Pravidla vedení on-line kurzu

Pravidla vedení on-line kurzu

PaedDr. Jana Vejvodová, CSc.

25. 08. 2011

Strana 1

Úvodní slovo pro studenta:

Milí účastníci kurzu, už brzy vás čeká nelehký, ale velmi zajímavý úkol - stanete se tutory on-line kurzů. K tomu, abyste v této roli důstojně obstáli, se vám pokusíme v našem kurzu naznačit cestu. Náš kurz není vzhledem k tematickému zaměření příliš multimediální. Určité vědomosti získáte z obsahu studijních článků, praktické dovednosti především z plnění úkolů a z komunikace v diskusním fóru. Sledujte pozorně práci tutorky/tutora, bude pro vás také důležitým zdrojem poznatků. Přeji vám příjemnou cestu kurzem a v blízké budoucnosti kladné hodnocení vaší tutoské práce od účastníků vašich kurzů. Jana Vejvodová autorka kurzu

Cíle: Osvojíte si dovednosti, které jsou předpokladem úspěchu tutora on-line kurzů ve všech čtyřech tutorských rolích, tj. v roli pedagogické, sociální, řídicí i technické.

1 Metodika e-learningu Než se pustíme do podrobné charakteristiky role tutora v on-line kurzu, pojďme se chvíli zastavit u základní terminologie e-learningu a on-line vzdělávání. Texty této kapitoly jsou použity s laskavým svolením autorky kurzu Metodika on-line vzdělávání PhDr. Lucie Rohlíkové, Ph.D.

Cíle: Po absolvování této kapitoly •budete umět vysvětlit základní pojmy v oblasti e-learningu •budete vědět, jak se v e-learningu promítají některé z výrazných pedagogických teorií (behaviorismus, kognitivismus, konstruktivismus, konektivismus)

1.1 Formy e-learningu A je tu základní terminologie...

Cíle: seznámit se se základními pojmy v oblasti e-learningu

Strana 2

Formy e-learningu Pojem e-learning není dosud ustálený. V praxi se setkáváme s různým výkladem i těch nejzákladnějších pojmů a celou řadou definic. Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, 2004) uvádí: "E-learning - termín se u nás používá v této anglické podobě nebo v překladu jako "elektronické učení/vzdělávání". Označuje různé druhy učení podporovaného počítačem, zpravidla s využitím moderních technologických prostředků..."

Zdroj: www.flickr.com, autor: Merete Veain, BY-SA

Za velmi výstižné vyjádření odpovídající současným trendům nazírání na e-learning považujeme definici Kamila Kopeckého (2005): "E-learning je v podstatě jakékoli využívání elektronických materiálních a didaktických prostředků k efektivnímu dosažení vzdělávacího cíle s tím, že je realizován zejména/nejenom prostřednictvím počítačových sítí. V českém prostředí je spojován zejména s řízeným studiem v rámci LMS."

Karel Květoň (2003) uvádí tři různá pojetí e-learningu - pedagogické, technologické a síťové pojetí. Představují tři základní varianty z mnoha existujících vymezení e-learningu (nejde tedy o přesné definice). E-learning je nejúplněji charakterizován spojením všech tří uvedených pojetí, nežli pouze jedním z nich.

Strana 3

Pedagogické pojetí E-learning je vzdělávací proces, ve kterém používáme multimediální technologie, Internet a další elektronická média pro zlepšení kvality vzdělávání. Multimedia umožňují používání obrazových, zvukových a textových informací k obohacení obsahu výuky. Internet poskytuje lepší přístup ke studijním materiálům a službám, k výměně informací a ke spolupráci vzdělávací komunity. Technologické pojetí E-learning je spektrum aplikací a procesů jako je Web-based training (WBT), Computer-based training (CBT), virtuální třídy nebo digitální spolupráce. Zahrnuje přenos obsahu kurzů prostřednictvím elektronických médií, např. Internetu nebo Intranetu, satelitního vysílání, interaktivních televizních pořadů a výukových CD-ROMů, často s podporou učitele.

Zdroj: Kamil Kopecký Síťové pojetí E-learning spočívá v užití počítačových sítí pro přenos dovedností a znalostí. (To je úzké vymezení e-learningu, nezahrnuje např. výuku pomocí CD-ROMu.)

E-learning je tedy vzdělávací proces se složitou strukturou. Je problémem především pedagogickým, poté technickým. Většina autorů se dnes shoduje, že nejperspektivnější formou e-learningu je Web-based training (WBT). Této formě se zde budeme věnovat nejvíce.

Stručné vysvětlení výše uvedených pojmů naleznete v prezentaci Kamila Kopeckého Co je elearning?, která přehledně shrnuje a popisuje základní formy e-learningu. Prezentace je k dispozici http://net-university.cz/download/seminar/1.ppt.

Strana 4

Víte, co znamená Web 2.0?

Zkuste tento pojem nejdříve sami charakterizovat a pak se podívejte na úryvek z článku Tomáše Pittnera a Pavla Drášila, kteří o Webu 2.0 a jeho významu pro e-learning pojednávají.

Karel Květoň rozlišuje tři hlavní způsoby aplikace informačních a komunikačních technologií v on-line vzdělávání:

Statické použití webu spočívá především ve zveřejnění: • dokumentů organizačního a pomocného charakteru, jako jsou: sylabus kurzu, časový rozvrh, organizační pravidla, způsob hodnocení studentů, atd. • diapositivů a fólií, které učitel používá • kompletních řešení domácích prací či sbírky úloh • výsledků hodnocení studentů • odkazů na webové stránky, které souvisejí s výukou daného předmětu, adres předmětových katalogů, vyhledávacích strojů, knihoven a užitečných míst na webu.

Dynamické použití webu zahrnuje

• online vzdělávací zdroje • online autokorektivní testy • online spolupráci, například na společných projektech • konzultace a diskuse prostřednictvím interaktivních online diskusních skupin • interaktivní přístup k programovému vybavení • multimediální obsah, který zahrnuje použití audio/video sekvencí a animací k ilustraci obtížných pojmů.

Strana 5

Kompletní on-line kurz Informačních a komunikačních technologií je možné využít k distribuci kompletního on-line kurzu. Na školách se nejlépe osvědčuje aplikovat on-line kurz paralelně s tradičním kurzem. To umožňuje žákům volbu prezenčního či distančního způsobu vzdělávání nebo nejlépe kombinaci obou forem. V tomto případě jsou nejen vzdělávací materiály na webu, ale také komunikace se realizuje prostřednictvím webového prohlížeče a řady softwarových nástrojů pro komunikaci. Pro kompletní zajištění on-line kurzů vzdělávací instituce obvykle využívají Learning Management System (LMS). Jedním z takových systémů je například Moodle, ve kterém se právě nacházíte :-). Wikipedie uvádí tuto definici LMS: "Learning Management System je řídící výukový systém (systém pro řízení výuky), tedy aplikace řešící administrativu a organizaci výuky v rámci e-learningu. LMS jsou aplikace, které v sobě integrují zpravidla nejrůznější on-line nástroje pro komunikaci a řízení studia (nástěnka, diskusní fórum, chat, tabule, evidence ad.) a zároveň zpřístupňují studentům učební materiály či výukový obsah on-line nebo i off-line. LMS aplikací je řada - od těch jednoduchých přes nejrůznější LMS z akademické sféry až po rozsáhlé a složité komerční aplikace (Adobe Connect, Fronter, Blackboard). Řada LMS je šířených i jako free nebo open source software (například Moodle)." Jak zvolit vhodný Learning Management System? Co by měl umět? Přehled základních funkcí LMS systémů najdete na obrázku. Pro lepší viditelnost textu klikněte na lupu v záhlaví.

Zdroj: Jan Hán

Strana 6

Blended learning Znáte tento pojem? Používá se přibližně od roku 2001 a označuje v současnosti nejčastějším způsob využití moderních informačních a komunikačních technologií ve výuce. Kamil Kopecký (2007) charakterizuje blended learning takto: "Blended learning = smíšená forma vzdělávání, která představuje ideální kombinaci toho nejlepšího z obou světů. Blended learning je prezenční výuka s e-learningovou podporou, kterou lze využít v běžných hodinách, ale také v domácí přípravě. Tedy počítačově gramotný učitel běžně využívá ve svých hodinách funkčně a efektivně techniku tak, aby mělo její použití žádoucí vzdělávací efekt." A na závěr ještě dva přehledové grafy... Vývoj zájmu o e-learning: Využívání jednotlivých typů výuky s využitím e-learningu:

Strana 7

1.2 Teoretické okénko Někdy není špatné zasadit naše každodenní pedagogické snažení do historického a možná i teoretického rámce....

Cíle: zamyslet se nad různými pedagogickými přístupy k e-learningu

E-learning a trocha teorie

Zdroj: www.flickr.com, autor: Nicole C. Engard, BY-NC-SA Technologický rozvoj významně poznamenal většinu pedagogických teorií dvacátého století. V šedesátých letech byl dokonce pokládán za spasitele vzdělávání a vyvolal vedle zavádění konkrétních technických prostředků do vzdělávání i celou řadu utopických projektů. Pojem technologie se uváděl v širokém významu a zahrnoval vše, o co se činnost pedagoga může opřít, ať už jde o nástroje, přístroje, pomůcky, stroje, metody nebo programy. Důraz byl kladen především na logické uspořádání technologií sloužících k organizaci vyučování, na povaze obsahu vzdělávání příliš nezáleželo (Bertrand 1998).

Behaviorismus - dril a cvičení

Zdroj: Skinner - box, http://www.leerbeleving.nl/wbts/1/didactical_models.html, CC licence BYSA

Strana 8

Vedle teorie systémů a teorie tvorby vyučování, byla jednou z nejznámějších teorie operantního podmiňování B.F. Skinnera, která vedla až ke snaze o algoritmizaci pedagogického procesu (Gagné, 1975). Tzv. programované učení, jehož cílem bylo „nahradit špatného učitele dobře naprogramovaným strojem,“ mělo poměrně vysoký ohlas a popularitu, takže veřejnost dodnes často předpokládá, že při výuce podporované počítačem půjde právě o tento překonaný behavioristický model. V současné době se stále setkáváme s programovaným učením v řadě teoretických prací i výstupů v podobě autotestů s propracovanou zpětnou vazbou. Toto pojetí e-learningu má však řadu praktických úskalí. Především je velice náročné naplánovat víceúrovňový a dokonalý program, který by vyhovoval všem studentům a optimálně vyhodnocoval výsledky a nabízel studentovi vhodný další postup. Zároveň tento způsob učení nepodporuje přirozenou kreativitu studenta.

Otázka pro Ing. Bořivoje Brdičku, Ph.D.: Jakým vývojem prošlo během své krátké existence využití technologií ve vzdělávání?

Krátké - skutečně? To je otázka! Já nevím, tak například roku 1922 řekl Thomas Alva Edison: „Kinematografie během několika let do značné míry, ne-li úplně nahradí učebnice.“ Takže bavíme-li se obecně o technologiích, nemůžeme o příliš krátké době mluvit. Chceme-li ovšem mluvit pouze o technologiích digitálních, pak můžeme začít někde v 60. letech minulého století. Tehdy po celém světě probíhala vlna automatizace a k dispozici byly jen velké sálové počítače. Automatizovalo se všechno včetně vzdělávání. My jsme na konci 60. let byli na světové špičce ve vývoji tzv. vzdělávacích automatů. Ovšem přišla normalizace a my jsme se od světového vývoje poměrně hodně odtrhli. Teď se pořád ještě snažíme vrátit. Jak se zdá, bude to ještě chvíli trvat. Vzdělávací technologie procházejí podobným vývojem jako pedagogika samotná. Od behaviorismu, který se snažil nastavováním vjemů přímo vyvolat vhodné vlastnosti žáka (metoda cukru a biče), se posléze dospělo ke kognitivismu, který se pokoušel rozpitvat a rozkouskovat učivo na co nejmenší části a ty pak vkládat žákům do hlavy jako do skladiště. První výukové aplikace počítačů se snažily realizovat právě kognitivistické metody. Často se s něčím podobným setkáváme dodnes. Poznáte to podle toho, že práci žáků řídí počítač. My takové postupy nazýváme instruktivními. Pedagogika šla ale dále. Ukázalo se, že kognitivismus není schopen zajistit splnění všech výukových cílů. V současné době se proto snažíme v maximální míře uplatnit též principy tzv. konstruktivismu, jež prosazuje naše reforma, a každý učitel je s nimi tudíž dobře seznámen.

