Základní škola a Mateřská škola Kačice Čelechovická 105 273 04 Kačice
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
V Kačici dne 16. 8. 2010
Vypracovala:
Mgr. Naděžda Hrabalová ředitelka školy
Obsah 1.
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků .......................................................................... 1
1.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou ................................................................................................................................. 1 1.2.
Cíle základního vzdělání.............................................................................................................. 3
1.3.
Zásady hodnocení ....................................................................................................................... 3
1.4.
Způsob získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci.............................................................. 4
1.5.
Postup při klasifikaci žáka ........................................................................................................... 5
1.6.
Klasifikace chování ..................................................................................................................... 6
1.7.
Výchovná opatření ..................................................................................................................... 6
1.8.
Stupně hodnocení a klasifikace .................................................................................................. 8
1.9.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření ............................... 9
1.10.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činností 10
1.11.
Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami .......................................... 12
1.12.
Zásady pro používání slovního hodnocení, včetně předem stanovených kritérií ................. 13
1.13. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení i v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace .............................................. 15 1.14.
Hodnocení nadaných žáků .................................................................................................... 16
1.15.
Hodnocení individuálně vzdělávaných žáků ......................................................................... 16
1.16.
Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků .......................................................................... 17
1.17.
Informování zákonných zástupců žáka o průběhu vzdělávání a výchovy žáka ..................... 18
1.18.
Výstupní hodnocení .............................................................................................................. 18
1.19.
Klasifikace žáků plnících povinnou školní docházku mimo území ČR .................................... 19
1.20.
Klasifikace žáků při přestupu ze školy s jiným vyučovacím jazykem ..................................... 19
1.21.
Vysvědčení............................................................................................................................ 20
1.22.
Komisionální a opravné zkoušky ........................................................................................... 20
1.23.
Závěrečná ustanovení........................................................................................................... 22
1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (Součást školního řádu, Příloha k ŠVP pro ZV Veselá škola)
Obecné zásady hodnocení Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Je komplexním i průběžným posuzováním prospěchu a chování žáka. Vztahuje se hlavně k dosahování očekávaných výstupů v jednotlivých předmětech a k utváření klíčových kompetencí. Při hodnocení uplatňujeme přiměřenou náročnost i pedagogický takt vůči žákovi. Přihlížíme k úsilí vynaloženému žákem, jeho postojům k učení, snaze žáka a k jeho zdravotním dispozicím. Poskytujeme žákovi zpětnou vazbu, prostřednictvím níž získává informace o tom, jak danou problematiku zvládá, jak dovede zacházet s tím, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje. Vhodnými nástroji posilujeme motivaci žáka ke studiu, soustředíme se na individuální pokrok každého žáka. Při hodnocení klademe důraz na vhodnou formulaci, přednost dáváme pozitivnímu vyjádření. Hodnocení by mělo být pro žáky motivující, mělo by posilovat vnitřní motivaci k učení. Při hodnocení nehodnotíme osobu žáka, ale konkrétní ověřovaný problém, činnost. Uplatňujeme přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Soustředíme se na individuální pokrok každého žáka (nesmí vést ke srovnávání žáka se spolužáky, rozdělování na úspěšné a neúspěšné, snižování sebedůvěry a důstojnosti žáků).
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků se vydávají v souladu se Zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a s prováděcími předpisy MŠMT.
1.1.
Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou
1.1.1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci nezletilých žáků byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka. 1.1.2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení, který si žák ponechá. 1.1.3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady. 1.1.4. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. 1
1.1.5. U žáka se speciálními vzdělávacími potřebami rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 1.1.6. V pátém roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44, pokud se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. 1.1.7. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem. 1.1.8. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce března. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 1.1.9. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl. 1.1.10. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. 1.1.11. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitelka školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. 1.1.12. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitelka školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník. 1.1.13. Žáci, kteří dosud neopakovali ročník, kteří na konci II. pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 1.1.14. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 1.1.15. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, automaticky neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku. 1.1.16. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení, výsledek stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi i jeho zákonnému
2
zástupci. V případě změny hodnocení na konci I. nebo II. pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 1.1.17. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. 1.1.18. Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nabo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
1.2. Cíle základního vzdělání 1.2.1. osvojit si potřebné strategie učení, aby na jejich základě byli žáci motivováni k celoživotnímu vzdělávání 1.2.2. naučit se: tvořivě myslet a řešit problémy účinně komunikovat a spolupracovat pracovat v týmu chránit své fyzické i duševní zdraví chránit vytvořené hodnoty a životní prostředí být tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duševním hodnotám 1.2.3. poznávat své schopnosti a reálné možnosti a spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi je uplatňovat při rozhodování o své další životní dráze
1.3. Zásady hodnocení 1.3.1. při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci vyučující uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi 1.3.2. učitel řádně zdůvodní každou klasifikaci žákovi, popř. jeho zákonnému zástupci 1.3.3. při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka, k doporučení školských poradenských zařízení i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech kvůli určité indispozici 1.3.4. žák má právo se vhodným způsobem ke klasifikaci vyjádřit 1.3.5. učitel umožní žákovi opravu nepříznivé průběžné klasifikace 1.3.6. při vedení klasifikačních záznamů je nutno doložit, jak k výsledné klasifikaci vyučující dospěl 1.3.7. pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin: a) předměty s převahou teoretického zaměření a předměty s převahou praktických činností b) předměty s převahou výchovného a odborného zaměření 1.3.8. učitel nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu, při hodnocení se nenechává ovlivnit subjektivními faktory 3
1.4. Způsob získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci 1.4.1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k vzdělávacím a osobnostním předpokladům žáka, k jeho věku, k souvislostem, které ovlivňují výkon žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. V případě cizinců zohledňujeme úroveň znalosti českého jazyka. 1.4.2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. 1.4.3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jejich výkonů, přístupu, úsilí a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, sebehodnocením žáka, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. 1.4.4. Žák musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí. Tento počet je minimální a platí pro předměty s týdenní jednohodinovou dotací. Pokud je předmět vyučován více hodin týdně, předepsaný minimální počet známek je přiměřeně vyšší. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. 1.4.5. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. 1.4.6. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 1.4.7. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. 1.4.8. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 1.4.9. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 30 minut, informuje vyučující žáky alespoň 5 dní předem. Ostatní vyučující o tom informuje. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 1.4.10. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 1.4.11. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné 4
umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. 1.4.12. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nemoci delší než jeden týden. Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí. Učitel klasifikuje jen probrané učivo. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. Prověřování znalostí je nutno až po dostatečném procvičení učiva. 1.4.13. Vyučující jsou povinni seznámit se s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů.
1.5. Postup při klasifikaci žáka 1.5.1. Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech, uvedených v ŠVP „Veselá škola“ příslušného ročníku. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno ve všech předmětech klasifikačním stupněm (na I. stupni číslicí), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu klasifikace rozhoduje ředitel školy po dohodě s třídním učitelem, na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 1.5.2. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 1.5.3. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. 1.5.4. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitele školy. 1.5.5. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a stupně dosažení klíčových kompetencí, kterých žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období, ale přihlíží se k systematičnosti v práci žáka během tohoto období. 1.5.6. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému subjektivnímu ani vnějšímu vlivu. 1.5.7. Třídní učitelé a ředitel školy jsou informováni o stavu klasifikace v ročníku průběžně, nejdéle však jedenkrát za čtvrtletí na pedagogické radě. Dále projednávají vyučující závažnější případy zhoršení prospěchu a chování žáků. Učitel nebo ředitel školy neprodleně informuje zákonné zástupce žáka. 1.5.8. Případy zaostávání žáků v učení, nedostatky v jejich chování a nápravná opatření se projednávají také při pedagogických radách. 1.5.9. Na konci klasifikačního období zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do katalogových listů. Popřípadě připraví návrh na opravnou zkoušku a klasifikaci v náhradním termínu.
