Základní škola, ul. O. Nedbala 30, 370 05 České Budějovice
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Právní souvislosti
1.
Zákon č. 561/2004 Sb., Vyhláška MŠMT ČR č.256/2012
Zásady klasifikace
Hodnocení výsledků vzdělávání vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje učitel přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do 2 skupin: - předměty s převahou teoretického zaměření a předměty s převahou praktického zaměření - předměty s převahou výchovného zaměření
2.
Stupně hodnocení a klasifikace
Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech (t.j. povinných, volitelných, nepovinných) je klasifikován těmito stupni: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 – nedostatečný Pokud je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo druhém poletí uvolněn, uvádí se na vysvědčení „uvolněn(a)“. Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení „nehodnocen(a)“ (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona). Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé
Celkový prospěch žáka je hodnocen: prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl nehodnocen
Žák je hodnocen stupněm: prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném povinném (včetně volitelného) předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr těchto předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný neprospěl, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný. nehodnocen, není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí
Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni: pracoval úspěšně pracoval
Náboženství se hodnotí: klasifikačním stupněm (1 – výborný až 5 – nedostatečný)
3.
Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
a/ - soustavným diagnostickým pozorováním žáka - soustavným sledováním výkonů žáka - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) - analýzou výsledků činnosti žáka b/ Žák musí být vyzkoušen z každého předmětu alespoň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně. Doporučeno je dvojnásobný počet zkoušek, než je týdenní počet hodin daného předmětu. c/ Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Výsledky klasifikace zaznamenává do žákovské knížky.
d/ Učitel vede evidenci o každé klasifikaci žáka e/ Kontrolní písemné práce koordinuje třídní učitel tak, aby se nehromadily v jednom období. Vjednom dni píše žák maximálně jednu obsáhlejší písemnou práci (např. čtvrtletní). f/ Učitelé daného předmětu použijí k sjednocení klasifikace písemné práce a testy. V předmětech český jazyk a literatura, anglický jazyk a matematika jsou předepsané v každém klasifikačním období čtvrtletní kontrolní písemné práce (kontrolní diktáty). Vyučující mají povinnost tyto práce archivovat po dobu studia žáka. Práce se klasifikují podle bodového hodnocení. Hodnocení v českém jazyce : 1-2 hrubé chyby
2
3-4 hrubé chyby
3
5-6 hrubých chyb
4
7 a více
5
(hodnocení u dyslektiků - dle individuálních plánů) slohové práce - složka slohová i jazyková, mluvnické chyby se nehodnotí jako při pravopisných cvičeních či diktátech, i práce s hrubými chybami (2-3) Literární výchova - literární pojmy odpovídající ročníku - básně - ve vyšších ročnících poznatky o jednotlivých autorech Sloh
- kontrolní práce - krátká slohová cvičení - mluvní cvičení
Mluvnice
- diktáty a pravopisná cvičení - hodnocení podle stejné stupnice (viz výše) - jazykové, větné a komplexní rozbory - většinou bodové ohodnocení
V každé ze složek jazyka nutno přihlédnout k aktivitě, celkovému přístupu a snaze žáka v hodinách (10 - 20%). V cizím jazyce - písemná práce po uzavření tématu, bodové hodnocení. Písemné práce jsou kratšího rozsahu, častěji formou doplňování, méně často překlady a diktáty. - krátké prověřovací testy. - klasifikace 60% ústní projev, 20% písemný projev, 20% aktivita Hodnotí se i přístup k předmětu, úroveň domácí přípravy, aktivita při vyučování. Ve společenskovědních oborech - testy po uzavření tématu. Klasifikace podle bodového hodnocení. Tělesná výchova - osobní výkon žáka - cvičení a výsledky v daných cvicích podle osnov - 4x ročně porovnání osobní výkonnosti žáka (zlepšení, zhoršení) podle testů - přístup a aktivita v hodinách
g/Žáci s diagnostikovanými vývojovými poruchami učení jsou zkoušeni a klasifikováni ve shodě s doporučením Pedagogicko-psychologické poradny a podle metodického pokynu MŠMT ČR.
