Právní a daňové aspekty vysílání pracovníků do zahraničí Mgr. Magdaléna Vyškovská Daňový poradce
www.peterkapartners.com
Obsah
Usazení Uznávání kvalifikace Volný pohyb služeb
Vysílání pracovníků a pracovní podmínky Cestovní náhrady Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění Daňový rezident
Stálá provozovna Vyslané osoby a jejich zdanění Daňové důsledky vyslání pro zaměstnavatele Zamezení dvojímu zdanění
Právní režimy
• Dva právní režimy dle smlouvy o založení Evropského společenství Usazení (články 43-48) Volný pohyb služeb (články 49-55)
Usazení
Podnikání prováděno
založenou dceřinou společností nebo
organizační složkou Činnost
podnikatele se zcela řídí režimem práva hostitelské země (země výkonu činnosti)
Získání místních podnikatelských oprávnění a registrací Do některých zemí potřebné stále pracovní povolení
Usazení
• Princip vzájemného uznání kvalifikace
•
Týká
se usazování
Týká
se regulovaných profesí
Výjimky z důvodu veřejného pořádku,
bezpečnosti a ochrany zdraví
Volný pohyb služeb • Pojem „služba“ Výkony
poskytované za úplatu, které mají dočasný a příležitostný charakter
Nespadají-li do Dočasný
režimu některé z dalších svobod
charakter
Přeshraniční prvek Směrnice
o službách na vnitřním trhu č. 2006/123/ES implementace do právních řádů členských států do konce roku 2009
V
ČR zákon 222/2009 Sb. (účinnost od 28. 12. 2009)
Volný pohyb služeb • Příklady volného pohybu služeb Získání zakázky
(např. stavební) českou společností a vyslání jejích zaměstnanců do jiného členského státu EU
Získání zakázky OSVČ a realizace této zakázky v jiném členském státě EU
Výkon
nezávislé činnosti (svobodného povolání) v jiném členském státě EU
Vyslání
zaměstnance české společnosti do provozovny nebo podniku ze skupiny
Vyslání
zaměstnanců agenturou práce do jiného členského státu EU
Volný pohyb služeb
• Vybrané oblasti aplikace práva hostitelské země
Pracovní právo
Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
Daně
Technické normy a normy kvality
Pojištění odpovědnosti a majetku
Veřejné zakázky
Vysílání pracovníků • Některé povinnosti související s cizineckým, pracovním a daňovým právem při volném pohybu služeb
Notifikační povinnosti v některých státech EU např.:
inspekce práce, finanční úřad
cizinecká policie, místní úřad (magistrát)
Získání pracovního povolení ve státech, kde platí přechodné období (Rakousko, Německo)
Vysílání pracovníků
Směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb
Transpozice do pracovního práva každého z členských států
Transpozice do českého práva v § 391 zák. práce (zák. č. 262/2006 Sb.) – použije se pouze na vyslané zaměstnance do ČR
Vysílání pracovníků • Rozsah působnosti právní úpravy hostitelského státu
Minimální mzda a příplatky za práci přesčas Minimální délka dovolené na zotavenou Minimální délka pracovní doby a doby odpočinku Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Podmínky pronajímání pracovníků Pracovní podmínky žen a mladistvých zaměstnanců Rovné pracovní podmínky (muži a ženy, ochrana žen a mladistvých zaměstnanců Doplňková sociální ochrana
Vysílání pracovníků
• Vyslaný zaměstnanec by měl mít u sebe zejména : Evropskou Formulář
kartu zdravotního pojištění
E 101 vystavený na vyslání nebo na souběh
činnosti Vysílací dopis
nebo pracovní smlouvu přeložené do jazyka
země vyslání Doklad Kopii
potvrzující výši mzdy
notifikace na příslušných úřadech /např. inspekce práce, cizinecká policie či pracovní povolení (je-li třeba)
Cestovní náhrady
• Nárok na cestovní náhrady podle části sedmé zákoníku práce
•
Při
pracovní cestě
Při
přeložení
Při
výkonu práce v zahraničí
Cestovní náhrady se nezapočítávají do minimální mzdy podle směrnice 96/74 ES !
Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění
Česká republika uzavřela přes 75 smluv o zamezení dvojímu zdanění
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je ČR vázána, jsou součástí právního řádu České republiky (čl. 10 Ústavy)
Stanoví-li mezinárodní smlouva, jíž je České republika vázána, něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva (článek 10 Ústavy a § 37 zákona č. 586/1992 Sb., dále jen ZDP)
Smlouva o zamezení dvojímu zdanění (SZDZ) je nadřazena zákonu
Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění
SZDZ Obsahují základní pravidla pro možnost nebo způsob zdanění ve smluvním státě Rozdělují nárok na zdanění příjmů mezi státy Neukládají smluvním státům povinnost konkrétní příjem zdanit Usnadňují spolupráci států při boji proti daňovým únikům a při výměně informací Neměly by zhoršit postavení poplatníka
Daňový rezident
Daňový rezident České republiky Má neomezenou daňovou povinnost v České republice Zdaňuje v České republice své příjmy nejen ze zdrojů z ČR, ale i ze zahraničí Zdaňuje tedy v České republice i příjmy, které byly zdaněny podle SZDZ v jiných státech K zamezení dvojímu zdanění bude použita metoda dle příslušné SZDZ Zjednodušující novelizace ustanovení § 38f ZDP – vždy lze použít metodu vynětí s progresí (pozor na výjimky, kdy nelze uplatnit!)
Daňový rezident
Postup zjištění daňové rezidence Posouzení, zda je fyzická osoba daňovým rezidentem podle článku 4 příslušné SZDZ • Podle ustanovení § 2 ZDP a podle legislativy druhého státu • Podle dalších postupně aplikovaných kritérií článku 4 SZDZ (stálý byt, centrum životních zájmů, obvyklé zdržování, státní příslušnost )
Stálá provozovna Definice ve
smlouvách o zamezení dvojímu zdanění, které jsou nadřazeny národní úpravě Trvalé místo k podnikání (místo vedení podniku, pobočka, kancelář, továrna, dílna, důl, naleziště plynu či ropy …) Poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských, pokud tyto činnosti trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období v úhrnu více než 6 (9) měsíců v jakémkoliv 12 (15) měsíčním období Staveniště, stavební, montážní nebo instalační projekt, dozor na staveništi, pokud trvají déle než 12 měsíců (v některých smlouvách lhůta 6 měsíců)
Stálá provozovna Příklady : „Službová“ stálá provozovna vzniká podle SZDZ bez ohledu na počet projektů
• • •
V případě SR, Rakouska, pokud služby poskytovány po dobu delší než 6 měsíců v jakémkoliv 12 měsíčním období V případě Francie, pokud služby poskytovány po dobu delší než 9 měsíců v jakémkoliv 15 měsíčním období V případě Ukrajiny, pokud služby poskytovány po dobu delší než 3 měsíce v jakémkoliv 12 měsíčním období
„Službová“ stálá
provozovna vzniká podle SZDZ, pokud délka jednotlivého projektu přesáhne • •
v případě Maďarska 6 měsíců v jakémkoliv 12 měsíčním období v případě Rumunska 9 měsíců v jakémkoliv 12 měsíčním období
Stálá provozovna Příklady : „Staveništní“ stálá provozovna vzniká podle SZDZ , pokud stavba, projekt nebo dozor trvá na území druhého smluvního státu (ve státě vyslání) déle než
12 měsíců
v případě Francie, Slovenska, Rakouska a Ukrajiny 9 měsíců v případě Rumunska 6 měsíců v případě Norska, Lucemburska
Vyslané osoby a jejich zdanění
Postup při zdanění podle článku SZDZ „Příjmy ze závislé činnosti “ – obvykle čl. 15 Příjmy českých daňových rezidentů za práci vykonávanou ve státě vyslání mohou být zdaněny v tomto státě Ve státě vyslání ale podléhá zdanění pouze ta část mzdy českého daňového rezidenta, která odpovídá dnům, kdy tam byla práce vykonávána
Vyslané osoby a jejich zdanění • To neplatí, pokud jsou u českého daňového rezidenta splněny zároveň 3 podmínky : Zaměstnanec vyslán na území státu vyslání po jedno nebo více období nepřesahující 183 dní (za kalendářní rok nebo za 12 po sobě jdoucích měsíců dle konkrétní SZDZ) a Odměny za práci zaměstnance vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem státu vyslání a Odměny nejdou k tíži stálé provozovny zaměstnavatele umístěné ve státě vyslání
