Praní špinavých peněz v 21. století

Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta

Praní špinavých peněz v 21. století Studentská vědecká a odborná činnost Kategorie: magisterské studium

Autor: Radka Babjaková 2014

Konzultant: JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.

VII. ročník SVOČ

Vědecký seminář: Vědecký seminář z trestního práva 1

Čestné prohlášení a souhlas s publikací práce

Prohlašuji, že jsem práci předkládanou do VII. ročníku Studentské vědecké a odborné činnosti (SVOČ) vypracovala samostatně za použití literatury a zdrojů v ní uvedených. Dále prohlašuji, že práce nebyla ani jako celek, ani z podstatné části dříve publikována, obhájena jako součást bakalářské, diplomové, rigorózní nebo jiné studentské kvalifikační práce a nebyla přihlášena do předchozích ročníků SVOČ či jiné soutěže. Souhlasím s užitím této práce rozšiřováním, rozmnožováním a sdělováním veřejnosti v neomezeném rozsahu pro účely publikace a prezentace PF UK, včetně užití třetími osobami.

V Praze dne 10. 4. 2014

……….………………… Radka Babjaková

2

Anotace Práce se zabývá problematikou praní špinavých peněz, a to zejména z hlediska trestního práva a kriminologie. První část obsahuje vymezení tohoto pojmu a jsou v ní blíže rozebrány způsoby, kterými k praní špinavých peněz dochází. Kromě známých metod se věnuje i metodám novým, se zaměřením na využití virtuálních měn a online počitačových her. Ve druhé části práce se nachází rozbor ustanovení upravujícího trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti a jeho komparace s úpravou v německém trestním zákoně. V závěru práce se nacházejí úvahy de lege lata a de lege ferenda zaměřené na otázky tzv. samopraní, možnosti zavedení tzv. rozšířeného propadnutí majetku do české právní úpravy a otázku zda stíhat i přípravu trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti.

Annotation This paper deals with the issue of money laundering in terms of both criminal and criminological perspective. The first part contains the definition of this term and discusses methods in which money laundering occurs. In addition to well known methods, it is dedicated to new methods focusing on the use of virtual currencies and online computer games. The second part includes an analysis of the provisions governing the criminal offence of legalisation of proceeds of crime and its comparison with approach of the German Criminal Code. In the conclusion, there are de lege lata discusions and de lege ferenda proposals focusing on the issues of self-laundering, the possibility of inclusion of the extended confiscation into Czech legislation and the question of whether to prosecute the preparation of the criminal offence of legalisation of proceeds of crime.

3

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................................................ 5

2

Pojem............................................................................................................................................... 6

3

Proces .............................................................................................................................................. 8

4

3.1

„Tradiční“ způsoby.................................................................................................................. 8

3.2

Nové způsoby ........................................................................................................................ 10

3.2.1

Bitcoin ........................................................................................................................... 11

3.2.2

Online počítačové hry.................................................................................................... 12

Úprava trestného činu praní špinavých peněz ............................................................................... 14 4.1

5

Trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti v českém právním řádu ............................. 14

4.1.1

Vývoj úpravy trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti v trestním zákoně... 14

4.1.2

Úprava v trestním zákoníku........................................................................................... 15

4.2

Německý trestní zákon .......................................................................................................... 16

4.3

Srovnání české a německé úpravy......................................................................................... 17

Úvahy de lege lata a de lege ferenda ............................................................................................ 19 5.1 Postihovat za trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti i pachatele predikativního trestného činu?................................................................................................................................... 19

6

5.2

Jak efektivně odčerpávat výnosy z trestné činnosti? ............................................................. 20

5.3

Stíhat přípravu trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti? .................................... 23

Závěr.............................................................................................................................................. 26

Seznam zkratek...................................................................................................................................... 27 Seznam použitých zdrojů ...................................................................................................................... 28

4

1 Úvod Velká část kriminálních aktivit s sebou přináší neoprávněný majetkový prospěch. Užívání takto nabytého majetku však představuje nemalé riziko. Proto se začaly vyskytovat pokusy o vytvoření dojmu jeho legálního původu. V průběhu několika desetiletí se procesy, jejichž cílem je navodit zdání, že tento majetek pochází ze zákonem dovolených činností, výrazně zdokonalily. A vyvíjejí se stále dál. Tyto aktivity jsou označovány jako praní špinavých peněz. Dle mého názoru je možné praní špinavých peněz považovat za jeden z nejaktuálnějších problémů současného trestního práva. V České republice je mu však, bohužel, (s odhlédnutím od některých značně medializovaných kauz) věnována jen malá pozornost. S postupem času se tento problém globalizoval a o jeho řešení se snaží státy na mezinárodní úrovni. Vzhledem k značné rozsáhlosti tohoto tématu se ale nebudu věnovat mezinárodně právním úmluvám a ani úmluvám evropského práva. Ze stejného důvodu v této práci nebude rozebrána ani právní úprava v jiných zákonech než v trestním zákoníku, i když by si prostor bezpochyby zasloužila. Cílem této práce je přiblížit způsoby, kterými se praní špinavých peněz uskutečňuje, a to zejména způsoby nové. Pachatelé této trestné činnosti reagují na vývoj moderních technologií a velmi inovativně využívají možností, které jim současný svět nabízí. Jejich pozornosti neunikly ani virtuální měny nebo online počítačové hry. Této problematice, stejně jako i otázce pojmu praní špinavých peněz, se budu věnovat v první části práce. Ve druhé části se zaměřím na úpravu v českém trestním právu. Kromě popisu historického vývoje trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, porovnám stávající úpravu v trestním zákoníku s úpravou německou. Německý trestní zákon jsem si pro komparaci zvolila nejen z důvodu geografické blízkosti, ale hlavně proto, že v této zemi mají s trestněprávním postihem těchto ilegálních aktivit výrazně delší zkušenost. V závěru této části se budu zabývat některými úvahami de lege lata a de lege ferenda, inspirovanými kromě rozdílů mezi úpravou v českém a německém právním řádu i úpravou v rámci Evropské unie a rovněž názory vybraných mezinárodních organizací na tuto problematiku.

5

2 Pojem Praní špinavých peněz (money laundering) je možné definovat jako proces zastírání původu ilegálně získaných prostředků a jejich uvádění do hospodářského oběhu. Tento pojem údajně vznikl v 20. letech minulého století v Spojených státech amerických, kdy se měly peníze získané ilegální činností přidávat k tržbám veřejných prádelen vlastněných zločineckými skupinami a následně získávat zpět ve formě výnosu z těchto prádelen. V tisku se však objevil poprvé až v roce 1973 a podle Oxfordského slovníku anglického jazyka se tak stalo v souvislosti s aférou Watergate.1 Na mezinárodní úrovni byl boj proti praní peněz nejprve soustředěn na výnosy z prodeje drog, ale postupem času se rozšířil na veškeré výnosy z trestné činnosti. V české právní úpravě se setkáváme s termínem legalizace výnosů z trestné činnosti, který však nepovažuji za vhodně zvolený.2 Ve většině zahraniční literatury se setkáváme s obdobou označení „money laudering“, tedy praní peněz. Pojem legalizace výnosů z trestné činnosti je definován v § 3 odst. 1 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (LegV), a to jako jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti 3, s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem. Uvedené jednání spočívá například • v přeměně nebo převodu majetku s vědomím, že pochází z trestné činnosti, za účelem jeho utajení nebo zastření jeho původu nebo za účelem napomáhání osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby unikla právním důsledkům svého jednání, • v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, pohybu majetku nebo nakládání s ním nebo změny práv vztahujících se k majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti, • v nabytí, držení, použití majetku nebo nakládání s ním s vědomím, že pochází z trestné činnosti a 1

