Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v souladu se Školním vzdělávacím programem pro základní vzdělávání ŠKOLA POROZUMĚNÍ

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „ŠKOLA POROZUMĚNÍ“

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

1

Motto: "Jestli se učíš proto, aby sis zapamatoval, zapomeneš. Jestli se učíš proto, abys porozuměl, zapamatuješ si." Čínské přísloví

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v souladu se Školním vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

„ŠKOLA POROZUMĚNÍ“ Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění. Učitelé školy Základní školy v Táborské ulici v Praze 4 přistupují k průběžnému hodnocení vzdělávacích činností žáka s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativního významu. Jako přirozenou součást hodnocení rozvíjejí sebehodnocení a vzájemné hodnocení. V hodnocení výsledků vzdělávání berou na zřetel úroveň dosažení cílů základního vzdělávání, jak jsou uvedeny ve školském zákoně, rámcovém a školním vzdělávacím programu pro základní vzdělávání „ŠKOLA POROZUMĚNÍ“.

Vytvořeno dne 1.10.2006 11:51:00 - Naposledy vytištěno 3.8.2006 15:30:00 D:\Dokumemty\Dokumenty 0607\0607-rady\0607-pravidla_pro_hodnoceni\0306-Hodnoceni_vysledku_vzdelavani_zaku-k_tisku.doc



2

1. oddíl – Obecná ustanovení (1) Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v souladu se Školním vzdělávacím programem pro základní vzdělávání „ŠKOLA POROZUMĚNÍ“ jsou součástí sebehodnotících a hodnotících nástrojů školy, mají vazbu na vlastní hodnocení školy a hodnocení Českou školní inspekcí. Jsou dokumentem, který byl projednán a sestaven pedagogickými pracovníky školy a školním parlamentem a současně schválen Školskou radou. (2) Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v sobě zahrnují všechny typy hodnocení a zrovnoprávňují tak například slovní hodnocení a klasifikaci. (3) Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou samostatným dokumentem, vycházejí ze Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „ŠKOLA POROZUMĚNÍ“ a mají vazbu na školní řád. Pravidla obsahují zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole i na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků, stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, zásady pro používání slovního hodnocení, zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace, způsob získávání podkladů pro hodnocení, podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách a způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. (4) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze místo vysvědčení vydat výpis z vysvědčení (viz odst. 19). Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem Školské rady. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. (5) Přechází-li žák na jinou školu, slovní hodnocení je převedeno do klasifikace – viz 4. oddíl. (6) Po pátém ročníku a v posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání v hodnotícím období školní docházky na základní školu. V sedmém ročníku vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání na střední škole. Výstupní hodnocení po pátém ročníku slouží i k mapování průběžného stavu naplňování cílů vzdělávání a rozvoje klíčových kompetencí pro II. stupeň školní docházky. (7) Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání. Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání. Současně s pololetním vysvědčením je žákovy vystaveno Výstupní hodnocení – viz 5. oddíl. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října. 2. oddíl – Hodnocení žáka (8) Celkové hodnocení žáka se v každém ročníku vyjadřuje stupni prospěl(a) s vyznamenáním, prospěl(a), neprospěl(a). Přičemž žák, který prospěl s vyznamenáním, nesmí být v žádném povinném předmětu hodnocen horším stupněm než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré. Pokud má žák v některém povinném předmětu stupeň nedostatečný, neprospěl.




3

(9) Hodnocení chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou a výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem zahrnuje také ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Při hodnocení vyučující pracuje i se sebehodnocením žáka a jeho předmětovým –- žákovským portfoliem. (10) V případě, že učitel používá slovní hodnocení, mají být výsledky vzdělávání žáka a jeho chování popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka – viz 3. a 4. oddíl. (11) Slovní hodnocení dále zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Na ZŠ Táborská se plně slovně hodnotí a neklasifikuje od prvního do třetího ročníku. Ve čtvrtém až devátém ročníku povolí učiteli zvolený způsob hodnocení ředitel školy učiteli, – zda pro hodnocení zvolí slovní hodnocení, klasifikaci nebo kombinaci slovního hodnocení a klasifikace. (12) Má-li žák prospěch v jednotlivých vyučovacích předmětech klasifikován, učitel klasifikuje pěti stupni: 1 –- výborný, 2 – -chvalitebný, 3- – dobrý, 4- – dostatečný, 5- – nedostatečný – viz 4. oddíl. (13) Chování žáka je klasifikováno jen třemi stupni: 1- – velmi dobré, 2- – uspokojivé, 3- – neuspokojivé (viz 4. oddíl – Pochvaly a opatření k posílení kázně). (14) Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. V souladu s dalšími normami je rodič povinen zajistit žákovi kurz českého jazyka. Pro občany zemí EU je krajským úřadem určená škola, která organizuje kurz českého jazyka. (MHMP určil ZŠ Horáčkova, Praha 4 - Krč.) (15) Při hodnocení a klasifikaci žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se přihlédne k charakteru postižení žáka. Na základě doporučení psychologa školy, pedagogicko- psychologické poradny (PPP), speciálního pedagoga, výchovného poradce, třídního učitele nebo žádosti zástupce žáka ředitel školy rozhodne o použití slovního hodnocení. Podobně se postupuje u žáků talentovaných a mimořádně nadaných. Pro všechny výše uvedené sestavuje škola – pověření pedagogičtí pracovníci ve spolupráci s výchovným poradcem školy, speciálním pedagogem a psychologem školy –- individuální vzdělávací plán, který jsou povinni respektovat všichni pedagogičtí pracovníci školy. (16) Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné. (17) Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. (18) Hlavním obsahem výstupního hodnocení (viz odstavec 6) je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (19) Pokud žáka pro závažné objektivní příčiny nelze klasifikovat na konci prvního(a) nebo druhého(b) pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, nejpozději však musí být klasifikace provedena a) do dvou měsíců po skončení prvního pololetí nebo b) do 30. září (do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší Vytvořeno dne 1.10.2006 11:51:00 - Naposledy vytištěno 3.8.2006 15:30:00 D:\Dokumemty\Dokumenty 0607\0607-rady\0607-pravidla_pro_hodnoceni\0306-Hodnoceni_vysledku_vzdelavani_zaku-k_tisku.doc



