Střední průmyslová škola stavební Pardubice Sokolovská 150, 533 54 Rybitví
PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE Č. 11/2012 Aktualizace č. 3
Č.j.: SPŠS/850/2015 Vypracoval: Schválila:
Mgr. Jiří Kutina zástupce ředitelky pro teoretické vyučování Mgr. Renata Petružálková ředitelka školy Razítko a podpis:
Směrnice je platná od 1.9.2015 Směrnice je účinná od 1.9.2015
Škola Střední průmyslová škola stavební Pardubice Č.j.: SPŠS/850/2015
Účinnost od:1.9.2015
Spisový znak:
Skartační znak: A5
Změny:
Článek 1 Úvodní ustanovení Hodnocení a klasifikace žáka Střední průmyslové školy stavební Pardubice (dále jen škola) je součástí výchovně vzdělávacího systému školy a přispívá zejména k informování žáka o jeho výsledcích a napomáhá upevňovat jeho odpovědný vztah ke studiu, které si svobodně zvolil. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků stanovuje Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhlášky č. 13/2005 Sb. v pozdějším znění vyhlášky 374/2006 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. Článek 2 Zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení 2.1 Zásady průběžného hodnocení 2.1.1 Hodnocení žáka je součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. 2.1.2 Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. 2.1.3 Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání komplexně. Učitel posuzuje výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. 2.1.4 Klasifikační stupeň určí učitel, který daný předmět vyučuje. 2.1.5 V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 2.1.6 Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. 2.1.7 Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po konzultaci s ostatními vyučujícími, kteří ve třídě vyučují, a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě.
2.1.8 Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu. 2.1.9 Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka pedagogický pracovník zejména těmito metodami, formami a prostředky: - soustavným diagnostickým pozorováním žáka, jeho výsledků a připravenosti na vyučování, - soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy, kontrolními pracemi, analýzou různých činností žáka, - konzultacemi s ostatními vyučujícími a dle potřeby s dalšími odborníky, - rozhovorem se žákem nebo zákonným zástupcem žáka. 2.1.10 Žák školy musí získat v každém pololetí z každého předmětu vyučovaného v dotaci 1 hodina týdně alespoň dvě známky a v předmětu s dotací 2 hodiny týdně a vyšší minimálně 4 známky. Klasifikovat žáka na základě menšího počtu známek není dovoleno a žák musí konat komisionální přezkoušení. 2.1.11 Ke klasifikaci se doporučuje využít hodnotu známek s různou váhou SAS. Výsledná známka proto nemusí být aritmetickým průměrem získaných známek. 2.1.12 Známky průběžné klasifikace je povinen učitel zaznamenat průběžně do klasifikačního systému SAS s uvedením tématu práce či zkoušení. 2.1.13 Kontrolní písemné práce a další rozhodující zkoušení rozvrhne vyučující rovnoměrně na celé klasifikační období s ohledem na charakter předmětu, aby nedošlo k nahromadění učiva do určitého období. Termíny kontrolních písemných prací je vyučující povinen oznámit včas a ve spolupráci s třídním učitelem termín koordinovat tak, aby se nekonaly dvě tyto práce v jeden den. 2.1.14 Učitel oznámí žákům způsob a kritéria hodnocení práce. 2.1.15 Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje, nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat, tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin v případě doplnění klasifikace či nedostatečném hodnocení prospěchu. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. Na požádání si žák může udělat kopii práce, která slouží jako podklad pro další studium žáka a odstranění dosavadních chyb. 2.1.16 Nečitelné pasáže písemné práce lze škrtnout a k jejich obsahu při hodnocení nepřihlížet. Neodevzdaná práce či nic neobsahující práce se hodnotí stupněm nedostatečně.
