PRAKTICKÉ UKÁZKY V QUANTUM GIS
Použité WMS služby Barevná ortofota
Katastrální mapy Mapy II. vojenského mapování Topografický podklad PK
http://castor.cenia.cz:80/wmsconnector/com.esri.wms.Esrimap/cenia _b_ortorgb05m_sde případně http://geoportal.cenia.cz/wmsconnector/com.esri.wms.Esrimap/ceni a_b_ortorgb05m_sde http://wms.cuzk.cz/wms.asp http://geoportal.cenia.cz/wmsconnector/com.esri.wms.Esrimap/ceni a_II_voj_map http://195.113.178.19/html/wms_topo.dll
Zadání Připravíme k tisku jednoduchou mapku, na níž budou na podkladě leteckého ortofota naše půdní bloky rozlišené dle kultury, opatřené zkrácenými kódy, což bude představovat několik kroků: 1. nastavení prostředí aplikace a projektu 2. přidání vhodných vrstev 3. nastavení zobrazení a popisování vrstev 4. příprava tiskového výstupu, export Potom si zkusíme připojit k půdním blokům externí tabulku se záznamy o osevu. 5. práce s tabulkami – editace, připojení externí databáze 6. zopakování bodů 3 a 4 No a nakonec vyzkoušíme editační schopnosti aplikace – změníme hranici vybraného bloku. 7. úprava geometrie vybraného půdního bloku 8. export vybraného bloku Pozn.: V [hranatých] závorkách je uvedena hodnota, kterou cvičně nastavíme.
0. Základní nastavení projektu Po spuštění Quantum GIS je vždy připraven nový projekt a je potřeba nastavit především souřadnicový systém a jednotky. To se provede následujícími kroky. Nabídka Nastavení / Vlastnosti projektu Záložka Obecné - nastavení názvu projektu [skoleni], mapových jednotek [metry] a způsobu uložení cesty k souborům [relativně]. Záložka Souřadnicový referenční systém - nastavení souřadnicového systému [Krovak - SJTSK (Greenwich)/Krovak), EPSG: 102067]
1. Přidání vrstev Pro první část této úlohy je potřeba si do pracovního okna nahrát následující vrstvy · Ortofotomapu – přes WMS · Půdní bloky (LPIS) – z portálu farmáře Ortofotomapa Ortorektifikované letecké snímky neboli ortofotomapy se do pracovního okna přidají následujícím způsobem: - ikona Přidat vrstvu WMS
- Volbou Nové založíme novou položku WMS serveru. Do kolonky Název vyplňte název, pod jakým chcete mít službu uloženou [letecká ortofota]. Do kolonky URL vložte odkaz na server se snímky: [http://castor.cenia.cz:80/wmsconnector/com.esri.wms.Esrimap/cenia_b_ortorgb05m_sde], (Odkaz snadno vložíte tak, že jej myší označíte, stisknete klávesy Ctrl+C, pak kurzorem najedete do kolonky URL a stisknete klávesy Ctrl+V). Kliknete na OK Tímto postupem jste si vytvořili odkaz na webovou službu, která poskytuje barevné letecké snímky v rozlišení 50 cm z let 2005-2009. Nyní stiskem tlačítka Připojit načteme seznam dostupných vrstev z daného odkazu (může jich být více). Nyní se v seznamu vrstev zobrazily dostupné vrstvy ze serveru (v našem případě jedna), myší klikněte na řádek s textem „cenia_b_ortorgb05m_sde“. V dolní části nezapomeňte nastavit správný souřadnicový systém [S-JTSK], případně název vrstvy [ortofota]. Potom už stačí pouze stisknout tlačítko Přidat. V pracovním okně se nyní objeví náhled na ortofotomapu pro celou ČR.