ROBINSON, J.: Pánové z prádelny špinavých peněz. Praha: Columbus, 1995, s. 15. Podobný názor zastává také Pelc, viz PELC, V.: Odpovědnost právnických osob za trestný čin praní peněz. In Trestní odpovědnost právnických osob v České republice: Bilance a perspektivy. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Leges, s. r. o., 2013. s. 201. 3 Podmínkou je vědomost o tom, že majetek pochází z trestné činnosti, může však být i eventuální a lze ji dovodit i z širších objektivních skutkových okolností. Viz TVRDÝ, J., BÁRTOVÁ, A.: Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a předpisy související. 1. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, s. 102. 2

6

• ve zločinném spolčení osob nebo v jiné formě součinnosti za účelem výše uvedených jednání. Není rozhodující, zda k tomuto jednání nebo ke spáchání trestného činu došlo nebo má dojít zcela nebo z části na území České republiky nebo v cizině.4 Podmínkou však je, že majetek je výnosem z trestné činnosti, tedy z jednání, které je trestným činem podle českého trestního zákona.5

4

§3 odst. 3 LegV TVRDÝ, J., BÁRTOVÁ, A.: Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a předpisy související. 1. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, s. 102. 5

7

3 Proces Proces praní špinavých peněz je složitým komplexem speciálně vytvářených ekonomických transferů a transformací s cílem zastřít původ zisku a vytvořit novou – legální identitu těchto prostředků.6

3.1

„Tradiční“ způsoby Proces, kterým se uskutečňuje praní peněz v rámci „tradičních“ způsobů, je možné

rozdělit na 3 etapy: 1. placement (namáčení7)- zavedení do finančního oběhu Zavedení nelegálně získané peněžní hotovosti do legálního finančního oběhu, a to uložením nelegálních příjmů do finančních institucí, ze kterých pak mohou být tyto prostředky převáděny bezhotovostním platebním stykem do různých zemí světa, nebo fyzický transport peněz do zahraničí, zejména do zemí s relativně volnými předpisy ve finanční správě (někdy označované jako daňové ráje8). Propašované peníze jsou uloženy u peněžních institucí a následně zavedeny do mezinárodního finančního systému. Hlavním cílem je proměna hotovostního zisku na bezhotovostní, protože s hotovostními prostředky se obtížně manipuluje, vzniká větší podezření z nelegálnosti jejich získání a mnoho západních zemí preferuje bezhotovostní platby či je při určitých transakcích dokonce vyžaduje. Peníze jsou proto ukládány v malých částkách do různých bank (smurfing) důvěryhodnými osobami, tzv. bezúhonnými pomocníky, kteří obvykle pracují za provizi. Formy smurfingu jsou různé, může jít například o ukládání velkého počtu vkladů do určité výše, která je určena právními předpisy daného státu sloužícími k boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, nebo jsou hotovostně nakupovány platební instrumenty, například bankovní či pokladní šeky.9 Peněžní prostředky jsou většinou rozdělené na několika účtech a až

6

CHMELÍK, J., HÁJEK, P., NEČAS, S.: Úvod do hospodářské kriminality. 1. Vydání, Plzeň : vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005, s. 68. 7 některá česká literatura uvádí tyto pojmy, např. LIŠKA P.: Praní špinavých peněz v České republice, 1. vydání, Praha: Radix, 1997. 8 Dle definice pojmu daňový ráj zavedené Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj jsou charakteristické 3 faktory – v oblasti neexistuje daňová povinnost nebo je stanovena jen nominální daň, existuje vysoká ochrana osobních finančních údajů a nedostatek transparentnosti. 9 BUDKA, I., DVOŘÁK, V., ZIMMEL, V.: Zisk produkovaný organizovaným zločinem, jeho legalizace a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti: Kriminalistika, 2000, roč. 33, č. 4, s. 275.

8

v závěru tohoto procesu dochází k jejich slučování. Metoda smurfingu je však ekonomicky, časově i pracovně náročná, a proto od ní začaly některé skupiny upouštět.10 Další metodou je tzv. směšování tržeb, tedy maskování ilegálních příjmů za legální příjmy z řádné obchodní činnosti, které jsou jako fiktivní tržby ukládány do bank. K tomu bývají využívány podniky, pro které je charakteristická manipulace s hotovými penězmi, například restaurace nebo herny. V případě, že jsou dané ekonomické subjekty zcela pod kapitálovým a personálním vlivem zločinecké skupiny, která je původcem ilegálního zisku, je samotným smícháním s legálními tržbami a uložením v bance proces praní peněz ukončen. V případě, že tomu tak zcela není, jsou k ukončení procesu potřebné ještě další operace.11 Využívány bývají též fiktivní osoby a firmy, pod kterými jsou nelegální zisky realizovány. V tomto případě jsou však legální aktivity jen předstírány a celý zisk představují prostředky z kriminálních aktivit. 2. layering (namydlení) – zahlazování stop nelegálních příjmů K zahlazení stop nelegálních příjmů dochází přesunováním ilegálních zisků vložených do finančního systému prostřednictvím finančních transakcí mezi velkým počtem institucí, někdy i v různých státech. Může jít o hotovostní i bezhotovostní peněžní operace, nákup a prodej cenných papírů, drahých kovů a zlata, nemovitostí, starožitností nebo uměleckých děl. Úlohou této části je vytvořit zdání, že byl kapitál nabyt legální cestou, a přerušit možnost dohledání operací, kterými finanční prostředky procházely, s cílem vyloučit eventuální možnost dodatečného objasnění původu peněz. Toho bývá dosaženo zejména nepřehledností a četností operací. Obchodní transakce mohou být prováděny legálními společnostmi, které kromě své legální činnosti provádějí tyto transakce za úplatu nebo jsou zakládány společnosti jen za tímto účelem, jejichž legální aktivity jsou pouze fiktivní. Peníze jsou často převáděny na bankovní konta v zemích, které striktně dodržují bankovní tajemství, včetně anonymních kont, nebo na konta fiktivních firem, které ve skutečnosti patří zločineckým organizacím.

10

LIŠKA, P.: Praní špinavých peněz v České republice. 1. vydání, Praha: Radix, 1997, s. 11. BUDKA, I., DVOŘÁK, V., ZIMMEL, V.: Zisk produkovaný organizovaným zločinem, jeho legalizace a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti: Kriminalistika, 2000, roč. 33, č. 4, s. 276. 11

9

3. integration (ždímání) – legalizace nelegálních výnosů Ilegálně získaný kapitál je po řadě rozsáhlých operací zastírajících jeho původ zaváděn do hospodářství tak, aby vznikl dojem, že byl získán cestou zákonné a nezávadné obchodní činnosti. Většinou se vrací do země svého původu v podobě již zdaněného příjmu. Může být investován do různých hospodářských investic, které produkují další, již legální zisk.

