PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova, Studentská ul. 2

Dokument č.

02.02

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ ZŠ kapitola „Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků“ ze školního vzdělávacího programu pro základní školu PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ (1. 2. 2015) 1. Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení vychází z objektivního posouzení míry dosažení očekávaných a dílčích výstupů formulovaných v osnovách jednotlivých předmětů ve školním vzdělávacím programu. Hodnocení musí předcházet jasné a srozumitelné formulování cílů a kritérií hodnocení, s nimiž je žák přiměřeně svému věku seznámen. Žák má právo vědět, kdy, jakým způsobem a podle jakých kritérií bude v určité fázi základního vzdělávání hodnocen. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků musí být: -

jednoznačné, srozumitelné a objektivní odborně správné a pedagogicky zdůvodněné odpovídající předem stanoveným kritériím plánované, všestranné a systematické věcné a informativní

Mělo by být zaměřeno na to, co žák umí. Nemělo by mít stresující charakter a mělo by přispívat k osobnostnímu rozvoji žáka. Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, díky které získá informace o tom, jak danou problematiku zvládá, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje. Hodnocení by žáka mělo motivovat pro další vzdělávání. Hodnocení nemusí být směřováno pouze k jednotlivci, ale též ke dvojici, skupině či celé třídě. Hodnocení není prostředkem k rozdělování žáků na úspěšné a neúspěšné. Mělo by se soustředit na individuální schopnosti a pokrok každého žáka.

2. Způsob hodnocení a získávání podkladů pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Ve výchovně vzdělávacím procesu se realizuje hodnocení průběžné a souhrnné.

Pravidla pro hodnocení žáků ZŠ

1 / 20

Průběžné hodnocení a klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků žáka. Motivuje žáka ke zlepšení, informuje zákonné zástupce i žáka o zvládnutí dané problematiky nebo o učebních potížích ve chvíli, kdy se ještě může zlepšit. Učiteli toto hodnocení pomáhá rozhodovat o dalším postupu výuky. Způsoby průběžného hodnocení jsou pro jednotlivé stupně a předměty různé a jsou uvedeny v kapitole „Hodnocení a klasifikace ve vyučovacích předmětech“. O výsledcích průběžného hodnocení učitelé pravidelně informují zákonné zástupce • na 1. stupni zápisem do deníčku a do žákovské knížky • na 2. stupni vytištěným přehledem průběžné klasifikace – 5 x za školní rok • při pravidelných třídních schůzkách • v době pravidelných nebo mimořádných konzultačních hodin • kdykoliv na základě individuální žádosti zákonných zástupců • zpřístupněním známek v informačním systému na webových stránkách školy prostřednictvím programu Bakaláři Průběžnou klasifikaci zapisují učitelé do programu Bakaláři nejpozději do 10 pracovních dnů od realizace. U známek je uvedené datum realizace (s výjimkou individuálně udělovaných známek, např. ústní zkoušení) a stručný popis, za co byla známka udělena. Každá známka má přidělenou příslušnou váhu, výsledný průměr je vážený průměr. Konkrétní informace o možnostech přidělených vah jsou uvedeny v kapitole „Hodnocení a klasifikace v jednotlivých předmětech“. Pro přesnější rozlišení váhy známky se mohou používat známky s minusem. Souhrnné hodnocení, klasifikace a celkový prospěch slouží k posouzení výkonů a chování žáka na konci klasifikačního období - pololetí. O souhrnném hodnocení je zákonný zástupce informován na konci 1. pololetí formou výpisu vysvědčení (nenahrazuje vysvědčení). Na konci 2. pololetí obdrží žák vysvědčení za celý školní rok. Pokud žák odejde ze školy v průběhu 2. pololetí, je mu vydáno za 1. pololetí vysvědčení. Při použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí na vysvědčení těmito klasifikačními stupni: 1 výborný 2 chvalitebný 3 dobrý 4 dostatečný 5 nedostatečný Na 1. stupni se stupeň klasifikace na vysvědčení uvádí číslicí, na 2. stupni slovně. Třídní učitel před vydáním vysvědčení prokazatelně informuje zákonného zástupce o tom, že žák v daném pololetí neprospěl. Na konci 2. pololetí mu současně sdělí podmínky opravných zkoušek. Výsledky žáka jsou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům i k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Součástí klasifikace je i hodnocení klíčových kompetencí.


