Pravidelná zpráva o ČR 1998
Obsah: Úvod .................................................................................................................... 2 Předmluva ......................................................................................................... 2 Vztahy mezi Evropskou unií a Českou republikou.................................................... 3 Kritéria členství ..................................................................................................... 5 1. Politická kritéria.............................................................................................. 5 2. Ekonomická kritéria ........................................................................................ 8 3. Schopnost přijmout povinnosti spojené s členstvím ........................................... 16 Přístupové partnerství a Národní program ............................................................... 33 Příloha................................................................................................................ 36
1
Úvod
Předmluva V Agendě 2000 se uvádí, že Evropská komise bude podávat Evropské radě pravidelné zprávy o pokroku, kterého jednotliví kandidáti ze střední a východní Evropy na členství v Unii dosahují v přípravě na vstup do EU. Komise dále slíbila, že první takovou zprávu předloží ke konci roku 1998. Evropská rada v Lucemburku rozhodla, že: Počínaje rokem 1998 bude Komise podávat Radě pravidelné zprávy, spolu s jakýmkoliv nezbytným doporučením pro zahájení bilaterálních mezivládních konferencí, revidující pokrok dosažený každým ze středoevropských a východoevropských kandidátských států ve směru k přistoupení, ve světle kodaňských kritérií a zejména s ohledem na rychlost přejímání acquis. Před vydáním těchto zpráv bude v orgánech Evropské dohody přezkoumána implementace Přístupového partnerství a pokrok dosažený při přejímání acquis každým ze žadatelských států. Zprávy Komise budou sloužit j a ko základ pro přijímání nezbytných rozhodnutí v Radě, které se týkají průběhu jednání o přístupu nebo jejich rozšíření na další žadatele. V této souvislosti bude Komise nadále používat metodu přijatou v Agendě 2000 pro hodnocení schopnosti žadatelských států vyhovět ekonomickým kritériím a veškerým závazkům vyplývajícím z přístupu. Při posuzování pokroku dosaženého žadatelskými státy by měl být v pravidelných zprávách, které bude Komise předkládat Radě, uplatňován dynamický přístup. Zasedání Evropské rady v Cardiffu tyto závěry podpořilo v následujícím prohlášení ”prioritním zájmem Unie je udržet proces jejího rozšiřování o ty země, které jako kandidáty na vstup označují závěry Evropské rady z Lucemburku. V rámci tohoto procesu mají kandidátské země možnost postupně se vyrovnávat se závazky, které jim z členství v Unii vyplynou, včetně kritérií stanovených na summitu v Kodani. Všichni kandidáti budou posuzováni na základě shodných kritérií. Během kandidátského období bude každý z nich postupovat svým vlas t ním tempem vycházejícím ze stupně připravenosti na vstup. Do velké míry bude záležet na úsilí jednotlivých zemí, aby dokázaly požadovaná kritéria splnit. Všichni kandidáti mají možnost využít posílených vztahů s Evropskou unií. Ta je připravena pomoci jim jak v politickém dialogu, tak pomocí předvstupní strategie formulované podle jejich individuálních možností.” V souladu s postupem, který je součástí zmíněných závěrů Rady, se řídí i zpráva o připravenosti České republiky. Znamená to, že tato zpráva - popisuje vztahy mezi Českou republikou a Evropskou unií, především v rámci Evropské dohody; - analyzuje situaci podle politických podmínek stanovených (demokracie, právní stát, lidská práva, ochrana menšin);
Evropskou
radou
- hodnotí situaci České republiky a odhaduje budoucí vývoj hospodářských kritérií, která uvádí Evropská rada (fungující tržní hospodářství, schopnost vyrovnat s tlakem konkurence a s tržními silami působícími uvnitř Evropské unie); - zabývá se schopností České republiky přijmout závazky vyplývající z členství v unii, tj. přijmout acquis , tak jak ho definuje Smlouva, a dále přijmout sekundární legislativu a politiky EU.
2
Posuzuje se i stav veřejné správy a to, zda odpovídá požadavkům, které stanovila Evropská rada na svém zasedání v Madridu. Zde se zdůrazňuje především schopnost kandidátských zemí přizpůsobit svoje správní struktury tak, aby byly schopny po vstupu do EU garantovat hladkou implementaci komunitárních politik. Zmíněný přístup zaručuje, že se ke všem kandidátským zemím bude přistupovat stejně. Zpráva se zabývá pokrokem, který nastal od doby zveřejnění Posudku. Sleduje, zda probíhají reformy, o kterých Posudek hovoří, a prověřuje nové iniciativy, včetně těch, které se přímo týkají priorit v rámci Přístupového partnerství (AP). Krátkodobým prioritám Přístupového partnerství (AP) a tím, jak se jimi zabývá Česká republika, se ve Zprávě věnuje samostatná kapitola. Zatímco politický vývoj a pokrok v plnění acquis se hodnotí pouze za období od zveřejnění Posudku, hodnocení hospodářských výsledků České republiky pokrývá dobu mnohem delší. Pokrok v přejímání acquis se posuzuje jen podle již přijatých zákonů. Přitom se nebere ohled na legislativní opatření, která jsou v různém stupni přípravy nebo ve schvalovacím procesu. Jedině při takovém přístupu bylo možné objektivně posuzovat a srovnávat dosažený pokrok v přípravě na vstup. Zpráva vychází z různých informačních zdrojů. Kandidátské země byly vyzvány, aby samy poskytly informace o pokroku, kterého v rámci přípravy na vstup do Unie dosáhly od okamžiku, kdy byl publikován Posudek. Dalším zdrojem informací byly jejich zprávy předkládané na setkáních organizovaných v rámci Evropské dohody, jejich Národní programy pro přijetí acquis a informace poskytované během analýzy stavu jednotlivých kandidátských zemí. Úvahy, které zveřejnila Rada v rámci Posudku, zprávy a rezoluce Evropského parlamentu ke Stanoviskům Komise a především zpráva o připravenosti České republiky na vstup do Evropské unie, kterou vypracoval pan Carnero Gonzalez, byly dalšími zdroji údajů. Komise využila i hodnocení, které připravily členské státy, především v kapitolách věnovaných plnění politických kritérií a práci různých mezinárodních organizací. Při přípravě zprávy byly využity i informace poskytnuté Radou Evropy, Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a mezinárodními finančními organizacemi, stejně jako údaje poskytnuté nevládními organizacemi.
Vztahy mezi Evropskou unií a Českou republikou Posílená předvstupní strategie Přístupový proces byl oficiálně zahájen 30. března 1998 na schůzce ministrů zahraničních věcí patnácti členských států EU, deseti kandidátských států střední a východní Evropy a Kypru. Před touto schůzkou byl pro každou zemi přijat program Přístupového partnerství, který má pomoci kandidát s kým zemím v jejich přípravě na členství. V těchto dokumentech se stanoví priority dalšího postupu a finanční podpora nabízená přidruženým státům ze strany EU. Česká republika předložila v březnu první verzi svého Národního programu pro přijetí acquis, kde se podrobněji popisují kroky nezbytné k dosažení cílů stanovených v Přístupovém partnerství. Po zahájení mezivládní konference předložila Česká republika na úvodním jednání mezi EU a ČR o přístupu ČR k EU v 31. března v Bruselu hlavní body své integrační strategie. Prověřování legislativy, tzv. screening, začalo 3. dubna 1998. Předvstupní pomoc ze strany EU se bude postupně rozrůstat. Společně s programem Phare bude tato pomoc od roku 2000 sestávat i z pomoci pro oblast zemědělství a z různých strukturálních nástrojů, které budou jako priority prosazovat postupy podobné krokům, které byly v rámci Kohezního fondu učiněny v oblasti životního prostředí a dopravy. Program Phare se soustředí na posilování institucionálního zajištění a investic v jiných oblastech.
3
Poslední vývoj bilaterálních vztahů Česká republika implementovala zásady Evropské dohody nevyrovnaně, i když se mnohé problémy podařilo řešit díky činnosti různých společných institucí. V říjnu 1997 proběhlo zasedání Rady přidružení. Výbor přidružení se sešel dvakrát, v červenci 1997 a v červenci 1998. Na jednání v červenci 1998 se poprvé hovořilo o implementaci priorit z Přístupového partnerství. I nadále funguje systém podvýborů, v jehož rámci se diskutují různé problémy technického rázu. Od zveřejnění Posudku Komise k žádosti České republiky o přijetí do EU se dvakrát sešel Společný parlamentní výbor, složený ze zástupců České republiky a Evropského parlamentu. Tyto schůzky proběhly v říjnu 1997 a v březnu 1998. Objem obchodu mezi Evropskou unií a Českou republikou i nadále roste. V letech 1996 až 1997 vzrostl vývoz z EU do České republiky z 14 na 15.8 miliard ECU a dovoz EU z České republiky se zvýšily z 9,8 na 11,7 miliard ECU. Během prvních pěti měsíců roku 1998 vzrostl export EU oproti stejné m u období roku 1997 o 6,8% , a dovoz EU se za stejné období zvýšil o 30%. Obchod s Unií představuje 61% obchodu České republiky se zahraničím. V rámci Evropské dohody byl podepsán adaptační protokol, který se vztahuje především na zemědělské suroviny a výrobky. Podepsání tohoto protokolu vyvolala nutnost zapracovat do dohody i výsledky Uruguayského kola GATT a přístup Rakouska, Finska a Švédska k EU. Velké množství otázek se podařilo vyřešit díky konzultačnímu mechanismu, kterým Evropská dohoda disponuje (např. schéma dovozních depozit, kvóty na dovoz jablek ze Společenství a dovozní omezení pro brambory ze Společenství). Nevyřešená zatím zůstává otázka novelizace českého zákona o loteriích a podobných hrách, kterou však česká vláda přislíbila co nejdřív e řešit. V oblasti průmyslových norem a posuzování shody začala jednání o uzavření Protokolu o evropském posuzování shody (PECA), který má za cíl urychlit proces harmonizace této části české legislativy s komunitárním právem. Nicméně některé výrobky pocházející ze Společenství a splňující plně standardy Společenství musí podstupovat dodatečné posuzování předtím, než mohou být umístěny na český trh. Pokrok představuje podpis Veterinárního a fytosanitárního protokolu v červenci 1998. Rada přidružení EU - ČR v červnu 1998 přijala Implementační pravidla pro státní pomoc tak, jak to předpokládá Evropská dohoda. Program Phare pro rok 1998 představuje finanční pomoc ve výši 27 miliónů ECU tak, jak to vyplývá z priorit stanovených v Přístupovém partnerství. Tyto prostředky jsou určeny k podpoře regionální politiky, otázek spravedlnosti a vnitra a rovněž pro oblast zemědělství, pro umožnění účasti v komunitárních programech a programu Tempus. Dalších 19 miliónů ECU je určeno na podporu programů přeshraniční spolupráce. Česká republika také využívá vícenárodní a horizontální programy financované z prostředků Phare, jako například programy pro oblast cel, životního prostředí, malých a středních podniků, statistické programy, programy reformy veřejné správy a TAIEX
4
Kritéria členství
1. Politická kritéria Úvod V Posudku k žádosti České republiky o členství v Evropské unii z roku 1997 dochází Komise k následujícím závěrům: Česká republika má rysy demokratického státu se stabilními institucemi, které jsou zárukou právního státu, dodržování lidských práv a respektování i ochrany menšin.” V Přístupovém partnerství České republiky se uvádějí tyto střednědobé priority: Pokračující práce na integraci romské menšiny; posilování zákonů, které zaručí svobodu tisku; věnovat více pozornosti rovnému přístupu k veřejným službám.” Poslední vývoj Od července 1997 se dvakrát změnila vláda České republiky. V listopadu 1997 tehdejší vláda podala demisi a byla nahrazena dočasnou vládou, která plnila svoji funkci až do června 1998. Na základě výsledků červnových voleb byla 22. července jmenována nová, menšinová vláda. Změny ve vládě České republiky se neprojevily žádnými většími posuny v politice této země vůči Evropské unii. 1.1. Demokracie a právní stát Parlament Parlament nadále vykonává svoji činnost efektivně. Jeho pravomoci jsou plně respektovány a opozice v něm sehrává plnoprávnou roli. Po červnových volbách se do Sněmovny dostalo pět politických stran. Ultrapravicová a nacionalistická republikánská strana zde tentokrát zastoupení nemá. Závěry OBSE uvádějí, že volby proběhly v souladu s požadavky OBSE. Současně s tím OBSE doporučuje určité změny v českém volebním zákonu. V listopadu 1998 proběhnou současně volby na obsazení křesel jedné třetiny Senátu a volby d o místních zastupitelstev. Výkonné orgány Ústřední orgány státu fungují i nadále dobře. V prosinci 1997 schválil parlament ústavní zákon, podle kterého od 1.ledna 2000 vznikne na území státu 14 regionů (vyšších územně-správních celků) tak, jak to požaduje ústava. Česká republika podepsala, ale neratifikovala Evropskou chartu o místní samosprávě. Od července 1997 fakticky nedošlo k žádnému pokroku v reformě státní správy. Jediným konkrétním krokem bylo schválení nařízení vlády č. 202/98 dne 23. března 1998, která vymezuje časový harmonogram reformy státní správy. Stanovené časové limity však nebyly dodrženy. Stále neexistuje návrh zákona o státní službě, který měl vstoupit v platnost od ledna 2000. Neexistence tohoto návrhu se zdá být hlavní překážkou ve zlepšení práce veřejné správy. Zaměstnanci veřejné správy mají nadále nízké platy, takže se noví kvalitní pracovníci získávají velice obtížně. Nicméně vláda uvádí reformu veřejné správy jako svoji prioritu a již v tomto ohledu učinila první kroky, tj. vymezila odpovědnosti a zvyšuje platy.
5
Neplánuje se prodloužení platnosti lustračního zákona za původně vymezené datum, tj. rok 2000. Na základě tohoto zákona jsou z práce ve veřejné správě vyloučeni členové bývalé tajné služby a aktivní tvůrci komunistického režimu. Soudnictví Celkové fungování soudnictví se za poslední roky příliš nezlepšilo. Neexistují žádné známky toho, že by nastal pokrok v otázkách, o kterých hovoří Posudek. I nadále se hromadí nevyřešené případy. Tato situace má následující hlavní příčiny: velký počet neobsazených míst soudců (390 z celkového počtu 2726), všeobecný nedostatek základního vybavení soudů, nedostatečná vnitřní komunikace jak uvnitř ministerstva spravedlnosti, tak mezi ministerstvem a jednotlivými soudy, nedostatek specializovaných soudců (soudci se tak musí zabývat několika odlišnými případy současně a přitom ještě zvládnout množství čistě administrativní práce). Za vzdělání soudců v českém právu odpovídá Institut pro další vzdělávání soudců. Tento institut neprošel od roku 1989 žádnou restrukturalizací. Příprava, kterou tato instituce poskytuje, zřejmě dostatečně neodpovídá potřebám moderního soudnictví. Počátkem tohoto roku bylo zahájeno školení soudců v právu Evropského společenství. Tento program se rozběhl díky zahraniční finanční pomoci. Nelze přehlédnout i nízký počet dostatečně kvalifikovaných státních zástupců, přičemž nejlepší absolventi právnických škol hledají uplatnění mimo oblast soudnictví. Vede je k tomu špatné finanční ohodnocení soudců. Článek 91 ústavy požaduje vytvoření Nejvyššího správního soudu, ale takový soud zatím ustaven nebyl. Ústavní soud a Nejvyšší soud se v nedávné době dohodly, že Ústavní soud bude poslední soudní instancí v případech, které budou považované za porušující ústavu nebo Chartu základních lidských práv a svobod. Opatření proti korupci Česká vláda si v posledních letech uvědomila, že korupce představuje v České republice vážný problém, který je nutné řešit. V říjnu 1997 proto přijala usnesení, které ukládá jednotlivým ministerstvům prioritní úkoly v boji proti korupci. Počátkem tohoto roku přijala vláda novelu trestního zákona, podle které se zvyšují trestní sazby za přijímání úplatků. Na ministerstvu financí působí skupina, která má bránit praní špinavých peněz a provádět anti-korupční politiku. Tato skupina však kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků zatím neprokázala svoji efektivnost. V září 1998 ustavila vláda Vládní výbor na ochranu ekonomických zájmů, kterému předsedá přímo předseda vlády. Účinnému postupu i nadále brání nedostatek pracovníků a finančních prostředků, špatné vybavení a nízké mzdy úředníků. Proto je nutné vyvinout v přijatelné době další trvalé úsilí. 1.2. Lidská práva a ochrana menšin Ještě před zveřejněním Posudku přijala Česká republika většinu hlavních nástrojů pro zajištění a dodržování lidských práv. V prosinci 1997 ratifikovala Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin. Zatím nedošlo k ratifikaci Evropské charty místní samosprávy a Evropské sociální charty. V září 1998 se vláda rozhodla, že v rámci kanceláře místopředsedy vlády pro legislativní otázky jmenuje osobu odpovědnou za oblast dodržování lidských práv. Do kompetence této osoby bude patřit i Výbor pro národnostní menšiny, Meziresortní komise pro romskou otázku a záležitosti nevládních organizací.
