PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí vyhláškou MŠMT ČR č. 48/2005 Sb., o základní škole, a školským zákonem č. 561/2004 Sb. v platném znění. I. OBECNÁ USTANOVENÍ -
Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník / dále jen „učitel“/ uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi • Neklasifikuje žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden. • Žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací. • Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí. • Učitel klasifikuje jen probrané učivo, před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva – prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.
-
Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin : s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.
-
II. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ 1. Zásady pro hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků : • • • • • -
jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné
Hodnocení vychází z jasných cílů a úkolů v jednotlivých oblastech a etapách vzdělávání. Hodnocení zdůrazňuje : • individuální pokrok žáka, • popisuje konkrétní zvládnuté oblasti vzdělávání resp. očekávaných výstupů, • podněcuje žáka k dalšímu rozvoji – ukazuje mu další cestu • hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
1
2. Hodnocení: a) Průběžné ústní hodnocení – hodnotící listy, známky - během jednotlivých činností žáka jako motivační složka - zpětná vazba na konci činnosti - individuální rozhovory se žákem b) Průběžné písemné hodnocení - komplexní informace pro žáka o úrovni naplnění očekávaných výstupů - předáváno alespoň dvakrát za pololetí školního roku - možnost doplnění o slovní doporučení na jakou oblast vzdělávání se má žák zaměřit c) Sebehodnocení žáků -ústní i písemná forma -je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně, přiměřeně věku žáků -hodnocení práce ve skupině po ukončení skupinové práce 3. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - hodnocení vychází z platné legislativy - vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů 4. Stupně hodnocení a klasifikace Při hodnocení prospěchu žáka může být u žáka v prvním až třetím ročníku ve všech vyučovacích předmětech a u žáka ve čtvrtém ročníku ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření použito širší slovní hodnocení podle pokynu MŠMT ČR čj. 17 228/9322 v platném znění. O použití slovního hodnocení rozhodne ředitelka školy na základě návrhu učitele a souhlasu zákonných zástupců žáka. Přechází-li žák na jinou školu, je klasifikován podle odstavce 1 tohoto článku. 5. Slovní hodnocení : -
Vystihuje úroveň rozvoje, které žák dosáhl ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaných v jednotlivých oblastech školního vzdělávacího programu. Je všestranné – obsahuje všechny vyučovací předměty. Obsahuje ocenění úspěchů žáka, zdůraznění jeho kvalit, upozornění na oblasti, na které je třeba se zaměřit, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům a jak je překonávat. Je adresováno žákovi a formulace jsou volené tak, aby mu byly srozumitelné. Je individualizované vzhledem ke vzdělávacím a osobnostním předpokladům žáka. Zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jeho vývoji. Obsahuje ohodnocení snahy, píle žáka a jeho přístupu ke vzdělání. Je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
2
6. Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni : 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný A)
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný a výstižný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní 3
a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. B)
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření
Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní činnosti, praktika, základy techniky, domácnost. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 ( výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. . Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. S pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí.
4
Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci, nemá vztah k ní ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. C) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchovně přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
5
7. Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Klasifikace těchto žáků se řídí metodickým pokynem MŠMT ČR č.j.23 472/92-21. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. 8. Způsob celkového hodnocení daným stupněm a/ Prospěl/a/ s vyznamenáním b/ Prospěl/a / c/ Neprospěl/a / d) Nehodnocen/a/ Žák je hodnocen stupněm a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není –li z něho hodnocen(a) na konci druhého pololetí, d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. -
Hodnotí třídní učitel na základě podkladů celého týmu učitelů, kteří daného žáka učí v hodnoceném období.
9. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni: -
pracoval úspěšně pracoval
10. Chování žáka je klasifikováno těmito stupni : 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé
6
11. Získávání podkladů pro hodnocení žáka / žákovské portfolio / -
komunikace učitel – žák, průběžné ověřování výsledků vzdělávání výsledky ze skupinové práce, hodnocení zpracovaných výstupů individuální písemné úkoly individuální písemné ověřování – komplexní úkoly a testy jsou podkladem pro průběžné písemné hodnocení sebehodnocení žáka
12. Informování zákonných zástupců je zajištěno : -
písemným průběžným hodnocením možností individuálních konzultací s vyučujícími na třídních schůzkách pololetním výpisem z vysvědčení možností nahlédnutí do významnějších testů žáka resp. portfolia žáka vysvědčením na konci školního roku za I. i II.pololetí
13. Výstupní hodnocení Výstupní hodnocení žáka je novým prvkem v hodnocení žáků, které vychází z Vyhlášky č. 48/ 2005 Sb. K § 16 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. 14. Komisionální zkoušky a přezkoušení Obsah je stanoven ročníkem a vzdělávacím obsahem předmětu v souladu se vzdělávacím programem školy. Zkouška má vždy část písemnou a ústní. Organizace a sestavování komisí vychází z vyhlášky o základním vzdělání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky (§19 a 20).
III. VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ -
Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
-
Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících udělit žákovi po projednání v pedagogické radě pochvalu za výrazný projev školní iniciativy nebo déletrvající úspěšnou práci. Pochvala bude zapsána na vysvědčení.
-
Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit :
a/ napomenutí třídního učitele 7
b/ důtku třídního učitele c/ důtku ředitele školy -
Pravidla pro udělování pochval, napomenutí a důtek jsou součástí klasifikačního řádu. Třídní učitel neprodleně projedná s ředitelem školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamenává na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
Pravidla pro výchovná opatření -
-
-
Pochvaly i sankce jsou provázeny komplexní pedagogickou diagnostikou žáka. Jsou odůvodněná a tyto důvody jsou oznámeny příslušným žákům a zákonným zástupcům. Všem sankcím předcházejí pedagogičtí pracovníci prevencí, rozhovory se žáky, spoluprací se zákonnými zástupci a kolegy. Napomenutí třídního učitele je zpravidla první sankcí, mimo zvláště závažné porušení pravidel, kdy je možné využít větších sankcí. Napomenutí následuje po závažnějším nebo opakovaném porušení pravidel, po kterém postupně při dalším překročení pravidel chování následuje důtka třídního učitele, důtka ředitelky školy až po zhodnocení nedostatků chování na vysvědčení. Uděluje se maximálně jedno napomenutí, max. jedna důtka třídního učitele a max. jedna důtka ředitelky školy za jedno pololetí. Za zvláště závažné porušení pravidel se považuje hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči druhým, ponižování, šikana ad. Formy týrání, ohrožení bezpečnosti a zdraví druhých ve škole, nerespektování pokynů pedagogických pracovníků a všech zaměstnanců školy, které vedou k ohrožení bezpečnosti a zdraví druhých, opakovaná neomluvená neúčast ve vyučování vyšší než 12 hodin. V případě závažného porušení pravidel chování nebo dlouhodobého, opakovaného porušování pravidel spolupracuje škola intenzivně se zákonnými zástupci, může pozvat rodiče ke schůzce s účastí výchovného poradce školy, případně oslovit odborné instituce, úřady, které pomáhají v řešení v této oblasti. IV. HODNOCENÍ CHOVÁNÍ
Pravidla hodnocení chování žáka vychází z těchto kritérií : -
Chování žáka ve škole při vyučování a na akcích pořádaných školou. Dodržování školního řádu. Schopnost spolupráce se spolužáky, pomoci druhým. Přihlédnutí ke speciálním vzdělávacím potřebám žáků / pozornost, sociální situace žáka…../ Přístupu žáka ke svému vzdělávání, k plnění školních úkolů a povinností.
8