2 / 20

Při hodnocení žáků – cizinců – se úroveň znalostí českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje jejich výkon (viz předchozí odstavec). Pro souhrnné hodnocení na konci klasifikačního období musí mít vyučující k dispozici dostatek podkladů. Pokud je absence žáka v daném klasifikačním období vyšší než 30 %, žák může být klasifikován dodatečně až v náhradním termínu. Každá taková situace je posuzována individuálně s přihlédnutím ke všem známým okolnostem. O dodatečné klasifikaci rozhoduje vyučující daného předmětu po konzultaci s třídním učitelem. Vyučující po dohodě s ředitelem školy stanoví obsah a rozsah dodatečného zkoušení v souladu s očekávanými výstupy školního vzdělávacího programu. Výsledná známka u komisionální zkoušky je pouze doplňující známkou k ostatní klasifikaci za celé příslušné pololetí, její váhu pro celkovou klasifikaci stanoví vyučující po dohodě s ostatními členy komise. Známka z dodatečného zkoušení bude zahrnuta do průběžné klasifikace, aby mohlo být uzavřeno souhrnné hodnocení. Dodatečné zkoušení musí zahrnovat ústní i písemnou formu. Musí proběhnout před třídou nebo v přítomnosti dalšího vyučujícího v rámci předmětové komise. K získávání podkladů pro hodnocení žáka používá učitel zejména tyto metody, formy a prostředky: 1. soustavné sledování a analýza průběžné práce žáka, jeho připravenosti na výuku 2. různé druhy zkoušek: - ústní - písemné - grafické - praktické - pohybové 3. pozorování žáka při různých činnostech: - laboratorní práce - práce na projektech - skupinová práce - individuální práce 4. rozhovor s žákem 5. konzultace s ostatními vyučujícími

3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen se SVP) Osobou se speciálním vzděláváním se rozumí ten, komu v naplnění jeho vzdělávacích možností brání překážky spočívající v jeho zdravotním stavu nebo životních podmínkách. Hodnocení a klasifikace žáků se SVP vychází z platných předpisů. Vyučující se také řídí pokyny školského poradenského zařízení. Školské poradenské zařízení poskytuje škole zprávu a doporučení podpůrných opatření, které napomáhají k překonání překážek ve vzdělávání. Žáci se SVP jsou integrováni v běžných třídách a vzděláváni podle individuálního vzdělávacího plánu. Při hodnocení učitel zohledňuje individuální problém žáka, řídí se doporučením školského poradenského zařízení a individuálním vzdělávacím plánem. Žák se SVP musí mít dostatek času na řešení a kontrolu úkolů. Učitel se vždy přesvědčí, zda žák úkol pochopil. Žáka často motivuje pochvalou. Pravidla pro hodnocení žáků ZŠ

3 / 20

Při hodnocení a klasifikaci žáků se SVP přihlíží k charakteru a rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb. Žáci jsou klasifikováni klasifikačními stupni nebo na žádost zákonného zástupce slovním hodnocením (jeho užití schvaluje ředitel školy).

4. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků Žáci jsou k sebehodnocení vedeni již od 1. ročníku. Sebehodnocení probíhá zpravidla v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů ústně, pomocí grafických symbolů nebo písemně, např. po ukončení tematického celku, na konci vyučovací hodiny, v průběhu činností. Třídní učitelé realizují komunitní kruhy v rámci třídnických hodin nebo podle situace. Žáci jsou vedeni k zakládání portfolia podle konkrétních materiálních podmínek a možností.

5. Stupně hodnocení a klasifikace Klasifikační stupně: 1 – výborný Žák dosahuje dílčích výstupů, klíčových kompetencí a cílů základního vzdělávání (dále jen stanovených výstupů) v určeném (nebo kratším) čase, s výrazným podílem samostatné práce a jen s minimální pomocí učitele. Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení praktických a teoretických úkolů. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Řádně se na výuku připravuje. 2 – chvalitebný Žák dosahuje stanovených výstupů v určeném čase, jen s malou pomocí učitele. Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný. Projevuje zřetelný zájem o výuku a rozvíjení své osobnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla s drobnými nedostatky. Při výuce se snaží plně využívat svých vědomostí, dovedností a návyků. Ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. 3 – dobrý Žák dosahuje stanovených výstupů, ale v delším než určeném čase a s výraznou pomocí učitele. Žák je v činnostech méně aktivní, méně tvořivý, ne zcela samostatný a pohotový. Projevuje částečný zájem o výuku. Plnění zadaných úkolů často vykazuje výraznější nedostatky. Vědomosti, dovednosti a návyky využívá při výuce jen částečně. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. 4 – dostatečný Žák dosahuje i přes výraznou pomoc učitele, a za mnohem delší, než je určený čas, jen některých stanovených výstupů. Žák je v činnostech nesamostatný, málo aktivní a tvořivý. Zpravidla projevuje malý zájem o výuku. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností, při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Jeho ústní i písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je málo estetický a má větší nedostatky. 5 – nedostatečný Žák nedosahuje prakticky žádných stanovených výstupů, ani ve výrazně delším než určeném čase, a to i přes maximální pomoc a snahu učitele. Žák je v činnostech převážně pasivní. O výuku a rozvíjení osobnosti neprojevuje zájem. Zpravidla se na výuku nepřipravuje. Pravidla pro hodnocení žáků ZŠ

4 / 20

V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností, při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev má vážné nedostatky a chyby. Při slovním hodnocení se uvádí: a) ovládnutí učiva a očekávaných výstupů daných školním vzdělávacím programem ovládá bezpečně ovládá podstatně ovládá ovládá se značnými mezerami neovládá b) úroveň myšlení je pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti uvažuje celkem samostatně je méně samostatný v myšlení je nesamostatný v myšlení odpovídá nesprávně i na návodné otázky c) úroveň vyjadřování vyjadřuje se výstižně, poměrně přesně vyjadřuje se celkem výstižně vyjadřuje se nedostatečně přesně vyjadřuje se s obtížemi odpovídá nesprávně i na návodné otázky d) úroveň aplikace vědomostí spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele e) píle a zájem o učení je aktivní, učí se svědomitě a se zájmem učí se svědomitě k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů projevuje malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty nereaguje na pomoc a pobízení k učení Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte.