4. Klasifikace žáka Žáci se klasifikují ve všech předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Klasifikační stupeň určí učitel, který příslušný předmět vyučuje. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň klasifikace vyučující učitelé po vzájemné dohodě. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech se hodnotí kvalita práce a učební výsledky za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za dané období. Učitel posuzuje výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. Ředitel školy může ze zdravotních a jiných závažných důvodů uvolnit žáka na dobu určitou z vyučování některého předmětu. (Žádost podloženou lékařským doporučením podávají rodiče). Zdůvodnění uvolnění se zapíše do katalogového listu. Třídní učitelé připraví podklady a návrhy hodnocení chování na pedagogickou radu po předchozí konzultaci s ostatními vyučujícími. S případy zaostávání žáků v učení a s nedostatky v jejich chování seznámí třídní učitel zákonného zástupce žáka a to bezodkladně, prokazatelným způsobem (např. doporučeným dopisem, záznamem z osobního jednání, který je zákonnými zástupci podepsán, jednáním za přítomnosti dalšího pedagogického pracovníka). V týdnu před pololetní pedagogickou radou zapíší učitelé výsledky celkové klasifikace do katalogových listů, připraví případnou klasifikaci v náhradním termínu (u neklasifikovaných žáků).
5. Klasifikace v předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činností Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním i písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním i písemném projevu má závažné nedostatky
ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při úlevách, doporučených lékařem, klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
6. Celkové hodnocení Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení (prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl, nehodnocen) a nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů a zájmových útvarů. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, žákovi se vydává pouze výpis vysvědčení a ředitel určí pro jeho klasifikaci náhradní termín - nejpozději do 2 měsíců od ukončení pololetí. Není-li možná klasifikace ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje. Nelze-li, žáka klasifikovat na konci druhého pololetí, ředitel školy určí do konce září náhradní termín klasifikace. Do té doby žák navštěvuje podmínečně nejbližší vyšší ročník. Žák,
který nemohl být ze závažných, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník. Není-li žák z některého předmětu hodnocen, nebo je hodnocen nejvýše dvěma nedostatečnými, dostane vysvědčení. Po vykonání opravných zkoušek obdrží nové, staré nevrací.
7. Přezkoušení žáka Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení požádat ředitele školy o jeho komisionální přezkoušení. Ředitel školy oprávněnost žádosti posoudí a neprodleně zástupci žáka sdělí, zda bude žák přezkoušen. Komisi, která je tříčlenná, jmenuje ředitel školy. Komise přezkouší žáka neprodleně, nejpozději do 14 kalendářních dnů od vydání rozhodnutí o přezkoušení. Klasifikační stupeň určí většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Výsledek přezkoušení je konečný a jeho výsledek sdělí ředitel, prokazatelným způsobem, zástupci žáka. Další přezkoušení je nepřípustné, Přezkoušení se zapíše do katalogového listu.
8. Opravné zkoušky Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
9. Postup do vyššího ročníku Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně
opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Žák, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může po splnění podmínek stanovených zákonem 561/2004 Sb. a na základě žádosti jeho zákonného zástupce pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku.
10. Klasifikace chování a výchovná opatření Výchovná opatření Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a kázeňská opatření. Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo školského úřadu může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (pochvala třídního učitele, pochvala ředitele školy, diplom ředitele školy). Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky nebo na zvláštním formuláři školy, pochvala ředitele školy v doložce na vysvědčení. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do katalogového listu žáka. Kázeňské opatření se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku třídního učitele; udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Důtka ředitele školy je udělovaná po projednání na pedagogické radě. Výchovná opatření se udělují před kolektivem třídy nebo školy. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka, nezaznamenává se na vysvědčení.