Strana 9

Konstruktivní způsoby aplikace technologií mají velkou budoucnost. Poznáte je podle toho, že řízení výukového procesu je v tomto případě na straně žáka, ne počítače. Úplně nejnověji, právě v souvislosti s masivním nástupem informačních a komunikačních technologií, se mezi pedagogy začíná prosazovat nový pojem - konektivismus. Zjednodušeně řečeno, skrývá se v něm fakt, že je každý z nás v neustálém spojení jak s informacemi, tak s jinými lidmi. V zásadě všechno, co se během výukového procesu děje, je pak chápáno v kontextu existující sítě, a to včetně znalostí a schopností každého žáka (i učitele). Zdroj: Ondřej Neumajer, Rozhovor s vizionářem, www.ceskaskola.cz, Creative Commons Licence BY-NC-SA

Zdroj: Your brain is like computer, http://www.leerbeleving.nl/wbts/1/didactical_models.html, CC licence BY-SA

Konstruktivistické pojetí e-learningu Konstruktivistické a kognitivní teorie učení ve spojení s rozvojem ICT a masovým rozšířením přístupu k počítačové síti na začátku 21. století zcela proměnily koncepci vyučovacího prostředí ve smyslu větší otevřenosti, interaktivity a individualizace.

Současné tendence spočívají na dvou základních principech: 1. je třeba začít spíše od studenta než od učební látky 2. je třeba vést studenta spíše cestou jeho vlastních objevů než ho vyučovat daným obsahům předem naprogramovanou cestou

Zdroj: Jean Piaget, http://www.findagrave.com/photos250/photos/2004/77/8515319_1079635320.jpg

Strana 10

Konstruktivismus považuje učení za hluboce individuální proces a zdůrazňuje, že poznání a realita nemají objektivní nebo absolutní hodnotu nebo způsob poznání této reality neznáme (Nezvalová, 2006). Člověk konstruuje a interpretuje realitu na základě své vlastní individuální zkušenosti. Je to aktivní duševní činnost, ne pasivní přijímání výkladu (Woolfolk, 1993). Student je podněcován, aby stanovil a rozvíjel vlastní cíle při řešení reálných problémů na základě svých předchozích zkušeností.

Odpovědnost za výsledky vzdělávání nenese technologie ani učitel, nese ji sám žák. Je veden k sebereflexi a kontrole svých výsledků a pokroků. Významný je sociální rozměr vzdělávání, pluralita názorů a zdrojů, mezioborové vztahy a konstruování znalostí v diskusi a kooperaci v malé dynamické studijní skupině (Koohang, 2008).

Informační a komunikační technologie jsou nástrojem schopným vytvořit pro konstruktivisticky pojatý vzdělávací program výborné podmínky, proto je konstruktivistické pojetí je označováno jako vhodné pedagogické východisko pro e-learning. Konstruktivistická pedagogika staví žáka do centra vzdělávacího procesu stejně jako e-learning, který předpokládá samostatného studujícího, který řídí a organizuje své učení v on-line systému. E-learning ze své podstaty řízeného samostudia nutí žáka převzít odpovědnost za své učení, kontrolovat své výsledky a hodnotit dosažené pokroky. Zároveň on-line technologie umožňuje žákům zaznamenávat a sledovat vlastní učení a zpětně reflektovat svůj styl i metodiku. Tradiční role učitele se v elearningu přirozeně mění a učitel se stává konstruktivistickým tutorem, facilitátorem a průvodcem (Gottlieb, 2000).

Argumenty pro základní metodická východiska konstruktivismu, a sice činnostní pojetí výuky a zkušenostní učení předjímá Edgar Dale už v roce 1946 znázorněním na tzv. Kuželu zkušenosti.

Upozorňuje na význam aktivní činnosti a reálných zkušeností pro hluboké porozumění a zapamatování si obsahu výuky (Ovsenák, 2007). V dnešní perspektivě moderních ICT si na tomto schématu jasně uvědomujeme, že multimediální zpracování a dostupnost zdrojů není zdaleka tím nejdůležitějším, co pro kvalitní vzdělání potřebujeme.

Strana 11

Technologiemi podporovaná konstruktivistická a projektově orientovaná výuka je stále populárnější metodou, při níž se studenti učí prostřednictvím konkrétní práce a učitelé působí spíše jako poradci a partneři. Nicméně Jane L. David zdůrazňuje, že „ to, co se studenti tímto způsobem naučí, má méně co dělat s počítači, a o to více s vlastní výukou. Technologie mohou být hnacím motorem ale i překážkou, vždy záleží na tom, zda jsou použity vhodně a kvalifikovaně. Pokud odstraníme počítače, musí zůstat kvalitní učení. (Jane L. David, 2004 Brdička, 2009)

Shrnutí na závěr

Srovnávací tabulka pedagogických teorií.

Strana 12

Zdroj: Bořivoj Brdička

1.3 E-learning od A do Z Tady je pro Vás připravený malý slovníček, ve kterém shrneme základní pojmy z oblasti elearningu a distančního vzdělávání.

Cíle: seznámit se s definicemi základních pojmů Autorské systémy V dnešní době učitel nemusí pouze využívat komerční výukové programy. Díky systémům speciálně navrženým pro vytváření studijních materiálů může učitel velmi snadno vytvářet vlastní materiály “šité na míru” potřebám svých studentů (např. autorský systém ProAuthor).

Strana 13

Zdroj: www.flickr.com, autor: Brian Moore, BY-NC-SA

Blended learning ELearning je v čisté podobě využíván v kurzech distančního vzdělávání, kdy studující mají přístup ke vzdělávacím materiálům a on-line komunikují s učitelem bez nutnosti dojíždět do vzdělávací instituce. Nejčastěji se jedná o tzv. blended learning, který je možné charakterizovat jako kombinaci vzdělávání prostřednictvím počítače s dalšími formami výuky. V češtině se někdy používá také označení “smíšené vzdělávání” nebo “kombinovaná forma studia. "Blended learning = smíšená forma vzdělávání, která představuje ideální kombinaci toho nejlepšího z obou světů. Blended learning je prezenční výuka s eLearningovou podporou, kterou lze využít v běžných hodinách, ale také v domácí přípravě. Tedy počítačově gramotný učitel běžně využívá ve svých hodinách funkčně a efektivně techniku tak, aby mělo její použití žádoucí vzdělávací efekt.“ (KOPECKÝ, K. 2006. E-learning (nejen) pro pedagogy. Olomouc : HANEX. ISBN 80-85783-50-9)

CBT (Computer Based Training) Elektronické vzdělávání bylo ve svých počátcích realizováno především jako Computer Based Training (CBT, vzdělávání podporované počítači). Vzdělávací obsah byl studujícím distribuován na CD-ROM nebo obdobným způsobem, studium probíhalo off-line a studující komunikovali s učitelem prostřednictvím telefonu, poštou, později e-mailem. V současné době se do CBT zahrnují zejména výukové hry, simulátory apod.

Digitální knihovny Učitel může své materiály (vzdělávací obsah) vytvářet zcela sám anebo použít některé z dostupných vzdělávacích objektů (textů, audionahrávek, videosekvencí, animací, testů, autotestů apod.) uložených v digitálních knihovnách. Digitální knihovny jsou vytvářeny jak ve školách všech typů, odborných knihovnách, tak i v komerčních společnostech. Přístup do digitálních knihoven může být volný nebo podmíněný např. zaplacením poplatku, příslušností k určité společnosti nebo příslušností k libovolné škole (učitelé i studenti).

Strana 14

eLearning Vzdělávací proces, realizovaný s využitím počítačů a počítačových sítí, které jsou využívány k přenosu digitálního vzdělávacího obsahu, přístupu k dalším zdrojům a službám, komunikaci studujících s učitelem i navzájem ve skupinách. "eLearning je v podstatě jakékoli využívání elektronických materiálních a didaktických prostředků k efektivnímu dosažení vzdělávacího cíle s tím, že je realizován zejména/nejenom prostřednictvím počítačových sítí. V českém prostředí je spojován zejména s řízeným studiem v rámci LMS." (KOPECKÝ, K. 2006. E-learning (nejen) pro pedagogy. Olomouc : HANEX. ISBN 8085783-50-9)

Formy eLearningu Studium s využitím eLearningu je možno provádět různými formami: a) On-line eLearning - student i učitel spolupracují v počítačové síti a mají přístup k eLearnigovým materiálům nebo celému ucelenému on-line kurzu. • •

Synchronní on-line eLearning označuje provádění výuky, při kterém jsou účastníci současně přihlášení a komunikují spolu v reálném čase. Označujeme tak zejména videokonference, chatování a podobné aktivity. Asynchronní on-line eLearning označuje provádění výuky, kdy účastníci nejsou přihlášeni současně a komunikují spolu pouze s využitím zpráv, předávání souborů apod., umístěných v eLearningovém systému.

b) Off-line eLearning nevyžaduje připojení počítače k síti. Studijní materiály jsou předávány na CD/DVD nebo dalších médiích a komunikace studujících s učitelem se provádí jinými způsoby. Někdy se označuje jako CBT. Google Společnost Google poskytuje řadu služeb, které jsou snadno využitelné při vytváření vzdělávacího obsahu a realizaci eLearningových kurzů. Jejich výhodou pro autory a tutory je jednoduché, uživatelsky vstřícné ovládání, rychlost odezvy, dostupnost a zejména aktuálnost informací, které Google poskytuje. Vynikajícími službami, zvyšujícími atraktivitu výuky, její aktuálnost a názornost, jsou zejména Google Earth a Google Maps, ale i Google Docs.

Hot potatoes Program pro tvorbu křížovek, doplňovaček a různých forem kvízů a testů. Vytvořené aktivity se dají exportovat do MOODLE (i dalších LMS) nebo použít i samostatně. Velice praktická je možnost exportu výsledné práce do formátu webové stránky (html). Chat Chat je krátká komunikace nebo rozhovor dvou nebo více lidí prostřednictvím počítačové sítě. Uskutečňuje se vždy v reálném čase. Většinou se při chatu komunikuje formou psaného textu.

Strana 15

Některé systémy umožňují také přenášet zvuk, případně i obraz. Mluvíme pak o audiochatu, případně videochatu. Využití chatu jako způsobu komunikace studentů s učitelem, navzájem mezi sebou nebo v definovaných skupinách je integrováno ve většině aplikací LMS. Individuální přístup V eLearningu může učitel/tutor uplatnit individuální přístup, když přizpůsobuje vzdělávací obsah potřebám jednotlivce nebo skupiny studentů. Využívá zejména prvky aktivizační (výběr témat, obsah a rozsah ukládaných samostatných prací, výběr testů (autotestů atp), rozšíření nebo zúžení rozsahu informačních zdrojů a další. Studujícímu eLearning umožňuje, aby přizpůsobil průběh studia svým podmínkám, zejména časovým, ale i místním (odkud bude studovat), umožňuje mu kombinovat studijní materiály nebo celé kurzy podle jeho schopností a zájmu. Jednoduchost práce v eLearnigu Soudobé aplikace pro eLearning jsou vytvářeny i s ohledem na jejich uživatele tak, aby jejich pochopení a ovládání umožnilo snadné a rychlé zahájení práce s nimi. Jinými slovy, uživatel eLearningu musí přijít a začít pracovat, nesmí být zatěžován tím, že nejdříve bude studovat, jak aplikace funguje. V anglické terminologii se používá pojem „User friendly“. Kdokoli, kdykoli, kdekoli eLearningové systémy jsou v provozu nepřetržitě a umožňují přístup studentů v kteroukoliv dobu. Jsou dostupné prostřednictvím počítačové sítě, takže student k nim má přístup z jakéhokoli počítače připojeného k internetu. LMS Learning Management System je systém pro řízení výuky, tedy aplikace řeší organizaci výuky v rámci eLearningu. Za běžné funkce LMS můžeme považovat: - získávání, ukládání, katalogizaci, distribuci a propagaci výukových kurzů a objektů, - nejrůznější on-line nástroje pro komunikaci a řízení studia (nástěnka, diskusní fórum, chat, tabule, evidence atd.), - testování studentů, - evidenci a správu studentů, - evidenci a správu studentů, - správu studijních studentů, - evidenci hodnocení studentů, - správu přístupových práv, - autorské nástroje k vytváření výukových kurzů a objektů. LMS by měl být otevřený a schopný například snadno a rychle začlenit výukový obsah, vytvořený s využitím nejrozšířenějších standardů.