6
Občanská a politická práva V oblasti občanských a politických práv neexistují žádné větší problémy. Ochrana svobody projevu se zlepšila od září 1997, kdy bylo rozhodnuto vypustit z trestního zákona trest ve výši až 2 let nepodmíněně za hanobení jména republiky a jejího prezidenta. V červnu 1998 odmítl Senát návrh zákona o přístupnosti informací pro občany. Učinil tak na základě skutečnosti, že úředníci jsou povinni poskytnout všem občanům jakékoli potřebné informace. Problémem nadále zůstává aplikace českého zákona o občanství. Jeho novela, která dává ministerstvu vnitra možnost nebrat ohled na záznam v trestním rejstříku žadatele (čistý trestní rejstřík byl dříve podmínkou pro získání občanství) nemá přílišný efekt. Byrokratické překážky, administrativní poplatky a nedostatek zájmu ze strany příslušných ministerstev pozdržely úspěšné vyřešení tohoto problému, takže velký počet osob zůstává i nadále bez občanství (Romové, děti v dětských domovech, osoby ve výchovných ústavech a věznicí c h). K řešení tohoto problému by přispěla novela zákona, která by umožňovala další opční období" pro ty osoby, které nestihly předchozí termín pro podání žádosti, tak jak to navrhuje Rezoluce OSN o lidských právech a právech menšin (UNHCR). Vládní prohlášení nové české vlády počítá s novelou zákona o občanství, podle které by všichni občané bývalého Československa, kteří měli trvalé bydliště na území České republiky v okamžiku rozdělení federace, a kteří zde žijí i nadále, mohli získat české občanství. To b y umožňovalo efektivní řešení celého problému. Nevládní sektor není v České republice rozvinut tak jako v celé řadě sousedních zemí. Hlavním zdrojem financování většiny nevládních organizací zůstávají prostředky ze zahraničí. Zdá se, že tento jev má spíš kulturně-historické příčiny než příčiny způsobené legislativou. 3. září 1997 schválil parlament zákon o nadacích a nadačních fondech. Díky tomu se na české nevládní organizace vztahuje plné osvobození od DPH. Hospodářská, sociální a kulturní práva I nadále jsou respektována základní hospodářská, sociální a kulturní práva. Práva menšin a ochrana menšin Situace menšin je uspokojující s výjimkou romské menšiny, jejíž postavení se od července 1997 nijak nezlepšilo, i když se minulá vláda této problematice více věnovala. V říjnu 1997 přijala vláda zprávu, která analyzovala postavení Romů. Dále přijala „Akční plán”, který vycházel z doporučení zmíněné zprávy. Ve zprávě se vysvětlují příčiny vysoké míry nezaměstnanosti (70% až 90%) mezi Romy a nedostatečného vzdělání. Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity byla ustavena v říjnu 1997. Tato Komise je odpovědná za koordinaci vládní politiky ve vztahu k romské komunitě. V červnu 1998 předložila tato Komise vládě zprávu nazvanou Zpráva o vývoji postavení romské komunity v České republice a kroky vlády k integraci Romů do společnosti. Tato zpráva vypovídá o tom, že mnohé z ohlášených kroků nebyly realizovány, jiné byly zpomaleny. Za pozitivní rysy se považuje to, že ministerstvo vnitra přijalo tři zástupce Romů, kteří se zabývají monitoringem rasově motivovaných zločinů, a zaměstnávání Romů u policie. V březnu 1998 přijala česká vláda opatření proti obhajování, šíření a propagaci extremistických ideologií a proti činnosti extremistických skupin. I nadále se objevují případy rasově motivovaných útoků a rasové diskriminace, z nichž některé přilákaly velký zájem sdělovacích prostředků. Celkový obraz Romů , který sdělovací prostředky vytvářejí, je spíš negativní, a příčinám rasově motivovaných útoků se věnuje jen minimální pozornost. Někteří představitelé místní správy situaci ještě
7
zhoršují tím, že navrhují, aby se problémoví občané” odstěhovali z center měst. Situaci komplikují i návrhy na finanční podporu těm Romům, kteří podepíší převod svého bytu d o majetku města, a město opustí. Počátkem roku docházelo k početným odchodům romských rodin do Kanady a Velké Británie, kde pak Romové žádali o politický azyl. Došlo i k několika střetům s městskými radami, které navrhovaly, aby byli Romové separováni od ostatních obyvatel. Uvedené skutečnosti dokazují nutnost efektivních kroků ze strany příslušných úřadů, které by zaručily ochranu a podporu Romů. Program nové vlády zní v tomto ohledu poměrně povzbudivě. Důležitým faktorem zůstává, aby budoucí politika oslovila i situaci na úrovni obcí a okresů. 1.3. Celkové hodnocení Vývoj v České republice potvrzuje závěry obsažené v Posudku, které říkají, že Česká republika splňuje politická kritéria deklarovaná na kodaňském summitu. Česká republika však musí věnovat trvalou pozornost reformě soudnictví, bojovat efektivněji proti korupci a zlepšit situaci romské komunity. 2. Ekonomická kritéria 2.1. úvod Ve svém Posudku k žádosti České republiky o členství v Evropské unii z r.1997 Komise se uvádí: „Českou republiku lze považovat za zemi s fungujícím tržním hospodářstvím”; tato země by měla být ve střednědobém výhledu schopna vyrovnat se s konkurenčními tlaky a s tržními silami působícími v Unii”. Při zkoumání hospodářského vývoje České republiky od doby zveřejnění Posudku se Komise řídila závěry ze zasedání Evropské rady v Kodani v červnu 1993, ve kterých se uvádí, že členství v Unii vyžaduje: •
existenci fungujícího tržního hospodářství;
•
schopnost vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci Unie.
V následující analýze používala Komise stejnou metodologii, jaká byla použita při vypracování Posudku. 2.2. Hospodářský vývoj od okamžiku zveřejnění Posudku Komise V posledním roce s Česká republika nacházela v obtížné makroekonomické situaci: klesaly reálné hodnoty HDP; prudce rostla nezaměstnanost; a reálné příjmy se začaly snižovat. Pokles byl hlubší a delší, než se očekávalo, a makroekonomické výhledy jsou i nadále nepříznivé. Nicméně se projevily i určité pozitivní tendence: dobré výsledky exportu, kombinované s nižší domácí poptávkou mají za důsledek výrazné snížení dřívějšího zahraničního deficitu země, který působil určité problémy. Inflace se také začíná snižovat. Současné problémy v hospodářství zdůraznily potřebu dalšího postupu strukturálních reforem. V posledním roce se výrazně pokročilo v zavádění dvou balíčků ekonomických reforem, poprvé vyhlášených v dubnu respektive květnu 1997. Až do voleb v červnu 1998 bylo jakékoliv ekonomické rozhodnutí komplikováno politickou situací. Po jmenování nové menšinové vlády tyto politické překážky zcela nevymizely. Makroekonomický vývoj V roce 1997 došlo v České republice k prudkému zbrždění hospodářského růstu; reálné hodnoty růstu GDP se za celý rok rovnaly pouhému 1%, ve srovnání s 3,9% v roce 1996.
8
Nejprve došlo k poklesu investičních výdajů, ale později se celková situace ještě zhoršila tím, jak škrty ve státních výdajích omezily veřejnou spotřebu, když přitom začala klesat i soukromá spotřeba. Čisté vývozy byly vlastně jedinou součástí poptávky, která v roce 1997 výrazně vzrostla. K dalšímu propadu hospodářské činnosti došlo i v první polovině roku 1998, kdy se reálný HDP v meziročním srovnání s nížil o 1,7%. Bylo to způsobeno kolapsem domácí poptávky. Ani výjimečně dobré výsledky v oblasti vývozu nemohly zabránit nástupu recese v druhé čtvrtině roku 1998. Prudce rostla i míra nezaměstnanosti. Je to zapříčiněno především zpomalením hospodářské činnosti, ale současně se zde odráží i určité zrychlení v restrukturalizaci podniků. Ke konci srpna 1998 se míra nezaměstnanosti rovnala 6,4%, zatímco ke konci června 1997 se uváděla 4% míra nezaměstnanosti. Rostoucí nezaměstnanost a pokles nominální i reálné hodnoty příjmů vedly ke snížení spotřebitelské důvěry. To jsou také hlavní příčiny současného omezení domácí spotřeby, která prožívala do poměrně nedávné doby trvalý nárůst. K pozitivním rysům sledovaného období patří snižování dříve velkého obchodního deficitu. Pomalejší hospodářský růst v roce 1998 zapříčinil omezení dovozů a oživení vývozu do Evropské unie. Vývozy si udržely svoje velké objemy i přes posilování české měny v roce 1998. Za prvních sedm měsíců tohoto roku vzrostly vývozy o 29% počítáno v domácí měně, ve srovnání se situací předchozího roku. Dovozy se zvýšily o 15%. Lepší výsledky exportu vedly v posledních měsících roku 1997 a v první polovině roku 1998 k oživení průmyslové výroby. Zlepšení obchodní bilance také vedlo k výraznému zlepšení deficitu běžného účtu ve výši 1,7 miliardy ECU v první polovině roku 1997 na 400 miliónů ECU v první polovině roku 1998. Pokles deficitu obchodní bilance a deficitu běžného účtu jsou částečně cyklické provázané, a deficit běžného účtu se může opět zvýšit, jakmile se obnoví růst. Trvalé zlepšování deficitu běžného účtu vyžaduje, aby se tlak na zvyšování mezd udržel pod pevnou kontrolou a aby se urychlila restrukturalizace podnikové sféry, která vyvolá růst produktivity. Další zlepšení spočívá v nedávném zpomalení inflace. Poté, co v únoru 1998 dosáhla dvanáctiměsíční inflace svého vrcholu hodnotou 13,4%, dochází k jejímu poklesu. V srpnu 1998 poklesla na 9,4%. Do určité míry se zde odráží i situace výchozího roku (v červnu 1997 nastal prudký nárůst indexu spotřebitelských cen poté, co po měnové krizi v květnu 1997 došlo k výraznému snížení hodnoty měny). Svůj vliv zde však má i přísná proti-inflační politika centrální banky. Koncem roku 1997 došlo k významnému p o sunu rámce, ve kterém se měnová politika České národní banky pohybuje. ČNB změnila svoji politiku, a jejím cílem už nebyly peněžní zásoby, ale omezení inflace. Banka se navíc rozhodla, že se zaměří na čistou” cenovou inflaci raději než na inflaci spotřebitelských cen. Tempo a dopad cenové deregulace totiž nelze dostatečně přesně předpovědět. V měření čisté inflace se neuvažuje s přímým dopadem administrativních zásahů do spotřebitelských cen. Byly stanoveny cílové hodnoty čisté inflace pro rok 1998 (6,0%+ 0,5%) a do roku 2000 (4,5%+-1%) V srpnu 1998 byla dvanáctiměsíční čistá inflace ve výši 4,9%.
9
Česká republika - hlavní 1994 ekonomické trendy
1995
1996
1997
1998 - do
růst reálného HDP %
2,7
6,4
3,9
1,0
-1,7 I-VI
míra inflace %
10.0
9,1
8,8
8,4
11,7 I - VI
roční průměr
10,1
7,8
8,6
10,0
8,8IX až IX
míra nezaměstnanosti % 3,8
4,1
3,5
4,7
5,9 III.
podle definice ILO
3,0
3,5
5,2
6,8 IX
Bilance vládního účtu % -1,3 z HDP
-1,3
-1,8
-2,2
Bilance běžného účtu
-1,9
-2,7
-7,6
-6,1
-1,9 I-VI
% z HDP
-0,6
-1,0
-3,4
-2,9
-0,4 I -VI
Zahraniční dluh
5,1
5,8
6,9
7,1
6,5 III
poměr dluh/vývoz %
9,0
12,7
16,4
18,8
18,6 III
18
5,0
2,5
2,5
732
1959
1126
1147
XII až XII
3,2
registrovaná
miliardy ECU
hrubý zd. miliardy ECU Příliv přímých investic
zahr.