2.1.17 Vyučující dodržují zásady při hodnocení: - žáci jsou prověřováni ze znalostí učiva po dostatečném procvičování učiva, - před prověřováním musí mít žák dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, - ověřování znalostí má za cíl hodnocení toho, co by žák měl již umět, učitel klasifikuje probrané učivo, - neklasifikují žáky ihned po návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden. 2.1.18 Třídní učitel ve spolupráci s výchovným poradcem školy informuje ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření. 2.2
Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení 2.2.1 Žákům se vydává na konci každého pololetí vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat výpis z vysvědčení. 2.2.2 Hodnocení žáků je vyjádřeno klasifikačním stupněm. 2.2.3 Žák prospěl s vyznamenáním, není-li průměrný prospěch z povinných předmětů horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. 2.2.4 Žák prospěl, není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 nedostatečný. 2.2.5 Žák neprospěl, je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 nedostatečný, nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí. 2.2.6 Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu. 2.2.7 Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž je žák uvolněn. 2.2.8 Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. 2.2.9 Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo realizováno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení je žák v nejbližším vyšším ročníku. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. Žák si může dát žádost o opakování ročníku. 2.2.10 Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.
2.2.11 Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka (zpravidla neprodleně). 2.2.12 Žák může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného ředitelce školy. Součástí tohoto sdělení je souhlas zákonného zástupce nezletilého žáka. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení ředitelce školy, popř. dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější. Povinností žáka je vyřízení výstupních formalit při odchodu školy. 2.2.13 Klasifikace maturitních a závěrečných zkoušek jsou upraveny příslušnými předpisy. K realizaci maturitních a závěrečných zkoušek vydává ředitel školy zvláštní organizační pokyn, který je v souladu s příslušnými závaznými předpisy ČR. 2.2.14 Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 - výborný, 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný N – nehodnocen U – uvolněn U – uznáno Chování se hodnotí stupni: 1– velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: prospěl(a) s vyznamenáním prospěl(a) neprospěl(a)
Článek 3 Informace o hodnocení a klasifikaci 3.1 Každý vyučující je povinen vést evidenci o klasifikaci žáka. Evidence se provádí zápisem do průběžné klasifikace systému SAS, a zároveň se doporučuje vést vlastní evidenci pro případ ztráty hlavní evidence. 3.2 Každý vyučující je povinen seznámit žáky v úvodních hodinách se svým systémem hodnocení a klasifikace (známky, body, kredity, limity, ústní písemné, elektronické, domácí úkoly, samostatné práce, iniciativa apod.). Tento systém musí být schopen doložit ke kontrole i svému nadřízenému. 3.3 Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, zákonní zástupci nezletilých žáků popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost, byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka. 3.4 Vyučující včas uzavře čtvrtletní klasifikaci jako podkladu pro konání klasifikační porady. Za úplnost klasifikačních záznamů ve studijních průkazech zodpovídá žák. 3.5 Žák i zákonný zástupce je průběžně informován o hodnocení a klasifikaci zejména těmito způsoby: a) třídním učitelem při pravidelné schůzce rodičů, b) osobním jednáním s třídním učitelem, vyučujícími, ředitelem školy nebo zástupci ředitele školy v době stanovených konzultačních hodin nebo dle dohody, c) telefonicky nebo elektronicky příslušným pedagogickým pracovníkem, d) prostřednictvím sdělení ve studijních průkazech, e) prostřednictvím písemných sdělení, f) prostřednictvím informací na www stránkách školy (chráněných heslem). 3.6 Vyučující oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace. Při ústním zkoušení oznámí výsledek okamžitě, v případě písemných prací se výsledky zveřejňují zpravidla nejpozději do 10 dnů. 3.7 Termíny klasifikačních porad stanovuje ředitel školy v organizačním zajištění příslušného školního roku. Vyučující doplní návrhy klasifikace do průběžné klasifikace systému SAS a do stanovených formulářů jeden den před termínem klasifikační porady. Třídní učitel zaznamená klasifikaci a výchovná opatření do přehledové tabulky za třídu, kterou odevzdá ZŘTV k projednání na klasifikační poradě školy. K podkladům přiloží přehled o klasifikaci – tisk ze systému SAS. Článek 4 Vedení dokumentace o hodnocení a klasifikaci žáků 4.1Do třídního výkazu se zaznamenává vyučovací předmět, z něhož byla provedena opravná zkouška nebo zkouška v náhradním termínu, její datum a její hodnocení. Vysvědčení se vydává až po vykonání této zkoušky, a to s datem jejího konání. Na konci klasifikačního období se žákovi vydává vysvědčení s doložkou oznamující termín konání zkoušky (požadavky a zadání), jehož převzetí žák stvrdí podpisem.