Strana 16

Multimédia Multimediální vzdělávací obsah eLearnigu se vytváří kombinací textových, obrazových, zvukových či animovaných nebo filmových dat. Jako multimediální systém se označuje souhrn technických prostředků (např. osobní počítač, příslušný obslužný software a další), který je vhodný pro interaktivní audiovizuální prezentaci. Využívání multimediálních objektů v eLearningu výrazně zlepšuje kvalitu vzdělávacího obsahu, jeho zapamatovatelnost, ale i přitažlivost pro studenty. Nadaní studenti Využití eLearningu při vzdělávání nadaných studentů umožňuje především upravit jim časový průběh studia, stanovovat náročnější individuální úkoly nebo postavit je do role vedoucích týmů při skupinových aktivitách. Některé autorské nástroje a LMS umožňují vytvářet a větvit vzdělávací obsah tak, aby v návaznosti na výsledky průběžného ověřování znalostí (testy, autotesty, hodnocení tutorem) mohli nadaní studenti pokračovat ve studiu kurzu po náročnější větvi, případně mohli přejít ke studiu dalšího kurzu. Velmi nadaný student může mít v LMS systému své vlastní portfolio a sadu aktivit v návaznosti na individuální plán. Open source Open source nebo také open-source software (OSS) je počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem. Otevřenost zde znamená jak technickou dostupnost kódu, tak legální dostupnost - licenci software, která umožňuje, při dodržení jistých podmínek, uživatelům zdrojový kód využívat, prohlížet a upravovat. Často se jedná rovněž o dostupnost zdarma. V kategorii open source software najdeme velké množství nejrůznějších aplikací, např. operační systémy, databázové servery, webservery, ftp servery, kancelářský software, internetové prohlížeče, grafické editory, multimediální přehrávače a mnoho dalších, včetně aplikací pro eLearning (LMS, autorské nástroje,…). Podcasting Jedním ze současných trendů v eLearningu je podcasting. Je to technologie, která slouží k šíření mluveného slova a hudby. "Jako podcasting se označuje šíření informací ve formě hudebních souborů ve formátu .mp3 (tzv. podcastů ), využívající technologie RSS . Podcasting funguje velmi jednoduše, stačí jakýkoliv počítač s internetovým připojením. Specializovaný program sleduje novinky na vybraném RSS zdroji a pravidelně nové podcasty stahuje, případně je rovnou nahrává do vašeho mp3 přehrávače. A vy pak již jen v klidu posloucháte. Stejně snadné je i vytváření podcastů , stačí pouze nahrát MP3 soubor a přidat jej do RSS kanálu. Díky tomu se podcasting doslova lavinovitě šíří celým internetem." (podle www.adaptic.cz) V České republice je v podcastingu velice aktivní Český rozhlas, na jehož webových stránkách se můžete přihlásit k odběru záznamů vysílání. Z pohledu učitele je podcasting vynikající možností, jak získat aktuální audio materiál pro výuku. Řízené samostudium Aktivity v eLearningu mají často charakter řízeného samostudia. Velký důraz je kladen na autonomii studenta, ale student není "pravým" samoukem, protože má pedagogickou podporu učitele a celý systém je připraven tak, že ovlivňuje postup a částečně i tempo žáka (např. studijní opory „dávkují“ učivo, jsou dány termíny splnění úkolů apod.).

Strana 17

Standardy v eLearningu (SCORM, IMS, IEEE, AICC, QTI) V současné etapě rozvoje eLearningu bylo nutno definovat pravidla pro vytváření vzdělávacího obsahu, jejichž cílem je umožnit distribuci vzdělávacího obsahu do různých LMS. Standardy byly definovány jak státními organizacemi (nejrozšířenější standard SCORM), tak konsorcii komerčních společností (standardy IMS, IEEE, AICC, QTI a další). Respektování standardů zabezpečuje autorovi kurzu, že jeho kurz bude mít tyto vlastnosti: přístupnost, přizpůsobivost, dostupnost, trvalost, interoperabilitu, znuvupoužitelnost. Tabule (interaktivní) Interaktivní tabule je zobrazovací plocha, reagující na dotyk , která byla vyvinuta především pro účely vzdělávání. Obvykle je používána ve spojení s počítačem a dataprojektorem. Tuto sestavu je však možno doplnit o další prvky, např. hlasovací zařízení, tablety, videokamery... Je dostupná ve dvou variantách: s přední a zadní projekcí obrazu. Tabuli lze umístit na zeď, nebo na pojízdný stativ. Ovládá se pomocí popisovače, nebo přímo prstem. Je dodávána se softwarem, pomocí něhož lze vytvářet interaktivní výukové jednotky, prezentovat je a v případě potřeby následně editovat. Pro práci s interaktivní tabulí lze využít velkého množství zdrojů informací, obrázků, map apod. Nejpoužívanější programy při tvorbě vlastních výukových materiálů: SMART Notebook, MS Power Point, MS WORD, MS Excel, Hot Potatoes Další formy využití interaktivní tabule : •

projekční plocha - promítací plátno, lze využít také pro prezentaci eLearnigového vzdělávacího obsahu,

•

výuka pomocí zakoupených profesionálních výukových programů,

•

práce s internetem - pokud je tabule k internetu připojena,

•

možnost využití interaktivních učebnic,

•

prezentace vlastních prací studentů (referátů, prezentací,...),

•

kombinace více metod.

Tutor Role učitele v eLearningu (především pak v ucelených on-line kurzech) je specifická, a proto se používá i specifický výraz „tutor“. Z hlediska koncepce eLearningu je podstatné, zda stude bude s eLearningovým materiálem pracovat ve třídě pod dohledem učitele (blended learning), zcela samostatně (plně distanční studium bez průběžné podpory učitele), nebo zda se bude jednat o samostudium na dálku řízené učitelem (tutorovaný kurz). Tutor v eLearningovém kurzu je především facilitátor a jeho základním úkolem je pedagogicko-psychologická podpora žáků a studentů. Tutor usnadňuje a řídí studium, zpřístupňuje doplňující zdroje, upozorňuje na mezipředmětové vztahy a souvislosti teoretických poznatků se zkušenostmi z praxe a podporuje žáky při překonávání studijních překážek.

Strana 18

Od slova tutor je odvozen název pro prezenční setkání v eLearningu - tzv. „tutoriál“. V eLearningu se obvykle konají tutoriály úvodní, synchronizační (v průběhu kurzu) a závěrečné. Učebnice (interaktivní, eBook) Interaktivní učebnice je ucelený soubor výukových dat, který spojuje klasickou tištěnou formu učebnice a formu elektronickou, která doplňuje a oživuje výuku podle této učebnice. Skládá ze dvou částí, výkladové a dynamické. Základ výkladové části tvoří statická část totožná s obsahem tištěné učebnice. Tato část umožňuje velice efektivní práci s textem, obrazovým materiálem, např. fotografiemi, ilustracemi a dalšími komponenty. Díky jedinečnému systému může vyučující s tímto obsahem pracovat a dané materiály si přizpůsobovat podle svých potřeb. Neméně významná je i dynamická část. Tvoří ji systém multimédií promyšleně zakomponovaných do probíraného učiva: videosekvence, 2D a 3D animace, zvukové nahrávky, mezipředmětové vztahy, odkazy na webové stránky, vyhledání daného slova v internetových vyhledávačích, propojení se slovníky, texty doplňující tištěnou učebnici, další fotografie a ilustrace. Vzdálené laboratoře (učebny) Jedním ze způsobů výuky s využitím eLearningu může být využití vzdálených laboratoří (učeben). Při takové výuce se zpravidla snímá obraz i zvuk a přenáší se pomocí LMS studujícím, někdy i při využití on-line komunikace studujících s učitelem a ve skupinách. Využívá se velmi často při výuce jazyků (přednes rodilého mluvčího, sledování odborného textu apod.), nebo při demonstracích, ukázkách, fyzikálních a dalších pokusech. Pro využití vzdálené laboratoře se k LMS připojují videokamery, audio zařízení, prostředky pro přenos audio a video sekvencí a aktivují se funkce pro ukládání nahrávek (včetně komunikace studujících) a jejich opakované využití. Výhodou je opakované využití audio a video sekvencí bez nutnosti opakovat reálnou výuku. Wiki Wiki je označení webů (nebo obecněji hypertextových dokumentů), které umožňují uživatelům přidávat obsah, podobně jako v internetových diskusích, ale navíc jim také umožňují měnit stávající obsah; v přeneseném smyslu se jako wiki označuje software, který takovéto weby vytváří. Aplikace pro WIKI je integrována v některých LMS a umožňuje aktivní propojení obsahu WIKI se vzdělávacím obsahem, využívá se i jako nástroj pro samostatnou nebo týmovou práci studujících.

Zpětná vazba Učitel monitoruje postup studia studentů vhodně zvoleným souborem informací. Přednostně se využívá interaktivních prvků (zapojením do diskuzí, zpracování zadaných prací, průchod testem apod.). Některé LMS umožňují monitorovat část nebo veškeré aktivity žáka v eLearningu (přihlášení, prohlížení stránek kurzu, volané odkazy, doba strávená aktivně v kurzu a další). Zpětnovazební informace především umožňují učiteli hodnotit aktivitu studujícího a podle potřeby jej motivovat k dalšímu postupu, lépe reagovat na jeho problémy a požadavky.

Strana 19

Doporučuje se vytvořit žákům prostor pro vyjádření názoru na obsah, způsob řízení a kvalitu kurzu nebo eLearningových materiálů tak, aby autor mohl provést potřebné úpravy a aktualizace vzdělávacího obsahu a umožnil jeho opakované použití.

2 Kdo je tutor? Velmi významným předpokladem úspěchu on-line kurzu je to, jakým způsobem je kurz tutorován. Ani sebelepší kurz, který autor napsal velmi kvalitně z hlediska odborného i didaktického, nemůže uspět, jestliže tutor neodvede dobře svou práci. Do jisté míry to platí i opačně, kvalitní tutor může velmi pomoci kurzu, který nesplňuje stoprocentně všechna kritéria kvality. V této kapitole vymezíme pojem tutor. Pojďme na to.

Cíle: V této kapitole porovnáte požadavky na učitele v tradiční výuce a na tutora v on-line kurzu, seznámíte se s desaterem úspěšného tutora a vyzkoušíte si vytvořit jeden text, který tutor adresuje účastníkům kurzu.

2.1 Učitel versus tutor? V tomto studijním článku možná zjistíte, že lidský faktor nelze v kvalitních on-line kurzech nahradit. Opravdu je to tak.

Cíle: Uvědomíte si, jaké jsou shody a odlišnosti v práci učitele v tradiční výuce a tutora v on-line kurzu.

Učitel versus tutor? Je velmi užitečné porovnat požadavky na vyučujícího v tradiční kontaktní výuce a na tutora v on-line kurzu. Položili jste si někdy následující otázku? Jaké jsou shody v práci učitele v tradiční prezenční výuce a v práci tutora on-line kurzu? Odpověď si nejprve promyslete a pak porovnejte s řešením (klikněte na modrý trojúhelník). V obou případech jsou důležité dobré didaktické dovednosti a schopnosti, např. aktivizovat studující, umět je podnítit k žádoucí reakci. Podívejte se teď na schéma znázorňující porovnání požadavků na osobnost učitele v tradičním vyučování a na tutora v on-line kurzech.

Strana 20

Ačkoli se od tutora na rozdíl od autora kurzu neočekává odbornost na expertní úrovni, jsou výborné odborné znalosti tématu velmi žádoucí. Bez nich totiž nemůže kvalitně odpovídat na dotazy studujících a nemůže ani kvalitně řídit diskusi. K zajištění pozitivní komunikace mezi studujícími a tutorem a k vytvoření vzájemného partnerského vztahu je stejně jako v tradiční výuce důležité, aby osobnost tutora splňovala kvality lidské. Víte určitě, co tím myslím. Jde o dobré osobnostní kvality. Oproti klasickému vyučování je však v on-line kurzech základním požadavkem, aby byl tutor schopen pracovat s počítačem a internetem s naprostou samozřejmostí. Odlišné role tutora vyplývají z charakteristických zvláštností on-line kurzu - z absence nonverbální komunikace, z užívání psaného textu jako hlavního prostředku komunikace, z omezení daných užívanými technickými prostředky. Velmi důležitá je flexibilita tutora v on-line kurzech; role tutora se může měnit v průběhu kurzu v závislosti na potřebách studujících. Pojďme se podívat blíže na tutorovy vlastnosti, schopnosti a dovednosti

Osobnostní předpoklady ______________________________________________________________________________ __________________________________________ •

respektovat druhé,

•

nekopírovat jiné, být sám sebou,

•

být pečlivý,

•

mít charisma,

•

být schopen pojmového a systematického myšlení,

•

být náročný k sobě i k druhým,

•

být empatický (schopnost vnímat situaci tak, jak ji vidí druzí),

•

být všestranný a flexibilní,

•

být inspirativní pro druhé,

Strana 21

•

být objektivní, neutrální,

•

neustále se vzdělávat,

•

znát sám sebe (uvědomovat si své silné i slabé stránky, ego, vliv na druhé),

•

mít cit pro to, kdy je lépe mlčet.