Půdní bloky (LPIS) Každý zemědělec nebo podnik, který žádá o dotace na plochu má možnost si stáhnout své půdní bloky ve formátu SHP a tyto data pak zobrazit v aplikaci Quantum GIS. [Na stránce http://eagri.cz/public/eagri/farmar/LPIS/ se postupuje podle následujících pokynů: Nejprve se musíte přihlásit. Po přihlášení na portál farmáře klikněte na odkaz Registr půdy LPIS ] Spustit Registr půdy - LPIS ] (vlevo) vstup do iLPIS (Nový); vpravo nahoře je řádek s ikonami (světle zeleně podbarvený proužek) - kliknutím na druhou ikonu zleva (Datawell) se spustí generování a stahování dat (obvykle chvíli trvá).] V našem případě ale využijeme jiné možnosti a tou je možnost stažení bloků LPIS dle katastrálního území z veřejného Portálu farmáře. Jedná se o pozemky v k.ú. Ostrov u Lanškrouna, budou to naše modelové pozemky. Příklad si můžete později vyzkoušet i na vlastních blocích, kvůli rychlosti bude ale vhodnější použít stejnou vrstvu u všech počítačů. [Ukážeme si, jak se dají data LPIS stáhnout. Vstoupíme do portálu farmáře (http://eagri.cz/public/eagri/farmar/) a vlevo zvolíme Registr LPIS - Spuštění veřejného registru LPIS. Na stránce vpravo nahoře se nachází kouzelné tlačítko „Export dat“. Po jeho stisku se nám nabídne možnost stažení dat pro vybrané katastrální území, v našem případě Ostrov u Lanškrouna. Vyplníme název katastru, email, na který se data mají odeslat a kontrolní kód. V případě, že se někdo z vás nedostane na email, nemusíte proces dokončovat, data už jsou stažena v adresáři LPIS v pracovním adresáři na ploše. Narozdíl od dat z registrované verze se jedná jen o zákres bloků se základními údaji.] Stažená data jsou ve formátu .zip. Tento archiv rozbalíte ve Windows 7 vstoupením do archivu a prostým vykopírováním souborů ven z archivu, ve starších verzích Windows, které nemají integrovaný komprimační program, si pomůžeme např. pomocí volně šiřitelného programu 7zip (http://www.7-zip.org), s pomocí programu WinZIP, WinRAR nebo s pomocí integrovaných dekomprimátorů v souborových správcích (Total Commander). Jakmile jste data úspěšně stáhli a „rozbalili“ přidáte vrstvu půdních bloků s pomocí tlačítka „Přidat vektorovou vrstvu“ do seznamu vrstev.
2. Nastavení symboliky vrstev Dvojklikem na vrstvu půdních bloků (v seznamu vrstev vlevo nahoře) vyvoláte nabídku pro nastavení, kde nám první záložka Symbolika umožňuje zobrazit danou vrstvu více způsoby. Nejdříve si všimněme tlačítka vpravo s nápisem Nová symbologie. Po přepnutí do Nové symbologie získáme řadu nových možností, včetně možnosti filtrování, editace a skládání vlastních symbolů, definice stylů a podobně. Proti staré symbologii jsou možnosti nesrovnatelné. Doporučuji přepnout na Novou symbologii.
Výběr nám nabízí Jednoduchý symbol, Kategorizovaný a Odstupňovaný, a jako poslední položka je Podle pravidla, ale k tomu se dostaneme, nejdřív postupně. 1. Nejdříve vyzkoušíme „jednoduchý symbol“ – všechny prvky budou mít stejný symbol, je to přednastavená volba 2. „Odstupňovaný“ – vhodné pro kvantitativní zobrazení, např. u bodových vrstev klasifikace míst odběru dle výsledků měření z atributové / připojené tabulky (bodová vrstva) nebo hodnoty sklonu, eroze (polygonová vrstva), rozdělení prvků dle informace v atributové tabulce do intervalů. Vyzkoušíme si rozklasifikovat naše půdní bloky dle jejich velikosti [VYMERAM, s barvou minimální hodnoty žlutou, maximální červenou a průhledností 30%]. Barevný přechod můžeme sami nadefinovat, kategorie stanovit buď automaticky nebo manuálně. Prohlédněme si výsledek v kompozici s ortofotem.