6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků a klasifikace v jednotlivých vyučovacích předmětech Pravidla pro hodnocení a klasifikaci pro 1. stupeň jsou zpracována po ročnících. Pravidla pro hodnocení a klasifikaci pro 2. stupeň jsou zpracována po jednotlivých vyučovacích předmětech. Klasifikace bodovaných písemných prací se – pokud není uvedeno jinak – řídí procenty uvedenými v tabulce. Pravidla pro hodnocení žáků ZŠ

5 / 20

Klasifikační stupeň

Úspěšnost v procentech

1

do 90 %

2

do 75 %

3

do 45 %

4

do 20 %

5

méně než 19 %

Při závěrečném hodnocení je přihlíženo nejen k váženému průměru klasifikačního stupně, ale i k aktivitě žáka v hodinách, připravenosti na výuku a celkové snaze o zvládnutí daných úkolů. Součástí klasifikace je hodnocení klíčových kompetencí.

1. ročník Hodnocení je zaznamenáváno v notýsku nebo v sešitech jednotlivých předmětů. 1. pololetí, období září – říjen V tomto období má hodnocení především motivační charakter. Žáci jsou hodnoceni ve všech vyučovacích předmětech, jejich práce a aktivity jsou hodnoceny slovně a grafickými symboly. 1. pololetí, období listopad – leden Žáci jsou hodnoceni pouze za to, co umí, klasifikačním stupněm 1 nebo 2. U méně úspěšných prací je vyznačen počet chyb a práce je hodnocena slovně nebo motivačním razítkem. 2. pololetí Všichni žáci jsou klasifikováni klasifikačním stupněm. Méně úspěšní žáci jsou hodnoceni slovně nebo motivačním razítkem. Český jazyk a literatura Předmětem hodnocení je čtení procvičeného i neznámého textu, skládání slov a vět, diktáty. Hodnocení diktátu, opisu, přepisu: 1 bez chyby, 1 hrubá chyba a 1 drobná chyba (nebo 3 drobné chyby) 2 2 – 4 hrubé chyby 3 5 – 7 hrubých chyb 4 8 – 9 hrubých chyb 5 10 a více hrubých chyb Matematika Je hodnocena samostatnost, správnost postupů a výsledků, tvořivost, aktivita, numerické počítání a schopnost řešit slovní úlohy. 1 0 – 1 chyb 2 2 – 3 chyby 3 4 – 6 chyby 4 7 – 8 chyby 5 9 a více chyb Prvouka Je hodnocena aktivita, samostatné vyjadřování, znalost pojmů a terminologie.


6 / 20

V prvouce jsou prověřovány znalosti a dovednosti formou rozhovoru, doplňováním, přiřazováním obrázků. Hudební, tělesná, pracovní, výtvarná a dramatická výchova Hodnocení má především motivační charakter. Je hodnocena aktivita, snaha, připravenost na vyučování a originalita projevu. Je také přihlíženo k individuálním schopnostem každého žáka.

2. ročník Hodnocení je zaznamenáváno v notýsku nebo v sešitech jednotlivých předmětů. Ve 2. ročníku má klasifikace stále motivační charakter. Kromě klasifikace je používáno slovní hodnocení nebo pochvaly a grafické symboly. Předmětem hodnocení žáka je také aktivita, snaha a připravenost na vyučování. Český jazyk a literatura Hodnocení diktátu, opisu, přepisu a doplňovacích cvičení: 1 bez chyby, 1 hrubá chyba a 1 drobná chyba (nebo 3 drobné chyby) 2 2 – 4 hrubé chyby 3 5 – 7 hrubých chyb 4 8 – 9 hrubých chyb 5 10 a více hrubých chyb

Matematika Hodnocení pětiminutovek, pamětného počítání, slovních úloh: 1 0 – 1 chyb 2 2 – 3 chyby 3 4 – 6 chyby 4 7 – 8 chyby 5 9 a více chyb V geometrii je hodnocena správnost a přesnost provedení. V průběhu klasifikačního období je žák hodnocen z různých činností (v závorce uvedena váha známky v průběžné klasifikaci): • čtvrtletní a kontrolní práce .........................................................(8 – 9) • běžné samostatné práce zaměřené na procvičování učiva, diktáty (6 – 7) • slovní úlohy ................................................................................(4 – 7 dle obtížnosti) Prvouka Je prověřována znalost učiva formou ústního zkoušení, skupinové práce nebo samostatných písemných prací, testů a prověrek. Hudební, tělesná, pracovní, výtvarná a dramatická výchova Hodnocení má především motivační charakter. Je hodnocena aktivita, snaha, připravenost na vyučování a originalita projevu. Je také přihlíženo k individuálním schopnostem každého žáka.