Odborné předpoklady ______________________________________________________________________________ __________________________________________ •

být dobrým odborníkem ve svém oboru,

•

mít potřebné vědomosti z pedagogiky, zejména z oblasti vzdělávání dospělých,

•

znát různé komunikační styly,

•

znát různé učební styly a z nich vyplývající výukové strategie,

Didaktické předpoklady ______________________________________________________________________________ __________________________________________ •

mít dobré pozorovací schopnosti,

•

umět dobře naslouchat druhým,

• umět dobře klást otázky (takové otázky, které vedou studující k pochopení podstaty jevu, které podněcují k nějaké reakci, užívat problémové otázky, neposkytovat účastníkům všechny odpovědi), •

umět vysvětlit podstatu jevu,

•

umět vést diskusi,

•

umět sumarizovat

•

mít dovednost získat zpětnou vazbu,

•

mít schopnost řešit problémy,

•

mít dovednost vytěžit pozitivní výsledky z obtížných situací,

•

umět uplatnit individuální přístup,

•

umět řídit skupinu,

•

umět dobře užívat psanou formu jazyka.

Zvládnutí počítačové technologie ______________________________________________________________________________ __________________________________________

Strana 22

Zkuste si teď napsat na papír, které konkrétní dovednosti by tutor měl podle vašeho názoru mít v oblasti ovládání informačních a komunikačních technologií. Pak porovnejte s tím, co se skrývá pod modrým trojúhelníčkem. Vezměte v úvahu, že některé z těchto dovedností už jsou nadstandardní, ne všichni tutoři je musí zvládat. •

e-mail,

•

chat,

•

vést strukturovanou diskusi,

•

HTML,

•

vytváření jednoduchých www stránek,

•

groupwarové aplikace,

•

FTP.

2.2 Desatero úspěšného tutora Právě teď je ta správná chvíle seznámit se s desaterem úspěšného tutora.

Cíle: Seznámíte se s deseti zásadami, které jsou předpokladem úspěchu práce tutora on-line kurzu.

Desatero úspěšného tutora Nejprve se podíváme na ty nejdůležitější zásady, které bychom měli dodržovat, pak se k jednotlivým bodům vrátíme ještě podrobněji, až se budeme zabývat jednotlivými typy tutorských rolích.

1. Vytvořit přátelskou atmosféru ______________________________________________________________________________ __________________________________________

Strana 23

V on-line kurzu je vytvoření přátelského vztahu mezi tutorem a účastníky kurzu velice důležité, zajišťujeme tím motivovanost studujícího pro studium v kurzu. Když se vytratí lidská dimenze, může studující ztratit zájem. Když k vám budou mít studující důvěru, nebudou mít zábrany zeptat se na to, čemu nerozumějí, a pokládat i jiné otázky, a to je vlastně podstatou studia v tutorovaném on-line kurzu.

2. Rozvíjet studentovo myšlení ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Jde o to rozvíjet studentovu dovednost uplatňovat různé logicko-myšlenkové postupy při řešení úkolů. Studující by se měl naučit nejen řešit určitý konkrétní problém, ale aplikovat určité postupy řešení na jiné problémy. V tom můžete jako tutoři sehrát důležitou roli, můžete při různých příležitostech v kurzu naučit studujícího pokládat si správné otázky, hledat vlastní cesty řešení.

3. Role tutora by měla být podpůrná, nikoli rušivá ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Měli bychom tedy ponechat studujícím aktivní roli. Jen tak se studující může později naučit samostatně hledat vlastní cesty řešení problémů.

4. Být empatický ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Mezi tutorovy schopnosti by mělo patřit umění vcítit se do způsobu uvažování studujícího a reagovat adekvátně. Měli bychom studujícího tedy ujistit, že jsme v kurzu pro něho. Znamená to také, že dokážeme vycítit, v jakém rozpoložení byl studující, když psal diskusní příspěvek a adekvátně reagovat. Snažme se posilovat kladné emoce a zmírňovat případné reakce negativní. Je třeba vycítit, kdy studující potřebuje podpořit, kdy je třeba posílit jeho důvěru ve vlastní schopnosti, poskytovat mu pozitivní zpětnou vazbu.

5. Být flexibilní ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Měli bychom přizpůsobit postup studujících kurzem momentální situaci. Pokud získáte pocit, že navržený postup kurzem studujícímu nevyhovuje, je vhodné vyzkoušet i jiné cesty či postupy. Velmi důležité je, abychom usnadnili studujícímu aplikaci teoretických poznatků z kurzu na jeho vlastní praxi

Strana 24

6. Průběžně studenty motivovat ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Je třeba podporovat studujícího v tom, aby se opravdu ponořil do obsahu studijních článků. A také podporovat odvahu studujícího pokusit se o řešení úkolu i v situaci, kdy si zpočátku není jist postupem, který má uplatnit. Přitom by měl studující získat pocit, že vám může položit tolik otázek, kolik bude opravdu potřebovat.

7. Vést studenty k odpovědnosti ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Posilovat odpovědnost studujících za výsledky studia v on-line kurzu znamená povzbuzovat je k tomu, aby vám poskytovali zpětnou vazbu o úspěšnosti vašeho působení v kurzu. Zejména je to důležité v dlouhodobějších kurzech. Měli bychom vytvořit takovou atmosféru, aby studující neměli obavy dát tutorovi vědět, že určité studijní látce neporozuměli, aby neměli obavy projevit nespokojenost s tempem postupu kurzem nebo s průběhem tutoriálu.

8. Rychle reagovat ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Abychom minimalizovali riziko, že studující ztratí motivaci ke studiu, je třeba udržet rychlé tempo komunikace. Odpověď na studujícího připomínky, dotazy a hodnocení jeho úkolů by měly být odeslány v co možná nejkratším termínu. Styl komunikace musí být jasný a srozumitelný.

9. Připomínat studentům cíle ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Studující by neměl ztratit ze zřetele cíle on-line kurzu, proto je úkolem tutora tyto cíle mu připomínat. Je to vhodné zejména na začátku studia jednotlivých kapitol či příležitostně, pokud tutor získá dojem, že student ztrácí motivaci.

10. Znát své meze ______________________________________________________________________________ __________________________________________

Strana 25

Úkolem tutora je vést studující v procesu získávání vědomostí, dovedností a návyků, být koordinačním činitelem, usnadňovat jim osvojování vědomostí, dovedností a návyků. Měli bychom dát pozor, abychom nepřehnali své aktivní působení v kurzu a přespříliš neusnadňovali studujícím učební proces.

3 Tutoriály Už jsme řekli, že jedním z velkých rizik on-line kurzů a příčina toho, že někteří účastníci kurz nedokončí, je pocit izolovanosti. Abychom tomuto pocitu předešli, je velmi žádoucí (pokud je to možné) uspořádat osobní setkání účastníků. Jak důležitou roli mohou taková setkání sehrát, se dovíte v této kapitole.

Cíle: Uvědomíte si, jaký přínos má uspořádání tutoriálů v průběhu on-line kurzu. Získáte dovednost takové tutoriály připravit.

3.1 Význam setkání face-to-face Osobní setkání tutora s účastníky on-line kurzů má velký význam. Komunikace on-line pak probíhá zcela jinak, než když se tito lidé nikdy neviděli. Tutor rychle zjistí rozmanité individuální potřeby studentů. Roli může hrát věk, kulturní zázemí, znalost jazyka, původní studijní předpoklady, fyzické předpoklady, studijní styly, komunikační dovednosti, motivace ke studiu a schopnost studovat samostatně. Jaké otázky můžeme na tutoriálech účastníkům položit? To se dozvíte v tomto studijním článku.

Cíle: Na konci tohoto studijního článku budete vědět, jak zjistit specifické potřeby účastníků on-line kurzu.

Role tutoriálů z hlediska účastníků kurzu i tutora Jsou to kontaktní setkání tutora s účastníky kurzu, bývají velmi užitečná. Hovoří pro ně řada důvodů. Některé z těchto důvodů platí zejména v případech, kdy se studující navzájem neznají. Pokud učíme žáky, kterým je on-line kurz učen, pak samozřejmě se v některé z vyučovacích hodin seznámí s tím, s čím studenty kombinovaného studia seznamujeme na tutoriálech. • Osobní setkání jednotlivých studujících a jejich vzájemná komunikace pomáhají překonat případný pocit izolovanosti studujících v kurzu. • Studující se dostávají do osobního kontaktu s tutorem, následná komunikace mezi tutorem a ostatními studujícími v kurzu je snadnější. • Studující se lépe zapojují do diskusí v kurzu, jestliže se osobně setkali; ztrácejí zábrany, které jsou překážkou toho, aby se diskuse skutečně rozvinula. • Při osobním setkání lze nastolit uvolněnější atmosféru, ve které je pro studující jednodušší klást otázky.

Strana 26

• Tutoriálu lze využít jako příležitosti k ukázkám různých modelových situací a k nácviku rozmanitých praktických dovedností. •

Vhodně zorganizovaný tutoriál může mít velký motivační účinek.

Úvodní tutoriál má velký význam pro pozdější navázání přátelského vztahu mezi tutorem a studujícími, zároveň ale by v něm měli studující získat některé důležité informace: •

co budou studovat a zda obsah kurzu odpovídá jejich potřebám,

•

cíle kurzu,

•

časové rozvržení kurzu,

•

jak studovat v kurzu - techniku studia,

•

jaké počítačové vybavení budou potřebovat,

•

kolik času bude vyžadovat v kurzu připojení k internetu,

•

jak se přihlásit do kurzu,

•

jak se pohybovat v prostředí kurzu.

Při úvodním tutoriálu můžeme zadat studujícím také anketu, z níž zjistíme důležité informace od studujících. Samozřejmě ne všechny z těchto otázek je vhodné položit u každého kurzu. •

Jak chcete být v kurzu oslovován(a)?

•

Z jakého důvodu studujete on-line kurz?

•

Jaký typ počítače užíváte?

•

Jaký máte typ internetového připojení?

•

Který prohlížeč užíváte?

•

Jaké jsou vaše zkušenosti s užíváním počítače a internetu?

•

Už jste někdy studoval(a) on-line kurz?

•

Myslíte si, že studium kurzu ovlivní vaši osobní a profesní situaci?

•

Jaký druh studijní podpory očekáváte od tutora?

•

Jaký druh technické pomoci očekáváte?

•

Máte přátele nebo kolegy, kteří jsou schopni pomoci Vám při studiu formou on-line kurzu?

•

Chcete se tutora na něco zeptat?

Uprostřed kurzu lze uspořádat tzv. synchronizační tutoriály. Cílem je sladit postup jednotlivých účastníků kurzem. Na těchto setkáních by neměla být přednášena nová témata, neměl by to být monolog tutora, ale je zde příležitost k dialogu, příležitost pro odpovědi na otázky, na to, čemu studující neporozuměli, s čím si nevěděli rady - nejen co se týká obsahové náplně kurzu, ale také techniky studia. Můžeme se také zaměřit na diskusi o nejčastějších chybách, eventuálně na hodnocení dosahovaných výsledků. Závěrečné tutoriály dávají tutorovi ještě dokonalejší zpětnou vazbu o spokojenosti účastníků s on-line kurzem než závěrečná anketa. Je to také vhodná příležitost k předání certifikátů za absolvování kurzu.

Strana 27

3.2 Autotest: Styly učení Máme-li v on-line kurzu skupinu účastníků, jsou jejich duševní pochody přibližně stejné, nebo myšlení každého z nich postupuje úplně jinak? Pokud ano, můžeme to jako tutoři nějak respektovat? Tento studijní článek by vám měl napovědět. Také si vyzkoušíte test, který by vám měl naznačit, ke kterému stylu učení inklinujete. Příliš vážně se ale výsledek tohoto testu brát nedá. Určitě máme každý v sobě obsaženy prvky všech tří základních stylů učení, jen u někoho je inklinace k jednomu stylu velmi výrazná. Jdeme na to? :-)

Cíle: Na konci tohoto studijního článku budete vědět, jak zjistit, ke kterému studijnímu stylu budoucí účastníci vašeho on-line kurzu inklinují a jaké strategie můžete jako tutoři uplatnit při podpoře studentů, pro které je výrazná inklinace k určitému stylu učení.

