Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Střední odborná škola pedagogická, gymnázium a vyšší odborná škola Karlovy Vary

Obsah

Článek 1 Zásady průběžného hodnocení a hodnocení vzdělávání na vysvědčení .................. 3 Článek 2 Kritéria stupňů prospěchu ........................................................................................ 4 Článek 3 Podrobnosti o komisionálních zkouškách ................................................................ 5 Článek 4 Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání dle individuálního vzdělávacího plánu 6 Článek 5 Průběh a způsob hodnocení...................................................................................... 6 5.1 Specifika jednotlivých vyučovacích předmětů při hodnocení žáků ............................ 7 5.2 Průběžné hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení a výchovná opatření ................................................................................................................ 10 5.3 Kritéria hodnocení chování ....................................................................................... 10 5.4 Výchovná opatření ..................................................................................................... 11 Článek 6 Průběh a způsob hodnocení v dálkové formě vzdělávání ...................................... 12 Příloha č. 1 Metodika IVP ................................................................................................. 13 Příloha č. 2 Pokyny k ročníkové práci ............................................................................... 16

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou zpracovány v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a v souladu s vyhláškou č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři ve znění dalších předpisů.

27.9.2012

strana 2 z 19


Článek 1 Zásady průběžného hodnocení a hodnocení vzdělávání na vysvědčení a) Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. b) Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým a individuálním zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici (např. nemoc). c) Předmětové komise, resp. vyučující týchž předmětů vycházejí z jednotných základních kritérií hodnocení žáků. d) Žák má právo být z vyučovacího předmětu vyzkoušen ústně alespoň jednou za každé klasifikační období. e) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů výkonů, výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů, pokud tomu nebrání závažné důvody (např. nemoc vyučujícího, výkon pedagogické nebo odborné praxe). f) Čtvrtletní písemné práce z českého jazyka, cizích jazyků a matematiky zaznamenává učitel jako plánovanou písemnou práci v programu Bakaláři, aby se zabránilo zadání více písemných prací v jednom dni. g) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka v programu Bakaláři. Do systému se uvádí datum a téma zkoušky a váha známky. h) Pokud nemá učitel dostatek podkladů pro hodnocení žáka v jednotlivých předmětech vinou časté nebo dlouhodobé absence žáka, vyzkouší žáka dodatečně z látky, ze které nemohl být žák klasifikován pro nepřítomnost ve vyučování v termínu stanoveném ředitelem školy. Známka z tohoto zkoušení je jednou ze známek, které žák v průběhu pololetí získal. i) Vážený průměr známek není závazný pro konečnou klasifikaci na vysvědčení. j) Učitel sděluje žákům všechny známky, které bere v úvahu při celkovém hodnocení, na požádání je sděluje rovněž zákonným zástupcům žáka. k) Pokud dojde k mimořádnému zhoršení prospěchu či chování žáka (neomluvená nebo častá absence) informuje učitel předmětu třídního učitele a následuje bezprostřední informace rodičům. Toto se týká i zletilých žáků. V případě nutnosti vyvolá učitel jednání s rodičem a podle uvážení s dalšími zainteresovanými osobami (TU, výchovný poradce, vedení školy). l) Informace o klasifikaci a chování žáka jsou zákonným zástupcům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách. Zákonným zástupcům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou učitelé možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci Podklady pro hodnocení a klasifikaci výsledků vzdělávání a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: - soustavným diagnostickým pozorováním žáka, - soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), - kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami, 27.9.2012

strana 3 z 19

Střední odborná škola pedagogická, gymnázium a vyšší odborná škola Karlovy Vary - analýzou výsledků činnosti žáka, - konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogickopsychologických poraden a zdravotnických služeb, - rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

Článek 2

Kritéria stupňů prospěchu

Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá poznatky, fakta, pojmy, kompetence a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti pro řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá poznatky, fakta, pojmy, kompetence a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. V ústním i písemném projevu se vyskytují menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, kompetencí a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované intelektuální a praktické činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé. Ústní i písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho samostatné činnosti. Je schopen samostatně studovat dle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poznatků, kompetencí a dovedností závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených kompetencí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů není samostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní i písemný projev má většinou vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

27.9.2012

strana 4 z 19

Střední odborná škola pedagogická, gymnázium a vyšší odborná škola Karlovy Vary Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované kompetence a dovednosti nedokáže osvojit uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné nedostatky. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických i praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své kompetence uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním i písemném projevu má velmi závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

