Základní škola, Jižní IV. 1750, 141 39 Praha 4
PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Č.j.: 7705 / R / Ka „Pravidla pro hodnocení žáků“ vycházejí z platných zákonů a vyhlášek týkajících se školství, zejména ze Zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ze Zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, z Vyhlášky MŠMT ČR č. 48/2005 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění školní docházky (vyhláška č. 48) ve znění pozdějších předpisů. Jsou samostatnou přílohou školního řádu.
I. Základní ustanovení 1. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení, za první pololetí lze vydat žákovi výpis z vysvědčení. 2. V každém prvním a třetím čtvrtletí se bude konat hodnotící schůzka učitele s rodiči (zákonnými zástupci) a dítětem, kde se všechny tři zainteresované strany budou moci vyjádřit k prospěchu žáka a domluvit se na dalším postupu. 3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen klasifikace), slovně nebo kombinací obou způsobů. 4. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo naopak v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání převede škola slovní hodnocení do klasifikace. 5. U žáka se specifickými potřebami rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 6. V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání (školský zákon § 44). V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole (školský zákon § 51),
II. Pravidla pro hodnocení žáků
1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Na pravidelných schůzkách a setkáních při hodnocení dítěte je účast rodiče či zákonných zástupců nezbytná. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 1- velmi dobré, 2 - uspokojivé, 3 - neuspokojivé 1.1. V případě použití klasifikace jsou výsledky vzdělávání a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem: - k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu - k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům žáka - k věku žáka - ohodnocení píle žáka - k ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon - k profilu žáka 1.2.V případě použití slovního hodnocení jsou výsledky vzdělávání a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl ve vztahu k výše uvedeným kritériím slovního hodnocení. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení žáka a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Při klasifikaci chování žáka a výsledků vzdělávání se pro zápis hodnocení na prvním stupni použije číslice, na druhém stupni slovní označení stupně hodnocení, jak vymezuje školský zákon.
2. Zásady celkového hodnocení Vymezuje školský zákon § 51 a vyhláška č.48 § 15.
3. Zásady hodnocení nepovinných předmětů a zájmových útvarů Vymezuje školský zákon § 51 a vyhláška č.48 § 15.
4. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků a hodnocení žáků pedagogy Žáci jsou od první třídy vedeni k zvládnutí procesu sebehodnocení a hodnocení žáků podle následujících zásad a pravidel: 4.1. Zásady: - dostatek času a prostoru - pravidelnost a soustavnost - nutnost zpětné vazby od spolužáků, učitele, zákonných zástupců 4.2. Pravidla: - důraz na pozitivní nasměrování - přesné pojmenování kladů - přesné pojmenování toho, na čem je třeba pracovat - naznačení způsobů, jak dosáhnout vylepšení - kontrola efektivity
5. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika a kritéria. 5.1. Stupně prospěchu pro klasifikaci chování žáka stupeň 1 stupeň 2 stupeň 3
velmi dobré uspokojivé neuspokojivé
Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel školního řádu během klasifikačního období. Hodnocení žáků na vysvědčení vymezuje školský zákon § 51 a vyhláška č.48 § 15. 5.2. Stupně prospěchu pro klasifikaci výsledků vzdělávání žáka stupeň 1 stupeň 2 stupeň 3 stupeň 4 stupeň 5
výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný
5.3. Specifikace hodnocení pro naukové předměty (1. – 9.ročník) Stupeň "1" Žák ovládá učivo bez chyb. Pracuje samostatně, souvisle a správně. Je aktivní a svědomitý. Výstižně a přesně formuluje svůj názor a myšlenky. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti a chápe vztahy mezi nimi. Z jeho ústního a písemného projevu je vidět snaha o kultivovanost a výstižnost. Stupeň "2" Žák pracuje s dílčími nedostatky. Učí se svědomitě, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů. V ústním a písemném
projevu se objevují malé, ne příliš časté chyby. Je nutná průběžná motivace. Stupeň "3" Žák pracuje s dílčími nedostatky. Projevuje menší samostatnost v myšlení, nedovede se dost přesně vyjádřit. Vyučující je nucen dávat doplňující otázky, na které žák reaguje s výraznějšími chybami. V kvalitě výsledků jeho činností se objevují chyby, které s pomocí učitele odstraňuje a překonává. Stupeň "4" Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné nedostatky. Není schopen uvažovat systematicky, v logice myšlení se vyskytují závažné chyby. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový. Jeho ústní projev je nevýrazný a nesouvislý. Písemný projev je chaotický, neucelený a nepřesný. Žák často práci nedokončí z důvodů neplnění pokynů vyučujícího nebo nezájmu o práci. Žák potřebuje neustálou pomoc učitele. Stupeň "5" Žák nejeví v dané vzdělávací oblasti žádné zlepšení. Své vědomosti není schopen uplatnit ani s pomocí vyučujícího. Neprojevuje samostatnost v myšlení, neuvažuje v logických souvislostech. V ústním i písemném projevu vykazuje značné nedostatky jak ve správnosti, tak i v přesnosti, výstižnosti i v kultuře projevu. Žák neprojevuje snahu o zapojení do činností. Nereaguje na pomoc učitele. 5.4. Specifikace hodnocení pro výchovné předměty (1. – 9.ročník) Stupeň "1" Žák je velmi aktivní. Projevuje velký zájem o předmět, jeho projev je výkonnostně i kvalitativně na velmi dobré úrovni. Případné dispoziční nedostatky se usilovně snaží nahradit kvalitou ostatních osobních dovedností. Jeho přístup k zadávaným úkolům je velice pozitivní. Stupeň osobního zlepšení je, adekvátně k jeho dispozicím, zřetelný a trvalý. Výsledky jeho práce nemají závažné nedostatky. Stupeň "2" Žák projevuje zájem o předmět. Pracuje samostatně, ale méně tvořivě. Jeho dovednosti nejsou na tak vysoké úrovni výkonu a kvality. Snaha o vykompenzování dispozičních nedostatků není usilovná. Účelně organizuje vlastní práci. Stupeň osobního zlepšení není tak výrazný, spíše stagnuje. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Stupeň "3" Žák se projevuje v činnostech spíše pasivně. Nemá příliš velký zájem o předmět. Jeví velmi malou snahu o vykompenzování svých dispozičních nedostatků. Pohybově, tělesně, případně esteticky i znalostmi stagnuje, nebo dochází k mírnému zhoršení. Výsledky jeho práce jsou průměrné. Stupeň "4" Žák pracuje bez zájmu o předmět. Svou činností působí v hodině negativně. Výsledky jeho práce i znalosti jsou nedostačující. Nejeví snahu o kompenzaci nedostatků kvalitou jiných sledovaných kritérií. V praktických činnostech se dopouští chyb, potřebuje soustavnou pomoc učitele. Celkově dochází ke zhoršování.