Identifikace učebních stylů Chcete zjistit, který učební styl je vám vlastní? Vyzkoušejte si test, který vám pomůže váš individuální učební styl identifikovat. Bodování odpovědí: Často

(3)

Někdy

(2)

Zřídka/nikdy (1)

Vizuální styl ____ Pamatuji si informace lépe, když si je zapíšu. ____ Udržím pozornost lépe, dívám-li se na lidi. ____ Pro práci potřebuji klidné místo. ____ Když dělám zkoušku, vybavuji si stránky ve skriptech, v učebnicích. ____ Když se učím, potřebuju si zapisovat poznámky. ____ Hudba nebo okolní zvuky mě při studiu ruší. ____ Nepochopím vždycky pointu vyprávěného vtipu. ____ Čmárám a maluju obrázky na okraj listu se studijními poznámkami. ____ Mám problém udržet pozornost při přednáškách. ____ Silně na mě působí barvy. ____ Celkem bodů.

Auditivní styl ____Moje písemné poznámky vždycky vypadají neupraveně. ____Když čtu, používám záložku. ____Neřídím se dobře písemnými pokyny. ____Když něco slyším, pamatuju si to. ____Psaní mi vždycky dělalo problémy. ____Často zaměňuju písmena, když čtu. ____Raději poslouchám a učím se než čtu a učím se. ____Nedokážu příliš dobře interpretovat individuální „body language“ (řeč těla). ____Obtížně se mi čtou stránky natištěné drobnými písmeny nebo kopie špatné kvality. ____Oči se mi rychle unaví (i když zdravotně jsem v pořádku). ____Celkem bodů.

Strana 28

Motorický / kinetický styl ____Začínám úkol, aniž si přečtu pokyny. ____Nesnesu sedět u pracovního stolu delší dobu. ____Raději se nejdřív podívám na vzor, ukázku a pak to udělám sám. ____Při řešení problémů používám metodu pokus - omyl. ____Rád se učím ze skript (učebnice), když trénuju na rotopedu. ____Když studuju, často dělám přestávky. ____Je pro mě obtížné poskytnout informace v krocích (step by step). ____Mám rád(a) sport a jsem dobrý/á v různých druzích sportů. ____Když něco popisuju, hodně používám gestikulace. ____Musím přepsat ručně nebo na počítači své poznámky, abych si získané vědomosti upevnil(a). ____Celkem bodů. Sečtěte si body dosažené v každém z těchto typů. Výrazná inklinace k jednomu z těchto typů se projeví tak, že v něm dosáhnete 21 a více bodů. Nejvyšší skóre ze všech ukazuje na nejefektivnější způsob získávání informací, druhé nejvyšší skóre je způsob, který bude posilovat ten první, budou se vzájemně doplňovat. Pokud jste dosáhli 23 bodů v první sekci, jste silný vizuální typ, učíte se dobře z textů, ale i z videoukázek, jsou pro vás užitečné grafy a tabulky. Případ tzv. vizuálního stylu učení, který se opírá o mimořádně rozvinutou vizuální paměť, je ukázán ve filmu Jak básníci přicházejí o iluze. Připomeňme http://www.youtube.com/watch?v=-EfqQktPLZw a fotografickou pamětí. Jste na tom také tak? Podívejte se na animaci zobrazující charakteristiku vizuálního stylu učení a strategii, kterou lze uplatnit v on-line kurzu. Druhý příklad stylu učení můžete vidět v ukázce z filmu Marečku, podejte mi pero. Profesorka Ziková zkouší studenta Svátka z historického významu parního stroje. Svátek řekne první větu a odmlčí se, nemůže pokračovat. „No dál,“ profesorka je netrpělivá. Hlásí se student Šlajs: „Prosím, on se vám to stydí říct.“ „Můžete mi říct, co je na parním stroji tak choulostivého?“ „On se vám stydí říct, že musí chodit.“ „Chodit? Kam?“ Teď se do toho vloží Tuček „On Svátek je zvyklý při přemýšlení chodit. Jak nemůže chodit, tak nic nevymyslí.“ „Heleďte Tučku, ty vaše nápady já už znám.“ „Ne, fakt, on to umí, kdybyste mu vyhradila prostor pro přecházení, třeba tady v uličce.“ Podívejte se na animaci zobrazující charakteristiku motorického stylu učení a strategii, kterou lze uplatnit v on-line kurzu.

To je případ motorického (kinetického) stylu učení, preferuje netradiční místo a polohu, potřebuje mít volnost pohybu, vyjadřovat obsah toho, co se učí i gestem, pohybem těla. Do třetice se můžete podívat na animaci zobrazující charakteristiku auditivního stylu učení a strategii, kterou lze uplatnit v on-line kurzu.

Strana 29

Vyloučit nelze ani to, že se setkáte s případy tzv. patologických učebních stylů: jsou to defenzivní (obranné) styly, např. obscesivní (nutkavý) učební styl - způsobuje strnulost učebních postupů, hysterický - staví spíše na dojmech a náladách, paranoidní - vnáší do poznávání neustálé podezřívání lidí, impulzivní - vede k nesystematickému, nepropojenému poznání. Problematika je to poměrně široká, pokud byste měli zájem, doporučuji publikaci Jiřího Mareše Styly učení žáků a studentů. Pokud by se takováto analýza studijních stylů účastníků kurzu provedla v dostatečném časovém předstihu, může to autor kurzu vzít v úvahu a podle zjištěných výsledků přizpůsobit design kurzu studijním stylům účastníků. Tutor ale může také dávat účastníkům kurzu rady, jak nejlépe studovat.

Strana 30

4 Role tutora v on-line kurzu Hlavním úkolem tutora v on-line kurzu je podporovat výuku. Při této podpoře je účastníkovi kurzu zdrojem informací, průvodcem, konzultantem i tím, kdo podporuje spolupráci. V této kapitole nejdříve získáte přehled o tom, jak lze role tutora třídit, a pak se zaměříme na tři ze čtyř hlavních rolí.

Cíle: V této kapitole se seznámíte se třemi rolemi tutora - s rolí pedagogickou, řídicí a technickou.

4.1 Klasifikace rolí tutora Proces učení v on-line kurzu není jednosměrnou silnicí. Tutor není pouhou osobou, která stanovuje, co se má studující učit. Tutor se stává vlastně dalším účastníkem kurzu, který kromě pedagogického působení plní výrazně roli řídicí, je tím, kdo ovlivňuje vztahy mezi účastníky kurzu a poskytuje rady technického charakteru. Zapomeňme na to, že učit on-line je strašně jednoduché. Kvalitní tutorované kurzy nejsou založeny na tom, že na web vyvěsíme studijní materiály v elektronické podobě a ponecháme studenty jejich osudu. Pokud se nám však podaří splnit všechny role správně, je spokojenost účastníků kurzu neuvěřitelným zdrojem našeho uspokojení. A úspěšnost našeho působení by měla být i zdrojem komerčního úspěchu na vzdělávacím trhu.

Cíle: Seznámíte se s klasifikací rolí tutora z různých hledisek. Získáte komplexní pohled na to, kým vším by měl tutor v on-line kurzu být. Pochopíte nezbytnost flexibility tutora v on-line kurzu.

Klasifikace rolí tutora Role tutora lze posuzovat ze tří různých hledisek: 1.

z hlediska studenta,

2.

z hlediska činností, které má tutor v on-line kurzu vykonávat,

3.

z hlediska toho, kým má tutor v on-line kurzu být.

Role tutora z hlediska studenta ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Tutor je v podstatě další účastník kurzu, o něco aktivnější, který plní funkci jakéhosi koordinátora. Z toho vyplývá, že je velmi žádoucí, aby měl dobré komunikační dovednosti. Z hlediska studujícího mohou v on-line kurzu nastat následující nežádoucí situace, které musí tutor řešit: • studující může mít v on-line kurzu pocit izolovanosti, (dá se tomu zabránit vhodně moderovanými diskusemi nebo zapojováním studujících do týmové práce), • studující může mít problémy v komunikaci s ostatními studujícími nebo s tutorem, (event. nedostatečnou zpětnou vazbu), (pro tutora to znamená být dobrým psychologem, umět se vcítit a vhodně vzájemnou komunikaci usměrnit, neustále posilovat zpětnou vazbu). • studující, který odevzdává úkoly se zpožděním, nebo studující, který neuspěl v týmovém úkolu, negativně ovlivňují vzájemnou interakci, (předcházet tomu, s předstihem upozorňovat na termíny odevzdávání úkolů), •

studující může mít problémy s řešením úkolů (tutor by měl být nápomocný).

Strana 31

Role tutora z hlediska činností, které má v on-line kurzu vykonávat ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Tutor by měl v on-line kurzu vykonávat řadu rozmanitých činností: •

přivítat účastníky kurzu,

•

povzbuzovat a motivovat,

•

ujistit se, že studující postupují správným tempem,

•

podávat informace, objasňovat a vysvětlovat,

•

dávat studujícím zpětnou vazbu o výsledcích jejich práce,

•

ujistit se, že studující dosáhli požadované úrovně výsledků,

•

zajistit, aby diskuse proběhla úspěšně,

•

usnadňovat vzájemnou komunikaci mezi účastníky kurzu,

•

poskytovat technickou podporu a rady,

•

ukončit kurz.

Kým má tutor v on-line kurzu být? ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Má-li být tutor v on-line kurzu úspěšný, je důležitá jeho flexibilita. Podívejte se na animaci znázorňující, kým vším má tutor v on-line kurzu být.

Klasifikace rolí tutora ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Jak můžete vidět v následující animaci, jsou 4 základní typy rolí tutora. • Sociální - podporuje kolaborativní formy studia, tutor sestavuje učební skupinu, podporuje spolupráci uvnitř skupiny, monitoruje pokroky studujících při studiu a aktivně se účastní komunikace. •

Řídicí - tutor stanovuje určité postupy a pravidla vzdělávacích aktivit.

• Pedagogická - tutor povzbuzuje účastníky, podporuje proces učení a zajišťuje zpětnou vazbu. • Technická - tutor zajišťuje, aby práce v uživatelském prostředí kurzu byla pro účastníky co nejpříjemnější, zcela jasná a srozumitelná.

4.2 Role pedagogická Plnit pedagogickou roli znamená motivovat, podávat účastníkům kurzu vysvětlení k učební látce, dávat odkazy na další studijní literaturu, hodnotit úkoly a poskytovat další zpětnou vazbu. Ve studijním článku získáte i konkrétní tipy a příklady, jak tuto roli naplňovat.

Cíle: Strana 32

Osvojíte si některé tipy, jak správně naplnit pedagogickou roli tutora.

Role pedagogická Tutor navrhuje různé studijní strategie. Z pedagogického hlediska je velmi důležitá motivace studujících. Vstupní motivaci zajišťuje tutor vhodnou formulací úvodních zpráv pro studující. Tutor by měl dokázat komunikovat se studujícími tak, aby oni sami komunikovali uvolněně a přirozeně. Platí tu zákon akce a reakce. Tutor zajišťuje studujícím nezbytný informační servis. Na základě analýzy vstupního dotazníku je možné ovlivnit další průběh kurzu a připravit pro studující doplňující materiály především z těch tematických oblastí, které jsou v centru jejich zájmu. Tutor může poskytovat studujícím odkazy na užitečné webové adresy, jako jsou relevantní portály a databáze informací a další tipy na vyhledávání, které se mohou stát účelným doplněním výukového procesu. Zároveň povzbuzuje studující, aby si sami vyhledávali další studijní zdroje. Příklad zprávy pro studující: Milí účastníci kurzu, další zajímavé odkazy a tipy můžete získat na mé instruktorské stránce . V kurzu si prosím do konce týdne prostudujte kapitolu Telefonování do zahraničí. Těším se na shledanou Jana Velmi důležitým úkolem je poskytovat studujícím zpětnou vazbu. Studující musí mít pocit, že ho tutor velmi dobře zná, že ví, jaký pokrok při studiu udělal, v které kapitole kurzu právě je, jaké jsou jeho slabiny, ale také v čem je dobrý, musí mít pocit, že jeho získané vědomosti a dovednosti jsou hodnoceny. Zpětná vazba a hodnocení mají v on-line kurzu velký význam. Je však důležité nalézt vhodnou míru, v jaké studujícím zpětnou vazbu poskytovat. Následující ukázky jsou konkrétní hodnocení úkolu z kurzu didaktiky českého jazyka: Milá Renato, v přípravě uvádíte, že se jedná o hodinu expoziční a upevňovací. To jsou ale dva různé typy vyučovacích hodin. Zásadní rozdíl je v tom, že v hodině expoziční jsou žáci seznamováni různými metodami s novým učivem. Vaše hodina je skutečně spíše hodinou upevňovací, předpokládá se, že si už žáci v předchozí hodině osvojili rozdíl mezi dvěma typy větných celků, tj. mezi větou jednoduchou a souvětím, a v této hodině užívají této nabyté vědomosti k získání praktických dovedností. Škoda, že jste nebyla v přípravě více konkrétní. Píšete-li, že na tabuli máte připravený text článku pro společnou práci, měl by tento text být součástí přípravy, abych mohla posoudit, zda větné celky v něm jsou opravdu vzhledem ke vzdělávacímu záměru vhodné. (Všechny typy větných celků totiž didakticky vhodné být nemusí.) Stejně tak bych byla přivítala, kdyby v přípravě byly uvedeny i připravené články pro skupinovou výuku. Strukturu hodiny jste sestavila dobře. Vaši práci hodnotím 40 body. J.V.