Článek 3

Podrobnosti o komisionálních zkouškách

Komisionální zkoušky se konají v těchto případech: a) jedná-li se o opravnou zkoušku Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví bez řádné omluvy, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. b) požádá-li zletilý žák či zákonný zástupce nezletilého žáka o přezkoušení z důvodu pochybností o správném hodnocení Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat o komisionální přezkoušení žáka ředitele školy; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka. V příslušném pololetí může být žák přezkoušen z daného předmětu pouze jednou. c) zjistí-li ředitel školy porušení pravidel pro hodnocení vzdělávání žáků Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní je na přístupném místě ve škole. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím v daném předmětu, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky - klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Nedostaví-li se žák bez řádné omluvy ke komisionální zkoušce, neprospěl. Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu. 27.9.2012

strana 5 z 19


Článek 4 Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání dle individuálního vzdělávacího plánu a) Žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami, mimořádně nadanému žákovi nebo žákovi, který má jiné závažné důvody (např. zdravotní), může ředitel školy povolit na jeho žádost (u nezletilého žáka na žádost zákonných zástupců) individuální vzdělávací plán (IVP). b) Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, a na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělání umožní (týká se nejen samotné organizace výuky, ale rovněž maturitní zkoušky). c) IVP se řídí jednotnou metodikou viz. příloha č.1

Článek 5

Průběh a způsob hodnocení

a) Žáci se hodnotí ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebních osnovách, ŠVP (učebním plánu) příslušného ročníku. b) Stupeň hodnocení prospěchu určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. c) V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. d) Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky a osobnostní posun, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje výhradně na základě průměru známek za příslušné období. e) Při určování stupně prospěchu posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. f) Případy zaostávání žáků ve vzdělávání a nedostatky v jejich chování se projednávají na pedagogických radách. Zákonní zástupci nezletilých žáků, resp. žáci zletilí musí být prokazatelným způsobem včas (např. vzápětí po pedagogické radě) upozorněni na skutečnost, že vykazují nedostatečný prospěch. g) Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do příslušné dokumentace školy a připraví návrhy na opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu. Důvodem pro určení náhradního termínu pro klasifikaci může být podle povahy předmětu např. 50 % nepřítomnost ve vyučovacích hodinách. h) V případě závažných důvodů (nemoc apod.), ze kterých nemůže být žák v daném pololetí hodnocen, musí k žádosti o uvolnění z daného vyučovacího předmětu doložit odbornou dokumentaci (např. posudek odborného lékaře) do 1 měsíce po zahájení každého pololetí (s výjimkou akutních změn zdravotního stavu). i) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených učebními osnovami nebo školním vzdělávacím programem. j) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení 27.9.2012

strana 6 z 19

Střední odborná škola pedagogická, gymnázium a vyšší odborná škola Karlovy Vary navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. k) Na začátku školního roku jsou žáci prokazatelně seznámeni (což stvrdí podpisem) s kritérii hodnocení v jednotlivých vyučovacích předmětech.

5.1

Specifika jednotlivých vyučovacích předmětů při hodnocení žáků

a) Český jazyk a literatura Kontrolní písemné práce a slohové práce se budou psát v podobě dohodnuté v předmětové komisi. Píší se obvykle dvě slohové práce za školní rok, v posledním ročníku se píše jedna slohová práce v 1. pololetí. b) Matematika Žáci musí napsat v každém pololetí minimálně 50 % všech dílčích písemných prací a všechny čtvrtletní a pololetní písemné práce stanovené předmětovou komisí na začátku školního roku. c) Předměty dramatické výchovy - žák je klasifikován na základě kreditního systému, s kterým je prokazatelně seznámen na začátku školního roku - podmínkou klasifikace je získání kreditů za splnění povinných úkolů zadaných učitelem na začátku pololetí - vedení lekce, reflexe kulturních událostí, výstupy zaměřené na dramatickovýchovná témata a techniky - nesplní-li žák některý ze zadaných úkolů, není klasifikován - v průběžném hodnocení má žák možnost získat kredity také za aktivitu a tvořivý přístup k plnění dílčích úkolů na hodinách Hodnotí se: aktivita schopnost kooperace osvojení principů oboru, poznatků, činností a jejich využití v praktických výstupech kvalita přípravy praktických výstupů schopnost reflexe a sebereflexe schopnost využití her, cvičení a metod s ohledem na specifika cílové skupiny. d) Předměty hudební výchovy, hra na hudební nástroj Podmínkou klasifikace je splnění všech požadavků v jednotlivých oborech studia v podobě dohodnuté v předmětové komisi. e) Předměty výtvarné předměty Z výtvarných předmětů nebude klasifikován žák, který ve stanoveném termínu neodevzdá ročníkovou, závěrečnou či jinou rozhodující práci nebo soubor prací. Za takovou rozhodující práci je považováno i předložení předem stanoveného počtu výtvarných prací, které je žák povinen vytvořit v průběhu hodnoceného období (např. projekty). Rozsah povinně předkládaných prací je určen ŠVP. Součástí hodnocení je písemné a ústní zkoušení z teoretické části výtvarné výchovy.