čistý podle EBRD % z HDP
512 I-VI
bilance podle platebních údajů
Přestože už neexistuje žádná explicitní politika zaměřená na kurz koruny, ani žádný takový cíl, byla česká koruna v řízeném plovoucím kurzu proti německé marce od poloviny roku 1997. Banka se ve své politice snaží zamezit nadměrné volatilitě měny. Od května 1997 však přesto kurs koruny prošel značnými výkyvy. Poté, co byla koruna poměrně slabá téměř po celý rok 1997, v první polovině roku 1998 značně posílila, především vlivem přísné měnové politiky. Svůj podíl na tom má i obnovená důvěra investorů spojená s tím, jak se zmenšoval deficit běžného účtu. S příznivým vývojem inflace se uvolňuje i měnová politika. V roce 1997 byl stav kapitálového účtu charakteristický odtokem krátkodobého kapitálu, a to jak vlivem měnových výkyvů v květnu, tak vlivem politické nestability v různých okamžicích celého roku. V roce 1998 se v důsledku zlepšení situace na běžném účtu začala znovu vracet důvěra investorů. Ta pak spolu s úrokovým diferenciálem vedla
10
k návratu krátkodobého kapitálu. Příliv přímých zahraničních investic, které se rovnají sumě 1,1 miliardy ECU, zůstává v dolarových termínech zhruba na úrovni roku 1 996. V posední letech se hlavní zájem fiskální politiky zaměřoval na vyrovnaný státní rozpočet. V roce 1997 však dosáhl celoroční státní rozpočet deficitu, i přes dva balíčky opatření, vydané v dubnu a květnu minulého roku. Nová vláda vzešlá z posledních voleb se zdá být předzvěstí změn v této daňové politice. Ve svém prvním návrhu státního rozpočtu počítá s deficitem. V poslední době se ukázalo, že existují nepředvídané závazky státu kumulované prostřednictvím nerozpočtových fondů a institucí. Proto zde vzniká obava, aby státní finance tuto zátěž v budoucnu udržely. Strukturální reformy V poledním roce byly hlavní hnací silou reforem v České republice dva balíčky hospodářských opatření, které vláda vyhlásila v dubnu a květnu roku 1997. Navrhované reformy v sobě zahrnovaly: dokončení privatizace zbývajících státem vlastněných bank a podniků; kroky ke zvýšení průhlednosti kapitálového trhu; kroky k vyjasnění vztahů mezi finančním a podnikovým sektorem a zlepšení řízení společností; zlepšení podmínek pro podnikání; přísnější postup proti hospodářské a finanční kriminalitě. Největší a nejkontroverznější položkou v oznámených reformách je privatizace zbývajících bank. Dokončení této privatizace je však klíčovou podmínkou k ozdravění bankovního sektoru a také k vyjasnění vazeb mezi finančním sektorem a podniky. Prodej strategickému investorovi by měl vést k vyčištění portfolia půjček a k méně pasivnímu přístupu bank k nedobytným pohledávkám. K určitému pokroku v privatizaci bank už sice došlo, ale většina z to h o se uskutečnila za předchozí přechodné vlády. Prodej první ze čtyř velkých státních bank, IPB, byl dokončen v březnu 1998. Výzva případným zájemcům o koupi druhé z nich, ČSOB, byla zveřejněna koncem června 1998. V tomto případě je nutné sestavit seznam investorů. Inzeráty oznamující nabídku prodeje dvou zbývajících bank by měla v krátké době zveřejnit již stávající vláda. Nová vláda zamýšlí dokončit privatizaci bank do roku 2000. Dva soubory navrhovaných novel k zákonu o bankách se zabývají úzkými vazbami mezi bankovním a podnikovým sektorem. V těchto novelách se bankám zakazuje držet kontrolní podíly ve firmách, které se nezabývají finančnictvím, a stanoví se v nich limity pro zastoupení takových společností v portfoliu bank. Současně s tím jsou banky povinny oddělit komerční a investiční bankovnictví, aby se předešlo tomu, že by podíl banky v akciích podniků diktoval její úvěrovou politiku. V minulosti se objevovaly případy, kdy konflikt zájmů banky jako vlastníka a současně zdroje půjček vedl k neověřen ý m úvěrům. Banky se potom navíc zdráhaly postupovat dostatečně tvrdě proti dlužníkům. Další změny v českém zákonu o bankách vedou k posílení funkce České národní banky jako dozorčího orgánu. Ke změnám došlo i v zákoně o investičních fondech. Tyto změny mají zlepšit řízení fondů, podpořit rušení slabších fondů a snížit množství podvodného jednání, kterého se dopouštěli manažeři pro investice. Zmíněné dodatky by snad mohly posílit aktivnější vedení společností finančním sektorem. Kvůli problémům se špatnými půjčkami v českém bankovnictví se ČNB rozhodla zavést přísnější klasifikaci půjček a pravidel pro jejich poskytování. ČNB také nutí banky, aby se chovaly přísněji vůči svým dlužníkům a odepisovaly více špatných půjček. Klasifikované půjčky tvořily v první polovině roku 1998 velký podíl, 29%, na úvěrovém portfoliu. V roce 1998 byla ustavena Komise pro cenné papíry. Přestože tato Komise závisí na státním rozpočtu a nemá absolutní kontrolní (řídící) pravomoci (jakákoliv regulační opatření musí projít přes Ministerstvo financí ke schválení vládě), jedná se o významný nástroj, který již v prvních několika měsících existence prokázal svoji ochotu využívat všech svých pravomocí. Změny nastaly i ve znění zákona o konkurzu a vyrovnání. Jejich smyslem je urychlit proces konkurzních řízení. Navíc byla rozšířena a zpřesněna definice nesolventnosti.
11
V minulosti to byla často právě zdlouhavá konkurzní řízení, která odrazovala věřitele od naléhání na dlužníky, u kterých měli nedobytné pohledávky. Díky tomu mohly dlouhodobě přežívat některé ztrátové podniky a bankám se přitom hromadily nedobytné pohledávky. Vláda dozírá i na přípravu privatizace institucí, které nepatří do finančního sektoru. Byly schváleny konkrétní časové rozvrhy pro privatizaci zhruba padesáti strategických podniků. Konkrétně se jedná o to, že byli vybráni konzultanti, kteří se budou zabývat prodejem 16 plynárenských a elektrárenských rozvodných společností. Zatím však není jisté, v kterých z uváděných privatizací bude pokračovat nová vláda.
Česká republika a hlavní ukazatele hospodářského růstu v roce 1997 Obyvatelstvo
v milionech
10,3
HDP na hlavu
PPS-ECU
12.000
jako % z průměru EU 15
procenta
63
hrubé přidané hodnotě
%
5,0
na zaměstnanosti
%
5,8
Poměr investic a HDP
%
31
Hrubý zahraniční dluh/HDP
%
41
Exporty zboží a služeb/HDP
%
58
Podíl zemědělství v:
Objem přímých zahraničních miliardy ECU investic1) ECU na hlavu
6,8 657
Zdroj: služby Komise, národní zdroje, EBRD 1) Objem přímých zahraničních investic přepočítaný ke konci roku 1997 a tehdejšího směnného kursu 1ECU = $1,10421
Dne 29. dubna schválila Česká vláda podpůrný balíček, který umožňuje jak zahraničním tak domácím subjektům investujícím minimálně 22 miliónů ECU prostřednictvím nově registrované společnosti využít určité výhody. Balíček opatření obsahuje pětileté daňové prázdniny, bezcelní dovoz technologií, možnost vytvářet bezcelní zóny, a dotace pro vyškolování zaměstnanců. Není pravděpodobné, že by nová menšinová vláda jmenovaná po volbách z června 1998 výrazným způsobem měnila směr stávající hospodářské politiky. Může však dojít ke zpomalení tempa reforem. Jedním z klíčových kroků, které nová vláda učinila, bylo jmenování místopředsedy vlády odpovědného za celkovou hospodářskou politiku. Cílem jeho práce je zlepšen í koordinovanosti a ucelenosti hospodářské politiky státu. Jedním z prvních úkolů je vypracování střednědobé hospodářské strategie.
12
2.3. Hodnocení podle kodaňských kritérií Existence fungujícího tržního hospodářství Fungující tržní hospodářství vyžaduje liberalizaci cen i obchodu, a zavedení účinného právního systému, který by pokrýval i vlastnická práva. Výsledky tržního hospodářství závisí na makroekonomické stabilitě a na shodě v otázkách hospodářské politiky. Možnost vstoupit na trh nebo ho opustit, a niž by tomu bránily nějaké významné překážky, a rozvinutý sektor financí jsou faktory, které zlepšují efektivitu hospodářství. V České republice existují podmínky pro tržní hospodářství. Ceny většiny zboží jsou určovány tržními silami. V minulém roce se výrazně pokročilo v liberalizaci cen. Široká liberalizace nastala také v oblasti obchodu a v devizových režimech. Převažující formou vlastnictví je vlastnictví soukromé. Stát má však i nadále významné podíly v řadě společností, jako například ve společnostech distribuujících elektrickou energii, v dolech, ocelárnách a v některých větších bankách. Nová vláda se zatím zavázal pouze k privatizaci bank, kde se minulé dočasné vládě podařilo proces privatizace výrazně urychlit. Došlo k významné liberalizaci trhu s půdou. Velká část zemědělské půdy však i nadále zůstává v rukou státu. Svobodnému fungování trhu zde i nadále brání určité překážky, z nichž některé souvisejí s existencí zemědělských družstev. Zlepšit se musí i činnost katastrálních úřadů. Byly ustaveny hlavní instituce tržního hospodářství. I zde však přetrvávají určité nedostatky, i přes nedávné dodatky zákona o konkurzu a vrovnání. Tento zákon ale stále neumožňuje tzv. work-out” bankroty. Celé konkurzní řízení je zpomalován nedostatečnou kapacitou soudů. Poslední návrhy změn, které by měly vést ke zvýšenému počtu návrhů na konkurz a urychlit celé řízení, by tak mohly vést k ještě většímu zahlcení soudů. Makroekonomické problémy, které se v posledním roce prohloubily, jsou dokladem toho, že makroekonomická politika musí být doprovázena strukturálními reformami. Nedávno odhalené výrazné a nečekané závazky státního rozpočtu, které se hromadily na mimorozpočtových fondech a institucích, zpochybňují stabilitu státních financí v budoucnosti. Využívání veřejných financí by mělo být průhlednější, aby se do budoucna předešlo podobnému vytváření státního dluhu. Vláda ve své fiskální politice nereagovala v odpovídajícím čase na zvětšující se deficit běžného účtu, protože se jí nechtělo činit nepopulární opatření. Zato centrální banka prokázala, že je schopna a ochotna takové nepopulární kroky v případě potřeby udělat. Rozhodný postoj centrální banky v nedávné minulosti vedl dokonce k úvahám o možném omezení její nezávislosti. Každý takový pokus by byl pochopitelně hodnocen jako krok zpátky. Nicméně musíme konstatovat, že došlo k výraznému zlepšení koordinace měnové a fiskální politiky mezi stávajícími institucemi. Na rychlost ekonomických reforem mohou existovat různé názory, ale v hodnocení obecného nasměrování hospodářské politiky jsou všichni zajedno. Nedávný návrh střednědobé hospodářské strategie by měl přispět ke zlepšení koordinace a jednotnosti hospodářské politiky státu. Finanční sektor zůstává i nadále jednou z klíčových slabin českého hospodářství. Silný a efektivně fungující finanční sektor, který dokáže účelně nasměrovat úspory ze soukromého sektoru do produktivních investic je klíčem k rozvoji silného tržního hospodářství. Současný český finanční sektor je zatěžován břemenem nedobytných pohledávek, přičemž některé banky jsou tímto problémem ovlivněny více jiné méně. Minulé daňové zákony navíc nevedly banky k tomu, aby vytvářely vysoké rezervy.
13
Velký počet klasifikovaných půjček v České republice je částečně důsledkem pasivního postoje bank vůči nespolehlivým dlužníkům. Tato situace by se měla poněkud zlepšit poté, co budou privatizovány některé větší státní banky, zlepší se zákony o konkurzech a vyrovnání, a ještě více se od sebe oddělí komerční a investiční činnost bank. Vazby mezi bankovním a podnikovým sektorem jsou i nadále silné, a tak stále brání řádnému vyčištění portfolií jednotlivých bank a dalšímu urychlení restrukturalizace podniků. Nedostatečné vymezení pravidel v minulosti a velká variantnost způsobů a praktik při obchodování vytvořily dojem, že na českém kapitálovém trhu dochází k neprůhledným obchodům a manipulaci s cenami. Pravidla fungování trhu se zpřísnila. Výrazným pokrokem je ustavení Komise pro cenné papíry. Přesto však přetrvává nízká likvidita kapitálového trhu. Tento stav nepodporuje účinné vedení společností a kapitálový trh představuje nevýrazný zdroj financování komerčních a průmyslových podniků. Značný problém nadále působí existence různých cen pro tentýž cenný papír. Je to důsledek toho, že trh s cennými papíry stále není jednotný. Nová Komise pro cenné papíry musí být zcela nezávislá jak na vytvořených výnosech, tak na vládních strukturách. Českou republiku je sice možné považovat za zemi s fungujícím tržním hospodářstvím, ale přesto je zde stále velký prostor k dalšímu zlepšování. Nedávné zhoršení makroekonomické situace zdůraznilo potřebu urychlených strukturálních reforem. K těm by mělo patřit dokončení privatizačního programu, především té jeho části, která se týká bank; další kroky ke zlepšení účinného vedení společností; vyčištění bankovních portfolií od špatných půjček; a zvýšení efektivnosti kapitálového trhu. Měla by se zlepšit průhlednost státních účtů, aby se předešlo dalšímu hromadění závazků u státních institucí. Dále je potřeba, aby příslušné orgány přijaly takové politické postupy, které obnoví hospodářský růst země a zajistí střednědobě udržitelnou bilanci vůči zahraničí. Pro přípravu nutných politických kroků má klíčovou roli současná příprava střednědobé hospodářské strategie. Schopnost vyrovnat s e s konkurenčními tlaky a tržními silami, které působí uvnitř unie Schopnost České republiky splnit toto kritérium závisí na jejím tržním hospodářství a na stabilitě jejího makroekonomického rámce. Jedině tak se budou hospodářská rozhodnutí dělat v prostředí předvídatelného vývoje. Další nutnou podmínkou je dostatek lidského a materiálního kapitálu, včetně infrastruktury. Státní podniky se musí restrukturalizovat a všechny podniky musí investovat tak, aby zvýšily efektivitu svojí činnosti. S lepšími možno s tmi využití vnějšího financování, a po úspěšné restrukturalizaci a modernizaci, roste i schopnost podniků přizpůsobit se novým podmínkám. Stručně řečeno, čím hlubší bude předvstupní integrace českého hospodářství s podmínkami existujícími uvnitř unie, tím více se země dokáže přizpůsobit povinnostem spojeným s členstvím. Objemy i škála výrobků obchodovaných s členskými státy unie jsou toho jasným důkazem. Českou republiku lze považovat za zemi s fungujícím tržním hospodářstvím, ale další rozvoj strukturálních reforem je nutným předpokladem k tomu, aby se země dokázala ve střednědobé perspektivě vyrovnat s konkurenčními tlaky, které uvnitř unie existují. Směr makroekonomické politiky vytváří takovou míru předvídatelnosti budoucího vývoje, která umožňuje nositelům ekonomických nástrojů dělat správná rozhodnutí. Současný pokles makroekonomických aktivit přitom ale zdůrazňuje skutečnost, že restrukturalizace podniků neprobíhala tak rychle a efektivně, jak se očekávalo. Jako doklad toho uveďme například nízký počet bankrotovaných podniků, relativně nízkou míru nezaměstnanosti a nízkou míru ziskovosti podnikové sféry. Hlavní překážkou rozvoje konkurenceschopnosti podniků byl vztah mezi podnikovým a finančním sektorem, který nevedl k řádné finanční disciplíně. Samotné finanční odvětví, a především banky, se musí dále restrukturalizovat. Některé velké banky, především ty, které vlastní stát, jsou i nadále zatíženy velkým procentem špatných úvěrů, které samy o
14
sobě představují významný závazek státního rozpočtu v budoucích letech. Klíčem k nápravě této situace je privatizace uvedených bank a zvýšení jejich efektivity. V následujících letech musí Česká republika přistoupit k rychlejší restrukturalizaci podniků. je to důležité jak pro její hospodářský růst tak pro vznik dynamického a konkurenceschopného exportu. Nedávno zveřejněné reformní návrhy, které mají zlepšit způsoby řízení společností a vyjasnit roli finančního sektoru, považujeme za kroky správným směrem. Celkové objemy investic v České republice jsou vysoké; fixní investice představovaly zhruba 30% HDP. Země disponuje i vzdělanou pracovní silou a relativně dobře rozvinutou infrastrukturou. Bohužel se nezdá, že by tyto pozitivní rysy vedly k trvalému růstu produktivity, jak se pravděpodobně očekávalo. Proto si klademe otázku, jestli investice, o kterých rozhodovali manažeři jak soukromých tak státních podniků, byly vhodně vynaložené. Přestože byly objemy zahraničních investic poměrně velké, ve sledovaném období došlo k oslabení jejich přílivu. V očích investorů totiž ztratila Česká republika část své důvěryhodnosti. Vláda proto vyhlásila ucelenou sadu opatření, která by měla oživit další investice. Pro obnovu investorské důvěry však bude důležitější, aby se obnovila makroekonomická stabilita země a docházelo k trvalému zavádění strukturálních reforem. Jedním z důležitých ukazatelů podle kterých lze posoudit konkurenceschopnost českého průmyslu je dosažený stupeň obchodní integrace se země EU. Obchodní integrace je značně vysoká. V roce 1997 představovaly vývozy do zemí EU 60% celkového exportu a dovozy z těchto zemí se na celkovém objemu podílely 62%. Hlavním složkou českého vývozu i dovozu jsou stále výrobky, stroje a dopravní zařízení; význam těchto kategorií z hlediska celkového vývozu do zemí EU ještě vzrostl. Současné exporty a importy se však liší, což ukazuje, že je třeba udělat ještě hodně práce pro to, aby se zvýšila kvalita a konkurenceschopnost vývozu. Modernizace průmyslu společně se zaváděním nových technologií prostřednictvím širšího zapojení zahraničních investorů a pokračující restrukturalizace podniků by měly položit základy dynamičtějšího a konkurenceschopného průmyslu. Poslední vývoj ukázal, že postup strukturálních reforem nebyl dostačující. Až bude plně zaveden současný program reformních opatření určených k zkvalitnění podnikového řízení a k omezení vazeb mezi finančním a podnikovým sektorem, dojde k postupnému posilování finanční disciplíny a hlubší přestavbě podnikové sféry. Výsledkem bude efektivnější fungování podniků a bankovního sektoru. T a k se otevře cesta k trvalému růstu produktivity a větší konkurenceschopnosti. Země si ve střednědobém horizontu získá schopnost vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami existujícími uvnitř unie jen za předpokladu, že bude přísně dodržovat svůj reformní program. 2.4. Obecné hodnocení Českou republiku lze považovat za zemi s fungujícím tržním hospodářstvím, která by ve střednědobém horizontu měla být schopna vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami, které existují uvnitř unie. To vše za předpokladu, že se zlepší celkové vedené společností a urychlí se restrukturalizace podniků. Od doby, kdy bylo zveřejněno Posudek Komise došlo k určitému pokroku v postupu strukturálních reforem, a to včetně návrhů na reformy kapitálového trhu, od kterých se očekává, že podpoří další restrukturalizaci podniků zvýší konkurenceschopnost českého hospodářství. Důležitým krokem celého vývoje se stalo ustavení Komise pro cenné papíry. Ta by se nyní měla stát zcela nezávislým orgánem, a to jak po stránce pravomocí tak po stránce finanční.