Milá Jano, cíl vyučovací hodiny by neměl být formulován z hlediska toho, co budou žáci dělat, ale jak se změní jejich dovednosti, vědomosti a návyky, srovnáme-li začátek a konec hodiny. Cíl Vaší hodiny je tedy následující: „Žáci si upevní dovednost zařazovat podstatná jména ke vzorům a osvojí si dovednost psát i a y v koncovkách podstatných jmen.“ Motivace básničkou Podzimní

Strana 33

úklid je pěkná, úkoly k práci s textem jsou zvoleny velmi správně. Práce s kartičkami s i a y považuji za velmi vhodnou. Druhá varianta je, že kartičky nemají postupně 3 žáci, ale mají je všichni a všichni najednou jsou aktivizováni. Pak by to ale nebyla soutěž, takže Vaše varianta je také možná. Skupinovou práci jste zvolila velmi dobře. Zařazení korekturního cvičení je diskutabilní. Žáci dnes velmi málo čtou a nemají zafixovaný optický obraz slov. Pak se může stát, že špatně napsaná slova v korekturním cvičení si otisknou v mozku a už nikdy jim nebude připadat nepřirozené napsat slovo v té podobě, jak ho viděli už jednou napsané. Vaše příprava se mi líbila a celkově ji hodnotím 50 body. J.V.

Milá Lenko, cíl hodiny je formulován velmi správně. Líbí se mi motivace „prací novinářů“. Hra, která aktivizuje slovní zásobu, je velmi správná. Vhodně navazuje i opakování předchozího učiva tvoření vět s podměty různých rodů. Při expozici nového učiva doporučuji neužívat v otázce termín věta, je-li odpovědí souvětí. Podívejte se do textu studijního článku o vyučovací zásadě lingvistického přístupu, píše se tam o tom. Vhodnější otázka: Co mají tyto větné celky společného? (Jsou to souvětí.) Všimněte si, že je nelogické, aby to byla věta, když následně je položena otázka Čím jsou věty spojené do souvětí? Odpověď na tuto otázku by nejprve měl dát učitel a zavést pojem „spojovací výraz“. Spojovací výraz je nadřazený pojem pro spojky, vztažná zájmena a vztažná příslovce. Práce se cvičením v učebnici je metodicky dobře promyšlená. Škoda, že v přípravě nebyly napsány větné vzorce, kterými lze znázornit stavbu větných celků ve cvičení. Úkoly pro samostatnou práci i zadání domácího úkolu jsou správné. Drobná pravopisná poznámka: slovo tematický se píše s krátkým e, ačkoli slovo téma se píše s dlouhým é. Celkově se mi vaše příprava líbí a hodnotím ji 45 body. J.V. Milá Moniko, dokážete správně promyslet strukturu hodiny. Myslím, že není cílem hodiny „aktivní využití vyjmenovaných slov po v- v textu“. Měla jste asi na mysli, že si žáci osvojí dovednost psát po v- inebo -y. Říkanka na tabuli jako motivace vyučovací hodiny je skutečně perfektní. Jako aktivizace dříve získaných poznatků je zadán úkol vypsat z textu říkanky všechna podstatná jména a určit u nich číslo a rod. Je jich celkem 19. Nestane se z takové mechanické práce pak nuda? Nebylo by lepší to omezit počty řádků? Problematické je slovo „listí“. Budou ve 3. třídě žáci vědět, že je v čísle jednotném? Expoziční fáze vypisováním slov s -y po v je správná. Pozor, neexistuje termín základ slov, ale to, co máte na mysli je „kořen“. Část slova před kořenem se nazývá předpona. Cvičení pro procvičování předpon, kořenů a příponových částí už by mělo obsahovat slova s vy- a vý-, není moc funkční tady pracovat např. se slovem „pralesní“. Vhodnější je slovo uběhnout a ukázat žákům, že můžeme předponu u- nahradit předponou vy-. Platí to však i obráceně. Chceme-li zjistit, zda ve slově je předpona vy-/vý-, stačí nahradit ji jinou předponou. Metoda substituce pomáhá žákům při zdůvodnění pravopisu. Příklady, které uvádíte, jsou vhodné (-běh, -kup, -točit, -zkoušet, -psat). Domácí úkol - vytvoření plakátu - vizuální pomůcky se mi líbí. Celkem vaši přípravu hodnotím 45 body. J.V.

Vracíme-li úkol k přepracování, je třeba zvolit citlivý přístup a konkrétně zdůvodnit, proč úkol k přepracování vracíme. Následující ukázky jsou z kurzu Net-Trainers:

Strana 34

Milý Lukáši, přečtěte si prosím ještě jednou studijní článek lekce 4 o formulaci cílů a pokuste se opravit cíle podle toho studijního textu. Je pravda, že cíl je to, čeho chceme dosáhnout ve vztahu k účastníkům kurzu, ale formulován by neměl být z pozice autora, ale z pozice studenta, který bude cíl číst z monitoru. Není to tedy to, co má dělat autor. Chybné formulace: "Ukázat Vám vhodnou cestu ke studiu tohoto kurzu, dát i možnost vytištění skript." "Cílem je zachytit historii vzniku tohoto kurzu a ozřejmit Vám důvody, které vedly autora k jeho vytvoření." Cíl je to, jaké vědomosti nebo praktické dovednosti si má student osvojit. Správná formulace: "Osvojíte si cesty, jak studovat v tomto kurzu." Zkusil byste teď ty cíle přeformulovat z pozice účastníků svého kurzu a toho, co konkrétně si osvojí? Opravte si také překlepy. Zdraví Jana Milý Lukáši, z této studijní aktivity je zřetelné, že je Vám teď naprosto jasné, jak formulovat cíle kurzu, kapitol i jednotlivých studijních článků. Opravdu se mi moc líbí, jak jste formuloval cíl kurzu i úvodní slovo pro studenty i cíl 1. kapitoly a úvodní slovo k ní. Je jasné, že těžiště v takovémto kurzu bude v textech studijních článků. Do první kapitoly jste zařadil autotest. Podívala jsem se znovu do Vašeho řešení studijní aktivity 2.06 a zjistila jsem, že počítáte s jedním nebo více hodnocenými testy, anketami (minimálně závěrečnou) a řízenými diskusemi s možností hlasování. Za takovéto diskuse se vzhledem k tematickému zaměření Vašeho kurzu velmi přimlouvám, byly by tam nesmírně účelné. Píšete, že se zatím nemám zaměřovat na jazykovou stránku, budu tedy hodná. :-) Přesto mi dovolte jednu poznámku. V názvech jednotlivých kapitol se Vám opakuje slovo „tematický“. To se píše s krátkým „e“, ačkoli ve slově téma je dlouhé „é“. Je to taková jazyková zvláštnost. Za zpracování této aktivity děkuji. Jana Ukázka z kurzu Didaktika Čj: Milá Pavlo, motivace Vaší hodiny je pěkná - pomoci dělit dušičky do hrníčků. Přípravu na vyučovací hodinu by ale bylo třeba konkretizovat. Která konkrétní slova nám nechal vodník napsaná na tabuli? Obraz tabule musí být součástí přípravy. Protože nevím, s kterým cvičením z pracovního sešitu budou žáci pracovat, přepište ho prosím do přípravy také. Nebylo by vhodné také domácí úkol konkretizovat? Co může znamenat pro různé žáky „co nejvíce slov“? Přípravu prosím dopracujte a pošlete mi ji. Děkuji. J.V.

4.3 Role řídicí Co to znamená - řídit v on-line kurzu? Organizovat výuku, stanovit důležité termíny (kalendář kurzu), vymezit důležitá pravidla, Jak na to? Přečtěte si studijní článek.

Cíle: Osvojíte si některé tipy, jak správně naplnit řídicí roli tutora.

Role řídicí Hned na počátku kurzu by se měl studující dovědět, co může od tutora očekávat, kdy a jak ho může kontaktovat a jak bude vypadal rozvrh, časové rozvržení (kalendář) kurzu. Příklad zprávy pro studující: Milá Evo,

Strana 35

vítám Vás v on-line kurzu Moderní telefonování a děkuji Vám, že jste o tento kurz projevila zájem. Kurz bude trvat celkem 4 týdny, znamená to tedy, že v každém týdnu byste měla prostudovat 3 kapitoly. Na úvod byste se měla seznámit s uživatelským rozhraním kurzu a zkontrolovat, zda všechno funguje. Kurz najdete na adrese ................................................. , zvolíte jeho českou verzi. Vaše uživatelské jméno je ...................................... a heslo ......................................... . Do pondělí si prosím prostudujte první kapitolu a vyzkoušejte si, zda všechno funguje. V pondělí Vám zadám prvním úkol. V průběhu kurzu Vám budu posílat doplňující materiály. Kromě toho budu hodnotit Vaše řešení úkolů. Zatím však ještě nejsme tak daleko. Prvním studijním tipem, který Vám mohu dát, je dělat si poznámky rukou a opakovat si látku, kterou jste se již naučila. Přeju Vám úspěšné studium. Jana Pokud si studující sami plánují svůj postup kurzem, tutor kontroluje, zda jejich stanovení termínů je reálné. Příklad zprávy pro studující: Milé kolegyně, milí kolegové, na základě prvních zkušeností s odevzdáním vyplněných vstupních dotazníků bych Vás ráda upozornila na to, abyste při plánování dat, do kdy odevzdáte řešení jednotlivých aktivit prvního modulu, vzali v úvahu časový harmonogram kurzu. První modul končí 24. 3., to je nejzazší termín, do kdy byste měli řešení odevzdat. Druhý modul začíná již 27. 3. Mějte se hezky :-) Jana Důležitým úkolem tutora on-line kurzu je pravidelná kontrola pokroku posluchačů ve studiu. Je důležité, aby bylo možné monitorovat, kolik cvičení už posluchač udělal a kolik stránek navštívil. Zkušenosti ukazují, že alespoň jeden účastník se do kurzu přihlásí až delší dobu po jeho spuštění nebo se na kurz krátce podívá a pak se delší dobu nepřihlásí. V takovém případě by měl tutor zasáhnout a upozornit studujícího na časový rozvrh nebo uvést poznámky týkající se obsahu prvních stránek. Je proto důležité, aby tutor měl k dispozici údaje týkající se času stráveného on-line studiem. Doporučuje se, aby tutor kontroloval, co se v kurzu děje, minimálně každý druhý den. Podobná situace platí u úkolů. Jakmile se studijící zpozdí s odevzdáním úkolu, je třeba reagovat velmi rychle. Účastník kurzu tak získá dojem, že je jeho řešení úkolu oceňováno, a zabrání se tak přerušení žádoucí osobní vazby mezi tutorem a účastníky. V extrémních případech je zapotřebí navázat telefonický kontakt. Příklad zprávy pro studujícího: Milí studující, limit, v kterém jste měli poslat řešení úkolu, uplyne již zítra. Pošlete ho prosím urychleně. J.V. Karle, zřejmě jste minulý týden neměl čas vypracovat úkol a pokračovat ve studiu. To je samozřejmě v pořádku, právě takováto flexibilita je předností studia on-line. Mějte však prosím na paměti, že tento kurz poběží pouze 5 týdnů. To člověka staví do menší časové tísně. Mimochodem, následující studijní články se věnují tématu komunikace a poskytují mnoho názorných příkladů z praxe. Kromě toho k tomuto tématu najdete množství příkladů a informací v denním tisku. Můj studijní tip: Každý den si přečtěte noviny nebo si poslechněte ekonomické zprávy a zkuste si vytvořit vazbu na to, co jste se naučil. Např.: Existuje spojení mezi aférou firmy Bayer s lékem

Strana 36

„lipobay“, která se ocitla minulý týden na titulních stránkách, a špatně vedenou produktovou politikou této společnosti? Co si o tom myslíte? S pozdravem B.M. Přestože má tutor jednotlivé účastníky kurzu vést a kontaktovat individuálně, v určitých situacích adresuje zprávu všem účastníkům kurzu nebo skupině studujících. Pokud tutor zjistí, že studující při řešení úkolů opisuje (ze slovníku, novinových či časopiseckých článků, z odborné literatury, z webových stránek), měl by reagovat co nejdiplomatičtěji a posluchači navrhnout, aby při řešení vyvinul vlastní úsilí, aby odkazoval na příslušné pasáže v textu, uváděl prameny apod. V individuálních případech však může být velmi důležité dát studujícímu na vědomí, že plagiátorství může být příčinou toho, že nezíská osvědčení o absolvování kurzu. V případě různých problémů, do kterých se účastník kurzu při studiu dostane, je dobré ujistit ho, že do podobných problémů se mohou dostat i jiní účastníci kurzu. Po dokončení kurzu by se měl tutor s účastníky rozloučit, popř. mu poděkovat za úspěšnou spolupráci a pokusit se porovnat výstupy s očekáváními, která studující uvedl na začátku kurzu.

