejné hodnoty a ve stejné měně.“ Další výhodou zejména pro ty občany, kteří žijí v zahraničí, je to, že nebudou potřebovat zřídit účet v každé zemi, například pro mezinárodní inkasní platby, což bylo před zavedením SEPA inkas velkým problémem. Jedním z cílů SEPA převodů je také v budoucnu eliminace papírové formy příkazů a užívání pouze elektronických instrumentů. 3.1.4.3 Trendy SEPA projektu Pro zjištění, jaké jsou aktuální tendence ve využívání SEPA instrumentů využiji následujících čtyř grafů. První dva vypovídají o hodnotách SEPA převodů (credit transfer) v rámci eurozóny, druhé dva ukazují hodnoty SEPA inkas (direct debits), poslední se snaží zjistit trendy v přechodu na SEPA platební karty (card payments). Na grafu č. 2 vidíme počet SEPA převodů za jednotlivá čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že tyto převody byly uvedeny do provozu až 28. ledna 2008, jsou v prvním kvartálu roku 2008 započítány počty transakcí až od tohoto data. Nicméně i tak je z tohoto grafu jasně patrný vzestupný trend, který vypovídá o stále vyšším využívání tohoto produktu. Pokud porovnáme čtvrtá čtvrtletí let 2008 a 2011, zjistíme, že počet SEPA převodů vzrost z 25,57 milionů na 397,02 milionů66. Tato data nejsou sezónně očištěna. Graf č. 2: Počet SEPA převodů za jednotlivá čtvrtletí Počet SEPA převodů ( v milionech)

500 400 300 200 100 0 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 2008 2008 2008 2008 2009 2009 2009 2009 2010 2010 2010 2010 2011 2011 2011 2011 Období Zdroj: vlastní zpracování dle: Indicators: Migration of credit transfers. European central bank: Eurosystem [online]. 2011 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/paym/sepa/about/indicators/html/index.en.html

66

Uvedená data jsou založena na údajích ze zúčtovacích a vypořádacích systémů ACH Finland, CEC, RPS, Dias, Iberpay, SIT/CORE, BI-COMP, JCCTransfer, Equens, Step.at, SIBS, Bankart, Euro SIPS, ESTA, STEP2 aCS.A.

38

Graf č. 3 vyjadřuje podíl SEPA převodů na celkových transakcích za jednotlivá období. Čím vyšší je procentní zastoupení, tím vyšší je i využívanost tohoto SEPA produktu. Pokud by tento ukazatel dosáhl hodnoty 100%, znamenalo by to, že SEPA produkty naprosto vyřadily „ne – SEPA“ instrumenty. Jak je vidět, i z tohoto hlediska vykazují SEPA převody vzestupný trend. Zatímco v posledním čtvrtletí roku 2008, zaujímaly SEPA převody pouhých 1,76 % na celkových transakcích, v posledním čtvrtletí roku 2011 to bylo již v průměru 22,93 %. Do těchto ukazatelů nebyly započítány převody v rámci jedné banky nebo převody prostřednictvím korespondentských vztahů.

Podíl SEPA převodů na celkových transakcích

Graf č. 3: Podíl SEPA převodů na transakcích celkově za jednotlivá čtvrtletí 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 2008 2008 2008 2008 2009 2009 2009 2009 2010 2010 2010 2010 2011 2011 2011 2011 Období Zdroj: Vlastní zpracování dle: Indicators: Migration of credit transfers. European central bank: Eurosystem [online]. 2011 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/paym/sepa/about/indicators/html/index.en.html

Na grafu č. 4 vidíme počet SEPA inkas za jednotlivá čtvrtletí. Tento produkt byl zaveden k 1. listopadu 2009, z tohoto důvodu jsou do čtvrtého kvartálu roku 2009 započítány počty přímých SEPA inkas až od tohoto data. Ačkoli počty transakcí tohoto produktu nedosahují sum SEPA převodů, i zde je jasně patrný vzestupný trend, který je zřejmý zejména v posledním čtvrtletí roku 2011, kdy počet těchto transakcí dosáhl hodnoty 4,82 milionů67. Tento razantní vzestup je dán zejména prosincem 2011, kdy počet SEPA inkas dosáhl hodnoty 3,06 milionů transakcí. Ani tato data nejsou sezónně očištěna.

67

Uvedená data jsou založena na údajích ze zúčtovacích a vypořádacích systémů CEC, RPS, Dias, Iberpay, CORE, ICBPI/BI-COMP, Equens, Step.at, SIBS, Bankart, Euro SIPS, ESTA, STEP2 a CS.A.

39

Počet SEPA inkas (v milionech)

Graf č. 4: Počet SEPA inkas za jednotlivá čtvrtletí 6 5 4 3 2 1 0 4Q 2009 1Q 2010 2Q 2010 3Q 2010 4Q 2010 1Q 2011 2Q 2011 3Q 2011 4Q 2011 Období Zdroj: Vlastní zpracování dle: Migration of direct debits. European central bank: Eurosystem [online]. 2011 [cit. 2012-0218]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/paym/sepa/about/indicators/html/index.en.html

Graf č. 5 ukazuje podíl SEPA inkas na celkových inkasních transakcích za jednotlivá čtvrtletí na území eurozóny od doby jejich uvedení. Pokud by tento ukazatel dosáhl hodnoty 100 %, znamenalo by to, že jsou veškerá inkasa prováděna v režimu SEPA. Ačkoli je znatelný vzestupný trend, hodnoty tohoto ukazatele nedosahují ani 1 % objemu celkových inkas, tudíž i když je tento způsob provádění SEPA převodů stále více využíván, zdaleka nedosahuje žádných závratných a extrémně významných hodnot. Značný nárůst v posledním čtvrtletí roku 2011 je zapříčiněn zejména prosincem 2011, kdy hodnota tohoto ukazatele dosáhla hodnoty 0,52 %.

Podíl SEPA inkas na celkových transakcích

Graf č. 5 Podíl SEPA inkas na celkových transakcích za jednotlivá čtvrtletí 0,30% 0,25% 0,20% 0,15% 0,10% 0,05% 0,00% 4Q 2009 1Q 2010 2Q 2010 3Q 2010 4Q 2010 1Q 2011 2Q 2011 3Q 2011 4Q 2011 Období Zdroj: Vlastní zpracování dle: Migration of direct debits. European central bank: Eurosystem [online]. 2011 [cit. 2012-0218]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/paym/sepa/about/indicators/html/index.en.html

Na posledním grafu č. 6 je patrný postupný přechod platebních karet v rámci Evropské unie na SEPA režim. Pro zjištění míry připojení se k SEPA platebním kartám byl vyvinut indikátor EMV68 transakcí. Pod EMV transakcí se rozumí taková platba prostřednictvím EMV kompatibilní platební karty, na EMV platebním terminálu za užití EMV technologie. 68

Europay, MasterCard and Visa

40

Pod pojmem EMV rozumíme mezinárodní debetní případně kreditní transakci založenou na čipové technologii. Tímto je zajištěna vyšší zabezpečení vyměňovaných informací mezi kartou a ověřovací bankou prostřednictvím kryptografie on-line.69 Hlavní výhodou této technologie je vysoká bezpečnost díky užívání čipové technologie a kódu PIN, dostupnost platebních terminálů v celé oblasti SEPA a Jak je vidět na grafu č. 6, podíl EMV transakcí na celkových transakcích v EU neustále rostě a na konci roku 2011 dosahoval téměř 80%. Graf č. 6: Podíl EMV transakcí v EU na celkových transakcích uskutečněných prostřednictvím platebních terminálů 80%

79,72%

Procentní body

75% 71,44%

70% 65%

62,38%

60% 55,46%

55% 50%

49,01%

45%

43,67%

51,27%

51,77%

45,42%

40% I.08

VII.08

I.09

VII.09

I.10

VII.10

I.11

VII.11

XII.11

Období

Zdroj: vlastní zpracování dle: Indicators: SEPA card indicators: EMV migration. European central bank: Eurosystem [online]. 2011 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/paym/sepa/about/indicators/html/index.en.html

Z těchto grafů je jasně patrné, že SEPA instrumenty jsou stále více využívány a z dosavadního vývoje lze usuzovat, že tento trend bude i nadále pokračovat. Pokud vezmeme v úvahu také to, že termín pro zajištění veškerých potřebných standardů pro SEPA instrumenty je pro země, které neužívají euro jako svou tuzemskou měnu, až v roce 2014, předpokládám, že minimálně do této doby bude tento trend ještě silnější. Koncem roku 2010 zveřejnila Komise dokument, ve kterém posuzuje dopady přijatého nařízení č. 924/2009 na SEPA produkty70. Jak je vidět i z grafů, zatím ani zdaleka nedošlo k úplnému přechodu na SEPA převody a inkasa. Dle odhadů zveřejněných v této zprávě by takovým tempem došlo k naprostému přechodu až po 30 letech. Jak jsem již uvedla, ani v České republice zatím není mnoho subjektů, které SEPA platby nabízí. Hlavním důvodem dle této zprávy je, že institucím se prozatím nechce investovat do infrastruktury a marketingu spojeného s přechodem na SEPA. To platí do té doby, než si budou banky a ostatní finanční instituce jisté, že jejich zákazníci budou tyto jejich služby využívat a přechod k SEPA se jim tedy opravdu vyplatí. V případě, že se určitá finanční instituce rozhodne nabízet produkty SEPA, pak je podrobena dvojím nákladům: nákladům na stávající systém a nákladům na nový systém SEPA. Dalším z důvodů pro pomalejší přechod k SEPA je nedostatečná motivace 69