15
Další reformy ve finančním sektoru by se měly stát současnou prioritou. Je třeba je provádět s ohledem na zkvalitnění rámce pro řízení společností a urychlení restrukturalizace podniků. Měla by se dokončit privatizace bank a zavést změny v zákonech o bankovnictví. Bude se podporovat očišťování bankovních portfolií a růst rezerv. Příslušné orgány by ve spolupráci s Komisí pro cenné papíry měly posoudit možnost dalších kroků, které by zvýšily průhlednost a efektivnost kapitálového trhu.
3. Schopnost přijmout povinnosti spojené s členstvím Tato část se pokusí aktualizovat Posudek Komise z roku 1997 s ohledem na schopnost České republiky přijmout povinnosti spojené s členstvím, tj. právní a institucionální rámec, známý jako komunitární právo nebo-li acquis, který slouží jako nástroj unie při prosazování jejich cílů. Ve Stanovisku Komise k žádosti České republiky o členství v Evropské unii z roku 1997 se uvádějí následující závěry: Pokud bude Česká republika pokračovat ve svém úsilí přejmout tu část acquis, která se váže k jednotnému trhu, a pokud zintenzívní postupy jeho zavádění, měla by být schopna plně aplikovat komunitární právo ve střednědobém výhledu. V rámci Evropské dohody je třeba vyřešit schéma dovozových depozit. Zvláštní úsilí a investice bude třeba vynaložit na uspokojení podmínek komunitárního práva v takových odvětvích jako je například zemědělství, životní prostředí a energetika.” Následující zpráva postupuje podle toho, jak bylo sestaveno Posudek Komise z roku 1997. Přitom jsme vynechali obecné popisy jednotlivých odvětví. Zpráva se místo toho soustřeďuje na pokrok, který byl od července 1997 dosažen. V jednotlivých oddílech se uvádí informace o tom, jaká legislativní opatření byla učiněna a k jakému pokroku došlo. 3.1. Vnitřní trh bez hranic Ve Stanovisku se uvádí, že vnitřní trh EU je definován Článkem 7a Dohody jako oblast bez vnitřních hranic, pro kterou platí zásada volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Tento vnitřní trh, který je ústřední podmínkou integračního procesu, je založen na otevřené tržní ekonomice, ve které se musí plně uplatňovat principy konkurence a hospodářské a sociální koheze . Účinné zavedení a posilování těchto čtyř svobod vyžaduje po jednotlivých zemích, aby nejen přijaly takové důležité zásady, jako je například princip nulové diskriminace nebo vzájemné uznání legislativy jednotlivých států, ale aby také účinně uplatňovaly obecná pravidla, například bezpečnosti práce, ochrany životního prostředí nebo ochrany práv spotřebitele. Neméně důležité jsou i účinné prostředky nápravy. Stejné zásady platí i v případě některých společných pravidel, uplatňovaných například při veřejný c h zakázkách, ochraně intelektuálního bohatství a ochraně dat. To vše hraje důležitou roli při vymezení obecného rámce, uvnitř kterého fungují jednotlivé ekonomiky. Obecný rámec Nedošlo k žádnému výraznému pokroku v oblasti veřejných zakázek, autorských práv, průmyslových práv nebo v ochraně dat. K malému pokroku došlo na poli zákonů o obchodních společnostech, bez ohledu na jejich sblížení se Směrnicí č. 12. Dodatky k zákonu o účetnictví z roku 1991, které představují výrazný krok v přibližování se podmínkám Směrnice č. 4, vstoupí v platnost od 1. ledna 1999. Dodatky k auditorskému zákonu, ve kterých je již Směrnice č. 8, vstoupily v platnost od 1. ledna
16
1998. Ukazuje se, že praktické realizace nových zásad naráží na určité problémy, včetně nedostatku kvalifikovaných auditorů.
Čtyři svobody Volný pohyb zboží V září 1997 vstoupil v platnost zákon, který stanoví technické požadavky na výrobky a hodnocení odpovídajících parametrů. Tento rámcový zákon má za cíl zavést nový přístup Společenství a vytvořit právní základy pro následné zavádění předpisů pro strojní výrobky, elektrospotřebiče, lékařské nástroje, hračky, plynové spotřebiče, jednoduché tlakové nádoby a stavební výrobky. Při srovnání a komunitárním právem přetrvávají určité nedostatky, včetně definice norem, určení osob odpovědných za bezpečnost” výrobku na trhu, průzkumu trhu a označení CE. Díky tomuto zákonu se dosáhlo nezbytného oddělení legislativy (Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví) a standardizace (Český normalizační institut) a certifikace (dříve v pravomoci Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, dnes provádějí nezávislé třetí orgány). Zákon o odpovědnosti za škody způsobené nekvalitními výrobky vstoupil v platnost 1. června 1998 . Tento zákon neodpovídá plně zákonu platnému ve Společenství. Přejímání evropských standardů jako platných českých norem je téměř u konce. ČNI je stálým členem CEN, CENELEC a ETSI. V roce došlo k pokroku se zaváděním nových předpisů, v rámci kterých došlo k částečnému uplatnění předpisů pro strojní výrobky, elektrospotřebiče, lékařské nástroje, hračky, plynové spotřebiče, jednoduché tlakové nádoby a stavební výrobky. K žádnému pokroku nedošlo v zavádění předpisů ES pro soudní metrologii, pro obaly a pro tlakové plynové bomby. V roce 1997 byl přijat zákon o potravinářských výrobcích. Zákon byl doplněn řadou prováděcích předpisů, a především konkrétními požadavky na potravinářské zboží obecně. Jedná se například o označování zboží, vymezení zboží určeného pro speciální výživu a o požadavky na potravinářskou kontrolu. V roce 1997 byl také přijat zákon o farmaceutických výrobcích. Tento zákon se bude realizovat podle řady prováděcích předpisů, které se týkají registrace, označování, klasifikace a správného p o stupu při distribuci. Volný pohyb kapitálu Ve Stanovisku se konstatuje, že Česká republika již dosáhla výrazného stupně v liberalizaci pohybu kapitálu. V tomto postupu pokračovala i vláda, která v květnu 1998 schválila změny devizového zákona, které nabudou platnosti v roce 1999. Tyto změny vnesou liberalizaci do oblasti finančních úvěrů a garancí, do vydávání zahraničních cenných papírů na českém trhu, do fungování nástrojů a derivátů peněžního trhu a liberalizuje se tak i zahraniční nákupy měny českými rezidenty. Od 1. září 1998 vstoupila v platnost novela českého zákona o loteriích, která znemožňuje, aby byla udělována licence na provozování loterií a obdobných her” českým společnostem s cizí kapitálovou účastí. (Pod formulaci obdobné hry” patří celá řada marketingových aktivit, jako například spotřebitelské soutěže a hry o ceny). Tato novela představuje porušení ustanovení o volném pohybu kapitálu, která obsahuje Evropská dohoda. V říjnu předložila nová vláda parlamentu novelizaci tohoto posledního znění zákona.
17
Volný pohyb služeb V české legislativě, která se týká bankovnictví i nadále přetrvávají nedostatky, které v ní byly zjištěny v roce 1997 a o kterých hovoří Posudek Komise (bankovní účty, konsolidovaný dozor, kapitálová přiměřenost). Existující legislativu upravují dvě novely. První z nich vstoupila v platnost v únoru 1998 a zakazuje, aby banky vlastnily kontrolní podíl na majetku v jiných společnostech než v bankách, finančních institucích a ve společnostech, které poskytují podpůrné banko v ní služby. Novela také požaduje, aby banky oddělily svoje komerční oddělení od oddělení investičních. Druhá novela, která je v platnosti od 1. září 1998, zpřísňuje podmínky pro přidělování bankovních licencí, zvětšuje rozsah povinně veřejně přístupných i n formací, zavádí stejné přístup k domácím a zahraničním investorům, kteří nakupují akcie bank a zkvalitňuje systém pojištění vkladů. Tyto novely přibližují českou legislativu Směrnici č. 2 o bankovním sektoru. V březnu 1998 došlo k privatizaci jedné ze čtyř bank, které jsou stále ve vlastnictví státu. Pokračují přípravy na privatizaci třech zbývajících bank. Nová vláda se zavázal, že celý proces dokončí do roku 2000. Přestože má Česká republika již značně rozvinutý platební systém, musí se tento systém ještě více zdokonalit, aby bylo možné zavést všeobecný systém vypořádání v reálném čase. Problém zůstávají anonymní vkladové účty, které jsou v rozporu se směrnicí ES o praní špinavých peněz. Zavedení odpovídajících postupů naráží i na nedostatečný počet kvalifikovaných pracovníků. Česká republika začala v nedávné době přibližovat svoji legislativu pro trh s cennými papíry a investiční služby požadavkům komunitární legislativy. Zákon o cenných papírech vstoupil v platnost 1. dubna 1998. Tímto zákonem byla ustavena Komise pro cenné papíry, která je pověřena dozorem nad kapitálovými trhy. Je třeba posílit její nezávislost a pravomoci. V květnu 1998 přijala Burza cenných papírů Praha Systém podpory obchodování s cennými papíry a dluhopisy” (SPAD), jehož cíle m je zlepšit průhlednost a likviditu burzy. Parlament schválil novelu zákona o investičních fondech a společnostech, která vstoupila v platnost v červnu 1998. Podle této novely jsou fondy povinny omezit svoji majetkovou účast ve společnostech a přijmout opatření na ochranu zájmů minoritních akcionářů. I přes tato zlepšení neposkytuje český kapitálový trh dostatek kapitálu pro podniky a společnosti. Je to částečně způsobeno neexistencí počáteční veřejné nabídky, dále nízkou likviditou sekundárního trhu a slabinami v legislativě. Oblast pojišťovnictví nevykazuje žádný pokrok. Bývalý státní monopol má i nadále silný, tj. šedesátiprocentní, podíl na tomto trhu. Toto procento se však postupně snižuje. Dozorčí orgán na ministerstvu financí je nadále velmi slabý .
Volný pohyb osob V této oblasti nemůžeme hovořit o žádném pokroku. Konkurence Došlo k pohybům v oblasti protimonopolní legislativy, která se tak dostala na stejnou úroveň jako komunitární právo. Ve stávající legislativě přetrvávají nedostatky co se týká restriktivních dohod, definicí a ohlašování fúzí a dominantního postavení na trhu.
18
K žádnému pokroku nedošlo ve vytváření odpovídajícího právního rámce pro kontrolu státní podpory. Současná rozpočtová pravidla stanoví, že dotace mohou být přiděleny právnickým a fyzickým osobám, které provozují nějaké podnikání, aniž by se dále uvádělo, že tyto dotace musí být v souladu s Evropskou dohodou. V červenci 1998 byla Komisi předložena výroční zpráva o státní podpoře přidělované v roce 1996. Ve zprávě se postupuje podle metodologie a postupů, které použila Komise při vypracování přehledu o státní podpory v unii. Za sledování a přehledy o státem přidělované podpoře je oficiálně odpovědný Odbor pro kontrolu státních pomoci, který je součástí ministerstva financí. V červnu 1998 přijala Rada přidružení Zaváděcí pravidla pro státní podporu tak, jak to předpokládá Článek 64 Evropské dohody. Díky tomuto kroku se usnadní výměna informací mezi Komisí a Odborem pro kontrolu státní pomoci. Závěr Výsledky České republiky při plnění krátkodobých požadavků Partnerství pro vstup jsou nedostačující. Pokrok nastal v oblasti norem a certifikace, v oblasti průmyslových práv a v účetní evidenci. K žádnému pokroku nedošlo v oblasti veřejných zakázek, autorského práva, zpracování dat, v pojišťovnictví, protimonopolní politice a v oblasti státem přidělované pomoci (dotací).
3.2. Inovace Informační společnost Česká vláda přijala v červenci 1998 směrnice státní politiky pro oblast informací ve společnosti. Inspirovala se přitom politikou EU v tomto odvětví Česká republika je zastoupena ve společném Výboru na nejvyšší úrovni pro informační společnost a rozvoj informační společnosti aktivně podporuje. Výchova, vzdělání a mládež V roce 1998 byl přijat nový zákon o vysokých školách. Tento zákon se zabývá problémy, které zdůrazňuje Komise ve svém Stanovisku. Jedná se problémy související s českým systémem vysokého školství, tj. například neexistence soukromých universit, nedostatečná úroveň neuniversitních vysokých škol (těch, které nabízejí jen bakalářské studium), zkvalitnění řízení a financování vysokých škol. Od 1. října 1997 se země plně zapojila do vzdělávacích programů Socrates, Leonardo da Vinci a Mládí pro Evropu III. Vědecký a technologický rozvoj V prosinci 1997 požádala Česká republika o plné přidružení k Pátému rámcovému programu. Zatím proběhla tři kola zjišťovacích rozhovorů, která jsou přípravou pro samotné jednání. Národní program pro přijetí komunitárního práva uvádí oblast výzkumu jako jednu z priorit. V červnu 1998 schválila vláda politický dokument, který má položit základ pro národní politiku výzkumu a technologického rozvoje, usnadňující České republice účast ve výše zmíněném programu.
19
Telekomunikace V oblasti telekomunikací došlo jen k malému pokroku při sbližován české legislativy s požadavky acquis. V říjnu 1997 došlo ke změněn provozní licence SPT Telecomu ve smyslu požadavku obsaženém ve Směrnici o vzájemném propojení sítí. Podle této změny je SPT Telecom povinen zajistit propojitelnost sítí. V listopadu 1997 vydaly příslušné státní orgány soubor obecných licencí a zveřejnily jednotící pravidlo”, které se týká plánu na číslování veřejných telefonních sítí a ještě další pravidlo spojené s Národní tabulku frekvencí. Česká republika musí v této oblasti u činit ještě další kroky, především ty, které by se týkaly ustavení samostatného a nezávislého regulátora. V poštovních službách nedošlo k žádnému pokroku. Audiovisuální politika Ve Stanovisku se říká, že česká legislativa není kompatibilní se směrnicí Společenství TV bez hranic. V této oblasti nedošlo k žádnému pokroku. Závěr Postupy a programy v oblasti informační společnosti, výchovy a vzdělání, výzkumu a technologií jsou dokladem pokroku, zatímco ve sféře telekomunikací ani v audiovisuální oblasti k žádnému posunu vpřed nedošlo. Česká republika požádala o přechodnou úpravu vztahů pro oblast placené a kabelové televize až do roku 2005.