27.9.2012

strana 7 z 19

Střední odborná škola pedagogická, gymnázium a vyšší odborná škola Karlovy Vary f) Tělesná výchova Podmínkou klasifikace je splnění všech požadavků v jednotlivých oborech studia v podobě dohodnuté v předmětové komisi. g) Základy administrativy Žák musí být klasifikován ze všech procvičovaných lekcí. Výsledné hodnocení bude průměrem známek získaných za rychlost a chybovost (je dáno tabulkou), přičemž větší váhu má chybovost, vysoká rychlost na úkor vysoké chybovosti (nad 3 %) bude ohodnocena známkou nedostatečnou. h) Praxe PŘEDŠKOLNÍ AMIMOŠKOLNÍ PEDAGOGIKA Zdrojem souhrnné klasifikace jsou průběžná hodnocení: - písemná příprava (tvorba, konzultace, termín předložení) - praktický výstup - pedagogická reflexe a sebereflexe žáka - tvorba pomůcek a jejich využití - podílení se na tvorbě projektů a jejich realizace - záznamy z náslechů a exkurzí. Odborná praxe žáků 1. a 2. ročníku je hodnocena vyučujícím předmětu Pedagogika, výsledná známka je zahrnuta do hodnocení předmětu Pedagogika. Pokud žák praxi nesplnil dle požadavků, nemůže být z předmětu Pedagogika klasifikován. Klasifikaci splní v náhradním termínu stanoveném ředitelem školy. Ve 3. a 4. ročníku je odborná praxe hodnocena vyučujícím předmětu Pedagogická praxe, výsledná známka je zahrnuta do hodnocení předmětu Pedagogická praxe. Pokud žák praxi nesplnil dle požadavků, nemůže být známka z Pedagogické praxe uzavřena do té doby, než žák doplní vše potřebné proto, aby mohl být oklasifikován za odbornou praxi, nebo v náhradním termínu stanoveném ředitelem školy Předpokladem úspěšného uzavření klasifikace je dále: u učební praxe: Maximální absence 1 praxe (1 dne) za pololetí školního roku bez náhrady; v případě vyšší absence rozhodne vyučující praxe o tom, zda žák absolvuje dodatečné náslechy v určeném zařízení či vypracuje písemný úkol opírající se o základní informace o žákem nenavštíveném zařízení (vyučující určí s ohledem na možnosti žáka a zařízení). Řádné vedení deníku praxe dle instrukcí vyučující praxe, jeho včasné odevzdávání ke kontrole v termínech zadaných vyučujícím praxe. u odborné praxe: Absolvování praxe v plném rozsahu (tj. bez absence). V případě absence rozhodne vyučující praxe o tom, zda žák praxi ve cvičném zařízení nahradí v náhradním termínu nebo zadá žákovi náhradní písemný úkol, který žák zpracuje písemně do deníku praxe (úkol bude korespondovat s problematikou cvičného zařízení žáka); vyučující praxe rozhodne o náhradní variantě s ohledem na možnosti žáka a cvičného zařízení Řádné vedení deníku praxe dle instrukcí vyučující praxe, jeho včasné odevzdávání ke kontrole v termínu zadaném vyučující praxe

27.9.2012

strana 8 z 19

Střední odborná škola pedagogická, gymnázium a vyšší odborná škola Karlovy Vary SOCIÁLNÍ ČINNOST, VÝCHOVNÁ A HUMANITÁRNÍ ČINNOST Zdrojem souhrnné klasifikace jsou průběžná hodnocení: - přehledné vedení docházkové karty s uvedením délky trvání přítomnosti na cvičném pracovišti - písemná příprava (tvorba, konzultace, termín předložení) – v zařízeních s výchovným zaměřením - praktický výstup – v zařízeních s výchovným zaměřením - podrobný popis činností v jiných zařízeních mimo zařízení s výchovným zaměřením - reflexe cvičného pracovníka a sebereflexe žáka - tvorba pomůcek a jejich využití - podílení se na tvorbě projektů a jejich realizace - záznamy z náslechů a exkurzí. Odborná praxe žáků 1. a 2. ročníku je hodnocena vyučujícím předmětu Pedagogika, výsledná známka je zahrnuta do hodnocení předmětu Pedagogika. Pokud žák praxi nesplnil dle požadavků, nemůže být z předmětu Pedagogika klasifikován. Klasifikaci splní v náhradním termínu stanoveném ředitelem školy. Ve 3. a 4. ročníku je odborná praxe (průběžná i souvislá) hodnocena vyučujícím předmětu Odborná praxe, výsledná známka je zahrnuta do hodnocení předmětu Odborná praxe. Pokud žák praxi nesplnil dle požadavků, nemůže být známka z Odborné praxe uzavřena do té doby, než žák doplní vše potřebné proto, aby mohl být oklasifikován za odbornou praxi, nebo v náhradním termínu stanoveném ředitelem školy. Předpokladem úspěšného uzavření klasifikace je dále: u učební praxe: maximální absence 1 praxe (1 dne) za pololetí školního roku bez náhrady; v případě vyšší absence rozhodne vyučující praxe o tom, zda žák absolvuje dodatečné náslechy v určeném zařízení či vypracuje písemný úkol opírající se o základní informace o žákem nenavštíveném zařízení (vyučující určí s ohledem na možnosti žáka a zařízení) řádné vedení deníku praxe dle instrukcí vyučující praxe, jeho včasné odevzdávání ke kontrole v termínech zadaných vyučujícím praxe u odborné praxe: absolvování praxe v plném rozsahu (tj. bez absence) v případě absence rozhodne vyučující praxe o tom, zda žák praxi ve cvičném zařízení nahradí v náhradním termínu, anebo zadá žákovi náhradní úkol, jehož splnění zhodnotí vyučující praxe (úkol bude korespondovat s problematikou cvičného zařízení žáka); vyučující praxe rozhodne o náhradní variantě s ohledem na možnosti žáka a cvičného zařízení řádné vedení deníku praxe dle instrukcí vyučující praxe, jeho včasné odevzdávání ke kontrole v termínu zadaném vyučující praxe i) Ročníková práce Ročníková práce je povinná součást učebního plánu oboru vzdělání 78-42-M/003 Pedagogické lyceum. Žáci si na počátku 3. ročníku studia zvolí z nabídky témat, která jsou jednotlivými předmětovými komisemi zadána. S navrženými tématy jsou žáci prokazatelně seznámeni prostřednictvím třídního učitele a zároveň jsou zveřejněna na webových stránkách školy společně se jmény určených vedoucích prací. Žák musí zpracovávat práci na základě Pokynů k ročníkové práci, které jsou taktéž zveřejněny na webových stránkách školy a s nimiž je prokazatelně seznámen prostřednictvím třídního učitele. Dále se žák aktivně podílí na zpracování práce, včas kontaktuje vedoucího práce, provádí korekce s cílem úspěšného obhájení práce. Práci žák obhajuje ve 2. pololetí 3. ročníku v termínu stanoveném ředitelem školy, přičemž úspěšná obhajoba je dle učebního plánu podmínkou splnění klasifikace v příslušném vyučovacím předmětu za 3. ročník. Pokud žák práci neobhájí v řádném termínu, 27.9.2012

