Studentská 95 532 10 PARDUBICE
WWW.UPCE.CZ
Praktické důsledky legislativní úpravy daně z příjmů právnických osob NNO doc. Ing. Jan Stejskal, Ph.D. Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní
1
Zaměření příspěvku 1 Jaké jsou důsledky legislativní úpravy DPPO pro nestátní neziskové organizace (NNO) veřejné rozpočty ČR
2 Návrh změn či úprav
1 DPPO – legislativní úprava Začněme aplikací v soukromém sektoru… – hospodářský výsledek = výnosy – náklady – Je zde jasné, jak stát přistupuje ke zdanění, jsou vyjasněna kritéria co a jak zdaňovat
Pokračujme v neziskovém soukromém sektoru… – – – – – –
–
NNO rozdělují výnosy a náklady do skupin podle činností Hlavní činnost – tu, pro kterou byly založeny (není podnikáním). Může jich být víc! Vedlejší činnost – výčet v zákoně o DP, další aktivity nesměřující k poslání, včetně podnikání Přiřazování platí i u nákladů (velmi problematické v praxi u nákladů na provoz) Vyžaduje zvýšené nároky v účetnictví, někdy až za mez reálných možností dobrovolníků z NNO Platí v praxi velmi obtížně realizovatelná právní úprava základu daně (v rozsahu toho, co není předmětem daně) – vede k různému uplatňování v praxi, nejednotnosti finanční správy Jednoznačně vede k vysokým administrativním nákladům zdanění
2
1 DPPO – legislativní úprava Aktuální změny v legislativě (účinné pro zdaňovací období 2014) – Očekávalo se schválení zákona o veřejné prospěšnosti (zákon nebyl přijat) a návazné dopady do zákona o DPPO, případné „benefity či úlevy“ pro držitele statusu veřejné prospěšnosti = NENASTALO –
Došlo však k „techniko-legislativním“ změnám, které jsou však zásadní a přinášejí principiální změny (např. zrušení daně darovací a přesunutí těchto příjmů do DPPO; provázanost „benefitů“ se statusem veřejné prospěšnosti), aniž by došlo k seriózní diskusi před samotným projednáváním
–
Ani „technické“ změny nepřinesly odstranění dlouho trvajících problémů ve zdaňování NNO (složitost, nepřehlednost, nejednotnost atd.). Současný nevyhovující stav zůstal zachován, ba naopak byl „překlopen“ v souladu s NOZ a výsledkem je ještě nepřehlednější a složitější stav
1 DPPO - legislativní úprava
Jaké jsou důsledky aplikované legislativní úpravy DPPO v ČR? Alespoň rámcovou odpověď pomůže poskytnout analýza dat týkající se poplatků, kteří jsou vybranou právní formou NNO (nadace, nadační fond, obecně prospěšná společnost, spolek).
Zdroj dat: MF ČR (č.j. 9727/14/7000-31000-805099) ze dne 29. 1. 2014
3
2 Analýza dat Kolik NNO je registrovaných k dani DPPO? Rok
Celkový počet registrovaných
Celkový počet těch, co podaly přiznání DPPO
Procentní podíl
2008
48 998
29 605
60,42
2009
48 296
29 218
60,50
2010
49 532
29 628
59,82
2011
51 679
30 175
58,39
2012
53 760
31 420
58,44
Nejvíce k dani registrovaných je spolků – 93 %, podíl meziročně klesá. Nejvíce podávají přiznání o. p. s. (cca 70 %).
2 Analýza dat Základ daně u poplatků NNO po úpravě o odčitatelné položky Rok
Základ daně celkem za všechny poplatníky (v mil. Kč)
Průměrný základ daně (v Kč)
2008
1 015
34 318
2009
927
31 760
2010
1 017
34 354
2011
958
31 770
2012
1 025
32 626
Podobný vývoj je i u samostatné skupiny „spolků“.
4
2 Analýza dat Počet NNO, které platily daň v jednotlivých letech: Rok
Počet NNO, které platily daň z příjmů PO
Podíl ze všech registrovaných NNO
2008
1 504
5,08 %
2009
1 352
4,63 %
2010
1 499
5,06 %
2011
1 433
4,75 %
2012
1 427
4,54 %
Tedy cca 60 % všech registrovaných k dani podává daňové přiznání a jen cca 5 % z nich nějakou daň zaplatí…
2 Analýza dat Které z právních forem platí daně z příjmů PO nejvíce? Podíl z registrovaných v roce 2008
Podíl z registrovaných v roce 2012
Nadace
9,69 %
9,98 %
Nadační fond
3,50 %
2,15 %
Obecně prospěšná společnost
9,43 %
11,50 %
Sdružení (spolek)
4,38 %
4,79 %
Právní forma
U většiny právních forem počet platících daně z příjmů PO klesá…
5
2 Analýza dat Celkový daňový výnos za NNO v jednotlivých letech
Rok
Celkem odvedená daň z příjmů PO (v mil. Kč)
Průměrná výše daně (v Kč)
2008
199,9
132 890
2009
174,8
129 312
2010
185,5
123 786
2011
173,3
120 940
2012
185,6
130 083
Závěry: - zanedbatelný daňový výnos - existuje několik poplatníků, kteří platí velkou daň z příjmů
2 Analýza dat - závěry přibližně 60 % registrovaných NNO podává daňové přiznání zbytek NNO často informuje místně příslušný FÚ o tom, že nemají povinnost podat daňové přiznání celkový podíl meziročně stále klesá
celkový základ daně po úpravě o odčitatelné položky se pohybuje kolem 1 mld. Kč ročně přibližně 1400 NNO platí v konečném důsledku daň z příjmů PO, což představuje 5 % těch, co přiznání podávají počet NNO, které platí daně mírně klesá, ovšem počet všech NNO stále stoupá stát získává ze sektoru NNO ročně cca 183 mil. Kč
jednoznačně vlivem komplikované legislativní úpravy dochází k vysokým administrativním nákladům zdanění jak u NNO, tak u státu (přímé náklady na zpracování účetnictví a daňové přiznání u NNO jsou odhadovány na 100 mil. Kč)
6
3 Doporučení •
dlouhodobě problematická, neřešená situace vede k velmi nízké efektivitě – –
politická reprezentace by měla začít věnovat otázce zdaňování NNO větší pozornost měly by být ujasněny principy zdanění NNO a to tak, aby legislativa nezvyšovala administrativní a další náklady zdanění na straně NNO, ale zároveň, aby zachytila např. účelově zřizované neziskové organizace
3 Doporučení Možnosti: 1.
Provést „kosmetické“ úpravy zákona o DP, které mohou částečně pomoci • zvýšit hranici odčitatelné položky nad 300 tis. Kč • zavést hranici minimálního obratu (objemu příjmů), pod který by NNO nemusela řešit DPPO – vyřešilo by to problém malých NNO, často plně dobrovolnických, které stejně žádnou daň neplatí (výše této hranice je k diskuzi – 700 tis. Kč - 1 mil. Kč) • změnit kategorizaci daňových příjmů NNO s cílem zjednodušit jejich evidenci a snížit počet zbytečných daňových přiznání
7
3 Doporučení 2. provést výraznou změnu v přístupu ke zdaňování NNO, která • zjednoduší problematiku zdaňování NNO • sníží administrativní zatížení NNO i státu • nebude zatěžovat daní příjmy NNO, kterou budou složit k naplňování jejich poslání (třeba v návaznosti na status veřejně prospěšné organizace)
Děkuji za pozornost.
[email protected]
8
