odborného minima znalostí pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí
podle zákona č. 38 / 2004 Sb. , o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, v platném znění
Praha, září 2008 Páté přepracované vydání
Zpracoval kolektiv autorů:
Allianz pojišťovna, a. s. (tematický okruh I.) Česká pojišťovna a.s. (tematický okruh II., tematické subokruhy 1–3) ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB (tematický okruh II., tematické subokruhy 4–6) Kooperativa, pojišťovna, a.s. (tematický okruh IIIa., tematický okruh IV., tematický subokruh 1) UNIQA pojišťovna, a.s. (tematický okruh IIIb.) orgány a sekretariát ČAP (tematický okruh II., tematický subokruh 7, tematický okruh IV., tematický subokruh 2) Páté vydání: sekretariát ČAP Copyright © 2006 – Česká asociace pojišťoven
Páté přepracované vydání 2
Slovo úvodem Dnem 1. ledna 2005 nabyl účinnosti zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Tímto zákonem byla implementována příslušná směrnice Rady a Evropského parlamentu o zprostředkování pojištění. Regulace tak zasáhla i zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, a to s cílem harmonizovat podmínky výkonu této podnikatelské činnosti v členských státech EU, zajistit jednotný evropský pas i pro zprostředkovatele a posílit ochranu spotřebitele. Osoba, která chce podnikat v této oblasti musí být registrována a splnit celou řadu požadavků. Musí být například důvěryhodná a odborně způsobilá. Odbornou způsobilost lze prokázat ukončením odborného studia nebo složením odborné zkoušky. Česká asociace pojišťoven (ČAP) se aktivně podílela nejen na přípravě předmětného zákona, ale i na jeho aplikaci. S cílem poskytnout široké obci zájemců o podnikání ve zmíněné oblasti efektivní pomůcku pro přípravu na odbornou zkoušku připravila ČAP tyto studijní texty, které po obsahové stránce vycházejí z rozsahu zákonem definovaného odborného minima znalostí pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Ke každému konkrétnímu tématu je uvedena relevantní citace příslušného ustanovení zákona a stručný vysvětlující text s důrazem na obsah správných odpovědí na vzorové otázky zkušebního testu. Konkrétní téma je pak uzavřeno textem vzorových otázek zkušebního testu s nabídkou odpovědí s tím, že správná odpověď je zvýrazněna. Publikace, s níž se nyní začínáte seznamovat, je druhým vydáním. Od listopadu 2004, kdy byly Studijní texty ČAP vydány poprvé, došlo k jejich širokému uplatnění v praxi. Prokázalo se, že jsou vhodnou a moderní studijní pomůckou, která byla využívána ve vzdělávacích programech pojišťoven a institucí a nebo v rámci samostudia. V roce 2005 absolvovalo odbornou zkoušku základního stupně odborné způsobilosti v pojišťovnách s pomocí těchto textů zhruba 30 000 pojišťovacích zprostředkovatelů. Vzhledem k tomu, že k 6. únoru 2006 bylo celkově registrováno podle Ministerstva financí 36 810 osob, lze předpokládat, že i další tisíce z nich využily Studijní texty ČAP. První vydání Studijních textů ČAP bylo v souvislosti s vydáním zákona č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech, aktualizováno ve 4. čtvrtletí 2005. S cílem plně a přehledně promítnout do Studijních textů relativně rozsáhlé, a nejen legislativně technické, změny vyplývající ze zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem, a usnadnit tak studium dalším zájemcům o složení odborné zkoušky, rozhodli se autoři, resp. ČAP, realizovat druhé vydání. Studijní texty jako celek lze považovat za publikaci vytvořenou a vydanou ČAP. Zkušební testy v nich obsažené byly připraveny také ČAP, ale schváleny byly Úřadem státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění jak v případě prvního, tak i druhého vydání. Na závěr je třeba poděkovat všem, kteří se o vydání publikace zasloužili. Týká se to především autorů, ale také všech recenzentů a technických spolupracovníků. Za všestrannou podporu nutno poděkovat i prezidiu ČAP a dále pojišťovnám: Allianz pojišťovna, a. s., Česká pojišťovna a. s., ČSOB pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB, Kooperativa, pojišťovna, a. s. a UNIQA pojišťovna, a. s., které vytvořily optimální podmínky pro činnost autorů a jejich spolupracovníků. Přejeme si, aby Vás publikace zaujala a pomohla při zvládání základů pojištění a pojišťovnictví. Přejeme Vám rovněž zdárné složení odborné zkoušky podle zákona č. 38/2004 Sb. a následné úspěšné působení na pojistném trhu. Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc. v. r. generální tajemník Česká asociace pojišťoven
Ing. Petr Pavlík v. r. předseda pracovní skupiny ČAP pro vzdělávání pojišťovacích zprostředkovatelů
3
Obsah I. PRÁVNÍ ÚPRAVA SOUKROMÉHO POJIŠŤOVNICTVÍ .............................................................................. 7 1. ZÁKLADNÍ POJMY.......................................................................................................................................................... 7 a) Předmět úpravy zákona o pojišťovnictví .............................................................................................................. 7 b) Obsah pojišťovací činnosti, rozdíl oproti zajišťovací činnosti, činnosti související s pojišťovací činností ............. 9 c) Správa pojištění, pojistný kmen (jde o kmen pojišťovny), důsledky převodu pojistného kmene pro klienty ....... 10 d) Technická úroková míra..................................................................................................................................... 12 e) Likvidace pojistné události ................................................................................................................................. 13 f) Odvětví a skupiny pojištění ................................................................................................................................. 14 g) Subjekty podnikající v pojišťovnictví (pojišťovny, zajišťovny, pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí) ................................................................................................................................ 17 2. DOHLED V POJIŠŤOVNICTVÍ (JEHO VÝKON, FORMY A NÁSTROJE) ...................................................................................... 18 a) Obsah dohledu v pojišťovnictví v ČR ................................................................................................................. 18 b) Sankce pro pojišťovny ....................................................................................................................................... 19 c) Povolení k provozování pojišťovací činnosti ...................................................................................................... 22 3. MLČENLIVOST A OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ (POVINNOSTI, SANKCE) ............................................................................... 24 a) Povinnost mlčenlivosti, výjimky z této povinnosti ............................................................................................... 24 b) Ochrana osobních údajů (základní pojmy, sankce) ........................................................................................... 26 c) Povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele jako zpracovatele osobních údajů ................................................. 28 d) Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti ............................................................................................. 30
II. PRÁVNÍ ÚPRAVA SOUKROMÉHO POJIŠTĚNÍ ..................................................................................... 32 1. OBECNÉ PRÁVNÍ POJMY (PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA, PRÁVNÍ ÚKONY, ZPŮSOBILOST K PRÁVNÍM ÚKONŮM, ODPOVĚDNOST)............ 32 a) Právní úkony v pojištění..................................................................................................................................... 32 b) Právní subjektivita a způsobilost k právním úkonům fyzických osob ................................................................. 33 c) Odpovědnost...................................................................................................................................................... 34 2. ZÁKLADNÍ POJMY ZÁKONA O POJISTNÉ SMLOUVĚ ............................................................................................................ 35 a) Zájemci o pojištění, účastníci pojištění............................................................................................................... 35 b) Pojistná hodnota, pojistná částka, limit pojistného plnění .................................................................................. 37 c) Pojistné .............................................................................................................................................................. 39 d) Škodná a pojistná událost.................................................................................................................................. 41 e) Pojistné plnění (záloha), promlčení práva na pojistné plnění............................................................................. 43 f) Časová a nová cena .......................................................................................................................................... 45 g) Odkupné, redukce, dynamizace ........................................................................................................................ 47 3. POJIŠTĚNÍ VZNIK, ZÁNIK, PŘERUŠENÍ, POJISTNÁ SMLOUVA .............................................................................................. 49 a) Obsah pojistné smlouvy a pojistky, pojistné podmínky ...................................................................................... 49 b) Způsob uzavření pojistné smlouvy a její forma .................................................................................................. 51 c) Vznik pojištění.................................................................................................................................................... 52 d) Změny v pojistné smlouvě ................................................................................................................................. 53 e) Přerušení pojištění ............................................................................................................................................. 54 f) Zánik pojištění..................................................................................................................................................... 55 4. ŠKODOVÉ POJIŠTĚNÍ................................................................................................................................................... 57 a) Definice a druhy škodového pojištění ................................................................................................................ 57 b) Podpojištění, přepojištění................................................................................................................................... 59 c) Zachraňovací náklady ........................................................................................................................................ 60 d) Změna vlastnictví pojištěného majetku .............................................................................................................. 61 e) Množné pojištění................................................................................................................................................ 62 5. OBNOSOVÉ POJIŠTĚNÍ ................................................................................................................................................ 63 a) Definice a druhy obnosového pojištění .............................................................................................................. 63 b) Přezkoumání zdravotního stavu pro účely pojištění osob .................................................................................. 65 6. INFORMACE POSKYTOVANÉ ZÁJEMCI A POJISTNÍKOVI ...................................................................................................... 66 a) Informace poskytované zájemci před uzavřením pojistné smlouvy ................................................................... 66 b) Informace poskytované pojistníkovi během trvání pojistné smlouvy.................................................................. 68 7. POVINNÁ POJIŠTĚNÍ .................................................................................................................................................... 69 a) Povinná pojištění ............................................................................................................................................... 69 b) Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ...................................................................... 71
4
IIIA. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ POJIŠTĚNÍ (JEN PRO ZPROSTŘEDKOVATELE) ......................................... 75 1. ZÁKLADNÍ POJMY ZÁKONA O POJIŠŤOVACÍCH ZPROSTŘEDKOVATELÍCH A SAMOSTATNÝCH LIKVIDÁTORECH POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ .................................................................................................................................................................................... 75 a) Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví...................................................................................................... 75 b) Typy pojišťovacích zprostředkovatelů................................................................................................................ 77 c) Odpovědnost pojišťovacího zprostředkovatele .................................................................................................. 83 d) Inkaso pojistného (oprávnění, zákaz, finanční jistina, zvláštní bankovní účet) .................................................. 85 e) Registr pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí................................... 86 2. PŘEDPOKLADY ČINNOSTI POJIŠŤOVACÍCH ZPROSTŘEDKOVATELŮ (REGISTRACE, JEDNOTNÝ EVROPSKÝ TRH) ........................ 88 a) Odborná způsobilost pojišťovacího zprostředkovatele....................................................................................... 88 b) Důvěryhodnost fyzických osob .......................................................................................................................... 90 c) Důvěryhodnost právnické osoby ........................................................................................................................ 92 d) Registrace.......................................................................................................................................................... 93 e) Postavení odpovědného zástupce právnické osoby – pojišťovacího zprostředkovatele.................................... 95 3. PRÁVNÍ VZTAHY MEZI POJIŠŤOVNOU A POJIŠŤOVACÍM ZPROSTŘEDKOVATELEM .................................................................. 96 a) Smluvní vztahy .................................................................................................................................................. 96 b) Odměňování ...................................................................................................................................................... 98 4. DOHLED NAD PROVOZOVÁNÍM ČINNOSTI (PŮSOBNOST, OPATŘENÍ) ................................................................................. 100 a) Roční výkaz činnosti zprostředkovatele ........................................................................................................... 100 b) Pozastavení a přerušení zprostředkovatelské činnosti .................................................................................... 102 c) Přestupky a jiné správní delikty, sankce za porušení povinností ..................................................................... 104 5. PRÁVA A POVINNOSTI POJIŠŤOVACÍHO ZPROSTŘEDKOVATELE (VŮČI KLIENTOVI, POJIŠŤOVNĚ, NAPŘ. POSTUP PŘI SJEDNÁVÁNÍ POJIŠTĚNÍ, INFORMAČNÍ POVINNOST, VÝKAZNICTVÍ, ÚČETNICTVÍ, ALE TAKÉ ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU, DŮSLEDKY PORUŠENÍ POVINNOSTÍ, ODMĚŇOVÁNÍ)........................................................................................................................................... 107 a) Povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele vůči klientovi................................................................................ 107 b) Povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele vůči pojišťovně ............................................................................ 109
IIIB. LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ (JEN PRO SAMOSTATNÉ LIKVIDÁTORY POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ).......................................................................................................................................... 111 1. ZÁKLADNÍ POJMY ZÁKONA O POJIŠŤOVACÍCH ZPROSTŘEDKOVATELÍCH A SAMOSTATNÝCH LIKVIDÁTORECH POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ .................................................................................................................................................................................. 111 a) Činnost samostatného likvidátora pojistných událostí...................................................................................... 111 b) Odpovědnost samostatného likvidátora pojistných událostí............................................................................. 112 c) Registr samostatných likvidátorů pojistných událostí ....................................................................................... 113 2. PŘEDPOKLADY ČINNOSTI SAMOSTATNÝCH LIKVIDÁTORŮ POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ .............................................................. 114 a) Odborná způsobilost samostatného likvidátora pojistných událostí ................................................................. 114 b) Důvěryhodnost fyzické osoby .......................................................................................................................... 115 c) Důvěryhodnost právnické osoby ...................................................................................................................... 117 d) Registrace........................................................................................................................................................ 118 e) Postavení odpovědného zástupce právnické osoby sam. likvidátora pojistných událostí................................ 119 3. PRÁVNÍ VZTAHY MEZI POJIŠŤOVNOU A SAMOSTATNÝM LIKVIDÁTOREM POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ ............................................ 120 a) Smlouva s pojišťovnou..................................................................................................................................... 120 4. DOHLED NAD PROVOZOVÁNÍM ČINNOSTI (PŮSOBNOST, OPATŘENÍ) ................................................................................. 121 a) Přerušení a pozastavení činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí .............................................. 121 b) Přestupky a sankce za porušení povinností..................................................................................................... 122 5. PRÁVA A POVINNOSTI SAMOSTATNÉHO LIKVIDÁTORA POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ (VŮČI KLIENTOVI, POJIŠŤOVNĚ, ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU, DŮSLEDKY PORUŠENÍ POVINNOSTÍ APOD.) ........................................................................................................... 124 a) Informační povinnosti samostatného likvidátora pojistných událostí vůči klientovi........................................... 124 b) Informační povinnosti samostatného likvidátora pojistných událostí vůči pojišťovně ....................................... 125
IV. DALŠÍ POŽADAVKY.............................................................................................................................. 126 1. DAŇOVÁ ÚPRAVA POJIŠTĚNÍ Z HLEDISKA KLIENTA ......................................................................................................... 126 a) Charakteristika „ životního pojištění“ podle zákona o daních z příjmů ............................................................. 126 b) Zdanění pojistného plnění, odkupného a dalších plnění ze „životního pojištění“ ............................................. 128 2. ETIKA PŘI VÝKONU ČINNOSTI POJIŠŤOVACÍHO ZPROSTŘEDKOVATELE A SAMOSTATNÉHO LIKVIDÁTORA POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ (KODEXY ETIKY) .......................................................................................................................................................... 129 a) Hlavní zásady jednání s klientem .................................................................................................................... 129 b) Pojistný podvod ............................................................................................................................................... 130
5
Studijní texty jsou po formální stránce zpracovány podle následujícího schématu:
T
§
A) Téma - název tematického okruhu, subokruhu a konkrétního tématu Tematický okruh (viz příloha č. 3 k prováděcí vyhlášce) Tematický subokruh (viz příloha č. 3 k prováděcí vyhlášce) Konkrétní téma B) Citace příslušného ustanovení zákona, který se vztahuje k obsahu konkrétního tématu. Uvede se příslušné ustanovení zákona: POJ – zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění ZPR – zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, v platném znění PS – zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů POV – zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění OZ – zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění OBZ – zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění ZDP – zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění OOU – zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění PSP – zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, v platném znění TZ – zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v platném znění
C) Vysvětlující text – stručný studijní text k obsahu konkrétního tématu (viz ad A), a to s důrazem na obsah správných odpovědí na jednotlivé otázky zkušebního testu (viz. E), případně seznam použité literatury, byla-li použita.
Př
D) Příklad - ukázka vysvětlující význam a dopad praktické aplikace příslušné právní úpravy
?
E) Zkušební test – obsahuje číslo a vlastní text otázky (resp. otázek) a nabídku tří odpovědí (a,b,c) s tím, že správná je zvýrazněna tučným písmem (viz šablona níže). Zpravidla je otázek uvedeno více. číslo a) b) c)
Text otázky Nesprávná odpověď. Správná odpověď. Nesprávná odpověď.
6
T
§
I. Právní úprava soukromého pojišťovnictví 1. Základní pojmy a) Předmět úpravy zákona o pojišťovnictví
POJ § 1, § 2
POJ upravuje v souladu s právem Evropských společenství podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a dohled nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti a penzijního připojištění, vykonávaný Českou národní bankou.
Tímto zákonem se řídí:
provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovnou se sídlem na území České republiky a na území jiného členského státu Evropské unie a na území států Evropského hospodářského prostoru. provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území České republiky pojišťovnou se sídlem na území jiného státu, výkon dohledu v pojišťovnictví.
Zároveň tento zákon vymezuje oblasti, na které se jeho úprava nevztahuje (nemocenské a důchodové pojištění, sociální zabezpečení, penzijní připojištění se státním příspěvkem a veřejné zdravotní pojištění, činnost podpůrných spolků, činnost spočívající v uzavírání závazků poskytnout plnění pouze v případě smrti, jestliže nepřesáhne průměrné náklady na pohřeb, činnost spočívající v poskytnutí pomoci v případě poruchy nebo nehody silničního vozidla a další). Vymezení základních pojmů: Pojišťovna je tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z třetího státu. Tuzemská pojišťovna je právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo uděleno Českou národní bankou povolení k provozování pojišťovací činnosti dle POJ. Pojišťovna z jiného členského státu je právnická osoba se sídlem na území členského státu Evropské unie nebo na území jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, které bylo uděleno úřední povolení k provozování pojišťovací činnosti. Evropský hospodářský prostor - tvoří 25 členských států Evropské unie a spolu s nimi Island, Norsko a Lichtenštejnsko. Pojišťovna z třetího státu – právnická osoba se sídlem na území jiného státu, nežli České republiky nebo členského státu Evropské unie, a území jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jíž bylo uděleno úřední povolení k provozování pojišťovací činnosti.
7
?
1 a) b) c)
Zákon o pojišťovnictví upravuje: Pouze podmínky provozování zprostředkovatelské činnosti. Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví. Podmínky uzavírání pojistné smlouvy.
2
Upravuje zákon o pojišťovnictví též provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovnou se sídlem na území České republiky?
a) b) c)
Ne. Ano. Ano, ale pouze provozování pojišťovací činnosti.
3
Upravuje zákon o pojišťovnictví též provozování pojišťovací činnosti na území České republiky pojišťovnou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie a na území státu Evropského hospodářského prostoru? Ne. Ano. Ano, ale pouze do 31. 12. 2004.
a) b) c)
8
T
§
I. Právní úprava soukromého pojišťovnictví 1. Základní pojmy b) Obsah pojišťovací činnosti, rozdíl oproti zajišťovací činnosti, činnosti související s pojišťovací činností POJ § 2 odst. 1 písm. e), f), g), h), i), § 3, § 4
Pojišťovací činnost spočívá především v uzavírání pojistných smluv pojišťovnou podle zvláštního právního předpisu (například POJ), správě pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv, poskytování asistenčních služeb a zpracování osobních údajů včetně rodných čísel s těmito činnostmi souvisejících. Součástí pojišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny (dále jen „finanční umístění“), uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv (pasivní zajištění) a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků (zábranná činnost). Zajišťovnou je právnická osoba, jejíž činností je přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou, se sídlem na území České republiky, která provozuje zajišťovací činnost podle POJ, nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnost v souladu s právní úpravou země svého sídla. Zajišťovací činností je uzavírání smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a pojišťovna se zavazuje platit zajišťovně ve smlouvě určenou část pojistného z pojistných smluv uzavřených pojišťovnou, které jsou předmětem zajišťovací smlouvy. Činnosti související s pojišťovací nebo zajišťovací činností jsou zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti s pojišťovací nebo zajišťovací činností, poradenská činnost související s pojištěním fyzických i právnických osob a šetření pojistných událostí prováděné samostatnými likvidátory pojistných událostí na základě smlouvy s pojišťovnou a další činnosti se souhlasem České národní banky.
?
4 a) b) c) 5 a) b)
Pojišťovací činnost je zejména: Činnost pojišťovacích zprostředkovatelů. Uzavírání pojistných smluv pojišťovnou, správa pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv. Spolupráce pojišťovny a zajišťovny.
c)
Co je to zajišťovací činnost? Poskytování okamžité pomoci pojistníkovi, pokud nastane pojistná událost. Uzavírání smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená. Provádění dozoru nad činností pojišťovny.
6 a) b) c)
Obsahem zajišťovací činnosti je: Uzavírání zajistných smluv s pojistníkem. Uzavírání zajistných smluv mezi pojišťovnou a zajišťovnou. Asistenční služba zajišťující pomoc pojištěným.
7 a) b) c)
Je obsahem pojišťovací činnosti též uzavírání pojistných smluv pojišťovnou? Ne, neboť uzavírání pojistných smluv patří do zajišťovací činnosti. Ano. Ano, jedná-li se o fyzické osoby.
9
T
§
I. Právní úprava soukromého pojišťovnictví 1. Základní pojmy c) Správa pojištění, pojistný kmen (jde o kmen pojišťovny), důsledky převodu pojistného kmene pro klienty
POJ § 2 odst. 1 písm. j), m), § 32 PS § 22 odst. 4 Správa pojištění je soubor činností směřujících k udržení a aktualizaci stavu pojistných smluv. Zabezpečování změn pojištění formou aktualizace dat je součástí správy pojištění. Změny se zpravidla provádějí na žádost pojistníku nebo z jeho podnětu. Provedení každé změny musí být pojistníkovi písemně potvrzeno. Archivace pojistných smluv je součástí správy pojištění. Pojistné smlouvy spolu s korespondencí a různými tiskovinami se zakládají do pojistných spisů po stanovenou dobu. Pojistný kmen je soubor uzavřených pojistných smluv. Příslušenstvím pak jsou práva a povinnosti, které vyplývají z těchto pojistných smluv, náležejících k tomuto kmeni, ale také aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům vzniklým z těchto smluv. To má význam zejména pro ustanovení, kterým se upravuje převod pojistného kmene. Převod pojistného kmene. Česká národní banka může pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen (nebo část pojistného kmene), jestliže pojišťovna neplní opatření uložená Českou národní bankou v souvislosti s ohrožením její schopnosti dostát svým závazkům nebo v souvislosti se zavedením nucené správy nebo v souvislosti s pozastavením oprávnění k uzavírání smluv a rozšiřování závazků či s odnětím povolení k provozování pojišťovací činnosti. Převod kmene lze uskutečnit i dobrovolně na základě příslušné smlouvy mezi pojišťovnami. Přebírající pojišťovna je povinna do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky,kterým byl schválen převod pojistného kmene, sdělit pojistníkům, jejichž pojistných smluv se převod pojistného kmene týká, obchodní firmu a sídlo přebírající pojišťovny a další nezbytná sdělení související s plynulým pokračováním převáděných pojistných smluv. S převodem pojistného kmene dojde k převodu finančních prostředků určených k plnění závazků vzniklých z předávaného pojistného kmene z předávající pojišťovny na přebírající pojišťovnu, a to způsobem schváleným Českou národní bankou. Pojistník má v případě převodu pojistného kmene možnost vypovědět pojistnou smlouvu ve lhůtě do 1 měsíce ode dne doručení sdělení pojišťovny (tj. pojistitele) o převodu pojistné smlouvy na jinou pojišťovnu. Výpovědní lhůta činí 8 dnů .
?
8 a) b) c)
Soubor uzavřených pojistných smluv se nazývá: Příslušenství pojistného kmene. Pojistný kmen. Fond pojistných smluv.
9 a) b) c)
Co je pojistný kmen? Databáze pojistných zprostředkovatelů. Soubor uzavřených pojistných smluv. Uzavřené smlouvy na životní pojištění.
10 a) b) c)
Jaká jsou práva pojistníků při převodu pojistného kmene? Pojistník může vypovědět pojistnou smlouvu kdykoliv. Pojistník může vypovědět pojištění do 1 měsíce od doručení sdělení o převodu. Pojistník nemůže v tomto případě vypovědět pojistnou smlouvu.
10
11 a) b) c)
Soubor činností směřujících k udržení a aktualizaci stavu pojistných smluv se nazývá: Klasifikace pojistných smluv. Správa pojištění. Klientský servis.
12 a) b) c)
Co je to správa pojištění? Výplata provizí pojišťovacím zprostředkovatelům. Soubor činností směřujících k udržení a aktualizaci stavu pojistných smluv. Provádění dohledu nad pojišťovnami.
11
T
§
?
I. Právní úprava soukromého pojišťovnictví 1. Základní pojmy d) Technická úroková míra
POJ § 2 odst. 1 písm. x)
Životní pojištění se sjednává nejen pro potřebu pokrytí pojistných rizik, ale také pro možnost zhodnotit volné finanční prostředky a nashromáždit určitou finanční sumu. V souladu s právními předpisy pojišťovna s penězi klientů bezpečně podniká tak, aby dosáhla co nejvyššího zhodnocení. Část tohoto zhodnocení pojišťovna u některých produktů garantuje, ta je pak nazývána technickou úrokovou mírou (zaručený podíl na výnosech z finančního umístění prostředků technických rezerv v životním pojištění).
13 a) b) c)
Zaručený podíl na výnosech z finančního umístění v životním pojištění se nazývá: Zhodnocení vkladu. Technická úroková míra. Bonus.
14 a) b) c)
Co je technická úroková míra? Zhodnocení investovaných prostředků ve fondech. Zaručený podíl na výnosech z finančního umístění v životním pojištění. Částka, kterou platí pojistník na úrocích z prodlení.
12
T
§
I. Právní úprava soukromého pojišťovnictví 1. Základní pojmy e) Likvidace pojistné události
POJ § 2 odst. 1 písm. s) PS § 16
Likvidací pojistné události se podle POJ rozumí soubor činností spojených s vyřizováním pojistné události, který počíná zahájením šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny (pojistitele) plnit a rozsahu této povinnosti, a končí stanovením výše pojistného plnění. Další pravidla pro likvidaci pojistných událostí stanoví PS. Podle nich je pojišťovna (pojistitel) povinna po oznámení události, se kterou je spojen požadavek na plnění z pojištění, bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit. Pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření pojistné události. Šetření je skončeno, jakmile pojišťovna (pojistitel) sdělí jeho výsledky oprávněné osobě.
?
15 a) b) c)
Soubor činností spojených s vyřizováním pojistné události se nazývá: Výplata pojistné částky. Likvidace pojistné události. Správní řízení.
16 a) b) c)
Kdy je splatné pojistné plnění? Ihned. Do 15 dnů po skončení šetření pojistné události. Do 30 dnů po skončení šetření pojistné události.
13
T
§
I. Právní úprava soukromého pojišťovnictví 1. Základní pojmy f) Odvětví a skupiny pojištění POJ příloha č. 1
Tak jako v každém oboru i v pojišťovnictví se setkáváme s určitým dělením a strukturováním. Základní rozdělení podle POJ vychází z dělení na odvětví životních a neživotních pojištění a skupiny neživotních pojištění. A) Odvětví životních pojištění 1. Pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištění s vrácením pojistného. 2. Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí. 3. Důchodové pojištění sjednané na základě PS (nikoliv důchodové pojištění podle zákona o důchodovém pojištění a ani penzijní připojištění podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem). 4. Pojištění podle bodů 1 až 3 spojené s investičním fondem. 5. Kapitálové činnosti. a) umořování kapitálu založené na pojistně matematickém výpočtu, jimiž jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši, b) správa skupinových penzijních fondů, c) činnosti doprovázené pojištěním zabezpečujícím zachování kapitálu nebo platbu minimálního úroku, d) pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní riziko. 6. Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem pojištění podle odvětví 1 až 5. B) Odvětví neživotních pojištění 1. Úrazové pojištění a) s jednorázovým plněním, b) s plněním povahy náhrady škody, c) s kombinovaným plněním, d) cestujících. 2. Pojištění nemoci a) s jednorázovým plněním, b) s plněním povahy náhrady škody, c) s kombinovaným plněním, d) smluvní zdravotní pojištění. 3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech a) motorových, b) nemotorových. 4. Pojištění škod na drážních vozidlech. 5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích. 6. Pojištění škod na plavidlech a) vnitrozemských, b) námořních. 7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek.
14
8. Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 způsobených a) požárem, b) výbuchem, c) vichřicí, d) přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodně, záplavy), e) jadernou energií, f) sesuvem nebo poklesem půdy. 9. Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (např. loupeží, krádeží nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tyto příčiny zahrnuty v odvětví č. 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými příčinami. 10. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající a) z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, b) z provozu drážního vozidla, c) z činnosti dopravce. 11. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce. 12. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce. 13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jinou než uvedenou v odvětvích č. 10 až 12, a) odpovědnost za škodu na životním prostředí, b) odpovědnost za škodu způsobenou jaderným zařízením, c) odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, d) ostatní. 14. Pojištění úvěru a) obecná platební neschopnost, b) vývozní úvěr, c) splátkový úvěr, d) hypoteční úvěr, e) zemědělský úvěr. 15. Pojištění záruky (kauce) a) přímé záruky, b) nepřímé záruky. 16. Pojištění různých finančních ztrát vyplývajících a) z výkonu povolání, b) z nedostatečného příjmu, c) ze špatných povětrnostních podmínek, d) ze ztráty zisku, e) ze stálých nákladů, f) z nepředvídaných obchodních výdajů, g) ze ztráty tržní hodnoty, h) ze ztráty pravidelného zdroje příjmu, i) z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty, j) z ostatních finančních ztrát. 17. Pojištění právní ochrany. 18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním (asistenční služby). C) Skupiny neživotních pojištění a) "Pojištění úrazu a nemoci" pro odvětví č. 1 a 2, b) "Pojištění motorových vozidel" pro odvětví č. 3, 7 a 10, c) "Pojištění požáru a jiných majetkových škod" pro odvětví č. 8 a 9, d) "Letecké pojištění, pojištění vnitrozemské plavby a námořní pojištění a pojištění přepravovaných věcí" pro odvětví č. 4, 5, 6, 7, 11 a 12, e) "Pojištění odpovědnosti za škodu" pro odvětví č. 10, 11, 12 a 13, f) "Pojištění úvěru a záruky" pro odvětví č. 14 a 15, g) "Pojištění jiných ztrát" pro odvětví č. 16, 17 a 18.
15
?
17 a) b) c)
Pojištění se podle zákona o pojišťovnictví člení na odvětví: Životní pojištění a důchodové pojištění. Životní pojištění a neživotní pojištění. Neživotní pojištění a úrazové pojištění.
18
Patří důchodové pojištění podle zákona o důchodovém pojištění mezi odvětví životního pojištění? Ano, patří za předpokladu, že bylo uzavřeno před 1.1. 2000. Nepatří. Ano, patří.
a) b) c)
19 a) b) c)
Je odvětvím životního pojištění též penzijní připojištění podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem? Ano, je za předpokladu, že bylo uzavřeno před 1.1.2000. Není. Ano.
