Práva lidí s mentálním postižením v evropském kontextu

Konference „Právo být sám sebou“

Práva lidí s mentálním postižením v evropském kontextu

Mgr. David Zahumenský Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) [email protected]

Obsah příspěvku  Výzkum MDAC ohledně opatrovnictví  Některé nedostatky opatrovnického systému

v ČR

 Mezinárodní standardy a koncepty

„náhradního“ a „podpůrného rozhodování“

 Příklady dobré praxe  Co můžeme změnit hned?

MDAC  Mental Disability Advocacy Center

 Mezinárodní nevládní organizace se sídlem v Budapešti. V ČR pobočka v Brně, spolupráce s Ligou lidských práv.  Centrum advokacie duševně postižených podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným nebo domnělým mentálním či psychosociálním postižením.  Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování.  MDAC má statut přidružené organizace Rady Evropy a je spolupracujícím členem Mezinárodní helsinské federace lidských práv.

Hlavní aktivity MDAC  MDAC reaguje na porušování lidských práv a

zasazuje se za smysluplné a systémové změny  Pomáháme jednotlivcům dosáhnout spravedlnosti  Monitorujeme porušování lidských práv  Připomínkujeme zákony a doporučujeme legislativní změny  Rozvíjíme mezinárodní právo a politiku  Spolupracujeme se sdruženími uživatelů  Vzděláváme

 Více na www.mdac.info

Hlavní témata MDAC Omezování způsobilosti k právním úkonům Nelidské a ponižující zacházení Zbavení osobní svobody ve zdravotnických či sociálních institucích

Výzkum MDAC - opatrovnictví  I. fáze (od r. 2004): Bulharsko, Maďarsko,

Rusko, Srbsko  II. fáze (od r. 2006): Česká republika, Gruzie, Chorvatsko, Kyrgyzstán  Cíl: zjistit, do jaké míry je vnitrostátní úprava opatrovnictví v souladu s mezinárodní právní úpravou, standardy a nejlepší praxí.

Ukazatele pro posouzení právní úpravy  29 ukazatelů v 6 skupinách principy prostupující celým právním řádem procesní práva kvalita posuzovaných důkazů práva osoby po ustanovení opatrovníka povinnosti opatrovníka alternativy k opatrovnictví

Mezinárodní standardy  Rada Evropy: Doporučení R (99) 4 ohledně zásad právní ochrany dospělých nezpůsobilých osob  OSN: Úmluva o právech lidí s postižením

Doporučení R (99) 4  „Soft law“, ČR by jej ale měla respektovat (viz čl. 1 odst. 2 Ústavy ČR)  Užitečné principy/doporučení ohledně procesních práv a postupu v řízení o způsobilosti výběru opatrovníka řešení střetu zájmů opatrovníka a opatrovance

I. Zásady pro řízení  osoba musí být o řízení informována prostředky,

kterým rozumí  právo být vyslechnuta ve všech řízeních, které se dotýkají právní způsobilosti  v řízení by měl být předložen aktuální posudek vypracovaný alespoň jedním kvalifikovaným znalcem (posudek starý 1,5 roku není aktuální – ESLP: H.F. v. Slovensko)  při zvažování omezení způsobilosti je potřeba mít na zřeteli v prvé řadě zájmy a prospěch dané osoby

II. Výběr opatrovníka  Opatrovník by měl být schopen prosazovat

zájmy a prospěch dotčené osoby  Opatrovník by měl být řádně vyškolen  Přání osoby ohledně toho, kdo má být opatrovníkem by mělo být respektována

III. Povinnosti a postavení opatrovníka  Opatrovník by měl dotčené osobě poskytnout

dostatek informací ohledně závažných rozhodnutí, aby mohla vyjádřit svůj názor  Opatrovnictví by mělo být vykonáváno v nejlepším zájmu a pro blaho dotčené osoby  Nemělo by docházet ke střetu zájmů mezi opatrovníkem a opatrovancem

IV. Alternativy k opatrovnictví  Ochranné opatření by mělo respektovat zásadu

nejméně restriktivního řešení  K omezení může dojít až po vyčerpání ostatních alternativ, musí být přiměřené funkční způsobilosti dotčené osoby

Úmluva o právech osob s postižením  Přijata VS OSN 13. prosince 2007  Země EU (včetně ČR) ji podepsaly 30. března 2007  Vstoupí v platnost po 20ti ratifikacích (zatím 93

podpisů, 1 ratifikace)  Poprvé v závazném právním textu vyjádřeno „právo na život v komunitě“  Změna paradigmatu v otázce „nezpůsobilých osob“ – povinnost přejít od náhradního rozhodování k podpůrnému?

Paradigma náhradního a podpůrného rozhodování Náhradní rozhodování – Osoba zbavena možnosti výkonu práv – Rozhoduje opatrovník – Sociální izolace

Podpůrné rozhodování – Osoba může dále vykonávat všechna práva – Podpůrná osoba pomáhá s rozhodováním, resp. rozhodují společně – Přispívá k sociálnímu začlenění

Náhradní rozhodování Přenos práv (omezením způsobilosti) uživatel

opatrovník

marginalizace

x rozhodování x

x

uživatel opatrovník

Podpůrné rozhodování K omezení způsobilosti nedochází

uživatel

podpůrná osoba

rozhodování podpora

uživatel

podpůrná osoba

Čl. 12 Úmluvy o právech osob s postižením 

Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, znovu potvrzují, že osoby se zdravotním postižením mají kdekoli právo na uznání jejich osoby jako subjektu práva.  Státy … uznávají, že osoby se zdravotním postižením mají, na rovnoprávném základě s ostatními, právní způsobilost ve všech oblastech života.  Státy … přijmou odpovídající opatření, aby umožnily osobám se zdravotním postižením přístup k asistenci, kterou mohou pro uplatnění této právní způsobilosti potřebovat.