4. Poslední možností je volba „Kategorizovaný“ – tento způsob zobrazení je vhodný pro diskrétní hodnoty (např. kultury, plodiny, vlastníci). Opět si vyzkoušíme, jak bude vypadat výsledek, když budeme klasifikovat [podle pole KULTURA z tabulky]. Po zvolení pole a stisknutí tlačítka Klasifikovat přibydou v seznamu existující hodnoty ze zvoleného pole. Zvolíme vhodné barvy, popisy, okraje. Omrkneme výsledek. Uložíme projekt. Všimněme si, že Quantum GIS nám umožňuje v dolní části Uložit či Načíst styl zobrazení. Nastavení symboliky se uloží do souboru a lze ho kdykoliv znovu načíst. Podobně nám v Nové symbolice umožňuje uložit nový symbol do stylu.
Stará symbologie
Nová symbologie
3. Nastavení popisků vrstev Po zapnutí vrstev vidíme půdní bloky klasifikované dle kultury, pod nimi prosvítá letecké ortofoto. Nyní vybavíme kresbu popisy. K tomu slouží záložka Popisky. Zapneme popisky a ve Vlastnostech popisku nastavíme: - pole, které obsahuje popisek [ZKODFB] - velikost, barvu a styl písma (náhled popisku je vidět v dolní části okna) v bodech nebo mapových jednotkách [velikost 6 pixelů, černé] - umístění popisku [Přes] - rozsah měřítek, ve kterém se popisky mají zobrazovat [neomezujeme] V záložce Pokročilé je pak možné nastavit podrobnější parametry popisků založené na informacích uvedených v připojené tabulce (např. různá velikost / barva písma apod.).
Nyní by výsledek měl vypadat následovně.
4. Příprava tiskového výstupu Řekněme, že nyní chceme připravenou mapku vyexportovat. Připravíme si tedy výstup pro tiskárnu, ve kterém bude nejen obrázek, ale i legenda, měřítko, nadpis s podnadpisem. V Quantum GIS můžeme připravit více tiskových výstupů v rámci jednoho projektu. Pod položkou Soubor najdeme Nového tvůrce mapy a spustíme ho. V horní části okna se objeví nová tlačítková lišta pro rozmisťování prvků na ploše listu, nastavení jejich překreslování, zarovnání a rozmístění.
Nejdříve však nastavíme parametry samotného tisku – v pravém okně v záložkách Všeobecné a Položka můžeme nastavovat parametry jak celé tiskové kompozice, tak jednotlivých vložených prvků. Pozn: Pravým kliknutím na prvek v tiskovém listu se položka zamkne pro editaci. Dalším pravoklikem se odemkne. Záložka všeobecné Zvolíme si formát výkresu a jeho orientaci [A4, na výšku = terén, rozlišení 300 dpi, můžeme zapnout i přichytávání prvků k mřížce]. Při problémy s exportem vektorů (např. nestandardních znaků) je možné zvolit „Tisknout jako rastr“ – potom jsou veškeré elementy rozrastrovány. Mapa Nyní přistoupíme k rozmisťování prvků po listu. Jako první umístíme mapové okno tlačítkem Přidat novou mapu. Přetažením po listu zvolíme velikost okna a vpravo v záložce Položka nastavíme v záložkách její parametry: a) Mapa - zda se má překreslovat nebo zda má být vykreslen jen rám (tuto možnost volíme, pokud je v pohledu mnoho vrstev, které se dlouho vykreslují a neustálé aktualizace zdržují) [Vykresování] - v jakém měřítku a se vykreslí pohled – rozsah kresby a její měřítko v mapovém okně je nezávislé na samotné Mapě (Pohledu), jejich rozsah můžeme měnit s pomocí nastavení číselného měřítka a tlačítka pro Posunutí rozsahu položky (ruka se zeměkoulí), [1:15000] - velikost oblasti (okna) pro vykreslení – dá se upravovat i vybráním prvku a potažením jeho hranic (pozor – při změně rozsahu okna se mění i měřítko kresby) b) Rozsah zobrazení c) Mřížka – myšleno souřadnicová mřížka, nastavujeme - zda ji vůbec chceme [ano], - zda bude mít formu čarovou nebo pouze křížků v průsečících, dále nastavujeme barvu, velikost čar a křížků, interval vykreslování, odsazení počátku [Plný, interval 1000 v obou směrech, bez odsazení, barva fialová], - zapnutí anotace, tedy popisků mřížky [ano, vně rámu, vodorovně a svisle, odsazení 2, přesnost souřadnic 0, velikost písma 6], d) Obecné možnosti – tam nastavíme barvu rámu, průhlednost, pozadí, šířku obrysu, pozici, a zda ho vůbec zobrazit