16
T
§
I. Právní úprava soukromého pojišťovnictví 1. Základní pojmy g) Subjekty podnikající v pojišťovnictví (pojišťovny, zajišťovny, pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí) POJ § 2 odst. 1 písm. a), b), f), § 3, § 4 ZPR § 3 písm. b) až d), § 4
V pojišťovnictví mohou podnikat především čtyři skupiny podnikatelů, a to pojišťovny, zajišťovny, pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí. Pojišťovnou se v tomto případě rozumí právnická osoba, která je v souladu se POJ oprávněna provozovat na území České republiky pojišťovací činnost. Podmínka udělení úředního povolení k provozování pojišťovací činnosti je společná jak pojišťovnám tuzemským, tak pojišťovnám se sídlem na území jiného státu Evropské unie nebo na území jiného státu tvořící Evropský hospodářský prostor, tak i pojišťovnám z třetího státu mimo tento vymezený prostor. Zajišťovnou je právnická osoba, jejíž činností je přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou, se sídlem na území České republiky, která provozuje zajišťovací činnost podle POJ, nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnost v souladu s právní úpravou země svého sídla. Pojišťovací zprostředkovatel je právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Samostatný likvidátor pojistných událostí provádí na základě smlouvy s pojišťovnou šetření ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit.
?
20 a) b) c)
Subjekty podnikající v pojišťovnictví jsou: Finanční instituce. Pojišťovací zprostředkovatelé, pojišťovny, zajišťovny a samostatní likvidátoři pojistných událostí. Pojišťovny, banky, družstevní záložny a zajišťovny.
21 a) b) c)
Mezi subjekty podnikající v pojišťovnictví nepatří: Pojišťovny a zajišťovny. Banky a družstevní záložny. Pojišťovací zprostředkovatelé.
22 a) b) c)
Patří pojišťovny mezi subjekty podnikající v pojišťovnictví? Ne, nepatří. Ano, patří. Jen ty, které patří do finanční skupiny.
23 a) b) c)
Patří pojišťovací zprostředkovatelé mezi subjekty podnikající v pojišťovnictví? Ne, nepatří. Ano, patří. Jen pokud uzavírají životní pojištění.
24 a) b) c)
Patří zajišťovny mezi subjekty podnikající v pojišťovnictví? Ne, nepatří. Ano, patří. Ano, pokud provádějí zároveň pojišťovací činnost.
17
T
§
I. Právní úprava soukromého pojišťovnictví 2. Dohled v pojišťovnictví (jeho výkon, formy a nástroje) a) Obsah dohledu v pojišťovnictví v ČR POJ § 2 odst. 1 písm. aa) až dd), § 6, § 6a písm. a) a b), § 26 až 26d ZPR § 22 odst. 1, 3 a 4 Dohled v pojišťovnictví vykonává v ČR zejména v zájmu ochrany spotřebitele Česká národní banka. Dohledem v pojišťovnictví se rozumí rozhodování a kontrolní činnost v rozsahu stanoveném v POJ (resp. ve zvláštním právním předpisem stanoveném rozsahu), prováděné Českou národní bankou v pojišťovnictví, činnosti s tím související a soubor nástrojů určených k jeho výkonu. Kontrolní činností České národní banky se rozumí kontrola dodržování POJ nebo zvláštním právním předpisem stanovených pravidel regulujících provozování činností v pojišťovnictví, včetně finančního dohledu a dohledu nad činností pojišťovny ve skupině. Finančním dohledem se rozumí kontrola hospodaření pojišťovny, zejména její platební schopnosti, tvorby technických rezerv, finančního umístění, dodržování účetních postupů a kontrola spolehlivosti vnitřních kontrolních systémů pojišťovny. Dohledu v pojišťovnictví podléhají pojišťovny, které na území České republiky provozují pojišťovací činnost, tuzemské pojišťovny a zajišťovny provozující zajišťovací činnost. Dále právnické a fyzické osoby, které na tomto území provozují zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí a další činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností, a další fyzické a právnické osoby, a to v rozsahu stanoveném POJ nebo zvláštním právním předpisem. Při výkonu dohledu v pojišťovnictví spolupracuje Česká národní banka s mezinárodními organizacemi, s orgány dohledu jiných států, s ústředními správními orgány a organizacemi působícími v oblasti pojišťovnictví.
?
25 a) b) c)
Kdo provádí v ČR dohled v pojišťovnictví? Ministerstvo průmyslu a obchodu. Česká národní banka. Ministerstvo pro místní rozvoj.
26 a) b) c)
Je finanční úřad orgánem, který podle zákona o pojišťovnictví provádí dohled v pojišťovnictví? Ano, je. Ne, není. Ano, je. Kromě případů, kdy určí Ministerstvo průmyslu a obchodu jinak.
27 a) b) c)
Provádí Česká národní banka dohled v pojišťovnictví? Ne, neprovádí. Ano, provádí. Provádí pouze v případě, že je požádáno soudem.
18
T
I. Právní úprava soukromého pojišťovnictví 2. Dohled v pojišťovnictví (jeho výkon, formy a nástroje) b) Sankce pro pojišťovny
§
POJ § 26e až 35b
Pokud Česká národní banka zjistí porušení povinnosti stanovené POJ, rozhodne o opatření k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě uloží sankci. Jako součást tohoto opatření, nestanoví-li POJ jinak, je Česká národní banka oprávněna požadovat ve stanovené lhůtě provedení změny: a) fyzické osoby, která má účast na řízení pojišťovny nebo zajišťovny, b) v osobě prokuristy, c) člena představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise, nebo d) pověřeného zástupce pobočky pojišťovny. Česká národní banka může rozhodnout, aby pojišťovna nebo zajišťovna přednostně použila zisk po zdanění k doplnění rezervního fondu nebo ke zvýšení základního kapitálu nebo aby snížila svůj základní kapitál o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervním a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % jejího základního kapitálu. Pokud Česká národní banka zjistí v hospodaření tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny nebo pojišťovny z třetího státu nedostatky, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích závazků, je oprávněna svým rozhodnutím: a) nařídit pojišťovně nebo zajišťovně předložit České národní bance ke schválení ozdravný plán, b) zavést v pojišťovně nebo zajišťovně nucenou správu, c) pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo zajišťovně oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků již převzatých, d) nařídit pojišťovně převést její pojistný kmen na jinou pojišťovnu, nebo e) odejmout pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Česká národní banka současně informuje příslušný orgán dohledu jiného členského státu, na jehož území provozuje pojišťovna svoji činnost, o všech opatřeních, která přijala. Současně s výše uvedenými opatřeními může Česká národní banka omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem pojišťovny. Česká národní banka omezí nebo zakáže na základě žádosti domovského členského státu volné nakládání s majetkem pojišťovny z členského státu, která provozuje pojišťovací činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky. Omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem lze pouze u toho majetku, který byl pro tento účel určen domovským členským státem. Česká národní banka nařídí pojišťovně nebo zajišťovně předložit ke schválení ozdravný plán, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna a) vykazuje závažné nedostatky při plnění schváleného obchodního plánu nebo neplní požadavky stanovené POJ nebo zvláštním právním předpisem a vzniklá situace může ohrozit splnitelnost závazků vyplývajících z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, b) má hodnotu vlastních zdrojů nižší, než je požadovaná míra solventnosti, nebo c) vykazuje ztráty, jejichž výše by při úhradě těchto ztrát z disponibilních prostředků pojišťovny vedla ke snížení základního kapitálu pod minimální hranici, která je stanovena v závislosti na provozovaných pojistných odvětvích nebo zajišťovací činnosti. Nucenou správu v pojišťovně nebo zajišťovně Česká národní banka zavede, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna neplní opatření uložená Českou národní bankou nebo zkresluje výsledky své činnosti nebo je ohrožena splnitelnost jejích závazků vyplývajících z uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv nebo jí Českou národní bankou uložená opatření nebo sankce nevedou k nápravě anebo má hodnotu vlastních zdrojů nižší, než je garanční fond.
19
Česká národní banka může pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých, jestliže je ohrožena splnitelnost jejích závazků a opatření uložená Českou národní bankou nevedla ke zlepšení její hospodářské situace nebo v souvislosti se zavedením nucené správy. Česká národní banka může pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen, jestliže pojišťovna neplní opatření uložená Českou národní bankou v souvislosti s ohrožením její schopnosti dostát svým závazkům nebo v souvislosti se zavedením nucené správy nebo v souvislosti s pozastavením oprávnění k uzavírání smluv a rozšiřování závazků či s odnětím povolení provozování pojišťovací činnosti. K převodu pojistného kmene nebo jeho části může dojít i na základě žádosti pojišťovny, o které Česká národní banka rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejího podání. Česká národní banka odejme pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělila, jestliže a) již nesplňuje podmínky pro povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, b) porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené POJ a jestliže opatření nebo pokuta uložené Českou národní bankou nevedly k nápravě, c) se v jejím hospodaření projevují nedostatky tak závažné, že další pokračování v činnosti ohrožuje zájmy účastníků pojištění, d) zavedení nucené správy nevedlo k obnovení její platební schopnosti, e) získala povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na základě nesprávně uvedených údajů rozhodných pro udělení tohoto povolení, f) pojišťovna nebo zajišťovna do 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nezahájí svoji činnost, g) pojišťovna nebo zajišťovna neprovozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost déle než 6 měsíců, h) pojišťovně z třetího státu bylo odejmuto povolení v jiném členském státě z důvodu její nedostatečné solventnosti, i) pojišťovna, které bylo povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti jako tuzemské pojišťovně, přemístila svoje sídlo mimo území České republiky, nebo j) o to požádá. Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení vstupuje pojišťovna nebo zajišťovna do likvidace. Pojišťovna nebo zajišťovna, které bylo odňato povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti se i nadále řídí POJ. Pojišťovna však nemůže uzavírat pojistné smlouvy nebo zajišťovna zajišťovací smlouvy, zprostředkovatelské smlouvy, prodlužovat smlouvy již uzavřené nebo zvyšovat pojistné částky nebo limity pojistného plnění. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna provést opatření uložená jí pravomocným rozhodnutím České národní banky, kterým jí bylo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Za porušení povinností může Česká národní banka v případech stanovených v POJ uložit fyzické osobě pokutu až do výše 1 000 000 Kč s tím, že za porušení povinnosti mlčenlivosti lze uložit pokutu do výše 500 000 Kč. Za porušení povinností pojišťovny nebo zajišťovny může Česká národní banka v případech stanovených v POJ (tzv. správní delikt) uložit pojišťovně nebo zajišťovně pokutu až do výše 50 000 000 Kč. Za správní delikt, který spočívá v tom, že pojišťovna a) využívá ke zprostředkování pojištění nebo k činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí služeb osoby, která nebyla registrována jako pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí podle ZPR, nebo b) v rozporu s PS neukončí šetření do 3 měsíců ode dne, kdy jí byla oznámena pojistná událost nebo v této lhůtě neoznámí důvody, pro které nebylo šetření ukončeno, lze pojišťovně uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
20
?
28 a) b) c)
Může Česká národní banka jako orgán dohledu v pojišťovnictví ukládat sankce? Ne, sankce nemohou být ukládány. Ano, Česká národní banka má právo ukládat sankce. Ano, o sankcích rozhoduje příslušný finanční úřad.
29 a) b) c)
Může finanční úřad ukládat pojišťovnám sankce za porušení zákona o pojišťovnictví? Ano. Ne. Ano, avšak pouze pojišťovnám, které jsou jejími členy.
30 a) b) c)
Může Česká národní banka uložit pokutu tuzemské pojišťovně? Ne. Ano, a to až do výše 50 000 000 Kč. Ano, musí však pokutu projednat nejprve s Poslaneckou sněmovnou ČR.
21
T
§
I. Právní úprava soukromého pojišťovnictví 2. Dohled v pojišťovnictví (jeho výkon, formy a nástroje) c) Povolení k provozování pojišťovací činnosti POJ § 7 až § 8a
Provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnost je tuzemská pojišťovna oprávněna pouze na základě povolení České národní banky a za podmínky umístění jejího statutárního i skutečného sídla na území České republiky. Povolení vydané Českou národní bankou za podmínek stanovených POJ je platné pro všechny členské státy a opravňuje tuzemskou pojišťovnu k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky zřízené v členském státě nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Povolení České národní banky je tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu povinna si vyžádat před rozšířením nebo změnou pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, pokud tyto změny nepodléhají pouze oznamovací povinnosti. Povolení tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky nebo k rozšíření nebo změně této činnosti uděluje Česká národní banka na základě písemné žádosti, která obsahuje náležitosti stanovené POJ. O této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne jejího doručení České národní bance. Povolení nelze udělit, pokud: a) nejsou splněny podmínky stanovené POJ, b) členové statutárních nebo dozorčích orgánů pojišťovny nebo zajišťovny nebo zástupce pobočky pojišťovny, nesplňují podmínky důvěryhodnosti nebo tyto osoby nebo osoby s účastí na řízení pojišťovny nebo zajišťovny nedávají s ohledem na jejich kvalifikaci a dosavadní praxi jistotu obezřetného řízení pojišťovny, její pobočky nebo zajišťovny, c) úzké propojení mezi pojišťovnou a dalšími fyzickými nebo právnickými osobami brání účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle POJ, d) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle POJ brání právní předpisy státu, který není členským státem, kterými se řídí jedna nebo více fyzických nebo právnických osob, s nimiž má pojišťovna z třetího státu úzké propojení, nebo obtížná vynutitelnost povinností daných těmito právními předpisy, e) existuje důvodné podezření, že základní kapitál a další finanční zdroje pojišťovny nebo zajišťovny pocházejí z trestné činnosti nebo pocházejí z neidentifikovatelných zdrojů; původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů je žadatel povinen České národní bance prokázat, nebo f) udělení povolení by bylo v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv. Česká národní banka neudělí povolení k zahájení pojišťovací činnosti, dokud nebude informováno o vlastnících pojišťovny nebo zajišťovny a o velikostech jejich podílů. Česká národní banka povolení neudělí, pokud není zajištěno řádné a obezřetné řízení pojišťovny nebo zajišťovny, anebo není, s ohledem na požadovaný rozsah a charakter činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, dána jistota její finanční stability. Žádost o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti obsahuje a) obchodní firmu, b) sídlo, c) stanovy, u akciové společnosti také zakladatelskou smlouvu nebo listinu, d) obchodní plán, e) výši základního kapitálu u akciové společnosti a zapisovaného základního kapitálu u družstva a jeho původ, f) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, bydliště a doklad o splnění podmínek důvěryhodnosti každé fyzické osoby jako zakladatele pojišťovny nebo doklad o důvěryhodnosti právnické osoby jako zakladatele pojišťovny, g) jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození, bydliště a doklad o splnění podmínek důvěryhodnosti každé fyzické osoby, která je členem představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise nebo která má jinak působit jako prokurista pojišťovny, nebo osoby, která na základě dohody, účasti na pojiš-
22
ťovně nebo zajišťovně nebo na základě jiné skutečnosti podstatným způsobem ovlivňuje její činnost, u všech fyzických osob také údaje o dosaženém druhu vzdělání a praxi, h) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, která bude vykonávat činnost odpovědného pojistného matematika, i) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu fyzických osob navrhovaných do funkce škodních zástupců jmenovaných v členských státech.
?
31 a) b) c)
Jaké jsou podmínky k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou? Podmínky určuje příslušný finanční úřad. Povolení České národní banky a umístění statutárního i skutečného sídla na území České republiky. Žádné nejsou.
32 a) b) c)
Kdo vydává povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně? Příslušný finanční úřad. Česká národní banka. Příslušný městský nebo okresní úřad – živnostenský odbor.
33 a) b) c)
Musí mít tuzemská pojišťovna povolení k provozování pojišťovací činnosti? Nemusí, pokud je to akciová společnost. Musí, povolení vydává Česká národní banka. Pokud neprovozuje životní pojištění, nemusí.
23
T
§
I. Právní úprava soukromého pojišťovnictví 3. Mlčenlivost a ochrana osobních údajů (povinnosti, sankce) a) Povinnost mlčenlivosti, výjimky z této povinnosti
POJ § 35 odst. 1 písm. c), § 39
Zaměstnanci pojišťovny, jakož i osoby, které vykonávají pro pojišťovnu činnost v jiném než pracovním poměru, pojišťovací zprostředkovatelé, samostatní likvidátoři pojistných událostí, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Povinnost mlčenlivosti mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru. Uvedené osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost i o činnosti pojišťovny a věcech s ní souvisejících. Přestupku se dopustí ten, kdo poruší povinnost mlčenlivosti podle § 39 POJ. Za tento přestupek může Česká národní banka uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Porušením povinnosti mlčenlivosti podle POJ není poskytnutí těchto informací se souhlasem osob, jichž se tyto údaje týkají, a dále poskytnutí těchto informací na písemné vyžádání: České národní banky při výkonu dohledu, soudu pro účely občanského soudního řízení, orgánu činného v trestním řízení, správce daně pro výkon správy daní podle zvláštního právního předpisu, příslušného orgánu dohledu členského státu nebo třetího státu, jestliže se jedná o pojištění sjednané pojišťovnou se sídlem na území tohoto státu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to za předpokladu, že bude dodržena mlčenlivost osobami, kterým se tyto informace poskytnou. Pojišťovny se mohou vzájemně informovat o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob v případě: uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených nebo zamlčení podstatných údajů při sjednávání pojištění, šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit, zániku pojištění z důvodů nezaplacení pojistného. Pojišťovny se mohou informovat i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou ani zajišťovnou. Majetkový podíl či vklad v této právnické osobě mohou mít pouze pojišťovny.
?
34 a) b) c) 35 a) b) c)
Je pojišťovací zprostředkovatel v době výkonu zprostředkovatelské činnosti povinen zachovávat mlčenlivost o pojištění klientů a o činnosti pojišťovny? Ne. Ano. Ano, pouze pokud pracuje pro více pojišťoven. Je pojišťovací zprostředkovatel povinen zachovávat mlčenlivost o pojištění klientů a o činnosti pojišťovny i po ukončení činnosti pro pojišťovnu? Ano, jen po dobu 10 let. Ano. Ano, jen po dobu 5 let.
24
36 a) b) c)
Osobě, která poruší zákonnou povinnost mlčenlivosti, hrozí: Uložení pokuty až do výše průměrného výdělku. Uložení pokuty až do 500 000 Kč. Nic.
37
Může Česká národní banka zaměstnanci pojišťovny uložit pokutu za porušení povinnosti mlčenlivosti? Ne. Ano. Ano, ale pouze pojišťovně v jiném členském státě.
a) b) c)
38 a) b) c)
Může Česká národní banka pojišťovacímu zprostředkovateli uložit pokutu za porušení povinnosti mlčenlivosti? Ano, do výše 100 000 Kč. Ano, až do výše 500 000 Kč. Ne.
25
T
§
I. Právní úprava soukromého pojišťovnictví 3. Mlčenlivost a ochrana osobních údajů (povinnosti, sankce) b) Ochrana osobních údajů (základní pojmy, sankce)
OOU § 2 odst. 1, § 4 písm. a) až l), § 9 písm. a) až d), § 21
Úřad pro ochranu osobních údajů se sídlem v Praze je nezávislým orgánem, který provádí dozor nad dodržováním zákonných povinností při zpracování osobních údajů. Osobním údajem je jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu (např. rodné číslo). Citlivým údajem je osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a jakýkoliv biometrický nebo genetický údaj subjektu údajů. Citlivý údaj je možné zpracovávat, jen jestliže subjekt údajů dal ke zpracování výslovný souhlas. Subjekt údajů musí být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Anonymním údajem je takový údaj, který buď v původním tvaru nebo po provedeném zpracování nelze vztáhnout k určenému nebo určitelnému subjektu údajů. Subjektem údajů je fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. Zpracováním osobních údajů je jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace. Shromažďování osobních údajů je systematický postup nebo soubor postupů, jehož cílem je získání osobních údajů za účelem jejich dalšího uložení na nosič informací pro jejich okamžité nebo pozdější zpracování. Uchovávání osobních údajů je udržování údajů v takové podobě, která je umožňuje dále zpracovávat. Blokováním osobních údajů je vytvoření takového stavu, při kterém je osobní údaj určitou dobu nepřístupný a nelze jej jinak zpracovávat. Likvidací osobních údajů se rozumí fyzické zničení jejich nosiče, jejich fyzické vymazání nebo jejich trvalé vyloučení z dalších zpracování. Správcem je každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za něj. Zpracováním osobních údajů může správce zmocnit nebo pověřit zpracovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zpracovatelem je každý subjekt, který na základě zvláštního zákona nebo pověření správcem zpracovává osobní údaje. Zveřejněným osobním údajem je osobní údaj zpřístupněný zejména hromadnými sdělovacími prostředky, jiným veřejným sdělením nebo jako součást veřejného seznamu.
26
Evidencí nebo datovým souborem osobních údajů je jakýkoliv soubor osobních údajů uspořádaný nebo zpřístupnitelný podle společných nebo zvláštních kritérií Souhlasem subjektu údajů je svobodný a vědomý projev vůle subjektu údajů, jehož obsahem je svolení subjektu údajů se zpracováním osobních údajů. Každý subjekt údajů, který zjistí nebo se domnívá, že správce nebo zpracovatel provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života subjektu údajů nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může a) požádat správce nebo zpracovatele o vysvětlení, b) požadovat, aby správce nebo zpracovatel odstranil takto vzniklý stav. Zejména se může jednat o blokování, provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů. Je-li žádost subjektu údajů podle výše uvedeného odstavce shledána oprávněnou, správce nebo zpracovatel odstraní neprodleně závadný stav. Nevyhoví-li správce nebo zpracovatel žádosti subjektu údajů, má subjekt údajů právo obrátit se přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Došlo-li při zpracování osobních údajů k porušení povinností uložených OOU u správce nebo u zpracovatele, odpovídají za ně společně a nerozdílně. Správce je povinen bez zbytečného odkladu informovat příjemce o žádosti subjektu údajů o blokování, opravě, doplnění nebo likvidaci osobních údajů. To neplatí, pokud je informování příjemce nemožné nebo by vyžadovalo neúměrné úsilí.
?
39 a) b) c)
Osobním údajem je: IČ právnické osoby. Rodné číslo. Číslo řidičského průkazu.
40 a) b)
Co je to citlivý osobní údaj? Jakýkoliv údaj týkající se fyzické osoby. Osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a jakýkoliv biometrický nebo genetický údaj subjektu údajů.
c)
Jméno, příjmení, adresa, datum narození.
41 a) b)
Jak se provádí likvidace osobních údajů? Zapečetěním a uzavřením do trezoru na Ministerstvu financí. Zničením nosičů osobních údajů, fyzickým vymazáním nebo trvalým vyloučením osobních údajů z dalšího zpracování. Libovolným způsobem.
c) 42 a) b) c)
Nezávislý orgán, který provádí dozor nad dodržováním zákonných povinností při zpracování osobních údajů, se nazývá: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Úřad pro ochranu osobních údajů. Živnostenský úřad.
27
T §
I. Právní úprava soukromého pojišťovnictví 3. Mlčenlivost a ochrana osobních údajů (povinnosti, sankce) c) Povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele jako zpracovatele osobních údajů OOU § 5 až 10, § 13 až 15
Správce osobních údajů je povinen: a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány, b) stanovit prostředky a způsob zpracování osobních údajů, c) zpracovat pouze přesné osobní údaje, které získal v souladu se OOU. Je-li to nezbytné, osobní údaje aktualizuje. Zjistí-li správce, že jím zpracované osobní údaje nejsou s ohledem na stanovený účel přesné, provede bez zbytečného odkladu přiměřená opatření, zejména zpracování blokuje a osobní údaje opraví nebo doplní, jinak osobní údaje zlikviduje. Nepřesné osobní údaje lze zpracovat pouze v mezích uvedených v OOU. Informaci o blokování, opravě, doplnění nebo likvidaci osobních údajů je správce povinen bez zbytečného odkladu předat všem příjemcům, d) shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanového účelu, e) uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Po uplynutí této doby mohou být osobní údaje uchovávány pouze pro účely státní statistické služby, pro účely vědecké a pro účely archivnictví. Při použití pro tyto účely je třeba dbát práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů a osobní údaje anonymizovat, jakmile je to možné, f) zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny. Zpracovávat k jinému účelu lze osobní údaje jen v mezích ustanovení § 3 odst. 6, nebo pokud k tomu dal subjekt údajů předem souhlas, g) shromažďovat osobní údaje pouze otevřeně; je vyloučeno shromažďovat údaje pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti, h) nesdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům. Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat, a) jestliže provádí zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce, b) jestliže je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro jednání o uzavření nebo změně smlouvy uskutečněné na návrh subjektu údajů, c) pokud je to nezbytné třeba k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů. V tomto případě je třeba bez zbytečného odkladu získat jeho souhlas. Pokud souhlas není dán, musí správce ukončit zpracování a údaje zlikvidovat, d) jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním právním předpisem. Tím však není dotčeno právo na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů, e) pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života, f) pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení, nebo g) jedná-li se o zpracování výlučně pro účely archivnictví podle zvláštního zákona. Subjekt údajů musí být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování. Provádí-li správce nebo zpracovatel zpracování osobních údajů za účelem nabízení obchodu nebo služeb subjektu údajů, lze pro tento účel použít jméno, příjmení a adresu subjektu údajů, pokud tyto údaje byly získány z veřejného seznamu nebo v souvislosti se svojí činností jakožto správce nebo zpracovatele. Správce nebo zpracovatel však nesmí vedené údaje dále zpracovávat, pokud s tím subjekt údajů vyslovil nesouhlas. Nesouhlas se zpracováním je nutné vyjádřit písemně. Bez souhlasu subjektu údajů nelze k uvedeným údajům přiřazovat další osobní údaje.
28
Za účelem vyloučení možnosti, že jméno, příjmení a adresa subjektu údajů budou opakovaně použity k nabídce obchodu a služeb, je správce oprávněn dále zpracovávat pro svoji vlastní potřebu jméno, příjmení a adresu subjektu údajů přesto, že subjekt údajů vyslovil nesouhlas. Pokud zmocnění nevyplývá z právního předpisu, musí správce se zpracovatelem uzavřít smlouvu o zpracování osobních údajů. Smlouva musí mít písemnou formu. Musí v ní být zejména výslovně uvedeno, v jakém rozsahu, za jakým účelem a na jakou dobu se uzavírá a musí obsahovat záruky zpracovatele o technickém a organizačním zabezpečení ochrany osobních údajů. Jestliže zpracovatel zjistí, že správce porušuje povinnosti stanovené OOU, je povinen jej na to neprodleně upozornit a ukončit zpracování osobních údajů. Pokud tak neučiní, odpovídá za škodu, která subjektu údajů vznikla, společně a nerozdílně se správcem údajů. Tím není dotčena jeho odpovědnost podle OOU. Citlivé údaje je možné zpracovávat jen tehdy, jestliže subjekt údajů dal ke zpracování výslovný souhlas. Subjekt údajů musí být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Existenci souhlasu subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování. Správce je povinen předem subjekt údajů poučit o jeho právech. Při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá, aby subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů.
Př
?
Př.: Správce osobních údajů (pojišťovna) zjistil, že v části databáze, kterou zpracovává na základě písemné smlouvy externí firma (zpracovatel osobních údajů), jsou některé nepřesné údaje a nelze je doplnit. Proto správně rozhodl, že tato část databáze musí být zlikvidována. 43
a) b) c) 44 a) b) c)
Stanoví zákon o ochraně osobních údajů náležitosti smlouvy mezi správcem (pojišťovnou) a zpracovatelem (pojišťovacím zprostředkovatelem), na základě které pojišťovací zprostředkovatel (jako zpracovatel osobních údajů) zpracovává pro pojišťovnu osobní údaje? Nestanoví. Ano. Je to rozsah, účel zpracovávaných údajů, doba, na kterou se uzavírá a záruky o technickém a organizačním zabezpečení údajů. Ano, ale jen pokud taková smlouva trvá déle než 1 rok. Musí mít písemnou formu smlouva, na základě které pojišťovací zprostředkovatel (jako zpracovatel osobních údajů) zpracovává pro pojišťovnu osobní údaje? Musí jen v případě, kdy zpracovatel zpracovává osobní údaje pro více pojišťoven. Musí. Nemusí, pokud nezpracovává citlivé údaje.
29
T
§
I. Právní úprava soukromého pojišťovnictví 3. Mlčenlivost a ochrana osobních údajů (povinnosti, sankce) d) Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti PSP § 2 až 4, § 7 až 9
Legalizací výnosů z trestné činnosti se rozumí jednání, které se snaží zakrýt nezákonný původ výnosu z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o příjem nabytý v souladu se zákonem. Identifikací se pro účely PSP rozumí: a) u fyzické osoby zjištění jejího jména a příjmení, případně všech jmen a příjmení, rodného čísla nebo data narození, pohlaví, trvalého nebo jiného pobytu, jejich ověření z průkazu totožnosti, jsou-li v něm uvedeny, a dále ověření shody podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti a ověření čísla a doby platnosti průkazu totožnosti a orgánu nebo státu, který jej vydal; jde-li o fyzickou osobu provozující podnikatelskou činnost, též zjištění její obchodní firmy, odlišujícího dodatku nebo dalšího označení a identifikačního čísla, b) u právnické osoby zjištění obchodní firmy nebo názvu včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, jejího sídla, identifikačního čísla nebo obdobného čísla přidělovaného v zahraničí, jména, případně všech jmen a příjmení, rodného čísla nebo data narození a trvalého nebo jiného pobytu osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, dále zjištění většinového společníka nebo ovládající osoby a identifikace fyzické osoby, která jejím jménem jedná v daném obchodu; je-li statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, zjištění její obchodní firmy nebo názvu včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, jejího sídla a identifikačního čísla nebo obdobného čísla přidělovaného v zahraničí a zjištění identifikačních údajů osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem. Povinnými osobami jsou například banka, spořitelní a úvěrní družstvo, Česká národní banka, Středisko cenných papírů, právnické nebo fyzické osoby oprávněné ke zprostředkování spoření, peněžních úvěrů nebo půjček anebo ke zprostředkovatelské činnosti směřující k uzavření pojistné nebo zajišťovací smlouvy a další. Povinná osoba při vstupování do obchodního vztahu vždy identifikuje jeho účastníky, zejména jedná-li se o: a) podezřelý obchod, b) uzavření smlouvy o životním pojištění, jestliže splátky pojistného v jednom kalendářním roce přesahují částku v hodnotě 1000 eur, nebo pokud jednorázové pojistné přesahuje částku v hodnotě 2 500 eur. Je-li účastník obchodu zastoupen na základě plné moci, provádí se identifikace zmocněnce předložením plné moci s úředně ověřeným podpisem. Jestliže povinná osoba při uzavírání obchodu zjistí nebo má podezření, že účastník obchodu nejedná svým jménem nebo, že zastírá, že jedná za třetí osobu, uloží mu, aby písemným prohlášením potvrdil, za koho jedná a doložil údaje o identifikaci této třetí osoby. Každý je povinen této výzvě vyhovět, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Povinná osoba neprovede obchod v případě, že je dána identifikační povinnost a účastník obchodu se odmítne podrobit identifikaci anebo odmítne identifikaci třetí osoby; povinná osoba o této skutečnosti současně informuje příslušnou organizační složku Ministerstva financí. Identifikaci pro povinnou osobu na její žádost, v níž musí být uveden účel identifikace, provádí i ten, kdo je oprávněn provádět ověřování podpisů a listin podle zvláštního právního předpisu. Povinná osoba v době trvání smluvního vztahu nebo při dalších obchodech kontroluje platnost a úplnost identifikačních údajů a zaznamenává jejich změny. Identifikační údaje dokladů, nebo výpisech příslušných identifikačních údajů z nich, předložených k identifikaci a v případě zastupování originál plné moci, uchovává povinná osoba po dobu 10 let od ukončení vztahu se zákazníkem.