7 / 20

3., 4. a 5. ročník Klasifikace bodovaných písemných prací se ve 3., 4. a 5. ročníku s výjimkou anglického jazyka řídí procenty uvedenými v tabulce. Český jazyk a literatura Čtení schopnost orientace v textu úroveň hlasitého čtení porozumění textu schopnost reprodukovat text schopnost vyhledat potřebné informace v textu recitace, přednes Součástí hodnocení je i schopnost referovat o literárním díle, kulturní akci. Gramatika Pravopisná cvičení, diktáty (váha známky 6 – 9 dle obtížnosti a rozsahu). Vzhledem k nutnosti hodnotit nejen pravopisné jevy, ale i celkovou správnost psaného textu, se vychází z tohoto hodnocení: 1 bez chyby, 1 hrubá chyba (nebo dvě drobné chyby – tečky, háčky, čárky nad písmenem nebo vynechání hlásky) 11 hrubá chyba a jedna malá chyba 2 2 hrubé chyby 23 hrubé chyby 3 4 – 5 hrubých chyb 36 hrubých chyb 4 7 – 8 hrubých chyb 49 hrubých chyb 5 10 a více hrubých chyb Chyby se počítají až po probrání a procvičení daného učiva. Jednu hrubou chybu mohou nahradit dvě malé. V průběhu klasifikačního období je žák hodnocen z různých činností (v závorce uvedena váha známky v průběžné klasifikaci): • čtvrtletní testy .............................................................................(8 – 9) • písemná cvičení ..........................................................................(5 – 8 dle obtížnosti) • doplňovačky ...............................................................................(4 – 7 dle obtížnosti) Kritéria hodnocení slohových cvičení: originalita práce gramatická správnost stylistické provedení ústní předvedení slohové práce Hodnocení psaného projevu se týká psaní v sešitech, čitelnosti písma, celkové úpravy textu. Matematika Typy prací: čtvrtletní práce, procvičovací testy, slovní úlohy • čtvrtletní práce ............................................................................(8 – 9) Pravidla pro hodnocení žáků ZŠ

8 / 20

• procvičovací testy .......................................................................(5 – 8 dle obtížnosti) • slovní úlohy ................................................................................(4 – 7 dle obtížnosti) V geometrii je hodnocena správnost a přesnost provedení, úprava a používání rýsovacích pomůcek. Vlastivěda, přírodověda Při ústním zkoušení je hodnocen obsah znalostí (7 – 8 dle obtížnosti). Písemné práce jsou klasifikovány stupněm podle tabulky (7 – 9 dle obtížnosti). Hudební, tělesná, pracovní, výtvarná a dramatická výchova Hodnocení má především motivační charakter. Je hodnocena aktivita, snaha, připravenost na vyučování a originalita projevu. Je také přihlíženo k individuálním schopnostem každého žáka.

Anglický jazyk na 1. a 2. stupni A) Písemné práce a testy Každému zadání písemné práce a testu předchází jejich bodové ohodnocení. Klasifikační stupně odpovídají procentuální úspěšnosti z celkového počtu bodů dle následující tabulky: Úspěšnost


100% – 86%

1

85% – 71%

2

70% – 50%

3

49% – 35%

4

34% – 0%

5

Typy písemných prací a testů (v závorce uvedena váha známky): • Test za lekcí v učebnici ..............................................................(9) • Test na gramatický jev a jeho formu ..........................................(7) • Test na gramatický jev a jeho užití .............................................(8) • Test na slovní zásobu za lekcí v učebnici ..................................(9) • Test na slovní zásobu tematického celku či dílčího okruhu .......(6) • Krátký písemný projev na dané téma – připravený ....................(6) • Domácí úkol – krátký písemný projev .......................................(4) • Domácí úkol – ostatní ................................................................(2) B) Ústní projev Typy ústních projevů (v závorce uvedena váha známky): • Zkoušení slovní zásoby ..............................................................(6) • Připravený projev na dané téma .................................................(8) • Nepřipravený projev na dané téma .............................................(4) • Připravený rozhovor na dané téma .............................................(7) • Nepřipravený rozhovor na dané téma ........................................(4) Pravidla pro hodnocení žáků ZŠ