3.3. Hospodářská a daňová problematika Hospodářská a měnová unie Česká republika zaznamenala jen malý pokrok v přípravě na členství v hospodářské a měnové unii. Koncem roku 1997 změnila Česká národní banka rámec svojí měnové politiky na přímé protiinflační postupy. Přitom stanovila cíle čisté inflace (inflace spotřebitelských cen bez započtení takových cenových změn, které jsou důsledkem administrativních zásahů). Směnným režimem je i nadále řízené fluktuační pásmo. Významným problémem i nadále zůstává finanční sektor a především banky, které jsou akutně zatíženy špatnými úvěry. K tomu, aby vznikl silný a konkurenceschopný bankovní sektor, je nutná privatizace zbývajících státních bank. V legislativě centrální banky také nedošlo k žádným změnám - tato oblast se musí dostat do shody s pravidly Evropského společenství. Daně Česká republika nevidí prioritu v tom, aby přiblížila svoji legislativu ohledně DPH s ustanoveními komunitárního práva (acquis). Stejné konstatování platí i pro legislativu, která se týká spotřebních daní. I zde přetrvávají výrazné rozdíly mezi českým systémem spotřebních daní a požadavky Společenství. Nejsou známy žádné snahy o kvalitnější administrativu v těchto oblastech. Statistika Sbližování s komunitárním právem úspěšně pokračuje. Zvláštní pozornost je třeba věnovat aktualizování obchodního rejstříku tak, aby údaje v něm byly kvalitní a úplné,
20
zlepšit statistické údaje o vládních financích, zlepšit statistické zpracování údajů z obchodu a zemědělství. je nutné věnovat pozornost i důsledkům, které pro statistické zpracování dat přinese v roce 2000 systém 14 regionů. Administrativní postupy, které přibližují statistiku komunitárnímu právu (acquis) již většinou existují, ale musí se posílit role Statistického úřadu jako koordinátora celého procesu.
3.4. Politika uplatňovaná v jednotlivých odvětvích
Průmysl Privatizace průmyslového sektoru do dnešní doby značně pokročila. V roce 1997 vzrostl podíl soukromého sektoru na 78% z HDP. Přesto existuje asi 50 strategických podniků, včetně rozvodných podniků, které i nadále vlastní Fond národního majetku. Vláda se od července 1997 snažila zrealizovat celou řadu opatření, která uvádíme na různých místech tohoto textu, vedoucích k urychlení procesu restrukturalizace a zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu. Ty nejdůležitější jsou: novela zákona o konkurzu a vyrovnání z led n a 1998, zahájení privatizace čtyř největších bank a závazek vlády dokončit tuto privatizaci do roku 2000, oddělení investičních a komerčních aktivit bank, omezení účasti bank v nefinančních společnostech a ustavení Komise pro cenné papíry; povinnost investičních fondů omezovat svoje majetkové podíly ve společnostech. Uvedené kroky jsou tak důležité proto, že dosavadní role státem částečně vlastněných bank v českém hospodářství a celková vlastnická struktura v průmyslu ovlivňovaly negativním způsobem restrukturalizaci tohoto odvětví. Nedošlo k žádnému skutečnému úsilí o restrukturalizaci ocelářského nebo těžkého průmyslu. Závěr Je třeba vyvinout úsilí v zájmu pokračování privatizace strategických podniků a pokračovat v procesu restrukturalizace, především v ocelářském průmyslu, ale i v jiných oblastech těžkého průmyslu.
Zemědělství Situace v zemědělství V roce 1997 se zemědělství podílelo na HDP zhruba 3% a na zaměstnanosti tvořil jeho podíl asi 4%. V období mezi rokem 1996 a 1997 poklesla zemědělská produkce z 2,25 miliard ECU na 2,11 miliardy ECU, což přestavuje 70% stavu před zahájením přechodného období. Produkce obilovin klesla z 1,01 miliardy ECU na 0,98 miliardy ECU a chov hospodářských zvířat klesl z 44,5 miliard Kč na 40,8 miliard. Odhady pro r o k 1998 ukazují na další pokles zemědělské produkce. Zemědělská politika Ve Stanovisku se hovoří o mnoha oblastech zemědělského sektoru, kterým musí být věnována obzvláštní pozornost. Patří sem posilování administrativních struktur, které zajistí podmínky pro zavádění a prosazování politických nástrojů Jednotné zemědělské politiky (CAP); řešení potíží které nastanou v důsledku aplikace tržních opatření obsažených v Evropských dohodách; přiblížení se požadavkům komunitárního práva pro
21
živočišnou i rostlino u oblast; a další restrukturalizace zemědělsko-potravinářského sektoru ve snaze zlepšit jeho konkurenceschopnost. Česká legislativa pro rostlinou a živočišnou výrobu se obecně blíží legislativě platné v EU. Nová legislativa pro přípravky potlačující klíčivost brambor představuje drobný, ale důležitý krok v přibližování fytosanitární politiky. Pro vybudování dostatečné administrativy schopné zavádět komunitární právo bude však zapotřebí ještě dalších kroků. K harmonizaci české a komunitární legislativy došlo v následujících oblastech; etikety s nutričními hodnotami, hygiena potravin, rychle zmrazované potraviny a potraviny pro speciální výživné účely. V oblasti péče o zvířata došlo k relativně velkému sblížení v krmivech pro zvířata a v používání zvířat pro laboratorní účely. O žádném pokroku nelze hovořit v případě snahy o zvýšení konkurenceschopnosti zemědělsko-potravinářského sektoru. V rámci přípravy na účast ve Strukturálních fondech identifikovalo ministerstvo zemědělství celou řadu oblastí se špatnými přírodními podmínkami a nízkým sociálněekonomickým potenciálem, kterým by se v budoucnu mělo pomáhat. Nebylo dosaženo žádného pokroku ve fungování administrativních struktur ministerstva zemědělství, které by zajišťovaly zavádění a prosazování politických nástrojů Jednotné zemědělské politiky (CAP). Závěr Konstatujeme jen malý pokrok v prosazování krátkodobě prioritní otázky, kterou je institucionální a administrativní kapacita zemědělství. Zde je třeba vyvinout větší úsilí. Je třeba urychlit snahy o sbližování české legislativy s komunitárním právem, a to především v oblasti fytosanitární a veterinární.
Chov ryb a rybolov Nedošlo k žádnému rozvoji. Energetika Pokračuje sbližování české a komunitární legislativy. Došlo ke dalšímu zvýšení cen za energii. V lednu 1998 byla vytvořena regulační administrativní orgán pro energetiku. Z něho by se měl stát nezávislý regulátor budoucího vnitřního trhu s energií. Očekává se vládá v krátké době předloží nový restrukturalizační plán pro oblast tuhých paliv . V současnosti se ročně vydají 3 miliardy Kč na pokrytí většinou sociálních aspektů restrukturalizace v oblasti tuhých paliv. V oblasti jaderné energie platí od července 1997 tzv. Atomový zákon a je třeba přijmout ještě sekundární legislativní opatření. Koncem roku 1997 byla zřízena Agentura pro radioaktivní odpad. Byl vytvořen i tzv. jaderný účet, do kterého se přispívá částí ceny za elektrickou energii. Z tohoto účtu se budou financovat náklady na ukládání použitého jaderného materiálu a jeho deaktivaci . Očekává se, že suchý sklad na jaderný odpad u jaderné elektrárny v Dukovanech bude plný do roku 2005. Závěr Mělo by se dále pokračovat v přípravě na podmínky vnitřního trhu energií, včetně změn v monopolním postavení, přístupu k sítím a oceňování energií; je třeba pokračovat
22
v přípravách pohotovostních zásob včetně vytváření povinných zásob topných olejů; pokračovat ve státních intervencích do oblasti tuhých paliv a uranu a vytvářet kvalitativní normy pro paliva a pro energetickou účinnost. Stejnou pozornost je třeba věnovat bezpečnostním normám pro jadernou energii a jejich dodržování, aby všechny jaderné elektrárny splňovaly požadovanou hranici bezpečnosti. V tomto ohledu je obzvlášť důležité zajistit, aby zdržení prací a překročení nákladů na stavbu jaderné elektrárny v Temelíně neovlivnilo modernizační program plánovaný pro Dukovany. Je nutné vypracovat dlouhodobé řešení jaderného odpadu. Doprava Vláda přijala v roce 1998 rezoluci, která obsahuje akční program nové národní dopravní politiky. Tento dokument specifikuje podmínky, cíle a nástroje, které mají vztah k dopravnímu sektoru včetně infrastruktury, sociálních otázek a otázek životního prostředí. V dubnu roku 1998 vstoupila v platnost novela zákona o silniční dopravě. V ní se mimo jiné zavádí pojem finančního zdraví”dopravců, kteří operují v mezinárodní silniční dopravě. Toto opatření vstoupí v platnost v lednu 2000. Pravděpodobně bude nutné pokračovat v práci v oblasti inspekce vozidel. V civilní a letecké dopravě nelze uvést žádný pokrok . Vláda schválila 22.dubna 1998 rezoluci o restrukturalizaci státem vlastněných železnic. Zde se vytyčují postupy, kterými bude doplněn původní restrukturalizační program schválený v roce 1997. Harmonizace s komunitárním právem pro železnice bude také nezbytná. Co se týče dopravní infrastruktury, zajímá se Česká republika zvláště o zlepšení spojení se sousedními zeměmi, tj. o dokončení silničních a železničních projektů v koridoru IV a VI. Výstavba dálnice D5 (Praha-německá hranice) byla dokončena v listopadu 1997. Pokračuje rekonstrukce železničních koridorů I a II. Země se aktivně zúčastní práce na studii Ohodnocení potřeb dopravní infrastruktury (TINA). Závěr Je potřeba zrychlit harmonizační úsilí v oblasti silniční dopravy (přístup na trh, bezpečnost a zdanění) a civilní letecké dopravy. Je důležité, zajistit dostatečné financování investic do dopravní infrastruktury. Je třeba restrukturalizovat železniční systém. Malé & střední podniky (SME) Česká republika se sice od roku 1998 účastní třetího programu Společenství pro SME na období 1997-2000, ale jinak nebyla přijata od července 1997 žádná další opatření, která by přiblížila českou politiku v oblasti SME politice Unie.
3.5. Hospodářská a sociální koheze (soudržnost) Zaměstnanost a sociální věci Ke konci května 1998 vzrostla nezaměstnanost na 5,4% ve srovnání se 4% v červnu 1997. Zdá se, že se jedná o pokračující trend. Jako reakce byl příslušnými úřady vytvořen rámec akcí na léta 1998-2000. Tyto postupy jsou v souladu se Směrnicemi EU pro otázky zaměstnanosti. V souladu s Přístupovým partnerstvím příslušné orgány přijímají konkrétní přípravné kroky pro vypracování přehledu o stavu zaměstnanosti, na němž budou spolupracovat s Komisí. Ve sledovaném období nebyla přijata žádná legislativa, která by transponovala předpisy ES v oblasti pracovního práva, rovných příležitostí, ochrany zdraví a bezpečnosti nebo
23
pro oblast tabákových výrobků. Pokud se týká rovných příležitostí pro ženy i muže byla v první polovině roku 1998 svěřena Ministerstvu práce a sociálních věcí kompetence za meziresortní koordinaci této problematiky. Co se týče zdraví a bezpečnosti práce či oblasti pracovního práva vypracovaly příslušné resorty plán postupu transpozice legislativy. Tento plán obsahuje i časový rozvrh pokrývající období 1998-2003. Jedinou výjimkou je Směrnice o platební neschopnosti. Na této otázce je třeba ještě dále pracovat. Česká republika požádala o možnost účastnit se od roku 1999 stávajících čtyř Programů Společenství v oblasti zdravotnictví a ve Čtvrtého akčního programu Společenství rovných příležitostí. Závěry V této oblasti nedošlo k významnému legislativnímu pokroku.
Regionální politika a koheze V Posudku dospěla Komise k závěru, že Česká republika musí dosáhnout většího pokroku při vytváření právního, administrativního a rozpočtového rámce pro regionální politiku. Od té doby se již mnohé podařilo. V listopadu 1997 bylo zřízeno samostatné Ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvo je odpovědné i za přípravu na strukturální politiku EU a meziresortní koordinaci. 8. dubna 1998 přijala vláda usnesení, které vytyčuje zásady regionální politiky v České republice a požaduje přijetí strategie regionálního rozvoje a s ní související legislativy do poloviny roku 1999. V prosinci 1997 schválil český parlament návrh na vytvoření 14 samostatných regionů. V současnosti jsou k dispozici jen omezené finanční nástroje pro regionální politiku. Postupy financování, monitoring a kontrolní postupy jsou také slabé. Závěr Česká republika učinila pokrok v přípravě k účasti na strukturální politice EU, především v institucionální oblasti. Toto úsilí by mělo pokračovat a mělo by být urychleno v oblasti legislativy.
3.6. Životní úroveň a životní prostředí Životní prostředí Od roku 1997 přijal parlament následující významné zákony: zákon o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů; dva rámcové zákony o hospodaření s odpady, dále zákony týkající se jaderné problematiky, zákon o právu na informace o životním prostředí a zákon o chemických látkách a přípravcích. Navíc byly novelizovány stávající zákony a byl vydán velký počet nařízení a vyhlášek v oblasti vodního hospodářství a hospodaření s odpady. Ne všechny jsou kompatibilní s acquis. K dosažení plné kompatibility v oblasti odpadů je třeba transponovat celou řadu specifických směrnic, jako například o použitých olejích, o bateriích a balení odpadů.Totéž platí i pro jaderný sektor, kde se musí zavést další legislativa ES v oblasti informování veřejnosti, připravenosti k řešení nouzových situací a o přepravě jaderného odpadu.
24
Přijetí další legislativy je také velmi nutné v oblasti vodního hospodářství a průmyslového znečištění. Přestože již bylo zahájeno plnění programů pro zavádění specifických směrnic, klíčový význam spočívá v překlenutí mezery mezi politickými záměry a skutečnou realizací. To platí především o finanční stránce přijetí acquis, neboť současný systém pokut nebude stačit na zajištění dostatečných prostředků.