5
1.6. Klasifikace chování 1.6.1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s vyučujícími, kteří ve třídě vyučují. Schválí ji ředitel školy po projednání v pedagogické radě. 1.6.2. Udělení 2. a 3. stupně z chování se zdůvodní v katalogovém listě 1.6.3. Chování se klasifikuje podle toho, jak žák plní ustanovení školního řádu, jak se chová při mimoškolních akcích. 1.6.4. Chování žáků se klasifikuje s ohledem na věkové zvláštnosti podle následujících kritérií: a) stupeň 1 (velmi dobré) – Žák dodržuje ustanovení školního řádu. Má pozitivní vztah ke spolužákům a zaměstnancům školy, přispívá k upevňování třídního kolektivu, k vytváření vhodných pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. b) stupeň 2 (uspokojivé) – Žák se dopustil závažného přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovením školního řádu, přestože mu před snížením stupně z chování byla udělena důtka třídního učitele i důtka ředitele školy. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Za klasifikační období má žák více než dvě a méně než deset hodin neomluvené absence. Žák provedl krádež. c) stupeň 3 (neuspokojivé) – Žák se dopustil závažného přestupku proti školnímu řádu nebo přes důtku třídního učitele a ředitele školy se dopouští závažnějších přestupků proti zásadám a pravidlům soužití, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování. Za klasifikační období má žák deset a více hodin neomluvené absence. Žák se jakkoli podílí na zneužívání omamných návykových látek (je jejich držitelem, podílí se na distribuci atd.).
1.7.
Výchovná opatření
1.7.1. Pochvaly Kritéria pro udělování pochval: Pochvala ředitelky školy : – např.: za výtečné výsledky v okresních a krajských kolech sportovních a předmětových soutěží a olympiád za samostatnou celoroční práci ve prospěch dobrého jména školy za zvlášť významné činy ve prospěch obce (ekologické aktivity, protidrogová prevence, individuální sportovní úspěchy v celostátním měřítku) Pochvala třídního učitele :
6
– např.: za účast ve školním kole sportovních a předmětových soutěží za aktivní přístup k plnění školních povinností, pracuje nad rámec běžných povinností za vylepšování třídního a školního prostředí za jednorázovou pomoc při organizaci školních akcí (soutěže, výlety, exkurze) pochvala – žák dosáhne jakéhokoli úspěchu (uděluje kterýkoli učitel ústně nebo zápisem do ŽK) věcná odměna – žák se trvale podílí na aktivitách třídy a provádí činnost ve prospěch třídního kolektivu, trvale pracuje nad rámec běžných povinností, nikdy neměl problémy s plněním ustanovení školního řádu, největší měrou se podílel na sběru papíru pochvaly a ocenění jiných orgánů – žák vykonal skutek obzvláštního zřetele (např. záchrana života, majetku atd.) 1.7.2. Napomenutí, důtky TU a ŘŠ a zhoršená klasifikace v chování Kritéria pro udělování výchovných opatření: Napomenutí třídního učitele : – např.: za zapomínání domácích úkolů a pomůcek na vyučování za neslušné chování vůči spolužákům a zaměstnancům školy za nevhodné či nepřiměřeně hlučné chování v areálu školy za neplnění povinností služby ( tabule, pořádek ve třídě apod. ) za opakované pozdní neodůvodněné příchody na vyučování za 1 až 2 neomluvené hodiny Důtka třídního učitele : – např.: za pokračující soustavné zapomínání domácích úkolů a pomůcek na vyučování i po předchozím opakovaném upozornění ze strany vyučujícího či třídního učitele zákonným zástupcům za často opakované neodůvodněné pozdní příchody na vyučování za nepřístojné a nevhodné chování , které by mohlo v konečném důsledku ohrozit zdraví žáka a spolužáků, či poškodit vybavení a majetek školy za záměrné nevhodné chování vůči spolužákům, zaměstnancům školy i ostatním dospělým osobám ve škole, které odporuje zásadám slušného chování Důtka ředitele školy :
7
- např.: za nepřístojné a nevhodné chování, které vedlo v konečném důsledku k ohrožení zdraví žáka za vědomé a záměrné ničení školního majetku za vulgární urážky spolužáků a pedagogů za záměrné lhaní při projednávání přestupků za závažné porušení školního řádu za neuposlechnutí pokynů učitele při školních akcích, při nichž je třeba dbát na zvýšenou opatrnost a ochranu zdraví ( TV, plavecký výcvik, výlet, exkurze, kulturní akce mimo budovu školy, přesun po komunikacích atp.) Třídní učitel neprodleně oznámí ředitelce školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitelky školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci (písemně – doporučeným dopisem na doručenku). Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy včetně zdůvodnění. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. Učitel si vede evidenci, na jejímž základě je schopen kdykoli zdůvodnit udělená výchovná opatření. Výchovná opatření se udělují před kolektivem třídy.