WATSON, Herman. What is EMV?. Online banking system [online]. 24. ledna 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://onlinebankingsystem.net/what-is-emv_786.html 70 Následující odstavec upraven dle: SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ. EUR-Lex [online]. 16.12.2010 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=SEC:2010:1583:FIN:CS:PDF str. 4-5

41

finančních institucí. Poskytovatelé platebních služeb nemají dostatečnou důvěru v tyto produkty. Problémem je také nedostatečná informovanost uživatelů platebních služeb o nabízených SEPA produktech. Evropská unie měla v zásadě tři navrhované možnosti řešení této situace71. Prvním z nich bylo ponechání přechodu SEPA instrumentů na tržních silách. Druhým bylo vytvoření nových podnětů prostřednictvím dodatečných pobídek. Tyto pobídky by spočívaly například v daňovém zvýhodnění subjektů nabízejících a využívajících SEPA, mírnějších pravidlech pro amortizaci a podobně. Nicméně v současnosti je již jasné, že byla zvolena poslední třetí varianta řešení daného problému, a sice stanovení konečného data pro přechod k SEPA instrumentům. Dokument zveřejněný Komisí vyjadřuje také přínosy a náklady pro uživatele platebních služeb.72 Největší přínos bude mít přechod k SEPA instrumentům pro podniky. Náklady jsou spatřovány v potřebě dodatečného vzdělání zaměstnanců a snaze přechodu k novému systému. Naopak výhody spočívají v lepším řízení likvidity a hotovosti, nižších bankovních poplatcích a rozvoji služeb s přidanou hodnotou. Pro orgány veřejné správy jsou náklady v podstatě stejné jako pro podniky. Výhody jsou mimo jiné spatřovány v možnostech vyšší transparentnosti veřejných zakázek na platební služby, protože je bude možné lépe porovnat díky jednotnému formátu. Pro jednotlivé spotřebitele přinese využívání SEPA instrumentů nižší bankovní poplatky, širší škálu služeb díky větší hospodářské soutěži, také je předpokládáno vytvoření bezpečnějších, inovativnějších a pohodlnějších platebních prostředků, budou si však muset zvyknout na zadávání čísel účtu ve formátu IBAN a případně čísla banky ve formě BIC. Pro poskytovatele bankovních služeb obecně přinese přechod k SEPA úspory z rozsahu a nové obchodní příležitosti plynoucí z vyšší hospodářské soutěže. Budou však muset investovat do zavedení platformy pro SEPA produkty.

3.2 Mezibankovní realizace plateb Převody peněžních prostředků jsou prováděny na základě příkazů klientů bank. Mohou nastat v podstatě 2 situace. První z nich je, že účet příkazce i příjemce je veden u stejné banky. V takovém případě je vypořádání prováděno prostřednictvím zúčtovacího systému dané banky. Druhá a významnější situace nastane, pokud jsou účty příkazce a příjemce platby vedeny u různých bank. Právě v tomto případě se jedná o mezibankovní platební styk, který může být prováděn dvěma způsoby: -

Přímým spojením bank Clearingovým systémem

71

upraveno dle SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ. EUR-Lex [online]. 16.12.2010 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=SEC:2010:1583:FIN:CS:PDF str. 7 72 upraveno dle SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ. EUR-Lex [online]. 16.12.2010 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=SEC:2010:1583:FIN:CS:PDF str. 9

42

3.2.1

Charakteristika způsobů mezibankovního platebního styku

Přímé spojení bank Princip fungování tohoto zúčtování plateb je zobrazen na obr. č. 2. Jednotlivé banky jsou vzájemně propojeny a může tak docházet k peněžním převodům mezi bankami. Tento druh platebního systému představuje přímé spojení bank, přes vzájemně otevřené tzv. korespondentské účty. Ty můžeme dělit na dva druhy: nostro a loro účty -

Pod pojmem nostro účet rozumíme účet jedné banky, který má otevřen u banky jiné Pod pojmem loro účet rozumíme účet, který zřizuje jedna banka pro banku druhou

Nicméně aby tento tzv. korespondentský platební systém mohl efektivně fungovat, bylo by potřeba, aby každá banka měla přímé spojení se všemi ostatními bankami. Obr. č. 2 Princip zúčtování prostřednictvím korespondentských účtů

Banka A

Banka D

Banka B

Banka C Zdroj: vlastní zpracování dle: MÁČE, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. Praha : Grada, 2006. 220 s. ISBN 8024717255. Str. 147

Přímé spojení bank je využíváno především v zahraničním platebním styku. Je vcelku pochopitelné, že není možné, aby měla banka otevřeny nostro a loro účty ve všech bankách po celém světě (což je vidět i na schématu – např. mezi bankou B a D), proto bývají využívány služby tzv. korespondentských bank, které vedou velmi rozvinutou síť korespondentských účtů a dávají je k dispozici ostatním bankám. 73 Takto vzniká tzv. bankovní či platební cesta. Clearingový platební systém V podmínkách České republiky je však využíván druhý typ mezibankovního zúčtování – tzv. clearingový platební systém. Opět je fungování tohoto systému vyobrazeno na obr č. 3.

73

POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. Praha : C.H.Beck, 2006. 716 s. ISBN 80-7179-462-7. str. 149

43

Obr. č. 3: Princip zúčtování prostřednictvím clearingového centra

Banka B

Banka A

Clearingové centrum

Banka C

Banka D Zdroj: Vlastní zpracování dle: MÁČE, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. Praha : Grada, 2006. 220 s. ISBN 8024717255. Str. 148

Princip je v zásadě jednoduchý. Místo toho, aby banka vedla své nostro účty u celé řady tuzemských i zahraničních institucí, zřídí si nostro účet pouze u tzv. zúčtovací banky (nebo také clearingové centrum). Základem tohoto systému je zúčtovací (clearingové) centrum. Toto centrum vede nostro účty všem účastníkům clearingového systémů a tím odpadá ona nutnost vést tyto účty u všech ostatních bank. 3.2.2 Právní úprava platebních systémů v ČR Legální definice platebního systému jako takového v právních podmínkách České republiky není. Můžeme však najít několik základních charakteristik, které musí platební systém s neodvolatelností zúčtování splňovat. Dle §62 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku (viz. podkapitola 2.2.1) se jedná o následujících 6 podmínek, poslední podmínka je uvedena až v §70 téhož zákona: 1) Má alespoň 3 účastníky uvedené v zákoně; 2) Mezi provozovatelem a účastníky systému musí být sjednána písemná smlouva o platebním systému s neodvolatelností zúčtování; 3) Musí provádět zúčtování podle stanovených pravidel; 4) Existence takového systému musí být Českou národní bankou oznámena Komisi Evropských společenství; 5) Účastníci platebního systému se musí dohodnout na tom, že se veškeré vztahy budou řídit českým právním řádem; 6) Provozovatel tohoto systému získal povolení k této činnosti. Ad 1) Podle §63 odst. 1 písm. a) až h) ZPS může být účastníkem platebního systému banka, zahraniční banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry, zahraniční osoba oprávněná poskytovat hlavní investiční služby, právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž veškeré závazky ručí osoba veřejného práva, Česká národní banka,

44

zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka a právnická osoba se zvláštním postavením. 74 Ad 2) Povinnost zakládat členství v platebním systému s neodvolatelností zúčtování prostřednictvím smlouvy je v zákoně o platebním styku ukotvena v §62 odst. 3. Tyto smlouvy vznikají na základě zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů. Uzavřené smlouvy zajišťují pro všechny účastníky jednotné standardy, právní i technické podmínky pro vedení účtu a pro předávání a zpracování dat mezibankovního platebního styku.75 Ad 3) Pravidla platebního systému jako taková v zákoně o platebním styku definována nejsou. V §65 odst. 1 je určeno, že pravidla stanoví provozovatel platebního systému – v České republice je to Česká národní banka. V zákoně jsou stanoveny pouze oblasti, kterým se mají pravidla vytvořená provozovatelem věnovat. „Pravidla platebního systému CERTIS upravují zejména podmínky účasti v platebním systému CERTIS, práva, povinnosti a odpovědnost provozovatele a účastníků systému, podmínky vedení účtů platebního styku, organizační pravidla, technické parametry zpracování dat a další náležitosti stanovené zákonem o platebním styku, popřípadě jinými právními předpisy.“76 Podle zákona je provozovatel povinen uveřejnit tato pravidla tak, aby byl umožněn dálkový přístup k těmto informacím77, a účastníci systému společně s provozovatelem mají podle zákona povinnost tato pravidla dodržovat.78 Ad 4) Tato povinnost je stanovena v §73f odst. 1, který nám říká: „Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropské komisi existenci platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jehož provozovateli udělila povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování. V oznámení Česká národní banka uvede provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.“ Ad 5) Tato povinnost je stanovena jak v zákoně o platebním styku v §62 odst. 1 písm. c), tak i v Pravidlech platebního systému CERTIS a sice v článku 2 odst. 4. Ad 6) V České republice uděluje povolení k činnosti platebního systému s neodvolatelností zúčtování Česká národní banka. Pokud bychom hledali oporu v zákoně, pak bychom ji našli v §71 odst. 1, ve kterém jsou stanoveny i podmínky, které musí žadatel splňovat. Mezi tyto podmínky patří například to, že se musí jednat o akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným, musí mít sídlo a skutečné sídlo na území České republiky, objevuje se tu také požadavek na minimální počáteční kapitál, který musí být nejméně 730 000 €, musí mít vypracovaný obchodní plán a předpokládané rozpočty na první 3 účetní období, dále se 74