9 / 20

Při klasifikování samostatných ústních projevů hodnotí učitel zejména: - připravenost - věcnou správnost - gramatickou přesnost - plynulost a návaznost - schopnost reagovat na doplňující dotazy - dodržení zadání Při klasifikování rozhovorů hodnotí učitel zejména: - připravenost - věcnou správnost - schopnost reagovat na ostatní účastníky rozhovoru - gramatickou přesnost - plynulost a návaznost - dodržení tématu C) Práce s textem Typy prací s textem (v závorce uvedena váha známky): • Čtení krátkého textu s porozuměním ..........................................(5) • Čtení dlouhého textu s porozuměním .........................................(7) • Překlad známého textu ...............................................................(3) • Překlad neznámého textu ...........................................................(4) • Čtení s překladem .......................................................................(5) Při klasifikování prací s textem hodnotí učitel zejména: - schopnost orientovat se v textu - schopnost splnit zadání práce - fonetickou správnost (při čtení nahlas) - stylistickou a gramatickou správnost (při překládání) D) Poslech s porozuměním Typy poslechů s porozuměním (v závorce uvedena váha známky): • Poslech za účelem získání specifických informací ....................(7) • Poslech za účelem zorientování se v textu .................................(4) • Poslech jako podklad pro další práci odpovídání na otázky, výběr správných odpovědí atd. ..............(5) Při klasifikování poslechových cvičení hodnotí (a bere v úvahu) učitel zejména: - akustické podmínky - náročnost zadání - schopnost vybrat z textu požadované informace - schopnost reagovat pouze na vybrané úkoly E) Projekty Typy projektů (v závorce uvedena váha známky): • Krátkodobý projekt ....................................................................(7) • Dlouhodobý projekt ....................................................................(7)


10 / 20

Další cizí jazyk na 2. stupni A) Písemné práce a testy Každému zadání písemné práce a testu předchází jejich bodové ohodnocení. Klasifikační stupně odpovídají procentuální úspěšnosti z celkového počtu bodů dle následující tabulky: Úspěšnost


100% – 86%

1

85% – 71%

2

70% – 50%

3

49% – 35%

4

34% – 0% 5 Typy písemných prací a testů (v závorce uvedena váha známky): • Test za lekcí v učebnici ..............................................................(9) • Test na gramatický jev a jeho formu ..........................................(7 – 8) • Test na slovní zásobu za lekcí v učebnici ..................................(6) • Krátký písemný projev na dané téma .........................................(5) • Domácí úkol ...............................................................................(2 – 4) B) Ústní projev Typy ústních projevů (v závorce uvedena váha známky): • Zkoušení slovní zásoby ..............................................................(6) • Rozhovory ..................................................................................(4 – 7) • Čtení ...........................................................................................(5) • Mluvní cvičení ............................................................................(4 – 7) • Překlad textu ...............................................................................(3 – 6) • Gramatická doplňovací cvičení ..................................................(3) Při klasifikování ústních projevů hodnotí učitel zejména: - připravenost - gramatickou správnost - přesnost používání slovní zásoby - schopnost reagovat na doplňující dotazy

Informatika na 1. a 2. stupni Hodnocení žáka v informatice vychází především z praktické práce žáků při zpracování informací pomocí výpočetní techniky. V průběhu klasifikačního období je žák hodnocen z různých činností (v závorce uvedena váha známky v průběžné klasifikaci): • písemné prověrky nebo testy - zaměřeno na teoretické znalosti a pojmy .......................................... (5 – 6) • aktivita, referáty, vedení poznámek, sešity ......................................... (1 – 2) Pravidla pro hodnocení žáků ZŠ

11 / 20

• •

samostatná práce na dané téma s vytyčenými požadavky - žáci demonstrují, jak prakticky zvládli probíranou látku .................. (5 – 9) práce v hodině (hlavně u žáků 1. stupně) – zvládnutí základních dovedností při obsluze výpočetní techniky .... (2 – 5)

V případě špatného výsledku některé předchozí činnosti je žákovi umožněno dodatečné přepracování samostatné práce či přezkoušení.

Český jazyk a literatura na 2. stupni Výsledky práce jsou hodnoceny klasifikačním stupněm nebo slovně, v některých případech je známka doplněna i slovním hodnocením (např. u slohové práce). Podle situace jsou do hodnocení zapojováni i žáci, učí se sebehodnocení. Klasifikační stupeň má u různých prací různou váhu, se kterou jsou žáci předem seznámeni. Pravopisné cvičení, diktát – je klasifikováno a váha známky stanovena dle obtížnosti a rozsahu (6 – 9). Vzhledem k nutnosti hodnotit nejen pravopisné jevy, ale celkovou správnost psaného textu, se při klasifikaci vychází z hodnocení: 1 bez chyby, jedna hrubá chyba (nebo dvě drobné chyby – tečky, háčky, čárky nad písmenem, vynechání hlásky) 2 dvě – tři hrubé chyby 3 čtyři – pět hrubých chyb 4 šest – sedm hrubých chyb 5 osm a více chyb V případě drobné chyby navíc může být použita klasifikace mezistupněm, tzn. známkou s minusem. Čtvrtletní písemná práce – se hodnotí klasifikačním stupněm a váhou známky 9. Součástí prověrky je součet všech bodů dosažených v dané práci a jemu odpovídající známka d1e dosaženého množství procent. Známka se řídí tabulkou. Slohová práce – hodnocení má váhu známky stanovenou dle náročnosti a rozsahu (6 – 9). Další činnosti žáků: prezentace, ústní zkoušení různého charakteru, samostatné práce, skupinové práce, drobné prověrky, domácí úkoly – hodnocení je prováděno ústně nebo klasifikačním stupněm, váha známky odpovídá náročnosti a rozsahu hodnoceného úkolu (3 – 9), s tímto hodnocením je žák předem seznámen Kritéria pro hodnocení ústního projevu - výběr tématu (pokud není zadáno vyučujícím) - zařazení do literárních souvislostí, informace o autorovi, dílu – dle charakteru a oblasti zkoušení - vhodné použití ukázky - celková kultivovanost projevu (připravenost, splnění úkolu a dodržení tématu, ústní vyjadřování, plynulost, spisovný jazyk, postoj žáka při zkoušení) Váha známky je stanovena dle náročnosti úkolu (6 – 9), součástí je vždy slovní hodnocení, lze využít i hodnocení spolužáky a sebehodnocení.