strana 9 z 19

Střední odborná škola pedagogická, gymnázium a vyšší odborná škola Karlovy Vary je z příslušného vyučovacího předmětu neklasifikován a klasifikaci může doplnit v náhradním termínu stanoveném ředitelem školy, nejpozději však do 30. září následujícího školního roku. Hodnocení ročníkové práce Obhájil Práce splnila předpokládanou obsahovou úroveň a žák ji zpracoval dle Pokynů k ročníkové práci. Neobhájil Práce nevyhověla obsahovou úrovní a podmínkám stanovenými Pokyny k ročníkové práci. Pokyny k ročníkové práci: příloha č. 2

5.2

Průběžné hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení a výchovná opatření

Průběžné hodnocení chování žáků provádějí všichni pedagogičtí pracovníci ve spolupráci s třídním učitelem a vedením školy. Hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel na jednání pedagogické rady na konci klasifikačního období, která hodnocení schvaluje. Chování se hodnotí dle toho, jak žák dodržuje pravidla chování stanovená školním řádem, a to nejen v době vyučování, ale i na akcích pořádaných školou. Při udělení stupně 2 či stupně 3 z chování bude zdůvodnění po projednání na pedagogické radě zapsáno třídním učitelem do příslušné dokumentace školy. Celkové hodnocení chování v jednom klasifikačním období nemá vliv na celkové hodnocení chování v dalším klasifikačním období. 5.3

Kritéria hodnocení chování

Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu. Pouze ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti jeho ustanovením. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s ustanoveními školního řádu. Dopustí se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovením školního řádu. Je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Důvodem pro udělení tohoto stupně hodnocení může být neomluvená absence v rozsahu 1 – 3 vyučovacích dnů. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustí velmi závažného přestupku proti školnímu řádu a jeho chování ve škole je v rozporu se zásadami morálky. Je tak ohrožena výchova ostatních žáků. Důvodem pro udělení tohoto stupně z chování může být neomluvená absence v trvání více než 3 vyučovacích dnů. Hodnocení chování neovlivňuje hodnocení výsledků vzdělávání ve vyučovacích předmětech. 27.9.2012

strana 10 z 19

Střední odborná škola pedagogická, gymnázium a vyšší odborná škola Karlovy Vary Za porušování školního řádu se rovněž považují opakované neomluvené pozdní příchody žáků do vyučování nebo na akce organizované školou. Přitom platí pravidlo, že za tři pozdní příchody je zapsána jedna neomluvená hodina a uděleno napomenutí třídního učitele. Za případné další pozdní příchody jsou ukládána následná kázeňská opatření. 5.4

Výchovná opatření

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Třídní učitel nebo ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo z podnětu ostatních vyučujících (příp. jiných osob) udělit pochvalu: - pochvala třídního učitele, - pochvala ředitele školy, Dále může třídní učitel navrhnout správní radě a řediteli Společnosti pro výchovu a vzdělávání, o.p.s., ocenění žáka jinou formou: - knižní či jinou věcnou odměnou, - finanční odměnou. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze dle závažnosti uložit žákovi kázeňská opatření: - napomenutí třídního učitele, - důtka třídního učitele, - důtka ředitele školy, - podmíněné vyloučení ze studia, - vyloučení ze studia. a) Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky je třeba neprodleně projednat s vedením školy. b) Udělení důtky ředitele školy je plně v kompetenci ředitele školy. c) V rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. d) O vyloučení žáka ze studia (včetně podmíněného) rozhoduje ředitel školy do 2 měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejdéle však do 1 roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. e) V rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia stanoví ředitel zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. f) Zejména hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné porušení povinností stanovených tzv. školským zákonem. g) O udělených či uložených výchovných opatřeních a jejich důvodu uvědomí třídní učitel, resp. ředitel školy zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, a to prokazatelným způsobem. Písemné podklady tohoto oznámení připraví třídní učitel, udělená či uložená výchovná opatření zaznamená třídní učitel do příslušné dokumentace školy. h) Je třeba od sebe oddělovat výchovná opatření a hodnocení (klasifikaci) chování. Snížená známka z chování není výchovným opatřením (trestem), ale ohodnocením chování žáka za klasifikační období. Jinak také řečeno, klasifikace chování na konci klasifikačního období musí brát v potaz, zda žák obdržel během roku například důtku, 27.9.2012