Jak je vidět, instituce elektronických peněz ani platební instituce definované zákonem o platebním styku nemohou být přímými účastníky platebního systému. Tím pádem musí využívat služeb například banky, což jim způsobuje další dodatečné náklady. V konečném důsledku má tento systém dopad na samotné klienty, kteří tak budou pravděpodobně zatíženi vyššími poplatky. 75 Popis systému CERTIS. Česká národní banka [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html 76 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Pravidla platebního systému CERTIS. Praha, 2012. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/download/pravidla_CERTIS_2012 0201.pdf - článek 1 77 §66 odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 78 §66 odst. 2 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů

45

také mezi podmínkami objevují požadavky na důvěryhodné a dostatečně kvalifikované personální složení. Proč má být vůbec platební systém regulován právní úpravou? Odpověď je vcelku jednoduchá, jak můžeme vidět níže na graf č. 7, zpracovává tento systém miliony příkazů denně, přičemž je zde jasně patrná vzestupná tendence. Jedná se tak o miliardy korun, které tímto centrem denně prochází. Přísná regulace a kontrola je nutná zvláště proto, že jakékoli pochybení či nevhodné zacházení s prostředky by mohlo mít nedozírné negativní následky. I z tohoto důvodu je oblast platebních systémů s neodvolatelností zúčtování regulována i na úrovni Evropské unie. Tuto oblast upravuje Směrnice č. 98/26/ES Evropského parlamentu a Rady o neodvolatelnosti vypořádání v platebních systémech a vypořádání obchodů s CP, která byla transponována do zákona o platebním styku. Základní charakteristika vybraných evropských platebních systémů je obsažena v příloze č. 1 této práce.

Průměrný denní počet položek

Graf č. 7: Průměrný denní počet položek zúčtovaný systémem CERTIS 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 Rok Zdroj: Česká národní banka [online]. 2011 [cit. 2011-12-19]. Statistické údaje. Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_stat.html

3.2.3 Charakteristika platebního systému CERTIS Prozatím jediný platební clearingový systém České republiky se nazývá CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement System). CERTIS zahájil svou činnost 8. 3. 1992 ještě v rámci Státní banky česko – slovenské, po rozdělení Československa zůstal tento systém funkční na území České republiky.79 Tento systém je provozován Českou národní bankou v souladu s českým právem a splňuje veškeré potřebné požadavky uvedené výše. CERTIS funguje na několika základních principech, jako například80: a) CERTIS funguje na principu brutto vypořádání v reálném čase; b) Vypořádání probíhá v českých korunách; 79

Popis systému CERTIS. Česká národní banka [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html 80 Přehled všech principů - Popis systému CERTIS. Česká národní banka [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-031]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html

46

Přímá účast bank a spořitelních a úvěrových družstev; Neodvolatelnost položek akceptovaných systémem; Zpracování různých typů transakcí; Nekryté platby nejsou ani realizovány ani odmítnuty, ale drženy ve frontě (se dvěma stupni priority); g) Na účtech mezibankovního platebního styku není povoleno debetní saldo; h) ČNB poskytuje bankám úvěr. c) d) e) f)

Ad a) Vlastní zúčtování může v zásadě fungovat na dvou základních principech – netto princip zúčtování (net settlement) a brutto zúčtovací princip (gross settlement). Netto zúčtování je založeno na tom principu, že clearingová instituce provede za určité období mezi zúčastněnými bankami vzájemné započtení (tzv. netting). V případě, že je na konci tohoto období pro banku výsledná kreditní pozice, znamená to, že suma došlých plateb byla vyšší než suma plateb odešlých a tím pádem se zvýší zůstatek této banky na účtu clearingové instituce. V případě, že banka bude v debetní pozici, pak je tomu naopak, suma odešlých plateb je vyšší než suma plateb došlých a zůstatek na účtu u clearingové instituce se sníží. Naproti tomu brutto princip, na němž je založen systém CERTIS, neporovnává došlé a odešlé platby, veškeré platby jsou zúčtovány průběžně a je tím pádem nutné, aby měla banka dostatečné krytí na účtu u clearingové instituce. Systémy fungující na brutto principu můžeme dále rozdělit na systémy s dávkovým systémem zúčtování (designated – time gross settlement), který je charakteristický tím, že zúčtování je provedeno v několika pevně stanovených termínech během zúčtovacího období, a průběžným systémem zúčtování (realtime gross settlement - RTGS), u kterého, jak již sám název napovídá, je zúčtování prováděno průběžně v reálném čase. Ad b) Mezibankovní vypořádání je prováděno výhradně v českých korunách a nezáleží přitom na tom, zda byl k této transakci dán popud nepřímo prostřednictvím například karetních operací nebo operací na burze, nebo zda byla platba dána přímo příkazem klienta své bance. Zároveň platí, že je transakce provedena v českých korunách a to bez ohledu na výši částky. Ad e) Prostřednictvím systému CERTIS mohou být zpracovány úhrady, inkasa, storna úhrad (tzn. opravná zúčtování), transakce přidružených systémů a informační a kontrolní položky. CERTIS rozlišuje příkazy k úhradě s různou prioritou, člení je na příkazy s nízkou prioritou a s vysokou prioritou, přičemž ty s vysokou prioritou dále dělí na klientské a bankovní prioritní transakce. Ad f) Tento princip přímo navazuje na princip a). Pokud banka v danou dobu nedisponuje dostatečným zůstatkem na účtu u zúčtovací instituce, může se platba buď vrátit bance, nebo existuje druhé řešení, a sice, že je platba odložena mezi neprovedené transakce do té doby, než zůstatek na účtu stačí k provedení platby, což se právě praktikuje v systému CERTIS. Ad h) Česká národní banka může poskytnout dva druhy úvěrů. První z nich je určen pro banky, které jsou členy Systému krátkodobých dluhopisů (SKD). Jedná se o vnitrodenní úvěr, který je zajištěn zástavou cenných papírů v SKD. Cílem poskytnutí takového úvěru je 47

zajištění dostatečné likvidity. Tento úvěr lze kdykoli během účetního dne v Systému krátkodobých dluhopisů zvýšit či snížit dle potřeb banky. Na tento druh úvěru navazuje druhá možnost, a sice tzv. overnight úvěr, tedy úvěr přes noc. Ten banka získává v případě nesplacení vnitrodenního úvěru do konce účetního dne systému CERTIS. V případě získání úvěru přes noc jsou cenné papíry sloužící jako kolaterál pro vnitrodenní úvěr přesunuty na účet ČNB a slouží jako zástava overnight úvěru.

48

4 ANALÝZA VYBRANÉHO SYSTÉMU V této kapitole se pokusím na základě získaných dat z vybraných českých institucí zjistit, jaké jsou aktuální trendy ve využívanosti platebních karet a internetového bankovnictví. Dále se pokusím naznačit, jak roste či klesá míra využívanosti služeb finančního arbitra, na co si dávat pozor při využívání platebních karet a internetového bankovnictví a na závěr této kapitoly uvedu několik významných bezpečnostních zásad, které by měl dodržovat každý klient využívající tyto služby, aby co nejlépe ochránil své vložené peněžní prostředky před možností zneužití.

4.1 Trendy využívání platebních karet Jedinou institucí, která shromažďuje komplexní údaje o platebních kartách v ČR, je Sdružení pro bankovní karty (dále jen „SBK“). Mezi její další činnosti patří zejména oblasti81 technologie, kde jsou řešena základní pravidla provozu technologické infrastruktury, bezpečnosti, kdy SBK výrazně napomáhá například při osvětě veřejnosti a napomáhá Policii ČR shromažďovat důkazní materiály, legislativy, kdy společně s ČNB a Českou bankovní asociací předkládá návrhy či připomínky k české legislativě a v neposlední řadě pořádá pro své členy pravidelné semináře zaměřené na aktuální problémy. Údaje získané právě ze statistik SBK budou sloužit v této podkapitole ke zjištění trendů ve využívanosti platebních karet.

Počet karet

Graf č. 8: Počty vydaných karet dle typu karty v letech 2003-2011 8000000 7000000 6000000 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Roky Debetní karty

Kreditní karty

Charge karty

Zdroj: Vlastní zpracování dle: Souhrnné statistiky ke stažení. SBK bankovní karty [online]. © 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html

Prvním z řady ukazatelů je počet vydaných platebních karet. Jak je vidět z vývoje počtu platebních karet (graf č. 8), jejich celkový počet neustále narůstá. Zatímco v roce 2003 činil počet všech platebních karet 6 373 591, v roce 2011 to bylo již 10 600 076. Nicméně když se podíváme na vývoje počtů jednotlivých typů karet, můžeme zjistit, že zatímco kreditní a debetní karty zaznamenávají vzrůstající tendenci, u charge karet je trend opačný, jejich počet v posledních letech klesá. Také je zajímavé sledovat poměr debetních a kreditních karet, který se až do roku 2010 udržoval relativně stabilně – debetních karet bylo zhruba 5,5x více než kreditních. V roce 2011 se tento poměr znatelně zmenšil. 81

Upraveno dle: O SBK: Činnost SBK. SBK bankovní karty [online]. © 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/o_sbk_cinnost.html

49

Graf č. 9: Počty a objemy plateb v letech 2003-2011 prostřednictvím platebních karet

Počty a objemy plateb

300 000 000 250 000 000 200 000 000 150 000 000 100 000 000 50 000 000 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Roky Počet plateb

Objem plateb (v tis.)

