Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
III Pravděpodobnost
Pravděpodobnost Podmíněná p. Úplná p.
III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Odkud se bere pravděpodobnost?
1. Pravděpodobnost, že z balíčku zamíchaných karet vytáhmene dvě esa je přibližně 0:012. Modely a teorie. 2. Pravděpodobnost, že zítra bude pršet je přibližně 1:2 %. Osobní zkušenost. 3. Je pravděpodobné, že v následujících 5 letech utrpí úraz při autonehodě jeden člověk z 83. Data. Čísla jsou stejná, jiný je jejich původ.
III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Relativní četnost výskytu jevu
Klasická definice pravděpodobnosti Základní prostor ˙ obsahuje n elementárních jevů, se stejnou pravděpodobností výskytu P(Ei ) = n1 . Jev A je sjednocením právě k elementárních jevů. Pravděpodobnost výskytu jevu A je P(A) =
III. Pravděpodobnost
k : n
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Úlohy
Příklad Házíme spravedlivou hrací kostkou. Jaká je pravděpodobnost, že ze tří hodů padne alespoň jedna šestka? 1. Celkový počet možností (variace s opakováním) n = 63 = 216 : 2. Počet příznivých možností (odčítáme případy, kdy šestka nepadne) k = 216 ` 53 = 91 : 3. Pravděpodobnost, že padne alespoň jedna šestka k 91 : P(A) = = = 0;421 : n 216 III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Pravděpodobnost jako míra
Axiomatická definice Pravděpodobnosti jevu A 2 F je reálné číslo P(A) takové, že 1. 0 » P(A), 2. P(I ) = 1, 3. pro navzájem neslučitelné jevy A1 ; A2 ; : : : ; An platí P(A1 + A2 + ´ ´ ´ + An ) = P(A1 ) + P(A2 ) + ´ ´ ´ + P(An ) : 1. P(O) = 0 2. P(A0 ) = 1 ` P(A), 3. A „ B, potom P(A) » P(B), 4. 0 » P(A) » 1. III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Pravděpodobnost jako míra oblasti
Geometrická definice Mějme geometrickou míru na oblasti ˙. Pokud A je její měřitelnou podoblastí, pak pravděpodobnost, že náhodně zvolený bod leží v oblasti A je rovna P(A) =
III. Pravděpodobnost
jAj : j˙j
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Délka úsečky
Příklad Tramvaje přijíždějí na zastávku v intervalu 10 minut jaká je pravděpodobnost, že po náhodném příchodu na zastávku nebudete čekat déle než 3 minuty? 10 3
1. Celková délka oblasti j˙j = 10 : 2. Délka příznivé oblasti jAj = 3 : 3. Pravděpodobnost, že příchod náleží příznivé oblasti jAj 3 P(A) = = = 0;3 : j˙j 10 III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Plocha kruhu
Příklad Spravedlivě obodujte zásah do jednotlivých polí terče. Černé pole má průměr 1 cm, modré pole má průměr 2,5 cm a celý terč má poloměr 2 cm.
C B C
B
A B C
B C
1. Plocha terče : jDj = ı ´ 22 = 12;566 cm2 , : 2. jAj = ı ´ 0;52 = 0;785 cm2 , jAj : P(A) = jDj = 0;063 (6 %) : 3. jBj = ı ´ 1;252 ` A = 4;123 cm2 , : jBj P(B) = jDj = 0;328 (33 %) : 4. jC j = ı ´ 22 ` A ` B = 6;872 cm2 , jC j : P(C ) = jDj = 0;609 (61 %) Body A – 10b., B – 2b., C – 1b.
III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Pravděpodobnost určená na základě pozorování
Statistická definice Nechť fn je počet výskytů hromadného jevu A v n pozorováních, potom P(A) = lim
n!1
fn : n
Rozdíl s klasickou definicí? I
Klasická definice — pravděpodobnosti elementárních jevů známe.
I
Statistická definice — pravděpodobnosti elementárních jevů určujeme pokusem.
III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Pravděpodobnost součtu jevů
Součet slučitelných jevů P(A + B) = P(A) + P(B) ` P(A ´ B) P(A + B + C ) = P(A) + P(B) + P(C ) ` P(A ´ B) ` P(A ´ C ) ` P(B ´ C ) + P(A ´ B ´ C ) Obecně princip zapojení a vypojení. Pro neslučitelné jevy platí P(A + B) = P(A) + P(B).