4.2 Rozhodnutí ředitele školy o přerušení studia se zaznamená třídní učitel do třídního výkazu slovy “Přerušení studia na dobu od .... do .... rozhodnutím ředitele ze dne ...... .” 4.3 Třídní výkaz se uzavírá až dnem ukončení klasifikace všech žáků záznamem “Třídní výkaz uzavřen pořadovým číslem ...... dne .....“ . 4.4 Po projednání klasifikace v pedagogické radě vyplní třídní učitel vysvědčení na předepsaném tiskopise. Na konci prvního pololetí je vydáván výpis z vysvědčení a na konci školního roku žák obdrží celkovou klasifikaci na předepsaném formuláři za obě pololetí školního roku. 4.5 Při přestupu žáka zajistí po vyzvání třídní učitel zaslání všech dokladů a záznamů do nového působiště žáka prostřednictvím studijního oddělení. Článek 5 Kritéria stupně prospěchu 5.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření 5.1.1
Převahu teorie mají předměty jazykové, společenskovědní, přírodovědné, některé odborné. 5.1.2 Při klasifikaci výše uvedených předmětů se hodnotí zejména: a) ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a schopnost tyto chápat a popsat b) kvalita a rozsah získaných dovedností c) schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů d) kvalita myšlení, především jeho logika samostatnost a tvořivost e) aktivní přístup k výuce, zájem o předmět a vztah k němu f) přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu g) kvalita výsledků činností h) osvojení účinných metod samostatného studia 5.1.3 Prospěch žáka se v jednotlivých vyučovacích předmětech klasifikuje těmito stupni: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úloh, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činností jsou kvalitní pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné výukové materiály.
Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně nebo dle drobných podnětů vyučujícího uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úloh, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, jeho ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je estetický a bez větších nepřesností. Výsledky jeho činností jsou kvalitní pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné výukové materiály. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci vyučujícího korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úloh, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí uplatňuje s chybami nebo jen s pomocí vyučujícího. Jeho myšlení je vcelku správné ale ne vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný. Grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho činnosti. Je schopen samostatně studovat vhodné výukové materiály jen dle návodu vyučujícího. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí podstatné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činnostech je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úloh, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí se vyskytují závažné chyby. V logice jeho myšlení se projevují závažné chyby, uvažování je nesamostatné a většinou bez tvořivosti. Ústní a písemný projev má závažné nedostatky v správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je málo estetický. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní. Závažné nedostatky je schopen s pomocí vyučujícího opravit Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si učebními osnovami požadované poznatky neosvojil uceleně přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činnostech prokazuje podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úloh, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí se vyskytují velmi závažné chyby. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho závažné logické nedostatky. Ústní a písemný projev má závažné nedostatky v správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je na nízké úrovni. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní. Závažné nedostatky není schopen opravit ani s návodem vyučujícího. Není schopen samostatně studovat. Odmítá pracovat dle pokynů pedagogů, neplní zadané úkoly, odmítá svou účast na získávání