30
Oznamovací povinnost Zjistí-li povinná osoba v souvislosti se svou činností podezřelý obchod nebo jakoukoli jinou skutečnost, která by mohla podezřelému obchodu nasvědčovat, oznámí to neprodleně Ministerstvu financí s uvedením všech zjištěných identifikačních údajů účastníků obchodu. Oznámení je třeba učinit bez zbytečného odkladu, nejpozději do pěti kalendářních dnů od zjištění obchodu. Vyžadují-li to okolnosti případu, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení, je oznamovatel povinen Ministerstvo fin ancí upozornit ihned po zjištění podezřelého obchodu. Oznámení lze učinit ústně do protokolu nebo písemně takovým způsobem, který zaručuje, že informace v něm obsažené zůstanou utajeny před nepovolanou osobou. Při plnění oznamovací povinnosti je třeba sdělit identifikační údaje povinné osoby, která vystupuje jako oznamovatel, včetně jména a příjmení osoby, která činí oznámení, předmět a podstatné okolnosti uzavření obchodu, jakož i identifikační údaje toho, koho se oznámení týká, a připojit další údaje, zejména čísla účtů, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky, ohledně kterých se oznámení podává. Splnění oznamovací povinnosti podle předchozích ustanovení není porušením zákonné povinnosti mlčenlivosti uložené podle POJ.
Př
Př. 1: Pojišťovací zprostředkovatel zjistil při vyplňování pojistné smlouvy životního pojištění, že pojistné za hlavní pojištění a připojištění činí 3 200 Kč měsíčně, tzn. 38 400 Kč ročně (částka přesahuje 1 000 eur). Proto musí identifikovat pojistníka podle výše uvedeného postupu, tzn. podle průkazu totožnosti ověří jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum narození, podobu, trvalý nebo jiný pobyt a učiní o tom záznam, který spolu s pojistnou smlouvou předá pojišťovně. Tyto údaje ohlásí pověřené osobě. Př. 2: Některé znaky podezřelého obchodu Klient se u přepážky chová nervózně, odmítá identifikaci nebo ji podstupuje jen neochotně nebo uvádí nepravdivé údaje ke své identifikaci nebo k původu peněz. Identifikační doklady mají pochybný vzhled, klient uvádí, že jedná za někoho nebo pro někoho, bývá doprovázen nebo sledován další osobou, která chce zůstat v anonymitě, chvátá na uskutečnění transakce víc, než je obvyklé, vynucuje si placení v hotovosti, neobvykle přenáší vyšší hotovost (igelitový sáček, kapsy oděvu).
?
45 a) b) c) 46 a) b)
c)
Je pojišťovací zprostředkovatel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (tzv. praní špinavých peněz) povinen identifikovat pojistníka? Není. Ano, jde-li o uzavření smlouvy o životním pojištění, jestliže splátky pojistného v jednom kalendářním roce přesahují částku v hodnotě 1 000 eur, nebo pokud jednorázové pojistné přesahuje částku v hodnotě 2 500 eur. Ano, ale jen jedná-li se o cizího státního příslušníka. Stanoví zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, jakým způsobem musí být provedena identifikace pojistníka - fyzické osoby? Ne, nestanoví. Jedná se o zjištění jména a příjmení, případně všech jmen a příjmení, rodného čísla nebo data narození, pohlaví, trvalého nebo jiného pobytu, jejich ověření z průkazu totožnosti, jsou-li v něm uvedeny, a dále ověření shody podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti a ověření čísla a doby platnosti průkazu totožnosti a orgánu nebo státu, který jej vydal; jdeli o fyzickou osobu provozující podnikatelskou činnost, též zjištění její obchodní firmy, odlišujícího dodatku nebo dalšího označení a identifikačního čísla. Ano, ale jen je-li pojistníkem cizí státní příslušník.
31
T
§
II. Právní úprava soukromého pojištění 1. Obecné právní pojmy (právní subjektivita, právní úkony, způsobilost k právním úkonům, odpovědnost) a) Právní úkony v pojištění OZ § 20, 34 OBZ § 14 Právní úkon Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv a povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Důležitými znaky právního úkonu jsou vůle a projev. Bez prvního ani druhého se nejedná o právní úkon. Právní úkony se dělí na právní (uzavření manželství) a protiprávní (loupež). Mohou být vyjádřeny prostřednictvím aktivního jednání (podpis smlouvy), ale také opomenutím. Právní úkon je platný tehdy, pochází-li od subjektu, který má způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům. Pokud nemá způsobilost k právním úkonům, musí za něho činit právní úkony jeho zákonný zástupce (rodič) nebo opatrovník (u duševně nemocného člověka). Druhy právních úkonů jsou např.: jednostranný (závěť), dvoustranný (obchodní smlouva), vícestranný (společenská smlouva). Oprávnění činit právní úkony: Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou, nebo zákonem (statutární orgány). Statutární orgány obchodních společností a družstev jsou přesně specifikovány v OBZ. Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. V neposlední řadě může za právnickou osobu činit právní úkony zmocněnec, který je k tomuto oprávněn zmocnitelem na základě písemné plné moci. Zvláštní formou plné moci je prokura.
?
47 a) b) c) 48
Kdo je oprávněn uzavřít pojistnou smlouvu za pojistníka - právnickou osobu? Jakýkoliv zaměstnanec právnické osoby. Ti, kteří jsou k tomu oprávněni smlouvou o zřízení, zakládací listinou, zákonem nebo pověření pracovníci a zmocněnci. Pouze zmocněnec.
a) b) c)
Je za pojistníka - právnickou osobu oprávněn uzavřít pojistnou smlouvu jeho ta? Ne. Ano. Pouze ze souhlasem finančního úřadu.
49 a) b) c)
Je statutární orgán oprávněn uzavřít pojistnou smlouvu jménem právnické osoby? Ne. Ano. Ano, avšak pouze při sjednání životního pojištění členů příslušného statutárního orgánu.
32
prokuris-
T
§
?
II. Právní úprava soukromého pojištění 1. Obecné právní pojmy (právní subjektivita, právní úkony, způsobilost k právním úkonům, odpovědnost) b) Právní subjektivita a způsobilost k právním úkonům fyzických osob OZ § 7 až § 10
Právní subjektivita Způsobilost k právům a povinnostem (právní subjektivita), tj. způsobilost mít práva a povinnosti vzniká narozením. Tuto způsobilost má i počaté dítě, narodí-li se živé. Způsobilost k právům a povinnostem trvá po celý život a zaniká smrtí. Způsobilost k právním úkonům je způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a povinností (uzavření smlouvy, založení obchodní společnosti). Tato způsobilost vzniká v plném rozsahu až zletilostí. Zletilost se nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti dá dosáhnout pouze uzavřením manželství. Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku (uzavření pojistné smlouvy, pracovní smlouvy). Ke zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům může dojít pouze rozhodnutím soudu (duševní porucha, alkoholismus).
50 a) b) c)
Co je právní subjektivita fyzické osoby? Způsobilost pouze k právům. Způsobilost mít práva a povinnosti. Způsobilost pouze k povinnostem.
51 a) b) c)
Může být pojištěným i pětileté dítě? Ne. Ano. Ano, ale pouze z rozhodnutí soudu.
52 a) b) c)
Musí být pojistníkovi vždy alespoň 18 let? Musí. Nemusí. Nemusí, pokud je to na základě rozhodnutí soudu.
33
T
§
II. Právní úprava soukromého pojištění 1. Obecné právní pojmy (právní subjektivita, právní úkony, způsobilost k právním úkonům, odpovědnost) c) Odpovědnost OZ § 420 a násl.
Předpokladem vzniku odpovědnosti je: a) porušení právní povinnosti, b) existence škody, c) existence příčinné souvislosti mezi a) a b), d) zpravidla i existence zavinění (úmysl či nedbalost) - tj. předpoklad subjektivní odpovědnosti. Subjektivní a objektivní odpovědnost - v těch případech, kde je předpokladem vzniku odpovědnosti existence zavinění subjektu, jde o subjektivní odpovědnost. Jestliže odpovědnost vznikne bez ohledu na zavinění, jde o objektivní odpovědnost, tj. odpovědnost za výsledek.
?
53 a) b) c)
Co je předpokladem objektivní odpovědnosti? Zavinění. Porušení právní povinnosti, existence škody, existence příčinné souvislosti mezi nimi. Porušení právní povinnosti, existence škody, existence příčinné souvislosti mezi nimi a zavinění.
34
T §
II. Právní úprava soukromého pojištění 2. Základní pojmy zákona o pojistné smlouvě a) Zájemci o pojištění, účastníci pojištění PS § 3 písm. d) až j), § 10, § 11
Zájemce o pojištění Zájemcem o pojištění je osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem. Účastníci pojištění Účastníkem pojištění je pojistitel a pojistník jako smluvní strany a dále pojištěný a každá další osoba, které z pojištění vzniklo právo nebo povinnost. Pojistitel Pojistitelem je právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle POJ. V zásadě je to tedy pojišťovna. Pojistník Pojistníkem je osoba (fyzická nebo právnická), která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu, z níž jí vyplývá povinnost platit pojistné za pojistnou ochranu. Obvykle je pojistník zároveň pojištěným, ale někdy tomu tak není, jde-li o pojištění cizího rizika (viz příklad 1). Pojistník může uzavřít pojistnou smlouvu na pojistné riziko pojištěného, který je osobou odlišnou od pojistníka. Pojistník je povinen seznámit pojištěného s obsahem pojistné smlouvy týkající se pojištění jeho pojistného rizika. Pojištěný Pojištěným je osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu, se vztahuje pojištění. V životním pojištění je to osoba, na jejíž život je pojištění sjednáno, to znamená jejíž život je pojištěn. Oprávněná osoba Oprávněná osoba je osoba, které vzniká v důsledku pojistné události právo na pojistné plnění. Obmyšlená osoba Osoba, kterou určí pojistník v pojistné smlouvě a které v případě smrti pojištěného vznikne právo na pojistné plnění. Tuto osobu může pojistník určit již při sjednání pojištění nebo kdykoliv později. Pokud pojistník není sám pojištěným, může ustanovit nebo změnit obmyšleného pouze se souhlasem pojištěného. Obmyšlený se určuje buď jménem nebo vztahem k pojištěnému (manžel, manželka, dítě, rodiče). Určení jménem s doplněním data narození je přesnější, ale může mít svá úskalí (viz příklad 2). Pokud pojistník oprávněnou osobu výslovně v pojistné smlouvě nebo později neurčí, nastupují v případě smrti pojištěného oprávněné osoby ze zákona.
Př
Př. 1: Příkladem pojistníka může být rodič, který sjednává pojištění, kde pojištěným je jeho dítě. Ve skupinovém pojištění je to třeba zaměstnavatel, který může pojistit své zaměstnance. Př. 2: Pokud je pouze jménem ustanovena manželka – například Jana Nováková, později dojde k rozvodu a pojištěný opomene oprávněnou osobu změnit, bude pojistné plnění v případě smrti pojištěného vyplaceno bývalé manželce paní Janě Novákové.
?
54 a) b) c)
Zájemcem o pojištění je: Jen osoba mladší 15 let. Osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem. Jen osoba s dlouhodobým pobytem na území ČR.
55 a) b)
Účastníky pojištění jsou: Pouze pojistník a pojištěná osoba, která má právo na pojistné plnění. Pojistitel a pojistník, jakožto smluvní strany a dále pojištěný a každá další osoba, které z pojištění vzniklo právo nebo povinnost. Pouze pojistitel a oprávněná osoba.
c)
35
56 a) b) c)
Pojistitelem je: Fyzická osoba, která je oprávněna ke sjednávání pojištění. Právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví. Pojistitelem je ten, na jehož majetek bylo pojištění sjednáno.
57 a) b) c)
Pojistníkem je: Osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost. Osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu. Pouze osoba, která má právo na pojistné plnění.
58 a) b) c)
Pojištěným je: Pouze osoba vstupující do dědického řízení a která má právo na pojistné plnění. Osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje. Osoba, která má zájem uzavřít pojistnou smlouvu.
59 a) b) c)
Oprávněnou osobou je: Osoba, která při sjednání pojištění zastupuje pojištěného. Osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Osoba, na kterou přechází v důsledku pojistné události povinnost platit pojistné.
60 a) b) c)
Obmyšlenou osobou je: Osoba, která je povinna platit pojistné za pojistníka. Osoba, kterou určí v pojistné smlouvě pojistník a které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného. Osoba, kterou chce pojistník pojistit.
61 a) b) c)
Může být pojistník zároveň pojištěným? Ne, nikdy. Ano. Ano, ale pouze se souhlasem Ministerstva financí.
62 a) b) c)
Osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem, se nazývá: Žadatel. Zájemce. Oprávněná osoba.
63
Právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví nazývá: Pojistník. Pojistitel (tj. pojišťovna). Zprostředkovatel.
a) b) c) 64 a) b) c)
Osoba určená pojistníkem v pojistné smlouvě, které vznikne právo na pojistné v případě smrti pojištěného, se nazývá: Pojistitel. Obmyšlený. Zájemce.
36
plnění
T
§
II. Právní úprava soukromého pojištění 2. Základní pojmy zákona o pojistné smlouvě b) Pojistná hodnota, pojistná částka, limit pojistného plnění PS § 3 písm. o), § 26, § 28, § 34
PS rozeznává škodové a obnosové pojištění. V případě vzniku pojistné události u škodového pojištění je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li zákon jinak. Pojistná hodnota by se měla rovnat pojistné částce. V případě vzniku pojistné události u obnosového pojištění je pojistitel povinen poskytnout jednorázové nebo opakované pojistné plnění v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou. Pojistná hodnota ani limit pojistného plnění se u těchto pojištění nevyskytuje. Horní hranice pojistného plnění Horní hranice pojistného plnění se určuje pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. Není-li stanoveno PS nebo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, je tato hranice omezujícím faktorem pro plnění pojistitele při škodné události. Horní hranice pojistného plnění se vztahuje na jednu škodnou událost, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Pojistná hodnota Pojistná hodnota je nejvyšší možná majetková újma, která může nastat v důsledku pojistné události. Pojistná částka Pojistná částka je smluvně dohodnutá finanční částka v pojistné smlouvě, která určuje horní hranici pojistného plnění. Pojistná částka se na návrh pojistníka stanoví v pojistné smlouvě tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy. U životního pojištění by měla být taková, aby znamenala v případě úmrtí skutečnou pomoc rodině a v případě dožití dostatečný přínos na budoucí potřeby pojištěného. Limit pojistného plnění Nelze-li v době uzavření pojistné smlouvy určit pojistnou hodnotu, stanoví se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění limitem pojistného plnění. Limit pojistného plnění se v pojistné smlouvě stanoví i v případě, že se pojištění vztahuje pouze na část hodnoty pojištěného majetku (zlomkové pojištění). Horní hranici pojistného plnění lze určit limitem pojistného plnění i v případě, kdy tomu odpovídá pojistný zájem. (viz příklad)
Př
?
Př.: Pojištěný si postavil dům v hodnotě 2 000 000 Kč. Pojistná hodnota je 2 000 000 Kč. Pojistnou částku pro pojistná nebezpečí požáru, výbuchu si pojištěný stanovil také na 2 000 000 Kč. Pro nebezpečí povodně a záplavy si sjednal limit plnění na 500 000 Kč. V případě škody požárem nebo výbuchem bude oprávněné osobě poskytnuto pojistné plnění ve výši škody maximálně do výše 2 000 000 Kč. V případě škody povodní a záplavou bude poskytnuto pojistné plnění ve výši škody maximálně do výše 500 000 Kč. 65 a) b) c)
Co je pojistná hodnota? Výše pojistného za pojistná nebezpečí. Nejvyšší možná majetková újma, která může nastat v důsledku pojistné události. Limit pojistného plnění.
66 a) b)
Co je pojistná částka? Částka, kterou zaplatí pojištěný za pojistnou ochranu. Smluvně dohodnutá finanční částka v pojistné smlouvě, která určuje horní hranici pojistného plnění. Částka, která je dolní hranici pojistného plnění.
c)
37
67 a) b) c) 68 a) b) c)
Nejvyšší možná majetková újma, která může nastat v důsledku pojistné události, se nazývá? Pojistná cena. Pojistná hodnota. Aktuální škoda. Smluvně dohodnutá finanční částka v pojistné smlouvě, která určuje horní hranici pojistného plnění, se nazývá? Pojistná hranice. Pojistná částka. Pojistné plnění.
38
T §
II. Právní úprava soukromého pojištění 2. Základní pojmy zákona o pojistné smlouvě c) Pojistné PS § 3 písm. p) až t), § 12, § 13 POJ § 13a
Pojistné Pojistné je úplata za pojištění. Je to vlastně protihodnota za poskytnutou pojistnou ochranu, úplata za přenesení negativních finančních důsledků nahodilosti z jednotlivých subjektů na pojistitele. Výši pojistného musí pojistitel stanovit na základě reálných pojistně matematických předpokladů vždy tak, aby pojistné bylo dostatečné a umožňovalo pojistiteli trvalou splnitelnost všech jeho závazků. Běžné pojistné Běžné pojistné je pojistné stanovené za pojistné období. Pojistné období Pojistné období je časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné. Je to zpravidla rok, pololetí, čtvrtletí nebo měsíc. Jednorázové pojistné Jednorázové pojistné je pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno. Splatnost pojistného Běžné pojistné je splatné první den pojistného období, nebylo-li dohodnuto jinak (viz příklad 1). Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění, nebylo-li dohodnuto jinak (viz příklad 2).
Př
Př. 1: Pojistník si sjednal 2.8. pojištění na dobu 10 let. Pojistitel mu stanovil pojistné za pojistné období jednoho měsíce ve výši 1 500 Kč. Pojistné je tedy splatné vždy ke 3. dni v měsíci. Př. 2: Pojistník si sjednal 2.8. pojištění na dobu 1 roku s počátkem 10.8. Pojistitel mu stanovil jednorázové pojistné za celé pojistné období ve výši 20 000 Kč. Pojistné je tedy splatné k 10.8.
?
69 a) b) c)
Co je pojistné? Je to částka sjednaná v pojistné smlouvě, kterou pojistitel vyplatí v případě pojistné události. Je to úplata za pojištění. Je to částka, kterou pojistitel vyplatí pojistníkovi v případě zrušení smlouvy.
70 a) b) c)
Pojistné stanovené za pojistné období se nazývá? Netto pojistné. Běžné pojistné. Časové pojistné.
71 a) b) c)
Pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno, se nazývá? Jednorázově vyplacená penze. Jednorázové pojistné. Odbytné.
39
72 a) b) c)
Kdy je splatné běžné pojistné? V den podpisu smlouvy. První den pojistného období, nebylo-li dohodnuto jinak. Po přijetí pojištěného do pojištění.
73 a) b) c)
Kdy je splatné jednorázové pojistné? V den podpisu smlouvy. Dnem počátku pojištění, nebylo-li dohodnuto jinak. Po přijetí pojištěného do pojištění.
74 a) b) c)
Úplata za soukromé pojištění se nazývá: Zajistné. Pojistné. Cena.
40
T
§
II. Právní úprava soukromého pojištění 2. Základní pojmy zákona o pojistné smlouvě d) Škodná a pojistná událost PS § 3 písm. b), u), § 14 odst. 2, odst. 3, § 16 odst. 1
Škodná událost Je to skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění (viz příklad). Vzniklá škoda je vlastně konkrétním důsledkem rizika, kterým je pojištěný ohrožován. Jednotlivé škody mohou mít různou povahu. Mohou tedy vznikat například škody na zdraví (zranění, nemoc, smrt), věcné (ztráta, poškození nebo zničení věci) nebo třeba finanční (ztráta příjmů). Pojistná událost Je to nahodilá skutečnost, blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. V případě vzniku pojistné události je pojistník povinen oznámit tuto skutečnost pojistiteli a zároveň podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události. Dále je pojistník povinen předložit pojistiteli všechny potřebné doklady. V případě, že není pojistník zároveň pojištěným, přechází tyto povinnosti na pojištěného. Pokud se jedná o pojistnou událost spojenou se smrtí pojištěného přechází tyto povinnosti na oprávněnou osobu. Jestliže oprávněná osoba pojistnou událost způsobí úmyslně sama nebo z jejího podnětu ji způsobí jiná osoba (nájemná vražda), je automaticky vyloučena z práva na pojistné plnění. Jakmile je pojištěným oznámena pojistná událost, je pojistitel povinen zahájit šetření, které je nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit. V této chvíli začíná proces likvidace pojistné události pojistitelem.
Př
?
Př.: Pojištěný muž utrpěl při dopravní nehodě tříštivou zlomeninu dolního konce stehenní kosti. Vyplnil formulář „Hlášení pojistné události“ a odevzdal ho s příslušnou lékařskou zprávou na pobočce pojišťovny (tj. pojistitele). Tímto úkonem splnil ohlašovací povinnost pro pojistnou událost.
75 a) b) c) 76 a) b) c) 77 a) b) c)
Co je škodná událost? Je to jen skutečnost, při které byla poškozena oprávněná osoba. Je to skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění. Je to jen událost, ke které došlo na území ČR. Co je pojistná událost? Je pojem, užívaný v životním pojištění při oceňování zdravotního stavu. Je to nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Placení pojistného. Skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění, se nazývá: Nehodou. Škodná událost. Škodným důvodem.
41
78 a) b) c)
Nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, se nazývá: Pojistný záměr. Pojistná událost. Pojistná skutečnost.
79 a) b) c)
Je pojistitel povinen po oznámení pojistné události zahájit šetření této události? Ne. Ano. Pouze v případě smrti pojištěného.
42
T §
II. Právní úprava soukromého pojištění 2. Základní pojmy zákona o pojistné smlouvě e) Pojistné plnění (záloha), promlčení práva na pojistné plnění PS § 8, § 16 odst. 2 a 3, § 24 Splatnost pojistného plnění Splatnost pojistného plnění je stanovena dle PS do 15 dnů po skončení šetření. Šetření je skončeno tehdy, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě. Od této chvíle počíná běžet lhůta splatnosti pojistného plnění. Pojistné plnění představuje peněžité plnění oprávněné osobě po vzniku pojistné události. V určitých případech má pojistitel právo odmítnout pojistné plnění z pojistné smlouvy. Je to například v situaci, kdy oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje, týkající se této události, zamlčí. Lhůta pro ukončení šetření škodné události Tato lhůta je stanovena PS do 3 měsíců po oznámení události, pokud nestanoví zákon jinak. Nemůže-li pojistitel tento termín dodržet, je povinen sdělit osobě, které má vzniknout právo na pojistné plnění důvody, pro které nelze šetření ukončit a poskytnout jí na její žádost přiměřenou zálohu. PS umožňuje tuto lhůtu na šetření dohodou prodloužit. Tato zákonná lhůta neběží v případě, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného (viz příklad 1). Promlčení práva na pojistné plnění ze životního pojištění Právo na plnění ze životního pojištění se promlčí za 10 let. Promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. Promlčení práva na pojistné plnění z neživotního pojištění Právo na plnění z neživotního pojišťění se promlčí nejpozději za 3 roky. Promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. To platí i v případě, kdy pojištěnému vznikl přímý nárok na plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný žádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jaké náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá.
Př ?
Př.: Pojištěný dne 1.7. nahlásil pojistnou událost na svém motorovém vozidle. Dne 1.10. se dožadoval ukončení šetření své pojistné události. Likvidátor klientovi sdělil, že zákonná lhůta pro skončení šetření neběží, protože nedodal velký technický průkaz vozidla a fakturu za opravu. 80 a) b) c)
Pojistné plnění je splatné: Do 30 dnů po skončení šetření policie. Do 15 dnů po skončení šetření pojistné události. Do 1 roku od skončení šetření policie.
81 a) b) c)
Do kdy je pojistitel povinen ukončit šetření škodné události? Do 1 měsíce od oznámení události. Do 3 měsíců od oznámení události, nestanoví-li zákon jinak. Do 6 měsíců od oznámení události.
82 a) b) c)
Promlčecí doba u pojistného plnění ze životního pojištění je: 3 roky. 10 let. Promlčecí lhůta u životního pojištění se neuplatňuje.
83 a) b) c)
Promlčecí doba u pojistného plnění z neživotního pojištění je: 5 let. 3 roky. 1 rok.
84
Je pojistitel povinen poskytnout zálohu na pojistné plnění?
43
a) b) c)
Ne. Ano, pokud nemůže včas ukončit šetření ve lhůtě dané zákonem, a to na žádost oprávněné osoby. Ano, pouze však u neživotního pojištění.
85 a) b) c)
Kdy začíná běžet promlčecí doba práva na pojistné plnění u životního pojištění? Za 3 roky po vzniku pojistné události. Za 1 rok po vzniku pojistné události. Za 5 let po skončení šetření pojistné události.
86 a) b) c)
Kdy začíná běžet promlčecí doba práva na pojistné plnění u neživotního pojištění? Za 3 roky po vzniku pojistné události. Za 1 rok po vzniku pojistné události. Za 5 let po skončení šetření pojistné události.
87 a) b) c)
Má pojistitel právo odmítnout plnění z pojistné smlouvy? Ne. Ano, ale za podmínek stanovených zákonem. Pouze ze souhlasem Ministerstva financí.
44
T
§
II. Právní úprava soukromého pojištění 2. Základní pojmy zákona o pojistné smlouvě f) Časová a nová cena
PS § 3 písm. v), w)
Časová cena pojištěné věci Je to cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí (viz příklad 1). Časová cena se stanoví z nové ceny věci a stupně jejího znehodnocení, nebo opotřebení. Časová cena bývá většinou přisuzována věcem, které rychle technicky zastarávají, jako je audiovizuální a výpočetní technika, domácí elektrospotřebiče nebo se rychle opotřebují (oděvy a obuv). Časovou cenu lze stanovit také z nové ceny, která vznikla zhodnocením věci její modernizací, opravou nebo jiným způsobem. Výše pojistného placeného při pojištění na časovou cenu je mnohem nižší než u pojištění na novou cenu. Nová cena pojištěné věci Je to cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase pořídit věc stejnou nebo srovnatelnou , která je stejného druhu nebo nová a slouží ke stejnému účelu (viz příklad 2). Zjednodušeně řečeno, když jsou věci pojištěné na novou cenu, v případě pojistné události dostane pojištěný takovou náhradu, aby si stejnou věc, která byla zničena či odcizena, mohl pořídit znovu. Pokud byla daná věc jen poškozena, dostane tolik, aby si ji mohl nechat opravit a uvést do původního stavu.
Př
Př. 1: Pojištěný si sjednal s pojistitelem pojištění domácnosti na časovou cenu. V prvním roce pojištění si koupil televizor za 10 000 Kč. Po 5 letech trvání pojištění byl televizor při požáru bytu zničen. Pojistitel v tomto případě vyplatil pojištěnému pojistné plnění ve výši 4 000 Kč. Při stanovení této výše plnění bylo zohledněno opotřebení televizoru. Př. 2: Pojištěný si sjednal s pojistitelem pojištění domácnosti na novou cenu. V prvním roce pojištění si koupil obývací stěnu za 10 000 Kč. Po 5 letech trvání pojištění byla obývací stěna při požáru bytu zničena. Pojistitel v tomto případě vyplatil pojištěnému pojistné plnění ve výši 12 000 Kč. Výše plnění odpovídala částce za kterou si pojištěný mohl v roce pojistné události koupit srovnatelnou obývací stěnu, protože ta původní se již nevyráběla.
?
88 a) b) c)
Co je časová cena pojištěné věci? Cena, za kterou byla věc nakoupena. Cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí. Pořizovací cena věci rozhodná pro stanovení pojistné částky.
89 a) b)
Jak se stanoví časová cena? Stanoví se na základě vyhlášky Ministerstva financí. Stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení či jejího zhodnocení. Stanoví na základě odhadu.
c) 90 a) b) c)
Co je nová cena pojištěné věci? Cena, kterou si stanoví klient. Cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase pořídit věc stejnou nebo srovnatelnou, a to jako věc stejnou nebo novou stejného druhu a účelu. Cena, kterou stanoví Ministerstvo financí.
45
91 a) b) c)
Cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí, se nazývá: Škodná cena. Časová cena. Odkupná cena.
92
Cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase pořídit věc stejnou nebo srovnatelnou, a to jako věc stejnou nebo novou, se nazývá: Odhadní cena. Nová cena. Nákupní cena.
a) b) c)
46
T
§
II. Právní úprava soukromého pojištění 2. Základní pojmy zákona o pojistné smlouvě g) Odkupné, redukce, dynamizace PS § 3 písm. x), § 36, § 57 až 59
Odkupné Odkupné je část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění (viz příklad 1). Pojistník má právo kdykoliv během trvání pojištění požádat pojistitele o sdělení aktuální výše odkupného. U životních pojištění má pojistník také právo požádat o zrušení pojištění s výplatou odkupného. Pokud není pojistník současně pojištěným, musí s žádostí o zrušení pojištění souhlasit i pojištěný. Základním předpokladem pro nárok na odkupné je placení pojistného po určitou dobu. To znamená, že pokud bylo v životním pojištění sjednaném s běžným pojistným zaplaceno pojistné nejméně za 2 roky nebo jde-li o pojištění za jednorázové pojistné sjednané na dobu delší než 1 rok nebo jde-li o pojištění s redukovanou pojistnou částkou, má pojistník právo, aby mu na jeho žádost pojistitel vyplatil odkupné. Odkupné je v tomto případě splatné do 3 měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu. Vzhledem k započítávaným nákladům pojistitele v prvních letech po uzavření pojištění je výše odkupného nižší než zaplacené pojistné klientem. Výplatou odkupného pojištění zaniká. Redukce pojistné částky, snížený roční důchod a redukce pojistné doby Pokud bylo za pojištění zaplaceno běžné pojistné za dobu stanovenou v pojistné smlouvě a pokud nebylo po uplynutí této doby další běžné pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, mění se takové pojištění na pojištění se sníženou pojistnou částkou (redukce pojistné částky) nebo na snížený roční důchod, a to bez povinnosti platit běžné pojistné. V tomto případě je pojistná částka snížena na výši odpovídající zaplacenému pojistnému a současně jsou zde započítány náklady vynaložené pojistitelem. Pojištění na tuto novou pojistnou částku pokračuje dále po celou sjednanou dobu bez povinnosti platit pojistné. Pokud redukovaná pojistná částka nebo snížený roční důchod jsou menší než limity sjednané v pojistné smlouvě, dojde ke zkrácení doby pojištění (redukce pojistné doby), jejímž uplynutím pojištění zaniká, nebylo-li dohodnuto jinak (např. v případě, že byla vytvořena kladná rezerva pojistného, ale po redukci by snížená pojistná částka nedosáhla limitu u vedeného v pojistné smlouvě, zaniká pojištění výplatou odkupného). V tomto případě pokračuje platnost pojištění s původně sjednanou pojistnou částkou, ale jenom po kratší dobu. Opět zde není povinnost platit pojistné. Výše uvedené se netýká pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu za běžné pojistné. Tento typ pojištění zaniká pro neplacení pojistného bez nároků na redukci nebo snížení ročního důchodu. Indexace je zvyšování pojistné částky a pojistného během doby placení pojistného v závislosti na změně podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného např. na růstu indexu spotřebitelských cen (viz příklad 2). Je to jeden z prostředků proti znehodnocování nároků z pojištění vlivem inflace. Nutnými podmínkami pro uplatňování indexace jsou: sjednání indexace v pojistné smlouvě a umožnění indexace pojistně technickými parametry daného druhu pojištění.