Závěr Bylo dosaženo jen omezeného pokroku v plnění krátkodobých priorit Přístupového partnerství v oblasti životního prostředí. Je třeba vyvinout ještě značné úsilí při sbližování české legislativy o životním prostředí s komunitárním právem, především s ohledem na průmyslové znečišťování a vodní hospodářství. Je třeba vyvinout ještě značné úsilí k dosažení reálné shody s acquis. Tento proces si vyžádá značné investice a nároky na administrativu. Rovněž bude nutné spolupracovat s mezinárodními finančními institucemi. Ochrana spotřebitele Postup sbližování české legislativy v oblasti ochrany spotřebitele s acquis je značně pomalý. K minimálnímu pokroku došlo u legislativy týkající se všeobecné bezpečnosti výrobků, neexistuje žádná legislativa o nebezpečných napodobeninách. Nový zákon o odpovědnosti za škody způsobené vadnými výrobky neodpovídá legislativě Společenství. Legislativa týkající se klamavé reklamy cen potřebuje ještě další úpravy. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které nese celkovou odpovědnost za problematiku ochrany spotřebitele, založilo nedávno odbor pro vnitřní obchodní a spotřebitelskou politiku, ve kterém je i samostatné oddělení spotřebitelské politiky. Česká republika potřebuje vyvinout v této oblasti značné úsilí, včetně zdokonalení struktur. 3.7. Spravedlnost a vnitro Ve svém Posudku z července 1997 Komise konstatuje, že byly vypracovány návrhy většiny chybějících legislativních předpisů. Jednalo se o legislativu pro kontrolu hranic, opatření v boji proti organizovanému zločinu a zajištění dostatečných lidských i jiných zdrojů pro policii a soudy. Imigrace / kontrola hranic Česká republika zatím nepřijala ani nový zákon o pobytu cizinců ani jakékoliv konkrétní opatření, kterým by uvedla správu státní hranice ve shodu s pravidly platnými v EU. Při Ministerstvu vnitra byl však vytvořen meziodborový výbor, který má připravit cestu pro přijetí acquis. Ministerstvo připravilo návrh dvou strategických dokumentů, které obsahují opatření ke zlepšení správy státních hranic a řízení přistěhovalectví. Azyl Od 1. října platí opatření, které je prvním krokem reformy postupů pro posuzování žádostí o azyl. V současnosti provádí první vyhodnocení žádostí Ministerstvo vnitra, odbor pro uprchlíky, a nikoliv pohraniční a cizinecké policie. Nový odvolací orgán, kterému se žádosti předkládají, zůstává i nadále součástí ministerstva vnitra , ale jeho členy jsou nyní též zástupci nevládních organizací a právníci. Tyto reformní změny mají být včleněny do chystaného asylového zákona, který dosud nebyl přijat.
25
Policie V usnesení z 29. října minulého roku vytýčila vláda svoji strategii pro boj s organizovaným zločinem včetně harmonogramu do roku 2000. Počáteční revize výsledků byla k dispozici 30. června. Další práce na legislativním rámci pro oblast praní špinavých peněz jsou nezbytné. Rovněž je nutné posílit finančně-analytickou jednotku. 23. září ustavila vláda Vládní výbor pro ochranu ekonomických zájmů; tím byl učiněn důležitý krok v boji proti korupci a hospodářské kriminalitě. Drogy Dne 23. února přijala vláda usnesení, které definuje její politiku v otázce drog na období 1998-2000. V červnu byl novelizován trestní zákon. Podle této novely je držení ilegálních drog trestným činem. Správní či trestní postih je možný i v případě držení drogy pro vlastní potřebu. Parlament přijal zákon o prekurzorech, který vstoupí v platnost 1. ledna. Pro účely účasti ČR v Evropském monitorovacím centru pro otázky drog a drogové závislosti je zapotřebí více informací o fungování a administrativním postavení Národního kontaktního střediska pro informace v oblasti drog. Soudní spolupráce V oblasti civilní ho práva si ČR zajistila potřebnou podporu smluvní strany ke svému přistoupení k Luganské úmluvě o soudní příslušnosti a výkonu rozsudku v občanských a obchodních věcech z roku 1988. Svůj souhlas již vyjádřila i řada dalších smluvních stran. V oblasti trestní nedošlo k žádnému výraznému pokroku. Úsilí o zlepšení účinnosti soudního systému je neadekvátní, především v oblasti vzdělávání soudců. Závěr Došlo ke znatelnému zpomalení tempa pokroku v přijímání acquis EU. Krátkodobá priorita zlepšení hraničních kontrol nebyla naplněna. Nová vláda se nyní musí sama zasadit o to, aby dovedla do konce svoje záměry a pokračovala s reformami tak, aby se jí podařilo splnit střednědobé prioritní úkoly uvedené v Přístupovém partnerství. Jedná se především o: - účinnější hraniční kontrolu a přijetí nových zákonů o azylantech a migraci, včetně úprav vízové politiky, aby odpovídala normám EU; - rozhodnější postup v boji proti drogám, organizovanému zločinu (především praní špinavých peněz a obchodování s lidmi) a korupci spolu s alokováním dostatečných zdrojů k tomu, aby policie a soudy mohly účinně pracovat a podstoupit náležitý výcvik a vzdělávání tak, aby byly připraveny na úkoly, které jsou před nimi.
3.8 Vnější vztahy Obchod a mezinárodní hospodářské vztahy V uplynulém roce došlo k prohloubení koordinace mezi Českou republikou a Komisí. Zvýšilo se množství kontaktů v bilaterálních záležitostech i v otázkách týkajících se WTO. Česká republika pokračovala ve své politice rozšiřování počtu zemí, s nimiž uzavřela dohody o volném obchodu, a přispěla k dalšímu rozšiřování CEFTA. Od loňského Posudku uzavřela ČR nově smlouvy o volném obchodu s těmito zeměmi: Litva; Lotyšsko; Izrael; Estonsko; Turecko. V únoru byly zahájeny konsultace o volném obchodu s Marokem. ČR zvaž u je uzavření preferenčních dohod s Maltou a Kyprem.
26
V oblasti zahraničního obchodu s třetími zeměmi pokračuje Česká republika v politice sbližování s acquis. Rozvojová pomoc Od července 1997 pokračuje Česká republika ve své zahraniční rozvojové pomoci. Její rozpočet pro humanitární pomoc činí 830.000 ECU a rozpočet na rozvojovou pomoc činí 9,05 miliónů ECU. Bilaterální pomoc se na těchto částkách podílí dvěma třetinami a multilaterální jednou třetinou. Cla V červenci 1998 vstoupily v platnost dva právní předpisy, které mají vazbu na směrnice o osvobození od dovozních cel. V polovině roku 1998 byla přijata legislativa, jejíž cílem je harmonizovat problematiku celního režimu s hospodářským dopadem („pasivní zušlechťovací styk“), celních hodnot zboží a suspensivních režimů (celní poplatky a kvóty pro obchod se třetími zeměmi). V rámci modernizační strategie byly posíleny složky celní správy pro postih podvodů v oblasti cel. Od července 1997 začalo pracovat oddělení pro přípravu na členství. Dobře také pokračuje zavádění výpočetní techniky v rámci českého celního systému. Česká republika projevila přání účastnit se komunitárního programu Mattheus, v rámci kterého bude probíhat školení celníků. Závěr Sbližování s acquis probíhá uspokojivě. Společná zahraniční a bezpečnostní politika Česká republika se od července 1997 aktivně podílí na multilaterálním politickém dialogu v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Účastní se pravidelných setkání politických ředitelů, evropských korespondentů a přidružených evropských korespondentů a pracovních skupin pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Pravidelně se připojuje k pozicím Unie, a kdykoliv je k tomu vyzvána, připojuje se k prohlášením, deklaracím a demarším Unie, včetně těch, které spadají do kontextu OSN nebo OBSE. V prosinci 1997 schválila Rada NATO na úrovni ministrů zahraničí Protokol o připojení pro Českou republiku. Český parament schválil členství země v NATO dne 15. dubna 1998. Česká republika udržuje dobré vztahy se svými sousedy. Otázka, kterou ještě zbývá vyřešit, je rozdělení státního majetku bývalé České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovensko. České sbližování s acquis SZBP probíhá hladce.
3.9 Finanční otázky Finanční kontrola V otázkách vnější finanční kontroly nelze uvést žádné výrazné zlepšení. V oblasti vnitřní finanční kontroly, kterou Posudek z r. 1997 hodnotil jako problémovou, došlo k určitému pokroku. V květnu 1998 vytvořilo Ministerstvo financí oddělení pro metodologii a finanční kontrolu. Jeho úkolem je zlepšit spolupráci a koordinaci s kontrolními jednotkami z dalších ministerstev.
27
Dohoda o spolupráci v administrativě, uzavřená s Komisí v červnu 1998, poskytne prostředky ke spolupráci při veřejné vnitřní kontrole a podpoří předvstupní přípravy. Závěr Vzhledem k důležitosti tohoto sektoru a s ohledem na správu předvstupních fondů a v budoucnosti strukturálních fondů je zcela nezbytné, aby bylo zvýšeno úsilí ve směru vytvoření účinného systému vnitřní finanční kontroly. Národní program pro přijímání acquis nabízí jasně definovaný plán včetně krátko- a střednědobých cílů. 3.10. Obecné hodnocení Od Posudku učinila Česká republika jen malý pokrok v celkovém procesu aproximace. Co se týče vnitřního trhu, došlo k výraznému pokroku v oblasti norem a certifikace. Jistý posun je vidět v bankovnictví a dozoru nad kapitálovým trhem. Přes dobrou výchozí pozici ČR nedošlo k žádnému pokroku v ostatních klíčových oblastech vnitřního trhu (např. duševní vlastnictví, veřejné zakázky, ochrana dat, audiovize, pojišťovnictví a státní pomoci). Zpomalení je patrné i v procesu aproximace a institucionálním zajištění v oblasti spravedlnosti a vnitra. Česká republika se věnovala krátkodobým prioritám AP v makroekonomické oblasti, bankovnictví a finančním sektoru, v normách a certifikaci, v regionálním rozvoji a veterinární oblasti. Nezabývala se však dostatečně prioritami v oblasti restrukturalizace průmyslu, kapacity státní administrativy, vnitřního trhu (sbližování legislativy v oblasti duševních o vlastnictví, protimonopolní legislativy a státní pomoci) a v oblasti spravedlnosti a vnitra (ochrana hranic, soudnictví).
Schopnost státní správy aplikovat acquis Tato kapitola aktualizuje informace obsažené v Posudku. Zasedání Evropské rady v Madridu v prosinci 1995 zdůraznilo potřebu vytvořit podmínky pro postupnou a harmonickou integraci kandidátů na členství, především cestou reforem jejich administrativních struktur. Tomuto tématu se věnuje i Agenda 2000, která podtrhuje význam účinného zavádění komunitární legislativy do legislativy národní. Ještě větší důraz však klade na správnou aplikaci této legislativy v jednotlivých oblastech (v praxi) prostřednictvím vhodných administrativních a soudních struktur, jakožto nutnou podmínku a předpoklad posilování vzájemné důvěry, nezbytné z hlediska budoucího členství. Během přípravy letošní zprávy se věnovala Komise ve spolupráci s jednotlivými kandidátskými zeměmi zmapování orgánů pro implementaci acquis v klíčových oblastech. Poskytuje všechny dostupné informace o tom, zda mají tyto orgány dostatečné pravomoce k implementaci acquis, kolik mají zaměstnanců a jak jsou tito zaměstnanci kvalifikovaní, a jaké finanční prostředky mají k dispozici.V některých případech již bylo možné uvést informace o kvalitě přijímaných rozhodnutí. Komise se hodlá zabývat tímto aspektem ve svých budoucích zprávách. V Posudku došla Komise k závěru, že pro zajištění účinné aplikace acquis je zapotřebí dalšího pokroku. 4.1. Administrativní struktury Je politováníhodné, že v oblasti reformy veřejné správy došlo od července 1997 jen k malému pokroku.
28
Absence zákona o státní službě, nízké platy a nedostatek vzdělávání celé veřejné správy ve spojení s nedostatečným zájmem vlády o tuto problematiku brání v rozvoji moderní a efektivní veřejné správy, která by dokázala aplikovat acquis v praxi. Pokrok spatřujeme v usnesení vlády z 23. března 1998, ve kterém se stanoví časový rozvrh reformy veřejné správy. Navrhované termíny se však nedaří dodržovat. Nová vláda prohlásila reformu správy za jednu ze svých priorit. V tomto směru již učinila určité kroky - vyjasnila se odpovědnost za tuto reformu a dochází ke zvyšování platů. Existuje Vládní výbor pro evropskou integraci. Nová vláda jmenovala jeho předsedou místopředsedu vlády. Výboru je nápomocen Pracovní výbor vyšších úředníků a 30 specializovaných pracovních skupin. Za koordinaci vztahů s Unií včetně přípravy jednání o přístupu je odpovědné ministerstvo zahraničních věcí. V červenci 1998 rozhodla Poslanecká sněmovna o vytvoření Výboru pro evropskou integraci. Senátní Výbor pro zahraniční vztahy, obranu a bezpečnost nedávno zřídil Podvýbor pro otázky evropské integrace.
4.2 Kapacita státní správy a soudnictví: klíčové oblasti pro implementaci acquis: Jednotné uplatňování komunitárního práva: Soudnictví se stále potýká s vážnými problémy včetně velkého množství neobsazených míst pro soudce (390 z celkových 2726). Příprava soudců v komunitárních záležitostech pokračuje velmi pomalu. Pro jmenování soudcem se nevyžaduje vzdělání v komunitárním právu. Institut pro další vzdělávání soudců realizuje v současnosti první významný projekt Phare pro vzdělávání soudců v právu ES (100 soudců). Je třeba rozšířit rozsah tohoto vzdělávání, aby se ho mohl trvale účastnit větší počet soudců. Ministerstvo spravedlnosti má specializovaný odbor kompatibility práva s právem ES, kde pracuje 8 osob. Jednotný trh: - Český úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) je centrální správní institucí odpovědnou za oblast standardizace a certifikace a legislativu týkající se průmyslových výrobků. Svou funkci vykonává nezávisle na MPO, kterému je formálně podřízen. Úřad má čtyři odbory: Odbor mezinárodních vztahů (včetně sekce pro EU), Odbor právní a posuzování shody, Odbor metrologie a Odbor ekonomický. Úřad má přes 60 zaměstnanců. Je celkově dobře vybaven a zdá se, že technická kompetence úřadu jako takového je nepochybná. Normalizační institut, který byl ustaven v září 1997, nahradil Český úřad pro technickou normalizaci v úloze českého zástupce v CEN a CENELEC. Zhruba polovina zkušeben byla privatizována. Stát si však z ochranných důvodů ponechal několik strategických laboratoří do té doby, než začne plně fungovat monitorovací systém privatizovaných laboratoří. Český institut pro akreditaci, který akredituje zkušebny má statut nezávislé společnosti, kde pouze jeho předseda je jmenován Ministerstvem průmyslu a obchodu. Tento institut je od června 1998 plnoprávným členem EAC. Orgány inspekce průmyslového zboží jsou definovány zákonem a spadají do odpovědnosti různých ministerstev (Česká potravinářská inspekce, Veterinární inspekce atd.).