klasifikace, nespolupracuje nebo nesplní termín odevzdání úkolů, grafických zadání nebo samostatných prací. 5.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření 5.2.1 Převahu praktické činnosti mají odborné předměty, které vyžadují pro zvládnutí učiva i praktické dovednosti (zkoušky, grafické práce, pokusy, laboratorní práce, manipulace s materiály, nářadím nebo pomůckami ap.) předmět praxe a odborný výcvik. 5.2.2 Při klasifikaci výše uvedených předmětů se hodnotí zejména: a) osvojení dovedností, návyků a poznatků potřebných pro praktické činnosti daného oboru b) obsluha a údržba pomůcek, nástrojů, nářadí, měřidel nebo výrobních a laboratorních zařízení c) zvládnutí účelného způsobu práce, organizace a udržování pořádku na pracovišti d) dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí 5.2.3 Prospěch žáka se v jednotlivých vyučovacích předmětech klasifikuje těmito stupni: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá učebními osnovami požadované činnosti. Samostatně, pohotově a tvořivě uplatňuje osvojené teoretické poznatky a dovednosti při řešení praktických úloh. Bezpečně ovládá postupy požadovaných činností a práce, dopouští se jen menších chyb. Účelně si organizuje svou činnost, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a chová se ohleduplně k životnímu prostředí. Příkladně zvládá obsluhu a užití pracovních pomůcek, nářadí, měřidel nebo výrobního a laboratorního zařízení. Hospodárně zachází se svěřeným materiálem s energií a surovinami. Výsledky jeho činností jsou kvalitní pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně vykonávat příslušné činnosti a aktivně zvládá nečekané situace. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá učebními osnovami požadované činnosti. Samostatně ale méně tvořivě a s menší jistotou uplatňuje osvojené teoretické poznatky a dovednosti při řešení praktických úloh. Ovládá postupy požadovaných činností a práce bez závažných chyb. Účelně si organizuje svou činnost, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a chová se ohleduplně k životnímu prostředí. Zvládá obsluhu a užití pracovních pomůcek, nářadí, měřidel nebo výrobního a laboratorního zařízení s menšími nedostatky. Při hospodárném zacházení se svěřeným materiálem s energií a surovinami se dopouští menších chyb. Výsledky jeho činností jsou dobré pouze s menšími nedostatky. Je schopen vykonávat příslušné činnosti a zvládat nečekané situace s občasnou pomocí.
Stupeň 3 (dobrý) Žák ovládá učebními osnovami požadované činnosti jen s pomocí vyučujícího. Malou tvořivost a jistotou uplatňuje při uplatňování osvojených teoretických poznatků a dovedností při řešení praktických úloh. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech požadovaných činností vyžaduje občasnou pomoc vyučujícího. Měně účelně si organizuje svou činnost, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a chová se ohleduplně k životnímu prostředí jen s občasným připomenutím vyučujícího. Zvládá obsluhu a užití pracovních pomůcek, nářadí, měřidel nebo výrobního a laboratorního zařízení s menšími nedostatky. Při zacházení se svěřeným materiálem s energií a surovinami se dopouští menších chyb jen díky dohledu vyučujícího. Výsledky jeho činností mají nedostatky. Je schopen vykonávat příslušné činnosti a zvládat nečekané situace jen s pomocí vyučujícího. Stupeň 4 (dostatečný) Jen s pomocí vyučujícího ovládá žák některé učebními osnovami požadované činnosti. Uplatňování osvojených teoretických poznatků a dovedností při řešení praktických úloh je možné jen za soustavné pomoci vyučujícího. V praktických činnostech se dopouští větších chyb a při postupech požadovaných činností vyžaduje soustavnou pomoc vyučujícího. Svou činnost si organizuje jen s pomocí vyučujícího, méně dbá o pořádek a předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví. Při práci se nechová vždy ohleduplně k životnímu