4

ročník). Jestliže nemůžeme klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se a) za první pololetí nehodnotí, b) opakuje ročník. (odkaz od viz. 4) (20) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. (21) Má-li zákonný zástupce pochybnosti o správnosti klasifikace žáka, může do tří dnů od vydání vysvědčení písemně požádat ředitele školy (je-li vyučujícím daného předmětu ředitel, pak příslušný krajský úřad) o komisionální přezkoušení. Komise (minimálně tříčlenná) žáka přezkouší nejpozději do čtrnácti dnů. Komise určí většinou hlasů klasifikační stupeň. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Další přezkoušení žáka je nepřípustné. (22) Opravné zkoušky umožní ředitel školy žákovi pátého až devátého ročníku, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm nedostatečný. Žák koná opravné zkoušky, které jsou komisionální, obvykle v posledním týdnu hlavních prázdnin. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku. (dále viz kapitola Komisionální a opravné zkoušky). (23) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. (24) Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy (krajský úřad). Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. (dále viz kapitola Komisionální a opravné zkoušky). (25) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. Individuální vzdělávání (26) Individuální vzdělávání lze povolit pouze žákovi prvního stupně základní školy. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, nejpozději však do dvou měsíců po skončení pololetí. (27) Žák, který plní povinnou školní docházku individuální výukou, koná zkoušky vždy z předmětů uvedených v učebním plánu příslušného ročníku s výjimkou výchov. (28) Jestliže žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl nebo ho nelze hodnotit, ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání. (29) V momentě, kdy má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy (krajský úřad) o přezkoušení žáka. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka. Vytvořeno dne 1.10.2006 11:51:00 - Naposledy vytištěno 3.8.2006 15:30:00 D:\Dokumemty\Dokumenty 0607\0607-rady\0607-pravidla_pro_hodnoceni\0306-Hodnoceni_vysledku_vzdelavani_zaku-k_tisku.doc



5

Vzdělávání žáků v zahraničí (30) Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku ve spádové škole nebo ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky. Zkoušku koná ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. V posledních dvou ročnících prvního 1. stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice a vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět. Na 2. stupni ze vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (31) Zkoušku lze konat za delší časové období, než je jeden školní rok, nejdéle však za dva školní roky. (32) Před konáním zkoušky předloží zástupce žáka řediteli školy ověřený překlad vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy do českého jazyka. Žáci prvního až čtvrtého ročníku školy konají zkoušku před jedním zkoušejícím. Žáci pátého až devátého ročníku školy konají komisionální zkoušku. Výsledek zkoušky se zaznamená v katalogovém listu žáka a žákovi se vydá vysvědčení. Žák není klasifikován z chování. (33) Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy. (34) Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky. Zkouška je komisionální. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. (35) Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu (chování se nehodnotí). Na vysvědčení se uvede text: Žák plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona. Vykonal-li žák zkoušku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, zašle ředitel této školy řediteli spádové školy kopii vysvědčení a výpis z dokumentace školy s údaji o žákovi. (36) Žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek a na základě vyjádření zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání. Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením. Žáka, který plnil povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek. Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky, zařazuje ředitel do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka. 3. oddíl – Sebehodnocení žáka – nástroj k hodnocení žákova pokroku (37) ŠVP ZV „ŠKOLA POROZUMĚNÍ“ používá slovní hodnocení a sebehodnocení v prvním až třetím ročníku ve všech předmětech. Současně umožňuje používat plné slovní hodnocení i v dalších ročnících nebo jednotlivých předmětech.




6

(38) Žáci jsou vedeni k sebehodnocení ve všech předmětech všech ročníků. Učitelé při hodnocení dále pracují s jednotlivýmižáků pracují s jejich sebehodnoceními žáků v rovině hodnocení. U jednotlivých předmětů se žáky zakládají předmětová portfolia. (39) Slovní hodnocení a sebehodnocení převládá a dále se využívá při hodnocení nabývání dovedností cílových kompetencí a dovedností průřezových témat. V ostatních případech je možné využívat jiného typu hodnocení znalostí a rozvíjených dovedností žáka. (40) Hodnocení je prováděno systematicky celý školní rok. Pro záznam hodnocení slouží týdenní plány, žákovské knížky a dále jsou připravovány různé evaluační listy doplňující předmětová (projektová) portfolia, do kterých je možné zaznamenávat jak hodnotící a sebehodnotící ocenění žákových dovedností a schopností, tak klasifikované nebo jinak hodnocené výkony žáka. Rovina sebehodnocení a hodnocení v těchto knížkách a listech je obvykle prováděna na úrovních žák, učitel, rodič. (41) TÝDENNÍ PLÁNY Kompetence sebehodnocení a plánování je rozvíjena v týdenním plánu. Týdenní plány připravuje učitel společně se žáky v 1. až 3. ročníku. Náročnost plánování, sebehodnocení i hodnocení stoupá s ročníkem – s možnostmi žáků. STRUKTURA TÝDENNÍHO PLÁNU: 54) ohlédnutí za minulým týdnem a informace o tomto týdnu (libovolnou formou – dopis, …..) 55) orientačně uvedené učivo, které sei daný týden budeou žáci osvojovat probírat (využívat) 56) domácí úkoly (pro menší děti – zadané, pro starší děti – z části zadané či pouze předtištěná tabulka) 57) tabulka s kompetencemi – sebehodnocení dětí 58) hodnocení učitelem (nemusí být každý týden, stačí za určitý časový úsek – -probraný celek) 59) sebehodnocení svého chování, hodnocení spolužáků, případně učitele 60) možno zařadit (alespoň občas) – okénko pro rodiče 61) podpisy (dítě, rodič) PRÁCE S TÝDENNÍM PLÁNEM ROZVÍJÍ: - samostatnost - plánování - orientaci - sebehodnocení – zpětnou vazbu - organizační schopnosti - systematičnost - práci s informacemi SLEDOVANÉ KOMPETENCE: Samostatně vyhledá v TP dané úkoly a informace. Rozvrhne si práci na jednotlivé dny s ohledem na školní a mimoškolní činnosti. Orientuje se v textu, tabulkách. Ví, kde co má hledat. Zaznačí a napíše, do jaké míry zvládl dané výstupy. Vyjádří se k událostem týdne. Vede si portfolio týdenních plánů. (42) ŽÁKOVSKÝ DIÁŘ Vytvořeno dne 1.10.2006 11:51:00 - Naposledy vytištěno 3.8.2006 15:30:00 D:\Dokumemty\Dokumenty 0607\0607-rady\0607-pravidla_pro_hodnoceni\0306-Hodnoceni_vysledku_vzdelavani_zaku-k_tisku.doc