strana 11 z 19

Střední odborná škola pedagogická, gymnázium a vyšší odborná škola Karlovy Vary ale rovněž závažnost provinění či jaké bylo žákovo chování po udělení výchovného opatření. Klasifikace chování bude vždy posuzována individuálně

Článek 6

Průběh a způsob hodnocení v dálkové formě vzdělávání

a) Zásady a kritéria hodnocení vzdělávání v dálkové formě se aplikují přiměřeným způsobem jako v denní formě vzdělávání. b) Žáci během klasifikačních období plní své studijní povinnosti a zejména na konci klasifikačních období jsou hodnoceni vyučujícím. c) V této formě výuky se s větší četností využívá forem samostudia a e-learningu s ohledem na časové možnosti žáků dálkové formy studia.

Tato Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou součástí školního řádu a nabývají platnosti 1. října 2012. Mgr. Bohuslav Peroutka ředitel školy

27.9.2012

strana 12 z 19


Příloha č. 1 Metodika IVP Práva žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - právo na vzdělávání o obsahu, formách a metodách odpovídajících potřebám a možnostem těchto osob, včetně hodnocení, přijímání a ukončování vzdělávání - právo na vytvoření adekvátních podmínek pro vzdělávání - právo na poradenskou pomoc školy - právo na pomoc školského poradenského zařízení (PPP, SPC, SVP, VP) - právo na bezplatné využívání speciálních učebnic, speciálních didaktických a kompenzačních pomůcek poskytovaných školou - právo na vzdělávání alternativními komunikačními prostředky (dorozumívání prostřednictvím znakové řeči, psaní Brailovým písmem a náhradních způsobů dorozumívání - možnost prodloužení středního a vyššího odborného vzdělávání ředitelem školy Vymezení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - osoba se speciálními vzdělávacími potřebami = osoba se zdravotním postižením, zdravotním či sociálním znevýhodněním - zdravotní postižení = postižení mentální, tělesné, zrakové, sluchové, vady řeči, artismus, souběžné postižení více vadami, vývojové poruchy učení nebo chování - zdravotní znevýhodnění = zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc, nebo zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování - sociální znevýhodnění = rodinné prostředí s nízkým socioekonomickým statusem, nařízená ústavní či ochranná výchova, postavení azylanta či uprchlíka Zařazení do speciálního vzdělávání - speciální vzdělávání se poskytuje žákům, u nichž byly speciální vzdělávací potřeby zjištěny na základě speciálně pedagogického, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením, nebo odborným zdravotnickým pracovištěm s tím, že výsledné doporučení vystavuje školské poradenské zařízení - speciální vzdělávání se poskytuje i žákům zařazeným do škol při školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy Formy speciálního vzdělávání - individuální integrace o v běžné škole (je upřednostňováno, pokud má škola podmínky a žáka/studenta integrace nezatěžuje) o ve speciální škole pro jiné postižení - skupinová integrace o ve třídě či oddělení běžné školy o ve třídě či oddělení speciální školy - vzdělávání v samostatné škole pro žáky se zdravotním postižením (speciální škola) - kombinace všech tří výše popsaných forem Organizace speciálního vzdělávání - forma a obsah je upravován podle potřeb žáka/studenta - speciální vzdělávání a podporu zabezpečuje škola

27.9.2012

strana 13 z 19

Střední odborná škola pedagogická, gymnázium a vyšší odborná škola Karlovy Vary ve třídách, odděleních, skupinách pro žáky s těžkým zdravotním postižením mohou zabezpečovat výchovně vzdělávací činnosti souběžně 3 pedagogičtí pracovníci, z nichž 1 je asistent pedagoga Podpůrná opatření při speciálním vzdělávání - speciální metody, formy a postupy - speciální učebnice - didaktické materiály - kompenzační pomůcky - rehabilitační pomůcky - snížené počty žáků ve třídě - služby asistenta pedagoga - další možné úpravy podle IVP - poskytování poradenských služeb aj. -