29
Ministerstvo průmyslu a obchodu řídí Českou obchodní inspekcí, která zajišťuje dozor nad trhem. České republice se podařilo dosáhnout nezbytného oddělení funkcí v otázkách legislativy, regulace a dozoru nad trhem. Sektor norem a certifikace se zdá být všeobecně dobře připraven na členství jak po stránce personální, tak po stránce technického vybavení. Důkazem toho je fakt, že země je plnoprávným členem CEN a CENELEC. - Český úřad průmyslových práv je odpovědný za administrativní vynucování průmyslových práv. Svoji funkci uspokojivě vykonává. Ke zlepšení však musí dojít v oblasti posílení ochrany hranic, což je společná odpovědnost policie, celních úřadů a soudnictví. - Veřejné zakázky jsou v kompetenci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tento úřad se v roce 1997 zabýval 324 administrativními řízeními a vydal 287 rozhodnutí. - Doposud nebyly učiněny žádné kroky k vytvoření nezávislého orgánu pro dohled nad ochranou dat. - Bankovní dozor spadá do kompetence ČNB. její odbor bankovního dozoru byl nedávno reorganizován, aby se zvýšila jeho efektivnost. Do konce roku má být zvýšen počet zaměstnanců z 86 na 106. Rozsah aktivit bankovního dozoru je třeba zvětšit natolik, aby pokrýval všechny aspekty acquis. - V dubnu 1998 začala pracovat nová Komise pro cenné papíry (KCP). Tato komise převzala dozor nad kapitálovým trhem od bývalého Úřadu pro cenné papíry a MF. KCP může udělovat pokuty, zabránit obchodování a pohybu cenných papírů a zmrazit finanční prostředky. Má 120 zaměstnanců. V období prvních 3 měsíců svojí činnosti vydala Komise 119 rozhodnutí, provedla 24 kontrol a přijala 42 nápravných opatření. Uložila pokuty v celkové výši 1,02 miliónu ECU. Na jednu investiční společnost a tři investiční fondy byla uvalena nucená správa. - Ustavení Komise pro cenné papíry je důležitým krokem vpřed. Došlo k rychlému postupu v projednávání případů. Nezávislost Komise a její pravomoci je však třeba posílit. - Odbor pro pojištění a penzijní pojištění na MF je dozorčím orgánem pro pojišťovnictví. Tento odbor disponuje jen malým počten zaměstnanců a dozor v této oblasti zůstává velmi slabý. Hospodářská soutěž: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je odpovědný za protimonopolní politiku. Má asi 150 zaměstnanců. Většina ze 180 řízení, které Úřad za rok 1997 vedl se zabývala koncentracemi. Došlo k 37 odvolacím řízením. Pokuty uložené v průběhu roku 1997 dosáhly 291.527 ECU. Orgán pro monitorování státní po moci je organizačně zařazen do Ministerstva financí. Má velmi málo zaměstnanců. V současnosti nemá tento orgán dostatečnou kompetenci k tomu, aby vyhodnocoval, zda veškerá pomoc přidělená jednotlivými k tomu oprávněnými úřady odpovídá pravidlům pro státní pomoc). Je nutné posílit pravomoce a počet zaměstnanců tohoto orgánu a zajistit jeho nezávislost. Telekomunikace: Regulačním orgánem, o počtu 490 zaměstnanců, je Český telekomunikační úřad. Dosud nebyly podniknuty žádné kroky směrem k právnímu oddělení tohoto úřadu a ani k jeho účinnému strukturálnímu oddělení od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou obchodních operací. Ministerstvo dopravy a spojů má včetně ČTÚ 752 zaměstnanců.
30
Cla a nepřímé daně: Správa daní i Celní správa jsou součástmi MF. Generální ředitelství cel má 9300 zaměstnanců a 8 regionálních poboček . Vybavování úřadu výpočetní technikou pokračuje uspokojivým tempem. Správa daní má celkem 14.200 zaměstnanců a dělí se na ústřední a finanční daňová ředitelství (180) a okresní a místní pobočky (úřady). Daňoví úředníci představují 8.000 z celkového počtu zaměstnanců. Výkonnost celní správy se zlepšuje, ale problémem jsou i nadále zpoždění ve vyřizování jednotlivých případů. Musí se zlepšit ochrana a vynucování průmyslových práv a práv duševního vlastnictví při hraničních kontrolách. Zemědělství: Ministerstvo zemědělství má 932 zaměstnanců a dalších 400 osob pracuje v regionálních úřadech. Na ministerstvu je oddělení pro evropskou integraci. Je třeba zlepšit organizaci, řízení a školení pracovníků ministerstva, aby bylo schopno připravit české zemědělství na přistoupení k Unii. - Státní veterinární inspekce zaměstnává celkem 1755 osob, v tom 400 zaměstnanců na veterinárních úřadech a 600 inspektorů kvality masa. Struktury pro veterinární kontrolu a inspekci jsou dobře zavedeny a správně fungují jak v uvnitř státu tak při kontrolách na hranicích. Zdá se, že zařízení hraničních inspekčních míst a testovacích laboratoří splňuje podmínky kontrol a testování v souladu s požadavky vnitřního trhu. Počítačová síť mezi místy veterinární kontroly na hranicích a centrálními veterinárními službami je dobře zavedená, ale je třeba ji ještě dobudovat. Postupy, četnost a výsledky veterinárních kontrol na vnějších hranicích jsou podobné těm, které s e uplatňují v členských státech EU. Testovací a inspekční zařízení je však třeba zdokonalit a modernizovat. - Státní fytosanitární správa má celkově 494 zaměstnanců , z nichž 139 pracuje na ústředí. Správa má 7 regionálních úřadu, 72 okresních úřadů a 7 okresních laboratoří a 24 hraničních inspekčních míst. Je nutné zlepšit stávající špatné vybavení okresních kanceláří a laboratoří. Musí se zlepšit komunikační struktury mezi ústředím a jednotlivými úřady. - Česká zemědělská a potravinářská inspekce má všeobecně dobře kvalifikované zaměstnance. Jejich počet se rovná 432. Zdá se, že inspekce dobře funguje. Její inspekční síť tvoří 21 hraničních inspekčních míst, kde pracuje 65 inspektorů. Doprava: Ministerstvo dopravy a spojů má 752 zaměstnanců včetně ČTÚ se 490 zaměstnanci. Ministerstvo povýšilo svou evropskou sekci na odbor, aniž by zvýšilo počet zaměstnanců nad stávající čtyři. Není zde dostatek kvalifikovaných osob, které by se dokázaly zabývat otázkami EU a harmonizací legislativy. Zaměstnanost a sociál ní politika: Ministerstvo práce a sociálních věcí má 542 zaměstnanců. Prosazování opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví při práci je z velké části v kompetenci Českého úřadu bezpečnosti práce (ČÚBP) a jeho 8 inspektorátů bezpečnosti práce. ČÚBP využívá práce Institutu technické inspekce a Výzkumného institutu bezpečnosti práce a jeho Výzkumného a vzdělávacího střediska. ČÚBP má 449 zaměstnanců, z toho 268 inspektorů bezpečnosti práce. Vzdělávání zaměstnanců je pravidelně organizováno Vzdělávacím střediskem Institutu bezpečnosti práce. Zvláštní pozornost je věnována koordinaci spolupráce mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zdravotnictví a jejich příslušných institucí. (ČÚBP a u hygienických stanic). Zatímco čísla za rok 1997 napovídají, že ČÚBP pracuje efektivně, hygienické stanice jsou špatně vybaveny a vyžadují modernizaci. Regionální politika a kohese: Ministerstvo pro místní rozvoj, které bylo zřízeno v listopadu 1996, zaměstnává 450 osob včetně 100 zaměstnanců v částečně nezávislých orgánech ministerstva. Vláda pověřila ministerstvo koordinací přípravných prací k
31
participaci ve Strukturálních fondech. Pro tuto koordinační funkci však není na ministerstvu dostatek pracovníků. Národní regionální programy budou realizovány prostřednictvím regionálních rozvojových agentur. Velká část z nich však zatím ještě nevznikla. Životní prostředí: Ministerstvo pro životní prostředí má zhruba 460 zaměstnanců. Na ministerstvu není žádný odbor, který by se zabýval výlučně procesem aproximace s EU. Vynucování provádí Český inspektorát životního prostředí (ČIŽP). ČIŽP má národní ústředí a deset regionálních úřadů. Zaměstnává celkem 420 osob z nichž 280 pracuje jako inspektoři. Celková technická vybavenost pro implementaci legislativy na úseku životního prostředí, tj. například sběr dat a monitorování živ. prostředí, má v České republice relativně vysokou úroveň. V roce 1998 byla vytvořena nová agentura pro hospodaření s radioaktivním odpadem. Proces přibližování probíhá v současné době především na národní úrovni. Zatím se nedá odhadnout dopad zřízení budoucích regionů na harmonizaci s EU v oblasti životního prostředí. Ochrana spotřebitele: Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je obecně odpovědné za problematiku ochrany spotřebitele, založilo v srpnu 1998 odbor pro vnitřní obchod a spotřebitelskou politiku, v rámci kterého existuje i oddělení spotřebitelské politiky. Jedná se o pozitivní vývoj, ale stávajících počet 7 zaměstnanců oddělení není dostatečný. Spravedlnost a vnitro: Ministerstvo spravedlnosti tvoří tři hlavní odbory (o. legislativní, o. kodifikace práva a o. hospodářských záležitostí) a řada nezávislých sekcí, např. sekce pro věznice, institut kriminalistiky, či trestní rejstřík. Ministerstvo zaměstnává celkem 284 pracovníků. Je d en z výše uvedených odborů je odpovědný za organizaci soudů a státních zastupitelství a má určitou správní odpovědnost za tyto orgány. Jako pozitivní krok je hodnocen vznik oddělení odpovědného za vztahy s EU, stejně jako nedávno navázané dobré vztahy mezi ministerstvem, Unií soudců a Asociací státní zástupců. Cizinecká a pohraniční policie, která spadá do odpovědnosti Ministerstva vnitra, zaměstnává asi 6.300 osob, z nichž 50% bylo nově přijato po roce 1990. Složitá vnitřní komunikace má za důsledek překrývání odpovědností a ztráty informací. V ČR pracuje zde celkem 40.000 policejních úředníků. Je třeba zvýšit kvalifikaci pracovníků policie a zlepšit rozdělení úkolů mezi policisty a civilními zaměstnanci. Mnoho úkolů, které by mohli snadno zastat civilisté, musí vykonávat členové policejních sborů. Finanční kontrola: Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) je nezávislým externím úřadem odpovědným za kontrolu státního rozpočtu a správu státních aktiv. Má 490 pracovníků včetně 200 regionálních auditorů. NKÚ je odpovědný jen Parlamentu. Má právo žádat nápravná opatření, ale nemá možnost uvalit sankce, s výjimkou disciplinárních pokut za nespolupráci během provádění auditu. NKÚ má za sebou úspěšnou minulost a jeho postavení v evropské síti auditorských institucí je dobré. - Ministerstvo financí je odpovědné za vnitřní kontroly státní rozpočtu, daní , poplatků a cel, za finanční kontrolu a měnovou politiku a za ceny. Na tomto úseku ministerstva pracuje 62 osob. V květnu 1998 bylo založeno nové specializované oddělení, které má za úkol zlepšení spolupráce a koordinace kontrolních úseků dalších vládních institucí. 4.3 Twinning Komise a členské země rozvíjejí v rámci programu Phare projekt tzv.twinningu, aby tak pomohly kandidátským zemím s plněním požadavků, které pro kapacitu jejich státní správy vyplývají z acquis. V EU je acquis implementováno prostřednictvím národní veřejné správy (na centrální, regionální a místní úrovni) a prostřednictvím agentur,
32
profesních organizací a soukromého sektoru. Tento rozsáhlý komplex administrativních a technických odborností je nyní zpřístupňován kandidátským zemím. V počáteční fázi se bude twinning týkat čtyř sektorů - zemědělství, životního prostředí, financí a spravedlnosti a vnitra. Postupně však bude rozšířen na celou oblast acquis. Česká republika je aktivním účastníkem „twinningu“.
4.4 Obecné hodnocení Česká republika přijala reformu státní správy za prioritní úkol. Dosud však neučinila kroky, které by umožnily převést tento politický závazek do praxe. Od Posudku se zlepšila výkonnost bankovních a finančních služeb. Dále posilují instituce, které působí v oblasti norem a certifikace, a veterinární struktury prošly obdobím konsolidace. V oblasti soudnictví je třeba výrazně zlepšit proces vzdělávání a profesní rozvoj.
Přístupové partnerství a Národní program
Přístupové partnerství AP má za cíl vymezit soubor prioritních oblastí, ve kterých je třeba vykonat další práci, tak, jak je definovala Komise ve svém Posudku. Dále určuje finanční prostředky, které jsou kandidátským zemím k dispozici, aby jim s implementací příslušných priorit pomohly, a podmínky, za jakých je takovou pomoc možné využít. Každá kandidátská země byla vyzvána, aby přijala Národní program pro přijetí acquis. V tomto programu má být řečeno, jakým způsobem se země vyrovná s AP, uveden časový rozvrh pro plnění jednotlivých priorit, a naznačeno, jaké lidské a finanční zdroje budou k plnění těchto úkolů třeba. Jak AP, tak Národní program budou podrobovány pravidelným revizím, ze kterých vyplyne jednak dosažený pokrok, jednak prostor pro stanovení nových priorit. 1. Přístupové partnerství: Hodnocení krátkodobých priorit Přístupové partnerství pro Českou republiku stanoví následující krátkodobé (pro rok 1998) priority: Hospodářská reforma: stanovení střednědobých priorit hospodářské politiky a společné hodnocení v rámci Evropské dohody; implementace politik k udržení vnitřní i vnější rovnováhy; zkvalitnění rámce pro řízení obchodních společností, zejména urychlením restrukturalizace některých průmyslových odvětví, jako například ocelářského průmyslu a bank; implementace zákonů regulujících finanční sektor (banky a investiční společnosti), posílení dozoru vykonávaného Komisí pro cenné papíry. Posílení institucionální a administrativní kapacity: zlepšení kapacity dozorčích orgánů v bankovnictví, - oblast cenných papírů, sektoru pojišťoven či vnitřní finanční kontroly; oblasti životního prostředí; zemědělství; posílení administrativy ve fytosanitárním a veterinárním sektoru, především se zřetelem na vybavení pracovišť na vnějších hranicích; zahájení vytváření struktur potřebných pro regionální a strukturální politiku. Vnitřní trh: zahrnující právo v oblasti duševního vlastnictví (legislativa a vynucování), certifikace a normalizace (další sbližování legislativních opatření a uzavření Protokolu o evropském posuzování shody), novely protimonopolního zákona, dalšího rozvoje legislativního rámce pro kontrolu státní pomoci a její větší průhlednost, k čemuž by mělo přispět předkládání doplňkových přehledů státní pomoci.
33
Spravedlnost a vnitro: budování efektivního způsobu řízení na hranicích. Životní prostředí: pokračovat v transpozici rámcové legislativy, v zavádění detailních programů harmonizace a strategií implementace jednotlivých zákonů; plánování zahájení implementace těchto programů a strategií. Pokrok, k jakému došlo při naplňování krátkodobých priorit z AP, lze shrnout takto: Hospodářská reforma: Dva balíčky pozitivních opatření, které vláda přijala počátkem roku 1997 měly kladný vliv na vnitřní a vnější rovnováhu a na průběh strukturální reformy. Běžný účet a fiskální oblast zaznamenaly výrazné zlepšení. Celková hospodářská situace je však nadále složitá, jak ukazují údaje z počátku roku 1998. V červenci schválila vláda střednědobou hospodářskou strategii, která by měla vést k lepší koordinaci a jednotným postupům v hospodářské politice. Pokročilo se i ve stanovení priorit hospodářské politiky společně s Komisí. Byla přijata opatření pro přísnější dozor nad kapitál o vými trhy a pro privatizaci bank. Byl novelizován zákon o konkurzu a vyrovnání. Dvě novely zákona o bankách přibližují tuto oblast legislativy acquis. V oblasti vnitřní finanční kontroly se podařil jen mírný pokrok. Žádný pokrok není vidět v restrukturalizaci průmyslu. Posílení institucionální a administrativní kapacity: Nedošlo k žádnému pokroku v celkové reformě veřejné správy. Ministerstvo zemědělství nezačalo se zkvalitňováním svých struktur. Na druhé straně úroveň zaměstnanců fytosanitární správy je dobrá a tato oblast funguje kvalitně. Je třeba zlepšit vybavení okresních stanic a poboček, stejně jako komunikaci s ústředím. Rovněž veterinární inspekce funguje dobře. K pokroku došlo na poli regionální politiky, kde bylo založeno ministerstvo pro místní rozvoj, a přijato rozhodnutí o vytvoření 14 regionů. Vláda také schválila zásady regionálního rozvoje a požádala ministerstvo, aby do června 1999 předložilo návrhy příslušné strategie a legislativy. Další zlepšení lze pozorovat v restrukturalizaci dozorčí h o odboru ČNB. Pozitivem je vytvoření Komise pro cenné papíry pro dozor nad kapitálovým trhem. Vnitřní trh: K pokroku došlo v oblasti normalizační a certifikační. K 1. září 1998 vstoupil v platnost zákon o technických požadavcích na výrobky a o posuzování shody. Oddělila se funkce legislativní, normalizační a certifikační. Přesto však jsou v této legislativě stále mezery. Nepokročilo se ve sbližování legislativy v oblasti duševního vlastnictví. Stejně je možné hodnotit vývoj v protimonopolní legislativě a právních předpisech o státní pomoci. Žádný pokrok nenastal v posílení dozorčího orgánu pro kontrolu státní pomoci. V oblasti životního prostředí pokračovalo přijímání legislativy, ale tempo postupu bylo pomalé. Je třeba zaměřit větší úsilí především na oblast vodního hospodářství a znečišťování životního prostředí průmyslovými zdroji. Postup přijetí vyhlášek o implementačních programech a o investicích je neuspokojivý. Hodnocení ČR ve světle plnění krátkodobých priorit stanovených v AP je průměrné. Byla zaznamenána snaha v oblasti hospodářské reformy (zlepšení vnější a domácí bilance, kvalitnější dozor nad bankovním a finančním sektorem), v oblasti norem a certifikace a v posilování kapacity veřejné správy v oblasti místního rozvoje a ve veterinární problematice. Dostatečné úsilí však nebylo věnováno tak důležitým oblastem, jako jsou restrukturalizace průmyslu, kapacita správy (celková reforma veřejné správy a posílení pozice zemědělských institucí), vnitřní trh (harmonizace legislativy v oblasti duševního vlastnictví, hospodářské soutěže a zejména státní pomoci), otázky spravedlnosti a vnitra (ochrana hranice) a životní prostředí (rozvoj realizačních programů). Národní program pro přijetí acquis Česká vláda schválila 11. března 1998 první verzi Českého národního programu pro přípravu České republiky na členství v Evropské unii” (Národní program pro přijetí aquis. Tento program byl předložen 31. března 1998.