7

Na kompetenci plánování rozvíjenou v týdenních plánech u žáků do třetí třídy navazuje od čtvrtého ročníku práce se žákovským diářem. Diář je součástí plánovacího systému žáka. Žákovský diář má vysázeno roční, měsíční i týdenní kalendárium. Žák se pod vedením učitelů učí véstedení diáře a plánovatání. Pro práci s diářem třídní učitel využívá také třídnickou hodinu. (43) ŽÁKOVSKÁ KNÍŽKA Žákovská knížka v částech věnovaných sebehodnocení a hodnocení umožňuje sledovat žákovy pokroky u vybraných klíčových kompetencí, sledovat jeho reflexe na úrovni jeho chování a získávání znalostí, rozvíjení dovedností a postojů v jednotlivých předmětech. SEBEHODNOCENÍ VYBRANÝCH KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ V PRVNÍM A TŘETÍM ČTVRTLETÍ ŠKOLNÍHO ROKU – „VÝSLEDKY MÉHO UČENÍ PRO ŽIVOT“ Při sebehodnocení vybraných klíčových kompetencí žák vyplňuje po předchozí konzultaci s učitelem i rodiči tabulky v žákovské knížce. Vybrané klíčové kompetence jsou hodnoceny dvakrát do roka – vždy v prvním čtvrtletí a třetím čtvrtletí. Sdělení žáka doplňuje třídní učitel, případně rodiče žáka. Kompetence určené Rámcovým programem pro základní vzdělávání, které mají žáka v průběhu vzdělávání dovést k učení, k řešení problémů, ke komunikativnosti, k dovednostem sociálním a personálním –- tedy vedoucím ke spolupráci, ke kompetencím občanským a pracovním ve Školním vzdělávacím programu pro základní vzdělávání „ŠKOLA POROZUMĚNÍ“ jsou doplněny o kompetence vedoucí k podnikatelské dovednosti, tvořivosti a empatii. Se žáky individuálně i s celou třídou vyhodnocuje rozvoj ve sledovaných klíčových kompetencích třídní učitel. Samostatně v žákovské knížce sledujeme kompetence vedoucí žáka k učení, komunikativnosti a spolupráci. Pro vyhodnocování rozvíjení KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ pomáhají žákovi sebehodnotící výroky a část věnovaná „volnému psaní“. SEBEHODNOTÍCÍ VÝROKY: • vždy, zcela samostatně, automaticky • většinou, většinou samostatně, občas s dopomocí • téměř vždy, skoro samostatně, s mírnou dopomocí • někdy samostatně, někdy s dopomocí • potřebuji pomoc, pak se mi daří i samostatně • zřídka, potřebuji téměř vždy vedení a pomoc • zatím se mi to nedaří Jak mi jde učení? Učím se soustředěně a samostatně. Plánuji si a organizuji vlastní učení. Vyhledávám a třídím informace potřebné k učení. Vyhodnocuji výsledky své práce. Hledám různé možnosti řešení problému. Jak umím komunikovat? Dodržuji daná komunikační pravidla. Naslouchám druhým. Aktivně diskutuji a argumentuji. Účinně používám možné druhy neverbální komunikace. Vytvořeno dne 1.10.2006 11:51:00 - Naposledy vytištěno 3.8.2006 15:30:00 D:\Dokumemty\Dokumenty 0607\0607-rady\0607-pravidla_pro_hodnoceni\0306-Hodnoceni_vysledku_vzdelavani_zaku-k_tisku.doc



8

Aktivně využívám různých komunikačních prostředků (telefon, počítač, dopis, …). Jak spolupracuji? Aktivně pracuji ve skupině. Pomáhám a oceňuji druhé. Dokáži požádat o pomoc. Respektuji osobnost druhého. Práci ve skupině směřuji k dokončení úkolu. SEBEHODNOCENÍ ŽÁKA V PRVNÍM A TŘETÍM ČTVRTLETÍ ŠKOLNÍHO ROKU – OČEKÁVANÉ VÝSTUPY PŘEDMĚTŮ Do žákovské knížky v části určené jednotlivým předmětům zaznamenávají žákovu cestu vzděláváním v předmětu záznamem měřitelných i jinak vyhodnotitelných výsledků žákovy práce. Učitel může v této části hodnotit různým způsobem. Může například jak klasifikovat, tak slovně hodnotit. Žák má možnost si sebehodnotit svoji práci. (provádět sebehodnocení) Zamýšlí se nad vlastní prací, učenými znalostmi a rozvíjenými dovednosti a postoji. Zda ji zvládá automaticky, bez obtíží a samostatně. Zda si uvědomuje, kde jsou příčiny jeho obtíží, kde se dopouští chyb a jak s nimi může pracovat. Učitelé při sebehodnocení žáků mohou požívat i různé typy rozpracovaných kritérií. Žák je veden k systematickému reflektování svých úspěchů a neúspěchů, jejich příčin a následné plánování svých zlepšení. Žák sebehodnotí svůj vlastní pokrok v předmětu v prvním a třetím čtvrtletí. Při sebehodnocení očekávaného předmětového výstupu je žák veden k reflexi svého předmětového portfolia, záznamům v žákovské knížce, ke svým dalším předmětovým aktivitám, zájmům a úspěchům. Žák reflektuje to, co se za čtvrtletí školního roku naučil, v čem se zdokonalil a v čem by se chtěl zlepšit. Učitel reaguje na toto sebehodnocení svým hodnocením popřípadě komentářem. SEBEHODNOCENÍ ŽÁKA V POLOLETÍ A NA KONCI ŠKOLNÍHO ROKU – SÁM SOBĚ UČITELEM aneb JAK SE VIDÍM JÁ … Žák reflektuje to, co se v tomto pololetí školního roku naučil, v čem se zdokonalil a co by chtěl zlepšit. Žák vyplňuje po své dobré úvaze a po konzultaci s předmětovým učitelem a rodiči – píše si své „VYSVĚDČENÍ“. SEBEHODNOCENÍ ŽÁKA K VYSLOVENÝM POCHVALÁM A OPATŘENÍM K POSÍLENÍ KÁZNĚ Žák reflektuje nejen pochvalu, ale zejména opatření k posílení kázně udělené žákovi podle rozpisu ve 4. oddíle Pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávaní žáků ve ŠVP ZV „ŠKOLA POROZUMĚNÍ“ – Pochvaly a opatření k posílení kázně. Žák po své dobré úvaze a po konzultaci s třídním učitelem a rodiči má možnost s odstupem času se zamyslet nad svým jednáním a vyjádřit či konstatovat, zda se změnilo, své pocity, přání. (44) PŘEDMĚTOVÉ PORTFOLIO Předmětové portfolio je mapou cesty žáka jeho vzděláváním v předmětu. Tato portfolia jsou součástí žákovského předmětového sešitu – složky - …. Vždy jsou tvořena mapou rozklíčovaných výroků vzdělávací cesty žáka a jsou doplňována vybranými soubory prokazujícími žákovy znalosti, dovednosti i získávané postoje. (45) PSANÍ ŽÁKOVSKÝCH SEBEHODNOCENÍ Sebehodnocení píše žák s rozvahou a na hodnocený výstup se snaží reagovat celou větou. Učitel vede žáka k psaní technikou volného psaní. Sebehodnocení píše žák obvykle při vyučování nebo třídnické hodině. Vytvořeno dne 1.10.2006 11:51:00 - Naposledy vytištěno 3.8.2006 15:30:00 D:\Dokumemty\Dokumenty 0607\0607-rady\0607-pravidla_pro_hodnoceni\0306-Hodnoceni_vysledku_vzdelavani_zaku-k_tisku.doc