Asistent pedagoga - hlavní činnosti o pomoc žákům/studentům při přizpůsobení se školnímu prostředí o pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti o pomoc při komunikaci se žákem/studentem, při spolupráci se zákonnými zástupci a komunitou, z níž žák/student pochází - asistent pedagoga je zaměstnancem školy a ředitel školy o zřízení této pozice žádá svého zřizovatele Všichni žáci nevstupují do procesu vzdělávání se stejnými schopnostmi, možnostmi, podmínkami. Pro některé z nich je proces vzdělávání komplikován určitým znevýhodněním, které takové osoby řadí do kategorie žáků/studentů, kteří dle platné legislativy mohou požádat (u nezletilých žádají zákonní zástupci) ředitele školy o vypracování individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Svoji žádost musí žadatel doložit odpovídajícím zdůvodněním, které je přílohou žádosti. Formulář žádosti je umístěn na webových stránkách školy POZOR: mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (zejména žáci se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním) patří i žáci a studenti nadaní. Ředitel školy rozhodne, zda žák bude vzděláván dle IVP. Své rozhodnutí vydá na určité časové období (nejčastěji pololetí školního roku). Kopii tohoto rozhodnutí předá třídnímu učiteli žáka (TU) a výchovnému poradci (VP). Tím je TU pověřen zpracováním IVP (zpracovává „košilku“), kontaktuje jednotlivé vyučující, kteří se na IVP podílejí, kompletuje, předkládá IVP ke konzultaci VP, kontroluje jeho platnost, aktualizuje a doplňuje potřebné informace. Vyučující jednotlivých předmětů zpracovávají přílohu IVP, každý dle charakteru svého předmětu, možností, žákových potřeb. Vedou si osobní záznamy o konzultacích, opatřeních atd. VP v případě potřeby konzultuje a metodicky vede. Poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci poradenskou podporu.

27.9.2012

strana 14 z 19

Střední odborná škola pedagogická, gymnázium a vyšší odborná škola Karlovy Vary Cílem IVP je: formou podpůrných opatření, tj. využitím speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, dosažení nejvyššího možného stupně vzdělávání a zvýšení kvality života žáka. Cíl IVP vychází z těchto zásad: - rovný přístup ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace - zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce - vzájemná úcta, respekt, solidarita, důstojnost - všeobecný rozvoj osobnosti s důrazem na poznávací, sociální, morální, mravní a duchovní hodnoty. Speciální vzdělávání žáka se zdravotním postižením je zajišťováno formou individuální integrace na základě IVP. IVP vychází ze školního vzdělávacího programu, závěrů speciálně pedagogického vyšetření, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením (PPP, SPC, SVP), popřípadě doporučení odborného lékaře nebo dalšího odborníka, vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb žáka/studenta. Je součástí osobní dokumentace žáka (uložen u TU a VP). IVP je vypracováván zpravidla před nástupem žáka do školy, nejpozději však 1 měsíc po nástupu žáka/studenta do školy nebo po zjištění speciálních potřeb žáka. Může být doplňován a upravován dle potřeby. Ředitel školy seznámí s IVP zákonné zástupce žáka nebo zletilého žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem. Po uplynutí období, na něž je IVP vystaven, provádí jednotliví vyučující hodnocení výsledků vzdělávání. Při zjišťování úrovně vědomostí volí takové formy a postupy, které odpovídají žákovým možnostem. Upřednostňuje se druh projevu (písemný, ústní, manuální), ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkon. Žák je hodnocen podle Pravidel hodnocení výsledků vzdělávání žáků s přiměřeným zohledněním charakteru jeho speciálních vzdělávacích potřeb a s důrazem na úspěšné výsledky a motivaci k dalšímu vzdělávání. Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle IVP i z jiných závažných důvodů. V takovém případě je v IVP určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem. Žák/student, musí být v takovém případě prokazatelně seznámen s termíny, formou a obsahem zkoušek. Za toto odpovídají vyučující jednotlivých předmětů. IVP jsou dohodou o spolupráci žáka/studenta, rodičů, učitelů, ředitele školy, který svým podpisem potvrzuje souhlas s realizací plánu. Jako „dohoda“ může být v případě neplnění sjednaných pravidel ze strany žáka/studenta, zákonného zástupce, školou vypovězen. 27.9.2012

strana 15 z 19


Příloha č. 2 Pokyny k ročníkové práci Dle učebního plánu pro studijní obor- 78-42-M/003Pedagogické lyceum) 1) Význam ročníkové práce Ročníková práce by měla prokázat: - míru samostatně nabytých vědomostí v daném tématu učebního předmětu - dovednost práce s odbornou literaturou - dovednost práce s vybranými metodami vědeckého výzkumu - dovednost samostatného písemného zpracování - dovednost dodržení předepsaných norem pro úpravu tištěného textu a bibliografických citací - dovednost veřejné prezentace a obhajoby Od samostatného zpracovávání práce lze očekávat: - rozšíření a prohloubení vědomostí a dovedností žáka, které mu umožní se snadněji rozhodovat o další vzdělávací cestě zejména studiu na vysoké škole či vyšší odborné škole - prohloubení dovedností žáka potřebných pro práci s informačními zdroji - osvojení a zdokonalení principů a strategií řešení problémů - zdokonalení komunikativních dovedností žáka Nikdy by se nemělo jednat jen o tzv. kompilaci (výpis z několika odborných knih).