prostředí. Zvládá obsluhu a užití pracovních pomůcek, nářadí, měřidel nebo výrobního a laboratorního zařízení s většími nedostatky. Porušuje zásady hospodárnosti zacházení se svěřeným materiálem s energií a surovinami. Výsledky jeho činností mají závažné nedostatky. Je schopen vykonávat příslušné činnosti s trvalou pomocí vyučujícího. Stupeň 5 (nedostatečný) Ani s pomocí vyučujícího neovládá žák učebními osnovami požadované činnosti. Nezvládá uplatňování teoretických poznatků a dovedností při řešení praktických úloh. V praktických činnostech se dopouští podstatných chyb a postupy požadovaných činností nezvládá ani s pomocí vyučujícího. Svou činnost si není schopen organizovat, nedbá o pořádek a předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví. Při práci se nechová ohleduplně k životnímu prostředí. Obsluhu a užití pracovních pomůcek, nářadí, měřidel nebo výrobního a laboratorního zařízení zvládá se závažnými nedostatky. Soustavně porušuje zásady hospodárnosti zacházení se svěřeným materiálem s energií a surovinami. Výsledky jeho činností jsou nedokončené, neúplné a nepřesné. Není schopen nebo odmítá vykonávat příslušné činnosti. Odmítá pracovat dle pokynů pedagogických pracovníků, neplní zadání, odmítá svou účast na získávání klasifikace – nespolupracuje nebo nesplní termín odevzdání úkolů, grafických zadání nebo samostatných prací. 5.3 Komisionální zkouška 5.3.1 Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: a) koná-li opravné zkoušky, b) požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení,
c) pokud žák zameškal více než 30 % hodin daného předmětu a nebyl klasifikován dostatečným počtem známek, d) pokud ředitelka zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. e) koná-li rozdílovou zkouška (viz čl.7) v případě změny oboru, nebo nástupu do vyššího ročníku 5.3.2 Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu. 5.3.3 Komisionální zkoušku může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; výjimku tvoří žáci posledního ročníku vzdělávání. V tomto případě se musí uskutečnit komisionální opravná zkouška do 30.6. příslušného školního roku a komisionální doplnění klasifikace (viz 5.3.1 bod c) nejpozději 5 pracovních dnů před koncem příslušného školního roku. 5.3.4 Tříčlenné zkušební komise jsou jmenovány ředitelkou školy. 5.3.5 Žák konající komisionální zkoušku je vyrozuměn - pozván prokazatelným způsobem (osobní sdělení, osobní převzetí, doporučený dopis…) pozvánkou a stanovením požadavků. Na opravné zkoušky nebo doplnění klasifikace obdrží pozvání a zadání při vydávání výpisu nebo vysvědčení. 5.3.6 Komisionální zkouška předpokládá splnění zadání (doplnění a předložení sešitů, požadovaných prací…), má zpravidla písemnou (cca 45min) část a ústní část. Přezkoušení obsahuje témata za příslušné období. Komise vyhodnotí jednotlivé části komisionální zkoušky, jejich výsledek zaznamená do příslušného formuláře a zkoušející protokol podepíší. V případě nutnosti o klasifikaci hlasují. Do hodnocení se promítají všechny realizované části. Výsledná známka je známkou na vysvědčení. Pouze u doplnění klasifikace slouží hodnocení k doplnění již stávající klasifikace. 5.3.7 Na závěr komisionální zkoušky oznámí předseda komise výsledek přezkoušení žákovi a poučí ho o dalším postupu. 5.3.8 Rozhodnutí o výsledku komisionální zkoušky je konečné. 5.3.9 Žák, který se bezdůvodně a bez akceptovatelné omluvy co do formy i obsahu, nedostaví, je hodnocen stupněm nedostatečný. 5.3.10 V případě pochybnosti o správnosti hodnocení zkoušky se může žák proti výsledku odvolat ke krajskému úřadu prostřednictvím ředitelky školy.
Článek 6 Hodnocení chování 6.1 Chování žáka se hodnotí těmito stupni: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé. 6.2 Chování žáků se hodnotí takto: 1. Stupeň 1 (velmi dobré) - žák dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Projevuje zřetelný zájem o výuku. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti příslušným normám.