Pravidla pro udělování výchovných opatření napomenutí TU za opakované drobné kázeňské přestupky – zapomínání pomůcek, vyrušování ve vyučování
důtka TU za stupňované poklesky z napomenutí TU, porušování ŠŘ, nevhodné chování vůči svým spolužákům, přihlížení k psychickému a fyzickému ubližování spolužákům důtka ŘŠ za opakované porušování ŠŘ, hrubé porušení ŠŘ, hrubé a nevhodné chování k zaměstnancům školy a spolužákům, napomáhání a neoznámení psychického a fyzické ubližování spolužákům
Klasifikace chování Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období). Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích pořádaných školou. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními řádu školy ale žák se dopustí závažnějšího přestupku proti pravidlům slušného chování nebo řádu školy, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Žák je přístupný a snaží se své chyby napravit. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování nebo se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu, zpravidla se dopouští dalších přestupků, kterými narušuje činnost kolektivu. Ohrožuje výchovu, bezpečnost, zdraví své i jiných osob. Pro hodnocení žáka lze použít i slovní hodnocení.
11. Skupiny s rozšířeným vyučováním některých předmětů. Zřídil-li ředitel školy skupinu s rozšířeným vyučováním některých předmětů, zařazuje žáky do těchto skupin podle nadání a předpokladů žáka do 15. června. K zařazení je třeba souhlasu zákonného zástupce. Žáka, který neprokáže předpoklady pro plnění povinné školní docházky ve skupinách s rozšířeným vyučováním, převede ředitel školy po projednání v pedagogické radě a po projednání
se zástupcem žáka na konci klasifikačního období do skupiny bez rozšířeného vyučování. Na základě žádosti zástupce žáka nebo návrhu lékaře i během klasifikačního období.
12. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných žáků Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení. Při hodnocení žáků a se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a způsoby, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.
Slovní hodnocení Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení může být vyjádřeno slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Vysvědčení se vydává na zvláštním tiskopise, slovní hodnocení se zapíše do katalogového listu. Při slovním hodnocení se uvádí:
a) ovládnutí učiva předepsaného osnovami - ovládá bezpečně - ovládá - podstatné ovládá - ovládá se značnými mezerami - neovládá b) úroveň myšlení - pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti - uvažuje celkem samostatně - menší samostatnost myšlení - nesamostatné myšlení - odpovídá nesprávně i na návodné otázky c) úroveň vyjadřování - výstižné, poměrně přesné - celkem výstižné - nedostatečně přesné - vyjadřuje se s obtížemi - nesprávné i na návodné otázky d) úroveň aplikace vědomostí - spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností - dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb - s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele e) píle a zájem o učení - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem - učí se svědomitě - k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů - malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty - pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby.
Hodnocení nadaných žáků Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části
učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.
Sebehodnocení žáků Sebehodnocení žáků slouží k podpoře jejich odpovědnosti za vlastní práci a jejím smyslem je zlepšování kvality práce žáků. Je důležitou součástí hodnocení žáků, kterým se posiluje jejich sebeúcta, sebevědomí a pocit spoluzodpovědnosti za výsledky vzdělávacího procesu. Konkrétní metody a formy sebehodnocení používá učitel dle vlastního uvážení tak, aby respektovaly věk a úroveň schopností žáků.
13. Plnění povinné školní docházky ve škole mimo území ČR nebo v zahraniční škole na území České republiky se řídí Vyhláškou MŠMT ČR č.256/2012 Sb.
14. Přestup žáka na jinou školu Při přechodu žáka na jinou základní školu se odesílá kopie jeho pedagogické dokumentace (katalogový list, zpráva PPP). Pokud žák přechází v průběhu 2. nebo 4. čtvrtletí, odešle se i návrh na jeho klasifikaci.
Č. Budějovice 13.10.2012
Mgr. Miroslav Poláček ředitel školy
Pravidla byla projednán a schválen na pedagogické radě dne: 15.10.2012 Tato pravidla nabývají účinnosti od 15.10.2012