Výsledek:
Mapku tedy máme, ale ještě nám chybějí některé další prvky: Nadpis a podnadpis Tlačítkem Přidat popisek přidáme na list textové pole, upravíme jeho velikost a v dialogu na pravé straně nastavíme opět jeho parametry - text [PŮDNÍ BLOKY LPIS] - velikost, typ, barvu písma [vel. 14, černé, tučné] - zarovnání [vlevo, vrchol], mezeru od hranice [0] - případně rámeček a jeho parametry [bez rámu] Obdobně vytvoříme podnadpis [Ostrov u Lanškrouna – výřez, vel. 12, normal]. Pokud nejsou oba nadpisy zarovnané doleva, označíme je (se stisknutým SHIFT) a použijeme zarovnávací tlačítko na liště [zarovnat doleva]. Legenda Postoupíme k legendě – opět tlačítkem určeným pro legendu nastavíme okno, do kterého se bude vykreslovat, legenda se automaticky předvyplní dle zobrazených vrstev v Mapě. Nastavíme parametry legendy v záložkách: a) Všeobecné - upravíme název [smažeme, bez názvu] - změníme písmo, barvu, velikost atd. - upravíme mezery, odsazení, polohu b) Položky legendy - upravíme jejich počet, pořadí, seskupení a popisy [odstraníme ortofota, upravíme název vrstvy na „kultury dle LPIS“] c) Možnosti položky – opět nastavení rámu [vypneme]
Měřítko Vložíme měřítko, grafické má výhodu při změně velikost tisku, kdy číselné přestává platit, na druhou stranu z něj na první pohled není zřejmé, o jaké měřítko se jedná. Nastavíme: - velikost segmentu (dílku), počet jednotek a počet dílků doprava a doleva [200; 1; 5; 0] - styl měřítka (grafika, či číselné) [jednoduchý rámeček] - mapa, na kterou je měřítko provázané – v tiskovém listu může být více oken map, např. v různých měřítkách [mapa0] - výška, šířka čáry, vzdálenost pod popiskem, popisek jednotky [2; 0,5; 3, m] - písmo [vel. 10] a další Měřítko je stále provázané s rámem Mapy, mění se obě zároveň. Tiráž Do dolní části ještě doplníme informaci o tisku, datech a podobně. Tlačítkem vložíme popisek [velikost 8, text „LPIS: 15.3.2011, Tisk: 20.3.2011“, zarovnání doprava] Atributová tabulka Jako poslední prvek – spíš jen na ukázku – si připojíme i část atributové tabulky bloků. Použijeme příslušné tlačítko a potom nastavíme: - vrstvu, od které tabulka bude [PLPIS… ] - atributy a jejich řazení [pouze ZKODFB, ID_UZ, VYMERAM, KULTURA, SVAH, VYSKA, řazeno dle ZKODFB] - zda všechny prvky či pouze viditelné [viditelné, stejně se nám tam nevejdou] Export Hotovo, s tiskovým listem jsme spokojeni. Uložíme si ho jako šablonu (třeba ho ještě budeme chtít použít), jinak se ukládá automaticky s projektem. Zbývá ho už pouze vyexportovat. To můžeme provést několika způsoby: 1. jako obrázek (rastr v předdefinovaném rozlišení, doporučuji formát PNG, který používá neztrátovou kompresi 2. jako PDF soubor s pomocí implicitního PDF konvertoru (zachová vektory, ale nemusí fungovat korektně) 3. jako SVG soubor (podobně jako PDF) 4. tisk přímo na tiskárnu 5. tisk na virtuální PDF tiskárnu (PDF Creator, PDF995, PDF Factory a jiné), ten funguje nezávisle na programu a je v pořádku