9

Sebehodnotící výroky by žák neměl psát bez možnosti konzultace s učitelem. Některá sebehodnocení může následně vyhodnocovat doma s rodiči. (46) VYHODNOCOVÁNÍ ŽÁKOVSKÝCH SEBEHODNOCENÍ Vyhodnocování žákovských sebehodnocení prování učitel podle povahy sebehodnocení osobně se žákem nebo společně s celou třídou. Při rozebírání sebehodnocení musí učitel přihlédnout k žákově osobnosti, dodržovat pedagogickou etiku. 4. oddíl – Kritéria hodnocení, klasifikace Kritéria hodnocení v této části Pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání budou doplňována tak, jak bude pokračovat ověřování a dotváření Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „ŠKOLA POROZUMĚNÍ“.

(47) KRITÉRIA HODNOCENÍ ŽÁKA V PŘEDMĚTU, metody a formy hodnocení, přístup učitele K čemu učitel přihlíží při hodnocení práce žáka: • ke školní práci – připravenosti, aktivnímu zapojení a prezentaci ve škole; • k měřitelným výsledků –- vyhodnotitelným výsledkům dílčích předmětových výstupů, zkoušení ústního i písemného, …; • k hodnocení výstupů vedoucích k rozvoji osobnosti žáka; • k hodnocení zvládání rozvíjených předmětových dovedností; • k domácí přípravě a její prezentaci ve škole; • k sebehodnocení a předmětovému portfoliu. Jaké metody a formy používá učitel při získávání většiny podkladů pro hodnocení: • • • • • •

pozorování z hlediska přípravy žáka na výuku, práce ve vyučování, snahy, píle, výsledků a sebehodnocení dialog s žákem ve všech segmentech vzdělávání (jeho příprava, práce, komunikace, spolupráce s ostatními, sebehodnocení) z hlediska naplňování cílových kompetencí vzdělávání testování a zkoušky rozhovory se zákonnými zástupci nezletilých žáků konzultace s ostatními učiteli konzultace (podle potřeby) s psychologem či odborným lékařem

V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb: Učitel: - přistupuje k hodnocení vzdělávacích činností žáka s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativního významu. - bere při hodnocení výsledků vzdělávání na zřetel dosažení cílů daného stupně vzdělávání. - rozvíjí dovednost sebehodnocení a vzájemného hodnocení žáků. - přistupuje k hodnocení objektivně, s přiměřenou náročností a pedagogickým taktem vůči žákovi. V případě negativního hodnocení poskytne žákovi možnost pro dosažení úspěšnějšího hodnocení. - zahrne v celkovém hodnocení kvalitu práce, aktivitu, píli, snahu a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. - hodnotí žáka ze všech aspektů vzdělávacích činností v daném předmětu. Kvalita i kvantita hodnocení (klasifikace) vytváří předpoklad objektivního posouzení vzdělávání žáka. - oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení a poukazuje na klady i nedostatky hodnocených činností, projevů, výkonů, výsledků. Vytvořeno dne 1.10.2006 11:51:00 - Naposledy vytištěno 3.8.2006 15:30:00 D:\Dokumemty\Dokumenty 0607\0607-rady\0607-pravidla_pro_hodnoceni\0306-Hodnoceni_vysledku_vzdelavani_zaku-k_tisku.doc


10


-

rozvrhne písemné práce a další druhy zkoušek rovnoměrně v klasifikačním období tak, aby žák nebyl nadměrně přetěžován. V tomto smyslu spolupracuje s třídním učitelem. je povinen vést evidenci o hodnocení žáka. V případě nezletilých žáků zabezpečí stanoveným způsobem informování zákonného zástupce žáka.

