Pražský hrad Dojeďte tramvají č. 22 na zastávku Pražský hrad. Dejte se doleva a za necelých 5 min. přijdete na II. nádvoří. Dojeďte tramvají č. 22 na zastávku Pohořelec. Za 10 minut chůze dojdete na Hradčanském náměstí a poté vstoupíte na I. nádvoří. Dojeďte tramvají č. 22 na zastávku Malostranské náměstí, poté zahněte do ulice Zámecká. Po 50 metrech se dejte vlevo do ulice Thunovská. Tou přijdete na Nové zámecké schody, po kterých vystoupáte na Hradčanské náměstí. Meto trasa A -i Malostranská. Odtud odbočte na Staré zámecké schody, které vás dovedou až do Hradu. Tramvají č. 22 na zastávku Královský letohrádek, odtud Královskou zahradou vejdete do hradního komplexu.
Created by zisava
X. Historie Pražského hradu
X14. Zahrady Pražského hradu
X1 I. nádvoří Pražského hradu
X14. Královská zahrada – historie
X2. II. nádvoří Pražského hradu
X14. Zahrada Na Baště
X3. III. nádvoří Pražského hradu
X14. Rajská zahrada
X4. Obrazárna Pražského hradu
X14. Zahrada Na Valech
X5. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha
X14.Hartigovská zahrada
X6. Starý Královský palác
X15.Jízdárna
X7. Bazilika sv. Jiří
X16.Míčovna
X8. Jiřský klášter
X17.Královský letohrádek
X9. Rožmberský palác – Ústav šlechtičen
X18.Prezidentský domek
X10.Prašná věž – Mihulka
X19. Hradní stráž
X11.Daliborka
X20.Jelení příkop
X12.Zlatá ulička
X21.Produkčnízahrady
X13. Nejvyšší purkrabství
X22. Svatovítský poklad X23. Lobkowiczký (Lobkovický) palác
Renesanční háv si Hrad oblékl díky další vládnoucí dynastii, tedy Habsburkům. V té době byla založena Královská zahrada. Z tohoto období pochází stavby, které měly sloužit především pro zábavu panstva, jimiž byl letohrádek, míčovna, střelnice a také lví dvorek. Jistých úprav se dočkal také královský palác a katedrála, a podél jižních hradeb začaly vznikat zcela nové obytné budovy. Za vlády císaře Rudolfa II. se stalo sídlo centrem vzdělanců a učenců z celého světa. Díky tomu dal císař zbudovat severní křídlo paláce s dnešním známým Španělským sálem, kam si ukládal své bohaté umělecké a vědecké sbírky. O období slávy a rozkvětu se však nedá hovořit v roce 1618, kdy Pražská defenestrace zahájila dlouhé období válek. Během bojů došlo k velkému poškození a také vyloupení chlouby hlavního města. Druhá polovina osmnáctého století s sebou přináší poslední rozsáhlou přestavbu panovnického sídla, kdy se Pražský hrad stává reprezentačním sídlem zámeckého typu, i přes skutečnost, že hlavním městem říše byla Vídeň. Hrad tedy po několikáté ve své dlouhé historii začal chátrat a sbírky Rudolfa II. byly postupně rozprodávány. Po roce 1848 opět hradní zdi ožily, neboť se Hrad stal sídlem císaře Ferdinanda V. V tomto období byly zaznamenány další stavební úpravy, během kterých byla přestavěna kaple svatého Kříže na II. nádvoří a také byl upraven Španělský sál a Rudolfova galerie. Dostavbě se nevyhnula ani katedrála, která byla dokončena až v roce 1929. Máme tu období vzniku samostatné Československé republiky, pro upřesnění rok 1918, a Pražský hrad se opět stává sídlem hlavy státu. O úpravy, které byly pro nástup prezidenta nezbytné, se výborně postaral v roce 1920 slovinský architekt Josip Plečnik. Tento odborník na slovo vzatý významným způsobem přispěl k současné podobě Pražského hradu.
Pražský hrad byl dle dochovaných historických pramenů založen přemyslovských kníže-tem Bořivojem roku 880. Toto středověké hradiště bylo poté opevněno příkopem a valem z kamení a hlíny. Poté na území hradu vyrostly kostely, nejprve kostel Panny Marie, a v první polovině desátého století kostely zasvěcené svatému Jiří a svatému Vítu. Později byla v místě původní rotundy postavena bazilika svatého Víta, jež se stala hlavním hradním kostelem. Byly zde totiž uchovány relikvie světců a patronů Země. Nutno zmínit svatého Víta, Václava a také Vojtěcha. Dalším historickým mezníkem, důležitým v historii stavby, je období čtrnáctého století, kdy na český trůn usedá rod Lucemburků. V té době se Pražský hrad, díky osobě Karla IV., poprvé stává císařskou rezidencí a zároveň sídlem panovníka Svaté říše římské. Hrad v té době prodělal rozsáhlé rekonstrukce, kdy byl přestavěn královský palác a posíleno hradní opevnění. Stavební práce se nevyhnuly ani chrámu svatého Víta, který začal získávat gotickou podobu. Nastává období husitských válek, které nebylo pro Hrad nijak příznivé. Po desetiletí nebyl nikým obýván, což se výrazně podepsalo na hradních budovách a na opevnění, které začaly pomalu chátrat. V roce 1483 začalo opět svítat na lepší časy. Na trůn usedá dynastie Jagellonců, která se na Hradě usídlila. Chátrající zdi byly opět opraveny a dokonce vyrostly nové obranné věže Prašná věž, Nová bílá věž a také Daliborka. Dále došlo k přestavbě a rozšíření královského paláce. Zajímavostí je, že v té době byl nádherný Vladislavský sál považován za největší světský klenutý sál tehdejší Evropy.
Pražský hrad na konci předrománského období
Pražský hrad - stav k r. 1600
Pražský hrad po r. 1200
Pražský hrad - stav k r. 1775
Pražský hrad - stav k r. 1419
Pražský hrad v současném stavu
Najděte a nakreslete okénko z románské doby.
Vyznač, jaké dnes bylo počasí
Nakresli nebo zakroužkuj jak se dneska cítíš. Jsi….