2) Téma ročníkové práce Témata ročníkových prací se zveřejňují v termínu daném v plánu školy na příslušný školní rok, zpravidla do 30. září. Předmětové komise navrhují témata odpovídající zaměření studia a jednotlivých učitelů. Jestliže se však žák zabývá určitou problematikou, může navrhnout své vlastní téma ročníkové práce a metodiku konzultovat se zvoleným vedoucím práce. Vedoucím práce se stává ten, kdo téma vypsal, v případě tématu vlastního požádá žák o vedení některého z učitelů školy, který mu může vyhovět. Navrhovaná témata odevzdají předmětové komise v termínu daném v plánu školy zástupci ředitele, ten je předá třídnímu učiteli 3. ročníku a zároveň je zveřejní na webových stránkách školy. 3) Zadání ročníkové práce Do termínu určeného v plánu práce na příslušný školní rok, zpravidla do 15. října, žák nahlásí třídnímu učiteli téma své ročníkové práce a vedoucího práce. Třídní učitel provede o rozdělení ročníkových prací evidenci, kopii odevzdá zástupci ředitele. Třídní učitel provede seznámení žáků s Pokyny k ročníkové práci, jeden výtisk vyvěsí na třídní nástěnku a upozorní žáky na jejich elektronickou podobu na webových stránkách školy. 4) Úloha vedoucího ročníkové práce Vedoucí práce rámcově řídí a průběžně kontroluje práci žáka. Probírá s žákem zejména koncepční otázky a obtížnější partie a vede ho k soustavné, samostatné práci. Vedoucí práce pomáhá žákovi sestavit pracovní plán, upřesňuje základní literaturu, prameny a volbu metod zpracování. Vede žáky k využívání Pokynů k ročníkové práci. Vlastní zpracování je záležitostí žáka, vedoucí práce ji jen řídí z hlediska celkové koncepce a metodologických postupů, upozorňuje žáka na nesprávnosti, na možnosti použití dalších 27.9.2012

strana 16 z 19

Střední odborná škola pedagogická, gymnázium a vyšší odborná škola Karlovy Vary pramenů a literatury, radí v teoretických a odborných otázkách, posuzuje některé zpracované části práce, kontroluje průběžné plnění úkolů podle plánu. Navazovat a udržovat kontakt s vedoucím práce je povinností žáka! 5) Odevzdání a hodnocení ročníkové práce Žák odevzdá hotovou ročníkovou práci ve dvou výtiscích (originál + kopie) vedoucímu práce v termínu daném v plánu školy na příslušný školní rok. Ročníkovou práci bude hodnotit vedoucí práce a oponent, který bude určen vedením školy. K písemnému zhodnocení práce využijí jednotný formulář. Hodnocení v jedné kopii předá vedoucí práce a oponent žákovi. Pokud věcná a formální stránka ročníkové práce zásadním způsobem nebude odpovídat požadavkům, žák nebude připuštěn k veřejné prezentaci a obhajobě. V tomto případě mu bude stanoven další termín odevzdání práce a následné prezentace a obhajoby. 6) Veřejná prezentace a obhajoba ročníkové práce Veřejná prezentace a obhajoba proběhne v termínu stanoveném v plánu školy na příslušný školní rok, zpravidla druhý týden v červnu. Prezentace je veřejná před publikem (např. vedení školy, spolužáci). Veřejná prezentace a obhajoba trvá 15 minut. Žák posluchače informuje o tom, jaké téma zpracoval, proč si ho vybral, k jakým výsledkům došel apod. Členové komise mají právo položit žákovi doplňující otázky. Prezentaci a obhajobu ročníkové práce hodnotí tříčlenná komise, složená s vedoucího práce, oponenta a zástupce vedení školy. Výsledek hodnocení, které zohledňuje jak písemnou formu práce, tak i veřejnou prezentaci a obhajobu, se žák dozví v den obhajoby. O úspěšné obhajobě obdrží osvědčení. Pokud žák práci neobhájí, nebude klasifikován z daného předmětu. 7) Formální a věcná stránka práce Titulní strana obsahuje: - Jméno a příjmení autora práce - Název práce - Vyučovací předmět, ve kterém je práce psána - Školní rok, ve kterém byla práce dokončena - Podpisem potvrzené prohlášení „ Potvrzuji, že jsem ročníkovou písemnou práci zpracoval/a samostatně.“ Druhá strana obsahuje: - Obsah tj. přehledný výčet kapitol, vč. odkazů na strany. Obsah práce (každá z následujících částí začíná na nové stránce) V úvodu se přesně vymezí problém, kterým se práce zabývá, vysvětlí se, k čemu má práce sloužit, proč je napsána. V teoretické části se uvede, kdo už v této oblasti pracoval, k jakým výsledkům došel. Další částí je vlastní výzkum, tj. stručný, přehledný a výstižný popis postupu práce, použitých materiálů atp. Výsledky obsahují fakta, která vzešla z výzkumu. Mohou se tlumočit ve větách, grafech, tabulkách, diagramech atp. Výsledky mají být stručné, jasné, srozumitelné. V závěru se v předchozí části uvedené výsledky hodnotí a komentují. Vlastní výzkum není podmínkou práce, u některých témat žák své schopnosti a dovednosti prokáže tím, že se orientuje v odborné literatuře, zpracuje např. historicko srovnávací studii, provede analýzu dokumentů apod. 27.9.2012 strana 17 z 19