Zdroj: Souhrnné statistiky ke stažení. SBK bankovní karty [online]. © 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html

Nicméně absolutní počty karet nejsou jediným ukazatelem, který vypovídá o trendu ve využívání platebních karet. Na grafu č. 9 můžeme vidět počty plateb učiněné v letech 2003-2011 prostřednictvím platebních karet. Tento graf potvrzuje vzestupnou tendenci stejně jako absolutní počty karet z grafu č. 7. Jak počty plateb, tak i celkové objemy plateb rok od roku rostou, počty karet a objemy plateb vzrostly od roku 2003 téměř čtyřnásobně. Z uvedeného lze jednoznačně vyvodit závěr, že využívanost platebních karet vykazuje stoupající tendenci. Nicméně tak jako rostou počty uživatelů, roste také nebezpečí zneužití jejich platebních karet.

Počet skimmování

Graf č. 10: Přehled počtu skimmingů na území ČR v letech 2005-2011 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

94 85 69

21

19

2005

2006

2007

2008

52

50

2009

2010

2011

Roky Zdroj: SKIMMING. Policie České republiky [online]. © 2010 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/skimming-2011.aspx

Na grafu č. 10 jsou počty skimmingů na území České republiky v letech 2005 – 2011. Jako skimming je označováno neoprávněné kopírování údajů z magnetického proužku platební karty bez vědomí jeho držitele. Toto zneužívání se děje většinou prostřednictvím speciálních 50

zařízení, umístěných na bankomaty, nebo při platbách u obchodníků. Vedle údajů z magnetického proužku však potřebují podvodníci získat také PIN kód. Ten získávají buď prostřednictvím speciálně upravené klávesnice bankomatu, pouhým pozorováním své oběti nebo s pomocí vhodně umístěných kamer. Jak je vidět z údajů Policie ČR, jejich počet v roce 2007 dosáhl velmi výrazného nárůstu oproti předchozímu roku. Nicméně od tohoto roku vykazuje počet skimmingů klesající trend. Dle mého názoru je to způsobeno tím, že se banky snažily co nejvíce své klienty chránit a na bankomaty se snaží umístit co nejvíce ochranných prvků a zabránit tak potenciálním pachatelům zkopírovat údaje z magnetického proužku. V posledním sledovaném roce této statistiky došlo k razantnímu zvýšení počtu skimmingů v ČR. Dle údajů Policie ČR se této trestné činnosti dopouští zejména organizované skupiny bulharských a rumunských občanů.

4.2 Trendy využívání přímého bankovnictví Zatímco v případě platebních karet existuje instituce, která shromažďuje údaje o vydaných platebních kartách, jejich typech, počtech a objemech plateb, v případě přímého bankovnictví podobná instituce zatím neexistuje. Proto jsem pro zjištění trendů využívání přímého bankovnictví využila Výroční zprávy Komerční banky z let 2005-2010.82 Graf č. 11: Počty uživatelů přímého a internetového bankovnictví Komerční banky83 Počty uživatelů (v tis.)

1200 1000 800 600 400 200 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Roky Přímé bankovnictví

Internetové bankovnictví Mojebanka

Zdroj: Vlastní zpracování dle: Výroční zprávy2005 - 2010. KB [online]. © 2010 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy.shtml

Z těchto údajů lze vyčíst, že počty uživatelů přímého bankovnictví neustále rostou (graf č. 11). Kupříkladu Mobilní bankovnictví uvedla mezi své služby Komerční banka v polovině roku 2005, do konce roku se počet uživatelů vyšplhal téměř na 5 tisíc. V roce 2009 tento počet stoupl dokonce až na 29 tisíc uživatelů. Největší zastoupení mezi službami přímého bankovnictví má v posledních letech internetové bankovnictví. Zatímco v roce 2005 82

Do přímého bankovnictví KB jsou zahrnuty služby Expresní linka (telefonní bankovnictví), Mobilní bankovnictví, služba Mojebanka (internetové bankovnictví) a služba Expresní linka plus (internetové bankovnictví) 83 V roce 2010 není známa přesná celková výše uživatelů přímého bankovnictví, ve zdroji je uvedeno spojení „přes 1 milion“.

51

využívala internetové bankovnictví zhruba třetina uživatelů bankovnictví přímého, v roce 2010 se tento poměr změnil již na dvě třetiny. Bohužel stejně jako v případě platebních karet, i zde s přibývajícím počtem uživatelů internetového bankovnictví roste také nebezpečí jeho zneužití. Největší hrozby spatřuji v tzv. phishingu a pharmingu, přičemž se většinou vyskytují kombinace těchto způsobů. Jako phishing je označována podvodná praktika, která spočívá v rozesílání podvodných mailů, které se snaží z klientů bank vylákat jejich identifikační údaje a tím možnost manipulovat s jejich účty. Tyto maily se jeví, že byly odeslány bankou samotnou a požadují buď zaslání identifikačních údajů, případně je přiložen klikací odkaz na přihlášení do údajného internetového bankovnictví. Dříve bylo obvyklé, že se v takových mailech vyskytovaly časté gramatické chyby a lámaná čeština.84 Banky samotné vydávají upozornění na podvodné maily a své klienty se snaží při zjištění takových podvodných praktik varovat. Každý klient banky využívající internetové bankovnictví by měl vědět, že žádná banka po svých klientech takovouto formou nikdy nevyžaduje sdělování osobních identifikačních údajů, proto by klienti měli veškeré podobné maily naprosto ignorovat a neodpovídat na ně. Pharming je již poněkud sofistikovanější podvodná praktika, která využívá speciálních počítačových programů. Jakmile klient zadá adresu internetového bankovnictví, je okamžitě přesměrován na většinou velmi vydařené podvodné stránky internetového bankovnictví, které jsou takřka nerozeznatelné od pravých. Pokud zde klient klasicky zadá své identifikační údaje a hesla, má podvodník již veškeré potřebné údaje pro zneužití klientova účtu. Vzhledem k tomu, že podoba falešných stránek internetbankingu je již značně propracovaná, je obtížné poznat, že se člověk stal obětí pharmingu. Nicméně existuje několik signálů, které je potřeba sledovat85. Prvním z nich je, že je potřeba sledovat, zda se internetové bankovnictví nechová nestandardně, tzn., jestli například nevyžaduje jiné údaje, než je obvyklé. Další možností je sledování adresního řádku (tzn. řádku, kam se zadává webová adresa) a bezpečnostního certifikátu dané banky.

4.3 Trendy využívání služeb finančního arbitra O funkci finančního arbitra pojednává podkapitola 2.2.2. Jak bylo řečeno, tato funkce vznikla k 1. 1. 2003 v důsledku harmonizace české právní úpravy s legislativní úpravou EU a má za úkol pokusit se buď o smírné nebo mimosoudní vyřešení sporů. Pro zjištění tendencí ve využití služeb finančního arbitra jsem využila výročních zpráv zveřejňovaných na webových stránkách FA. Mezi činnosti finančního arbitra ale nepatří pouhé řešení sporů mezi klienty a platebními resp. úvěrovými institucemi, ale také poskytování rad a zodpovídání dotazů občanů, které se týkají dané problematiky. Proto při zjišťování trendu využívání jeho služeb nebude pouhé porovnání počtů řešených sporů, ale také zjištění trendů ve využívání jeho poradenských služeb.

84

Upraveno dle: Phishing: přichází nová generace phishingu. Clever and smart [online]. 18.12.2011 [cit. 201203-23]. Dostupné z: http://www.cleverandsmart.cz/phishing-prichazi-nova-generace-phishingu/ 85 Phishing a Pharming. Bezpečný internet.cz [online]. [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.bezpecnyinternet.cz/pokrocily/internetove-bankovnictvi/phishing-a-pharming.aspx

52

Počet podnětů

Graf č. 12: Počty podnětů podaných k finančnímu arbitrovi v letech 2003-2010 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Roky Zdroj: Vlastní zpracování dle: Výroční zprávy 2003 - 2010. FA: Kancelář finančního arbitra [online]. © 2012 [cit. 2012-0319]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/vyrocni-zpravy.html

Na grafu č. 12 je vidět, že počet podnětů k finančnímu arbitrovi od počátku jeho fungování neustále narůstá, přičemž od roku 2007 je tento trend stále více patrný. Podnětem je „písemně, telefonicky, elektronicky nebo osobně doručená žádost nebo dotaz na problematiku z finanční oblasti, kdy tazatel žádá o pomoc nebo radu stran vyřešení daného problému“.86 Nejčastějším podnětem v roce 2010 byly dotazy z oblasti úvěrů (93 podnětů), ačkoli v té době ještě nespadaly do působnosti FA. Druhým nejčastějším typem byly podněty z oblasti úhrad v tuzemsku a problémy s platebními kartami v automatech v tuzemsku (73 podnětů). Z celkového počtu 822 podnětů se internetovému bankovnictví věnovalo pouhých 10.87

Graf č. 13: Počty řešených sporů - oprávněných a neoprávněných stížností

Počty stížností

200 150 58 56

100 50 0

39

32 28

35

52

67

64

2006

2007

2008

25

102

74

27 2003

2004

2005

41

86

94

2009

2010

Roky Oprávněné stížnosti

Neoprávněné stížnosti

Zdroj: Vlastní zpracování dle: Výroční zprávy 2003 - 2010. FA: Kancelář finančního arbitra [online]. © 2012 [cit. 2012-0319]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/vyrocni-zpravy.html

Graf č. 13 vyjadřuje počty oprávněných a neoprávněných řešených sporů před finančním arbitrem. Od roku 2006 je i zde jasně patrná vzestupná tendence. Z celkového počtu 822 podnětů v roce 2010 bylo zahájeno 135 řízení před FA. Jak je vidět, oprávněných 86

Výroční zpráva 2010. Kancelář FA [online]. © 2012 http://www.finarbitr.cz/download/301_cs_vyrocni_zprava_cz.pdf str.7 87 Výroční zpráva 2010. Kancelář FA [online]. © 2012 http://www.finarbitr.cz/download/301_cs_vyrocni_zprava_cz.pdf str.8

53

[cit.