Vyslané osoby a jejich zdanění • Zaměstnanec českého zaměstnavatele vyslaný do druhého smluvního státu bude podléhat zdanění v tomto státě, pokud: vznikne zaměstnavateli v
tomto státě stálá provozovna
stráví
v tomto státě více než 183 dní v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v daném kalendářním roce /nebo za kal. rok dle konkr. SZDZ
• Odměna zaměstnance pobíraná od lokálního (usazeného českého) zaměstnavatele bude podléhat zdanění ve státě výkonu práce od prvního dne výkonu práce
Vyslané osoby a jejich zdanění Pokud zaměstnanec vyslán v rámci obchodního kontraktu (poskytování služeb), může vzniknout stálá provozovna zaměstnavatele Pokud zaměstnanec vyslán agenturou práce, v některých státech naplněna definice „zaměstnavatele“ a zaměstnancova odměna podléhá zdanění od prvního dne výkonu činnosti ve státě vyslání (tzv. mezinárodní pronájem pracovní síly) Pokud zaměstnanec vyslán na dobu kratší než 183 dní a nejedná se o pronájem pracovní síly ani nevznikne stálá provozovna, daň odváděna jen v ČR
Vyslané osoby a jejich zdanění
Nutnost rozlišovat mezi režimem poskytování služeb a pronájmem pracovní síly Podstatný rozdíl ve způsobu zdanění příjmu zaměstnance v každém z režimů Vždy prověřit v konkrétním státě, kdo má povinnosti plátce daně (zaměstnavatel, uživatel či zaměstnanec?)
Vyslané osoby a jejich zdanění
Český zaměstnavatel není povinen srážet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti za zaměstnance, jehož mzda jde k tíži jeho stálé provozovny umístěné v zahraničí (§ 38h odst. 10 ZDP) Na základě žádosti zaměstnavatele může správce daně zrušit povinnost srážet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti vykonávané zaměstnancem v zahraničí (§ 38h odst. 11 ZDP) Ve všech případech nutné řešit sociální zabezpečení Zaměstnavatel by měl upozornit zaměstnance, kdy má povinnost podat přiznání k dani z příjmů
Daňové důsledky vyslání pro zaměstnavatele Povinnosti stálé provozovny české společnosti v jiném státě podle lokálních daňových zákonů Zpravidla povinnost registrace k dani z příjmů či povinnost oznámení vzniku stálé provozovny Podávání přiznání k dani z příjmů právnických/fyzických osob Případná registrace k DPH podle druhu činnosti a povahy klientů stálé provozovny Stálá provozovna může být zahraničním plátcem daně
Daňové důsledky vyslání pro zaměstnavatele Související povinnosti české společnosti v ČR Oznámit čísla účtů v zahraničí FÚ Oznámit zřízení organizační složky v zahraničí Zahrnovat do svého účetnictví v ČR veškeré operace stálé provozovny v zahraničí Zdaňovat v ČR celosvětové příjmy včetně příjmů stálé provozovny
Zamezení dvojímu zdanění Vztahuje se na daňové rezidenty ČR Uplatní se metoda, která je uvedena v příslušné smlouvě o zamezení dvojímu zdanění V § 38f ZDP je definice postupu při použití metod zamezení dvojímu zdanění – zápočet prostý, vynětí s výhradou progrese Novější SZDZ upřednostňují pouze zápočet prostý, ve starších SZDZ vynětí s výhradou progrese Zaměstnanec musí ve většině případů podat přiznání k dani z příjmů, ačkoliv měl pouze příjmy ze závislé činnosti
Zamezení dvojímu zdanění Zákonem č. 216/2009 Sb. byl novelizován § 38f s retroaktivní účinností i pro zdaňovací období 2008 ! V případě, kdy konkrétní SZDZ předpokládá jako metodu zamezení dvojímu zdanění zápočet daně, může zaměstnanec použít metodu vynětí s progresí To se týká níže uvedených kategorií příjmů ze závislé činnosti, pokud byly prokazatelně zdaněny ve státě, s nímž ČR uzavřela SZDZ : Od daňového rezidenta smluvního státu, kde činnost vykonávána Od českého daňového rezidenta, který je poplatníkem uvedeným v § 2 nebo § 17 SZDZ, a příjmy ze závislé činnosti jdou k tíži stálé provozovny umístěné ve smluvním státě
Zamezení dvojímu zdanění
Příklady Dotazy
Děkuji Vám za pozornost.
[email protected]
PRAHA . BRATISLAVA . KYIV . SOFIA www.peterkapartners.com