PŘI SLOVNÍM HODNOCENÍ A PŘI PŘEVÁDĚNÍ SLOVNÍHO HODNOCENÍ NA KLASIFIKACI SE UČITEL ŘÍDÍ TĚMITO KRITÉRII:

• • • •

spolupracovat

x

x

x

x x x

x

x

x

x x

x x x x

x

práce

• • •

x

občan

•

schopnost uplatňovat osvojené poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti, vztahy a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost, aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu, kvalitu výsledků činností, osvojení účinných metod a forem studia, přístup k sebehodnocení znalostí, rozvíjených dovedností a postojů, vedení předmětového portfolia a práci s ním.

komunikovat

•

řešit problém

Při hodnocení výsledků ve vyučovacích předmětech uvedených v odst. 1 tohoto článku se v souladu s výstupy učebních osnov ŠVP pro ZV „ŠKOLA POROZUMĚNÍ“ je žák hodnocen ve vazbě na klíčové kompetence v těchto aspektech:

učit se

(48) SLOVNÍ HODNOCENÍ A KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU TEORETICKÉHO ZAMĚŘENÍ • Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a Matematika a volitelné předměty vycházející z daných předmětů.. • Při průběžné klasifikaci praktických a výchovných činností, které jsou součástí předmětů uvedených v odst. 1 tohoto článku, postupuje učitel podle čl. 49, popř. podle čl. 50.

x

x

x

x x

x x

x x

x x

x x x x

(49) SLOVNÍ HODNOCENÍ A KLASIFIKACE VE VYUČOVANÝCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU PRAKTICKÉHO ZAMĚŘENÍ • Převahu praktické činnosti mají na základní škole předměty Svět práce, semináře a praktika a volitelné předměty vycházející z daných předmětů. • Při průběžné klasifikaci teoretických a výchovných poznatků, které jsou součástí předmětů uvedených v odst. 1 tohoto článku, postupuje učitel podle čl. 48, příp. podle čl. 50.



11

• • • • • • • •

spolupracovat

občan

práce

osvojení praktických znalostí, praktických dovedností a návyků a jejich využití, vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, aktivitu, samostatnost, tvořivost, kvalitu výsledků činností, zvládnutí efektivních způsobů práce a organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel, přístup k sebehodnocení znalostí, rozvíjených dovedností a postojů, vedení předmětového portfolia a práci s ním.

komunikovat

•

řešit problém


učit se


x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

x

x

x x

x x

x x

• • • • • •

x

x

práce

x

občan

spolupracovat

stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivou aplikaci, poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalitu projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, ve výchovných předměštech s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecnou tělesnou zdatnost, výkonnost a jeho preventivní péči o vlastní zdraví, přístup k sebehodnocení znalostí, rozvíjených dovedností a postojů,

komunikovat

• •

řešit problém


učit se

(50) SLOVNÍ HODNOCENÍ A KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU VÝCHOVNÉHO ZAMĚŘENÍ • Převahu výchovného zaměření mají: Výtvarná výchova, Hudební výchova, Tělesná výchova, Dramatická výchova, Výchova k občanství a zdraví a volitelné předměty vycházející z daných výchov. • Při průběžné klasifikaci teoretických poznatků a praktických činností, které jsou součástí předmětů uvedených v odst. 1 tohoto článku, postupuje učitel podle čl. 48, příp. podle čl. 49.

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x


x x

x

x

x

x


občan

práce

řešit problém x

spolupracovat

• vedení předmětového portfolia a práci s ním. (51) Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

učit se


komunikovat

12


x

x

x

Východiskem pro stanovení hodnotících stupňů je kvalita výsledků vzdělávání, to znamená: • • • • • • • • •

úplnost, ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných cílových znalostí (faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů) kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované vzdělávací činnosti kvalita uplatňování osvojených znalostí a dovedností při řešení vzdělávacích úkolů kvalita práce s informacemi – dovednost nalézat, třídit a prezentovat informace, včetně dovednosti využívání ICT osvojení dovednosti účinně spolupracovat píle žáka, snaha a jeho přístup ke vzdělávání kvalita myšlení, především jeho samostatnost, tvořivost, originalita kvalita komunikativních dovedností – přesnost, výstižnost, odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu osvojení účinných metod samostatného studia – umět se učit

Ukazatele jednotlivých stupňů hodnocení Stupeň 1 (výborný) Získané znalosti, fakta, pojmy, definice a zákonitosti žák zvládá přesně, chápe jejich souvztažnost. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené znalosti a dovednosti při řešení úkolů. Bez problémů vykonává vzdělávací činnosti. Dokáže si zorganizovat vlastní práci, je samostatný, pilný, prokazuje snahu a vzdělávací aktivitu. V jeho projevu je zřetelná originalita a tvořivost. Přesně a výstižně se dokáže ústně i písemně vyjadřovat. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho vzdělávání jsou kvalitní, mohou mít pouze menší nedostatky. Ty dovede využívat ke svému zlepšení. Je schopen sebekontroly. Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Dokáže samostatně studovat vhodné texty – učit se. Stupeň 2 (chvalitebný) Získané znalosti, fakta, pojmy, definice a zákonitosti žák zvládá v podstatě přesně, chápe jejich vzájemné vztahy. Samostatně a tvořivě, popř. s menší pomocí učitele, uplatňuje osvojené znalosti a dovednosti při řešení úkolů. K výkonu vzdělávacích činností někdy žádá drobnou pomoc učitele. Dokáže si zorganizovat vlastní práci, je zpravidla samostatný, pilný, většinou prokazuje snahu a vzdělávací aktivitu. V jeho projevu je často zřetelná originalita a tvořivost. Ústní a písemný projev Mmívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti ústního a písemného projevu. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Kvalita vzdělávání je bez podstatných nedostatků. Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc. Dokáže se učit s malou dopomocí. Stupeň 3 (dobrý) V získaných znalostech, faktech, pojmech, definicích a zákonitostech má žák mezery. Vyžaduje pomoc při řešení úkolů, kde uplatňuje osvojené znalosti a dovednosti. Při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. K výkonu vzdělávacích činností žádá pomoc učitele. Má problémy si zorganizovat vlastní práci, je méně samostatný, pilný, někdy prokazuje píli, snahu a vzdělávací aktivitu. Jeho projev je často ovlivněn okolím nebo Vytvořeno dne 1.10.2006 11:51:00 - Naposledy vytištěno 3.8.2006 15:30:00 D:\Dokumemty\Dokumenty 0607\0607-rady\0607-pravidla_pro_hodnoceni\0306-Hodnoceni_vysledku_vzdelavani_zaku-k_tisku.doc