Př
Př. 1: Pojistník se po 8 letech trvání pojištění rozhodne zrušit pojištění. V takovém případě pojistitel vypočítá kapitálovou hodnotu pojištění, tj. to, co pojistník zaplatil během doby trvání pojištění, a odečte náklady na správu pojištění. Poté mu vyplatí odkupné a pojištění v této chvíli zaniká. Př. 2: Vzroste-li například meziročně inflace o 4 %, tak o stejný poměr se za dané období podle druhu produktu může zvednout jak pojistné (z 1 000 Kč/měs. na 1 040 Kč/měs.), tak i pojistná částka (z poj. č.100 000 Kč na poj. č. 104 000 Kč).
47
?
93 a) b) c)
Co je odkupné v životním pojištění? Finanční částka určená klientem. Výše rezervy vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění. Celková částka k výplatě při pojistném plnění.
94 a) b) c)
Co je redukce pojistné částky v životním pojištění? Ochrana klienta proti inflaci. Snížení pojistné částky pojistitelem dle podmínek zákona. Úprava pojistné částky klientem.
95 a) b) c)
Rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění se nazývá: Odškodné. Odkupné. Zádržné.
48
T §
II. Právní úprava soukromého pojištění 3. Pojištění vznik, zánik, přerušení, pojistná smlouva a) Obsah pojistné smlouvy a pojistky, pojistné podmínky PS § 2, § 4, § 9 POJ § 2 odst. 1 písm. u) Pojistná smlouva Pojistná smlouva je smlouva o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Pojistná smlouva vyjadřuje konkrétní pojistné podmínky a podmínky realizace pojištění. Dohodnuté podmínky jsou závazné pro pojistitele i pro druhou smluvní stranu. Součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, s nimiž musí být pojistník před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen. Pojistka Pojistka je potvrzení o uzavření pojistné smlouvy vydané pojistitelem pojištěnému. Pokud dojde ke ztrátě, poškození nebo zničení pojistky, vydá pojistitel na žádost a náklady pojistníka druhopis pojistky. Obsah pojistné smlouvy Pojistná smlouva obsahuje vždy určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněné osoby, určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, výši pojistného, jeho splatnost a údaj, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouvy uzavřena, v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet, identifikační údaje pojistníka, pojištěného a oprávněné osoby - u fyzických osob: jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa bydliště a rodné číslo nebo datum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, popřípadě obchodní firma, - u právnických osob: obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo, pojistné podmínky vydané pojistitelem, pokud nejsou uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistné podmínky Pojistné podmínky jsou podmínky zpracované pojistitelem pro uzavírání pojistných smluv pro jednotlivá odvětví, pro skupiny těchto odvětví nebo pro jednotlivé typy pojištění uzavíraných v rámci pojistného odvětví. Rozlišujeme pojistné podmínky všeobecné, zvláštní a doplňkové. Obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění, způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.
?
96
c)
Jaké identifikační údaje o pojistníkovi a pojištěném - fyzické osobě je oprávněn pojišťovací zprostředkovatel uvést do pojistné smlouvy? Žádné. Jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa bydliště a rodné číslo nebo datum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, popřípadě obchodní firma. Pouze jméno a příjmení.
97 a) b) c)
Co je pojistka? Smluvní ochrana pojistitele vůči pojistníkovi. Potvrzení o uzavření pojistné smlouvy vydaná pojistitelem pojistníkovi. Příslib pojištěného k placení pojistného.
a) b)
49
98 a) b) c)
Kdo vystaví pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy? Pojišťovací makléř. Pojistitel. Pojišťovací agent.
99 a) b) c)
Je pojistitel povinen při ztrátě pojistky vystavit pojistníkovi její druhopis? Ano, ale pouze ze souhlasem Ministerstva financí. Ano, ale pouze na žádost pojistníka. Ne, nikdy.
100 a) b) c)
Kdo vydává pojistné podmínky, které jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy? Česká asociace pojišťoven. Pojistitel. Ministerstvo financí.
101 a) b) c)
Jsou součástí pojistné smlouvy pojistné podmínky? Ne. Ano, vždy. Ano, ale pouze na žádost pojistníka.
102 a) b) c)
S pojistnými podmínkami musí být pojistník prokazatelně seznámen, a to: Po uzavření pojistné smlouvy. Před uzavřením pojistné smlouvy. Během trvání pojištění.
103
Jaké identifikační údaje o pojistníkovi a pojištěném - právnické osobě je oprávněn pojišťovací zprostředkovatel uvést do pojistné smlouvy? Obchodní firmu nebo název právnické osoby a její zisk za poslední 3 roky. Obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo. Žádné.
a) b) c)
50
T
§
II. Právní úprava soukromého pojištění 3. Pojištění, vznik, zánik, přerušení, pojistná doba b) Způsob uzavření pojistné smlouvy a její forma PS § 6 odst. 1 až 4, § 7
Způsob uzavření pojistné smlouvy a její forma. K uzavření pojistné smlouvy je třeba, aby návrh byl přijat ve lhůtě, kterou určil navrhovatel, jinak do 1 měsíce, je-li podmínkou uzavření pojistné smlouvy lékařská prohlídka, tak do 2 měsíců ode dne, kdy osoba, které byl návrh určen, tento návrh obdržela. Pojistná smlouva je také uzavřena, jakmile bylo ve výše uvedených lhůtách zaplaceno pojistné ve výši uvedené v návrhu. Obsahuje-li přijetí návrhu dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny proti původnímu návrhu, považuje se takové přijetí jako nový návrh. Nevyjádří-li se druhá strana k tomuto návrhu ve lhůtě do 1 měsíce, považuje se návrh za odmítnutý. Výše uvedené podmínky jsou totožné i pro návrh na změnu pojistné smlouvy. Pojistná smlouva musí mít písemnou formu, s výjimkou případů, kdy zakládá pojištění s pojistnou dobou kratší než 1 rok (krátkodobé pojištění). Ostatní právní úkony týkající se pojištění musí mít písemnou formu (výhrady, omezení nebo jiné změny proti původnímu návrhu), nebylo-li dohodnuto jinak. Každá ze stran musí obdržet alespoň jedno vyhotovení pojistné smlouvy, což platí i pro změnu pojistné smlouvy.
?
104 a) b) c)
Musí být pojistná smlouva uzavřena vždy písemně? Ano, vždy. Pojistná smlouva musí mít písemnou formu, s výjimkou případů, kdy zakládá s pojistnou dobou kratší než 1 rok (krátkodobé pojištění). Ne, pouze na žádost klient.
105 a) b) c)
Musí být písemná pojistná smlouva vždy podepsaná? Ne. Ano. Pouze v případě, že pojistník není totožný s pojištěným.
51
pojištění
T
§
Př
II. Právní úprava soukromého pojištění 3. Pojištění, vznik, zánik, přerušení, pojistná doba c) Vznik pojištění PS § 6 odst. 5 a 6
Vznik pojištění Pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy (viz příklad 1), nebylo-li dohodnuto, že vznikne již uzavřením pojistné smlouvy nebo později (viz příklad 2). Lze dohodnout, že se pojištění vztahuje i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. Nestanoví-li PS jinak, pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost již nastala, a pojistitel nemá právo na pojistné, jestliže v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost nemůže nastat. Př. 1: Obecně platí, že pojištění vzniká od 00 hodin dne následujícího po dni uzavření pojistné smlouvy. Uzavírám-li tedy pojištění dne 13.8., tak datum vzniku (počátku) pojištění je od 00 hodin dne 14.8. Př. 2: V určitých případech (např. při přezkoumávání zdravotního stavu pojištěného nebo na žádost pojištěného) lze datum počátku pojištění oddálit.
?
106 a) b) c)
Pojištění vzniká: Vyjádřením zájmu ze strany klienta. Prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li dohodnuto jinak. Jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí.
107 a) b) c)
Vzniká pojištění prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy? Ne. Ano, nebylo-li dohodnuto jinak. Ano, vždy.
108 a) b) c)
Může se pojištění vztahovat i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy? Ne. Ano. Ano, pokud je pojistník v pracovní neschopnosti.
109 a) b) c)
Může pojištění vzniknout již dnem, ve kterém je uzavřena pojistná smlouva? Ne. Ano. Ano, protože každé pojištění vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy.
52
T
§
II. Právní úprava soukromého pojištění 3. Pojištění, vznik, zánik, přerušení, pojistná doba d) Změny v pojistné smlouvě PS § 6 odst. 4, § 7, § 13 odst. 3 a 4, § 15
Změny v pojistné smlouvě Pro návrh na změnu pojištění platí stejná ustanovení PS jako pro uzavření pojistné smlouvy (viz tematický okruh II. bod 3 písm. b) této publikace). Jde zejména o následující ustanovení přijetí návrhu ve lhůtě určené navrhovatelem přijetí návrhu zaplacením pojistného není-li navrhovatelem lhůta pro přijetí návrhu určena, tak přijetím návrhu nejpozději do 1 měsíce od jeho obdržení, je-li třeba ke změně lékařská prohlídka, tak přijetím návrhu do 2 měsíců od jeho obdržení návrh musí mít písemnou formu, není-li stanoveno jinak (krátkodobá pojištění) každá strana dostane 1 vyhotovení Kromě výše uvedeného lze v pojistné smlouvě stanovit podmínky, za kterých má pojistitel právo v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, s výjimkou změny věku a zdravotního stavu u pojištění osob, upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období. Tuto nově stanovenou výši je pojistitel povinen sdělit pojistníkovi nejpozději ve lhůtě 2 měsíců před splatností pojistného za pojistné období. V jiných případech, nestanoví-li to PS jinak, nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit. Pokud pojistník nesouhlasí, musí tento svůj nesouhlas vyjádřit do 1 měsíce ode dne, kdy se změnu dozvěděl. V případě, že nesouhlasí, pak soukromé pojištění zaniká uplynutím pojistného období. Mezi další povinnosti pojistníka patří povinnost bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli změnu nebo zánik pojistného rizika. Jestliže dojde v pojistné době k podstatnému snížení rizika, je pojistitel povinen úměrně tomuto snížení snížit pojistné a to s účinností ode dne, kdy se o změně rizika dozvěděl. Pokud nastane opačná situace a pojistné riziko se výrazně zvýší tak, že pokud v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání smlouvy a pojistitel by tudíž uzavřel smlouvu za jiných podmínek, vzniká v této chvíli pojistiteli právo do 1 měsíce navrhnout pojistníkovi změnu. Pojistník má opět lhůtu 1 měsíce povinně se vyjádřit k navrhované změně. Pokud pojistník nesouhlasí, má pojistitel právo vypovědět tuto smlouvu do 2 měsíců od doručení nesouhlasu od pojistníka. V tomto případě poté smlouva zanikne uplynutím 8 dnů ode dne doručení výpovědi klientovi. Posledním případem je situace, kdy pojistné riziko se zvýší do té míry, že by pojistitel již pojištění nesjednal. V této situaci má pojistitel právo ve lhůtě 1 měsíce pojistnou smlouvu vypovědět. Opět pojištění zanikne uplynutím doby 8 dnů od doručení výpovědi.
?
110 a) b) c)
Za jakých podmínek lze změnit pojistnou smlouvu? Kdykoliv i bez souhlasu obou smluvních stran. Dohodou smluvních stran, která musí být učiněna písemnou formou, není-li stanoveno jinak. Dohodou smluvních stran, a to ve lhůtě 3 měsíců.
111 a) b) c)
Může pojistník jednostranně změnit pojistnou smlouvu? Ano se souhlasem Ministerstva financí. Ne, ledaže tak stanoví zákon. Kdykoliv i se zpětnou platností.
53
T
§
II. Právní úprava soukromého pojištění 3. Pojištění, vznik, zánik, přerušení, pojistná doba e) Přerušení pojištění PS § 18
Přerušení pojištění Pojištění může být během pojistné doby přerušeno. Za dobu přerušení pojištění netrvá povinnost platit pojistné a není dáno právo na plnění z událostí (viz příklad 1), které nastaly v době přerušení pojištění a které by jinak byly pojistnými událostmi. Pojištění se přerušuje, nebylo-li pojistné zaplaceno do 2 měsíců ode dne jeho splatnosti, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Doba přerušení pojištění se započítává do pojistné doby. Přerušit nelze povinné pojištění, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání, a životní pojištění, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
Př
Př.: Klient si sjednal úrazové pojištění. Po třech letech přestal platit pojistné a jeho pojištění bylo přerušeno. Ve druhém měsíci po přerušení si na kole zlomil nohu. Uplatňoval škodu na pojistiteli, ale výplata pojistného plnění mu byla ze strany pojistitele odmítnuta.
?
112 a) b) c)
Pojištění se přerušuje: Pokud je to nevýhodné pro pojistitele. Nebylo-li pojistné zaplaceno do 2 měsíců ode dne jeho splatnosti, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Pokud je to nevýhodné pro klienta.
113 a) b) c)
Má přerušení pojištění vliv na délku pojistné doby? Ano, doba přerušení se nezapočítává do pojistné doby. Ne, doba přerušení se započítává do pojistné doby. Ano, doba přerušení prodlužuje délku pojistné doby.
114 a) b) c)
Která pojištění nelze přerušit? Žádná. Povinné, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání, a životní, nebylo-li dohodnuto jinak. Všechna.
115 a) b) c)
Lze přerušit povinné pojištění? Ano, vždy na žádost pojistníka. Ne, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání. Ano, se souhlasem Ministerstva financí.
116 a) b) c)
Lze přerušit životní pojištění? Ano, kdykoliv na konci pojistného období. Ne, pokud nebylo dohodnuto jinak. Pouze pokud vznikl přeplatek na pojistném.
54
T
II. Právní úprava soukromého pojištění
§
PS § 13 odst. 4, § 15 odst. 4 a 5, § 19 až § 25
3. Pojištění, vznik, zánik, přerušení, pojistná doba f) Zánik pojištění
Pojištění zaniká některým z následujících způsobů Uplynutím doby Pojištění zaniká uplynutím pojistné doby. U pojištění sjednaného na dobu určitou lze v pojistné smlouvě dohodnout, že uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, pojištění nezaniká, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistné doby nesdělí druhé straně, že na dalším trvání pojištění nemá zájem. Pokud pojištění nezanikne, prodlužuje se za stejných podmínek o stejnou dobu, na kterou bylo sjednáno, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
Nezaplacením pojistného Nestanoví-li PS jinak, zaniká pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného.
Dohodou Pojistitel a pojistník se mohou na zániku pojištění dohodnout. V této dohodě musí být určen okamžik zániku pojištění a dohodnut způsob vzájemného vyrovnání závazků.
Výpovědí Je-li sjednáno pojištění s běžným pojistným, zaniká pojištění výpovědí pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; výpověď musí být doručena alespoň 6 týdnů před uplynutím pojistného období, jinak je neplatná. Pojistitel nebo pojistník mohou pojištění vypovědět do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká (viz příklad 1). Pojistitel nebo pojistník mohou pojištění vypovědět do 3 měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události. Dnem doručení výpovědi počíná běžet výpovědní lhůta 1 měsíce, jejímž uplynutím pojištění zaniká. Pojistník může pojištění vypovědět do 1 měsíce ode dne doručení sdělení o převodu pojistného kmene nebo jeho části podle zvláštního právního předpisu nebo do 1 měsíce ode dne zveřejnění oznámení o odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti pojistitele. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká.
Odstoupením Zodpoví-li pojistník nebo pojištěný při sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy pojistitele, týkající se sjednávaného pojištění, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. Stejné právo odstoupit od pojistné smlouvy jako pojistitel má i pojistník, jestliže mu pojistitel nebo jím zmocněný zástupce nepravdivě nebo neúplně zodpověděl jeho písemné dotazy týkající se sjednávaného pojištění. Odstoupením od pojistné smlouvy se smlouva od počátku ruší. Pojistitel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne odstoupení od pojistné smlouvy, vrátit zaplacené pojistné, od kterého se odečte to, co již z pojištění plnil. Jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavřenou formou obchodu na dálku, má pojistník právo bez udání důvodů odstoupit od pojistné smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy nebo ode dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost po uzavření pojistné smlouvy.
55
Př
?
Odmítnutím plnění Pojistitel může plnění z pojistné smlouvy odmítnout: - jestliže příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti tuto smlouvu neuzavřel nebo za jiných podmínek, nebo - jestliže oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí.
Z dalších důvodů Pojištění zaniká dnem, kdy zaniklo pojistné riziko nebo pojištěná věc nebo jiná majetková hodnota, nebo dnem, kdy došlo ke smrti pojištěné fyzické osoby nebo zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce, nestanoví-li PS nebo pojistná smlouva jinak.
Př.: Klient si sjednal životní pojištění dne 31.8. V měsíci září zjistil, že dané pojištění nepotřebuje. V tomto případě má možnost během měsíce října pojištění vypovědět.
117 a) b) c)
Může pojištění zaniknout dohodou? Ne. Ano. Ano, ale jen se souhlasem Ministerstva financí.
118 a) b) c)
Může pojištění zaniknout výpovědí? Ne. Ano, např. výpovědí do 3 měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události. Ano, pouze se souhlasem České kanceláře pojistitelů.
119 a) b) c)
Lze každou pojistnou smlouvu vypovědět do 2 měsíců od jejího uzavření? Ne. Ano. Pouze v případě úmrtí pojistníka.
120 a) b) c)
Může pojištění zaniknout též pro neplacení pojistného? Ne. Ano. Pouze na základě rozhodnutí finančního úřadu.
121 a) b) c)
Pojištění zaniká též: Dnem, kdy se ze 40 % opotřebovala pojištěná věc. Dnem, kdy zanikla pojištěná věc. Dnem, kdy byla soudem zabavena pojištěná věc.
122 a) b) c)
Pojištění zaniká též: Smrtí oprávněné osoby. Smrtí pojištěné fyzické osoby. Smrtí obmyšlené osoby.
56
T §
II. Právní úprava pojištění 4. Škodové pojištění a) Definice a druhy škodového pojištění PS § 3 písm. z), § 26, § 28, § 37 odst. 2, § 42 odst. 1, § 43 odst. 1, § 47 odst. 3, § 48 odst. 2, § 60 odst. 1, § 62 odst. 2
Škodové pojištění je pojištění, u kterého plnění pojistitele představuje náhradu škody, která nastala v důsledku pojistné události, a to v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou. Účelem škodového pojištění je náhrada vzniklé škody. V tomto pojištění nemůže pojištěný od pojistitele získat pojistné plnění vyšší, než je vzniklá škoda. Pojistné plnění nemůže v případě škodového pojištění vést k obohacení, neboť je určeno pouze k náhradě vzniklé škody. Pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí lze sjednat jako pojištění škodové nebo pojištění obnosové. Pojištění věci nebo souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové.
Pojištění právní ochrany spočívá v závazku pojistitele hradit na základě pojistné smlouvy náklady pojištěného spojené s uplatněním jeho práva v rozsahu vymezeném v pojistné smlouvě a poskytovat služby přímo spojené s tímto soukromým pojištěním v pojistné smlouvě dohodnutém rozsahu. Pojištění právní ochrany lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění odpovědnosti za škodu lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění úvěru nebo záruky lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění finančních ztrát lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Z úrazového pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění ve výši stanovené v pojistné smlouvě, došlo-li k úrazu pojištěného. Úrazové pojištění lze sjednat jako pojištění škodové nebo pojištění obnosové. Pojištění pro případ nemoci lze sjednat jako pojištění škodové nebo obnosové. Pouze jako škodová lze sjednat tato pojištění: Také jako škodová lze sjednat tato pojištění: Pojištění věci nebo souboru věcí Pojištění právní ochrany Pojištění odpovědnosti za škodu Pojištění úvěru nebo záruky Pojištění finančních ztrát
Pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí Úrazové pojištění Pojištění pro případ nemoci
Není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, je pojistné plnění pojistitele omezeno horní hranicí. Horní hranice pojistného plnění je určena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. V případě pojištění majetku, jehož pojistnou hodnotu lze určit v době uzavření pojistné smlouvy, je horní hranice pojistného plnění určena pojistnou částkou. Pojistná částka se na návrh pojistníka stanoví tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy, přičemž má pojistitel právo přezkoumat hodnotu pojištěného majetku. Nelze-li v době uzavření pojistné smlouvy určit pojistnou hodnotu, stanoví se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění limitem pojistného plnění. Limit pojistného plnění (jako horní hranici plnění) se stanoví i v případě, že se pojištění vztahuje pouze na část hodnoty pojišťovaného majetku. Není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, hranice pojistného plnění se vztahuje na jednu škodnou událost.
57
Př
Př. 1: U pojištěného rodinného domu s pojistnou částkou 5 mil. Kč došlo k pojistné události. Vichřice poškodila střechu, skutečná škoda byla likvidní (pojistitel se jí bude zabývat, vztahuje se na ni sjednané pojištění) a byla vyčíslena na 200 000 Kč. Pojištěný dostane pojistné plnění za tuto pojistnou událost ve výši 200 000 Kč. Př. 2: Při pojištění rodinného domu je pojistná částka stanovena ve výši 3 mil. Kč. V případě pojistné události je horní hranicí pojistného plnění částka 3 mil. Kč. Ne více! Konkrétně je horní hranice pojistného plnění v tomto případě menší nebo rovna 3 mil. Kč. Obecně se dá říci že horní hranice pojistného plnění je menší nebo rovna pojistné částce. Př. 3: Stejně tomu je tak i v případě, kdy horní hranici plnění tvoří limit pojistného plnění, kdy příkladně při sjednání pojištění zásob ve skladu je limit pojistného plnění sjednán ve výši 1 mil. Kč, je horní hranice pojistného plnění menší nebo rovno 1 mil. Kč.
?
123 a) b) c)
Co je to škodové pojištění? Škodové pojištění je pojištění, jehož účelem je získat dohodnutou finanční částku v důsledku pojistné události. Škodové pojištění je pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události. Škodové pojištění je pojištění, jehož účelem je získání obnosu.
a) b) c)
Jak se nazývá pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události? Obnosové. Škodové. Životní.
125 a) b) c)
Lze úrazové pojištění sjednat jako škodové i obnosové pojištění? Ne. Ano. Pouze v některých případech.
126 a) b) c)
Pojištění věci nebo souboru věcí lze sjednat: Jen jako obnosové. Jen jako škodové. Jako škodové i obnosové.
127 a)
Čím je určena horní hranice pojistného plnění u škodového pojištění? Horní hranice pojistného plnění není nikdy určena. Horní hranice pojistného plnění je určena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. Horní hranice pojistného plnění je určena výší pojistného.
124
b) c)
58
T
§
II. Právní úprava pojištění 4. Škodové pojištění b) Podpojištění, přepojištění PS § 40 a 41
Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku (jedná se o podpojištění), sníží pojistitel pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetku (jedná se o přepojištění), může pojistník nebo pojistitel navrhnout, aby byla pojistná částka snížena při současném poměrném snížení pojistného pro další pojistné období, následující po této změně. Pokud návrh na snížení pojistné částky nebude pojistitelem přijat ve lhůtě 1 měsíce ode dne jeho obdržení, soukromé pojištění zaniká uplynutím posledního dne této lhůty.
Př
Př.1: Pan Novák pojistil svůj dům na pojistnou částku 2 mil. Kč. Během dvou let však vyměnil linolea za plovoucí podlahy, vyměnil litinové radiátory za nové deskové, kompletně zrekonstruoval kuchyni, položil novou střešní krytinu. Po těchto dvou letech se stala pojistná událost. Celková škoda vyčíslená likvidátorem byla 400 000 Kč. Avšak hodnota domu se také změnila a byla vyčíslena na 4 mil. Kč. V době pojistné události tedy byla pojistná částka nižší než pojistná hodnota, dům byl podpojištěný. Panu Novákovi byla tedy vyplacena poměrná částka 200 000 Kč. Výpočet pojistné částky při podpojištění:
2.000.000 X 2.000.000 X 400.000 X=200 000 4.000.000 400.000 4.000.000 ; Př.2: Pan Novák zakoupil a pojistil atriový domek v hodnotě 5 mil. Kč. Postupně část domku zboural a ničím nenahradil. Hodnota domku se snížila na 3 mil. Kč. Povinností pojištěného je nahlásit změnu pojistné částky, aby nedošlo k přepojištění. V případě pojistné události bude vyplacena maximálně pojistná hodnota domku v době pojistné události přesto, že pan Novák platil vyšší pojistné!
?
128 a) b) c) 129 a) b) c) 130 a) b) c)
Co je podpojištění? Je-li pojistná částka v době pojistné události vyšší, než pojistná hodnota pojištěného majetku. Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší, než pojistná hodnota pojištěného majetku. Je-li pojistná částka v době pojistné události stejná jako pojistná hodnota pojištěného majetku. Snižuje pojistitel pojistné plnění v případě podpojištění? Ne. Ano, pojistitel sníží pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, nebylo-li dohodnuto jinak. Pouze na základě písemné žádosti pojištěného, na kterou musí reagovat do 1 měsíce od obdržení. Co je přepojištění? Je-li pojistná částka stejná jako pojistná hodnota pojištěného majetku. Převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetku. Je-li majetek pojištěn u více pojišťoven.
59
T
§
II. Právní úprava pojištění 4. Škodové pojištění c) Zachraňovací náklady PS § 32
Zachraňovací náklady jsou účelně vynaložené náklady, které pojistník vynaložil
na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události, na zmírnění následků již nastalé pojistné události. byl povinen vynaložit z hygienických, ekologických a bezpečnostních důvodů při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků.
Pojistník má proti pojistiteli právo na náhradu zachraňovacích nákladů a na náhradu škody, kterou utrpěl v souvislosti s výše uvedenou činností. Výše náhrady zachraňovacích nákladů může být v pojistné smlouvě omezena. Výše limitu zachraňovacích nákladů na záchranu života nebo zdraví osob nesmí být nižší než 30 % sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění. Zachraňovací náklady vynaložené pojistníkem se souhlasem pojistitele, k nímž by pojistník jinak nebyl povinen, je pojistitel povinen uhradit bez omezení. Pojistnou částku nebo limit pojistného plnění nelze snížit o výši zachraňovacích nákladů a o výši náhrady škody. Právo na náhradu zachraňovacích nákladů má i pojištěný nebo jiná osoba, a to pokud tyto náklady vynaložila nad rámec svých povinností stanovených zvláštním právním předpisem.
Př
?
Př.: V objektu vznikl požár, hoří polovina objektu, v části, kam požár ještě nezasáhl, jsou uloženy kyslíkové a plynové lahve. Hrozí jejich výbuch a následně ještě větší škoda s rozšířením na další objekty. Hořící budovou se k lahvím nelze dostat, jediná možnost je vybourat zdivo v ještě požárem nezasažené části objektu a otvorem lahve vynosit. Toto se také stane. Požár je uhašen, vybouráním zdiva a vynošením lahví byly zmírněny následky pojistné události, pojištěný má právo obdržet i náhradu za vybourání a znovuobnovení uvedené části zdiva. 131 a) b) c) 132 a) b) c)
Patří náklady na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události mezi tzv. zachraňovací náklady? Ne. Ano. Jen tehdy, vynaloží-li je někdo jiný než účastník pojištění. Komu hradí pojistitel zachraňovací náklady? Pouze pojistníkovi. Pojistníkovi či jiné osobě, která tyto náklady vynaložila nad rámec povinností stanovených zvláštním předpisem. Pouze pojištěnému.
60
T §
II. Právní úprava pojištění 4. Škodové pojištění d) Změna vlastnictví pojištěného majetku PS § 27
Pojištění, které se vztahuje k majetku, zaniká dnem, kdy došlo ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví tohoto majetku, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. V případě, že se jedná o nabytí vlastnictví nebo spoluvlastnictví k nemovitosti vkladem do katastru nemovitostí, zaniká pojištění dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka nebo spoluvlastníka do katastru nemovitostí. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto, že pojištění, které se vztahuje k majetku, nezaniká změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví tohoto majetku, musí být v této pojistné smlouvě jasně stanoveno, za jakých podmínek pojištění dále trvá a upraven způsob přechodu práv a povinností z pojištění. Nejsou-li tyto podmínky v pojistné smlouvě stanoveny, změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku pojištění zaniká. Prodá-li pojistník pojištěné vozidlo dne 25. dubna (prodejní - kupní smlouva je téhož data), tímto dnem končí pojištění vozidla. Od tohoto dne je vozidlo již nepojištěno. Je na kupujícím - novém majiteli - zda vozidlo opět pojistí, kdy a na jaká rizika. Takto ve smyslu PS zaniká pojištění movitých věcí. U nemovitostí zaniká pojištění nabytím právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka do katastru nemovitostí.
?
133 a) b) c)
Zaniká změnou vlastníka pojištění, které se vztahuje k majetku? Ne, nikdy nezaniká. Ano, pokud není v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Ano, vždy zaniká.
61
T
§
II. Právní úprava pojištění 4. Škodové pojištění e) Množné pojištění PS § 29 až 31 Množné pojištění vzniká tehdy, vztahují-li se dvě nebo více pojištění na totéž pojistné riziko pojištěné pro stejné období. Množné pojištění vzniká jako
Soupojištění - pojistná smlouva je uzavřena mezi pojistníkem a více pojistiteli zastoupenými vedoucím pojistitelem, a to za jediné pojistné. Pojistná smlouva určuje, kdo je vedoucím pojistitelem, který stanovuje pojistné podmínky a výši pojistného, spravuje soupojištění, přijímá pojistné, oznámení o pojistné události, vede šetření vedoucí k poskytnutí pojistného plnění. Mezi pojistiteli dohodnuta výše podílů na právech a závazcích ze soupojištění plynoucích. Oprávněná osoba má právo na pojistné plnění v plné výši vůči vedoucímu pojistiteli.
Souběžné pojištění - souhrn pojistných částek nepřesahuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku nebo souhrn limitů pojistného plnění nepřesáhne skutečnou výši vzniklé škody.