2. Stupeň 2 (uspokojivé) - žák se dopustí závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Je však přístupný výchovnému působení a projevuje snahu své chyby napravit. 3. Stupeň 3 (neuspokojivé) - žák závažným způsobem porušil školní řád a pravidla chování. Dopouští se opakovaně závažných přestupků, svým chováním narušuje výchovně vzdělávací program školy. 6.3. Klasifikaci z chování navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními vyučujícími a rozhoduje o ní ředitelka školy po projednání na pedagogické radě. 6.4 Kritériem pro klasifikaci z chování je dodržování pravidel školního řádu a pravidel společenského chování. 6.5. Škola hodnotí chování především za chování ve škole a na akcích pořádaných školou. 6.6 Stupněm z chování jsou hodnoceni žáci denního studia, žáci jiných forem vzdělávání nejsou hodnoceni známkou z chování. Článek 7 Rozdílové zkoušky 7.1 Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve střední škole. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky, a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s rámcovým vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání. V případě, že ředitel školy rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč zařazen. 7.2 Zájemce vyplní žádost o přestup a doloží vysvědčení a další doklady o předešlém studiu. 7.3 Zástupce ředitele pro teoretickou výuku stanoví rozsah rozdílových zkoušek a na příslušném formuláři o „rozdílovém přezkoušení“ předá ředitelce školy jako podklad k vydání rozhodnutí a stanovení podmínek k přijetí žáka. 7.4 Pokud žák žádá před zahájením příslušného školního roku, jsou tyto činnosti a rozdílové zkoušky stanoveny tak, aby bylo možné podmínky přijetí splnit ještě před zahájením studia 7.5 Pokud žák žádá již v průběhu školního roku, je stanoven termín dokdy je třeba rozdílové zkoušky splnit. Pokud se žák nedostaví v termínu přezkoušení a nedoloží omluvenku, je hodnocen nedostatečně. Pokud se tak nestane, žák nesplnil podmínky pro možnost pokračování ve studiu a studium je ukončeno. 7.6 Rozdílové zkoušky jsou komisionální
Článek 8 Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu 8.1 Individuální vzdělávací plán je povolen pouze ve výjimečných případech, kdy se žák nemůže ze závažných důvodů pravidelně účastnit výuky. 8.2 V případě povolení individuálního vzdělávacího plánu má žák právo účastnit se každodenně výuky, konzultačních hodin, zkoušen je však po dohodě s vyučujícím. 8.3 Individuální vzdělávání povoluje ředitelka školy na základě žádosti. 8.4 Zástupce ředitelky pro teoretickou výuku stanoví rozsah vzdělávacího plánu a vystaví protokol předmětů a vyučujících. Vyučující stanoví podmínky plánu pro svůj předmět. V případě pochybností může vyučující individuální plán nedoporučit. Protokol o individuálním studijním plánu podepíše s doporučením ZŘTV, ředitelka školy a zákonný zástupce nezletilého nebo zletilý žák. 8.5 Individuální vzdělávací plán obsahuje seznam předmětů, vyučujících, požadavky ke splnění klasifikace a hodnocení za příslušné pololetí. 8.6 Pokud žák neplní podmínky vzdělávacího plánu, může být studium ukončeno. 8.7 Pokud to obsah nebo charakter některého předmětu vyžaduje (cvičení, učební praxe, laboratorní práce …) je nutná účast ve výuce. Toto je žákovi sděleno v podmínkách individuální plánu. Článek 9 Uznání uceleného dosaženého vzdělání žáka a částečného vzdělání žáka 9.1 Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve střední škole. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky, a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s rámcovým vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání. V případě, že ředitel školy rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč zařazen. 9.2 Ředitel školy uzná ucelené dosažené vzdělání žáka, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem. Částečné vzdělání žáka může ředitel školy uznat, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud žák znalosti z tohoto vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání. 9.3 Podmínky uznávání předchozího vzdělání řeší § 7 - § 9 vyhlášky č. 13/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