III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Součet jevů — úloha
Příklad Určete pravděpodobnost, že ve dvou hodech kostky padne alespoň jedna šestka. 1. Jev A — na první kostce padne šest, jev B — na druhé kostce padne šest, A ´ B — na obou kostkách padla šestka, A + B – šestka padla alespoň na jedné kostce. 2. P(A) =
1 , 6
3. P(A + B) =
III. Pravděpodobnost
1 P(A ´ B) = 36 . 1 11 : ` 36 = 36 = 0;306.
P(B) = 1 6
+
1 6
1 , 6
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Jev s podmínkou
Podmíněné jevy Jev A se uskutečnil za podmínky, že se uskutečnil také jev B. Značíme AjB.
Příklad Určete pravděpodobnost, že na kostce padla šestka, pokud víte, že padlo sudé číslo.
III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Příklad V jedné ze tří krabiček je ukryta výhra, v prvním kole vybere hráč jednu krabičku. Krupiér otevře ze zbývajích krabiček tu, ve které výhra určitě není. Která strategie je pro hráče ve druhém kole výhodnější? 1. Neměnit volbu, 2. změnit volbu na druhou neotevřenou krabici, 3. obě předcházející možnosti jsou stejně výhodné.
Příklad (Varianta jasná) V jedné z tisíce krabiček je ukryta výhra, v prvním kole vybere hráč jednu krabičku. Krupiér otevře ze zbývajích krabiček 998 těch, ve kterých výhra určitě není. Která strategie je pro hráče ve druhém kole výhodnější? III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Jev s podmínkou
Příklad 1. ˙ v rodině jsou tři děti. 2. A v rodině jsou právě dvě děti stejného pohlaví. 3. B v rodině se narodili dva chlapci po sobě. 4. C nejmladší z dětí v rodině je děvče. 5. AjB v rodině jsou právě dvě děti stejného pohlaví, pokud víme, že se narodili dva chlapci po sobě 6. AjC v rodině jsou právě dvě děti stejného pohlaví, pokud víme, že nejmladší z dětí je děvče.
III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Pravděpodobnost podmíněných jevů
D1 H D H D H D H D P(A) =
III. Pravděpodobnost
D2 H H D D H H D D
6 3 = ; 8 4
D3 H H H H D D D D
A ‹ ‹ ‹ ‹ ‹ ‹
B ‹ ‹
C
AjB ˆ ‹
AjC
‹
‹ ‹ ‹ ‹
‹
‹ ‹ ‹ ˆ
P(AjB) =
2 ; 3
P(AjC ) =
3 4
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Pravděpodobnost podmíněných jevů
Podmíněná pravděpodobnost P(AjB) =
P(A ´ B) ; P(B)
P(B) 6= 0
Jev nezávislý na druhém Jev A je nezávislý na jevu B, jestliže P(A) = P(AjB)
Jevy nezávislé Jevy A a B jsou nezávislé, jestliže P(A) = P(AjB)
III. Pravděpodobnost
a
P(B) = P(BjA)
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Pravděpodobnost součinu, nezávislé jevy
Věta 1. Pokud jsou jevy A a B nezávislé, pak jsou nezávislé také A0 ; B ; A0 ; B a A0 ; B. 2. Jevy A a B jsou nezávislé právě, když P(A ´ B) = P(A) ´ P(B) :
I
P(A ´ B) = P(AjB) ´ P(B)
I
P(A ´ B) = P(BjA) ´ P(A)
III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Pravděpodobnost průniku
Příklad Jaká je pravděpodobnost, že ze zamíchaného balíčku 32 karet vytáhnete po sobě dvě esa? B — první karta je eso, A — druhá karta je eso, A \ B —obě (první i druhá karta) jsou esa, AjB — druhá karta je eso, za podmínky, že již bylo eso vytaženo. P(B) = 4=32 ;
P(AjB) = 3=31 ; : P(A \ B) = P(AjB) ´ P(B) = 3=31 ´ 4=32 = 0;0121
III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Pravděpodobnost při existenci neslučitelných hypotéz
Věta Mějme jev A. Pokud H1 ; H2 ; : : : ; Hn tvoří úplnou skupinu vzájemně neslučitelných hypotéz, pak P(A) =
n X
P(Hi ) ´ P(AjHi ) :
i=1
Mějme A a tři alternativní hypotézy, H1 ; H2 ; H3 ; pak P(A) = P(A ´ H1 ) + P(A ´ H2 ) + P(A ´ H3 ) H1
A ´ H3
A ´ H1
H3
A ´ H2 A H
2
P(A ´ Hi ) = P(Hi )P(AjHi ); i = 1; 2; 3 P(A) = P(H1 )P(AjH1 )+ + P(H2 )P(AjH2 )+ + P(H3 )P(AjH3 )
III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Příklad
III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Bayesova formule (dvě alternativní hypotézy) I
Máme jevy A a H.