5. Práce s tabulkami Nyní si nad stejnými daty vyzkoušíme editaci atributové a připojení externí tabulky. Zadání: máme v Excelu vytvořenou tabulku osevů a výnosů, kde je vždy kódu bloku přiřazena určitá plodina (pro určitý rok) a hektarový výnos. Naším cílem je připojit tabulku ke kresbě tak, abychom mohli zobrazit rozmístění plodin a výnos v určitém roce. Obecně připojování externích tabulek u open source GIS aplikací bývá problémem, neboť se při připojování potýkáme s několika problémy vzniklými nekompatibilitou, českou znakovou sadou a malou podporou formátů. Nejinak tomu bude i u Quantum GIS. I po úpravách v XLS tabulce budeme stát před dilematem, do jakého formátu soubor „přeuložit“, aby se dal načíst do Quantum GIS. Ten podporuje načítání souborů DBF a CSV. DBF je starší databázový formát, který již například ze strany MS Office od verze 2007 není podporovaný, export do DBF ještě podporuje např. Open Office. Zásadní problém u DBF je však s kódováním českých znaků a obecně znakové sady. DBF v sobě nese informaci o použité znakové sadě a špatná interpretace ze strany importujícího software má za následek „rozhození“ některých nestandardních znaků a např. znemožnění propojení tabulek. CSV je prostý text, v němž jsou jednotlivé sloupce odděleny středníky. To má výhodu, že nedochází k dezinterpretaci znaků, ale nastává problém s interpretací druhu záznamu. Quantum GIS neumí rozeznat text od čísel, a proto převede všechny záznamy jako typ string (řetezec znaků), což se po importu projeví tím, že i čísla jsou zarovnána doleva jako texty. Existují sice postupy, jak se problémům vyhnout, ale jsou vyloženě pro zkušenější uživatele. Pro připojení použijeme formát CSV.
Připojení externí tabulky V pracovním adresáři najdete soubor „plodiny_vynosy.xls“. Otevřete si ho. Abychom mohli připojit tabulku vytvořenou např. v Excelu, musíme v ní provést několik drobných úprav: a) názvy sloupců mohou mít mezery i diakritiku, ale název (vč. mezer) nesmí být delší než 10 znaků. Upravíme názvy sloupců. b) soubor uložíme do formátu CSV, což je vlastně prostý text oddělený středníky. V Quantum GIS pak najdeme v horním menu položku Vektor - Nástroje práce s daty – Připojit atributy. Ve vyvolaném dialogovém okně postupně nastavíme (viz obrázek): - vrstvu, ke které budeme tabulku připojovat [PLPIS…] - pole (sloupec) z její atributové tabulky, který bude klíčový (shodný) pro propojení obou tabulek [ZKODFB] - jaký typ dat budeme připojovat – zda tabulku z jiného SHP nebo externí tabulku DBF / CSV [Připojit DBF tabulku, vybereme CSV soubor] - sloupec z připojované tabulky, který je klíčový (shodný se sloupcem, na který se napojuje) [kód bloku] - název a cestu nového SHP [LPIS_plodiny.shp] - a na závěr – důležité – zda chceme ponechat jen záznamy shodné v obou tabulkách (nemusejí se totiž krýt 1:1) nebo všechny původní záznamy [všechny záznamy ponechat] Potvrdíme OK a přidáme soubor do Pohledu. Pravoklikneme na novou vrstvu a otevřeme atributovou tabulku. Kromě známých sloupců vidíme na konci nové sloupce připojené z původní tabulky. Některé řádky mají hodnotu NULL, což znamená, že jim nebyla přiřazena žádná hodnota. Všimněme si, že čísla jsou zarovnána doleva a systém s nimi zachází jako s texty. Přesvědčit se můžeme dvojklikem na název vrstvy v záložce Atributy, kde pole s názvem výnos09 a výnos10 budou mít typ String.