Stupeň "5" Žák neprojevuje žádný zájem o předmět. V činnostech je nesamostatný, nedbá pokynů vyučujícího. Záměrně nevěnuje pozornost práci a činnostem. Ohrožuje bezpečnost ostatních žáků při výuce. Výsledky jeho práce jsou nedokončené. Žákův projev je povětšinou chybný.
6. Zásady pro používání slovního hodnocení a jejich kritéria. Slovní hodnocení se na ZŠ Jižní používá v 1. až 3. ročníku na základě dohody učitele, vedení školy a zákonných zástupců žáků dané třídy. Ve vyšších ročnících mohou zákonní zástupci žáka požádat o slovní hodnocení v případě dětí se specifickými potřebami, dětí, pocházejících z odlišného sociálního či kulturního prostředí nebo dalších individuálních důvodů.
7. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace. Vymezuje školský zákon § 51 a vyhláška č.48 § 15.
8. Způsoby získávání podkladů pro hodnocení - zkoušení formou rozhovoru - ústní zkoušení - písemné zkoušení - sledování žákových postojů a projevů - zaznamenávání pozitivních změn v žákově zájmu o daný předmět 8.1. Způsoby průběžného vyhodnocování získaných podkladů - v procentech - slovně - poměrem dobrých řešení ve vztahu k celku - známkou - okomentovanou známkou
9. Způsoby hodnocení žáků 9.1. Pololetní hodnocení žáků 9.1.1. V 1. až 3. ročníku: a) pouze slovní hodnocení b) známka + písemná zpráva pro rodiče a žáka (bližší specifikace známek, charakteristika dosahovaných kompetencí a výsledků žáka ve vzdělávání)
9.1.2. Ve 4. až 9. ročníku: - známka + písemná zpráva pro rodiče a žáka Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte.
10. Průběžné hodnocení žáků Průběžné hodnocení žáků probíhá v souladu s pravidly pro hodnocení a klasifikaci žáků v ZŠ Jižní, přičemž učitelé budou preferovat průběžné hodnocení i jinými způsoby než známkou (procentuální vyjádření, slovní hodnocení, bodové hodnocení atp.). 10.1. Četnost průběžného hodnocení Hodnocení žáků 1. - 3.ročníku probíhá nejméně 1x za 2 měsíce formou písemného sdělení. Hodnocení žáků 4. - 9. ročníku se uskutečňuje následovně: Předmět v učebním plánu s hodinovou dotací minimální četnost hodnocení ½ až 1 hodina týdně 3 známky nebo 2 zprávy za pololetí 2 hodiny týdně 6 známek nebo 2 zprávy za pololetí 3 až více hodin týdně 10 známek za pololetí Všichni vyučující připravují podklady pro čtvrtletní setkání třídního učitele se zákonnými zástupci a dítětem.
11. Výstupní hodnocení Výstupní hodnocení žáků vymezuje školský zákon § 51 a vyhláška č.48 § 16.
12. Komisionální a opravné zkoušky Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Komise jmenuje ředitel školy, případně krajský úřad (Odbor školství MHMP). Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Na základě povolení ředitele školy umožňujeme účast zákonného zástupce při komisionálních a opravných zkouškách.
Další podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách vymezuje školský zákon §52, 53 a vyhláška č.48 §19 – 23.
13. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Časový limit přizpůsobuje potřebám žáka. U integrovaných žáků postupuje podle školou vypracovaného individuálního vzdělávacího plánu konkrétního žáka. Obecně platí, že při klasifikaci vychází učitel z počtu jevů, které žák zvládl. Zákonní zástupci žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, především s vývojovou poruchou diagnostikovanou odborným pracovištěm, které potvrdí integraci žáka, mohou požádat o slovní hodnocení. Žák přicházející z jiného kulturního a jazykového prostředí může být po tři pololetí za sebou na základě žádosti zákonných zástupců hodnocen z českého jazyka slovně. Další podrobnosti o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných řeší Vyhláška č. 73/2005 Sb.
Příloha: Č. 1. – Základní formulace pro slovní hodnocení a převod slovního hodnocení na hodnocení známkou Č. 2 – Komentář k pravidlům pro hodnocení žáků
V Praze dne 14. 9. 2005