12 / 20

Matematika na 2. stupni V průběhu klasifikačního období je žák hodnocen z různých činností (v závorce uvedena váha známky v průběžné klasifikaci): • písemné prověrky – prověrka je z kratšího úseku učiva, časově je tato prověrka na 15 – 20 minut, žák píše do speciálního sešitu, který je uložen u vyučujícího, ale kdykoliv k nahlédnutí pro rodiče (6) • kontrolní písemné práce – čtvrtletní písemná práce z učiva za jedno čtvrtletí, prověrka je na celou vyučovací hodinu, žák píše na dvojlist papíru, který se zakládá do školního archivu (9) • ústní zkoušení – zkoušení je z kratšího úseku učiva (5 – 6) • drobné prověrky (pěti – desetiminutovky) – prověrka na velmi krátký úsek učiva, které je nutné naučit se zpaměti, např. znalost vzorců (3 – 4) • samostatná práce – při procvičování probíraného učiva dostává za samostatnou práci motivační jedničky do sešitu a za pět malých jedniček dostává žák jedničku (5) • domácí samostatná práce – sada příkladů k procvičení určená k dlouhodobějšímu opakování (3 – 4) • za drobné úspěchy, snahu a výraznou aktivitu v hodinách dostávají žáci orientační známky (1 – 2) V případě špatného výsledku některé předchozí činnosti je žákovi umožněno jednou za pololetí dodatečné přezkoušení. Známkování bodovaných prověrek, tj. písemným prověrek a kontrolních písemných prací, se řídí tabulkou.

Fyzika na 2. stupni V průběhu klasifikačního období je žák hodnocen z různých činností (v závorce uvedena váha známky v průběžné klasifikaci): • písemné prověrky - prověrka je zaměřena na shrnutí určitého tematického celku ........................................(6 – 7) • drobné písemné prověrky, „pětiminutovky“ – velice úzký rozsah učiva ..........................................................(4 – 5) • ústní zkoušení .............................................................................(5 – 9) • aktivita, drobné úspěchy .............................................................(1 – 2) • samostatná práce, referáty, tvorba a předvedení prezentací .......(3 – 5) V případě špatného výsledku některé z předchozích činností jednou za pololetí je žákovi umožněno dodatečné přezkoušení. Známkování bodovaných prověrek se řídí tabulkou. U ústního i písemné projevu se hodnotí důležité jevy – převody jednotek, znalost vzorců, schopnost samostatného výpočtu, učinění správného závěru z výpočtu, znalost základní teorie a schopnost aplikovat ji na modelových příkladech. Všechny zmíněné části nemusí být obsahem jednoho zkoušení.


13 / 20

Chemie na 2. stupni V průběhu klasifikačního období je žák hodnocen z různých činností (v závorce uvedena váha známky v průběžné klasifikaci): • písemné prověrky – kratší úseky učiva určitého tematického celku ........................(6 – 8) • drobné písemné prověrky – úzký rozsah učiva ..........................(5) • ústní zkoušení .............................................................................(9) • samostatné práce – referáty, prezentace na téma související s učivem ..................(3 – 5) • samostatná práce pří procvičování učiva ....................................(5) V případě špatného výsledku při písemné práci jsou zadávány opravné prověrky (6 – 7).

Dějepis, zeměpis a přírodopis na 2. stupni V průběhu klasifikačního období je žák hodnocen a klasifikován z těchto činností (v závorce uvedena váha známky v průběžné klasifikaci): • ústní zkoušení – zkoušení je z kratšího úseku učiva ..................(9) • písemné zkoušení – prověrka je z dohodnutého bloku učiva .....(4 – 9) • referát – vztahuje se k probíranému učivu a musí být ústně prezentovaný ...................................................(4 – 6) • prezentace ...................................................................................(7 – 9) • samostatná práce ........................................................................(4)

Občanská výchova a rodinná výchova na 2. stupni V průběhu klasifikačního období je žák klasifikován a hodnocen z těchto činností (v závorce uvedena váha známky v průběžné klasifikaci): • písemné zkoušení .......................................................................(5 – 9) • připravený referát nebo mluvní cvičení (6) • různé samostatné práce ...............................................................(6) • skupinové práce ..........................................................................(4) • domácí úkoly individuální nebo skupinové ...............................(6) • tematické projekty a prezentace .................................................(7 – 9) • vyhledávání informací ................................................................(6) Při hodnocení referátu, mluvního cvičení, zpracování projektů a prezentací se přihlíží k těmto kritériím: souvislost s daným tématem, výběr tématu věcná správnost, rozsah promyšlenost, připravenost plynulost a přehlednost, logická struktura srozumitelnost použití spisovného jazyka schopnost zaujmout posluchače Pravidla pro hodnocení žáků ZŠ