Střední odborná škola pedagogická, gymnázium a vyšší odborná škola Karlovy Vary Seznam pramenů a použité literatury musí obsahovat veškerou literaturu a informační zdroje, které žák využíval. Shromážděné materiály, obrazová dokumentace atp. se připojují ve formě přílohy. Minimální rozsah je 10 stran textu bez příloh, maximum 15 stran (v případě zpracování grafů, tabulek atp. je možno více). Práce bude doplněna anotací. Základní technické údaje (úprava práce se řídí normou ČSN 01 6910) V celém textu je nutno zachovávat jednotnou grafickou úpravu. - Okraje a zarovnání 25 mm horní okraj a 25 mm dolní okraj 35 mm levý okraj a 25 mm pravý okraj Zarovnání se volí zpravidla oboustranné (do bloku). - Velikost a typ písma Minimálně 11 bodů, maximálně 15 bodů (při použití Times New Roman se doporučuje nastavit základní velikost písma 13 bodů). Velikost v nadpisech kapitol by neměla přesáhnout 24 bodů, v nadpisech podkapitol 18 bodů. Pro popisy tabulek a obrázků se používá písmo o jeden bod menší než u základního textu. Odkazy na literaturu a poznámky se píší písmem zhruba o třetinu menším než základní text. - Řádkování Řádková rozteč u textu napsaného základní velikostí písma se nastavuje tak, aby na stránku připadalo 30 řádků (záhlaví a zápatí se do počtu řádků nezapočítává). - Odstavce Mezi odstavci se řádkuje 2x (1 řádek je mezera). Odstavce se odsazují od zarážky 5 úhozů od levé svislice nebo bez odsazení od levé svislice – bloková úprava. - Nadpisy Od předcházejícího textu se oddělují dvěma prázdnými řádky. - Interpunkce Interpunkční znaménka (tečka, čárka, dvojtečka…) se připojují těsně za předcházející slovo bez mezery. Za interpunkčním znaménkem následuje mezera. Pokud jsou 2 interpunkční znaménka za sebou, mezera je až za druhým (např.: žáci). V desetinných číslech není mezera před ani za desetinnou čárkou. - Pomlčka Před i za pomlčkou je mezera (22. – 23. května). Spojovník se připojuje bez mezery (máte-li) a pokud je pokračování na dalším řádku, opakuje se spojovník - viz ukázka (Praha-východ). -

Závorky, uvozovky, lomítko se připojují bez mezer.

-

Tituly před jménem bez čárky, za jménem se oddělují čárkou (Ing. Jan Malý, Petr Nosek, DiS).

-

Telefonní čísla se píší ve skupinách po třech znacích (353 577 021, 777 215 456).

-

Místo, datum – viz ukázka níže. Karlovy Vary 1. května 2008

27.9.2012

strana 18 z 19


- Číslování stránek Do počtu stran se započítávají stránky od titulní strany, ale číslo strany se uvádí až od samotného textu (tzn., že na strany titulní, prohlášení, poděkování, obsah se číslo neuvádí). Číslo strany se nejčastěji uvádí v zápatí uprostřed nebo v pravém dolním rohu. - Použitá literatura a prameny (dle České normy ČSN ISO 690-02) Musí obsahovat všechnu literaturu a prameny, s kterými žák pracoval. Záznamy se řadí abecedně podle příjmení autora, u prací bez autora podle prvního slova titulu. Např. Bartoš, Josef. Metodika diplomové práce. 2. přeprac. vyd. Olomouc: Vydavatelství UP, 1991. 77 s. ISBN 80 – 7067 - 062 - 2. Chloupek, Jan. aj. Stylistika češtiny. 1. vyd. Praha: SPN, 1991. 29 s. ISBN 80 – 04 – 2332 - 4. - Přílohy Množství příloh by mělo být úměrné práci. Uvádíme jejich seznam a přílohy číslujeme. Poznámky a doporučení - Studijní volno na soustředěnou práci se bude čerpat v termínu daném v plánu práce příslušného školního roku, zpravidla v návaznosti na velikonoční prázdniny, další 2 dny je možno čerpat podle potřeby na základě uvolnění třídním učitelem. -

Práce musí mít přísně logickou výstavbu, dodržují se logická a stylistická pravidla. (Čtenář musí chápat, co chtěl autor vyjádřit).

-

Nejlepší vyjádření je jasné, stručné, jednoduché, mnohomluvnost a rozvláčná neurčitost znesnadňují pochopení, nudí.

-

Je třeba dávat si pozor na směšování objektivních výsledků a vyjádření vlastního názoru.

-

Cizí myšlenky se nevydávají za vlastní. Přejímání hotových prací z internetu je nepřípustné. Tato skutečnost je důvodem k nepřipuštění k obhajobě.

-

Práce musí být pravopisně bezchybná.

27.9.2012

strana 19 z 19

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Recommend Documents