3.2

Nové způsoby S vývojem informačních technologií dochází ke vzniku nových způsobů, kterými se

může legalizace výnosu z trestné činnosti uskutečňovat. Jednou z nejnovějších možností, jakými lze legalizovat výnosy pocházející z nelegálních aktivit, je využití virtuálních měn. Termín virtuální měna byl v roce 2013 Ministerstvím financí Spojených států amerických vymezen jako prostředek směny, který je v určitém prostředí používán jako měna, ale nemá všechny vlastnosti skutečné měny, zejména nemá postavení zákonného platidla v žádné jurisdikci.12 Evropská centrální banka definuje virtuální měnu jako typ neregulovaného digitálního platidla, které je vydávané a většinou i kontrolované jeho vývojáři a používané a akceptované mezi členy určité virtuální komunity.13 Virtuální měny poskytují ideální prostředek k praní špinavých peněz. Umožňují mezinárodní platby bez využití tradičních finančních institucí, poskytují přímý přístup k vzdáleným platebním mechanismům a umožňují téměř okamžité provedení zahraničních transakcí. Rovněž poskytuje většina z těchto měn uživatelům značnou anonymitu, vzhledem k tomu, že založení účtu není spojeno s formálními postupy jako při založení tradičního bankovního účtu. Někteří uživatelé si v úmyslu ztížit jejich identifikaci zakládají pro každou transakci nový účet.14 Anonymní je též směna za zboží či služby nebo směna za jinou virtuální či reálnou měnu. Některé virtuální měny navíc neobsahují omezení výše vkladů, zůstatků na účtech nebo maximální výše transakcí, což umožňuje převádění velkého objemu prostředků s menším rizikem. 12

U. S. Department of the Treasury , Guidance FIN-2013-G001, Application of FinCEN’s Regulations to Persons Administering, Exchanging, or Using Virtual Currencies z 18. 3. 2013. [cit. 2014-03-27] Dostupné z http://www.fincen.gov/statutes_regs/guidance/pdf/FIN-2013-G001.pdf 13 Dokument Evropské centrální banky: Virtuální měny, z října 2012, s. 13. [cit. 2014-03-27] V anglickém znění dostupné z https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemes201210en.pdf 14 U. S. Department of Justice, Assessment 2008-R0709-003, Money Laundering in Digital Currencies, z 3. 6. 2008, s. 1-3. [cit. 2014-03-27] Dostupné z http://www.justice.gov/archive/ndic/pubs28/28675/28675p.pdf

10

Transakce s virtuálními měnami probíhají s využitím internetu, takže existuje možnost jak vystopovat IP adresu počítače jehož prostřednictvím se transakce uskutečnila. Tomu však může zabránit (nebo tento postup výrazně ztížit) zakrytí či přesměrování IP adresy, které se děje prostřednictvím anonymního proxy serveru či sítě. V případě použití předplacených mobilních telefonů s přístupem k internetu je následné dohledání člověka, který transakci uskutečnil, prakticky nemožné. Tyto zařízení mohou být navíc následně zničeny, aby se zabránilo jejich případnému forenznímu zkoumání. Další možností je využití bezdrátového přístupu k internetu bez zvolení oprávněného uživatele.15 Vzhledem k tomu, že virtuální měny mohou být použity na nákup zboží, dochází při platbě za nelegální zboží k usnadnění legalizaci těchto příjmů. Nelegální zisk je již samotným prodejem vložen do anonymního systému virtuální měny a následné dohledání jeho původu je už od uskutečnění transakce více ztíženo, než kdyby měl být zaveden do tradičního bankovního systému. Pro praní špinavých peněz jsou nejvhodnější digitální měny s tzv. systémem obousměrného toku, tedy ty, které je možné získat směnou za fiat měnu16 a rovněž je možné uhradit virtuální měnou virtuální i reálné zboží či služby.17 Vzhledem k možnosti provádět těžko dohledatelné transakce v rámci digitální měny a možnosti kdykoliv směnit prostředky virtuální měny za prostředky fiat měny nebo za zboží, je tento způsob praní peněz jednodušší a pro pachatele méně nebezpečný než tradiční způsoby. K tomuto účelu jsou používány zejména virtuální měny v online počítačových hrách, například Linden dollar ve hře Second life a kryptoměny, jakými jsou Bitcoin nebo Litecoin.

3.2.1 Bitcoin Bitcoin je internetová open-source P2P platební síť, která vznikla v roce 2009, a zároveň pojmenování digitální měny používané v této síti. Konečné množství bitcoinů je předem známo a uvolňování bitcoinů do oběhu je definováno ve zdrojovém kódu sítě. V síti probíhají platby za minimální nebo žádné náklady. Bitcoin umožňuje pseudonymní držení a převod měny.

15

Tamtéž s. 4. Měna s nuceným oběhem neboli zákonná měna. 17 Dokument Evropské centrální banky: Virtuální měny, z října 2012, s. 13 – 14. [cit. 2014-03-27] V anglickém znění dostupné z https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemes201210en.pdf 16

11

Ve Spojených státech amerických již probíhá několik trestních stíhání pro praní špinavých peněz, v nichž jsou mezi podezřelými osobami i správce internetové burzy, která umožňovala platby v bitcoinech18, nebo osoby, které prováděly směnu19. Převody a směny prováděné v digitální měně totiž též podléhají zákonům proti praní špinavých peněz. Povinné osoby musí tedy rovněž dodržovat jistá pravidla, zejména ohlašovat podezřelé transakce a transakce nad určitou hodnotu. Finanční analytický útvar uvedl, že by měly být snahy o platby nad limity stanovené zákonem považované za významný rizikový faktor a vyzval povinné osoby, aby v souvislosti s nákupem nebo prodejem virtuálních měn byla jako velmi riziková k posouzení a rozhodnutí o dalších opatřeních posuzována každá platba v hodnotě nad 1000 eur a vždy jako podezřelá platba podle LegV oznamována transakce nad 15 000 eur.20 Podle zprávy Kongresu Spojených států amerických, která se zabývala regulací Bitcoinu ve vybraných jurisdikcích, většina zemí, včetně samotné Evropské unie, považuje Bitcoin za rizikový a za potenciální nástroj praní špinavých peněz a dalších ilegálních aktivit.21

3.2.2 Online počítačové hry Virtuální měny používané v počítačových hrách není možné přímo směnit za reálné zboží či služby, ale slouží hlavně k nákupu a prodeji zboží a služeb v rámci daného virtuálního světa. Praní peněz probíhá v rámci dané hry, přičemž jsou nakupovány předměty v prostředí tohoto virtuálního světa nebo v jeho rámci probíhají transakce, a následně jsou prostředky ve virtuální měně směněny za prostředky fiat měny.

18

Viz kauza Silk road, ve které je stíhán údajný vlastník této burzy, na které měly probíhat nelegální obchody, Ross Ulbricht. [cit. 2014-03-30] Dostupné z http://www.theguardian.com/technology/2013/nov/10/silk-roadinternet-market-illegal-drugs-ross-ulbricht 19 Viz případ Charlieho Shrema ze společnosti BitInstant.com. [cit. 2014-03-30] Dostupné z http://www.bbc.com/news/technology-25919482 20 Finanční analytický útvar Ministerstva financí ČR: Metodický pokyn č. 2 o přístupu povinných osob k digitálním měnám, Č. j.: MF-86584/2013/24, ze dne 16. září 2013. [cit. 2014-03-28] Dostupné z http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/boj-proti-prani-penez-a-financovani-tero/novinkyfau/2013/digitalni-meny-14568 21 Zpráva Kongresu USA z ledna 2014, Regulation of Bitcoin in selected jurisdiction. [cit. 2014-03-28] V anglickém znění dostupné z http://cdn1.sbnation.com/assets/3952017/2014010233_Law_Library_of_Congress_Bitcoin_jurisdictional_survey.pdf

12

Často si jedna osoba zakládá mnoho samostatných účtů s použitím falešné identity a transakce pak probíhají mezi těmito účty.22 Ideální jsou pro tento účel oboustranně směnitelné měny, ale tyto aktivity probíhají i s využitím systémů měn, které jsou oficiálně uzavřené a se kterými by tedy směna za fiat měny neměla být možná. K těmto směnám však v praxi dochází prostřednictvím internetových burz, jako například eBay. S podobným postupem se lze setkat u hry World of Warcraft.