13

podnětem učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, neoriginální, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu Mmá nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti ústního a písemného projevu. Grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. V kvalitě vzdělávání se projevují častější nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Při práci s informacemi má častější problémy, nejen při jejich získávání a třídění, ale zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje podporu nebo pomoc. Stupeň 4 (dostatečný) V úplnosti a přesnosti osvojení požadovaných znalostí má žák závažné mezery. Ve vzdělávacích činnostech je málo pohotový a má větší nedostatky. Osvojené znalosti a dovednosti uplatňuje se závažnými chybami. Jedině s pomocí učitele je schopen zorganizovat vlastní práci. Je nesamostatný, málokdy prokazuje píli, snahu a vzdělávací aktivitu. Napodobuje ostatní, často i chybně, není tvořivý. Jeho ústní a písemný projev není výstižný, má vážné nedostatky ve jejich správnosti a přesnosti. Grafický projev je málo estetický. V kvalitě výsledků vzdělávání se projevují nedostatky. Některé závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často informace nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc ostatních, nebo je při ní pasivní. Stupeň 5 (nedostatečný) Ve znalostech, faktech, pojmech, definicích a zákonitostech má žák zásadní mezery. Má velmi podstatné nedostatky v dovednosti vykonávat požadované vzdělávací činnosti. Zpravidla neprokazuje píli, jeho snaha je minimální nebo krátkodobá. Znalosti a dovednosti nedokáže uplatňovat, případně se při jejich aplikaci vyskytují velmi závažné chyby. Není samostatný v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu Mmá závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti ústního a písemného projevu. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede pracovat s informacemi, a to ani při jejich vyhledávání. Nedokáže spolupracovat s ostatními i přes pomoc a podporu. Nedovede se samostatně učit. (52) Ukazatele jednotlivých stupňů při použití jiných typů hodnocení Příklad hodnotící škály /pracovní materiál/: Hodnotící škála – orientační hodnoty: + + + + + - 100–-90 % prakticky bezchybný stav ++++--

89–-70 %

+++---

69–-40 %

++----

39–-15 %

------

pod 15 %

vynikající, příkladný, bezvadný, výborný velmi dobrý, nadprůměrný, chvalitebný průměrný, dobrý

převládají pozitivní zjištění, dílčí chyby pozitivní a negativní v rovnováze převaha negativních zjištění, podprůměrný, citelně slabá místa, výrazné chyby dostatečný zásadní nedostatky nevyhovující stav, nedostatečný

vždy

1

často

2

někdy

3

zřídka

4

vůbec

5




14

Příklad znázornění výroků zastupujících jednotlivé stupně a jednotlivá kritéria hodnocení /pracovní materiál/: kvalita uplatňování kvalita píle, snaha, stupeň získaných kvalita práce s znalostí a kvalita myšlení komunikativních přístup ke hodnocení znalostí a informacemi dovedností dovedností vzdělávání dovedností ovládá učivo samostatně samostatný, vyjadřuje se je pilný, snaží dokáže uplatňuje tvořivý, výstižně, souvisle se pracovat s znalosti a pohotový, dobře a adekvátně informacemi 1 - výborný dovednosti chápe věku, přesně, souvislosti, správně originální v podstatě vyžaduje celkem vyjadřuje se celkem se dokáže ovládá drobnou pomoc samostatný, celkem výstižně, snaží, zpravidla pracovat při uplatňování tvořivý a souvisle je i pilný s informacemi, znalostí a pohotový potřebuje 2 - chvalitebný dovedností drobnou pomoc s jejich tříděním nebo interpretací ovládá s vyžaduje méně vyjadřuje se ne k práci při práci mezerami pomoc, je méně samostatný, vždy přesně, potřebuje dost s informacemi samostatný tvořivý, někdy často podnět, potřebuje 3 - dobrý pohotový, nesouvisle, často reaguje na něj pomoc vesměs dělá chyby výběrově napodobuje ostatní ovládá se znalosti a napodobuje vyjadřuje se malá píle, při práci závažnými dovednosti i ostatní, ovšem se značnými snaha, a to i s informacemi mezerami přes pomoc často chybně, obtížemi, přes podněty dělá zásadní 4 - dostatečný uplatňuje se nesamostatný, nesouvisle chyby zásadními nechápe chybami souvislosti 5neovládá neovládá nesamostatný, ani s pomocí se podněty k práci i přes Vytvořeno dne 1.10.2006 11:51:00 - Naposledy vytištěno 3.8.2006 15:30:00 D:\Dokumemty\Dokumenty 0607\0607-rady\0607-pravidla_pro_hodnoceni\0306-Hodnoceni_vysledku_vzdelavani_zaku-k_tisku.doc

kvalita spolupráce dokáže plnohodnotně spolupracovat

osvojení dovednosti samostatně se učit dokáže se samostatně učit

při spolupráci vyžaduje drobnou podporu nebo pomoc

dokáže se celkem samostatně učit, vyžaduje drobnou pomoc

při spolupráci vyžaduje podporu nebo pomoc

se samostatným učením má někdy problémy, vyžaduje pomoc

při spolupráci vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc

se samostatným učením má značné problémy, vyžaduje pomoc i přes výraznou i přes



stupeň hodnocení

kvalita získaných znalostí a dovedností

uplatňování znalostí a dovedností

kvalita píle, snaha, kvalita myšlení komunikativních přístup ke dovedností vzdělávání

znalosti a dovednosti

těžkopádný, neumí vyjádřit někdy bezradný nebo jen kusým způsobem

jsou neúčinné

nedostatečný


15

osvojení dovednosti samostatně se učit podporu nebo poskytovanou pomoc pomoc se nedokáže nedokáže spolupracovat s samostatně učit ostatními

kvalita práce s kvalita informacemi spolupráce poskytnutou pomoc nedokáže vybrat, utřídit nebo interpretovat informaci