2012-03-24].

Dostupné

z:

[cit.

2012-03-24].

Dostupné

z:

stížností jsou zhruba 2/3 ze všech doručených. Nejčastější oblastí řešených sporů byly v roce 201088 platební karty v automatech v tuzemsku (celkem 25 sporů), úhradou v tuzemsku se zabývalo 15 sporů a problematikou internetového bankovnictví pouhé 3 spory. Mezi stížnosti řešené arbitrem dle výročních zpráv patří například případy, kdy klient podal návrh na zahájení řízení z důvodu provedení neautorizovaných transakcí z ukradené platební karty89, údajně neoprávněné převody peněžních prostředků z běžných účtů klienta90, nebo se zde například objevil spor, kdy se klientka domáhala navrácení finančních prostředků z neautorizované platební transakce u obchodníka. V tomto případě bylo zjištěno pochybení pracovníků obchodníka, kteří nedostatečně kontrolovali podpisový vzor.91 Vzhledem k tomu, že údaje za rok 2011 zatím nejsou známy, lze jen odhadovat, jakým tempem narostl počet podnětů a stížností po rozšíření pravomocí finančního arbitra. Jelikož se předpokládá výrazný nárůst zatížení kanceláře FA, došlo ke zdvojnásobení personálu tohoto institutu, čímž by mělo být zajištěno, že veškeré spory budou řešeny v přiměřené lhůtě, bez zbytečných průtahů a s pečlivostí.

4.4 Návrh řešení daného problému Jak je patrné z výše uvedených grafů, počet uživatelů jak platebních karet, tak přímého bankovnictví a zejména internetového bankovnictví neustále roste. Bohužel ačkoli se banky snaží neustále zdokonalovat svou technologii a zabránit tak zneužití, ne vždy se to vydaří. Poté následují stížnosti k finančnímu arbitrovi, jejichž počet také v posledních letech stoupá. Nicméně ne vždy může za neoprávněné převody peněžních prostředků či výběrů z bankomatu sama banka. Mnozí klienti se chovají velmi laicky, co se týče správy a ochrany osobních údajů, a tím značně napomáhají případným podvodníkům. Proto se v této podkapitole zaměřím na doporučení několika základních bezpečnostních pravidel, které by měl každý uživatel dodržovat. 4.4.1 Bezpečnostní zásady používání platebních karet Ještě před počátkem užívání platebních karet by se klienti měli seznámit s doporučeními ohledně bezpečného užívání svých karet. Jejich dodržováním se mohou vyhnout pozdějším nepříjemným problémům. První bod ochrany své karty spočívá již při samotném převzetí, kdy je potřeba bez zbytečného odkladu kartu opatřit podpisovým vzorem. Karta je majetkem výhradně klienta, proto by ji neměl nikdy za žádných okolností nikomu půjčovat a to ani členům své rodiny. Možná je to překvapivé, ale není výjimkou, že kartu zneužijí členové vlastní rodiny. Stejně tak je potřeba důkladně chránit PIN kód, tzn. nikomu jej nesdělovat a v žádném případě není 88

Výroční zpráva 2010. Kancelář FA [online]. © 2012 http://www.finarbitr.cz/download/301_cs_vyrocni_zprava_cz.pdf str. 9 89 Výroční zpráva 2010. Kancelář FA [online]. © 2012 http://www.finarbitr.cz/download/301_cs_vyrocni_zprava_cz.pdf str. 18 90 Výroční zpráva 2008. Kancelář FA [online]. © 2012 http://www.finarbitr.cz/download/120_cs_fa_vyrocka_w.pdf str. 20 91 Výroční zpráva 2008. Kancelář FA [online]. © 2012 http://www.finarbitr.cz/download/120_cs_fa_vyrocka_w.pdf str. 22

54

[cit.

2012-03-24].

Dostupné

z:

[cit.

2012-03-24].

Dostupné

z:

[cit.

2012-03-24].

Dostupné

z:

[cit.

2012-03-24].

Dostupné

z:

doporučováno psát si PIN například na kousek papírku a ten schovávat v peněžence. Tímto jednáním případnému zloději dáváte v jedné peněžence vše, co potřebuje. Pokud nejste z těch, kteří platební kartu používají několikrát denně, pak byste si mohli chybějící karty všimnout až po několika dnech. Proto je vhodné častěji kontrolovat, že platební karta nebyla odcizena. Vždy také mějte po ruce telefonní číslo banky, kde se můžete obrátit v případě odcizení Vaší platební karty. Poslední obecnou radou je pravidelné kontrolování výpisu z účtů. Při výběrech z bankomatu vždy sledujte, zda se někdo podezřelý nepotuluje v okolí bankomatu. U bankomatu bývá vždy vyznačena tzv. diskrétní zóna, rozhodně není ostudou či nezdvořilostí, pokud budete trvat na tom, aby si lidé za vámi stoupli až za tuto hranici. Pokud potřebuje klient vybrat peníze z bankomatu v pozdních hodinách, pak je vhodnější vybrat dobře osvětlený bankomat, pokud možno na frekventovaném místě. Nikdy a za žádných okolností by si klienti neměli nechávat radit od cizích osob, které ochotně nabídnou svou pomoc, pokud například bankomat odmítá vydat kartu nebo peníze. Při zadávání PIN kódu do bankomatu by měl klient vždy klávesnici chránit druhou rukou. Pokud se stane, že bankomat odmítá vydat platební kartu nebo hotovost, pak je potřebo o tomto faktu bezodkladně informovat svou banku (v případě, že vybíráte v bankomatu cizí banky, pak by bylo vhodné o tom informovat také tuto cizí banku). Jak je již zmíněno výše, hlavním nebezpečím při používání platebních karet tkví ve skimmingu, proto pokud se vám obecně zdá, že bankomat vykazuje neobvyklé chování, nebo že je na něm nějaké skimmovací zařízení umístěno, neodkladně o tomto zjištění informujte svoji banku. Pokud hradíte kartou platbu u obchodníků, pak základním pravidlem je, nespouštět svou kartu z očí. Pokud personál nemá k dispozici přenosný platební terminál a měl by s vaší kartou odejít někam mimo váš dohled, pak jděte s ním. Zkopírování údajů z magnetického proužku je jen otázkou vteřin. Po zaplacení vždy zkontrolujte doklad, zda veškeré uvedené údaje souhlasí, a také zda vám byla vrácena skutečně vaše karta. Pokud vám obchodník oznámí, že platba neproběhla v pořádku a žádá po vás zaplacení v hotovosti, pak je vhodné si uschovat účtenku a v případě odečtení této platby z účtu tuto platbu poté reklamovat. Samozřejmostí by měla být ochrana PIN kódu. Pokud po klientovi obchodník požaduje autorizaci platební transakce bez uvedení částky92 (tzv. autorizace předem), pak by si měl klient později ohlídat skutečnou výši platby. Pokud po vás takové jednání požaduje obchodník, který z vašeho hlediska nejeví dostatečnou důvěru, pak je vhodné zvolit jiný typ placení. Další způsoby zabezpečení kromě dodržování výše uvedených bezpečných zásad tkví například v užívání bezpečných PIN kódů. Myslím, že i v dnešní době používá stále hodně lidí jako své kódy buď jednoduché číselné kombinace, nebo využívají například data narození členů své rodiny nebo domácích mazlíčků. Vytvoření složitější (avšak hůře zapamatovatelné) číselné kombinace může značně znepříjemnit případným podvodníkům jejich činnost. Dále je možné sjednat si u banky maximální denní limit pro výběr nebo pro platbu kartou. Sice tím neodstraníte možnost, že vaší kartu někdo zneužije, ale aspoň nepřijdete o výraznou část svých těžce ušetřených peněz.

92

To se může stát například v autoopravně či hotelu, kdy chce mít obchodník záruku uhrazení platby.

55

4.4.2 Bezpečnostní zásady využívání internetového bankovnictví Jak je uvedeno výše, uživatelé internetového bankovnictví se mohou setkat s celou řadou hrozeb. Pokud však budou dodržovat následující doporučení, značně tím omezí nebezpečí zneužití jejich účtu. Stejně jako u platebních karet platí, že by klient nikdy za žádných okolností neměl svěřovat své identifikační údaje (identifikační čísla a hesla) žádné třetí osobě a to ani rodinným příslušníkům. Co se týče hesla, pak by se mělo pokud možno jednat o alfanumerický kód, uživatelé by se měli vyvarovat užívání jmen svých nebo rodinných příslušníků a dat narození. Tato hesla by měla být nepravidelně měněna a v žádném případě by na počítači nemělo být umožněno ukládání hesel. Co se zabezpečení samotného počítače týče, uživatel by měl mít kvalitní antivirový a antispyware93 programy, které by měl pravidelně aktualizovat. Používání bezpečnostních bran94 (tzv. firewall) by také mělo být samozřejmostí. Bezpečnostní riziko také představuje stahování neznámých programů a souborů z nedůvěryhodných zdrojů. Samozřejmostí je, že by měl klient používat pro své internetové bankovnictví pouze takové počítače, které dobře zná, měl by se vyvarovat užívání internet bankingu například v internetových kavárnách či veřejně přístupných studovnách, knihovnách a podobných institucích. Mezi další způsoby zabezpečení patří například nastavení maximálního limitu pro denní platby. Také je dobré nastavit si zasílání autorizačních SMS zpráv na mobilní telefon. V případě, že klientovi bude takový mobilní telefon odcizen, měl by neodkladně tuto službu zrušit nebo nastavit číslo jiného mobilního telefonu. Bohužel v dnešní moderní době mají hackeři stále výkonnější a propracovanější metody pronikání do počítačů uživatelů, takže ani dodržování všech těchto základních pravidel nemusí klientův počítač na 100 % ochránit před zneužitím.