22

SULLINVAN, K.: Virual money laundering and fraud ze dne 3. 4. 2008. [cit. 2014-04-01] Dostupné z http://www.bankinfosecurity.com/virtual-money-laundering-fraud-a-809/op-1

13

4 Úprava trestného činu praní špinavých peněz 4.1

Trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti v českém právním řádu

4.1.1 Vývoj úpravy trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti v trestním zákoně Trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti byl do českého právního řádu zaveden novelou provedenou zákonem č. 134/2002 Sb., na základě závazků vyplývajících z mezinárodních smluv23. Tato novela nabyla účinnosti 1. 7. 2002 a rozšířila zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon (STZ), o § 252a. Trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti uvedený v STZ byl úmyslným trestným činem. Ustanovení § 252a obsahovalo dvě skutkové podstaty. První naplňoval pachatel, který zastíral původ nebo jinak usiloval, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění původu věci nebo jiného majetkového prospěchu získaného trestnou činností, s cílem vzbudit zdání, že taková věc nebo prospěch byly nabyty v souladu se zákonem. Druhou spáchal pachatel, který by jinému spáchání takového činu umožnil.24 Zavedením tohoto ustanovení byl rozšířen předmět této trestné činnosti a zpřísněn postih pachatele, který ke spáchání takového činu zneužil svého postavení v zaměstnání nebo funkce. Rovněž účinněji postihoval situaci, kdy je pachatelem tohoto trestného činu pachatel predikativního trestného činu, tedy tzv. samopraní. § 252a byl speciálním ustanovením k § 251 STZ, tedy k trestnému činu podílnictví. Nedbalostní umožnění zastření původu nebo zjištění původu věci získané trestnou činností bylo postihováno ustanovením § 252 odst. 1, 3 písm. a), b) nebo odst. 4 STZ, tedy jako trestný čin podílnictví z nedbalosti.25 Ustanovení trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, stejně jako ustanovení trestného činu podílnictví z nedbalosti, bylo několikrát novelizováno. Naposledy zákonem č. 122/2008 Sb., s účinností od 1. 7. 2008. Tato novela upravila skutkovou podstatu trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti tak, aby výslovně stanovila, že praní špinavých

23

Z Evropské úmluvy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a ze společného opatření přijatého Radou na základě článku K3 Smlouvy o Evropské unii o praní špinavých peněz, identifikaci, sledování, zmrazování, zadržení a konfiskaci zisků ze zločinu, které obsahují požadavek na zavedení zvláštní skutkové podstaty tohoto trestného činu. 24 ŠÁMAL, P., PÚRY, F., RIZMAN, S: Trestní zákon Komentář. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, s. 1514. 25 Tamtéž s. 1515.

14

peněz lze trestně stíhat v České republice i v případech, kdy predikativní trestný čin byl spáchán v zahraničí. Byla upravena trestní sazba u základní skutkové podstaty a rozšířena byla i škála trestů, které mohou být uloženy samostatně za tento trestný čin.26

4.1.2 Úprava v trestním zákoníku Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (TZ), obsahuje v ustanovení § 216 téměř shodnou úpravu jako § 252a trestního zákona, ve znění účinném od 1. 7. 2008. Toto ustanovení, které se nachází v hlavě páté, upravující trestné činy proti majetku, obsahuje taktéž dvě základní skutkové podstaty, které jsou odděleny do dvou alineí. První naplní pachatel, který zastírá původ nebo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění původu věci nebo jiné majetkové hodnoty získané trestným činem nebo jako odměna za něj, druhou spáchá ten, kdo jinému spáchání takového činu umožní. Pachatelem podle první skutkové podstaty může být i pachatel predikativního trestného činu. Druhá skutková podstata postihuje zvláštní formu účastenství a pachatelem může být jen osoba rozdílná od pachatele tohoto činu podle první skutkové podstaty, ve výjimečných případech také pachatel predikativního trestného činu.27 V obou případech se pachatel potrestá trestem odnětí svobody až na čtyři léta, peněžitým trestem, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Spáchá-li však takový čin ve vztahu k věci nebo jiné majetkové hodnotě, která pochází z trestného činu, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán tímto trestem mírnějším. Přísnějším trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin ve vztahu k věci nebo jiné majetkové hodnotě ve větší hodnotě, získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného větší prospěch, a to odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem. Spáchá-li daný čin jako člen organizované skupiny, nebo ve vztahu k věci nebo jiné majetkové hodnotě pocházející ze zvlášť závažného zločinu, ve vztahu k věci nebo jiné majetkové hodnotě ve značné hodnotě, nebo získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo zneužije-li ke spáchání takového činu svého postavení v zaměstnání

26

Důvodová zpráva k zákonu č. 122/2008 Sb. [cit. 2014-03-15] Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/tisky.sqw?O=5&T=248 27 ŠÁMAL, P. a kol.: Trestní zákoník II. § 140 až 421, Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 2155 2156.

15

nebo své funkce může být odsouzen k trestu odnětí svobody na dvě léta až šest let nebo propadnutí majetku. Spáchá-li tento čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech nebo spáchá-li takový čin ve vztahu k věci nebo jiné majetkové hodnotě v hodnotě velkého rozsahu, nebo získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let nebo propadnutím majetku.

Trestní zákoník obsahuje v ustanovení § 217, na rozdíl od trestního zákona, skutkovou podstatu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti. Obsah přejímá z úpravy trestného činu podílnictví z nedbalosti podle § 252 odst. 2 STZ.

4.2

Německý trestní zákon V německém trestním zákoně28 (StGB) je jednání, které je možné kvalifikovat jako

praní špinavých peněz, upraveno v ustanovení § 261, které vymezuje skutkovou podstatu trestného činu „praní peněz, zastírání neoprávněně nabytých majetkových hodnot“. Toto ustanovení, které vstoupilo v platnost dne 22. 9. 1992, se nachází v dvacátém prvním oddíle s názvem nadržování a podílnictví. Na rozdíl od české právní úpravy je možné spáchat tento trestný čin jen v návaznosti na vymezené predikativní trestné činy, které jsou uvedené ve větě druhé prvního odstavce tohoto ustanovení. Jedná se o všechny zločiny29 a dále o taxativně vyjmenované přečiny.30 Trestem odnětí svobody od tří měsíců do pěti let bude potrestán ten, kdo předmět, který pochází z výše uvedených trestných činů, ukrývá, zastírá jeho původ nebo maří nebo ohrožuje zjištění původu, nalezení, propadnutí, zabrání nebo zajištění takového předmětu.31 Stejně bude potrestán ten, kdo takový předmět opatří sobě nebo jinému nebo uschová nebo

28

Úplné znění v anglickém jazyce dostupné z http://www.gesetze-im-internet.de/englisch_stgb/englisch_stgb.html#p2095 [cit. 2014-03-15] 29 Dle § 12 StGB jsou to protiprávní činy, za které je možné uložit trest odnětí svobody v trvání jednoho roku nebo vyšší. 30 Nejedná se jen o přečiny upravené v trestním zákoně, ale i přečiny upravené v jiných zákonech, například v daňovém řádu, v zákoně o omamných látkách, v zákoně o obchodování s cennými papíry, v zákoně o ochranných známkách a dalších. 31 § 261 odst. 1 StGB

16

použije pro sebe nebo třetí osobu, jestliže znal původ předmětu v době, ve které jej nabyl.32 Soud může také nařídit konfiskaci tohoto předmětu.33 V zvlášť závažných případech může být udělen trest odnětí svobody od šesti měsíců do deseti let. O zvlášť závažný případ se jedná zejména, jestliže byl trestný čin spáchán při výkonu výdělečné činnosti nebo členem zločinecké skupiny. V tomto případě zákon rovněž připouští tzv. rozšířené propadnutí majetku. V případě nedbalostního spáchání hrozí pachateli trest odnětí svobody až do výše dvou let nebo peněžitý trest. Německá právní úprava obsahuje i ustanovení o účinné lítosti34. V případě, že pachatel oznámí čin dobrovolně u příslušného úřadu nebo dobrovolně takové oznámení podnítí, nebude potrestán. To neplatí, jestliže byl čin již zcela nebo zčásti odhalen a pachatel to věděl nebo vědět mohl.