9.4 Za ucelené dosažené vzdělání žáka se považuje vzdělávání ve střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, které je doloženo dokladem o jeho úspěšném ukončení, nebo jiným prokazatelným způsobem. 9.5 Ředitel školy vždy uzná ty části vzdělávacího programu, jejichž obsah a rozsah je shodný v absolvovaném a současně studovaném oboru vzdělání. 9.6 Za částečné vzdělání žáka se považuje absolvování pouze některých ročníků jiné střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, či jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky. 9.7 Při zaznamenávání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčeních škola do příslušných rubrik pro hodnocení žáka uvádí výraz "uznáno" s odkazem na vysvětlivku, která bude na zadní straně vysvědčení obsahovat bližší podrobnosti. V povinné dokumentaci školy se postupuje obdobně. Článek 10 Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání v dálkové a kombinované formě vzdělání 10.1 Škola poskytuje vzdělávání v dálkové a kombinované formě studia. 10.2 Studium je zaznamenáváno v třídní knize. 10.3 Veškeré informace spojené se studiem provádí žák formou spolupráce s třídním učitelem. S ohledem na formu studia se neprovádí žádné nevyžádané informování jiných osob o průběhu studia. 10.4 Klasifikace se řídí klasifikačním řádem. 10.5 Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle školského zákona 561/2004 Sb. nebo podle předchozích právních předpisů, nekoná společnou část maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi uznat zkoušku profilové části maturitní zkoušky, kterou již žák vykonal v předchozím vzdělávání, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové části v dané škole (§ 81 Z 561/2004 Sb. odst. (6)). O nekonání této zkoušky rozhodne ředitel školy. 10.6 Konzultace jsou evidovány formou zápisu do třídní knihy. Žáci mohou provádět svou evidenci i formou podpisových listin. 10.7 Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle školského zákona 561/2004 Sb. nebo podle předchozích právních předpisů, nekoná společnou část maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi uznat zkoušku profilové části maturitní zkoušky, kterou již žák vykonal v předchozím vzdělávání, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové části v dané škole (§ 81 Z 561/2004 Sb. odst. (6)). O nekonání této zkoušky rozhodne ředitel školy.
Článek 11 Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání ve zkráceném studiu 11.1 Střední školy, které poskytují střední vzdělání s výučním listem v daném oboru vzdělání, mohou v tomto oboru vzdělání uskutečňovat také zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou. Zkrácené studium trvá 1 rok v denní formě vzdělávání; délku stanoví školní vzdělávací program příslušného oboru vzdělání. 11.2 Střední školy, které poskytují střední vzdělání s maturitní zkouškou v daném oboru vzdělání, mohou v tomto oboru vzdělání uskutečňovat také zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. Zkrácené studium trvá 2 roky v denní formě vzdělávání; délku stanoví školní vzdělávací program příslušného oboru vzdělání. 11.3 Hodnocení se provádí dle klasifikačního řádu. Článek 12 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 12.1 Speciální vzdělávání se poskytuje žákům, u kterých byly speciální vzdělávací potřeby zjištěny na základě speciálně pedagogického, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením a jejich rozsah a závažnost je důvodem k zařazení žáků do režimu speciálního vzdělávání. 12.2 Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských předpisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky. 12.3 Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení. 12.4 Při hodnocení žáků a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. 12.5 Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. 12.6 Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.
12.7 Klasifikace je provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. 12.8 V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. 12.9 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č.73/2005 Sb. v platném znění. 12.10 Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před komisí, kterou jmenuje ředitel školy. § 14 č.73/2005 Sb. v platném znění. 12.11 Klasifikace žáků se specifickými vývojovými poruchami (dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie) probíhá s důrazem na projev, pro který má žák předpoklady. Při klasifikaci nevychází vyučující z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které zvládl. To nezakládá důvod k neúčasti při psaní písemných prací. Žáci mohou na základě hodnocení příslušného odborného pracoviště požádat o upravení postupu při získávání klasifikace. Článek 13 Závěrečná ustanovení Se vznikem nových skutečností mohou být Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků průběžně upravována. O změnách budou žáci, učitelé a zákonní zástupci neprodleně informováni.