Podporované rozhodování 

Jde o nové paradigma, současný světový trend



Dotčená osoba není zbavena možnosti rozhodovat



Zatím zejm. Nový Zéland, Kanada, USA



Některé rysy ji v právní úpravě např. v Německu, Švédsku, Finsku

Příklady dobré praxe  Německo  Opatrovnictví nahrazeno programy „péče a pomoci“ (Betreuung)  Podpora ze strany pečovatele (Betreuer) – oblast, kde se osoba bez asistence neobejde určí soud  Způsobilost a práva osoby jsou zachována  Tzv. režim dvojí způsobilosti

 Kanada  Soud může dát zmocnění k tomu, aby byla osoba zapojena do podpůrné sítě  Finsko  Opatrovník může být ustanoven bez toho, aby byla osobě omezena způsobilost  Pouze pokud alternativy nepostačují, lze způsobilost omezit

Maďarsko  Více než 66.000 osob pod opatrovnictvím (2/3

zbaveny způsobilosti)  Některé prvky opatrovnického systému již zdokonaleny  Osoba nemůže být ustanovena opatrovníkem, pokud s tím dotčený jednotlivec nesouhlasí  Osoba s plnou způsobilostí může závazně označit, koho by si v budoucnu přála jako opatrovníka  Vydány brožury pro opatrovníky (specifikují práva a povinnosti)  Upraven institut veřejného opatrovníka – max. počet opatrovanců, školení (6 dnů, základní poznatky z oblasti práva, veřejné správy, sociální péče, atd.)

Maďarsko • Národní plán ohledně postižení pro 2007-2013: specifikována zásada ochrany osobnostních práv a ochrany (zvláštních) práv osob s postižením i zásada podporovaného rozhodování • připravována reforma celého systému (zrušení institutu zbavení způsobilosti, zavedení alternativ)

Hodnocení situace v ČR (závěry výzkumu)  Osoby bez plné způsobilosti jsou významnou

měrou, svévolně a automaticky zbavovány lidských práv.  Právní úprava opatrovnictví je nedůsledná a nekvalitní.  Opatrovnictví přispívá k sociálnímu vyloučení.  Neexistují alternativy k opatrovnictví.

Výzva pro ČR  Zrušit institut zbavení způsobilosti k právním

úkonům a automatické zbavování práv  Poskytnout alternativy v souladu s trendem podporovaného rozhodování  Předcházet zneužívání (stanovit objektivní kritéria pro posuzování (ne)způsobilosti, blíže vymezit důkazy potřebné pro rozhodnutí ve věci způsobilosti, zkvalitnit dohled nad opatrovníkem)  Zlepšit procesní práva v řízení o způsobilosti  Zajistit transformaci sociálních služeb

Může poskytovatel sociální služby něco udělat pro zlepšení situace ???

Role poskytovatele služeb  Zahájení/pomoc se zahájením řízení o

navrácení způsobilosti (částečné/úplné) Podnět k soudu může dát kdokoli – zařízení uživatele zná a může o něm podat hodnověrné informace – zprávu pro soud Návrh může podat i uživatel zbavený způsobilosti Nesouhlas opatrovníka není rozhodující

 Zahájení/pomoc se zahájením řízení o změně

opatrovníka

Co uvést v návrhu na navrácení? • Popsat situaci osoby • Schopnosti péče o sebe (osobní hygiena, oblečení, stravování) • Péče o zdraví (rozeznání situací ohrožujících zdraví, návštěva lékaře) • Hospodaření s penězi (hodnota peněz, samostatné nakupování, ceny potravin, schopnost šetřit/spořit peníze) • Sociální kompetence (vztahy s jinými lidmi, práce, vzdělání, koníčky, používání hromadné dopravy, telefonu, pošty) • Schopnost hájit své zájmy (zajištění si právního zastoupení, porozumění smlouvám, vyřizování věcí na úřadech)

Co uvést v návrhu na navrácení? • Pokud něco osoba není schopna vykonávat samostatně, jsou k dispozici podpůrné služby, které jí zajistí pomoc i při zachování způsobilosti? • Historie: za jakých okolností došlo k zbavení způsobilosti? Co se změnilo? (schopnosti, přístup…) • Svědectví/zprávy dalších osob/organizací (zaměstnavatel, lékař…) • Navrhnout znalce z oboru psychologie, který posoudí stejné oblasti, které jsou popisovány ohledně situace osoby. • Uživatel může požadovat, aby byl soudem vyslechnut.

Podnět ke změně opatrovníka • Může podat kdokoli, kdo má informace o tom, že opatrovníka neplní své povinnosti/zneužívá svého postavení • Soud by měl řízení zahájit ex offo a podnět prošetřit • Uživatel může požadovat předložení informací o tom, jak je s jeho majetkem hospodařeno • Pozor na střet zájmů při ustanovení opatrovníka

Překážky Formalistický přístup soudů, neporozumění problematice lidí s postižením a změně přístupu v minulých letech Přístup znalců, absence standardizovaných postupů pro zjišťování stupně ne/způsobilosti Lze jim čelit tím, že se o navrácení budeme pokoušet, budeme navrhovat důkazy a budeme tak soudy i znalce vzdělávat; MDAC připravuje vzory podání s komentářem

Kontakt: David Zahumenský Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) Bratislavská 31 602 00 Brno [email protected] + 420 777 306 906 www.mdac.info / www.llp.cz