4.3

Srovnání české a německé úpravy Vzhledem k vázanosti mezinárodními smlouvami jsou zkoumané ustanovení

postihující praní špinavých peněz obdobné. V německém trestním zákoně je tento trestný čin zařazen za trestný čin nadržování, zatímco v českém trestním zákoníku je řazen mezi trestné činy proti majetku. Oba posuzované trestní zákony obsahují trestněprávní postih při spáchání tohoto činu z nedbalosti. Hlavní rozdíl lze spatřovat ve vázanosti na určité predikativní trestné činy v německé úpravě. Tato vázanost nemá za cíl omezovat možnosti postihování praní peněz, spíše naopak. Rozšiřuje tyto možnosti na přečiny upravené v jiných zákonech, nejen v trestním zákoně. Potřeba takové úpravy vyplývá ze skutečnosti, že v německém právním řádu jsou některé přečiny upraveny i mimo trestní zákon. Výčet přečinů je skutečně rozsáhlý a byl již několikrát novelizován. Dále německý zákon upravuje i použití institutu účinné lítosti v souvislosti se spácháním tohoto trestného činu. Podle TZ není účinná lítost možná, protože ustanovení § 33 TZ

32

§ 261odst. 2 StGB § 261 odst. 7 StGB 34 § 261 odst. 9 StGB 33

17

neobsahuje v taxativním výčtu § 216 a rovněž neexistuje ani speciální ustanovení o účinné lítosti v souvislosti s trestným činem legalizace výnosů z trestné činnosti. Je otázkou, zda by zavedení podobného ustanovení do české úpravy přineslo pozitivní výsledky. Je možné, že by slib beztrestnosti motivoval pachatele, který nespáchal predikativní trestný čin, aby zabránil škodlivému následku nebo jej napravil. Domnívám se však, že by tak neučinil pachatel predikativního trestného činu, vzhledem k tomu, že by se tak vystavil riziku trestného stíhání za hlavní čin. Podle německé úpravy není stíhání tzv. samopraní možné, nejsou tedy k dispozici konkrétní výsledky, které by se daly použít v souvislosti s touto otázkou. Navzdory

velmi

podobným

úpravám

daných

skutkových

podstat

i

sankcí

v porovnávaných trestních zákonech je možné najít jisté odlišnosti. Spolková republika Německo, na rozdíl od většiny zemí Evropské unie, nestíhá v rámci trestněprávního postihu praní špinavých peněz tzv. samopraní.35 Český právní řád na druhé straně neumožňuje vedle trestu propadnutí majetku i tzv. rozšířené propadnutí majetku, tak jak je tomu v některých zemích Evropské unie, a rovněž trestní zákoník nestanovuje trestnost přípravy trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti. Těmto tématům se budu se zaměřením na platnou úpravu obsaženou v trestním zákoníku věnovat podrobněji v další kapitole.

35

PELC, V.: Odpovědnost právnických osob za trestný čin praní peněz. In Trestní odpovědnost právnických osob v České republice: Bilance a perspektivy. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Leges, s. r. o., 2013. s. 205.

18

5 Úvahy de lege lata a de lege ferenda 5.1

Postihovat za trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti i pachatele predikativního trestného činu? Jednou ze základních otázek, kterou je možné řešit v souvislosti s platnou úpravou

v českém právním řádu, je otázka zda postihovat tzv. samopraní, tedy situaci, kdy je osoba páchající predikativní trestný čin totožná s osobou, která se dopustí trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti. V době před zavedením skutkové podstaty legalizace výnosů z trestné činnosti bylo postihováno praní špinavých peněz jen jako podílnictví a tento stav byl považovaný za nedostačující.36 V současné době se však objevují názory, že postihování pachatele predikativního trestného činu i za trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti je chybou a tento stav je potřeba změnit. Pachatel by měl být stíhán jen pro hlavní trestný čin s tím, že okolnosti, kterými podle platné úpravy naplnil skutkovou podstatu trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, by byly zohledněny v rámci stanovení výše trestu.37 Hlavními argumenty proti stíhání tzv. samopraní jsou rozpor se zásadami ne bis in idem a nemo tenetur se ipso accusare (zákaz donucování k sebeobviňování). Rozpor se zásadou ne bis in idem Pelc38 spatřuje v tom, že jednání zakrývající machinace následující po hlavním trestním činu jsou spolu s tímto činem spolupotrestány a jedná se tedy o případ konzumpce, neboť účelem jednání spočívajícím v tzv. samopraní je pouze zametení stop po již vykonané vlastní trestné činnosti a zajištění výnosů z ní. Dalším argumentem je skutečnost, že trestné činy legalizace výnosů z trestné činnosti a legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti bývají řazeny, vedle trestných činů podílnictví, podílnictví z nedbalosti a nadržování, pod pojem trestné součinnosti. Dle mého názoru je postihování tzv. samopraní správné. Praní špinavých peněz je v rámci Evropské unie považováno za mimořádně závažnou trestnou činnost39 a mělo by být postihováno jako samostatný trestný čin. Nutnost stíhat tzv. samopraní je zdůrazňována i

36

Viz MUSIL, J.: Finanční šetření – nástroj odhalování praní peněz: Kriminalistika, 1999, č. 4, s. 293. PELC, V.: Odpovědnost právnických osob za trestný čin praní peněz. In Trestní odpovědnost právnických osob v České republice: Bilance a perspektivy. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Leges, s. r. o., 2013. s. 206. 38 Tamtéž s. 209. 39 Čl. 83 Smlouvy o fungování Evropské unie. Úplné znění dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=20555 37

19

v hodnotící zprávě Moneyval40 z roku 2011. České úpravě je naopak vyčítáno, že nestanovuje povinnost stíhat tzv. samopraní výslovně.41 Otázkou, zda dochází k rozporu se zásadou ne bis in idem se zabýval Nejvyšší soud České republiky42 a poukázal na fakt, že trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti má odlišný objekt od objektu hlavního trestného činu, a tedy není vyloučený ani jednočinný souběh s hlavním trestným činem. Souhlasím s názorem tohoto soudu, že jednání naplňující skutkovou podstatu trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti není málo významným produktem predikativního trestného činu a má být tedy stíháno jako samostatný trestný čin. Domnívám se, že v případě, kdy je takové stíhání uskutečněné, nedochází ani k rozporu se zásadou zákazu sebeobviňování. Obviněný není nucen činit žádné aktivní úkony ani vypovědět, všechny jeho procesní práva jsou zachovány. Dle judikatury Nejvyššího soudu České republiky ustanovení o tomto trestném činu v sobě neobsahuje povinnost doznat se ke spáchání předchozí trestné činnosti, ale jeho cílem je postihnout jednání, které navazuje na předchozí trestnou činnost, přičemž toto další jednání spočívá právě v legalizaci věcí nebo jiného majetkového prospěchu, které byly předtím získány trestným činem, a dané ustanovení tedy v sobě obsahuje pouze zákaz takového jednání,43 a tedy v rozporu se zásadou sebeobviňování není. Proto zastávám názor, že současná úprava by se v tomto směru neměla měnit.