14 / 20

Výtvarná a pracovní výchova na 2. stupni Výtvarná výchova Ve výtvarné výchově na 2. stupni základní školy se hodnotí převážně praktická vizuálně obrazná vyjádření (VOV). Hodnocení je zaměřeno na originalitu řešení (využití různých variant zpracování), uplatnění teoretických znalostí, preciznost při ztvárnění, celkový dojem vzniklého VOV. Přihlíží se k praktickému využití díla (možnost zaslání do soutěží, instalace v prostoru školy). Při klasifikaci je přihlíženo k individuálním schopnostem a zvláštnostem žáka, k jeho nadání a přístupu k práci. VOV mohou být tvořena jednotlivci, skupinami či týmově. Při skupinové práci se přihlíží k podílu žáka na práci skupiny, k vlastnímu přínosu na VOV, k organizaci práce ve skupině, ke schopnosti akceptovat názory ostatních a obhájit svá stanoviska – zejména kompetence pracovní, sociální a personální. Vzniklá VOV jsou hodnocena klasifikačním stupněm nebo slovně. Do hodnocení je zapojován i kolektiv třídy. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení. Klasifikační stupeň má různou váhu. U VOV, která jsou náročnější na zpracování nebo na dobu realizace (např. kombinování výtvarných technik, studijní stínovaná kresba apod.), mohou být klasifikovány i jednotlivé dílčí postupy (kresba, barevné zpracování, kompozice, práce ve skupině apod.). S touto klasifikací jsou žáci předem seznámeni. Vyšší váhu mají známky za praktická VOV (6 – 9), nižší pak pomoc s úpravou prostředí a instalací VOV (3 – 6). Prezentace, týkající se výtvarné teorie a dějin umění, jsou klasifikovány dle náročnosti zpracování, obsahu a rozsahu (6 – 9). Pracovní výchova V pracovní výchově se hodnotí klasifikačním stupněm nebo slovním hodnocením, žáci jsou vedeni k sebehodnocení. Vzhledem k povaze předmětu je přihlíženo k individuálním schopnostem a zvláštnostem žáka, k jeho nadání a přístupu k práci. Výsledky práce mohou být tvořeny jednotlivci nebo skupinami. Při skupinové práci je zohledňován podíl žáka na práci skupiny, vlastní přínos, na organizaci práce ve skupině. Při naplňování pracovních kompetencí je dále přihlíženo k těmto kritériím: samostatnost, zodpovědnost a spolehlivost, dodržování pravidel bezpečnosti, ohleduplnost a dodržování zásad spolupráce v pracovní skupině, uplatnění teoretických poznatků v praxi. Váha klasifikačního stupně je dána časovou i obsahovou náročnosti úkolu a kvalitou provedení. Žáci jsou s váhou známky seznámeni předem.

Hudební výchova na 2. stupni V průběhu klasifikačního období jsou žáci hodnoceni a klasifikováni z teoretických znalostí i praktických dovedností. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení. V hodnocení teoretických znalostí je sledován aktivní přístup k osvojení si probíraného učiva a soustavnost v přípravě. To je spolu se zadávanými domácími úkoly (aktuality, referáty, prezentace aj.) při hodnocení prioritou. Při hodnocení žáka v praktických činnostech je rovněž přihlíženo k jeho individuálním schopnostem a dovednostem, k jeho snaze. Aktivita a celkový přístup k předmětu jsou proto nedílnou součástí hodnocení. V hudební výchově jsou zohledňováni žáci s omezením ze zdravotních důvodů na doporučení lékaře (např. nemoc hlasivek či jiné vážnější problémy).


15 / 20

Váha známky v průběžné klasifikaci je různá. Hodnotí se hudební teorie a dějiny, intonace, rytmus, úprava sešitu, interpretace písně, znalost notového písma, aktuality, referáty, prezentace, ale i pohybová výchova, která je přímo součástí předmětu. Žáci jsou s váhou známky seznámeni předem.

Tělesná výchova na 2. stupni V průběhu klasifikačního období jsou žáci hodnoceni z praktických dovedností i teoretických znalostí ve všech odvětvích sportu. Žáci s omezením ze zdravotních důvodů jsou zohledňováni. V lehké atletice je hodnoceno zlepšení či zhoršení již dosaženého výkonu. Žáci jsou také hodnoceni za správný zápis atletických výkonů. V gymnastice je hodnocena přesnost provedení cviku, uvědomění si chybných provedení cviků a znalosti správné dopomoci. Při míčových hrách je kladen důraz na taktiku při hře, souhra s družstvem, znalost pravidel her. Při cvičení s hudbou je hodnoceno dodržení rytmu a držení těla. V průpravných, kondičních, zdravotních a ostatních cvičeních je důležité uvědomit si význam těchto cvičení, dostatečnou zásobu cviků, výběr správných cviků podle zaměření a procvičovaných částí těla. Váha známky v průběžné klasifikaci se liší podle náročnosti prováděného cvičení. Činnosti

váha

Nástup Rozcvička Lehká atletika Atletická abeceda Běhy: 50 – 100 m 300 – 1500 m Skoky: daleký vysoký Hod míčkem Vrh koulí Gymnastika Akrobatická sestava Hrazda Přeskok Kladina

6 8

8 8 8 8

Míčové hry Hra + pravidla Jednotlivé prvky Úpoly – kliky

8 7 8

6 6 7 6 7 7 8

7. Celkové hodnocení žáka Jestliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo ve 2. pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení slovo uvolněn. Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v 1. nebo ve 2. pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo nehodnocen.