Vícenásobné pojištění - souhrn pojistných částek přesahuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku nebo souhrn limitů pojistného plnění přesahuje skutečnou výši škody. Vznikne-li vícenásobné pojištění, je pojistník povinen oznámit to každému pojistiteli, uvést ostatní pojistitele a pojistné částky nebo limity pojistného plnění sjednané v ostatních pojistných smlouvách, jakmile se dozví o vzniku vícenásobného pojištění. Jde-li o vícenásobné pojištění, je pojistitel, který obdržel oznámení o vzniku pojistné události jako první, povinen poskytnout pojistné plnění za celou škodu, nejvíce však do výše pojistné částky nebo limitu pojistného plnění sjednaného pojistnou smlouvou, kterou je vázán, a informovat o poskytnutí pojistného plnění ostatní pojistitele, o nichž se dozvěděl. Pojistitelé jsou povinni se mezi sebou bez zbytečného odkladu vypořádat v poměru, v jakém jsou k sobě pojistné částky nebo limity pojistného plnění sjednané v pojistné smlouvě, kterou jsou vázáni. Nastala-li pojistná událost, nemůže pojistitel v neprospěch ostatních pojistitelů změnit nebo zrušit žádné soukromé pojištění, které sjednal a které náleží do vícenásobného pojištění.
Př
Př. 1: Při pojištění majetku města se dohodl pojistitel A s pojistitelem B na rozdělení rizika mezi tyto dva pojistitele. Dohodli se, že vedoucím (hlavním) pojistitelem bude pojistitel A s 60 % a vedlejším pojistitel B se 40 %. V tomto poměru se dělí jak inkasované pojistné, tak plnění při pojistných událostech. Jedná se o soupojištění. Př. 2: Pan Novák uzavřel dvě pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). U jednoho pojistitele s limitem pojistného plnění pro případ způsobení věcné škody ve výši 40 mil. Kč, u druhého pojistitele s limitem pojistného plnění ve výši 30 mil. Kč. V případě, že způsobí věcnou škodu minimálně 70 mil. Kč (součet limitů pojistného plnění), bude se jednat o souběžné pojištění, jestliže však věcná škoda jím způsobená bude nižší než 70 mil. Kč, bude se jednat o vícenásobné pojištění a bude se také muset postupovat v souladu se zákonnými pravidly pro vícenásobné pojištění.
?
134 a) c)
Kdy vzniká množné pojištění? Nikdy. Množné pojištění vznikne, vztahuje-li se více pojištění na totéž pojistné riziko pro stejné období. V případě určení více obmyšlených osob.
135 a) b) c)
Jaké jsou formy množného pojištění? Jen soupojištění. Souběžné pojištění, vícenásobné pojištění nebo soupojištění. Jen zajištění.
b)
62
T
§
II. Právní úprava pojištění 5. Obnosové pojištění a) Definice a druhy obnosového pojištění PS § 3 písm. aa), § 34 až 36, § 37 odst. 2, § 54 odst. 2, § 57 až 59, § 60 odst. 1, § 62 odst. 2
Pojištěním obnosovým se rozumí pojištění, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody. V případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout jednorázové nebo opakované pojistné plnění v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou. Základem pro výpočet pojistného plnění je pojistná částka (částka určená pojistníkem, která má být v případě vzniku pojistné události vyplacena pojistitelem) nebo výše a četnost vyplácení důchodu (opakované plnění). Pouze jako pojištění obnosové lze sjednat životní pojištění. Jako pojištění obnosové může být sjednáno i úrazové pojištění, pojištění pro případ nemoci a pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí. Pouze jako obnosová lze sjednat tato pojištění: Také jako obnosová lze sjednat tato pojištění: Životní pojištění
Úrazové pojištění Pojištění pro případ nemoci Pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí
Právem vůči pojistiteli na pojistné plnění z obnosového pojištění není dotčeno právo na náhradu škody ani jiné právo proti tomu, kdo za škodu odpovídá. Jestliže pojištěný získá od pojistitele pojistné plnění ze svého obnosového pojištění, má i přesto nárok žádat po škůdci, který mu škodu způsobil, náhradu škody. Nestanoví-li PS jinak, může pojistná smlouva určit, kdy z obnosového pojištění vzniká právo na redukci pojistné doby, na odkupné a na obnovení pojištění po redukci pojistné částky, po snížení ročního důchodu nebo po redukci pojistné doby. U obnosových pojištění může být v pojistné smlouvě určeno, kdy vzniká právo na redukci pojistné doby (za jakých nových podmínek bude pojištění trvat, bez povinnosti pojistníka platit pojistné). Pro životní pojištění jsou pravidla pro redukci určena v PS § 57. Odkupné je částka, kterou pojistník obdrží při předčasném ukončení obnosového pojištění. V pojistné smlouvě jsou vždy stanovena pravidla pro určení nároku a výše odkupného. Pro životní pojištění jsou pravidla určena v PS § 59 s možností odchylného ujednání v pojistných podmínkách. Mezi obnosová pojištění patří všechna životní pojištění a ta úrazová pojištění, kde je v případě vzniku pojistné události vyplacena sjednaná pojistná částka nebo opakované plnění (důchod). Nároky na tato plnění jsou nezávislé na tom, zda při pojistné události ke škodě došlo a plnění neslouží k náhradě případné škody. Náhrada škody je principem pojištění škodových (typicky pojištění majetku a odpovědnosti). Je zde tedy možný souběh plnění z titulu jednoho či více obnosových pojištění a plnění z titulu náhrady škody. U životních pojištění, která vytvářejí rezervu pojistného (tj. mají spořící složku pojištění), lze za pojistitelem určených podmínek (zpravidla zaplacení běžného pojistného za určenou dobu a uplynutí této doby) povolit tzv. redukci – to znamená, převést pojištění do stavu bez povinnosti pojistníka platit běžné pojistné. Snížena (redukována) může být buď pojistná částka nebo pojistná doba nebo sjednaný důchod, podle toho, co je ujednáno v pojistné smlouvě. Rovněž další podmínky redukce jsou obsahem smluvních podmínek, přičemž parametry konkrétních případů je nutné dopočítat pojistně technickými metodami.
63
V pojistné smlouvě může, ale nemusí být sjednána možnost zrušení redukce (např. navrhne-li to pojistník a doplatí-li dlužné pojistné), pojistitel pak smlouvu převede z redukce zpět do normálního stavu, s povinností pojistníka hradit pojistné a původními parametry. Odkupné je část nespotřebovaného pojistného, ukládaná pojistitelem jako technická rezerva, která se vypočítá pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění. Odkupné se z životního pojištění vyplácí zpravidla při předčasném zániku pojištění z jiného důvodu, než je pojistná událost (např. výpověď pojistníka). V pojistné smlouvě, tj. ve smluvních ujednáních nebo pojistných podmínkách, pojistitel stanoví, u kterého ze životních pojištění vzniká nárok na odkupné a podmínky nároku na výplatu odkupního (typicky je to minimální doba od počátku pojištění a uhrazení pojistného za tuto dobu a kladná kapitálová hodnota pojištění). Nárok na odkupné zpravidla nevzniká u pojištění pro případ smrti sjednaného na přesně stanovenou dobu.
Př
?
Př.: Pojištěnému, který má sjednáno pojištění trvalých následků úrazu, je způsoben úraz, v jehož důsledku vznikne pojištěnému trvalé tělesné poškození, za které mu náleží pojistné plnění ve smyslu pojistné smlouvy. Za způsobení úrazu (škody na zdraví) odpovídá další osoba – škůdce, který pojištěného z nedbalosti strčil, přičemž pojištěný ztratil rovnováhu a při následném pádu došlo k úrazu. Pojištěný po oznámení a likvidaci pojistné události obdrží od pojistitele v pojistné smlouvě sjednané pojistné plnění (částku odpovídající dle smluvních ujednání zjištěným trvalým následkům – tedy smluvně stanovený obnos). Vedle toho může pojištěný standardní cestou úspěšně uplatnit nárok na náhradu škody vůči škůdci (v tomto případě typicky nárok na bolestné, případně ztížení společenského uplatnění, ušlý výdělek atd.). 136 a) b) c)
Co je to obnosové pojištění? Je to skupinové pojištění. Je to pojištění, jehož účelem je získání obnosu. Je to pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události.
137 a) b) c)
Jak lze sjednat tzv. kapitálové životní pojištění? Jen jako škodové. Jen jako obnosové. Jako škodové i obnosové.
138 a) b) c) 139 a) b) c)
Jak se nazývá pojištění, jehož účelem je získat v případě pojistné události obnos nezávislý na vzniku nebo rozsahu škody? Škodové. Obnosové. Odpovědnostní. Jaké nároky má pojištěný v případě úrazu, má-li sjednáno úrazové pojištění jako obnosové? Pouze na odškodnění ze svého úrazového pojištění. Na pojistné plnění ze svého úrazového pojištění a nezávisle na tom může žádat náhradu škody po škůdci. Pouze na náhradu škody od škůdce.
64
T
§
II. Právní úprava pojištění 5. Obnosové pojištění b) Přezkoumání zdravotního stavu pro účely pojištění osob PS § 50
V pojištění osob je pojistitel oprávněn požadovat údaje o zdravotním stavu a zjištění zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného, jsou-li pro to důvody související se stanovením výše pojistného rizika, výše pojistného a šetřením pojistné události, pokud k tomu byl pojistiteli dán souhlas pojištěného. Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti se provádí na základě zpráv a zdravotnické dokumentace vyžádaných pojistitelem pověřeným zdravotnickým zařízením od ošetřujících lékařů, a v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením. Bylo-li dohodnuto, že pojistník je zproštěn povinnosti platit pojistné, je pojistitel oprávněn požadovat údaje o jeho zdravotním stavu a na základě souhlasu pojistníka přezkoumávat jeho zdravotní stav způsobem uvedeným výše.
Př
?
Př.: Pojištěný vyplnil zdravotní dotazník, který je součástí pojistné smlouvy, a uvedl, že trpí závažnou chorobou. Z důvodu upřesnění a stanovení rizik je požádán o doplnění zdravotní dokumentace, na základě které je buď přijat do pojištění bez omezení, nebo je mu vypočítána riziková přirážka z pojistného, nebo je nepřijatelný pro pojištění.
140 a) b) c) 141 a) b) c)
Je pojistitel oprávněn požadovat údaje o zdravotním stavu nebo příčině smrti pojištěného? Ano, pouze v případě smrti pojištěného. Ano, jsou-li pro to důvody související se stanovením výše pojistného rizika, výše pojistného a šetřením pojistné události, pokud k tomu byl pojistiteli dán souhlas pojištěného. Ne, jedná se o osobní údaje a citlivá data. Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného se provádí na základě: Čestného prohlášení klienta. Zpráv a zdravotnické dokumentace vyžádaných pojistitelem pověřeným zdravotnickým zařízením od ošetřujících lékařů, a v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením. Čestného prohlášení rodinného příslušníka.
65
T
§
II. Právní úprava pojištění 6. Informace poskytované zájemci a pojistníkovi a) Informace poskytované zájemci před uzavřením pojistné smlouvy PS 65 a § 66 Před uzavřením každé pojistné smlouvy (tedy před sjednáním jakéhokoliv pojištění, např. pojištění osob, majetku, odpovědnosti) musí být zájemci o její uzavření oznámeny informace o pojistiteli obchodní firma a právní forma pojistitele, název členského státu, kde má pojistitel své sídlo, a tam, kde to přichází v úvahu, adresa agentury nebo pobočky pojistitele, která uzavírá pojistnou smlouvu, adresa sídla pojistitele, popřípadě agentury nebo pobočky, která uzavírá pojistnou smlouvu. jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavíranou na dálku, také - místo registrace pojistitele v obchodním nebo obdobném veřejném registru, - jeho registrační číslo nebo odpovídající prostředek identifikace v takovém registru, - informace o názvu a sídle orgánu odpovědného za výkon dohledu nad jeho činností. Tyto informace musí být oznamovány jasným a přesným způsobem, písemně a v českém jazyce. V jiném jazyce mohou být poskytnuty, pokud to zájemce výslovně požaduje nebo pokud má možnost volby práva, které bude pro pojistnou smlouvu použito. Před uzavřením pojistné smlouvy, která se týká pojištění osob (životní pojištění, úrazové pojištění, pojištění pro případ nemoci), musí být zájemci o uzavření pojistné smlouvy oznámeny tyto informace o závazku definice všech pojištění a všech opcí, doba platnosti pojistné smlouvy, způsoby zániku pojistné smlouvy, způsoby a doba placení pojistného, způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy, způsob určení výše odkupného, informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění, včetně doplňkového pojištění, pokud bylo požadováno, v případě pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění, uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly, podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat, obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému soukromému pojištění, způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se se stížností na Českou národní banku, právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva, před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob uzavírané na dálku musí být zájemci v dostatečné době před tím, než je pojistnou smlouvou vázán, sděleny na trvalém nosiči dat také informace o - existenci daní nebo jiných poplatků, které nejsou hrazeny pojistitelem nebo jím nejsou ukládány, - zvláštních poplatcích za použití prostředku komunikace na dálku, - minimální délce trvání pojistné smlouvy, - jazyku, popřípadě jazycích, ve kterých se souhlasem zájemce bude pojistitel komunikovat s pojistníkem během trvání smlouvy uzavřené na dálku a ve kterých jsou poskytovány pojistné podmínky a další informace podle tohoto ustanovení. Pojistitel je povinen informovat zájemce o uzavření pojistné smlouvy týkající se pojištění osob a uzavírané na dálku, že na vyžádání může obdržet další informace, a o povaze těchto informací. Pojistník má právo obdržet kdykoli během trvání pojistné smlouvy uzavřené na dálku pojistné podmínky v tištěné podobě a změnit způsob komunikace na dálku. Další informace jsou zájemci o pojištění před uzavřením pojistné smlouvy poskytovány pojišťovacím zprostředkovatelem podle ZPR (viz tematický okruh IIIa. bod 5 písm. a) této publikace).
66
?
142 a) b) c) 143
Musí být zájemci o pojištění oznámeny před uzavřením pojistné smlouvy informace o pojistiteli? Ne. Ano. Jen uzná-li to pojistitel za nutné.
a) b) c)
Musí být zájemci o pojištění oznámeny před uzavřením pojistné smlouvy některé informace písemně? Ne. Ano, a to ty, které stanoví zákon o pojistné smlouvě. Jen uzná-li to pojistitel za nutné.
144 a) b) c)
Informace o pojistiteli musí být zájemci o pojištění oznámeny: Pouze před uzavřením smlouvy kapitálového životního pojištění. Před uzavřením každé pojistné smlouvy. Nejpozději do 6 týdnů po uzavření každé pojistné smlouvy.
67
T
§
II. Právní úprava pojištění 6. Informace poskytované zájemci a pojistníkovi b) Informace poskytované pojistníkovi během trvání pojistné smlouvy PS § 65 odst. 2, § 67
Pojistníkovi musí být během trvání pojistné smlouvy oznamovány informace uvedené v § 67 PS. Tyto informace musí být oznamovány jasným a přesným způsobem, písemně a v českém jazyce. Mohou být také poskytnuty v jiném než v českém jazyce, pokud to výslovně zájemce nebo pojistník požaduje nebo pokud má možnost volby práva, které bude pro pojistnou smlouvu použito. Jedná se o informace
Př
?
o jakékoliv změně obchodní firmy pojistitele, změně jeho právní formy nebo adresy jeho sídla a tam, kde to přichází v úvahu, i o změně adresy agentury nebo pobočky, která uzavřela pojistnou smlouvu, uvedené v § 66 odst. 2 písm. a) až i) PS při jakékoliv změně pojistných podmínek nebo při změně právního předpisu, kterým se řídí vztahy vzniklé z pojistné smlouvy, - definice všech pojištění a všech opcí, - doba platnosti pojistné smlouvy, - způsoby zániku pojistné smlouvy, - způsoby a doba placení pojistného, - způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy, - způsob určení výše odkupného, - informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového pojištění, pokud bylo požadováno, - v případě pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění, - uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly o každoročním stavu bonusů.
Př.: Pojistitel změní obchodní firmu a také sídlo, přestěhuje se na jinou adresu. Pak pojistníkovi musí být oznámeny změněná obchodní firma a nová adresa sídla. V případě, že se změní adresa pobočky (agentury), která uzavřela pojistnou smlouvu, musí pojistník získat zprávu o nové adrese této pobočky (agentury), a to v případech, kdy to přichází v úvahu (pojistitel se sídlem v zahraničí). V případě změn v pojistných podmínkách, změn ve výpočtech bonusů, které se ke smlouvě vážou atp., opět vzniká povinnost informovat pojistníka o takových změnách. 145 a) b) c)
Během trvání pojistné smlouvy musí být pojistník podle zákona o pojistné smlouvě informován o skutečnostech uvedených: Ve výroční zprávě pojistitele. V § 67 zákona o pojistné smlouvě. V informačním bulletinu pojistitele.
a) b) c)
Má podle zákona o pojistné smlouvě pojistník právo na informace během trvání pojistné smlouvy? Ano má, ale pouze pokud si o ně zažádá každý výroční den. Ano má, a to na informace uvedené v § 67 zákona o pojistné smlouvě. Nemá.
147 a) b) c)
Jestliže pojistitel změnil adresu svého sídla: Nemusí o této změně pojistníka informovat. Musí o této změně pojistníka informovat. Musí o této změně informovat jen tehdy, je-li jeho nové sídlo mimo území ČR.
146
68
T
§
II. Právní úprava pojištění 7. Povinná pojištění a) Povinná pojištění PS § 5 OZ PS předpokládá existenci dalších právních předpisů, které některým osobám stanoví povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. Cílem tohoto je ochrana před důsledky určitých rizikových činností nebo situací (např. civilní letectví, myslivost, advokacie,…) PS takové pojištění označuje jako pojištění povinné. V pojistné smlouvě, kterou musí příslušná osoba uzavřít s pojistitelem, který daný druh pojištění nabízí, se lze od ustanovení PS odchýlit jen tehdy, pokud to zvláštní právní předpis nebo PS připouští a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného zvláštním právním předpisem. Ve zvláštním právním předpisu je zpravidla stanoven minimální pojistný limit, na který musí být pojištění sjednáno. Z hlediska základní konstrukce pojistného plnění se řadí i povinná pojištění do tzv. škodových pojištění, kdy pojistné plnění slouží k náhradě škody vzniklé pojistnou událostí. Ke specifikům tohoto pojištění patří mimo jiné i to, že některými zvláštními právní předpisy je pojistiteli stanovena povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné oprávněné osoby. Z uzavřené pojistné smlouvy na povinné pojištění nemůže pojistitel odmítnout poskytnutí pojistného plnění, a to z důvodů uvedených v PS. Pojištěný je povinen nahradit pojistiteli plnění, jehož poskytnutí nemohl pojistitel takto odmítnout, ačkoliv by tak mohl podle PS nebo pojistných podmínek učinit. V České republice jsou povinnými pojištěními některá odpovědnostní pojištění. Ta kryjí tedy rizika související s tím, že pojištěný subjekt může způsobit svou činností škodu jinému subjektu (škody na majetku, na zdraví a na životě nebo finanční škody, za které poškozenému odpovídá). Princip povinného pojištění se uplatňuje např. i ve vztahu k některým typům pojišťovacích zprostředkovatelů, kteří mají povinnost se pojistit pro případ škody způsobené při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. b) této publikace). Povinné pojištění odpovědnosti za škodu Pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu práva myslivosti (z. č. 449/2001 Sb.) z provozu jaderných zařízení (z. č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vzniklé v důsledku závažné havárie (z. č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů) provozovatele námořního plavidla (z. č. 61/2000 Sb.) z provozu drážní dopravy (z. č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů) provozovatele plavidla (z. č. 114/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Pojištění odpovědnosti za škodu, způsobenou při výkonu činnosti
lékaře, stomatologa a lékárníka (z. č. 220/1991 Sb., ve znění z. č. 285/2002 Sb.) patentového zástupce (z. č. 237/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
správce konkurzní podstaty (z. č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) advokáta (z. č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) osoby pověřené výkonem sociálně - právní ochrany dětí (z. č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů) veterinárního lékaře (z. č. 381/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) koncesovaného oceňovatele majetku (z. č. 455/1991 Sb., ve znění z. č. 356/1999 Sb., příloha č. 3, skupina 314 a ostatních pozdějších předpisů)
69
nestátního zdravotnického zařízení (z. č.160/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) notáře (z. č. 358/1992 Sb., ve znění ve znění pozdějších předpisů) autorizovaného architekta, autorizovaného inženýra a technika činného ve výstavbě (z. č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) daňového poradce (z. č. 523/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) autorizované osoby (z. č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zadavatele klinického hodnocení veterinárního léčiva (z. č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře a pojišťovacího agenta (z. č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů) dražebníka (z. č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zadavatele klinického hodnocení zdravotnického prostředku (z. č.123/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) auditora (z. č. 254/2000 Sb., ve znění z. č. 209/ 2002) energetického auditora (z. č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) soudního exekutora (z. č.120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zdravotnického zařízení provádějícího odběr a transplantace tkání a orgánů (z. č. 285/2002 Sb.) provozovatele zdravotnického zařízení včetně státního (z. č. 285/2002 Sb.) poskytovatele odbavovacích služeb při odbavovacím procesu na veřejném letišti (z. č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vysílající organizace - pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dobrovolníkem nebo dobrovolníkovi při výkonu dobrovolnické služby (z. č. 198/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zkoušejícího klinického hodnocení (z. č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) subjektů klinického hodnocení pro případ škody vzniklé na zdraví v důsledku provádění klinického hodnocení (z. č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) výrobce tepelné energie nepodléhající licenci udílené dle energetického zákona – povinnost dána z. č. 445/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění z. č. 501/2001 Sb. zařízení, které provádí rekvalifikaci uchazečů/zájemců o zaměstnání – povinnost dána z. č. 435/2004 Sb.
Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu Charakteristika: povinnost tohoto pojištění vyplývá ze zákona; neuzavírá se pojistná smlouva. Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (z. č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 125/1992). V současné době na území České republiky provozuje toto pojištění Česká pojišťovna a. s. a Kooperativa, pojišťovna, a. s.
?
148 a) b) c)
Povinná pojištění profesní odpovědnosti za způsobenou škodu lze sjednat: Jako pojištění škodová nebo jako pojištění obnosová. Pouze jako pojištění škodová. Pouze jako pojištění obnosová.
149 a) b) c)
Pro koho je povinné pojištění profesní odpovědnosti určeno? Pro všechny profese. Pro určité profese, u kterých zákon vyžaduje toto pojištění. Pouze pro manuální pracovníky.
150
Které z uvedených profesí mají povinnost se pojistit pro případ profesní odpovědnosti za škodu způsobenou svou činností? Kuchaři, cukráři, číšníci, servírky, výčepní. Advokáti, notáři, auditoři, autorizovaní architekt,samostatní likvidátoři pojistných událostí. Sociální pracovníci, kopáči, betonáři, zedníci, tesaři.
a) b) c)
70
T
§
II. Právní úprava pojištění 7. Povinná pojištění b) Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla
POV § 1 odst. 1 a 2, § 2 písm. a), f) a g), § 3 odst. 1, 3 a 4 § 3a, § 3b, § 6 odst. 1 a 2, § 7 odst. 1 písm. a), § 9 , § 12 odst. 1 písm. a) až d), § 15a odst. 1, § 16, § 16a, § 17 odst. 1, § 18 odst. 2, § 24 odst. 1 a odst. 2, § 24c OZ § 444 odst. 3 Právní úprava pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Zákonem č.168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") a zřízení České kanceláře pojistitelů (dále jen "Kancelář"), její právní postavení, organizace a předmět činnosti. Pojištění odpovědnosti, jako podmínka provozu vozidla Nestanoví-li POV jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle POV. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Vymezení některých pojmů Pro účely pojištění odpovědnosti se rozumí:
vozidlem silniční vozidlo, zvláštní vozidlo a trolejbus; za vozidlo se nepovažuje vozík pro invalidy, potahové vozidlo a nemotorové vozidlo tažené nebo tlačené pěší osobou, jízdní kolo a koloběžka, pokud nejsou schváleny jako druh vozidla motocykl,
poškozeným ten, komu byla provozem vozidla způsobena škoda a má nárok na náhradu škody,
pojištěným ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Podle POV se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.
Doklad o pojištění odpovědnosti – zelená karta Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen pojistnou smlouvu uzavřít, jestliže návrh na její uzavření neodporuje POV, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se lze od POV odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného z pojištění odpovědnosti. Bezprostředně po uzavření pojistné smlouvy týkající se tuzemského vozidla je pojistitel povinen vydat pojistníkovi zelenou kartu. Bonus a malus Při sjednávání výše pojistného v pojistné smlouvě je pojistitel povinen zohlednit celkový předcházející škodný průběh pojištění odpovědnosti pojistníka, a to slevou na pojistném v případě bezeškodného průběhu pojištění nebo přirážkou k pojistnému v případě výplaty pojistného plnění z pojištění odpovědnosti. Výluky z pojištění odpovědnosti Zákon vymezuje i určité výluky z pojištění odpovědnosti. Pojistitel např. nehradí škodu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena. Pojistné plnění Poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu. Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění. Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců
71
ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen: ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky na náhradu škody byly prokázány, nebo podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům na náhradu škody, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření. Limity pojistného plnění Pro účely pojištění odpovědnosti se limitem pojistného plnění rozumí nejvyšší hranice plnění pojistitele při jedné škodné události. Limit pojistného plnění musí odpovídat: při škodě na zdraví nebo usmrcením nejméně 35 000 000 Kč na každého zraněného nebo usmrceného včetně náhrady nákladů vynaložených na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a regresního nároku podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, při věcné škodě a škodě, která má povahu ušlého zisku nejméně 35 000 000 Kč bez ohledu na počet poškozených; převyšuje-li součet nároků více poškozených limit pojistného plnění uvedený v pojistné smlouvě, pojistné plnění se každému z nich snižuje v poměru tohoto limitu k součtu nároků všech poškozených. Jednorázové odškodnění za škodu usmrcením (§ 444 odst. 3 OZ) Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to manželovi nebo manželce 240 000 Kč každému dítěti 240 000 Kč každému rodiči 240 000 Kč každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240 000 Kč. Zánik pojištění odpovědnosti Pojištění odpovědnosti zaniká též dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá evidenci vozidel, zaniklo; vozidlo zanikne okamžikem, kdy nastane nevratná změna znemožňující jeho provoz, dnem vyřazení tuzemského vozidla z evidence vozidel, odcizením vozidla (dále viz § 12 odst. 1). Kontrola pojištění odpovědnosti Při provozu vozidla na pozemní komunikaci je jeho řidič povinen mít u sebe zelenou kartu nebo doklad o hraničním pojištění a na požádání jej předložit příslušníku Policie České republiky. To neplatí pro řidiče vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti a řidiče cizozemského vozidla, jehož pojištění odpovědnosti je zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu. Přestupky fyzických osob podle POV Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) provozuje vozidlo bez pojištění odpovědnosti (v rozporu s § 1 odst. 2 POV) b) jako vlastník vozidla v rozporu s § 15 odst. 5 neodevzdá státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla, nebo c) jako řidič vozidla v rozporu s § 17 odst. 1 nepředloží zelenou kartu, nebo doklad o hraničním pojištění. Za přestupek uvedený výše ad a) lze uložit pokutu od 5 000 Kč do 40 000 Kč, za přestupek uvedený výše ad b) lze uložit pokutu od 2 500 Kč do 20 000 Kč a za přestupek uvedený výše podle písm. c) pokutu od 1 500 Kč do 3 000 Kč. V blokovém řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. c) uložit pokutu do 1 500 Kč. V příkazním řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu 5 000 Kč. Správní delikty právnických osob podle POV Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) provozuje vozidlo bez pojištění odpovědnosti (v rozporu § 1 odst. 2 POV), nebo b) jako vlastník vozidla v rozporu s § 15 odst. 5 neodevzdá státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla.
72
Za správní delikt uvedený výše ad a) se uloží pokuta od 5 000 Kč do 40 000 Kč a za správní delikt uvedený výše ad b) pokuta od 2 500 Kč do 20 000 Kč. Kancelář spravuje garanční fond, provozuje hraniční pojištění a informační středisko, zabezpečuje plnění úkolů souvisejících s jejím členstvím v Radě kanceláří, uzavírá dohody s kancelářemi pojistitelů cizích států, informačními středisky a orgány pověřenými v jiných členských státech vyřizováním žádostí o náhradní plnění a zabezpečuje úkoly vyplývající z těchto dohod, spolupracuje se státními orgány ve věcech týkajících se pojištění odpovědnosti, vede evidence a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti, podílí se na předcházení škodám v provozu na pozemních komunikacích a na předcházení pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem vozidel, zpracovává pro potřeby své, svých členů nebo kanceláří pojistitelů cizích států a jejich členských pojišťoven údaje o dopravních nehodách od Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup k údajům. Garanční fond Garanční fond se tvoří z příspěvků pojistitelů, z pojistného za hraniční pojištění a z přijatých příspěvků podle § 24c (příspěvek Kanceláři za dobu, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu s POV).. Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem nezjištěného vozidla, za kterou odpovídá nezjištěná osoba; plnění za škodu na věci nebo ušlém zisku vzniklém v souvislosti se škodou na věci poskytne Kancelář pouze tehdy, pokud současně s touto škodou byla poškozenému způsobena i závažná škoda na zdraví a pokud škoda podle § 6 odst. 2 písm. b) nebo ušlém zisku přesáhla 10 000 Kč, plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona, plnění za škodu způsobenou provozem tuzemského vozidla, za kterou odpovídá osoba, jejíž odpovědnost za tuto škodu je pojištěna u pojistitele, který z důvodu svého úpadku nemůže uhradit tuto škodu, plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, za kterou odpovídá osoba, jejíž odpovědnost za tuto škodu je pojištěna hraničním pojištěním, plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, jehož řidiči nevzniká při provozu tohoto vozidla na území České republiky povinnost uzavřít hraniční pojištění, náhradní plnění podle § 24a a 24b, a to v rozsahu, v jakém je Kancelář povinna plnit podle písmen a) až c), plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, které bylo odesláno z jiného členského státu do České republiky jako státu cílového určení, nebylo-li k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona a jestliže ke škodné události došlo ve lhůtě 30 dnů počínaje dnem, kdy kupující osoba vozidlo převzala, i když vozidlo nebylo v České republice registrováno. Informační středisko Kanceláře Za účelem poskytnutí informací nezbytných pro uplatnění nároků poškozených osob na náhradu škody z pojištění odpovědnosti provozuje Kancelář informační středisko, jehož prostřednictvím zjišťuje a uchovává údaje o státních poznávacích značkách tuzemských vozidel, pojistiteli, číslech pojistných smluv týkajících se pojištění odpovědnosti z provozu tuzemských vozidel a datech počátku a konce platnosti pojištění, číslech zelených karet, číslech pojistných smluv týkajících se hraničního pojištění a pojistitelích a jimi jmenovaných škodních zástupcích podle § 9a,škodních zástupcích podle § 9b a § 9c.
Použitá a doporučená literatura: P. Bušta, V. Přikryl: Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s komentářem a souvisejícími předpisy, Praha, VMP, 2004.