5.2

Jak efektivně odčerpávat výnosy z trestné činnosti? Dne 3. 4. 2014 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU o

zajišťování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti v Evropské unii44. Cílem této směrnice je ulehčit členským státům konfiskaci výnosů z trestné činnosti z mezinárodního a organizovaného zločinu.45 Jedním z důvodů pro její přijetí je, že podle statistik se jeví částky 40

Moneyval je nezávislý monitorovací orgán v rámci Rady Evropy. Při své činnosti vychází z 40+9 speciálních doporučení FATF. Hlavním cílem je zajistit, aby členské státy měly zavedeny systémy účinného boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu a zajistit soulad s příslušnými mezinárodními standardy. 41 Moneyval - Report on fourth assessment visit, 2011, s. 26. [cit. 2014-03-20] Celý text zprávy dostupný z http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/moneyval/Evaluations/round4/CZE4_MER_MONEYVAL(2011)01_en.pd f 42 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 7 Tdo 108/2013 43 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 7. 2008, sp. zn. 11 Tdo 652/2008 44 České znění dostupné z http://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=CS&f=PE%20121%202013%20REV%202 45 Dokument Rady Evropské unie ze dne 3. 12. 2013. [cit. 2014-03-20] Dostupné z http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/jha/139872.pdf

20

zajištěné v Evropské unii z výnosů trestné činnosti ve srovnání s odhadovanými výnosy z trestné činnosti jako nedostatečné.46 Směrnice oproti stávajícímu právnímu stavu především prohlubuje harmonizaci konfiskace výnosů z trestné činnosti, dále rámcově upravuje zajišťování výnosů, právní záruky dotčených s tím spojené a rovněž povinnost vést a předávat příslušné statistické údaje.47 Vedle klasických konfiskací přímo prokázaných výnosů od odsouzených pachatelů trestné činnosti upravuje více možností konfiskace v případech útěku či nemoci pachatelů a konfiskace majetku třetích stran. Dále zavádí tzv. rozšířené konfiskace. Podle čl. 5 odst. 1 této směrnice mají členské státy přijmout nezbytná opatření umožňující úplnou nebo částečnou konfiskaci majetku ve vlastnictví osoby odsouzené za trestný čin (bližší určení, o jaké trestné činy se jedná, se nachází v odst. 2), který může přímo či nepřímo vést k hospodářskému prospěchu, pokud soud na základě okolností případu, včetně konkrétních skutečností a dostupných důkazů (jako například že hodnota tohoto majetku je neúměrná zákonnému příjmu odsouzené osoby), má za to, že daný majetek pochází z trestné činnosti. Čl. 8 odst. 8 stanoví, že v řízení podle článku 5 musí mít dotčená osoba možnost účinně napadnout okolnosti případu, včetně konkrétních skutečností a dostupných důkazů, na jejichž základě je dotčený majetek považován za majetek, který byl získán z trestné činnost. V institutu tzv. rozšířené konfiskace je možné spatřovat částečné obrácení důkazního břemene. Tato konfiskace by měla být možná v případě, kdy má soud za to, že dotčený majetek pochází z trestné činnosti. To neznamená, že musí být prokázáno, že dotčený majetek pochází z trestné činnosti.48 Podobnou úpravu již obsahuje německý trestní zákon v § 73d, kde se uvádí: „Byl-li spáchán protiprávní čin podle zákona, který odkazuje na toto ustanovení, nařídí soud propadnutí předmětů pachatele nebo účastníka také tehdy, jestliže okolnosti ospravedlňují předpoklad, že tyto předměty byly získány za protiprávní činy nebo byly z takových nabyty.“49 Také nizozemský trestní zákon v § 36e odst. 350 stanovuje, že na žádost státního 46

Směrnice o zajišťování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti v EU, preambule (recitál) bod 4. ŠVARC, M.: Klíčové výstupy pro rozvoj evropského trestního práva za litevského předsednictví v Radě EU: Trestněprávní revue, 2014, č. 1, s. 27. 48 Směrnice o zajišťování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti v EU, preambule (recitál) bod 21. 49 KRUK, J.: Trestní zákoník Spolkové Republiky Německo, §73d odst. 1, dostupné na www.beck-online.cz 47

21

zastupitelství může soud samostatným usnesením uložit osobě odsouzené nebo podezřelé z trestného činu, za který je možné uložit pokutu páté kategorie (to je možné i za trestný čin praní peněz), povinnost uhradit státu jistou sumu peněz jako konfiskaci ilegálně získaného zisku nebo výhody, jestliže je na základě vyšetřování pravděpodobné, že daná osoba získala tímto trestným činem nebo jiným trestným činem ilegální zisk nebo výhodu. Obrácení důkazního břemene, i když jen částečné, však může kolidovat s některými lidskými právy a trestněprávními zásadami. Jedná se zejména o zásadu presumpce neviny, právo na spravedlivý proces a právo vlastnit majetek. Dle mého názoru je zde největší rozpor se zásadou presumpce neviny. Obrácení důkazního břemene v podstatě popírá tuto zásadu a nahrazuje ji presumpcí viny. Existuje však judikatura Evropského soudu pro lidská práva, která uvádí, že se v každém právním systému vyskytují skutkové či právní domněnky a Evropská úmluva o lidských právech51 tomu zjevně v zásadě nebrání. V rámci trestní oblasti, však Úmluva ukládá smluvním státům povinnost nepřekračovat v tomto ohledu určitou mez. Zásada presumpce neviny zakotvená v čl. 6 odst. 2 Úmluvy ukládá státům povinnost uplatňovat tyto domněnky, které se vyskytují v zákonech upravujících postihy, v přiměřené míře s ohledem na závažnost věci a při zachování práv na obhajobu.52 Tento názor zastává i Evropský soudní dvůr, který s odvoláním na výše zmíněné dovodil, že zásada presumpce neviny nebrání použití domněnky, jestliže je domněnka vyvratitelná a jsou zaručena práva na obhajobu.53 Otázku kolize částečného obrácení důkazního břemene a práva vlastnit majetek řešil Ústavní soud Slovenské republiky. Ustanovení téměř shodné s ustanovením čl. 11 Listiny základních práv a svobod obsahovala v čl. 20 Ústava Slovenské republiky. Ústavní soud Slovenské republiky ve svém nálezu54 vyjádřil nesoulad zákona o prokazování původu majetku55, který zaváděl částečné obrácení důkazního břemene, s Ústavou SR, kromě jiného z důvodu, že zavádí možnost odnětí majetku, což tento soud považoval za nepřiměřený zásah do vlastnického práva. Tento rozpor vyřešil slovenský zákonodárce novelou Ústavy, kterou,

50

Anglické znění dostupné z http://www.lexadin.nl/wlg/legis/nofr/eur/lxwened.htm [cit. 2014-03-25] Č. 209/1992 Sb. 52 Viz rozsudky ESLP Salabiaku v. Francie ze dne 7. 10. 1988 a Pham Hoang v. Francie ze dne 25. 10. 1992 53 Viz rozsudek ESD Spector Photo Group a Van Raemdonck ze dne 23. 12. 2009 54 Usnesení Ústavního soudu SR, sp. zn 29/05, ze dne 3. 9. 2008, dostupné z http://portal.concourt.sk/Zbierka/2008/6_08s.pdf 55 Zákon č. 335/2005 Z. z., o preukazovaní pôvodu majetku 51