16

(53) KLASIFIKACE A HODNOCENÍ ŽÁKŮ S VÝVOJOVÝMI PORUCHAMI • Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami blíže specifikuje vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. • • U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Klasifikace těchto žáků se řídí metodickým pokynem MŠMT ČR č.j.23 472/92-21. • Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. • Dětem a žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči. • Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy ověřování znalostí, rozvíjených dovedností a postojů, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. • Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. • Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. • Klasifikace je provázena slovním hodnocením, které klasifikaci může zcela nahradit, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. • U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka. Děti, u kterých je diagnostikována specifická porucha učení, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě lze hodnotit slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. • Mírnější klasifikace je uplatňována v souladu s individuálním vzdělávacím plánem (IVP), a to v případě, kdy diagnostikovaný handicap znevýhodňuje žáka při hodnocení. Výhodnější je v tomto případě použití slovního hodnocení, které pomocí popisného jazyka hodnotí s přihlédnutím k IVP žákovy výsledky. • Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci se zákonnými zástupci žáka. • Ředitel školy může povolit, aby pro dítě se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím(i) a zákonnými zástupci dítěte; vypracovávají se krátce a rámcově v písemné formě. Výsledky se hodnotí slovně. • Všechna navrhovaná pedagogická opatření vztahující se k výuce, školní úspěšnosti, … se zásadně projednávají se zákonnými zástupci žáka. Společně i ve spolupráci s dalšími odborníky hledají možná řešení. • V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. (54) KRITÉRIA HODNOCENÍ ŽÁKA PŘI UDĚLENÍ POCHVALY A OPATŘENÍ K POSÍLENÍ KÁZNĚ K čemu učitel přihlíží při odměňování žáka: Pochvaly: Příklady udělení pochvaly: Pochvala třídního učitele - ocenění plnění povinností, pomoci spolužákům, třídní služby, aktivit, … Vytvořeno dne 1.10.2006 11:51:00 - Naposledy vytištěno 3.8.2006 15:30:00 D:\Dokumemty\Dokumenty 0607\0607-rady\0607-pravidla_pro_hodnoceni\0306-Hodnoceni_vysledku_vzdelavani_zaku-k_tisku.doc



Pochvala ředitele školy Odměna nejlepších žáků na konci školního roku – „Jsme rádi, že jsi žákem – žákyní naší školy.“

17

spojených se třídou a s menšími celoškolními akcemi a soutěžemi - ocenění plnění povinností, pomoci spolužákům, akcí, aktivit, … spojených se školou, s většími celoškolními akcemi, soutěžemi a školní reprezentací - odměna je spojena s předáním diplomu, plakety a věcného daru, je předávána před žáky školy, kde třídní učitel hodnotí odměňovaného. Pro tuto odměnu jsou vybíráni třídním učitelem nebo třídou ti žáci, kteří v uplynulém školním roce udělali největší pokrok, významný čin, … atd.

K čemu učitel přihlíží při potrestání žáka: Kázeňská opatření: Příklady různého nevhodného jednání: Napomenutí třídního učitele: - ojedinělé drobné a neúmyslné porušení - 3x zapomenutá žákovská knížka za čtvrtletí, zapomínání pomůcek školního řádu na vyučování, na zadané úkoly – povinnosti, …, 3 pozdní příchody za čtvrtletí - činy nejsou závažné pro společnost, - vlastní nepořádnost, špatný výkon třídní služby, … spíše se jedná o přestupky v rámci školního života Důtka třídního učitele: - opakované drobné porušení školního - nenošení přezutí, cvičebního úboru na Tv, pomůcek na vyučování, řádu vyhýbání se povinnostem, 6x zapomenutá žákovská knížka za čtvrtletí, podvod s identifikační kartou, … - činy nejsou závažné pro společnost, - nevhodné jednání v rámci vrstevnických vztahů – drobné slovní spíše se jedná o přestupky v rámci útoky na spolužáky či dospělé, drobné ničení školního majetku, školního života vyhýbání se zadané třídní službě, vědomé neplnění zadaných úkolů – povinností - 3 pozdní příchody za čtvrtletí - individuálně třídní učitel posoudí žáka I1. a II2. stupně a vliv rodiče na pozdní příchod - 1 –- 2 neomluvené hodiny za pololetí - jedná se o nepřítomnost ve škole zaviněnou žákem a třídním učitelem neomluvenou, … Důtka ředitele školy: - ojedinělé hrubé porušení školního řádu - významná je ojedinělost počínání žáka – tzn. chyba se v hodnoceném období – pololetí - školního roku neopakovala - čin je porušení i společenských pravidel - nevhodné jednání v rámci vrstevnických vztahů – slovní útok na spolužáka či dospělého – jednorázové agresivní chování nebo ničení školního majetku, časté vyhýbání se zadané třídní službě a vědomé neplnění zadaných úkolů – povinností, ztráta a úmyslné poškození žákovské knížky - 4 a více pozdních příchodů za čtvrtletí - individuálně třídní učitel posoudí žáka I1. a I2I. stupně a vliv rodiče na pozdní příchod - 3 -– 9 neomluvených hodin - jedná se o nepřítomnost ve škole zaviněnou žákem a třídním učitelem neomluvenou, … Snížená klasifikace z chování: Uspokojivé: - opakované hrubé porušení školního řádu

Příklady: - nevhodné jednání v rámci vrstevnických vztahů – opakované slovní útoky na spolužáka či dospělého - agresivní chování nebo ničení školního majetku, výrazně špatná pracovní morálka, opakovaná ředitelská důtka




- 10 -– 20 neomluvených hodin Neuspokojivé: - výjimečné případy obzvláště hrubých porušení školního i společenského řádu - 21-a více neomluvených hodin

18

- současně škola obvykle konzultuje absenci žáka ve škole s úřadem - nevhodné jednání v rámci vrstevnických vztahů – opakované hrubé slovní útoky na spolužáka či dospělého - agresivní chování nebo ničení školního majetku, prakticky nulová pracovní morálka - současně škola má povinnost oznámit absenci žáka ve škole na úřad

Kritéria a ukazatele pro jednotlivé stupně hodnocení chování - shrnutí Stupeň 1 (velmi dobré) Žák dodržuje ustanovení školního řádu a pravidla společenského chování. Chová se a jedná slušně, taktně, zdvořile a ohleduplně, respektuje ostatní. Ojediněle se dopouští drobných přestupků proti pravidlům školního řádu a požadovaného chování. Stupeň 2 (uspokojivé) Žák se opakovaně dopustí méně závažných přestupků proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Případně se dopustí závažnějšího přestupku. Přistupuje k výchovným opatřením s projevenou snahou své jednání napravit nebo zlepšit své chování. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje soužití ve třídě nebo škole. Svá pochybení a výchovná opatření buď nepřijímá, nebo je vůči nim apatický, a tak se obvykle dopouští dalších přestupků. (55) PRAVIDLA PSANÍ OBOROVÝCH PRACÍ TEXT rozsah úprava titulní strana jednotlivé části práce

obsah

grafická stránka

9. ročník min. 7 stran A4 psáno na PC, řádkování 2, jednotné nadpisy a vnitřní členění kapitol, svázané - desky, obal