73
?
151 a) b) c)
Pro účely pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se vozidlem rozumí: Všechna silniční a drážní vozidla. Silniční vozidlo, zvláštní vozidlo a trolejbus. Jen silniční vozidla.
152 a) b) c)
Pro účely pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se za poškozeného považuje: Kdokoliv. Ten, komu byla provozem vozidla způsobena škoda a má nárok na náhradu škody. Jenom ten, komu byla provozem vozidla způsobena škoda na majetku.
153 a) b) c)
Pro účely pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pojištěným rozumí: Ten, kdo uzavřel s pojistitelem smlouvu o pojištění odpovědnosti. Ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Osoba, kterou určí pojistník.
154 a) b) c)
Bezprostředně po uzavření pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, týkající se tuzemského vozidla, pojistitel: Je povinen vydat pojistníkovi doklad o pojištění odpovědnosti a na žádost pojistníka zelenou kartu. Je povinen vydat pojistníkovi zelenou kartu. Nevydává pojistníkovi žádný doklad.
155 a) b) c)
Náleží za škodu usmrcením pozůstalým jednorázové odškodnění? Ano, a to každému pozůstalému. Ano, ale jen těm, které zákon stanoví. Ne.
156 a) b) c)
Při sjednávání výše pojistného za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je pojistitel povinen zohlednit: Jen delší dobu řidičské praxe pojistníka a to slevou. Předcházející škodný průběh pojištění odpovědnosti. Jen vyšší věk pojistníka, a to přirážkou k pojistnému.
157 a) b) c)
Z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel mimo jiné nehradí: Škodu způsobenou provozem vozidla na nemovitosti mimo pozemní komunikaci. Škodu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena. Škody nepřesahující částku 1 000 Kč.
158 a) b) c)
Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zaniká též: Dnem uzavření pojistné smlouvy s jiným pojistitelem. Dnem vyřazení tuzemského vozidla z evidence vozidel. Dnem oznámení pojistné události.
159
Při provozu vozidla na pozemní komunikaci je jeho řidič povinen mít u sebe, mimo zákonem stanovených výjimek: Doklad o vlastnictví vozidla. Platnou zelenou kartu, kterou prokáže platnost svého pojištění. Doklad o zaplacení pojistného.
a) b) c)
74
T
§
IIIa. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ POJIŠTĚNÍ (jen pro zprostředkovatele) 1. Základní pojmy zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a) Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví ZPR § 2, § 3 písm. a)
Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví je definována jako odborná činnost prováděná fyzickými a právnickými osobami, která spočívá v uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv jménem a na účet pojišťovny, resp. zajišťovny, předkládání návrhů pojistných nebo zajišťovacích smluv zájemcům o pojištění, resp. zajištění, provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv, pomoci při správě pojištění a vyřizování nároků z pojistných nebo zajišťovacích smluv (tj. tzv. péče o klienta neboli klientský servis apod). I když pojišťovací zprostředkovatel vykonává pouze jednu z výše uvedených činností, jde již o zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. To znamená, že nemusí současně vykonávat více, resp. všechny tyto činnosti. Vždy však musí jít o odbornou činnost. Určité činnosti, přestože víceméně splňují znaky zprostředkovatelské činnosti, jsou z působnosti ZPR vyloučeny. Jedná se o následující tři skupiny činností
Př
zprostředkovatelská činnost vykonávaná pojišťovnou nebo zajišťovnou a činnost zaměstnanců pojišťovny a zajišťovny. ZPR však stanoví pojišťovnám a zajišťovnám povinnost, aby u svých zaměstnanců, kteří se přímo podílejí na uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv nebo na zprostředkovatelské činnosti provozované pojišťovnou nebo zajišťovnou, zabezpečily splnění podmínek důvěryhodnosti a odborné způsobilosti nejméně pro její základní stupeň; jde o podmínky, jejichž splnění ZPR jinak požaduje po pojišťovacích zprostředkovatelích (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. a) a písm. b) této publikace),
poradenská činnost, tj. činnost osob, které pouze v rámci jiné profesní činnosti příležitostně poskytují obecné informace o pojištění, za předpokladu, že účelem této činnosti není napomáhání uzavření pojistné smlouvy nebo plnění z pojistné smlouvy,
činnost osob, které zprostředkovatelskou činnost vykonávají jako činnost doplňkovou ke své podnikatelské činnosti a sjednávané pojištění je doplňkem k dodávanému zboží nebo poskytované službě, za předpokladu, že - uzavírání takových pojistných smluv vyžaduje pouze znalosti o pojištění, které je na jejich základě uzavíráno, - výše ročního pojistného pro jednu pojistnou smlouvu nepřekročí hodnotu 500 eur, - trvání takové pojistné smlouvy (včetně prodloužení) nepřesáhne 5 let, - nejde o pojistné smlouvy životního pojištění nebo pojištění odpovědnosti za škodu. Pokud je životní pojištění nebo pojištění odpovědnosti za škodu sjednáváno pro případ pojistného nebezpečí spojeného s cestováním a je doplňkem k cestovnímu pojištění, nepodléhá jeho sjednání režimu ZPR; samozřejmě, že i v tomto případě musí být sjednatelem pojištění poskytovatel „cestování“.
Př.: Cestovní kancelář prodává klientům, kteří si u ní koupí zájezd, krátkodobé cestovní pojištění, kde pojistné je 600 Kč (tzn. nepřesahuje 500 eur), a jehož součástí je i pojištění odpovědnosti za škodu. Tato její zprostředkovatelská činnost je vyloučena z působnosti ZPR, tj. nebude považována za zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví ve smyslu ZPR.
75
?
160 a) b) c) 161 a) b) c) 162 a) b) c)
Je odborná činnost spočívající v uzavírání pojistných smluv jménem a na účet pojišťovny zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví? Ano, může ji provádět jen fyzická osoba. Ano, může ji provádět fyzická i právnická osoba. Ano, může ji provádět jen právnická osoba. Je zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví též odborná činnost spočívající v předkládání návrhů na uzavření pojistných smluv? Ne. Ano, bez ohledu na to, o jaký druh pojištění se jedná. Ano, ale jen jde-li o návrhy na uzavření pojistných smluv v pojištění osob. Jak se nazývá odborná činnost spočívající v uzavírání pojistných smluv jménem a na účet pojišťovny? Finanční poradenství. Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví. Pojistné poradenství.
76
T
§
IIIa. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ POJIŠTĚNÍ (jen pro zprostředkovatele) 1. Základní pojmy zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí b) Typy pojišťovacích zprostředkovatelů ZPR § 3 písm. b), § 4 až 9
Pojišťovacím zprostředkovatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Pokud by někdo sice provozoval zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, tzn. např. uzavíral pojistné smlouvy jménem a na účet pojišťovny, avšak dělal by to pro pojišťovnu bezplatně, nemohl by být považován za pojišťovacího zprostředkovatele. ZPR rozlišuje pět typů tuzemských pojišťovacích zprostředkovatelů, a to: - vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, - podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, - pojišťovacího agenta, - výhradního pojišťovacího agenta, - pojišťovacího makléře, pojišťovacího zprostředkovatele zahraničního, tj. pojišťovacího zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika. Pojišťovací zprostředkovatel může vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví vždy jen jako ten typ (tj. v postavení), v jakém je zapsán do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé (viz tematický okruh IIIa. bod 1 písm. e) této publikace). Není však vyloučeno, aby jedna osoba byla registrována jako více typů. Samozřejmě, že při zprostředkování jedné a téže pojistné smlouvy může vystupovat vždy jen jako jeden typ zprostředkovatele! Je-li však osoba (fyzická i právnická) zapsaná do registru, v němž jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, jednak jako výhradní pojišťovací agent a současně i jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel, podřízený pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř, může zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv, spadajících do pojistných odvětví, k nimž je oprávněna na základě smluvního vztahu jako výhradní pojišťovací agent, pouze v tomto svém smluvním vztahu (tj. jen jako výhradní pojišťovací agent). 1. Vázaný pojišťovací zprostředkovatel
Je oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pro jednu nebo více pojišťoven. V případě, že je činný pro více pojišťoven, nesmí nabízet vzájemně konkurenční pojistné produkty těchto pojišťoven. Nesmí inkasovat pojistné ani zprostředkovávat výplatu pojistného plnění (tzn. tato oprávnění ani nelze s pojišťovnou dohodnout). Při zprostředkování pojištění je povinen se řídit písemnou smlouvou (např. smlouvou o obchodním zastoupení) uzavřenou s tou pojišťovnou, pro kterou konkrétní pojištění zprostředkovává, a kterou je též odměňován, a pokyny této pojišťovny. Za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá pojišťovna, jejíž pojistný produkt vázaný pojišťovací zprostředkovatel nabízí, a proto nemusí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele. Musí být jako tento typ zprostředkovatele zapsán do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé (viz tematický okruh IIIa. bod 1 písm. e) této publikace). Musí splňovat podmínky důvěryhodnosti (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. b) a c) této publikace). Musí dosáhnout alespoň základního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. a) této publikace). Nesmí na sebe smluvně vázat jiné pojišťovací zprostředkovatele. Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví proto musí provádět sám, resp. prostřednictvím svých zaměstnanců.
77
2. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel
Zprostředkovatelskou činnost vykonává pro jednoho či více pojišťovacích agentů nebo pojišťovacích makléřů anebo pro výhradního pojišťovacího agenta. Nesmí inkasovat pojistné ani zprostředkovávat výplatu pojistného plnění, a to ani v případě, že pojišťovací zprostředkovatel, pro kterého je činný (tj. pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř), tato oprávnění od pojišťovny má. Spolupráce mezi ním a pojišťovacím agentem, výhradním pojišťovacím agentem či pojišťovacím makléřem je založena na písemné smlouvě (např. smlouva o obchodním zastoupení). Je povinen se řídit pokyny toho pojišťovacího agenta, výhradního pojišťovacího agenta, resp. pojišťovacího makléře, pro kterého je činný a kterým je také odměňován. Za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá ten pojišťovací agent nebo výhradní pojišťovací agent anebo pojišťovací makléř, pro něhož je v konkrétním případě činný, a proto nemusí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele. Musí být jako tento typ zprostředkovatele zapsán do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé (viz tematický okruh IIIa. bod 1 písm. e) této publikace). Musí splňovat podmínky důvěryhodnosti (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. b) a c) této publikace). Musí dosáhnout alespoň základního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. a) této publikace). Nesmí na sebe smluvně vázat jiné pojišťovací zprostředkovatele. Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví proto musí provádět sám, resp. prostřednictvím svých zaměstnanců.
3. Pojišťovací agent
1
Je oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pro jednu nebo více pojišťoven. Jím nabízené pojistné produkty různých pojišťoven mohou být vzájemně konkurenční. Na základě dohody s pojišťovnou může být oprávněn inkasovat pojistné i zprostředkovávat výplatu pojistného plnění (tzn. může, ale nemusí tato oprávnění od pojišťovny mít). V případě, že je pojišťovnou k inkasu pojistného nebo ke zprostředkování výplaty pojistného plnění zmocněn, je povinen: - buď udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného (nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 15 000 eur), - anebo používat k těmto transakcím pouze speciálně k tomu účelu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. S pojišťovnou spolupracuje na základě písemné smlouvy (např. smlouvy o obchodním zastoupení) a při své činnosti je vázán též vnitřními předpisy této pojišťovny. Je odměňován pojišťovnou, pro níž zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví vykonává. Po celou dobu výkonu zprostředkovatelské činnosti je povinen být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti, a to nejméně na 1 000 000 eur na každou pojistnou událost (1 500 000 eur v případě více pojistných událostí v jednom roce). Tuto povinnost nemá pouze v případě, že se pojišťovna, pro kterou je činný, písemně zaváže převzít odpovědnost za škody způsobené touto jeho činností. Do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé (viz tematický okruh IIIa. bod 1 písm. e) této publikace), musí být zapsán jako pojišťovací agent. Musí splňovat podmínky důvěryhodnosti (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. b) a c) této publikace). Vzhledem k rozsahu oprávnění tohoto typu zprostředkovatele jsou kladeny vyšší požadavky na úroveň jeho odborné způsobilosti, tzn. musí dosáhnout středního kvalifikačního stupně (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. a) této publikace). Může na sebe smluvně vázat podřízené pojišťovací zprostředkovatele, tzn. zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví může provádět také prostřednictvím těchto zprostředkovatelů.
1
Je třeba mít na paměti, že ZPR rozlišuje typ „pojišťovací agent“ a typ „výhradní pojišťovací agent“! Každý tento typ zprostředkovatele musí splnit pro svoji registrace jiné podmínky, má jiná oprávnění i jiné povinnosti.
78
4. Výhradní pojišťovací agent
2
Je oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pouze pro jednu pojišťovnu (s více pojišťovnami jako výhradní pojišťovací agent nesmí spolupracovat, i kdyby neprodával vzájemně konkurenční pojistné produkty). Pokud se výhradní pojišťovací agent zaregistruje v registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, nejen jako výhradní pojišťovací agent, ale současně i jako jiný typ (např. jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel či podřízený pojišťovací zprostředkovatel), může jako tento „jiný typ“ zprostředkovatele zprostředkovávat pouze uzavírání pojistných smluv, které nespadají do pojistných odvětví, k nimž je oprávněn na základě smluvního vztahu jako výhradní pojišťovací agent. Na základě dohody s pojišťovnou může být oprávněn inkasovat pojistné i zprostředkovávat výplatu pojistného plnění (tzn. může, ale nemusí tato oprávnění od pojišťovny mít). V případě, že je pojišťovnou k inkasu pojistného nebo ke zprostředkování výplaty pojistného plnění zmocněn, je povinen - buď udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného (nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 15 000 eur), - anebo používat k těmto transakcím pouze speciálně k tomu účelu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. Tímto účtem však může být i účet pojišťovny, pokud z něj je patrno, který výhradní pojišťovací agent a jakou částku pojistného na tento bankovní účet vložil. Při zprostředkování pojištění je povinen se řídit písemnou smlouvou s pojišťovnou (např. smlouvou o obchodním zastoupení) a pokyny pojišťovny, pro kterou zprostředkovatelskou činnost vykonává, a kterou je též odměňován. Za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá pojišťovna, pro kterou je činný, a proto nemusí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele. Do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé (viz tematický okruh IIIa. bod 1 písm. e) této publikace), musí být zapsán jako výhradní pojišťovací agent. Musí splňovat podmínky důvěryhodnosti (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. b) a c) této publikace). Oproti pojišťovacímu agentu (viz výše pod bodem 3) jsou na výhradního pojišťovacího agenta kladeny nižší nároky (např. neprovádí analýzu konkurenčních produktů), a proto mu stačí dosáhnout základního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. a) této publikace). Může na sebe smluvně vázat podřízené pojišťovací zprostředkovatele, tzn. zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví může provádět také prostřednictvím těchto zprostředkovatelů.
5. Pojišťovací makléř
Vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví pro zájemce o pojištění (tj. klienta), a to na základě smlouvy s ním uzavřené (ta nemusí mít písemnou formu), kterou je při výkonu zprostředkovatelské činnosti vázán; přitom spolupracuje s různými pojišťovnami. Obsah jeho činnosti vykazuje ve srovnání s předchozími typy pojišťovacích zprostředkovatelů řadu specifik, a to především vzhledem k jeho smluvní vazbě na klienta. Pojišťovací makléř zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných programů, poskytuje poradenskou a konzultační činnost, provádí správu již uzavřených pojistných smluv, spolupracuje při likvidaci pojistných událostí apod., a to v závislosti na tom, co je dohodnuto v jeho smlouvě s klientem. I přesto, že má smluvní vztah s klientem, je – pokud si s klientem a pojišťovnou nedohodl něco jiného odměňován pojišťovnou, se kterou klient pojistnou smlouvu uzavřel. Na základě dohody s pojišťovnou může být oprávněn inkasovat pojistné či zprostředkovávat výplatu pojistného plnění. V případě, že je pojišťovnou k inkasu pojistného nebo ke zprostředkování výplaty pojistného plnění zmocněn, je povinen: - buď udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného (nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 15 000 eur), - anebo používat k těmto transakcím pouze speciálně k tomu účelu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. Tímto účtem však může být i účet pojišťovny, pokud z něj je patrno, který výhradní pojišťovací agent a jakou částku pojistného na tento bankovní účet vložil. Po celou dobu výkonu zprostředkovatelské činnosti je povinen být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti, a to nejméně na 1 000 000 eur na každou pojistnou událost (1 500 000 eur v případě více pojistných událostí v jednom roce). Musí být jako tento typ zprostředkovatele zapsán do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé (viz tematický okruh IIIa. bod 1 písm. e) této publikace).
2
Je třeba mít na paměti, že ZPR rozlišuje typ „pojišťovací agent“ a typ „výhradní pojišťovací agent“! Každý tento typ zprostředkovatele musí splnit pro svoji registrace jiné podmínky, má jiná oprávnění i jiné povinnosti.
79
Př
Musí splňovat podmínky důvěryhodnosti (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. b) a c) této publikace). Vzhledem k vysoké náročnosti analýz, které pojišťovací makléř zpracovává, musí dosáhnout vyššího kvalifikačního stupně odborné způsobilosti (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. a) této publikace). Může na sebe smluvně vázat podřízené pojišťovací zprostředkovatele, tzn. zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví může provádět také prostřednictvím těchto pojišťovacích zprostředkovatelů.
Př. 1: Pokud se pojišťovací zprostředkovatel zaregistruje jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel a současně jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel, pak může mít jak smluvní vztah s pojišťovnou (popř. i více pojišťovnami, ovšem jen pro zprostředkování prodeje vzájemně nekonkurenčních produktů), tak smluvní vztah s jedním či více pojišťovacími agenty, resp. pojišťovacími makléři, ovšem při sjednávání konkrétního pojištění (pojistné smlouvy) musí vystupovat vždy jen jako jeden typ. Př. 2: Pojišťovací zprostředkovatel, který se zaregistruje pouze jako pojišťovací makléř, může vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví pouze jako tento typ zprostředkovatele, tj. nemůže vykonávat tuto činnost např. jako pojišťovací agent ani jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel. Proto např. nemůže jménem pojišťovny uzavírat pojistné smlouvy. Pokud by si však registraci rozšířil i o tyto další typy, pak může být i takto činný.
80
Charakteristika jednotlivých typů pojišťovacích zprostředkovatelů Pojišťovací makléř Výhradní pojišťovací agent Pojišťovací agent Podřízený pojišťovací zprostředkovatel Vázaný pojišťovací zprostředkovatel Výkon zprostředkovatelské činnosti (ZPR § 5 až 8) Jménem a na účet jedné pojišťovny Jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven s tím, že nabízené pojistné produkty těchto pojišťoven nesmí být vzájemně konkurenční Jménem a na účet více pojišťoven (bez jakéhokoliv omezení) Jménem a na účet pojišťovacího agenta, výhradního pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře Pro zájemce o pojištění (tj. klienta) Inkaso pojistného a výplata pojistného plnění (ZPR § 5 až 8) Nesmí inkasovat pojistné ani zprostředkovávat výplatu pojistného plnění Může inkasovat pojistné a zprostředkovávat výplatu pojistného plnění Smluvní vztahy (ZPR § 5 až 8) Písemná smlouva s pojišťovnou (resp. pojišťovnami), jejímž jménem a na jejíž účet jedná Písemná smlouva s pojišťovacím agentem, výhradním pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem, jehož jménem a na jehož účet jedná Smlouva se zájemcem o pojištění (tj. klientem) - nemusí být písemná Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti (ZPR § 5 až 8, § 21 odst. 3) Za škody způsobené pojišťovacím zprostředkovatelem při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá pojišťovna, jejíž pojistný produkt nabízí Za škody způsobené pojišťovacím zprostředkovatelem při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř, pro něhož je činný Za škody způsobené pojišťovacím zprostředkovatelem při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá pojišťovna, pokud se k tomu písemně zavázala Za škody způsobené při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá sám pojišťovací zprostředkovatel, který je povinen být pojištěn pro případ této odpovědnosti Povinnosti pro případ, že je pojišťovací zprostředkovatel oprávněn přijímat pojistné, resp. zprostředkovávat výplatu pojistného plnění (ZPR § 6a, 7 a 8) Udržovat stanovenou finanční jistinu nebo používat oddělený bankovní účet Odměňování (ZPR § 5 až 8) Pojišťovnou Pojišťovacím agentem, výhradním pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem Pojišťovnou, pokud nebylo se zájemcem o pojištění (tj. klientem) a pojišťovnou dohodnuto něco jiného Důvěryhodnost (ZPR § 5 až 8, § 19 , § 20) Povinnost splňovat podmínky důvěryhodnosti Odborná způsobilost (ZPR § 5 až 8, § 18) Základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti Střední kvalifikační stupeň odborné způsobilosti Vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti Odborná praxe (ZPR § 18) Nejméně 2 roky Nejméně 4 roky Odbornou zkoušku lze vykonat (ZPR § 18 odst. 3 a 4): Jen před zkušební komisí jmenovanou bankovní radou České národní bank y V pojišťovně, která je k tomu oprávněna (tzv. související činnost) V instituci, která je k tomu oprávněna a je uvedena ve vyhlášce k ZPR Průběžné doplňování odborných znalostí (ZPR § 18 odst. 9) Povinnost absolvovat doškolovací kurz každých 5 let Správní poplatek za podání žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé 2 000 Kč 10 000 Kč Zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé (ZPR § 5 až 8) Povinnost být zapsán do registru Roční výkaz činnosti (ZPR § 22 odst. 2) Povinnost zpracovávat a předkládat České národní bance
81
?
163 a) b) c) 164 a) b) c) 165 a) b) c) 166 a) b) c) 167 a) b) c) 168 a) b) c) 169 a) b) c)
Pojišťovacím zprostředkovatelem se rozumí: Zaměstnanec pojišťovny zabývající se uzavíráním pojistných smluv. Právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Pouze fyzická osoba, která bezúplatně provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Jak se nazývá pojišťovací zprostředkovatel, který při své zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví zastupuje zájemce o pojištění, nikoli pojišťovnu? Vázaný pojišťovací zprostředkovatel. Pojišťovací makléř. Pojišťovací agent. Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pro více pojišťoven? Ano a smí nabízet i vzájemně konkurenční produkty těchto pojišťoven. Ano, ale nesmí nabízet vzájemně konkurenční pojistné produkty od svých smluvních pojišťoven. Ne. Je pojišťovací agent oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pro více pojišťoven? Ne. Ano. Ano, ale tuto zprostředkovatelskou činnost smí vykonávat nejvýše pro tři pojišťovny zároveň. Je podřízený pojišťovací zprostředkovatel oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pro více pojišťovacích makléřů? Ne. Ano. Ano, ale jen má-li k tomu povolení finančního úřadu. Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel oprávněn na sebe smluvně vázat jiné pojišťovací zprostředkovatele? Ano. Ne. Ano, ale pouze pokud nespolupracuje s více pojišťovnami. Je podřízený pojišťovací zprostředkovatel oprávněn na sebe smluvně vázat další podřízené pojišťovací zprostředkovatele? Ano, ale pouze pokud nespolupracuje s více pojišťovacími agenty, resp. pojišťovacími makléři. Ne. Ano.
82
T
§
IIIa. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ POJIŠTĚNÍ (jen pro zprostředkovatele) 1. Základní pojmy zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí c) Odpovědnost pojišťovacího zprostředkovatele ZPR § 5 odst. 2, § 6 odst. 3, § 6a odst. 4, § 7 odst. 4, § 8 odst. 5, § 21 odst. 3, § 27 odst. 2 a 3
ZPR stanoví, že každý pojišťovací zprostředkovatel odpovídá za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Této odpovědnosti se pojišťovací zprostředkovatel může zprostit pouze tak, že prokáže, že vzniku škody nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm lze požadovat. Určitým kategoriím pojišťovacích zprostředkovatelů ZPR stanoví povinnost pojistit se pro případ odpovědnosti za škodu jimi způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Pojišťovací agent a pojišťovací makléř jsou povinni být po celou dobu výkonu zprostředkovatelské činnosti pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti, a to s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 000 000 eur na každou pojistnou událost (1 500 000 eur v případě více pojistných událostí v jednom roce). Tuto povinnost tento pojišťovací agent nemá v případě, že se pojišťovna, pro kterou je činný, písemně zaváže převzít odpovědnost za škody způsobené touto jeho činností. Pokud pojišťovací zprostředkovatel provozuje zprostředkovatelskou činnost současně jako pojišťovací agent i jako pojišťovací makléř (samozřejmě, že v obou těchto postaveních nemůže vystupovat při zprostředkování jedné a téže pojistné smlouvy!), nemusí uzavírat dvě pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti. Povinnost být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti totiž splní, pokud jeho pojistná smlouva na toto pojištění, bude krýt odpovědnost z obou těchto činností s celkovým limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 000 000 eur na každou pojistnou událost (1 500 000 eur v případě více pojistných událostí v jednom roce). Naproti tomu vázaným pojišťovacím zprostředkovatelům, podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelům ani výhradním pojišťovacím agentům ZPR neukládá povinnost být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu jimi způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Za tuto škodu způsobenou vázaným pojišťovacím zprostředkovatelem a výhradním pojišťovacím agentem odpovídá pojišťovna, jejíž pojistný produkt takový pojišťovací zprostředkovatel nabízí. Za tuto škodu způsobenou podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelem odpovídá ten pojišťovací zprostředkovatel, pro něhož je podřízený pojišťovací zprostředkovatel v konkrétním případě činný (tj. pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř).
?
170 a) b) c) 171 a) b) c)
Kteří pojišťovací zprostředkovatelé jsou povinni uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti? Vázaní pojišťovací zprostředkovatelé. Pojišťovací makléř a pojišťovací agent (s výjimkou pojišťovacího agenta, za kterého se pojišťovna, pro kterou je činný, písemně zavázala převzít odpovědnost za škody způsobené jeho činností). Všechny kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů. Je pojišťovací agent a výhradní pojišťovací agent povinen uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti? Ne. Pojišťovací agent ano, ovšem vyjma toho, za kterého se pojišťovna, pro kterou je činný, písemně zavázala převzít odpovědnost za škody způsobené jeho činností. Výhradní pojišťovací agent ne. Ano, sjednávají-li pojistné smlouvy na škodové pojištění.
83
172 a) b) c)
173 a) b) c)
Je pojišťovací makléř povinen uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti? Ne. Ano. Ne, pokud se některá pojišťovna zavázala převzít odpovědnost za škody způsobené jeho činností. Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti? Ano. Ne, neboť za škodu jím způsobenou odpovídá pojišťovna, jejíž pojistný produkt nabízí. Ano, sjednává-li pojistné smlouvy na škodové pojištění.
84
T
§
IIIa. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ POJIŠTĚNÍ (jen pro zprostředkovatele) 1. Základní pojmy zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí d) Inkaso pojistného (oprávnění, zákaz, finanční jistina, zvláštní bankovní účet) ZPR § 5 odst. 1, § 6 odst. 1, § 6a odst. 2 , § 6a odst. 5, § 7 odst. 2, § 7 odst. 5, § 8 odst. 6 Vázaný pojišťovací zprostředkovatel ani podřízený pojišťovací zprostředkovatel nesmí inkasovat pojistné ani zprostředkovávat výplatu pojistného plnění (tzn. že tato oprávnění si nemůže s pojišťovnou ani smluvně dohodnout). Pojišťovací agenti, výhradní pojišťovací agenti, jakož i pojišťovací makléři mohou být - na základě zmocnění pojišťovny - oprávněni inkasovat pojistné i zprostředkovávat výplatu pojistného plnění (tzn. že mohou, ale nemusí tato oprávnění od pojišťovny mít). V případě, že je pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř pojišťovnou k inkasu pojistného nebo ke zprostředkování výplaty pojistného plnění zmocněn, je povinen: - buď udržovat trvale likvidní finanční jistinu 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného (nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 15 000 eur), - anebo k těmto transakcím používat pouze speciálně k tomu účelu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. Přitom u výhradního pojišťovacího agenta připouští ZPR, aby takovým účtem byl i účet pojišťovny, se kterou spolupracuje, pokud je z tohoto bankovního účtu patrno, který výhradní pojišťovací agent a jakou částku pojistného na tento účet vložil.
Př
?
Př.: Pojišťovací agent dostal od jedné z pojišťoven, s nimiž spolupracuje, plnou moc k inkasu pojistného. Má k tomuto účelu zřízen samostatný účet, oddělený od vlastního hospodaření. Na sebe má napojenou tzv. síť (podřízené pojišťovací zprostředkovatele). Tito zprostředkovatelé však nesmějí pojistné inkasovat. To mohou pouze zaměstnanci tohoto pojišťovacího agenta, popř. on sám. 174 a) b) c)
Kterým pojišťovacím zprostředkovatelům může pojišťovna dát plnou moc k inkasu pojistného? Vázaným pojišťovacím zprostředkovatelům a podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelům. Pojišťovacím agentům, výhradním pojišťovacím agentům a pojišťovacím makléřům. Každému pojišťovacímu zprostředkovateli, který projeví zájem.
175 a) b) c)
Je pojišťovací agent oprávněn inkasovat pojistné? Ne. Ano, pokud k tomu byl zmocněn pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná. Ano, ale jen do limitu 100 eur na jednu pojistnou smlouvu.
176 a) b) c)
Je pojišťovací makléř oprávněn inkasovat pojistné? Ne. Ano, pokud k tomu byl zmocněn pojišťovnou. Ano, ale jen do limitu 300 eur na jednu pojistnou smlouvu.
177 a) b) c)
Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel oprávněn inkasovat pojistné? Ano, ale pouze do limitu 50 eur na jednu pojistnou smlouvu. Ne. Ano, ale jen když se tak dohodne s pojišťovnou.
178 a) b) c)
Je podřízený pojišťovací zprostředkovatel oprávněn inkasovat pojistné? Ano, ale pouze do limitu 50 eur na jednu pojistnou smlouvu. Ne. Ano, ale jen když se tak dohodne s pojišťovacím zprostředkovatelem, jehož jménem a na jehož účet jedná.