22

kromě jiného, doplnil v čl. 20 odst. 1 o větu: „Majetek nabytý v rozporu s právním řádem ochranu nepožívá.“56 Následně byl přijat zákon o prokazování původu majetku.57 Ustanovení § 66 TZ, které upravuje propadnutí majetku, bude nevyhnutné vzhledem k výše uvedené směrnici Evropské unie novelizovat. Dle mého názoru je vhodné, aby byla v rámci českého právního řádu zavedena možnost propadnutí majetku obdobným způsobem jako to stanoví německý právní řád. V mnohých případech bývá velmi náročné dokázat, že daný majetek pochází z nezákonné činnosti, a proto pachatel unikne trestu. Pro vlastníka je jednodušší dokázat původ svého majetku a v případě, když by prokázal, že ho nabyl legálním způsobem, by zvrátil hrozbu jeho propadnutí. Je pravděpodobné, že by taková změna nenašla mnoho zastánců mezi odbornou veřejností. Někteří se již v současnosti vyjadřují k této problematice odmítavě.58 Tato změna by však pomohla zefektivnit odčerpávání nelegálně nabytých příjmů a tím i snížit majetek, kterým disponují organizované zločinecké skupiny. Zajisté by si však vyžádala novelizaci nejen trestního zákoníku, ale i trestního řádu. A je také otázkou, jak by se k této problematice postavil Ústavní soud. Domnívám se však, že zavedení částečného obrácení důkazního břemene není v rámci českého trestního práva nereálné. 5.3

Stíhat přípravu trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti? Dle českého trestního zákoníku je příprava trestná pouze u zvlášť závažných zločinů,

u kterých to zákon výslovně stanoví.59 Dle mezinárodních závazků, konkrétně Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (Vídeňská úmluva)60 ze dne 20. 12. 1988 a Úmluvy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu (Štrasburská úmluva)61 ze dne 8. 11. 1990, je však Česká republika vázána postihovat také spolčení62 za účelem spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti. V rámci úpravy obsažené v trestním zákoníku je možné spolčení ke spáchání trestného činu podřadit nejlépe pod přípravu trestného činu. Jak vyplývá z hodnotící

56

Ústavný zákon č. 100/2010 Z. z., ktorým sa dopĺňa Ústava Slovenskej republiky č. 460/1992 Zb., v znení neskorších predpisov. Celé znění novely dostupné z http://www.zbierka.sk/sk/predpisy/100-2010-z-z.p33483.pdf [cit. 2014-04-03] 57 Zákon č. 101/2010 Z. z., o preukazovaní pôvodu majetku. 58 Viz ŠPICAR, P.: Zavinění jako neodmyslitelná součást trestného činu?: Trestněprávní revue, 2007, č. 5, s. 21. 59 § 20 TZ 60 Č. 462/1991 Sb. 61 Č. 33/1997 Sb. 62 Čl. 3 odst. 1 písm. b) bod iv Vídeňské úmluvy a čl. 6 odst. 1 písm. d) Štrasburské úmluvy

23

zprávy Moneyval z roku 2011, současná úprava je právě kvůli nepostihování přípravy tohoto trestného činu považována za nedostatečnou.63 Návrh trestního zákoníku z roku 200464 počítal s trestností přípravy trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti.65 Podle tohoto návrhu měla být sice trestná rovněž příprava zvlášť závažných zločinů, rozdíl byl však v určení, co tímto závažným zločinem je. Za zvlášť závažné zločiny měly být považovány trestné činy s horní hranicí sazby trestu odnětí svobody nejméně osm let a trestné činy, o kterých to zákon stanoví, tedy trestné činy vyjmenované v ustanovení § 62 tehdy platného STZ.66 Mezi tyto trestné činy patřil i trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti. Tento návrh zákona však nebyl přijat a současný TZ obsahuje rozdílnou definici zvlášť závažného zločinu a trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti pod ní nelze podřadit. Dle německého trestního řádu je takové jednání, které lze označit jako spolčení ke spáchání trestného činu, stíháno jako spiknutí67 a je trestné u všech zločinů, a tedy je možné za takové jednání stíhat i v souvislosti s trestným činem praní peněz. Dle mého názoru by bylo vhodné zavést trestnost přípravy pro jednání obsažené v ustanovení § 216 odst. 3 a 4 TZ. Toto jednání považuji za natolik závažné, že by skutečnost, že pachatel naplnil znaky tohoto trestného činu ve stadiu přípravy, neměla být přehlížena. Možností, jak toho docílit je zvýšení horní hranice trestní sazby odnětí svobody na deset let a výslovné stanovení trestnosti přípravy. Ustanovení § 252a odst. 5 STZ, které je téměř shodné s ustanovení § 216 odst. 4 TZ, horní hranici trestní sazby odnětí svobody v této výši obsahovalo a skutek naplňující skutkovou podstatu tohoto ustanovení byl považován za zvlášť závažný trestný čin. Vládní návrh TZ68 obsahoval ustanovení o tom, které trestné činy lze považovat za zvlášť závažné zločiny shodné s ustanovením v nepřijatém návrhu z roku 2004. Toto ustanovení bylo do podoby, ve které ho poznáme dnes, změněno až v souvislosti s

63

Moneyval - Report on fourth assessment visit, 2011, s. 26-27. Úplný text vládního návrhu zákona i s důvodovou zprávou dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=4&CT=744&CT1=0 [cit. 2014-04-04] 65 § 192odst. 5 návrhu trestního zákoníku z roku 2004 66 Důvodová zpráva k vládnímu návrhu trestního zákona, s. 203. 67 § 30 StGB 68 Vládní návrh TZ a důvodová zpráva k němu. [cit. 2014-04-04] Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=410&CT1=0 64

24

pozměňovacím návrhem obsaženým v usnesení ústavně právního výboru ze dne 19. 6. 200869. Dle tohoto vládního návrhu bylo možné považovat kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti za zvlášť závažný zločin. Lze tedy předpokládat úmysl zákonodárce postihovat některé kvalifikované skutkové podstaty tohoto trestného činu jako zvlášť závažný zločin.

69

Pozměňovací a jiné návrhy k návrhu TZ. http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=410&CT1=3

25

[cit.

2014-04-04]

Dostupné

z

6 Závěr Praní špinavých peněz je rychle se rozvíjejícím fenoménem. Pachatelé se dokáží dobře přizpůsobit měnícím se podmínkám a využít je ve svůj prospěch. Je proto důležité poznat jejich nejnovější metody, aby bylo možné odhalit páchání tohoto trestného činu nebo mu předejít. V České republice nejsou zatím způsoby využití virtuální měn a počítačových her za účelem praní peněz dobře známy. Je však vysoce pravděpodobné, že i zde již dochází k využívání těchto metod za účelem legalizace výnosů z trestné činnosti. Na druhou stranu je potřeba říci, že současný stav úpravy v trestním zákoníku se jeví být dostačující, i když jsou mu vyčítány jisté nedostatky. Považuji za správné, že je dle českého práva možné postihovat tzv. samopraní, což je v současnosti možné ve většině zemí Evropské unie. Trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti byl do českého právního řádu zaveden jen relativně nedávno a neexistuje ještě dostatek zkušeností s jeho postihováním. I proto je potřeba zkoumat, jak je praní špinavých peněz postihováno v jiných zemích a případně se tím inspirovat. Je nutné brát v potaz, že v době, kdy byl zaváděn trestný čin praní peněž do německého právního řádu, byla tuzemská úprava v podstatě nulová. Proto je možné hodnotit pokrok, ke kterému došlo v průběhu posledních let, pozitivně. Nicméně, tak jak se vyvíjejí způsoby páchání trestné činnosti, by se měla vyvíjet i právní úprava určená k jejich potírání. Dle mého názoru je důležité zaměřit se zejména na efektivnější možnosti odčerpávání prostředků získaných kriminálními aktivitami. K tomuto cíli směřují také legislativní kroky v rámci Evropské unie. Mám za to, že zavedení tzv. rozšířeného

propadnutí

majetku

by

mohlo

přispět

k odčerpávání

prostředků

organizovaných zločineckých skupin a tím i částečně omezit jejich další ilegální činnost. Podobně by mohlo pomoct i zavedení trestnosti přípravy trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti.