1.8.
Stupně hodnocení a klasifikace
1.8.1. Prospěch Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni (na I. stupni pouze číslicí v prospěchu i chování) 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný 1.8.2. Chování Chování žáka je klasifikováno těmito stupni 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé 8
1.8.3. Celkový prospěch Mezi obecná kritéria hodnocení patří míra dosažení cílů základního vzdělávání ze školského zákona, klíčových kompetencí z RVP ZV, hlavních cílů jednotlivých vyučovacích předmětů v ŠVP „Veselá škola“, očekávaných výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v ŠVP. Dalšími kritérii hodnocení je průběh a výsledky vzdělávání, přístup k němu, schopnost řešit problémové situace, úroveň komunikačních dovedností, schopnost vykonávat činnosti smysluplně a řešit předpokládané problémy tvůrčím způsobem, změny v chování, postojích a dovednostech, míra zodpovědnosti a tolerance, kterou žák pociťuje. Konkrétní kritéria hodnocení musí každý učitel sdělit žákům zároveň se zadáním úlohy, která má být podle těchto kritérií hodnocena. 1.8.4. Hodnocení žáka Žák je hodnocen stupněm prospěl s vyznamenáním – není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebným, průměr z povinných předmětů je nižší nebo roven 1,50 (včetně) a jeho chování je velmi dobré prospěl – není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný neprospěl – je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný 1.8.5. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni pracoval úspěšně pracoval
1.9.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
1.9.1. Za výchovné předměty se považují: Výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, pracovní činnosti. 1.9.2. Při průběžné klasifikaci předmětů se klasifikuje teoretická část, vždy se bere v úvahu nadání a osobní schopnosti žáka k danému předmětu. 1.9.3. Při klasifikaci ve výše uvedených předmětech se v souladu s požadavky ŠVP ZV „Veselá škola“ hodnotí stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti kvalita projevu vztah žáka k činnostem a zájem o ně
9
v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka, všeobecné tělesné zdatnosti, výkonnosti a jeho péči o vlastní zdraví kvalita výsledků dle osobních předpokladů vztah žáka k vyučovacímu předmětu a k dané problematice 1.9.4. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií stupeň 1 (výborný) – žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené kompetence aplikuje tvořivě v nových úkolech. Má výrazně aktivní zájem o vyučovací předmět. stupeň 2 (chvalitebný) – žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené kmpetence v nových úkolech. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost. stupeň 3 (dobrý) – žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný, pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. stupeň 4 (dostatečný) – žák je v činnostech málo aktivní a málo tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu. Kompetence aplikuje jen s velkou pomocí. stupeň 5 (nedostatečný) – žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Kompetence nedovede nebo nechce aplikovat. Neprojevuje zájem o činnosti a nevyvíjí žádné úsilí.