8. ročník min. 5 stran A4 psáno na PC, řádkování 2, jednotné nadpisy a vnitřní členění kapitol, svázané - desky, obal

7. ročník min. 4 strany A4

6. ročník min. 3 strany A4

psáno na PC, řádkování 2, jednotné nadpisy, svázané desky, obal

psáno ručně nebo na PC, řádkování 2, jednotné nadpisy, svázané - desky, obal

název práce, obor, jméno, třída, škola, Praha, rok, jméno vedoucího práce prohlášení, obsah, prohlášení, obsah, obsah, úvod, vlastní úvod, vlastní text, úvod, vlastní text, text, závěr, použitá lit., závěr, použitá lit., závěr, použitá lit., přílohy přílohy přílohy komentované mezioborové poznatky mezioborové poznatky ze zdrojů, jejich poznatky ze zdrojů + ze zdrojů + vlastní shrnutí a doplnění o vlastní názory názory vlastní názory, výzkum, pozorování

obsah, úvod, vlastní text, závěr, použitá lit., přílohy utříděné poznatky ze zdrojů doplněné vlastními názory

grafická či jiná výtvarná, nebo fotografická dokumentace, příloha, …




stylistika správnost anotace odborná literatura zdroje a faktická správnost

19

gramatická a stylistická úroveň v českém a jednom cizím jazyce citace, parafráze odkazy minimálně 5, toho 2 odborná knižní lit.

v českém jazyce

v českém jazyce

v českém jazyce

min. 3, z toho 1 odborná lit.

min. 2, z toho 1 odborná lit.

odkazy min. 4, toho 1 odborná knižní lit.

Při nevypracování oborové práce –- tedy jejím neodevzdáním v určeném termínu –- navrhne vedoucí oborové práce snížení klasifikace v předmětu, ke kterému má oborová práce nejblíže o jeden stupeň, - nebo tento fakt uvede ve slovním hodnocení. Žáci devátých tříd obhajují oborové práce jako doktorandské práce a usilují o získání „doktorátu“ nebo čestného uznání. Výborná práce žáka osmého ročníku může být navržena vedoucím oborové práce k obhajobě společně s doktorandskými pracemi žáků devátého ročníkuých tříd. Po úspěšné obhajobě může tento žák v devátém ročníku usilovat „habilitaci“ 5. oddíl – VÝSTUPNÍ HODNOCENÍ (56) Hlavním obsahem výstupního hodnocení, které ukládá § 51 školského zákona a zpřesňuje § 16 vyhlášky o základním vzdělávání, je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání – tzn. hodnocení dosažení cílových hodnot základního vzdělávání, jak jsou vymezeny § 44 školského zákona. Ze struktury vzdělávacích cílů zakotvených v RVP pro ZV lze odvodit pět hlavních kritérií pro výstupní hodnocení: • • • • •

strategie učení (jako základ motivace k celoživotnímu učení) tvořivé myšlení a řešení problémů komunikace a spolupráce ochrana zdraví, vytvořených hodnot a životního prostředí, tolerance k odlišnostem sebepoznání a zodpovědné rozhodování

-

Podklady pro výstupní hodnocení se získávají dlouhodobým pozorováním žáka a mapováním jeho dosažených dovedností a postojů v konfrontaci se žákovým sebehodnocením, sebranými materiály a popisy objevů a získaných dovedností shromážděných v žákovském portfoliu.

-

Výstupní hodnocení se vydává žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku, nebo na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

-

V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.

6. oddíl – Komisionální a opravné zkoušky (57) Právní vymezení




20

§ 6 vyhlášky MŠMT č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, § 19 a 20 vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky (58) Komise Komisi pro komisionální přezkoušení a opravné zkoušky (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je ředitel školy vyučujícím daného předmětu, jmenuje komisi krajský úřad. (59) Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu c) přísedící, kterým je jiný vyučující s odbornou kvalifikací pro výuku daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (60) Obsah a rozsah Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. (61) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. (62) Výsledek Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. 7. oddíl – Informační systém v hodnocení (63) - Učitel informuje (s vědomím motivačního významu) žáky o obsahu zkoušek a činností, které budou předmětem hodnocení. - Učitel informuje žáka o výsledku každého hodnocení, poukazuje na klady a nedostatky hodnocených činností, projevů, výkonů, výsledků. - Učitel rozvrhne písemné práce a další druhy zkoušek rovnoměrně v klasifikačním období tak, aby žák nebyl nadměrně přetěžován. V tomto smyslu spolupracuje s třídním učitelem. - Učitel je povinen vést evidenci o hodnocení žáka a zabezpečí stanoveným způsobem informování zákonného zástupce žáka (žákovská knížky, týdenní plán, žákovské předmětové portfolio, …, konzultace). - Učitelé jednotlivých předmětů informují zákonné zástupce na třídních schůzkách, případně v konzultační dny nebo při jiných příležitostech (z rozhodnutí ředitele). - Třídní učitel nebo učitel informuje zákonné zástupce tehdy, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají. - Třídní učitel informuje zákonné zástupce vždy v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem s vědomím ředitele – k tomuto účelu si třídní učitel zabezpečuje rámcový aktuální přehled o hodnocení žáků své třídy.




21

8. oddíl – Platnost Pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (64) Podle uvedených pravidel a kritérií jsou žáci hodnoceni v rámci ověřování již ve školním roce 2005/2006. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků platí od 1.9. 2006.

Ing. Vít Beran, ředitel školy

Projednáno Radou školy – Školskou radou dne: 26.6.2006

Pavel Suchan Podpis předsedy Rady školy - Školské rady


Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v souladu se Školním vzdělávacím programem pro základní vzdělávání ŠKOLA POROZUMĚNÍ

Recommend Documents