85
T
§
IIIa. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ POJIŠTĚNÍ (jen pro zprostředkovatele) 1. Základní pojmy zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí e) Registr pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí ZPR § 12, § 16 odst. 5, § 17
Pojišťovací zprostředkovatelé jsou evidováni (vedeni) ve zvláštním registru, který vede Česká národní banka. Tento registr je veřejně přístupný, tzn. každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj výpisy, opisy a kopie. Na zápis do tohoto registru má pojišťovací zprostředkovatel nárok, tj. po splnění všech podmínek stanovených ZPR má Česká národní banka povinnost pojišťovacího zprostředkovatele do registru zapsat. Zápis do registru je podmínkou výkonu zprostředkovatelské činnosti pro všechny typy pojišťovacích zprostředkovatelů. Pojišťovací zprostředkovatel, který je registrován, je oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví jak na území České republiky, tak i v ostatních členských státech Evropské unie, jakož i Evropského hospodářského prostoru. Seznamy pojišťovacích zprostředkovatelů zveřejňuje Česká národní banka, a to buď formou úředních sdělení ve Věstníku České národní banky anebo jejich zveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup (např. na svých internetových stránkách). Tyto seznamy je Česká národní banka povinna aktualizovat nejméně jednou za 2 týdny. O zápisu do registru vydá Česká národní banka pojišťovacímu zprostředkovateli osvědčení. Tímto osvědčením se pojišťovací zprostředkovatel prokazuje klientům a pojišťovnám. Zápis pojišťovacího zprostředkovatele v registru zaniká smrtí fyzické osoby, resp. zánikem právnické osoby, nebo rozhodnutím České národní banky o zrušení zápisu v registru. Důvody, pro které Česká národní banka zruší zápis pojišťovacího zprostředkovatele v registru jsou stanoveny v § 17 odst. 1 ZPR (jedná se např. o zrušení zápisu na žádost pojišťovacího zprostředkovatele nebo při ztrátě důvěryhodnosti pojišťovacího zprostředkovatele anebo pokud pojišťovací zprostředkovatel neprovozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nejméně po dobu 2 let apod.). Česká národní banka informuje veřejnost o zrušení zápisu pojišťovacího zprostředkovatele v registru, a to vhodným způsobem (na svých internetových stránkách) a bez zbytečného odkladu. Pravomocné rozhodnutí o zrušení zápisu pojišťovacího zprostředkovatele v registru, je Česká národní banka povinna zveřejnit ve Věstníku České národní banky. Pojišťovací zprostředkovatel, jehož zápis v registru byl zrušen, je povinen odevzdat České národní bance osvědčení o tomto zápisu. Ten pojišťovací zprostředkovatel, jehož zápis byl Českou národní bankou zrušen pro porušení podmínek stanovených v ZPR, ztrácí jednu z podmínek důvěryhodnosti, a proto již nikdy nemůže být do registru znovu zapsán, a tedy ani vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví.
?
179 a) b) c)
Kdo podle zákona vede registr, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? Evropský statistický úřad . Česká národní banka. Nikdo.
180 a) b) c)
Vede Česká národní banka registr, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? Ne. Ano. Ano, a to společně s Policií ČR.
86
181 a) b) c) 182 a) b) c)
183 a) b) c)
184 a) b) c) 185 a) b) c)
Jakým způsobem jsou evidováni pojišťovací zprostředkovatelé, působící na území České republiky? V registru, který společně vede Ministerstvo financí a Policie ČR. V registru, který vede Česká národní banka. V registru, který vede Ministerstvo vnitra. Může na území České republiky vykonávat zprostředkovatelskou činnost neregistrovaný pojišťovací zprostředkovatel? Ano. Ne, zápis do registru je podmínkou výkonu zprostředkovatelské činnosti. Ano, ale za podmínky, že bude vykonávat zprostředkovatelskou činnost jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel. O zápisu pojišťovacího zprostředkovatele do registru vedeného Českou národní bankou rozhoduje: Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem vnitra. Česká národní banka. Česká národní banka v součinnosti s profesními svazy pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí. Kdo může nahlížet do registru vedeného Českou národní bankou, ve kterém jsou pojišťovací zprostředkovatelé? Jen orgány státní správy. Každý, neboť tento registr je veřejně přístupný. Jen pojišťovny.
vedeni
Mohou do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, nahlížet i klienti (pojistníci, pojištění apod.)? Ano, ale pouze pokud klient prokáže vztah k pojišťovacímu zprostředkovateli. Ano, neboť registr, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, je veřejně přístupný. Ne.
87
T §
IIIa. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ POJIŠTĚNÍ (jen pro zprostředkovatele) 2. Předpoklady činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů (registrace, jednotný evropský trh) a) Odborná způsobilost pojišťovacího zprostředkovatele ZPR § 18 prováděcí vyhláška k ZPR Jedním z předpokladů výkonu zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím zprostředkovatelem je dosažení příslušného stupně odborné způsobilosti. Odbornou způsobilostí pojišťovacího zprostředkovatele se rozumí získání všeobecných a odborných znalostí nezbytných pro výkon jeho činnosti.
Všeobecné znalosti se prokazují dokladem o dokončení střední školy, tím je např. maturitní vysvědčení nebo doklad o vykonání závěrečné zkoušky na středním odborném učilišti. U vázaných a podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů, u výhradních pojišťovacích agentů a u pojišťovacích agentů, kteří před 1. 1. 2005 vykonávali zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví (jako pojišťovací agenti nebo pojišťovací makléři), se doklad o dokončení střední školy nevyžaduje. Pojišťovací makléři, kteří zprostředkovatelskou činnost vykonávali před 1. 1. 2005, sice musí předložit České národní bance doklad o dokončení střední školy, ale až do 1. 1. 2007.
Odborné znalosti se prokazují: a) dokladem o absolvování odborného studia na střední nebo vysoké škole. Musí se jednat o studium zaměřené na problematiku pojišťovnictví, finančních služeb a oblastí souvisejících, nebo b) dokladem o složení odborné zkoušky pro příslušný kvalifikační stupeň odborné způsobilosti vázaní a podřízení pojišťovací zprostředkovatelé a výhradní pojišťovací agenti tuto zkoušku konají v instituci, která má k této činnosti licenci, resp. souhlas od České národní banky (touto institucí může být i pojišťovna), pojišťovací agenti a pojišťovací makléři tuto zkoušku konají před zkušební komisí. Tato komise se skládá minimálně ze tří členů jmenovaných bankovní radou České národní banky.
Pojišťovací zprostředkovatelé, kteří vykonávali zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví před 1. 1. 2005 (jako pojišťovací agenti nebo pojišťovací makléři) a kteří se nemohou prokázat absolvováním odborného studia, jsou povinni doložit České národní bance složení odborné zkoušky nejpozději do 1. 1. 2007. Jak je uvedeno výše u odrážky „všeobecné znalosti“, platí tato lhůta i pro předložení dokladu o dokončení střední školy, a to pojišťovacím makléřem, který zprostředkovatelskou činnost vykonával před 1. 1. 2005. Pojišťovací agenti a pojišťovací makléři musí mimo všeobecných a odborných znalostí prokázat také odbornou praxi ve stanoveném rozsahu (viz dále). Odbornou praxí se rozumí činnost v pojišťovně související s uzavíráním pojistných smluv nebo v oblasti zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Podle náročnosti se rozlišují tři kvalifikační stupně odborné způsobilosti: základní, střední, vyšší. Dosažení základního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti předpokládá prokázání všeobecných znalostí, znalostí v rozsahu odborného minima stanoveného pro základní stupeň odborné způsobilosti, a znalosti pojistných produktů, jejichž zprostředkování příslušný pojišťovací zprostředkovatel nabízí, a schopnosti tyto produkty klientovi řádně vysvětlit. Základního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout vázaní a podřízení pojišťovací zprostředkovatelé a výhradní pojišťovací agenti. Dosažení středního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti předpokládá prokázání všeobecných znalostí a znalostí v rozsahu odborného minima stanoveného pro střední stupeň odborné způsobilosti a nejméně dvouleté odborné praxe. Dále je třeba prokázat znalost pojistných produktů, jejichž zprostředkování příslušný pojišťovací zprostředkovatel nabízí, schopnost tyto produkty klientovi řádně vysvětlit a provést analýzu pojistných produktů pojišťoven, jejichž pojistné produkty nabízí a nabídnout klientovi pojistný produkt nejlépe vyhovující jeho potřebám. Středního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout pojišťovací agenti. Dosažení vyššího kvalifikačního stupně odborné způsobilosti předpokládá prokázání všeobecných znalostí, znalostí v rozsahu odborného minima stanoveného pro vyšší stupeň odborné způsobilosti a nejméně čtyřleté odborné praxe. Dosažení tohoto stupně odborné způsobilosti je nezbytné pro výkon zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím makléřem, proto je dále třeba prokázat znalost pojistných produktů nabízených na pojistném trhu z oblasti, která je předmětem jeho činnosti, schopnost řádně tyto pro-
88
dukty klientovi vysvětlit, provést analýzu konkurenčních produktů a nabídnout klientovi produkt, který nejlépe odpovídá potřebám klienta. Odborné znalosti všech kvalifikačních stupňů je třeba průběžně doplňovat. Vždy po 5 letech od ukončení odborného studia nebo vykonání odborné zkoušky a pak i po každých následujících 5 letech je pojišťovací zprostředkovatel povinen absolvovat doškolovací kurz.
?
186 a) b) c)
Jaké jsou kvalifikační stupně odborné způsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelů? Základní a vyšší. Základní, střední a vyšší. Základní, střední, vyšší a nejvyšší.
187 a) b) c)
Je pojišťovací zprostředkovatel povinen si doplňovat odborné znalosti? Ano, ale jen na vysoké škole. Ano, a to absolvováním doškolovacích kursů každých 5 let. Ne.
188
U kterých pojišťovacích zprostředkovatelů je nutnou podmínkou registrace získání odborné praxe? U všech. U pojišťovacích agentů a u pojišťovacích makléřů. U žádného.
a) b) c) 189 a) b) c) 190 a) b) c) 191 a) b) c) 192
Je odborná praxe nutnou podmínkou registrace pro vázaného pojišťovacího zprostředkovatele? Ano, a to nejméně 1 týden. Ne. Ano, a to nejméně 10 let. Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout vázaný pojišťovací zprostředkovatel? Středního. Základního. Vyššího. Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout podřízený vací zprostředkovatel? Středního. Základního. Vyššího.
pojišťo-
a) b) c)
Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout výhradní pojišťovací agent? Středního. Základního. Vyššího.
193 a) b) c)
Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout pojišťovací makléř? Základního. Vyššího. Středního.
194 a) b) c)
Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout pojišťovací agent? Základního. Středního. Vyššího.
89
IIIa. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ POJIŠTĚNÍ (jen pro zprostředkovatele)
T §
2. Předpoklady činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů (registrace, jednotný evropský trh) b) Důvěryhodnost fyzických osob ZPR § 19, § 27 odst. 5
Dalším předpokladem výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví je tzv. důvěryhodnost pojišťovacího zprostředkovatele. Podmínky důvěryhodnosti jsou stanoveny odlišně pro právnické a fyzické osoby. Fyzická osoba se (podle ZPR) považuje za důvěryhodnou, pokud splňuje následující podmínky: a) je plně způsobilá k právním úkonům, b) je bezúhonná - tzn. nebyla v posledních 10 letech (přede dnem podání žádosti o registraci) pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin hospodářský nebo pro jiný úmyslný trestný čin (tzn. aby fyzická osoba nebyla považována za důvěryhodnou pro spáchání trestného činu proti majetku nebo trestného činu hospodářského není třeba, aby tento trestný čin spáchala úmyslně, ale postačí i nedbalost), - nebo byla sice odsouzena pro takový trestný čin, ale její odsouzení bylo zahlazeno, nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena – i v tomto případě je fyzickou osobu třeba považovat za bezúhonnou. c) na její majetek nebyl prohlášen konkurs, d) nebyla v posledních 5 letech (před podáním žádosti o registraci) členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby - na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nebo 3 - proti níž byl návrh na konkurs zamítnut pro nedostatek majetku , e) nebylo jí odejmuto povolení (tzv. osvědčení) k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele pro porušení podmínek stanovených ZPR. Za účelem doložení bezúhonnosti si Česká národní banka vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů (není třeba ho přikládat k žádosti o registraci pojišťovacího zprostředkovatele). Splnění ostatních podmínek důvěryhodnosti musí pojišťovací zprostředkovatel písemně prohlásit vůči České národní bance, a to rovněž v rámci své žádosti o registraci. Pokud fyzická osoba přestane splňovat kteroukoliv z těchto podmínek je povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu nahlásit České národní bance a ukončit výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví.
?
195 a) b) c)
3
Je pojišťovací zprostředkovatel - fyzická osoba povinen oznámit ztrátu důvěryhodnosti České národní bance? Ne, neboť tuto povinnost mají orgány činné v trestním řízení. Ano, a to bez zbytečného odkladu. Ne, oznamuje ji jen Policii ČR.
Podmínku důvěryhodnosti splňuje i osoba u níž sice nastaly skutečnosti uvedené v písm. c) a d), ale: 1. soud zrušil konkurs jinak než a) usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo b) usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, 2. jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby, nebo 3. jde o osobu, která se domůže v občanském řízení určení, že svou funkci v této právnické osobě vykonávala s péčí řádného hospodáře.
90
196 a) b) c)
Z čeho se ověřuje bezúhonnost pojišťovacího zprostředkovatele - fyzické osoby? Čestným prohlášením. Výpisem z evidence Rejstříku trestů. Výpisem z Rejstříku trestů z jakéhokoli období.
197
Co musí pojišťovací zprostředkovatel – fyzická osoba udělat, pokud přestane splňovat některou z podmínek důvěryhodnosti? Nic. Ohlásit to České národní bance a ukončit výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Oznámit to Policii ČR.
a) b) c)
91
IIIa. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ POJIŠTĚNÍ (jen pro zprostředkovatele)
T
§
2. Předpoklady činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů (registrace, jednotný evropský trh) c) Důvěryhodnost právnické osoby ZPR § 20
Podmínky důvěryhodnosti, jako jednoho z předpokladů výkonu zprostředkovatelské činnosti, jsou stanoveny odlišně pro právnické a fyzické osoby. Právnická osoba se (podle ZPR) považuje za důvěryhodnou, splní-li následující podmínky všichni členové jejího statutárního a dozorčího orgánu splňují podmínky důvěryhodnosti stanovené v ZPR pro fyzickou osobu (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. b) této publikace), nebylo jí odejmuto povolení (tzv. osvědčení) k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele pro porušení podmínek stanovených ZPR, 4 na její majetek nebyl prohlášen konkurs . Splnění podmínek důvěryhodnosti pojišťovací zprostředkovatel - právnická osoba pouze písemně prohlašuje vůči České národní bance (a to v rámci své žádosti o registraci). Pokud jde o doložení bezúhonnosti členů statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu Česká národní banka si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. U pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře, kteří jsou právnickými osobami, musí splňovat podmínky důvěryhodnosti stanovené v ZPR pro fyzickou osobu (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. b) této publikace), též jejich odpovědný zástupce, tj. osoba, která odpovídá za dodržování právních předpisů se vztahem ke zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a která musí být v obchodním vedení právnické osoby. Ke ztrátě důvěryhodnosti právnické osoby dochází okamžikem, kdy přestane splňovat kteroukoliv z výše uvedených podmínek. Tuto skutečnost je povinna bez zbytečného odkladu nahlásit České národní bance a ukončit výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. 198
?
a) b) c) 199 a) b) c)
Je pojišťovací zprostředkovatel – právnická osoba povinna oznámit ztrátu důvěryhodnosti České národní bance? Ne, neboť tuto povinnost má správce konkursní podstaty právnické osoby. Ano, a to bez zbytečného odkladu. Ano, a to do 1 měsíce od okamžiku, kdy ke ztrátě důvěryhodnosti došlo. Co musí pojišťovací zprostředkovatel – právnická osoba udělat, pokud přestane splňovat některou z podmínek důvěryhodnosti? Nic. Ohlásit to České národní bance a ukončit výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Oznámit to Policii ČR.
4
Za důvěryhodnou však bude považována právnická osoba, na jíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže jej soud zrušil jinak než: 1. usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k pokrytí nákladů konkursu, 2. usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.
92
T §
IIIa. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ POJIŠTĚNÍ (jen pro zprostředkovatele) 2. Předpoklady činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů (registrace, jednotný evropský trh) d) Registrace ZPR § 12 odst. 3 písm. a) a b), § 13, § 16 Registraci pojišťovacích zprostředkovatelů provádí Česká národní banka, a to na základě žádosti pojišťovacího zprostředkovatele. ZPR stanoví náležitosti, které tato žádost musí obsahovat. Jde o identifikační údaje pojišťovacího zprostředkovatele, a to v rozsahu stanoveném v ZPR § 12 odst. 3, údaje o rozsahu provozované zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle pojistných odvětví, předpokládaný den zahájení zprostředkovatelské činnosti a identifikační číslo, pokud jej pojišťovací zprostředkovatel má. K žádosti o zápis do registru je třeba přiložit následující dokumenty: 1. Doklady prokazující odbornou způsobilost žadatele Je-li žadatelem fyzická osoba, dokládá jak svoji odbornou způsobilost, tak i odbornou způsobilost každé osoby, kterou zaměstnává a která se přímo podílí na její zprostředkovatelské činnosti. Je-li žadatelem právnická osoba, dokládá odbornou způsobilost svého odpovědného zástupce a odbornou způsobilost každé osoby, která se přímo podílí na její zprostředkovatelské činnosti. Doklady, kterými se dokládá odborná způsobilost - viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. a) této publikace. Vázaný a podřízený pojišťovací zprostředkovatel a výhradní pojišťovací agent namísto těchto dokladů předkládají České národní bance písemné prohlášení pojišťovny, resp. pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře, pro kterého budou činní, o tom, že získali odbornou způsobilost. 2. Doklady prokazující důvěryhodnost žadatele Co je důvěryhodnost a jak se prokazuje - viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. b), c) této publikace. 3. Doklady prokazující, že v majetku žadatele, který bude oprávněn k inkasu pojistného nebo ke zprostředkování výplaty pojistného plnění, jsou finanční prostředky nejméně ve výši odpovídající hodnotě 15 000 eur, avšak pouze v případě, že k těmto transakcím nebude používat zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. Pokud bude používat takové účty, pak dokládá jejich existenci. 4. Pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele. Tuto pojistnou smlouvu nahrazuje vázaný a podřízený pojišťovací zprostředkovatel a výhradní pojišťovací agent písemným prohlášením pojišťovny, resp. pojišťovacího zprostředkovatele, pro které budou činní, o tom, že taková osoba za jejich zprostředkovatelskou činnost ponese tuto odpovědnost. Pokud např. podřízený pojišťovací zprostředkovatel bude spolupracovat se dvěma pojišťovacími agenty, musí mít toto prohlášení od každého z nich. To znamená, že každý z nich prohlásí, že odpovídá za škodu způsobenou výkonem zprostředkovatelské činnosti, kterou tento podřízený pojišťovací zprostředkovatel pro něj vykonává. Pojišťovací agent se zprostí povinnosti doložit pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem jeho zprostředkovatelské činnosti, pokud se se všemi pojišťovnami, pro které bude činný, dohodne, že ponesou tuto odpovědnost za jeho činnost (každá z nich samozřejmě jen tu, která se vztahuje ke zprostředkovatelské činnosti vykonávané pro ni) a tuto skutečnost doloží České národní bance písemným prohlášením těchto pojišťoven. 5.
Úplný výpis z obchodního rejstříku ne starší než tři měsíce. Tato povinnost se týká jen právnických osob.
Pokud je podaná žádost neúplná, tzn. není uveden některý ze stanovených údajů nebo není doložena určitá skutečnost, vyzve Česká národní banka žadatele k jejímu doplnění ve lhůtě, kterou současně stanoví. Tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. O žádosti o zápis do registru rozhoduje Česká národní banka v 60denní lhůtě, která běží ode dne, kdy obdržela úplnou a správnou žádost. Pokud žadatel splní všechny podmínky stanovené v ZPR, zapíše jej Česká národní banka v uvedené lhůtě do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, a vydá mu osvědčení o registraci, v opačném případě ve stejné lhůtě žádost zamítne.
93
Pojišťovací zprostředkovatel je povinen hlásit bez zbytečného odkladu České národní bance změnu jakýchkoli údajů zapisovaných do registru. Žádost o registraci je zpoplatněna, a to částkou 2 000 Kč pro vázané a podřízené pojišťovací zprostředkovatele a pro výhradní pojišťovací agenty (tj. pojišťovací zprostředkovatele se základním kvalifikačním stupněm odborné způsobilosti) a částkou 10 000 Kč pro pojišťovací agenty a pojišťovací makléře (tj. pojišťovací zprostředkovatele se středním a vyšším kvalifikačním stupněm odborné způsobilosti).
?
200 a) b) c) 201 a) b) c) 202 a) b) c) 203 a) b) c)
Stanoví zákon nutné náležitosti žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? Ano, jsou uvedeny v obchodním zákoníku. Ano, jsou uvedeny v zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Ne, žádný zákon to nestanoví. Platí pojišťovací zprostředkovatel správní poplatek za podání žádosti o registraci České národní bance? Ne. Ano. Ano, ale pouze pojišťovací makléř. Je pojišťovací zprostředkovatel povinen oznámit České národní bance změnu údajů zapisovaných do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? Ne. Ano, a to bez zbytečného odkladu. Ano, a je jedno, kdy to udělá. Je pojišťovací zprostředkovatel povinen k žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, přiložit výpis z obchodního rejstříku? Ne. Ano, ale pouze právnická osoba. Ano, ale pouze pokud k tomu bude písemně vyzván Českou národní bankou.
94
IIIa. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ POJIŠTĚNÍ (jen pro zprostředkovatele)
T
§
2. Předpoklady činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů (registrace, jednotný evropský trh) e) Postavení odpovědného zástupce právnické osoby – pojišťovacího zprostředkovatele ZPR § 11, § 13 odst. 5 písm. a), § 18 odst. 1, § 23 odst. 6 Pokud je pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř právnickou osobou, je povinen si ustanovit svého odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce musí být v obchodním vedení právnické osoby tako5 vého pojišťovacího zprostředkovatele . Odpovědným zástupcem může být pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky důvěryhodnosti (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. b) této publikace) a odborné způsobilosti (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. a) této publikace), a to toho kvalifikačního stupně, který odpovídá typu zprostředkovatele, pro kterého tuto funkci vykonává. Osoba odpovědného zástupce se zapisuje do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé. Proto pojišťovací zprostředkovatel musí údaje o odpovědném zástupci, včetně údajů o tom, že splňuje podmínky pro výkon této funkce, přiložit k žádosti o zápis do registru. Funkci odpovědného zástupce může fyzická osoba vykonávat pouze pro jednu právnickou osobu. Odpovědný zástupce odpovídá za dodržování právních předpisů pojišťovacím zprostředkovatelem. Jeho povinností je navrhovat opatření k nápravě, zjistí-li nedostatky v činnosti pojišťovacího zprostředkovatele a takové nedostatky hlásit České národní bance. Česká národní banka může pojišťovacímu zprostředkovateli uložit změnu osoby odpovědného zástupce, a to v případě, že odpovědný zástupce nevykonává tuto svou funkci řádně (tj. v souladu s povinnostmi stanovenými v ZPR). Pokud odpovědný zástupce přestane vykonávat tuto svou funkci nebo pokud přestane splňovat podmínky stanovené v ZPR pro její výkon, je pojišťovací zprostředkovatel povinen ustanovit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se tak stalo, nového odpovědného zástupce a údaje o něm bez zbytečného odkladu nahlásit České národní bance.
?
204 a) b) c)
Musí mít vázaný pojišťovací zprostředkovatel – právnická osoba odpovědného ce? Ano. Ne. Ano, ale jen pokud spolupracuje s více pojišťovnami.
205 a) b) c)
Musí mít pojišťovací agent – právnická osoba odpovědného zástupce? Ne. Ano. Ano, pokud zaměstnává více než 50 zaměstnanců.
206 a) b) c)
Musí mít pojišťovací makléř – právnická osoba odpovědného zástupce? Ne. Ano. Ano, pokud zaměstnává více než 50 zaměstnanců.
207
Musí mít podřízený pojišťovací zprostředkovatel – právnická osoba odpovědného zástupce? Ano. Ne. Ano, ale jen pokud spolupracuje s více pojišťovacími zprostředkovateli.
a) b) c) 5
zástup-
Ve veřejné obchodní společnosti je k obchodnímu vedení oprávněn každý společník. Ve společnosti komanditní jsou k obchodnímu vedení oprávněni pouze komplementáři. Obchodní vedení společnosti s ručení omezeným náleží jednatelům a obchodní vedení akciové společnosti zabezpečuje její představenstvo.
95
T
§
IIIa. Zprostředkování pojištění (jen pro zprostředkovatele) 3. Právní vztahy mezi pojišťovnou a pojišťovacím zprostředkovatelem a) Smluvní vztahy ZPR § 5 odst. 2, § 6 odst. 1, § 6a odst. 1, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a 4 Právní vztahy mezi pojišťovnami a pojišťovacími zprostředkovateli se řídí jednak příslušnými zákony (tj. především ZPR a OBZ) a jednak uzavřenými smlouvami. ZPR upravuje základní práva a povinnosti vyplývající ze vztahů mezi příslušným typem pojišťovacího zprostředkovatele a pojišťovnou (např. právo na odměnu, povinnost řídit se pokyny a interními předpisy pojišťovny, zákaz inkasa či naopak možnost inkasa pojistného, podmínky odpovědnosti apod.). Smlouva, kterou konkrétní zprostředkovatel uzavře s konkrétní pojišťovnou, pak jednak podrobněji rozvádí tato základní práva a povinnosti a dále stanoví i další, které se již liší podle zvyklostí jednotlivých pojišťoven. Jednotliví pojišťovací zprostředkovatelé vykonávají svoji činnost na základě smlouvy s jednou či více pojišťovnami, resp. jedním či více pojišťovacími agenty nebo pojišťovacími makléři, popř. na základě smlouvy s výhradním pojišťovacím agentem, a to v závislosti na tom, o jaký typ zprostředkovatele se jedná. Pro některé zprostředkovatele stanoví ZPR, že jejich smlouva s pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jednají, musí mít písemnou formu. Jsou to vázaný pojišťovací zprostředkovatel, výhradní pojišťovací agent, pojišťovací agent. Dále i podřízený pojišťovací zprostředkovatel musí mít s pojišťovacím agentem a s výhradním pojišťovacím agentem nebo s pojišťovacím makléřem, s nímž spolupracuje, uzavřenou písemnou smlouvu. V ní jsou stanovena práva a povinnosti smluvních stran této smlouvy, tj. podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele (jako jedné smluvní strany) a pojišťovacího agenta nebo výhradního pojišťovacího agenta anebo pojišťovacího makléře (jako druhé smluvní strany). Podřízený pojišťovací zprostředkovatel však neuzavírá pro výkon zprostředkovatelské činnosti smlouvu s pojišťovnou! Pojišťovací makléř musí mít především uzavřenu smlouvu se zájemcem o pojištění (tj. klientem). V ní je zejména stanoven rozsah jeho činnosti pro klienta (např. povinnost zpracovávat komplexní analýzy pojistných rizik, pravidla spolupráce při likvidaci pojistných událostí). Tato smlouva sice podle ZPR nemusí mít písemnou formu, ale pro zamezení případným sporům a pochybnostem ji lze doporučit. Pojišťovací makléř je odměňován příslušnou pojišťovnou, pokud se s pojistníkem (klientem) a příslušnou pojišťovnou nedohodne jinak. V praxi proto uzavírají pojišťovací makléři smlouvy i s pojišťovnami; v nich jsou kromě odměny pojišťovacího makléře dále stanovena i další vzájemná práva a povinnosti pojišťovacího makléře a pojišťovny. Pojišťovací zprostředkovatelé jsou podnikateli ve smyslu OBZ. Proto se jejich smluvní vztahy s pojišťovnami řídí též OBZ. V ZPR se neuvádí, jaký typ smlouvy – z hlediska OBZ – by měl zprostředkovatel s pojišťovnou, resp. s dalším zprostředkovatelem (pojišťovacím agentem, výhradním pojišťovacím agentem či pojišťovacím makléřem), uzavřít. Vzhledem k charakteru jednotlivých smluv upravených v OBZ většinou půjde o smlouvu o obchodním zastoupení podle § 652 a násl. OBZ (tu uzavírají zpravidla pojišťovací agenti, podřízení a vázaní pojišťovací zprostředkovatelé), popř. o tzv. nepojmenovanou smlouvu podle § 269 odst. 2 OBZ; ta se v praxi často označuje jako „Smlouva o spolupráci“ a pojišťovny ji především uzavírají s pojišťovacími makléři).
?
208 a) b) c)
Který pojišťovací zprostředkovatel musí mít s pojišťovnou uzavřenou písemnou smlouvu? Pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent a pojišťovací makléř. Vázaný pojišťovací zprostředkovatel, výhradní pojišťovací agent a pojišťovací agent. Pojišťovací makléř a vázaný pojišťovací zprostředkovatel.
209 a) b) c)
Musí mít pojišťovací agent s pojišťovnou uzavřenu písemnou smlouvu? Ne. Ano. Ano, ale jen má-li písemnou smlouvu i s klientem.
96
210 a) b) c)
Musí mít pojišťovací makléř s pojišťovnou uzavřenou písemnou smlouvu? Ano. Ne. Ano, ale jen nemá-li písemnou smlouvu s klientem.
211 a) b) c)
Musí mít vázaný pojišťovací zprostředkovatel s pojišťovnou uzavřenou písemnou smlouvu? Ne, pokud spolupracuje pouze s jednou pojišťovnou. Ano. Ano, ale jen má-li písemnou smlouvu i s klientem.
97
T
IIIa. Zprostředkování pojištění (jen pro zprostředkovatele)
§
ZPR § 3 písm. b), § 6 odst. 1, § 6a odst. 2, § 7 odst. 2, § 8 odst. 4
3. Právní vztahy mezi pojišťovnou a pojišťovacím zprostředkovatelem b) Odměňování
Odměňování patří mezi ty právní vztahy, které ZPR upravuje jen rámcově, tzn. že pouze zakotvuje právo pojišťovacího zprostředkovatele na úplatu, ale nestanoví její výši, ani podmínky nároku na ni. Vázanému pojišťovacímu zprostředkovateli, výhradnímu pojišťovacímu agentovi a pojišťovacímu agentovi poskytuje úplatu za zprostředkovatelskou činnost, tzv. provizi, vždy ta pojišťovna, pro kterou konkrétní pojištění zprostředkoval. Podřízenému pojišťovacímu zprostředkovateli poskytuje úplatu za zprostředkovatelskou činnost, tzv. provizi, vždy příslušný pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř, pro kterého je v konkrétním případě činný. Pojišťovací makléř je odměňován příslušnou pojišťovnou, pokud se s pojistníkem (klientem) a s touto pojišťovnou nedohodne jinak. Konkrétní výši provize, podmínky nároku na ni, jakož i případný zánik nároku na provizi v souvislosti s předčasným ukončením pojištění či ukončením zprostředkovatelské činnosti (tzv. storno provize), stejně jako termíny a způsob výplaty provizí obsahují konkrétní smlouvy, které mají pojišťovací zprostředkovatelé uzavřeny s pojišťovnami; u podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele toto stanoví smlouva uzavřená mezi ním a příslušným pojišťovacím agentem, výhradním pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem. Za účelem zamezení častým změnám těchto smluv z důvodu případných změn provizí nesjednávají některé pojišťovny konkrétní výši provizí ve smlouvě, nýbrž ve smlouvě odkazují na své interní předpisy o odměňování (provizní řády apod.), které mohou často měnit; jiné pojišťovny pak sjednávají provizní ujednání jen na omezenou dobu, třebaže je smlouva uzavřena na dobu neurčitou apod. Proto se výše provize i za zprostředkování obdobného pojištění pro různé pojišťovny může lišit. Vždy záleží na konkrétním ujednání s pojišťovnou. Rovněž tak se liší i označení provizí používané jednotlivými pojišťovnami (např. získatelská, uzavírací, za stálou péči, pečovatelská, následná).