1.10.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činností
1.10.1. Za tyto předměty se považují předměty jazykové, společenskovědní, přírodovědné a matematika. 1.10.2. Při průběžné klasifikaci praktických činností, které jsou součástí těchto předmětů postupuje vyučující podle článku 6. 9. (kritéria pro hodnocení výchovně vzdělávacích výsledků). 1.10.3. Při klasifikaci výsledků ve výše uvedených vyučovacích předmětech se hodnotí ucelenost a trvalost osvojení požadovaných poznatků a vztahů kvalita a rozsah získaných dovedností schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost 10
aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim přesnost, výstižnost a jazyková správnost ústního a písemného projevu kvalita výsledků činnosti osvojení metod samostatného studia vztah žáka k vyučovacímu předmětu a dané problematice 1.10.4.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií
stupeň 1 (výborný) – žák si osvojil požadované kompetence, ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen přečtený text samostatně aplikovat a porozumět mu. stupeň 2 (chvalitebný) – žák si osvojil požadované kompetence (dovednosti, poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti) v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně nebo s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu, hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí porozumět a aplikovat vhodné texty. stupeň 3 (dobrý) – žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných kompetencí, faktů, pojmů, definic a zákonitostí mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů vyučujícího. Jeho myšlení je v celku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně zvládat texty podle návodu vyučujícího. stupeň 4 (dostatečný) – žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných kompetencí závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických činností se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický
11
projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném zvládání textů má velké potíže. stupeň 5 (nedostatečný) – žák si požadované kompetence neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí vyučujícího. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho četné logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.
1.11.
Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
1.11.1. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských předpisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky. 1.11.2. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení. 1.11.3. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. 1.11.4. U žáka se speciálními vzdělávacími potřebami rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 1.11.5. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě se speciálními vzdělávacími potřebami vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. 1.11.6. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. 1.11.7. Klasifikace je provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. 12
1.11.8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován. 1.11.9. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. 1.11.10. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.
1.12.
Zásady pro používání slovního hodnocení, včetně předem stanovených kritérií
1.12.1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem zákonných zástupců a po projednání v pedagogické radě. 1.12.2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. 1.12.3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 1.12.4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 1.12.5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
1.12.6.
Klasif. stupeň
Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení
Ovládnutí učiva
Úroveň myšlení
Vyjadřování
13
Celková aplikace vědomostí
Aktivita, zájem učení
o
1 – výborný
ovládá bezpečně
2 – ovládá chvalitebný
3 – dobrý
pohotový, výstižné bystrý, dobře poměrně chápe přesné souvislosti, samostatný
uvažuje celkem samostatně
a užívá aktivní, učí se vědomostí a svědomitě a spolehlivě a se zájmem uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou
celkem výstižné
v podstatě menší ovládá samostatnost v myšlení
dovede učí se používat svědomitě vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb
myšlenky řeší úkoly s vyjadřuje ne pomocí dost přesně učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby
k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – ovládá se nesamostatné myšlenky dělá dostatečný značnými myšlení, vyjadřuje se podstatné mezerami pouze s značnými chyby, nápovědou obtížemi nesnadno je překonává
malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 – neovládá nedostatečný
odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Chování 14
nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně
praktické pomoc a úkoly pobízení k nedokáže učení jsou splnit ani s zatím pomocí neúčinné
1 – velmi dobré
Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
2 – uspokojivé
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
3 – neuspokojivé
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
1.13.
Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení i v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace
1.13.1.
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a), d) nehodnocen(a). Žák je hodnocen stupněm ad a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, ad b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
15
ad c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí. ad d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. 1.13.2. Stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace a) Při stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení se vychází z ustanovení oddílu 6.12. Pro určení stupně celkového hodnocení převede třídní učitel po projednání s příslušnými vyučujícími slovní hodnocení na klasifikaci a následně určí stupeň celkového hodnocení. b) Při převodu hodnocení výsledků vzdělávání v jednotlivých předmětech na klasifikaci a určení stupně prospěchu v předmětu postupuje třídní učitel podle ustanovení v oddílu 6.12.5. c) Při převodu hodnocení chování na klasifikaci a určení stupně chování postupuje třídní učitel podle ustanovení v oddílu 6.12.6.
1.14.
Hodnocení nadaných žáků
Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku, podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo z části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy Rodiče nadaného žáka mohou požádat o vypracování individuálního plánu žáka, který obsahuje pedagogicko-organizační úpravy
1.15.
Hodnocení individuálně vzdělávaných žáků
Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín a to tak, aby bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po ukončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci II. pololetí příslušného školního roku neprospěl nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.