4.4 Role technická Zeptáte-li se absolventů kurzu, které z rolí tutora považují za důležité, většinou vůbec neuvedou roli technického poradce. Přesto velmi častým zdrojem nespokojenosti absolventů bývají potíže v oblasti technické. Je na tutorovi, jak velkou oporu může v této oblasti účastníkovi kurzu poskytnout. Neznamená to, že tutor musí mít stejné dovednosti a znalosti jako členové technického týmu. Je spíše prostředníkem mezi studentem a techniky. Často tutor musí mírnit vypjaté negativní emoce, pokud účastníkům kurzu vše nefunguje tak, jak má. Ale přiznejme si. Existují věci mezi nebem, zemí a informačními a komunikačními technologiemi. :-)))

Cíle: V tomto studijním článku se dozvíte, jak reagovat, pokud se studující dostane do potíží technického charakteru.

Role technická Předpokladem úspěšnosti studujících i tutorů v on-line kurzu je dostatečná úroveň „počítačové gramotnosti“. Stává se však také, že motivací studujícího pro to, aby začal studovat v on-line kurzu, je snaha zdokonalit se v užívání počítače, dovědět se i více o užívané technologii. Tutor pak musí počítat s tím, že účastníky kurzu jsou i lidé, kteří mají jen velmi malé zkušenosti s užíváním počítače, pro některé to dokonce může být vůbec první setkání s počítačem. A z vyhodnocení evaluačních dotazníků často vyplyne, že kromě vědomostí a dovedností souvisejících s tematickým zaměřením kurzu se účastníci zlepší i v oblasti počítačových dovedností. Je to přidaná hodnota. Někteří účastníci mívají problém vůbec se do kurzu připojit. Někdy odhalíte, jakou chybu účastník dělá, pouze když zjišťujete, jak konkrétně postupuje. Proto je dobré mít i telefonní kontakty a pak můžete účastníky navigovat krok za krokem. Výzkumy ukazují, že jednou z nejčastějších příčin nespokojenosti studujících s on-line kurzem jsou technické problémy. Tutor může pomoci odstranit problémy, které vyplývají z malých zkušeností studenta s ovládáním počítače a internetu. Zvláště v počátcích kurzu to může být

Strana 37

činnost pro tutora značně časově náročná. Určitá doporučení - odpovědi na individuální dotazy technického charakteru, u nichž je předpoklad, že by se mohly opakovat, je vhodné rozeslat všem účastníkům kurzu. Při řešení problémů zásadnějšího charakteru se tutor stává prostředníkem mezi studentem a techniky vývojového týmu, poskytuje vývojovému týmu zpětnou vazbu. Příklad zpráv pro studenty: Lucie, je 22,00. Právě jsem zkontrolovala Váš přístup do kurzu a vše funguje. Vaše přístupové jméno je ........................., heslo ...................... Druhý znak v hesle je nula, nikoli O. Držím palce a jsem stále připravena problém řešit. J.V.

5 Sociální role tutora Možná si teď říkáte, proč je sociální roli tutora vymezena celá samostatná kapitola. Nestačil by jeden studijní článek v předchozí kapitole, jako tomu bylo u role pedagogické, řídicí a technické? Osobně si myslím, že ne. Vždyť na tom, jak úspěšný bude tutor právě v této roli, nejvíce závisí spokojenost účastníků s on-line kurzem.

Cíle: V této kapitole si osvojíte dovednosti, kterými tutor vytváří v on-line příjemnou pracovní atmosféru a buduje on-line skupiny.

5.1 Role tutora jako kontaktní osoby Nic není tak důležité pro úspěch on-line kurzu jako správně probíhající komunikace mezi studujícím a tutorem. V tomto studijním článku se dozvíte některé osvědčené tipy, jak vhodně komunikovat, aby cesta k cíli byla co nejpřímější a nejpříjemnější.

Cíle: Osvojíte si strategie, které je vhodné uplatnit při kontaktu s účastníky kurzu.

Role tutora jako kontaktní osoby Tutor plní v on-line kurzech roli kontaktní osoby. V našich kurzech v prostředí Eden neprobíhá synchronní komunikace, ale komunikace asynchronní. Asynchronní komunikaci je nejvhodnější uskutečňovat prostřednictvím platformy kurzu = v diskusním foru a ve zprávách od lektora. Používání e-mailu je cesta do pekel. Od samotného počátku kurzu by měl tutor usilovat o to, vytvořit si k posluchačům osobní vztah, založit tento vztah na vzájemném partnerství a co možná nejvíce uplatnit individuální přístup ke studentům. Strategie: Z tohoto hlediska je užitečné, jestliže se hned na začátku kurzu tutor studujícím představí. Pokud není možné zorganizovat úvodní tutoriál, je užitečné uvést svůj profil, eventuálně požádat o vyplnění krátkého profilu každého z účastníků kurzu. Osobní charakter on-line kurzu podporují i fotografie tutora a jednotlivých studujících. Tutor by měl od počátku používat v komunikaci oblíbenou podobu jména studujícího.

Strana 38

Oslovování studujícího jménem a současné užití vykání vytváří přátelskou atmosféru a zároveň dává studujícímu jasný signál respektu k jeho osobě. Dobrá rada: Vstupní zprávy pro studující pište tak, že oslovíte každého zvlášť jeho jménem, teprve některé z následujících zpráv mohou být adresovány všem studentům kurzu najednou. Každý účastník kurzu by měl mít pocit, že je „slyšen“. Je vhodné volit méně formální jazykové prostředky. Doporučuje se nepsat celé věty velkými písmeny, protože to koresponduje s vypjatou intonací věty v mluvené formě. Zprávy pro studujícího by měly být krátké a zaměřené přímo k jádru věci. Měly by skutečně odpovídat na dotazy studujících. Pokud tutor odpovědět nemůže, měl by vysvětlit proč. K zajištění osobního charakteru komunikace je třeba formulovat zprávy stylově různě odstíněně podle adresáta a komunikačního záměru a uplatnit v písemné formě základní znaky pozitivní komunikace: respekt a důvěru, snahu vcítit se, posilovat pozitivní emoce, zmírňovat případné emoce negativní a nabízet pomoc při studiu. Pozitivní komunikaci je třeba dodržet, i když studující klade neadekvátní otázky. Důležitá je také trpělivost. Naopak kontraproduktivně působí užívání ironie. Dříve, než tutor zprávu odešle, měl by se přesvědčit, že text neobsahuje pravopisné a gramatické chyby. Tutor by měl odpovědět, jak nejdříve je to možné. Na úvodním setkání by měli být studující instruováni, v jakém intervalu dostanou odpověď, a tento interval by měl tutor dodržet. V některých on-line kurzech se využívá i synchronní komunikace. Účelné může být využít telefonického kontaktu. Tento kontakt je někdy účinnější než e-mail, je-li nezbytné pomoci jednotlivým účastníkům kurzu odstranit některé problémy technického rázu. V ojedinělých případech je funkční využít telefonický kontakt i pro naplnění role řídící, jestliže je třeba studující motivovat k dodržení rozvrhu kurzu. Je vhodné, aby si tutor denně vyhradil časový prostor na opětovné pročtení již formulovaných zpráv pro studující, na jejich revizi, případnou aktualizaci a odeslání.

5.2 Umění moderovat diskusi Komunikace mezi tutorem a účastníkem kurzu může probíhat buď synchronně (telefonem, chatem, audiokonferencí, videokonferencí), nebo asynchronně (e-mailem, diskusními fóry). Diskusní fóra hrají v on-line kurzech významnou roli. Účastníci kurzu mají možnost klást tutorovi rozmanité otázky, jejichž zodpovězení je pro ně důležité, a mohou se vyjádřit méně formálně než při řešení úkolů. Často se stane, že dotaz zodpoví jiný účastník kurzu dříve než tutor. Vzájemná komunikace mezi účastníky kurzu v diskusním fóru je významným socializačním činitelem. Kvalitně moderovat diskusi na určité zadané téma však vůbec není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Podívejte se na několik rad v tomto studijním článku.

Cíle: Získáte vědomosti potřebné pro pozdější zvládnutí dovednosti moderovat efektivně diskusi v on-line kurzu.

Moderování diskuse Strana 39

V diskusním fóru bývá úkolem tutora moderovat diskusi.

http://www.copth.cz/chat.htm

Usměrňuje diskusi např. tím, že odvádí pozornost od nepodstatných problémů otevřených v diskusi, které přímo nesouvisejí se základní tematikou kurzu. Usměrňuje také studující, kteří v diskusním fóru příliš prosazují sami sebe a berou tak možnost ostatním, aby se do diskuse také zapojili. Pokud tutor okamžitě podrobně zodpoví všechny diskusní otázky, nebudou již studující cítit potřebu do této diskuse přispět. Zjistíte často, že studující mají tendenci některé diskusní příspěvky uzavřít pro ostatní a adresovat je jenom Vám, tj. tutorovi. Pokud zjistíte, že takový diskusní příspěvek je skutečně zajímavý, vyzvěte studujícího, aby příspěvek otevřel i pro ostatní. Tutor by se v reakcích na diskusní příspěvky studujících měl vyhnout hodnotícím soudům (např. Souhlasím a….) a formulovat své příspěvky tak, aby se diskuse opravdu rozvinula (např. To je zajímavý názor. Jak se na to dívají ostatní?). Nelze předpokládat, že se do diskuse zapojí 100 % účastníků kurzu. Výzkumy ukazují, že se aktivně do diskuse zapojí třetina studujících, druhá třetina diskusi sleduje, ale aktivně se jí nezúčastní a třetí třetina se do diskuse nezapojí ani ji nesleduje. Tutor by zde měl uplatnit citlivý přístup. Někteří studující mohou mít závažný důvod, proč se do diskuse nezapojí, je třeba to respektovat. Je třeba promyslet, zda zařadíme "povinné diskuse" či necháme na rozhodnutí účastníků kurzu, zda se do námi navrženého diskusního tématu zapojí, protože k němu prostě mají co říct a sami se chtějí vyjádřit. Zároveň vede tutor studující k tomu, aby reagovali navzájem na své diskusní příspěvky. Tutor podporuje studující, aby vyjádřili svůj vlastní názor, jakmile se však začnou hádat, musí zasáhnout a hádku přerušit. Na závěr tutor provádí shrnutí diskuse a formuluje závěry.

Charakteristické rysy on-line komunikace Absence nonverbální komunikace ______________________________________________________________________________ __________________________________________ To, že nemůžeme vidět tváře účastníků kurzu, nám znemožňuje mít podobnou zpětnou vazbu, jakou máme při kontaktním vzdělávání. Tam můžeme poznat, zda studující rozumějí, zda souhlasí či nesouhlasí, zda se cítí dobře atd. V on-line kurzu se na to musíme explicitně zeptat, nebo to musíme vyrozumět z toho, jaká slova studující volí, když formuluje své zprávy.

Strana 40

Riziko neosobního charakteru ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Toto riziko je dáno technickými prostředky, které v on-line kurzu užíváme. Může se stát, že když lidé komunikují on-line, ztratí zábrany a řeknou věci, které by při kontaktu z očí do očí nikdy neřekli. Sociální normy jsou méně jasné a otevřenější individuální interpretaci. Tutor by měl tyto normy předem stanovit, tím se do jisté míry sníží riziko ztráty zábran

Vliv asynchronnosti na způsob vnímání zpráv ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Máme-li čas promyslet odpověď, může být formulována přesněji, můžeme ji lépe strukturovat, časový odstup nám pomůže podívat se na problém i z jiného úhlu. Na druhé straně časový interval, kdy se mlčí a neodpovídá, může být interpretován velmi rozdílně a to může komunikaci v kurzu narušit.