34
Národní program je obsáhlý dokument. Tvoří ho 26 kapitol, které převážně, ne však zcela, odpovídají struktuře negociačních kapitol. Dokument je konkrétní v oblasti plánování legislativních kroků. Kvalita a podrobnost analýzy posilování institucionálního zajištění se v jednotlivých kapitolách liší a v souhrnu je nedostačující. Části, které popisují časové rozvrhy realizací a ty, které se věnují domácímu rozpočtu a rozpočtu Phare nejsou dostatečně propracovány. Kvalita jednotlivých kapitol je dost rozdílná. Kapitola věnovaná volnému pohybu pracovníků, zaměstnanosti, sociální problematice, kapitoly o statistice a životním prostředí mají dobrou úroveň. Nedostačené informace obsahují ty části, které se zabývají hospodářskou soutěží, veřejnými zakázkami a státní pomocí, spravedlností a vnitrem, zemědělstvím, dopravou, energetikou. V menší míře platí t o též i pro volný pohyb zboží v neharmonizovaných odvětvích. Národní program pro přijetí komunitárního práva se jen krátce věnuje veřejné správě, ale tato kapitola nevypovídá o konkrétních politických iniciativách a nezmiňuje se o problému korupce. Předpokládaná legislativní a rozpočtová opatření nejsou rozpracována dostatečně konkrétně. Národní program pro přijetí acquis obecně zahrnuje priority obsažené v AP. Mezi krátkodobé priority, které zde ale nejsou zpracovány, patří zkvalitnění administrativní kapacity v oblasti zemědělství a otázka fytosanitárních a veterinárních zařízení na vnějších hranicích. Není zde zpracován systém pravidelných ročních zpráv o přidělování státní pomoci. V programu dále chybí tyto střednědobé priority z AP: posílení orgánů zabývajících se hospodářskou soutěží; ochrana dat (administrativní otázky); korupce; migrační politika; vízová politika; vliv zemědělství a biodiverzity na životní prostředí; doprava (pravidla bezpečnosti, zdanění); sbližování norem ve zdravotnictví. Kromě priorit uváděných v AP není v programu dostatečně zohledněna část acquis týkající se životního prostředí, vzájemného uznání profesní kvalifikace; některých směrnic v dopravě a vybudování systému pro dozor nad trhem. Nejsou zmíněny žádné obchodní překážky jiné než technické. Národní program pro přijetí acquis je dosti vágní v otázkách ochrany spotřebitele. Nedostatečná pozornost byla zpracována příliš zhuštěně.
věnována
politickým
kritériím.
Romská
otázka
je
Poté, co české orgány provedou revizi Národního programu pro přijetí acquis, zaujme Komise k dokumentu stanovisko , které předá Evropské radě během druhé poloviny roku 1999. Ve stejné době bude probíhat znovu hodnocení AP.
Závěr Česká republika i nadále splňuje kodaňská politická kritéria. Trvalou pozornost však je nutné věnovat na postavení Romů v české společnosti. Českou republiku lze považovat za zemi s fungujícím tržním hospodářstvím, která by ve střednědobém horizontu měla být schopna vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami, působícími v Unii. To vše za předpokladu, že zlepší řízení obchodních společností a urychlí restrukturalizaci podnikové sféry. Česká republika by měla být schopna převzít povinnosti spojené s členstvím, pokud se jí podaří zrychlit tempo přejímání acquis a posílit příslušné administrativní struktury. Je nutné dohnat pomalý postup v uplynulém roce, který byl znatelný především v oblasti vnitřního trhu, zemědělství, spravedlnosti a vnitra.
35
Příloha STATISTICKÉ ÚDAJE 1993 základní data
v 1000
obyvatelstvo (konec roku)
10334
1994
1995
1996
1997
10333
10321
10309
10299
7887
7887
7887
1348.7
1532.6
1649.5
38.8
44.5
45.9
3800
4300
4500
v 1000 hektarů celková rozloha
7886
7887
Národní účty
v miliardách Kč
HDP v běžných cenách
1002.3
1148.6
v miliardách ECU HDP v běžných cenách
29.4
33.5
v ecu na hlavu HDP v běžných cenách
2800
3200
struktura výroby
v %celkové hrubé přidané hodnoty
- zemědělství
-
-
4.6
-
-
- průmysl
-
-
33.6
-
-
- stavebnictví
-
-
8.1
-
-
- služby
-
-
53.7
-
-
struktura výdajů
jako % HDP
- výdaje konečné spotřeby
-
-
70.4
71.5
71.6
- domácnosti a NPISH
-
-
49.5
50.4
51.4
- celkové vládní výdaje
-
-
20.9
21.1
20.2
- tvorba hrubého fixního kapitálu
-
-
32.8
33.0
30.7
- vývoz zboží a služeb
-
-
56.0
53.4
57.6
- dovoz zboží a služeb
-
-
60.5
60.4
63.0
% změna proti předchozímu roku HDP
0.6
2.7
6.4
3.9
1.0
10800
11600
1200
v paritě kupní síly HDP na hlavu
-
9900
míra inflace
% změna proti předchozímu roku
36
index spotřebitelských cen
20.8
10.0
9.1
8.8
platební bilance
v milionech ecu
- vývoz zboží
12127
- dovoz zboží
8.6
13453
16420
17084
12529
14602
19237
21714
- obchodní bilance
-402
-1148
-2817
-4628
- služby, netto
3167
3939
3732
4933
- příjem, netto
-100
-18
-80
-569
- čisté běžné transfery
75
107
437
302
- z čehož vládní transfery
-
-
79
102
bilance běžného účtu
437
-654
-1050
-3386
- rezervy (vč. zlatých) - aktiva
4079
5649
11119
10443
9089
- rezervy (bez zlatých) - aktiva
3396
4996
10533
9858
8815
veřejné finance
v % HDP
obecný státní deficit/přebytek
0.4
-1.3
-1.2
-1.8
hrubý zahr. dluh
-
22.8
25.6
22.4
1993
1994
1995
1996
1997
finanční ukazatele měnové agregáty
v miliardách ECU
- M1
8
11.7
12.3
13.2
11
- M2
20.9
24.3
31.1
33.7
30.9
- celkový úvěr
-
-
-
-
-
průměrné krátkodobé úrokové míry
% za rok
- na půjčky
7
7.1
6-0
6.8
8.1
- na vklady
14.1
13.1
12.8
12.5
13.4
směnné kurzy ECU
(1ECU=..domácí měny)
- průměr za rok
34.138
34.24
34.773
34.457
35.93
- konec období
33.42
34.501
34.944
34.247
38.027
- skutečný s.k.
-
-
-
-
-
zahr. obchod
v milionech ecu
dovozy
12482
19316
21827.9
23966.5
37
14657
vývozy
12351
13628
16557
17253
20083.9
bilance
-132
-1029
-2758
-4574.9
-3882.6
odpovídající období minulého roku = 100 obchod
103.5
103.3
101.7
99.3
100.7
jako % z celku dovozy z EU-15
42.6
45
61.1
62.4
61.5
vývozy do EU-15
41.6
45.2
60.9
58.2
59.9
demografie
na 1000 obyvatel
přirozený přírůstek
0.3
-1.0
-2.1
-2.2
-
míra migrace netto
0.5
1.0
1.0
1.0
-
7.7
6.0
5.9
na 1000 živě narozených míra dětské úmrtnosti
8.5
7.9
při narození délka života: muži
69.3
69.5
70.0
70.4
70.5
ženy
76.4
76.6
76.9
77.3
77.5
trh práce
v % pracovní síly
míra ekonomické aktivity (postup MOP)
63.3
63.3
61.7
61.0
61.1
míra nezaměstnanosti (podle MOP) celkem
3.9
3.8
4.1
3.5
4.7
mladší 25 let
-
7.7
7.9
6.2
8.4
starší 25 let
-
3.0
3.3
3.0
4.0
průměrná zaměstnanost podle odvětví
v % z celku
- zemědělství a lesnic tví
-
-
-
6.3
5.8
- průmysl
-
-
-
32.5
31.8
- stavebnictví
-
-
-
9.5
9.8
- služby
-
-
-
51.7
52.6
infrastruktura
v km na 1000km2
železniční síť
120
119
120
120
120
-
414
423
506
v km délka silniční sítě
-
průmysl a zemědělství
předchozí rok = 1 00
38
objemový index průmyslové výroby
94.7
102.1
109.2
102
104.5
objemový index hrubé zemědělské výroby
97.7
94
105
98.6
94.9
Metodické poznámky Hrubý domácí produkt na hlavu v PPS: Revidovaná data používají nové výsledky PPP z Mezinárodního srovnávacího projektu za rok 1996. Dovozy a vývozy (běžné ceny): Údaje jsou založeny na systému „speciálního obchodu”, podle kterého je zahraniční obchod tvořen zbožím, které překročí hraniční celní prostor země. Z těchto údajů jsou vyjmuty informace o přímých re-exportech, obchod ve službách a obchod v bezcelních zónách, stejně jako licence, know-how a patenty. Hodnoty obratu zahraničního obchodu obsahuje tržní hodnotu zboží a dodatečné náklady (doprava, pojištění atd.). Obchodní klasifikace: Tržní toky zboží používají klasifikaci obchodovaných komodit podle Kombinované terminologie. Dovozy jsou uváděny na základě hodnot F.O.B. (free on board) a rozhodující je datum, kdy je zboží uvolněno do oběhu v dané zemi. Vývozy jsou uváděny na základě hodnot F.O.B. Eurostat převádí národní měnu na US dolar a přitom používá průměrný roční směnný kurz MMF. Terms of Trade: Čísla jsou vypočítána na základě roku 1994 = 100 deflací podle deseti SITC skupin s běžnými váhami příslušných čtvrtletí. Dovoz a vývoz s EU-15: Vychází z údajů, které uvedla ČR. Údaje pro roky 1993 a 1994 hovoří pouze o obchodech s EU-12. Míra hospodářské aktivity (metoda MOP): Procento pracovní síly v celé populaci starší 15 let. Míra nezaměstnanosti (metoda MOP): Procento nezaměstnané pracovní síly. Tyto údaje jsou odvozeny z LFSS (Přehledu o stavech pracovních sil), a byla při nich dodržována následující doporučení a definice MOP: Pracovní síla: zaměstnané a nezaměstnané osoby ve smyslu níže uvedených definicí MOP. Zaměstnaní: všechny osoby starší 15 let, které během zmiňovaného období pracovaly alespoň jednu hodinu za plat nebo mzdu nebo jiné finanční ohodnocení jako zaměstnanci, podnikatelé, členové družstev a společně pracující rodinní příslušníci. Členové ozbrojených složek a ženy na mateřské dovolené jsou v tomto čísle také zahrnuty. Nezaměstnaní: všechny osoby starší 15 let, které souběžně splňují všechny 3 definice MOP pro osoby nezaměstnané: (i) nemají práci, (ii) práci aktivně hledají a (iii) během čtrnácti dnů jsou připraveni práci přijmout. Z praktických důvodů nekorespondovaly zpracovávané čtvrtletní přehledy do konce r. 1997 s kalendářním obdobím,nýbrž byly o jeden měsíc posunuty o 1 měsíc dopředu. Až do konce roku 1995 jsou z přehledu o zaměstnaných vypuštěny osoby v aktivní vojenské službě. Na druhé straně jsou osoby na další mateřské dovolené v tomto čísle zahrnuty. Od začátku roku 1996 jsou do zaměstnaných zahrnuty osoby v aktivní vojenské službě a osoby na další mateřské dovolené jsou z této kategorie vyjmuty. V roce 1998 budou všechny údaje se zpětnou platností přepočítány podle srovnatelných postupů MOP. Údaje pro 1994 a 1995 již byly předběžně přepočítány, tj. po celkovém přepočítání se mohou lišit (úpravy metodiky a posun podle kalendářních čtvrtletí).
39
Průměrná zaměstnanost v jednotlivých sektorech (přehled o pracovních silách LFS): tento ukazatel je odvozen z Přehledu o stavech pracovních sil (LFSS). Objemové indexy průmyslové výroby: průmyslová výroba pokrývá doly a lomy, výrobu, a dodávky elektřiny, plynu, páry a vody (podle přehledu NACE 1, klasifikované oddíly C, D, E). Index celkové průmyslové výroby za roky 1993-94 je založen na úplném přehledu podniků s 25 a více zaměstnanci a na odhadech vycházejících ze čtvrtletních přehledů pro firmy do 24 zaměstnanců a pro fyzické osoby - podnikatele neregistrované v obchodním rejstříku. Indexy pro jednotlivá odvětví do roku 1994 pokrývají pouze podniky s 25 a více zaměstnanci až . Od roku 1995 se průmyslová výroba (výkony) měří podle úplného přehledu podniků se 100 a více zaměstnanci. Výkony podniků s 99 a méně zaměstnanci a nezařazených fyzických osob jsou měřeny na základě čtvrtletních přehledů. Tímto způsobem jsou odhady úplné. Index průmyslové výroby (IPI) počítaný od roku 1996 podle nové metody, která odpovídá mezinárodním standardům, pokrývá 88,6% průmyslové aktivity ČR. Tento index nahrazuje index zbožní výroby”, který se používal až do roku 1995. Do října 1997 byly indexy (IPI) pro Českou republiku počítány z měsíčního a celkového ročního indexu založeného na hodnotách roku 1993 (IPI 1996/95) a roku 1995 (IPI 1997/96). V říjnu 1997 provedl Český statistický úřad revizi. Revize sestávala z určení nového základu pro indexy, tj průměrný měsíc 1995 = 100 (základ) a tato měsíční báze pro IPI byla pak použita pro výpočet kumulativních IPI (které se periodicky neupravují). Objemové indexy hrubé zemědělské produkce: Indexy jsou založeny na hodnocení všech jednotlivých výrobků hrubé zemědělské produkce v konstantních cenách roku 1989.
40