16
1.16.
Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
1.16.1. Žák je systematicky veden k využívání a potřebě sebehodnocení tak, aby zvládl: objektivně posoudit své znalosti a schopnosti srovnávat názory, formulovat své myšlenky přijmout názory druhých naslouchat a vnímat uvědomovat si klady a zápory komunikovat obhajovat vlastní názor monitorovat a regulovat své učení hodnotit své výkony, kvalitu své práce a schopnost učit se stanovit si reálné cíle plánovat metody, jak dosáhnout stanovených cílů Sebehodnocení umožňuje všem žákům zažít pocit úspěchu 1.16.2.
Význam sebehodnocení pro žáky
Sebehodnocení umožňuje žákům: poznat své slabé a silné stránky, potřeby a rozvoj hodnotit svůj postup učení a jeho výsledky plánovat proces učení (cíle, metody, výsledky) aktivně se účastnit procesu hodnocení rozvíjet pozitivní sebehodnocení a sebepojetí být odpovědný za své výsledky v učení rozvíjet dovednosti, které jsou užitečné pro život 1.16.3.
Význam pro rodiče
Sebehodnocení žáka umožňuje: vhled do žákova učení komunikovat o učení s žákem spolupracovat s žákem na dosažení cíle 1.16.4.
Význam pro učitele
Sebehodnocení žáka umožňuje: plánovat výuku tak, aby odpovídala individuálním potřebám žáků komunikovat s rodiči a žáky nastavit realistické cíle analyzovat a zkvalitňovat výuku 1.16.5. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími,
17
způsobem přiměřeným věku žáků, ale i souhrnně jednorázově za určité období dle uvážení třídního učitele. 1.16.6.
Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:
co se mu daří co mu ještě nejde, jaké má rezervy jak bude pokračovat dál 1.16.7.
Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
1.16.8. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.
1.17.
Informování zákonných zástupců žáka o průběhu vzdělávání a výchovy žáka
průběžně – žákovské knížky, notýsky 4krát ročně třídní schůzka a konzultace o prospěchu a chování žáka kdykoli je třeba písemně při neúčasti zákonných zástupců na třídních schůzkách nebo domluvením schůzky v jiném termínu výzva zákonných zástupců k návštěvě školy při mimořádných výchovných a vzdělávacích problémech při nedostatečném prospěchu žáka písemně o udělení kázeňských opatření žákovi a jeho důvodech při nedostatečném prospěchu
1.18.
Výstupní hodnocení
Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělání.
Výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o: možnostech žáka a jeho nadání předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka chování žáka v průběhu povinné školní docházky dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka
18
Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci I. pololetí v pátém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělání ve střední škole.
1.19.
Klasifikace žáků plnících povinnou školní docházku mimo území ČR
1.19.1. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku ve spádové škole nebo v jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, nebo ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky (dále jen „zkoušející škola“): ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice 1.19.2. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy. 1.19.3. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. 1.19.4. Zkouška je komisionální. 1.19.5. Navštěvoval-li žák v zahraničí školu, musí zákonní zástupci předložit vysvědčení žáka v ověřeném překladu do českého jazyka.
1.20.
Klasifikace žáků při přestupu ze školy s jiným vyučovacím jazykem
1.20.1. U žáků, kteří nejsou státními občany ČR a plní zde povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za objektivní příčinu, pro kterou nemusí být žák v průběhu prvního roku docházky klasifikován z oboru český jazyk a literatura. 1.20.2. Po dobu uplynutí tří klasifikačních období po přestupu žáka se uplatňují mírnější kritéria při průběžné i souhrnné klasifikaci českého jazyka. 1.20.3. Při klasifikaci z ostatních předmětů se posuzují žákovy věcné znalosti a ne úroveň jazykové správnosti.
19
1.21.