Abychom mohli podle těchto hodnot klasifikovat, potřebujeme je převést na číselné hodnoty (když už to sytém neudělal za nás). Vrátíme se do atributové tabulky a provedeme operaci, jejímž výsledkem bude nové pole (sloupec) číselného typu se shodnými hodnotami. Pro provedení jakýchkoliv změn v tabulce nebo vrstvě musíme nejdříve zahájit editaci. Stiskneme proto v dolní části atributové tabulky tlačítko s tužkou a po zahájení editace ikonu kalkulačky zcela vpravo. Následující okno Kalkulačka polí nám umožní vypočítat do celého
sloupce (resp. jen pro vybrané záznamy) hodnotu založenou na hodnotách jiných sloupců, nějakou konstantu, funkci, plochu či převést jeden typ pole na jiný (např. celkový výnos z plochy bloku a průměrného výnosu na hektar). Protože nechceme počítat hodnoty do existujícího pole, ale vytvořit nové, zvolíme v části Nové pole jeho název [výnos09c … jako číslo], typ [Desetinné číslo], šířku výstupního pole [počet míst, 5] a přesnost pole [z toho počet desetinných míst, 2]. Dvojklikneme na funkci „na reálné“ a pak na název sloupce, který chceme (pod jiným typem) do nového sloupce naduplikovat, uzavřeme závorku. Po kontrole tabulky vidíme, že přibyl nový sloupec „výnos09c“ a hodnoty v něm jsou zarovnány doprava, protože se už nyní jedná o čísla. Stejný postup zopakujeme s výnos10. Ukončíme editaci a uložíme změny. Nevýhodou dat v Qauntumu zpracovávanými tímto způsobem je, že se z tabulky nedají v aplikaci smazat SLOUPCE. Je to hodně nepříjemné, smazání přebytečných sloupců je možné v jiné GIS aplikaci.
Klasifikace dle nových polí Nyní můžeme přistoupit ke klasifikaci půdních bloků dle nově vytvořených polí. Cílem je udělat dvě mapky: 1. s odlišením jednotlivých plodin a hodnotou hektarového výnosu číslem uvnitř, 2. pouze bloků s pšenicí, barevným zvýrazněním průměrného výnosu a číselnými hodnotami uvnitř Můžeme buď začít nový projekt (případně udělat jeho kopii) nebo pokračovat v současném. Pro variantu 1 budeme pracovat se všemi bloky, jen změníme klasifikaci. Známým postupem obdobným klasifikaci dle kultur, provedeme klasifikaci nově vytvořené vrstvy LPIS_plodiny dle pole PLODINA09.
Poté přidáme popisky dle sloupce „výnos09“ (jako text budou použity desetinné čárky) nebo „výnos 09c“ (v systému jsou desetinné tečky). Tiskový výstup vytvoříme podobně jako u kultur, přičemž můžeme s výhodou využít uloženou šablonu a pouze zaktualizovat legendu a název mapy. Výsledek potom může vypadat třeba takto:
No a když už jsme tak rozehřátí, vrhneme se na variantu 2, ve které nás bude zajímat jen pšenice a její výnosy. Musíme vyřešit tři věci: - rozlišit pšenici a ostatní plochy - obarvit plochy pšenice dle výnosu - opatřit je hodnotami Nejjednodušeji se dá cíle dosáhnout trojím použitím stejné vrstvy a nadefinováním pravidel a filtrů. Připojme si tedy třikrát vrstvu LPIS_plodiny. První bude zobrazovat pouze všechno, co NENÍ pšenice, přejmenujme tedy vrstvu na „mimo pšenici“. Pravoklikem na vrstvu a vybráním Dotaz se dostaneme do okna, kde pro danou vrstvu můžeme nadefinovat podmínku. Zobrazení i práce s vrstvou se pak řídí touto podmínkou. Naše podmínka bude jednoduchá: "plodina09" <> 'pšenice'. Test nám ukáže, že kritériu odpovídá 143 položek. Po potvrzení vidíme, že zmizely všechny plochy, které v roce 2009 nebyly osety pšenicí. Nastavíme všem prvkům vrstvy Jednoduchý symbol – bílou barvu, průhlednost 50%, bez okraje.