Soukromý versus veřejný charakter komunikace ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Různí lidé vnímají různě hranici mezi tím, co má být veřejné a co má být soukromé. To musí vzít tutor v úvahu, když se rozhoduje, zda má určitý problém řešit v diskusi veřejné nebo soukromé.

Omezení daná psaním a čtením ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Všichni nejsou básníci a studující on-line kurzu často vedou hektický život. Nevěnují dostatečnou pozornost detailům a také rychlé, překotné čtení může vést k nedorozumění. Tutor by měl vést účastníky kurzu k tomu, aby se vyjadřovali jasně a přesně.

5.3 Jak se vyhnout konfliktní komunikaci Nevýhodou on-line komunikace je to, že nemáme k dispozici prostředky nonverbální komunikace. Nemůžeme číst z mimiky, z gest, z řeči těla. To může výrazně omezit porozumění a vést k nechtěným nedorozuměním či konfliktům. Je znám případ, kdy se účastnice rozplakala nad e-mailem od svého tutora, který byl myšlen jako humorná nadsázka. Kdyby ho mohla pozorovat, jak se tváří, když jí stejný obsah říká ústní formou, patrně by k tak vypjaté emotivní reakci nedošlo. Podívejte se teď na několik rad, jak se v on-line komunikaci můžeme vyhnout nechtěným konfliktům.

Cíle:

Strana 41

Osvojíte si takové dovednosti, které jsou v písemné on-line komunikaci zárukou, že se nedostanete do konfliktní situace.

Jak se vyhnout konfliktní komunikaci Vycházejte z pozice „JÁ“, nikoli z pozice „TY“, resp. „VY“. ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Místo explicitního „Ještě jste neposlal(a) řešení úkolu, ačkoli zítra je poslední termín“ vyjděte z pozice „JÁ“: "Byl(a) bych velmi rád(a), kdybych od vás dostal(a) řešení úkolu ještě před uplynutím lhůty.“

Ověřujte si domněnky. ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Domněnky jsou naše interpretace toho, co čteme, chybějí-li nějaké důležité informace. Pokoušíme se chybějící údaje doplnit. Jak? To závisí na našich osobních zkušenostech a názorech. Je důležité se ptát: "Váš diskusní příspěvek jsem pochopil(a) tak, že…… Myslel(a) jste to tak?"

Pozorně naslouchejte/čtěte. ______________________________________________________________________________ __________________________________________ To, do jaké míry tutor dokáže navázat vztah s účastníky kurzu, závisí také na tom, jak pozorně dokáže číst. Komunikace probíhá v různých sférách a tutor ji musí dobře pochopit v obou sférách.

Sféra informační ______________________________________________________________________________ __________________________________________ Jako produktor = zdroj informací by se tutor měl vyjadřovat přesně a srozumitelně. Jako příjemce = čte-li zprávy, diskusní příspěvky by měl klást otevřené otázky, aby podnítil ostatní k diskusi.

Sféra emocionální Strana 42

Chybí nonverbální komunikace. Jestliže tutor cítí nějaké negativní emoce, může se otevřeně zeptat. „Mám pocit, že se teď zlobíte. Mám pravdu?“ Ale většina lidí nepřizná negativní emoce, i když se zeptáte. Emocionální charakter písemné výpovědi můžete dodat prostřednictvím emotikonů. Ne všechny z uvedených emotikonů, které jste si právě prohlédli, jsou vhodné pro komunikaci v online kurzu, některé ani neslouží komunikaci, jsou jen zdrojem humoru. Určitě si ale budete umět správně vybrat v konkrétní situaci.

Zkuste chápat jiné úhly pohledu. ______________________________________________________________________________ __________________________________________ To, jakým způsobem lidé vidí určité jevy, může být velmi subjektivní. Různé úhly pohledu na tentýž jev jsou normální a tutor by měl respektovat názory jiných a být tolerantní k jiným úhlům pohledu, než jaký má na věc on sám. Přečtěte si teď něco více o http://www.lupa.cz/clanky/netiketa

5.4 Vytvoření skupin a řízení jejich práce Skupinová práce je v on-line kurzu velmi žádoucí organizační formou. Nepodléhejme ale mýtu, že jakmile vznikne skupina, bude spolupracovat. Skutečná, plná a z hlediska pedagogického žádoucí spolupráce nastává ve skupinách, pokud se podílí všichni členové, a společný výsledek opravdu závisí na přínosu každého z nich. Vytvořit takovou skutečně spolupracující skupinu není jednoduché, tento proces probíhá v pěti krocích. V tomto studijním článku se dozvíte, jak na to.

Cíle: Získáte dovednost sestavit studijní skupinu, naučíte se řídit skupinové učební procesy v pěti krocích.

Vytvoření skupin a řízení jejich práce Jaký je optimální počet členů skupiny, aby jejich spolupráce v online kurzu byla funkční? ______________________________________________________________________________ ________________________ Doporučuje se, aby skupiny byly složeny ze 4 až 7 účastníků.

Strana 43

Při počtu nižším než 4 není předpoklad, že dojde k dostatečné výměně informací, a když jeden ze skupiny náhodou vypadne, nechá ostatní na holičkách. Je-li počet účastníků vyšší než 7, je pro jednotlivce poměrně obtížné přispět něčím originálním.

Jak optimálně ě sestavit heterogenní skupinu? ______________________________________________________________________________ ________________________ Připravujeme-li on-line kurz v rámci celoživotního vzdělávání, je vhodné, aby ve skupině byli muži i ženy, lidé rozdílných věkových kategorií, pracující v různých institucích, žijící ve vzdálených lokalitách, s rozdílnými životními zkušenostmi. Smíšená skupina jistě poskytne účastníkům kurzu hlubší a bohatší studijní zkušenost, ale někdy mohou být vhodnější homogenní skupiny, chceme-li např. dosáhnout cílenější diskuse. Také ve školní praxi se ukazuje, že velmi dobrých výsledků lze dosáhnout tehdy, pracují-li žáci v heterogenní skupině. Je ale nesmírně důležité, aby učitel přesně popsal u každého skupinového úkolu, jaká bude konkrétní role jednotlivce v týmu. Další fakt, který může ovlivnit práci ve skupině, je zařazení účastníků kurzu s pomalejším a rychlejším tempem práce. Jsou v tomto případě vhodnější homogenní skupiny? Mají být v jedné skupině jedinci průraznější s těmi, kteří se raději neprosazují? Je to citlivá otázka a často může řešení záviset na konkrétní situaci. Seznamte se s rozdělením sociálních rolí uvnitř týmu http://www.belbin.cz/. Sociální klima v on-line kurzu je velmi důležité, protože socializační faktor vede k efektivnější a závaznější spolupráci ve skupinách v průběhu kurzu. Je nezbytné, abychom dosáhli vyváženosti uvnitř jednotlivých skupin. Účastníci by neměli mít pocit, že jsou tlačeni k zveřejňování důvěrných osobních informací, zvláště na začátku kurzu, proto by socializační aktivity měly být plánovány velmi pečlivě. Gilly Salmon popsala pět fází při tvorbě úspěšných on-line skupin a zahrnula také fázi sociální orientace. Podívejte se na animaci v češtině, která popisuje každou z oněch pěti fází. Můžete ji porovnat s původní http://www.atimod.com/e-moderating/fivestepflash.htm.

5.5 Ideální průběh tutorování A jsme ve finiši. V tomto studijním článku je jakési shrnutí nejdůležitějších činností, které v jednotlivých krocích tutor vykonává.

Cíle: Upevníte si povědomí o sledu činností tutora, které v on-line kurzu v jednotlivých krocích vykonává.

Ideální průběh tutorování Studijní postup on-line kurzem z hlediska vztahu tutora a studenta by se měl uskutečnit v jednotlivých krocích.

Strana 44

1. Před zahájením on-line kurzu tutor studenty kurzu osloví, připraví je na výukový proces, upozorní je na to, jakou roli hraje jeho dohled, a poskytne jim úvodní rady o tom, jak pracovat. 2. Student prochází jednotlivými studijními aktivitami a je v neustálém kontaktu s tutorem. 3. Tutorovy vstupy (zprávy pro studenty) jsou naplánované na určité okamžiky a představují hlavní část komunikace. 4. Tutor individuálně řeší jakékoli problémy studenta kurzu a maximálně podporuje aplikaci učiva na praxi studenta a výměnu praktických zkušeností mezi studujícími. 5. Na konci on-line kurzu účastník prostudoval všechny studijní články jednotlivých kapitol, vypracoval všechny úkoly, cvičení, testy a autotesty, aktivně se zapojil do diskusí a získal od tutora podrobné hodnocení vypracovaných úkolů. Je tedy schopen aplikovat to, co se naučil, při řešení konkrétních úkolů. 6. Na konci on-line kurzu student případně odpoví na otázky ankety, která má sloužit evaluaci, a tutor se s ním rozloučí.

5.6 Shrnutí: 10 tipů pro úspěšné on-line vzdělávání A jako malý bonus na závěr - několik zásad od zkušeného autora a tutora on-line kurzů...

Cíle: shrnout zásady práce v on-line kurzu

10 tipů pro úspěšné on-line vzdělávání autor: Mitchell Weisburgh

Strana 45

Obrázek 5.6-1 Weisburgh 1) Internet je jiný než ostatní média. Nemůžete vzít knížku nebo nafilmovanou přednášku, dát ji na internet a očekávat, že se studenti podle ní budou učit. Nemají dost trpelivosti otáčet stránky, poslouchat nebo sledovat dlouhé video. Chtějí velmi často vidět, slyšet a sami zasáhnout do děje. A to vše najednou a kdekoliv najdou připojení k internetu. Nechtějí na nic čekat. 2) Chci se učit to, co chci, kdy chci a kde chci. Možnost volby a dostupnost materiálů kdykoliv a kdekoliv, to je pro úspěch eLearningu zcela zásadní požadavek. Mějte na paměti, že někteří studenti udrží pozornost jen krátkou dobu nebo se učí na poslední chvili. Nemůžeme očekávat, že se budou učit celé dlouhé téma lekce najednou. On-line studenti očekávají, že se budou učit po kouskách, které budou mít 5-15 minut. 3) Jak mi to jde? Obsah je důležitý, ale stejně tak je důležitá zpětná vazba. Nejde jen o zveřejnění informací. Studenti potřebují ihned přesně vědět, jak si v učení vedou. A nestačí pouhá informace, zda dobře či ne. Chtějí také vědět, jak se v učení zlepšovat. 4) Naučím se to svým vlastním způsobem. Některým studentům stačí krátká rada, někteří potřebují obsáhlejší vysvětlení. Někdo chce vidět příklady a potřebuje si učivo procvičit. Volba způsobu učení musí být na studentech. Pokud systém umožňuje jen jeden způsob učení, a to ten, který konkrétnímu studentovi nevyhovuje, nastanou problémy. 5) Pokyny většinou nečtu. Přesto, že k učebním materiálům vypracujeme přesné pokyny, nemůžeme si být jisti, že je studenti budou respektovat. Možná je pouze přelétnou očima a v učení budou postupovat podle svého. Někdo dává přednost seznamům a rejstříkům, někdo rád vyhledává. Někdo sleduje více odkazů najednou, jiný je prochází postupně. Důležité je pamatovat při tvorbě systému i studijních materiálů na možnost různorodých způsobů řešení. 6) Vytvoř jednou, použij opakovaně. Znovupoužitelnost materiálů umožňuje udržení nízkých nákladů. Snažte se o dodržování standardů, které zajišťují přenositelnost výukových objektů (texty, obrázky, schémata, audio a video materiály, animace, celé výukové lekce a výukové programy apod.) mezi různými systémy. 7) Krása je v jednoduchosti. Sledujte, jak studenti používají váš systém a kde dělají chyby. Pak vytvořte jednodušší způsob pro interakci a poskytněte snadno dostupnou nápovědu. Ať je učení intuitivní. 8) Věci se mění. Postupy stárnou, nové úkoly vyžadují nové dovednosti, chyby musí být opraveny. Potřebujete jednoduchý způsob, jak opravovat, upravovat, měnit a aktualizovat vše, co jste vytvořili.

Strana 46

9) Sledujte a pomáhejte. Pouhé sledování a měření pokroku v učení není tak důležité, jako jeho využití k naladění systému pro daného studenta. Poskytujte osobní zpětnou vazbu šitou na míru, dávejte rady a doporučujte aktivity na základě potřeb, cílů a dovedností konkrétního studenta. 10) Buďte ve spojení. Komunikujte a snažte se vzbudit ve studentech pocit náležitosti ke studijní skupině (k učící se komunitě). Informujte studenty, jak se jim ve studiu daří a poskytněte jim užitečné informace k právě řešeným úkolům.

Strana 47