I
Jevy H a H 0 tvoří úplnou skupinu alternativních hypotéz.
I
P(A) = P(H) ´ P(AjH) + P(H 0 ) ´ P(AjH 0 ),
I
P(A ´ H) = P(H) ´ P(AjH) = P(A) ´ P(HjA), P(A ´ H) ; P(HjA) = P(A)
I
Bayesova věta pro dvě alternativní hypotézy Mějme jev A a alternativní hypotézy H a H 0 , pak P(HjA) =
III. Pravděpodobnost
P(H) ´ P(AjH) P(H) ´ P(AjH) + P(H 0 ) ´ P(AjH 0 ) Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Použití úplné pravděpodobnosti a Bayesovy formule
Příklad Preventivní test označí správně 99 % nemocných (senzitivita) a správně označí 98 % zdravých (specificita). V populaci jsou 3 % nemocných. Zvažte, zda je účelné test provozovat. 1. Jak velkou část populace test označí pozitivně? 2. Jak velkou část nemocné populace označí test pozitivně? 3. Jak velkou část zdravé populace označí test pozitivně?
III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Použití úplné pravděpodobnosti a Bayesovy formule I I I I I I I
H — jedinec je nemocný, P(H) = 0;03, H 0 — jedinec je zdravý, P(H 0 ) = 0;97, AjH — nemocný má pozitivní test, P(AjH) = 0;99, AjH 0 — zdravý má pozitivní test, P(AjH 0 ) = 0;02, A — jedinec má pozitivní test . . . ? H|A — jedinec má pozit. test a je nemocný . . . ? H’|A — jedinec má pozit. test a je zdravý . . . ?
P(A) = P(H) ´ P(AjH) + P(H 0 ) ´ P(AjH 0 ) = 0;049 P(HjA) =
P(H) ´ P(AjH) = 0;61 P(H) ´ P(AjH) + P(H 0 ) ´ P(AjH 0 ) P(H 0 jA) = 1 ` P(HjA) = 0;39
III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Změna zadání I
H — jedinec je nemocný, P(H) = 0;01, H 0 — jedinec je zdravý, P(H 0 ) = 0;97, I AjH — nemocný má pozitivní test, P(AjH) = 0;99, I AjH 0 — zdravý má pozitivní test, P(AjH 0 ) = 0;02, I A — jedinec má pozitivní test . . . ? I H|A — jedinec má pozit. test a je nemocný . . . ? I H’|A — jedinec má pozit. test a je zdravý . . . ? P(A) = P(H) ´ P(AjH) + P(H 0 ) ´ P(AjH 0 ) = 0;029 I
P(HjA) =
P(H) ´ P(AjH) = 0;33 P(H) ´ P(AjH) + P(H 0 ) ´ P(AjH 0 ) P(H 0 jA) = 1 ` P(HjA) = 0;67
III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)
Pravděpodobnost
Podmíněná p.
Úplná p.
Bayesova formule, obecně
Věta (Bayesova) Mějme jev A. Pokud H1 ; H2 ; : : : ; Hn tvoří úplnou skupinu vzájemně neslučitelných hypotéz, pak P(Hk jA) =
P(A ´ Hk ) = P(A)
P(Hk ) ´ P(AjHk ) n X
P(Hi ) ´ P(AjHi )
i=1 I
P(Hi ) — pravděpodobnost hypotézy Hi „a priori“
I
P(Hi jA) — pravděpodobnost Hi „a posteriori“
III. Pravděpodobnost
Statistika A (ZS 2015)