16 / 20

Celkové hodnocení žáka se vyjadřuje stupni: Prospěl s vyznamenáním Není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré. V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků ve vyhlášce č. 48/2005 Sb., §14 odst. 2. Prospěl Není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. Neprospěl Je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí. Nehodnocen Není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

8. Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku 1. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. 2. Do vyššího ročníku postoupí žák prvního nebo druhého stupně, který již v rámci prvního nebo druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch žáka. 3. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do června školního roku. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 4. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září žák navštěvuje nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 5. Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů po vydání vysvědčení, požádat ředitele o přezkoumání výsledků hodnocení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení, dále se postupuje dle § 69 odst. 9, 10, 11 a 12, zákona č. 561/2004 Sb. 6. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl, nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 7. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a z důvodů uvedených v žádosti.


17 / 20

9. Komisionální zkoušky – opravné zkoušky a přezkoumání výsledků hodnocení žáků Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy. Pokud je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji: předseda, kterým je ředitel školy, popř. jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popř. jiný vyučující daného předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Žák může v jednom dni konat zkoušku pouze z jednoho předmětu. Konkrétní obsah a rozsah stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Výsledek zkoušky již nelze napadnout, výsledek stanoví komise hlasováním. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci. Opravné zkoušky 1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník a kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. V jednom dni může žák skládat jen jednu opravnou zkoušku. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ředitel školy může ze závažných důvodů žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následující školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. Přezkoumání výsledků hodnocení žáka Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení. Postupuje se dle § 69 odst. 9, 10, 11 a 12, zákona č. 561/2004 Sb. Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, požádá zákonný zástupce krajský úřad. Komisionální zkouškou je také zkouška žáka, který plní povinnou školní docházku podle § 38 zákona č. 561/2004 Sb. v platném znění - tj. plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky nebo v evropské škole. Tato zkouška se vykonává na základě žádosti zákonného zástupce.

10. Klasifikace chování a výchovná opatření Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se hodnotí stupni: 1 velmi dobré 2 uspokojivé 3 neuspokojivé Pravidla pro hodnocení žáků ZŠ

18 / 20

Na 1. stupni se stupeň klasifikace na vysvědčení uvádí číslicí, na 2. stupni slovně. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Kritériem je dodržování pravidel stanovených řádem školy za dané klasifikační období. Kritéria pro jednotlivé stupně chování: 1 - velmi dobré Žák dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení řádu školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. 2 - uspokojivé Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování či řádu školy nebo se dopouští dalších přestupků nebo má opakovanou neomluvenou absenci. 3 - neuspokojivé Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a školního řádu nebo se žák dopouští závažných provinění nebo pokračuje v opakované neomluvené absenci. Třídní učitel oznamuje snížený stupeň z chování a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Zákonný zástupce podepisuje písemné oznámení, které je uloženo do dokumentace školy.

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření: Pochvaly a jiná ocenění Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Tato pochvala je uvedena na vysvědčení. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo déletrvající úspěšnou práci. Třídní učitelé oznamují udělení pochvaly a její důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly se zaznamenává do dokumentace školy. Kázeňská opatření Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení uložit následující kázeňská opatření:

Napomenutí třídního učitele Ukládá třídní učitel za drobné porušení školního řádu nebo nesplnění povinnosti bezprostředně po přestupku. Důtka třídního učitele Ukládá třídní učitel po projednání s ředitelem školy za závažnější nebo opakované porušení řádu školy nebo norem slušnosti. Důtka třídního učitele se ukládá před kolektivem třídy. Důtka ředitele školy Ukládá ředitel školy po projednání na schůzi pedagogické rady za vážná porušení školního řádu – zvláště za porušování norem slušnosti, za neomluvené absence, za agresivitu vůči ostatním a další závažná provinění. Podle § 31, odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. v platném znění se zvláště hrubé slovní nebo úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy vždy Pravidla pro hodnocení žáků ZŠ

19 / 20

považují za závažné porušení povinností řádu školy s dopadem i na hodnocení chování za klasifikační období. Třídní učitel oznamuje uložení kázeňského opatření a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Zákonný zástupce podepisuje písemné oznámení, které je uloženo do dokumentace školy. Uložení kázeňského opatření se zaznamenává do dokumentace školy. V Prostějově dne: 1. 2. 2015

RNDr. Ing. Rostislav Halaš ředitel školy


20 / 20

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

Recommend Documents