4.5 Zdůvodnění návrhu řešení Otázkou by mohlo být, proč jsem zvolila jako řešení této problematiky právě bezpečnostní zásady pro uživatele. Jak jsem již uvedla, v současné době existuje nespočet možností, jak mohou podvodníci zneužít účty klientů. Teoreticky mohou banky využívat nejrůznějších technických možností k zabezpečení autentizaci klientů a obecně využívání elektronických kanálů. Nejrozšířenější jsou dle mého názoru PIN kódy a autorizační kalkulátory, které pro každý jednotlivý příkaz vygenerují speciální kód. Také je možné užívat čtečky čipových karet, klient si může nechat zasílat autorizační SMS zprávy na svůj mobilní telefon, mohou být užívána různá přístupová hesla či digitální certifikáty. Vzhledem ke stále se rozšiřujícím technickým schopnostem a dovednostem by prozatím čistě teoreticky také bylo možné využívat pro přístup do elektronického bankovnictví místo čtečky čipových karet USB token 93

Spyware je takový programový software, který se může dostat do počítače klienta bez jeho vědomí, většinou pouhým surfováním po internetu (nejnebezpečnější jsou z tohoto hlediska stránky s pornografickým obsahem). Tento software potom shromažďuje data z klientova počítače a poté tato data posílá pryč. 94 Firewall odděluje provoz mezi domácí a internetovou sítí a tím minimalizuje nebezpečí neoprávněnému přístupu k počítači zvenčí. Data jsou propouštěna dle předem nadefinovaného nastavení a nedovolí tak odesílání údajů bez vědomí klienta.

56

se zabudovaným snímačem otisku prstu případně by se mohlo zařízení na snímání otisků zabudovat přímo do počítačové myši nebo do klávesnice počítače. Prozatím hudbou budoucnosti je zabudovaný analyzátor DNA, snímač rohovky nebo přístup k účtu díky hlasové identifikaci klienta. Jak lze vidět, z technického hlediska existuje celá řada možných způsobů, jak efektivně zabezpečit přístup klientů k jejich penězům. Nicméně banky musí zvolit takovou cestu, aby optimalizovaly míru technického zabezpečení, nákladů na toto zajištění a zároveň musí zvolit takové řešení, aby bylo pohodlné také pro klienty. Využívání například autentizace prostřednictvím otisku prstů by bylo nepochybně velice bezpečnou variantou, nicméně z hlediska nákladů v porovnání s ostatními možnostmi podstatně dražší. V současné době je nejběžnější způsob zabezpečení elektronického bankovnictví buď PIN kód, nebo jedinečné heslo. Dalšími možnými variantami jsou čtečky čipových karet nebo autorizační kalkulačky, které klientům pokaždé vygenerují speciální přístupový kód. Jedná se již však o nákladnější způsob zabezpečení, protože každý klient musí obdržet buď čtečku s čipovou kartou, nebo zařízení pro generaci kódu. Právě proto, že banky zvolily sice o něco méně bezpečné, nicméně nákladově výhodnější řešení zabezpečení, musí samotní klienti přispívat k ochraně dat a zamezit tak možnostem zneužití. Kdybych si však osobně měla vybrat mezi mírou bezpečností a vstupními náklady na daná zařízení, volila bych spíše možnost vyšší bezpečnosti za vyšší cenu. Jak se zdá, i zákonodárci rozhodli, že by uživatelé platebních služeb měli nést určitou odpovědnost za nevhodné nakládání s bezpečnostními údaji elektronického bankovnictví. V již několikrát zmíněném zákoně o platebním styku lze najít ustanovení, které říká: „Uživatel oprávněný používat platební prostředek je povinen okamžitě poté, co obdrží platební prostředek, přijmout veškerá přiměřená opatření na ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků“95. Zároveň rozhodli, že ztrátu z neautorizované transakce do výše 150 € nese klient sám. Dle mého názoru je to velmi dobrý způsob, jak uživatele motivovat k větší opatrnosti. Nicméně se domnívám, že by zákonodárci měli podnítit prostřednictvím zákonů také banky k poskytování co nejlepšího zabezpečení. Vzhledem k propojenosti světa by úprava zabezpečení měla být harmonizována nadnárodně. Stálo by možná za zvážení, zda by banky společně neměly mít zákonnou povinnost vytvořit a sponzorovat jedinečnou instituci, jejímž úkolem by bylo právě vyvíjet co nejefektivnější způsob zabezpečení. V současné době každá banka nese náklady za zabezpečení svého elektronického bankovnictví sama. V případě kooperace bank by mohlo teoreticky dojít ke snížení nákladů jednotlivých bank a zároveň ke zvýšení bezpečnosti. O tom, zda je takový projekt vůbec reálný, se dá vcelku polemizovat. Nicméně i projekt SEPA (viz. podkapitola 3.1.4 ), který je v současnosti také právně regulován, je výsledkem původně soukromoprávních aktivit evropských bank.

95

§101 a) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku

57

ZÁVĚR V mé práci jsem se pokusila nastínit celistvou představu o základních právních dokumentech vztahujících se na realizaci plateb elektronického bankovnictví, charakterizovat současný stav řešené problematiky a zjistit trendy využívání vybraných služeb elektronického bankovnictví a funkce vzniklé v důsledku harmonizace českého práva s evropským – finančního arbitra. Elektronické bankovnictví je rychle se rozvíjejícím odvětvím plateb. E-banking samotný nemá příliš dlouhou historii, nicméně jeho význam neustále roste. V současnosti je nabízen nespočet různých druhů elektronických plateb, přičemž nejvyužívanější jsou platební karty. Značné možnosti rozvoje jsou viděny v platbách uskutečňovaných prostřednictvím mobilních telefonů, i když objemy takových plateb zatím zdaleka nedosahují takových hodnot, jako například v Asii. Celkově je v e-bankingu spatřován výrazný potenciál a z tohoto důvodu se i Evropská komise rozhodla vyvolat debaty o co nejefektivnějším způsobu integrace této oblasti. Snahy o regulaci platebního styku na úrovni Evropské unie se objevují již zhruba 15 let. Je upraven celou řadou nařízení a směrnic, které se vyvíjí společně s rostoucími potřebami subjektů platebního styku. Česká republika tento vývoj, dá se říci, kopíruje a implementuje do svého právního řádu veškeré potřebné dokumenty. V návaznosti na legislativní dokumenty EU vznikla funkce finančního arbitra, která má za úkol řešit spory mezi poskytovateli platebních služeb a jejich uživateli. Jeho služeb využívá stále více občanů. Pro realizaci plateb je potřebné, aby příkazci udávali povinné náležitosti plateb. Zejména v případě přeshraničních plateb existuje standardizovaný formát, který mají uživatelé povinnost dodržovat, aby mohly být platby prováděny rychleji, efektivněji a s menšími náklady. Především uvádění čísla bankovního účtu klienta vyžaduje u mezinárodních plateb formát IBAN a pokud je to možné, je zapotřebí udávat BIC kód. Platební příkazy, které neobsahují IBAN nemohou být provedeny. Ze soukromé iniciativy největších evropských bank vznikl projekt SEPA, který má za úkol zefektivnit provádění plateb v rámci EHP a srovnat poplatky za přeshraniční platby na úroveň tuzemských. Dle zjištěných trendů jsou SEPA produkty stále více využívané, ačkoli v České republice je ještě mnoho bank nenabízí. Co se způsobu vypořádání plateb týče, praktikuje se u nás i v Evropě clearingový systém vypořádání v reálném čase. Zatím jediným platebním systémem s neodvolatelností zúčtování v České republice je systém CERTIS provozovaný Českou národní bankou. V analytické části jsem se zaměřila na zjištění trendů využívání elektronického bankovnictví. Zaměřila jsem se zejména na platební karty a internetové bankovnictví. Ze zjištěných dat je patrný vzestupný trend. Stejnou tendenci vykazuje také užívání služeb finančního arbitra. Ze zjištěných údajů lze dále vyvodit, že vzhledem k technickému pokroku čelí veškeré služby přímého bankovnictví možnosti zneužití. Za účelem lepší ochrany peněžních prostředků klientů jsem vydefinovala základní pravidla, která by měli klienti dodržovat, aby co nejvíce ochránili své peníze. Za cíl této práce jsem si vytyčila zjistit, jaké jsou základní právní předpisy na úrovni Evropské unie i České republiky, které se vztahují na realizaci plateb, a zjistit, jakým způsobem 58

reagovala naše právní úprava na evropskou. Tento cíl byl naplněn ve druhé kapitole této práce. Dílčím cílem bylo také určit, jaké náležitosti musí platby prováděné prostřednictvím elektronického bankovnictví mít a ve kterých zákonech lze pro toto najít oporu v zákoně. Tento dílčí cíl byl naplněn v první části třetí kapitoly této práce. Dalším dílčím cílem bylo charakterizovat platební systémy dle platných právních předpisů, tento cíl byl naplněn ve druhé části třetí kapitoly.