Vysvědčení
1.21.1. Po projednání klasifikace v pedagogické radě vyplní třídní učitel vysvědčení na předepsaném tiskopise. Škola je žákovi vydá na konci I. pololetí na určenou dobu a natrvalo na konci II. pololetí. 1.21.2. Žákovi, kterému byla povolena opravná zkouška nebo klasifikace v náhradním termínu, se vydá vysvědčení až po vykonání zkoušky, a to s datem jejího vykonání, na konci klasifikačního období se mu vydá jen výpis z třídního výkazu s příslušnou doložkou, oznamující termín konání opravné zkoušky. 1.21.3. Pokud se žák narodil v jiném státě než v ČR, uvádí se u místa narození i zkratka příslušného státu. Rodné číslo se uvádí jen se souhlasem zákonného zástupce. 1.21.4. Na vysvědčení se uvádí klasifikace chování žáka, prospěch z povinných předmětů, nepovinných předmětů, účast v zájmových kroužcích a celkový prospěch. Na 1. stupni se vyjadřuje číslicí. 1.21.5. Klasifikace se provádí u všech předmětů. 1.21.6. Žákovi se na vysvědčení zaznamenává počet splněných let školní docházky. 1.21.7. Žákovi, jemuž byl na základě komisionálního přezkoušení povolen postup do vyššího ročníku, aniž absolvoval předchozí ročník, se na vysvědčení do doložky zaznamená: „Žákovi byl na základě komisionálního přezkoušení povolen postup do … ročníku bez absolvování … ročníku.“ 1.21.8. Žákovi, který plní povinnou školní docházku mimo území ČR, se na vysvědčení do doložky zaznamená: „Klasifikace podle §18 odst. 1 vyhl. MŠMT ČR č. 48/2005 Sb. o základním vzdělání.“ 1.21.9. Žákovi, který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny a kterému je doporučeno ročník opakovat (zdravotní důvody), se na vysvědčení ve všech předmětech uvede „nehodnocen“ a vysvědčení se opatří doložkou: „Žák se neklasifikuje z důvodu dlouhodobé nemoci a ročník opakuje.“ Žákovi, který byl ze závažných zdravotních důvodů rozhodnutím ředitele školy zcela uvolněn z výuky některého předmětu, se na vysvědčení do kolonky příslušného předmětu uvede „uvolněn.“ 1.21.10. Na vysvědčení se zaznamenávají pochvaly a jiná ocenění udělená z důvodu hodného zvláštního zřetele. 1.21.11. Na vysvědčení se uvádí také počet zameškaných omluvených a neomluvených hodin. 1.21.12. Na vysvědčení se uvádí zda žák prospěl s vyznamenáním, prospěl nebo neprospěl. 1.21.13. Vysvědčení musí být označeno kulatým razítkem a vlastnoručním podpisem ředitele školy a třídního učitele. Musí být též uvedeno kdy a kde bylo vysvědčení vydáno.
1.22.
Komisionální a opravné zkoušky
20
1.22.1. Žáci, kteří dosud neopakovali ročník na daném stupni a na konci II. pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s vyjímkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky 1.22.2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelkou školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 1.22.3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku. 1.22.4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu zúčastní školní inspektor. 1.22.5. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitelka školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad. 1.22.6. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitelka školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy b)zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu c)přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené RVP pro ZV 1.22.7. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se stanoví slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci I. nebo II. pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 1.22.8. O přezkoušení se pořizuje protokol, který je součástí dokumentace školy. 1.22.9. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Neníli možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 1.22.10. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal, a které byly sděleny rodičům. 1.22.11. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě, zpravidla k 15. 11. a 15. 4. 1.22.12. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do katalogového listu žáka a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu atd. 1.22.13. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka – třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině I. a II. pololetí, - třídní učitel nebo učitel v jiných termínech, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají
21
1.22.14. Informace jsou rodičům podávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo v termínech, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně. 1.22.15. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. 1.22.16. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje, nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – t. j. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. 1.22.17. Opravné písemné práce musí být předloženy všem žákům, kteří je nechají podepsat rodičům a vrátí obratem zpět vyučujícímu. Ředitelské prověrky budou předloženy žákům i zákonným zástupcům na požádání ve škole.
1.23.
Závěrečná ustanovení
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků nabývají účinnosti dnem 1. 9. 2010
22