Druhý bude naopak zobrazovat škálu dle výnosu, ale jen u pšenice, přejmenujeme ho na „výnos pšenice 2009“, nadefinujeme tedy opět dotaz pro vrstvu, tentokrát ale "plodina09" = 'pšenice'. V symbolice zvolíme Odstupňovaný symbol dle „výnos09c“, 5 kategorií třeba dle kvantilu.
Pozn: stejného efektu se dá dosáhnout jen s použitím JEDNÉ kopie vrstvy a nadefinováním pravidel pro zobrazení. Doma vyzkoušejte … Přidejte si tedy znovu do seznamu vrstev vrstvu „LPIS_plodiny“. Tentokrát musíte určitě použít Novou symbologii, neboť potřebujete nadefinovat pravidla pro zobrazení. Vyberete tedy položku Podle pravidla a v následujícím okně připravíte pravidla pro zobrazení. - postavíte se na „žádný filtr“ a stiskem „upravit“ vyvoláte okno, ve kterém do filtru zadáte přesně [plodina09 = 'pšenice'], testem zjistíte, že tomuto kritériu odpovídá 22 prvků. Nastavíte symboliku tak, že výplň nebude žádná a okraj tloušťky 0,5, černý.
Pokud nevíte, můžete místo Upravit stisknout tlačítko Zjemnit a ručně nadefinovat kategorii, kterou budete chtít zobrazovat. Tlačítkem plus přidáte další kritérium, tentokrát právě opačné od předchozího … Upravit, podmínka bude [plodina09 <> 'pšenice'], tedy vše, co NENÍ pšenice, bude mít bílou výplň s 50% průhledností a bez okraje. Třetí podmínkou nastavíte kategorie výnosu pro pšenici a jejich symboliku. Opět přidáte podmínku a buď ji zjemníte přes Rozsah a nadefinujete kategorie výnosu pšenice, nebo rovnou vypíšete podmínku [(výnos09c >= '0' AND výnos09c <= '3,4') AND (plodina09 = 'pšenice')], tedy vybere všechno, co má výnos mezi 0 a 3,4 včetně a zároveň je to pšenice. Tomuto kritériu dáte barvu žlutou, 30% průhlednost. Tak postupně nedefinujete několik tříd výnosu s různou barevností:
Třetí pak bude pouze pro pšenici a bude opatřovat bloky popisky s informací o výnosu. Takže opět přejmenujeme na „popisky-výnos09“, nadefinujeme Dotaz na vrstvě – omezení jen pro pšenici. Symbolika bude jednoduchá – jednoduchý symbol bez barvy a bez čáry, a v Popiscích nastavíme černé popisky velikosti 8 dle pole výnos09, standardní popisek nic. No a pokud toužíme mít v mapce též kódy bloků, načteme vrstvu ještě počtvrté, přejmenujeme na „popisky-kódy“, tentokrát asi bez filtru (chci kódy u všech bloků), např. kurzívou. No jo, jenže kódy bloků se nám kryjí s popisky výnosů. Provedeme tedy malou fintu s posunutím popisků dle sloupce v tabulce. V tabulce přidáme sloupec, např. „odsazeni“ a necháme do něj spočítat hodnotu 7 (jednotek). Potom v popisech přejdeme do záložky Pokročilé a úplně dole vybereme Odsazení v ose Y dle sloupce „odsazeni“. A voila – kódy se posunuly.