59

ZDROJE Literární zdroje [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7]

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha : Linde, 2005. 681 s. ISBN 807201515X. MÁČE, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. Praha : Grada, 2006. 220 s. ISBN 8024717255. MÁLEK, Petr, Gabriela OŠKRDALOVÁ a Petr VALOUCH. Osobní finance. Brno: Masarykova univerzita, 2010. ISBN 978-80-210-5157-7 POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. Praha : C.H.Beck, 2006. 716 s. ISBN 807179-462-7. SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Praha: Management Press, 2012, 325 s. ISBN 978-80-7261-238-3 SCHLOSSBERGER, Otakar ; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha : Bankovní institut , 2007. 435 s. ISBN 9788072651078. Jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA): Integrovaný trh služeb platebního styku pro klientské platby. Frankfurt am Main: Evropská centrální banka,2006. ISBN 978-92899-0100-0.

Periodika SEDLÁŘ, Radek. Banky se přesouvají do mobilních telefonů. Bankovnictví. Praha: Economia a.s., 2011, roč. 2011, č. 12. ISSN 1212-4273 [9] MACHALA, Karel. Mobilní bankovnictví v době chytrých telefonů. Bankovnictví. Praha: Economia a.s., 2100, roč. 2011, č. 3. ISSN 1212-4273 [10] PJ. Bezkontaktní a mobilní platby. Bankovnictví. Praha: Economia a.s., 2011, roč. 2011, č. 11. ISSN 1212-4273 [8]

Internetové zdroje [11] About its forerunner TARGET1. European central bank [online].[cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.ecb.int/paym/t2/target/html/index.en.html [12] Bezkontaktní platby a nálepky PayPass. Citibank [online]. © 2011 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.citibank.cz/czech/gcb/personal_banking/czech/creditcards/contactless.htm [13] Bezkontaktní platby kartou. Česká spořitelna [online]. [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/sc_6984.xml [14] Co-branded a Affinity Card. JUŘÍK, Pavel. IDnes.cz: Finance [online]. 28. ledna 2006 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://imgs.idnes.cz/fi_osobni/A060124_ZAL_COBRCARDVYHODY_V.JPG [15] Co-branded a Affinity Card. JUŘÍK, Pavel. IDnes.cz: Finance [online]. 28. ledna 2006 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z:http://imgs.idnes.cz/fi_osobni/A060124_ZAL_AFCARD_VYHODY_V.JPG [16] Chytrá karta ČS. Česká spořitelna [online]. 01.04.2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: 60

[17]

[18]

[19] [20] [21]

[22]

[23]

[24]

[25] [26]

[27] [28] [29]

[30]

[31] [32]

http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/product_loc_2869.xml?navid=cs/lide/ nav00001_osobni_finance_grp_10553_prod_2869_prchr Česká republika - tuzemské bankovní spojení a IBAN. Česká národní banka [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-01-23]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/iban/ibancz.html EURO1: The pre-eminent private euro clearing and settlement system. EBA Clearing [online]. 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: https://www.ebaclearing.eu/OverviewN=E1_Overview-L=EN.aspx Finance.cz [online]. c2011 [cit. 2011-12-02]. Historie platebních karet. Dostupné z WWW: http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/platebni-karty/historie/ Homebanking. Měšec.cz [online]. © 1998 – 2012 [cit. 2012-01-17]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/home-banking/pruvodce/ Indicators: Migration of credit transfers. European central bank: Eurosystem [online]. 2011 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/paym/sepa/about/indicators/html/index.en.html #use Indicators: Migration of direct debits. European central bank: Eurosystem [online]. 2011 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/paym/sepa/about/indicators/html/index.en.html #sdd Indicators: SEPA card indicators: EMV migration. European central bank: Eurosystem [online]. 2011 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/paym/sepa/about/indicators/html/index.en.html Krátká historická exkurze. Bankovnictví [online]. 16. 9. 2004, číslo 10/2004, [cit. 201112-02]. Dostupný z WWW: . KRČMÁŘ, Petr. Televizní bankovnictví na dosah ruky. Root.cz [online]. 1.4.2005 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/televizni-bankovnictvi/ Osobní finance: Platební instrumenty, které SEPA upravuje. Česká spořitelna [online]. [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/sc_2316.xml O SBK: Činnost SBK. SBK bankovní karty [online]. © 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/o_sbk_cinnost.html Payment instructions – 2011. European central bank [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.ecb.int/stats/payments/payments/html/11_table1.en.html Phishing: přichází nová generace phishingu. Clever and smart [online]. 18.12.2011 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.cleverandsmart.cz/phishing-prichazi-novagenerace-phishingu/ Phishing a Pharming. Bezpečný internet.cz [online]. [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.bezpecnyinternet.cz/pokrocily/internetove-bankovnictvi/phishing-apharming.aspx Popis systému CERTIS. Česká národní banka [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html Pravidla platebního systému CERTIS. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Praha, 2012. Dostupné z:

61

[33] [34]

[35]

[36]

[37] [38]

[39] [40] [41] [42]

[43]

[44] [45]

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/download/ pravidla_CERTIS_20120201.pdf Product Changes. SEPA.ie: single euro payments area [online]. © 2007 [cit. 2012-0205]. Dostupné z: http://www.sepa.ie/product-changes.html Přehled všech principů - Popis systému CERTIS. Česká národní banka [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-03-1]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html SEPA – další meta v jednotném evropském platebním styku. GREGOVÁ, Jaroslava. Finance.cz [online]. 29.1.2010 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/250315-sepa-dalsi-meta-v-jednotnemevropskem-platebnim-styku/ SEPA - Vision and Goals. European Payments Council [online]. © copyright 2012 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.europeanpaymentscouncil.eu/content.cfm?page=sepa_vision_and_goals SKIMMING. Policie České republiky [online]. © 2010 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/skimming-2011.aspx SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ. EUR-Lex [online]. 16.12.2010 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=SEC:2010:1583:FIN:CS:PDF Souhrnné statistiky ke stažení. SBK bankovní karty [online]. © 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html Statistické údaje. Česká národní banka [online]. 2011 [cit. 2011-12-19]. Dostupné z WWW: STEP2: the pan-European ACH. EBA Clearing [online]. 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: https://www.ebaclearing.eu/Overview-N=S2_Overview-L=EN.aspx TŮMOVÁ, Věra. Odkud kam míří český internetbanking. Peníze.cz [online]. 06.05.2008 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: http://www.penize.cz/primebankovnictvi/42614-odkud-kam-miri-cesky-internetbanking Úvěrové produkty v Kč pro soukromou klientelu. Česká spořitelna [online]. 1.2.2011 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/uveroveprodukty-v-kc-pro-soukromou-klientelu-d00012936 WATSON, Herman. What is EMV?. Online banking system [online]. 24. ledna 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://onlinebankingsystem.net/what-is-emv_786.html Zelená kniha - Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu. Ministerstvo financí [online]. 11.1.2012 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Zelena_kniha_cesky_01-2012_LexUriServ.pdf

Legislativní dokumenty [46] Směrnice 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu [47] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 [48] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001ze dne 19. prosince 2001 o přeshraničních platbách v eurech 62

[49] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/5/ES ze dne 27. ledna 1997 o přeshraničních převodech [50] Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku [51] Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech [52] Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi [53] Zákon č. 180/2011 Sb., kterým se mění zákon o finančním arbitrovi [54] Vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování [55] Vyhláška ČNB č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku [56] Zákon č.227/2000 Sb., o elektronickém podpisu Výroční zprávy [57] Výroční zpráva FA 2003-2010. Kancelář finančního arbitra [online]. 2011 [cit. 201203-22]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/download/301_cs_vyrocni_zprava_cz.pdf [58] Výroční zprávy 2005 - 2010. KB [online]. © 2010 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy.shtml

63

SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A PŘÍLOH Seznam grafů Graf č. 1: Jak často navštěvujete kamennou pobočku vaší banky? ..........................................21 Graf č. 2: Počet SEPA převodů za jednotlivá čtvrtletí .............................................................38 Graf č. 3: Podíl SEPA převodů na transakcích celkově za jednotlivá čtvrtletí ........................39 Graf č. 4: Počet SEPA inkas za jednotlivá čtvrtletí ..................................................................40 Graf č. 5 Podíl SEPA inkas na celkových transakcích za jednotlivá čtvrtletí ..........................40 Graf č. 6: Podíl EMV transakcí v EU na celkových transakcích uskutečněných prostřednictvím platebních terminálů .......................................................................................41 Graf č. 7: Průměrný denní počet položek zúčtovaný systémem CERTIS ...............................46 Graf č. 8: Počty vydaných karet dle typu karty v letech 2003-2011 ........................................49 Graf č. 9: Počty a objemy plateb v letech 2003-2011 prostřednictvím platebních karet ..........50 Graf č. 10: Přehled počtu skimmingů na území ČR v letech 2005-2011 .................................50 Graf č. 11: Počty uživatelů přímého a internetového bankovnictví Komerční banky ..............51 Graf č. 12: Počty podnětů podaných k finančnímu arbitrovi v letech 2003-2010 ....................53 Graf č. 13: Počty řešených sporů - oprávněných a neoprávněných stížností ...........................53

Seznam obrázků Obr. č. 1: Schéma procesu vývoje projektu SEPA ...................................................................36 Obr. č. 2 Princip zúčtování prostřednictvím korespondentských účtů .....................................43 Obr. č. 3: Princip zúčtování prostřednictvím clearingového centra .........................................44 Seznam příloh Příloha č. 1: Charakteristika vybraných evropských platebních systémů ................................66

64

REJSTŘÍK B

N

Bezkontaktní platby ................................ 17 BIC .................................. 26, 33, 34, 35, 37