26

Seznam zkratek LegV

zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů

STZ

zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů

TZ

zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

StGB

trestní zákoník Spolkové republiky Německo (Strafgesetzbuch) ve znění vyhlášeném dne 13. 11. 1998, ve znění pozdějších předpisů

ESLP

Evropský soud pro lidská práva

ESD

Evropský soudní dvůr

Ústava SR

zákon č. 460/1992 Z. z., Ústava Slovenskej republiky, v znení neskorších predpisov ústavní zákon č. 2/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Listina základní práv a svobod

27

Seznam použitých zdrojů Učebnice, monografie, komentáře a časopisecké články (včetně dostupných online) BUDKA, I., DVOŘÁK, V., ZIMMEL, V.: Zisk produkovaný organizovaným zločinem, jeho legalizace a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti: Kriminalistika, 2000, roč. 33, č. 4, s. 273 – 283. CHMELÍK, J., HÁJEK, P., NEČAS, S.: Úvod do hospodářské kriminality. 1. Vydání, Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. LEE, D.: US makes Bitcoin exchange arrest after Silk Road closure ze dne 28. 1. 2014. BBC News. [cit. 2014-03-30] Dostupné z http://www.bbc.com/news/technology-25919482 LIŠKA P.: Praní špinavých peněz v České republice. 1. vydání, Praha: Radix, 1997. NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R., ŠÁMAL, P. a kol. Trestní právo hmotné. Zvláštní část. 6. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. MUSIL, J.: Finanční šetření – nástroj odhalování praní peněz: Kriminalistika, 1999, č. 4, s. 282 – 294. OLSON, P.: The man behide the Silk Road – the internet´s biggest market for illegal drugs ze dne 10. 11. 2013. The Observer. [cit. 2014-03-30] Dostupné z http://www.theguardian.com/technology/2013/nov/10/silk-road-internet-marketillegal-drugs-ross-ulbricht PELC, V.: Odpovědnost právnických osob za trestný čin praní peněz. In Trestní odpovědnost právnických osob v České republice: Bilance a perspektivy. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Leges, s. r. o., 2013. s. 201 – 219. ROBINSON, J.: Pánové z prádelny špinavých peněz. Praha: Columbus, 1995. SULLINVAN, K.: Virual money laundering and fraud ze dne 3. 4. 2008. [cit. 2014-04-01] Dostupné z http://www.bankinfosecurity.com/virtual-money-laundering-fraud-a-809/op-1 ŠÁMAL, P., PÚRY, F., RIZMAN, S.: Trestní zákon Komentář. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. ŠÁMAL, P. a kol.: Trestní zákoník II. § 140 až 421, Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ŠPICAR, P.: Zavinění jako neodmyslitelná součást trestného činu?: Trestněprávní revue, 2007, č. 5, s. 121. ŠVARC, M.: Klíčové výstupy pro rozvoj evropského trestního práva za litevského předsednictví v Radě EU: Trestněprávní revue, 2014, č. 1, s. 27. TVRDÝ, J., BÁRTOVÁ, A.: Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a předpisy související. 1. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2009. Právní předpisy a mezinárodní smlouvy Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Návrh zákona trestní zákoník, včetně důvodové zprávy [cit. 2014-04-04] Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=410&CT1=0 Pozměňovací a jiné návrhy k návrhu zákona trestní zákoník [cit. 2014-04-04] Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=410&CT1=3 Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů 28

Zákon č. 134/2002 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 122/2008 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a důvodová zpráva k němu. [cit. 2014-03-15] Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/tisky.sqw?O=5&T=248 Návrh trestního zákoníku z roku 2004 a důvodová zpráva k němu. [cit. 2014-04-04] Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=4&CT=744&CT1=0 Trestní zákoník Spolkové republiky Německo (Strafgesetzbuch) ve znění vyhlášeném dne 13. 11. 1998, ve znění pozdějších předpisů Nizozemský trestní zákon (Wetboek van strafrecht) ze dne 3. 3. 1881, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 335/2005 Z. z., o preukazovaní pôvodu majetku Zákon č. 101/2010 Z. z., o preukazovaní pôvodu majetku Ústavný zákon č. 100/2010 Z. z., ktorým sa dopĺňa Ústava Slovenskej republiky č. 460/1992 Zb., v znení neskorších predpisov Zákon č. 460/1992 Z. z., Ústava Slovenskej republiky, v znení neskorších predpisov Č. 462/1991 Sb., Úmluva Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami ze dne 19. 12. 1998 (Vídeňská úmluva) Č. 33/1997 Sb., Úmluva o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti ze dne 8. 11. 1990 (Štrasburská úmluva) Č. 209/1992 Sb., Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod C 115/47 Úř. věst., Smlouva o fungování Evropské unie Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU o zajišťování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti v Evropské unii ze dne 3. 4. 2014 Judikatura Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 7 Tdo 108/2013 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 7. 2008, sp. zn. 11 Tdo 652/2008 Rozsudek ESLP Salabiaku v. Francie ze dne 7. 10. 1988 Rozsudek ESLP Pham Hoang v. Francie ze dne 25. 10. 1992 Rozsudek ESD Spector Photo Group a Van Raemdonck ze dne 23. 12. 2009 Usnesení Ústavního soudu SR, sp. zn 29/05, ze dne 3. 9. 2008 Ostatní Dokument Rady Evropské unie ze dne 3. 12. 2013. [cit. 2014-03-20] Dostupné z http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/jha/139872.pdf Moneyval - Report on fourth assessment visit, 2011 Celý text zprávy dostupný na http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/moneyval/Evaluations/round4/CZE4_MER_MONEYVA L(2011)01_en.pdf U. S. Department of the Treasury , Guidance FIN-2013-G001, Application of FinCEN’s Regulations to Persons Administering, Exchanging, or Using Virtual Currencies z 18. 3. 2013. [cit. 2014-03-27] Dostupné z http://www.fincen.gov/statutes_regs/guidance/pdf/FIN-2013-G001.pdf Dokument Evropské centrální banky: Virtuální měny, z října 2012. [cit. 2014-03-27] V anglickém znění dostupné z 29

https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemes201210en.pdf U. S. Department of Justice, Assessment 2008-R0709-003, Money Laundering in Digital Currencies, z 3. 6. 2008. [cit. 2014-03-27] Dostupné z http://www.justice.gov/archive/ndic/pubs28/28675/28675p.pdf Finanční analytický útvar Ministerstva financí ČR: Metodický pokyn č. 2 o přístupu povinných osob k digitálním měnám, Č. j.: MF-86584/2013/24, ze dne 16. září 2013. [cit. 2014-03-28] Dostupné z http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/boj-proti-prani-penez-a-financovanitero/novinky-fau/2013/digitalni-meny-14568 Zpráva Kongresu Spojených států amerických z ledna 2014, Regulation of Bitcoin in selected jurisdiction. [cit. 2014-03-28] Dostupné z http://cdn1.sbnation.com/assets/3952017/2014010233_Law_Library_of_Congress_Bitcoin_jurisdictional_survey.pdf

30