Nostro účet .............................................. 43

C

P

CERTIS............................................. 45, 46

F

Pharming ................................................. 52 Phishing ................................................... 52 Platební karty............................... 13, 49, 54 Platební styk ...................................... 23, 26 Platební systém ........................................ 44 Přeshraniční převod ..................... 25, 33, 36 Přímé bankovnictví ........................... 13, 51

Finanční arbitr ................................... 29, 52

S

E Elektronické bankovnictví .......... 11, 12, 20

Sdružení pro bankovní karty ................... 49 SEPA inkaso...................................... 36, 40 SEPA převod ..................................... 36, 39 Skimming ................................................ 50

H Homebanking .................................... 18, 21 I

T

IBAN..................................... 26, 33, 34, 37 Internetové bankovnictví ...... 19, 21, 51, 56

Tuzemské platby ..................................... 31 TV banking........................................ 20, 21

L Z

Loro účet ................................................. 43

Zahraniční převod ................................... 33 M Mobil banking ............................. 17, 21, 22

65

Příloha č. 1: Charakteristika vybraných evropských platebních systémů Jedním z cílů Evropské unie je vytvoření dostatečně integrovaného a funkčního finančního trhu, který má pomoci zúčastněným zemím zvýšit konkurenceschopnost a vytvořit takové podmínky, které zvýší efektivitu podnikatelských subjektů členských zemí a co možná nejvíce sníží překážky, které jsou těmto subjektům kladeny do cesty. V případě platebního styku byl jedním z důsledků propojování ekonomik jednotlivých zemí EU vznik clearingové instituce, díky které došlo k zefektivnění plateb. V této příloze v krátkosti představím několik platebních systémů fungujících na úrovni EU. Systém TARGET Evropský platební systém TARGET (Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer) začal fungovat od 1. ledna 1999 v souvislosti se vznikem a zavedením tehdy bezhotovostní měny euro. Před zavedením měny euro měla většina členských států již funkční RTGS systémy, které byly však schopny vypořádat obchody pouze v národních měnách. Národní banky členských států, které přijaly euro jako vlastní měnu, mají povinnost připojit se k systému TARGET resp. TARGET2. TARGET je tvořen systémem národních RTGS systémů96, platebního mechanismu Evropské centrální banky a společnou infrastrukturou a technickými standardy, které jsou umožněny technologií systému SWIFT 97. Tento systém má fungovat k „podpoře úkolů ekosystému v oblasti definování a implementace měnové politiky eurozóny a podpoře hladkého průběhu platebního styku.“98 TARGET byl původně určen pro velkoobjemové platby denominované v eurech za účelem snížení systémového rizika v EU.99 Následovníkem tohoto systému se stal 19. listopadu 2007 systém TARGET2. Na rozdíl od svého předchůdce, který byl postaven na decentralizované struktuře národních RTGS systémů, je TARGET2 postaven na jednotné technologické a technické platformě, která je nazývána Jednotná sdílená platforma.100 Díky tomu může využívat výhody úspor z rozsahu a nabízet tak nižší poplatky a vyšší efektivitu. V současné době tento sytém využívají subjekty z 24 členských zemí Evropské unie, a sice ty státy, které mají jako měnu zavedené euro (celkem 18 států) a dále Bulharsko, Dánsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko. Účastníkem se mohou stát národní banky členských zemí EU, Evropská centrální banka, úvěrové instituce sídlící v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a úvěrové instituce sídlící mimo EHP avšak za té podmínky, že jednají prostřednictvím své pobočky, která má sídlo v EHP.101

96

Povinnost účastnit se tohoto systému sice mají pouze národní banky těch zemí, které mají jako domácí měnu euro, nicméně dobrovolně se k tomuto systému mohou přidružit také členské země, které mají vlastní měnu. 97 SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) je společnost, která provozuje mezinárodní celosvětovou telekomunikační síť, prostřednictvím které si banky bezpečně předávají data o platebních transakcích prostřednictvím tzv. swiftových zpráv. 98 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Praha: Management Press, 2012, 325 s. ISBN 978-80-7261238-3. str. 278 99 About its forerunner TARGET1. European central bank [online].[cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.ecb.int/paym/t2/target/html/index.en.html 100 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Praha: Management Press, 2012, 325 s. ISBN 978-80-7261238-3. str. 279 101 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Praha: Management Press, 2012, 325 s. ISBN 978-80-7261238-3. str. 279

Právní východiska pro fungování tohoto systému tkví ve smlouvách mezi eurosystémem a účastníky systému. Nicméně i zde existuje několik principů, na kterých je fungování TARGET postaveno.102 Prvním z nich je, že funguje na tržním principu. To vychází z toho, že hlavním cílem tohoto systému je zjednodušení provádění měnové politiky, proto je užití tohoto systému mandatorní pouze pro ty operace, které mají za úkol zajistit realizaci nástrojů měnové politiky. Dalším principem je princip neodvolatelnosti, který vychází z pravidel jednotlivých RTGS (ostatně také v české právní úpravě se hovoří o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování). Další princip definitivnosti (princip jistoty) je založen na používání pevných pravidel pro řízení rizik v oblasti platebního styku. Stejně jako CERTIS, i TARGET umožňuje využívat vnitrodenní a overnight úvěry, které nejsou nijak limitovány, jsou založeny na bázi kolaterálu. Evropský clearingový systém Evropský clearingový systém (ECS) je výsledkem soukromoprávních snah největších evropských bank, které se snažily oprostit se od klasických korespondentských vztahů a vytvořit efektivnější systém zúčtování platebních transakcí. Výsledkem těchto snah je vytvoření ECS provozovaný Evropskou bankovní asociací (EBA) v roce 1985. V devadesátých letech vznikl díky činnosti EBA první soukromoprávní zúčtovací systém pro tuzemské a přeshraniční platby s názvem EURO1. Podle údajů z května 2011 má EURO1 67 přímých účastníků a 58 účastníků nepřímých. Každý den zpracovává systém EURO1 přes 230 000 platebních příkazů za den v celkové hodnotě kolem 245 miliard euro.103 Graf č.1 : Počty transakcí provedených v jednotlivých měsících roku 2011 systémy TARGET a EURO

Počet transakcí

500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 I.11

II.11

III.11

IV.11

V.11

VI.11 VII.11 VIII.11 IX.11

X.11

XI.11 XII.11

Období TARGET

EURO1

Zdroj: vlastní zpracování dle Payment instructions – 2011. European central bank [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.ecb.int/stats/payments/payments/html/11_table1.en.html

Na grafu je vidět srovnání vývoje provedených platebních transakcí v jednotlivých měsících roku 2011 mezi systémy TARGET a EURO1. Jak je vidět, systém TARGET zpracovává 102

Principy systému TARGET jsou upraveny dle SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Praha: Management Press, 2012, 325 s. ISBN 978-80-7261-238-3. str.280 103 EURO1: The pre-eminent private euro clearing and settlement system. EBA Clearing [online]. 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: https://www.ebaclearing.eu/Overview-N=E1_Overview-L=EN.aspx

zhruba o třetinu více platebních příkazů než systém EURO1, nicméně obě křivky mají takřka identický vývoj. Hlavní rozdíly mezi TARGET a EURO spočívají v následujícím104: EURO1 je systém privátní, kdežto TARGET je nadnárodní. Zatímco TARGET je koncipován na brutto principu, EURO1 funguje na netto principu, EURO1 dále umožňuje na rozdíl od TARGET přímé napojení obchodních bank, v případě TARGET je to možné pouze přes národní banky jednotlivých států, TARGET na rozdíl od EURO1 nezpracovává inkasní formy plateb a poslední rozdíl lze spatřovat v tom, že systém TARGET je určen k prosazování zájmů Evropské unie v oblasti bankovnictví, toto v systému EURO1 možné není. Dalším systémem, který je provozován pod záštitou EBA je STEP1 a STEP2. Systém STEP1 funguje od listopadu 2000 a je určen zejména pro komerční obchodní transakce nižších hodnot. Úkolem tohoto systému je zpracování obchodních přeshraničních plateb v co nejkratší době a za přijatelné úrovni nákladů a služeb. Na rozdíl od systému EURO1 zde existují debetní limity, které jsou rovny nule, čímž se naprosto vylučuje jak systémové riziko, tak riziko likvidity. Měna, ve které může být platba provedena, je pouze euro. V průměru zpracuje tento systém kolem 25 000 transakcí za den v celkové hodnotě kolem 1 miliardy euro. Systém STEP2 zahájil svou činnosti v dubnu roku 2003 a je založen na nejnovější technologii, která provádí platby na základě evropské úpravy o převodech peněžních prostředků v eurech. Provádí tedy platby do výše 50 000 euro dle pravidel nařízení č. 924/2009 o přeshraničních platbách v eurech. Platby jsou levnější a rychleji prováděné, než v případě klasického zahraničního platebního styku. Tento systém je určen pro zpracování veškerých přímých plateb SEPA (SEPA Credit Transfer) a inkasních plateb SEPA (SEPA Direct Debit) a využívá pro komunikaci systém SWIFT. V současné době má STEP2 117 přímých účastníků a přes 4 300 nepřímých.105 Z hlediska počtu zpracovaných transakcí je STEP2 považován za nejsilnější, například v prosinci 2011 zpracoval tento systém v průměru 2 435 647 transakcí v celkové hodnotě přes 9 miliard euro.106

104

Dle SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Praha: Management Press, 2012, 325 s. ISBN 978-807261-238-3. str. 289 105 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Praha: Management Press, 2012, 325 s. ISBN 978-80-7261238-3. str. 291 106 STEP2: the pan-European ACH. EBA Clearing [online]. 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: https://www.ebaclearing.eu/Overview-N=S2_Overview-L=EN.aspx