?
212 a) b) c)
Kdo poskytuje úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) pojišťovacímu agentovi? Klient (pojistník), se kterým jménem pojišťovny uzavřel pojistnou smlouvu. Pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet uzavřel příslušnou pojistnou smlouvu. Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví se provozuje bezplatně, a proto za ni nenáleží provize.
213
Kdo poskytuje úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) vázanému pojišťovacímu zprostředkovateli? Klient (pojistník), se kterým jménem pojišťovny uzavřel pojistnou smlouvu. Pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet uzavřel příslušnou pojistnou smlouvu. Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví se provozuje bezplatně, a proto za ni nenáleží provize.
a) b) c)
214 a) b) c)
Kdo poskytuje úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) podřízenému pojišťovacímu zprostředkovateli? Klient (pojistník), se kterým jménem pojišťovny uzavřel pojistnou smlouvu. Pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř, se kterým spolupracuje. Pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet uzavřel příslušnou pojistnou smlouvu.
98
215 a) b) c)
216 a) b) c) 217 a) b) c) 218 a) b) c) 219 a) b) c) 220 a) b) c) 221 a) b) c) 222 a) b) c)
Kdo poskytuje úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) pojišťovacímu makléři? Vždy jen klient (pojistník), pro kterého vyhledal příslušnou pojišťovnu a pojištění. Příslušná pojišťovna, pokud se pojišťovací makléř s klientem (pojistníkem) a s touto pojišťovnou nedohodl jinak. Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví se provozuje bezplatně, a proto za ni nenáleží provize. Je výše úplaty za zprostředkování pojištění (tzv. provize) od každé pojišťovny pro každého zprostředkovatele stejná? Ano, a to bez ohledu na sjednávaný druh pojištění. Ne. Pojišťovny žádné provize neposkytují. Musí podřízenému pojišťovacímu zprostředkovateli poskytovat úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) klient? Ano. Ne. Ano, ale jen jedná-li se o úplatu za zprostředkování neživotního pojištění. Stanoví zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí výši úplaty za zprostředkování pojištění (tzv. provize)? Ano. Ne. Ano, ale pouze úplatu za zprostředkování životního pojištění. Stanoví zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí konkrétní podmínky nároku na úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi)? Ano. Ne. Ano, ale pouze pro některé pojišťovací zprostředkovatele. Poskytují všechny pojišťovny úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) ve stejné výši? Ano. Ne. Ano, ale jen jedná-li se o úplaty za zprostředkování životního pojištění. Je označení (pojmenování) úplat za zprostředkování pojištění (tzv. provizí) u všech pojišťoven stejné? Ano, ale pouze jedná-li se o úplaty za zprostředkování neživotního pojištění. Ne. Ano. Musí vázanému pojišťovacímu zprostředkovateli poskytovat úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) klient? Ano. Ne. Ano, ale jen jedná-li se o úplaty za zprostředkování životního pojištění.
99
T §
IIIa. Zprostředkování pojištění (jen pro zprostředkovatele) 4. Dohled nad provozováním činnosti (působnost, opatření) a) Roční výkaz činnosti zprostředkovatele ZPR § 22 odst. 2 prováděcí vyhláška k ZPR Tzv. roční výkaz činnosti patří mezi nástroje, pomocí kterých Česká národní banka vykonává dohled nad provozováním zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, a jednak též slouží ke statistickým účelům. Roční výkazy činnosti jsou povinni zpracovat a ve stanovené lhůtě předložit České národní bance pojišťovací agenti a pojišťovací makléři. Ostatní typy pojišťovacích zprostředkovatelů (tj. výhradní pojišťovací agenti, vázaní a podřízení pojišťovací zprostředkovatelé) roční výkazy činnosti nezpracovávají. Je-li týž pojišťovací zprostředkovatel registrován jednak jako pojišťovací agent a současně i jako pojišťovací makléř, je povinen vždy zpracovat a předložit dva roční výkazy činnosti - pro každou jeho zprostředkovatelskou činnost samostatný výkaz. Výkaz činnosti se zpracovává za příslušný kalendářní rok a předkládá se České národní bance vždy do 31. 3. následujícího kalendářního roku; poprvé se předkládá za rok 2005 – tzn. do 31. 3. 2006. Náležitosti ročního výkazu činnosti jsou stanoveny v prováděcí vyhlášce k ZPR. Kromě údajů identifikujících zpracovatele (tj. pojišťovacího agenta či pojišťovacího makléře) musí výkaz obsahovat např. seznam pojišťoven, pro které byl pojišťovací agent v příslušném kalendářním roce činný, popř. kterým pojišťovací makléř v příslušném kalendářním roce zprostředkoval uzavření pojistné smlouvy pro své klienty, objem obchodů uzavřených pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem v příslušném kalendářním roce, a to v celkové výši a ve výši podle jednotlivých pojišťoven. Tento objem se ve výkazu vyjádří počtem pojistných smluv, jejichž uzavření v příslušném kalendářním roce pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř za úplatu zprostředkoval, a výší předepsaného pojistného vztahujícího se k těmto pojistným smlouvám, objem pojistného, které v příslušném kalendářním roce pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř inkasoval, objem pojistného plnění, jehož výplatu pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř zprostředkoval v příslušném kalendářním roce. Tiskopisy pro zpracování výkazu jsou uveřejněny na webových stránkách České národní banky. Tiskopis v elektronické formě musí pojišťovací zprostředkovatel (pojišťovací agent a pojišťovací makléř) vyplnit a elektronickou verzi odeslat České národní bance; k tomu má od této banky přidělen ověřovací kód. Zároveň musí České národní bance zaslat i podepsanou vytištěnou verzi tohoto výkazu. Výkaz činnosti pojišťovacího zprostředkovatele – právnické osoby musí být podepsán i jejím odpovědným zástupcem (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. e) této publikace).
?
223 a) b) c)
Kteří pojišťovací zprostředkovatelé jsou povinni předkládat roční výkaz své činnosti? Vázaní pojišťovací zprostředkovatelé a pojišťovací makléři. Pojišťovací agenti a pojišťovací makléři. Všechny kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů.
224 a) b) c)
Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen předkládat roční výkaz své činnosti? Ano, pokud spolupracuje s více pojišťovnami. Ne. Ano, ale ne ročně, nýbrž každý měsíc.
100
225 a) b) c)
Je pojišťovací agent povinen předkládat roční výkaz své činnosti? Ne. Ano. Ano, ale ne ročně, nýbrž každý měsíc.
226 a) b) c)
Je pojišťovací makléř povinen předkládat roční výkaz své činnosti? Ne. Ano. Ano, ale ne ročně, nýbrž každý měsíc.
227 a) b) c)
Je výhradní pojišťovací agent povinen předkládat roční výkaz své činnosti? Ano. Ne. Ano, ale ne ročně, nýbrž každý měsíc.
101
T
§
IIIa. Zprostředkování pojištění (jen pro zprostředkovatele) 4. Dohled nad provozováním činnosti (působnost, opatření) b) Pozastavení a přerušení zprostředkovatelské činnosti ZPR § 12 odst. 3 písm. f), § 17 odst. 1 písm. c), § 23 odst. 2 až 5, § 24
Pozastavení zprostředkovatelské činnosti je jedním z opatření, které Česká národní banka používá vůči pojišťovacím zprostředkovatelům, u nichž v rámci výkonu dohledu nad provozováním zprostředkovatelské činnosti zjistí, že jejich činnost není v souladu se ZPR. Česká národní banka svým rozhodnutím pozastaví činnost pojišťovacího zprostředkovatele v těchto případech pojišťovací zprostředkovatel neuvedl ve lhůtě, kterou mu Česká národní banka stanovila, svoji činnost do souladu s podmínkami stanovenými ZPR, pojištění profesní odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele zaniklo (viz tematický okruh IIIa. bod 1 písm. c) této publikace), odpovědný zástupce pojišťovacího zprostředkovatele nesplňuje podmínky stanovené ZPR nebo neplní povinnost, které mu ukládá ZPR, nebo pojišťovací zprostředkovatel nesplňuje podmínku trvale likvidní finanční jistiny pro možnost inkasovat pojistné, ač ji má splňovat (tzn. že byl zmocněn k inkasu pojistného nebo k výplatě pojistného plnění a nemá k tomu zřízeny samostatné a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty). Pozastavení činnosti je možné nejvýše na dobu 6 měsíců. Nejpozději v den nabytí právní moci rozhodnutí o pozastavení činnosti je pojišťovací zprostředkovatel povinen odevzdat České národní bance své osvědčení o zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé. Pozastavení činnosti zaznamená Česká národní banka do tohoto registru. Účelem pozastavení činnosti je umožnit pojišťovacímu zprostředkovateli, aby v této době „odstranil“ zjištěné nedostatky. Pokud tak neučiní, Česká národní banka svým rozhodnutím zruší jeho zápis v registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé. V době, na kterou mu byla činnost pozastavena, nemůže pojišťovací zprostředkovatel zprostředkovávat uzavírání nových pojistných smluv, ani prodlužování a rozšiřování pojistných smluv, které již předtím zprostředkoval, ani není oprávněn inkasovat pojistné a zprostředkovávat výplatu pojistného plnění. K přerušení zprostředkovatelské činnosti přistupuje pojišťovací zprostředkovatel sám ze své vůle. Tento institut má význam pro situace, kdy pojišťovací zprostředkovatel po určitou dobu nechce vykonávat zprostředkovatelskou činnost a přitom chce zabránit tomu, aby mu Česká národní banka zrušila zápis v registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé (důvody pro zrušení zápisu - viz tematický okruh IIIa. bod 1 písm. e) této publikace). Své rozhodnutí o přerušení činnosti je pojišťovací zprostředkovatel povinen ještě před faktickým přerušením oznámit České národní bance, které rovněž musí odevzdat své osvědčení o zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé. Přerušení činnosti zaznamená Česká národní banka do tohoto registru. Přerušit svoji činnost může pojišťovací zprostředkovatel nejvýše na dobu jednoho roku. V době přerušení činnosti, nemůže pojišťovací zprostředkovatel zprostředkovávat uzavírání nových pojistných smluv, ani prodlužování a rozšiřování pojistných smluv, které již předtím zprostředkoval, ani není oprávněn inkasovat pojistné a zprostředkovávat výplatu pojistného plnění. Je však povinen dokončit případy, kde jednání o nich bylo zahájeno přede dnem, ke kterému se rozhodl svoji činnost přerušit.
102
?
228 a) b) c) 229 a) b) c) 230
Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost vázaného pojišťovacího zprostředkovatele? Činnost nelze pozastavit. Nejvýše na 6 měsíců. Na neomezenou dobu. Může Česká národní banka pozastavit činnost vázaného pojišťovacího zprostředkovatele? Ne, činnost nelze pozastavit. Ano, a to nejvýše na 6 měsíců. Ano, s výjimkou činnosti pojišťovacího makléře.
a) b) c)
Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele? Činnost nelze pozastavit. Nejvýše na 6 měsíců. Na neomezenou dobu.
231 a) b) c)
Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost pojišťovacího agenta? Činnost nelze pozastavit. Nejvýše na 6 měsíců. Na neomezenou dobu.
232 a) b) c)
Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost pojišťovacího makléře? Činnost nelze pozastavit. Nejvýše na 6 měsíců. Na neomezenou dobu.
233 a) b) c)
Může Česká národní banka pozastavit činnost pojišťovacího agenta? Ne, činnost nelze pozastavit. Ano, a to nejvýše na 6 měsíců. Ano, a to na neomezenou dobu.
234 a) b) c)
Může Česká národní banka pozastavit činnost pojišťovacího makléře? Ne, činnost nelze pozastavit. Ano, a to nejvýše na 6 měsíců. Ano, a to na neomezenou dobu.
103
T
§
IIIa. Zprostředkování pojištění (jen pro zprostředkovatele) 4. Dohled nad provozováním činnosti (působnost, opatření) c) Přestupky a jiné správní delikty, sankce za porušení povinností ZPR § 17 odst. 1 písm. b) až e), § 17 odst. 3 a 4, § 22a, § 23 odst. 1, § 25, § 26, § 26a POJ § 35 odst. 1 písm. c), § 35 odst. 2 V rámci výkonu dohledu nad provozováním zprostředkovatelské činnosti je Česká národní banka oprávněna ukládat pojišťovacím zprostředkovatelům různé druhy sankcí. Jde zejména o uložení některého nápravného opatření (včetně pozastavení činnosti), dále pak i o finanční sankce (tj. pokuty) a konečným prostředkem je zrušení zápisu pojišťovacího zprostředkovatele v registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé. Výběr těchto sankcí Českou národní bankou není náhodný; Česká národní banka je vázána ZPR, který stanoví pro které případy je příslušná sankce určena, do jaké doby je Česká národní banka oprávněna uložit pořádkovou pokutu, resp. zahájit řízení o správním deliktu, že při určení výměry pokuty za správní delikt přihlíží Česká národní banka k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán, podmínky, kdy se pojišťovací zprostředkovatel zprostí odpovědnosti za správní delikt, takže mu nemůže být uložena pokuta. I. Opatření k nápravě spočívá v tom, že Česká národní banka uloží svým rozhodnutím pojišťovacímu zprostředkovateli, aby ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, uvedl svoji činnost, která není podle zjištění České národní banky v souladu se ZPR, do souladu s ním. Po dobu uložení nápravného opatření, není pojišťovací zprostředkovatel ve své činnosti nijak omezen. Může ji vykonávat v plném rozsahu, a to na rozdíl od situace, kdy mu Česká národní banka výkon jeho činnosti pozastaví, což je další opatření k nápravě. Pokud totiž Česká národní banka zjistí, že pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele zaniklo, odpovědný zástupce pojišťovacího zprostředkovatele nesplňuje podmínky stanovené ZPR nebo neplní povinnost, které mu ukládá ZPR, nebo pojišťovací zprostředkovatel nesplňuje podmínku trvale likvidní finanční jistiny pro možnost inkasovat pojistné, ač ji má splňovat (tzn. že byl zmocněn k inkasu pojistného nebo ke zprostředkování výplaty pojistného plnění a nemá k tomuto účelu zřízeny samostatné a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty), svým rozhodnutím nejen uloží odstranit tento nežádoucí stav, ale zároveň pozastaví činnost pojišťovacího zprostředkovatele. Česká národní banka pozastaví činnost pojišťovacího zprostředkovatele i v případě, že pojišťovací zprostředkovatel ve lhůtě, kterou mu Česká národní banka již stanovila, neuvedl svoji činnost do souladu s podmínkami stanovenými ZPR. (Důsledky pozastavení - viz tematický okruh IIIa. bod 4 písm. b) této publikace). II. Rozhodnutí o zrušení zápisu v registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, vydá Česká národní banka v případech, kdy zjistí, že pojišťovací zprostředkovatel: ztratil důvěryhodnost požadovanou pro výkon činnosti (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. b) a c) této publikace), ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, kterým mu byla pozastavena jeho činnost neuvedl svoji činnost do souladu se ZPR, se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí pozbyl v zemi svého bydliště nebo sídla oprávnění k provozování zprostředkovatelské činnosti, nebo neprovozuje zprostředkovatelskou činnost nejméně po dobu 24 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení zápisu do registru je pojišťovací zprostředkovatel povinen odevzdat České národní bance svoje osvědčení o tomto zápisu. Pojišťovací zprostředkovatel, jehož zápis byl zrušen z důvodů uvedených v první a druhé odrážce, tímto aktem ztrácí jednu z podmínek důvěryhodnosti, a proto již nikdy nemůže být do registru znovu zapsán, a tedy ani vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví.
104
III. Pokutu je Česká národní banka oprávněna uložit pojišťovacímu zprostředkovateli, který se dopustil přestupku nebo jiného správního deliktu stanoveného v ZPR, anebo který znemožnil či závažně ztížil výkon dohledu České národní banky, zejména tím, že neposkytl potřebnou součinnost nebo nevyhověl výzvě dané podle ZPR . Pokud pojišťovací zprostředkovatel uvede nesprávné údaje v žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, nebo v žádosti o změnu údajů v takovém registru, v ročním výkazu činnosti pro Českou národní banku, v písemném prohlášení, kterým pro účely zápisu „svého“ podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele do registru potvrzuje odbornou způsobilost tohoto podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, resp. i to, že nese plnou odpovědnost za činnost tohoto podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele vykonávanou v jeho prospěch (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. d) této publikace), jedná se o přestupek (u fyzické osoby), resp. správní delikt (u právnické osoby), za který mu může být Českou národní bankou uložena pokuta až 1 mil. Kč. U pojišťovacího zprostředkovatele, který je fyzickou osobou, je za přestupek považováno též porušení mlčenlivosti, kterou mu ukládá jednak ZPR a jednak i POJ. Za tento přestupek mu Česká národní banka může uložit pokutu až 500 000 Kč. Pokud pojišťovací zprostředkovatel provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozporu s údaji o něm zapsanými v registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, ve stanovené lhůtě nesplní opatření k nápravě uložené mu Českou národní bankou v rámci jejího dohledu podle ZPR, vyžaduje od osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, složení vstupního poplatku jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost, nebo odměny osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, odvozuje od získání dalších osob pro tuto činnost, které takto získal, jedná se o správní delikt, za který mu může být uložena pokuta až 10 mil. Kč. Pokud pojišťovací zprostředkovatel znemožnil či závažně ztížil výkon dohledu České národní banky, zejména tím, že neposkytl potřebnou součinnost nebo nevyhověl výzvě dané podle ZPR, může mu Česká národní banka uložit pořádkovou pokutu až do 5 mil. Kč. Tuto pokutu je Česká národní banka oprávněna uložit i opakovaně s tím, že úhrn uložených pořádkových pokut nesmí převyšovat 20 mil. Kč.
?
235
a) b) c) 236 a) b) c) 237
a) b) c)
Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit vázanému pojišťovacímu zprostředkovateli za uvedení nesprávných údajů v žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? Až do výše 1 000 Kč. Až do výše 1 000 000 Kč. Žádnou. Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit vázanému pojišťovacímu zprostředkovateli, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu? Žádnou. Až do výše 5 000 000 Kč (jednorázově); úhrn opakovaně uložených pokut může dosáhnout až 20 000 000 Kč. Až do výše 1 000 Kč. Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit pojišťovacímu agentovi za uvedení nesprávných údajů v žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? Až do výše 1 000 Kč. Až do výše 1 000 000 Kč. Žádnou.
105
238 a) b) c) 239
a) b) c) 240 a) b) c) 241 a) b) c) 242 a) b) c)
Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit pojišťovacímu agentovi, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu? Žádnou. Až do výše 5 000 000 Kč (jednorázově); úhrn opakovaně uložených pokut může dosáhnout až 20 000 000 Kč. Až do výše 1 000 Kč. Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit pojišťovacímu makléři za uvedení nesprávných údajů v žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? Žádnou. Až do výše 1 000 000 Kč. Až do výše 1 000 Kč. Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit pojišťovacímu makléři, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu? Žádnou. Až do výše 5 000 000 Kč (jednorázově); úhrn opakovaně uložených pokut může dosáhnout až 20 000 000 Kč. Až do výše 1 000 Kč. Může Česká národní banka uložit pojišťovacímu zprostředkovateli pokutu i v částce 1 000 000 Kč? Ne. Ano. Ano, ale jen pojišťovacímu makléři. Může Česká národní banka uložit pojišťovacímu zprostředkovateli pokutu až do výše 10 000 000 Kč? Ano, ale jen pojišťovacímu makléři. Ano. Ne.
106
T
§
IIIa. Zprostředkování pojištění (jen pro zprostředkovatele) 5. Práva a povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele (vůči klientovi, pojišťovně, např. postup při sjednávání pojištění, informační povinnost, výkaznictví, účetnictví, ale také odpovědnost za škodu, důsledky porušení povinností, odměňování) a) Povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele vůči klientovi ZPR § 21 PS § 66 POJ § 39 ZPR stanoví pojišťovacím zprostředkovatelům řadu povinností, které jsou povinni při výkonu své činnosti dodržovat. Účelem povinností, které zprostředkovatel musí plnit vůči zájemcům o pojištění, resp. pak i vůči pojistníkům, je ochrana klientů jako spotřebitelů. Pojišťovací zprostředkovatel je povinen vykonávat svoji činnost s odbornou péčí a chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb, na požádání klienta sdělit mu způsoby svého odměňování a předložit mu osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, neposkytovat klientovi neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy, informovat klienta, zda konkrétní pojištění zprostředkovává jen pro jednu pojišťovnu, či pro více pojišťoven. Pokud o to klient požádá, je pojišťovací zprostředkovatel povinen sdělit mu, o které pojišťovny se jedná. Před uzavřením pojistné smlouvy (a je-li to nezbytné, tak i při její změně) je pojišťovací zprostředkovatel povinen klientovi sdělit své identifikační údaje (jméno a příjmení či obchodní firmu (název), sídlo, resp. bydliště, jméno osoby, která jedná jeho jménem), registr, ve kterém je evidován, a způsob, jak lze jeho zápis v tomto registru ověřit, jeho podíl na hlasovacích právech a kapitálu pojišťovny, se kterou má být pojistná smlouva uzavřena, pokud tento podíl převyšuje 10 %, zda pojišťovna, se kterou má být pojistná smlouva uzavřena má na jeho hlasovacích právech nebo kapitálu podíl převyšující 10 %, údaje o postupech, podle nichž na něj může klient a ostatní dotčené osoby podat stížnost, popř. žalobu. Dále je pojišťovací zprostředkovatel povinen před uzavřením pojistné smlouvy zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých zakládá svá doporučení klientovi pro výběr konkrétního pojistného produktu. Výše uvedené povinnosti se týkají každého pojišťovacího zprostředkovatele. Ti zprostředkovatelé, kteří zakládají svá doporučení klientovi na analýze nabídky pojišťoven, tzn. pojišťovací makléři a pojišťovací agenti, mají ještě následující povinnost. Svá doporučení musejí klientovi poskytovat na základě analýzy dostatečného počtu pojistných produktů nabízených na trhu tak, aby podle odborných kritérií mohli klientovi doporučit uzavření takové pojistné smlouvy, která odpovídá jeho potřebám a požadavkům. Svoji informační povinnost vůči klientovi (viz výše) musí pojišťovací zprostředkovatel plnit písemně nebo na nosiči dat, který je přístupný klientovi (např. disketa, CD-ROM), a to jasně, přesně a tak, aby byla pro klienta srozumitelná. Pouze v případech, kdy o to klient požádá nebo kdy je to nutné s ohledem na charakter sjednávaného pojištění, může pojišťovací zprostředkovatel plnit informační povinnost vůči klientovi při sjednávání pojištění pouze ústně. Avšak i v těchto případech musí – a to neprodleně po uzavření pojistné smlouvy – tyto ústně sdělené informace zaznamenat a předat je klientovi v písemné formě nebo na nosiči dat, který je klientovi přístupný. Výše popsanou informační povinnost nemá pojišťovací zprostředkovatel pouze při zprostředkování pojištění tzv. velkých rizik (viz § 38a POJ). Je to logické, neboť v takovém případě je klientem většinou osoba odborně relativně rovnocenná pojišťovacímu zprostředkovateli.
107
Kromě povinností stanovených pro pojišťovací zprostředkovatele v ZPR jim další povinnost ukládá PS a POJ. Především jde o povinnost mlčenlivosti podle § 39 POJ. Ta znamená, že pojišťovací zprostředkovatel musí zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob, o kterých se při výkonu své činnosti dozvěděl, a že je nesmí využít ve svůj prospěch ani ve prospěch někoho jiného. Tato povinnost pojišťovacího zprostředkovatele trvá i po skončení smluvního vztahu s pojišťovnou, o jejíž klienty se jedná. Informace o pojištění může pojišťovací zprostředkovatel poskytnout jen se souhlasem klientů, jichž se příslušné údaje týkají, nebo na písemné vyžádání orgánů uvedených v § 39 odst. 4 POJ (tj. např. orgánu činného v trestním řízení, soudu pro účely občanského soudního řízení). PS stanoví v § 66, které informace musí být oznámeny klientovi před uzavřením pojistné smlouvy. Jde jednak o informace o pojišťovně a jednak i o pojištění osob, pokud je toto pojištění sjednáváno. Tyto informace sděluje klientovi, tj. zájemci o pojištění, pojišťovací zprostředkovatel, a to opět jasně, přesně a písemnou formou. Většina pojišťoven má tyto informace připraveny v písemné formě a jsou k dispozici i jejich zprostředkovatelům.
?
243 a) b) c) 244 a) b) c) 245 a) b) c) 246
Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen klientovi předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? Ne. Ano, na požádání. Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen klientovi sdělit způsoby svého odměňování? Ne. Ano, na požádání. Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. Může pojišťovací zprostředkovatel poskytovat klientovi neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy? Ano, ale jen nemateriální povahy. Ne, v žádném případě. Ano, pokud to nevylučuje smlouva s pojišťovnou.
a) b) c)
Je pojišťovací agent povinen klientovi předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. Ano, na požádání. Ne.
247 a) b) c)
Je pojišťovací agent povinen klientu sdělit způsoby svého odměňování? Ne. Ano, na požádání. Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
248 a) b) c)
Je pojišťovací makléř povinen klientovi předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? Ne. Ano, na požádání. Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
249 a) b) c)
Je pojišťovací makléř povinen klientu sdělit způsoby svého odměňování? Ne. Ano, na požádání. Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
108
T
§
IIIa. Zprostředkování pojištění (jen pro zprostředkovatele) 5. Práva a povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele (vůči klientovi, pojišťovně, např. postup při sjednávání pojištění, informační povinnost, výkaznictví, účetnictví, ale také odpovědnost za škodu, důsledky porušení povinností, odměňování) b) Povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele vůči pojišťovně ZPR § 21 POJ § 39
Kromě povinností vůči klientům mají pojišťovací zprostředkovatelé povinnosti i vůči pojišťovnám, se kterými spolupracují při zprostředkování pojištění. Jde nejen o informační povinnost a povinnost mlčenlivosti, ale i o další povinnosti vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi pojišťovacím zprostředkovatelem a pojišťovnou. Pojišťovací zprostředkovatel je povinen předložit pojišťovně, pokud jej o to pojišťovna požádá, osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé. Dále je povinen zachovávat mlčenlivost o činnosti pojišťovny a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací podaných v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat konkrétní pojišťovnu. Tyto skutečnosti nesmí pojišťovací zprostředkovatel zneužít ve svůj prospěch ani ve prospěch jiné osoby (fyzické či právnické). Povinnost mlčenlivosti o těchto skutečnostech trvá i po ukončení smluvního vztahu pojišťovacího zprostředkovatele k pojišťovně. Zprostit pojišťovacího zprostředkovatele mlčenlivosti může na základě písemného vyžádání a z důvodu veřejného zájmu pouze Česká národní banka. V některých případech však zproštění povinnosti mlčenlivosti stanoví přímo zvláštní právní předpis. Pokud pojišťovací zprostředkovatel vykonává zprostředkovatelskou činnost pro pojišťovnu na základě smlouvy o obchodním zastoupení, pak se jeho povinnosti vůči pojišťovně řídí i touto smlouvou, resp. příslušnými ustanoveními OBZ. Tak např. podle § 655 odst. 1 OBZ je pojišťovací zprostředkovatel jako obchodní zástupce povinen jednat v souladu s pověřením a rozumnými pokyny pojišťovny jako zastoupeného a sdělovat jí nutné informace, které má k dispozici. Podle § 655 odst. 2 OBZ je pojišťovací zprostředkovatel jako obchodní zástupce povinen podávat pojišťovně zprávu o vývoji pojistného trhu a všech okolnostech důležitých pro zájmy pojišťovny.
?
250 a) b) c) 251 a) b) c) 252 a) b) c) 253 a) b) c)
Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen pojišťovně předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? Ne, v žádném případě. Ano, na požádání. Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. Je pojišťovací agent povinen pojišťovně předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? Ne, v žádném případě. Ano, na požádání. Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. Je pojišťovací makléř povinen pojišťovně předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? Ne, v žádném případě. Ano, na požádání. Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen zachovávat mlčenlivost o činnostech pojišťovny a ve věcech s nimi souvisejících? Podle vlastního uvážení. Ano. Ne.
109
254 a) b) c) 255 a) b) c)
Je pojišťovací agent povinen zachovávat mlčenlivost o činnostech pojišťovny a ve věcech s nimi souvisejících? Podle vlastního uvážení. Ano. Ne. Je pojišťovací makléř povinen zachovávat mlčenlivost o činnostech pojišťovny a ve věcech s nimi souvisejících? Podle vlastního uvážení. Ano. Ne.
110
T
IIIb. Likvidace pojistných událostí (jen pro samostatné likvidátory pojistných událostí) 1. Základní pojmy zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a) Činnost samostatného likvidátora pojistných událostí
§
ZPR § 10
Samostatný likvidátor pojistných událostí provádí na základě smlouvy s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet, šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění. Smlouva likvidátora s pojišťovnou vždy obsahuje vymezení pojistných událostí, kterých se smlouva týká, a to ve vztahu k pojistným odvětvím podle zvláštního právního předpisu, vymezení rozsahu dohodnutých činností, vymezení pravomocí smluvních stran při likvidaci pojistných událostí, včetně možnosti využití při likvidaci pojistných událostí i součinnosti dalších osob a podmínek této součinnosti. Likvidátor musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené ZPR pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Tatáž osoba může být registrována v registru vedeném Českou národní bankou zároveň jako samostatný likvidátor pojistných událostí i jako pojišťovací zprostředkovatel. Samozřejmě, že v takovém případě musí splňovat jak podmínky stanovené ZPR pro samostatné likvidátory pojistných událostí, tak i pro příslušný typ pojišťovacího zprostředkovatele.
?
256 a) b) c) 257 a) b) c)
Jakou činnost provádí osoba, registrovaná jen jako samostatný likvidátor pojistných událostí, na základě smlouvy s pojišťovnou? Zprostředkovává pojištění. Šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti pojišťovny plnit ze sjednaného pojištění. Provádí správu pojištění. Je samostatný likvidátor pojistných událostí oprávněn spolupracovat s více pojišťovnami? Ne, v žádném případě. Ano. Ne, spolupracuje vždy pouze s jednou pojišťovnou.
111
T
IIIb. Likvidace pojistných událostí (jen pro samostatné likvidátory pojistných událostí) 1. Základní pojmy zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí b) Odpovědnost samostatného likvidátora pojistných událostí
§
ZPR § 10 odst. 4, § 21 odst.3
ZPR stanoví, že každý samostatný likvidátor pojistných událostí odpovídá za škodu jím způsobenou při výkonu své činnosti. Této odpovědnosti se likvidátor může zprostit pouze tak, že prokáže, že vzniku škody nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm lze požadovat. ZPR stanoví samostatným likvidátorům pojistných událostí povinnost pojistit se pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu své činnosti. Po celou dobu výkonu činnosti musí být pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti, a to s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 500 000 eur na každou pojistnou událost (1 mil. eur v případě více pojistných událostí v jednom roce).
?
258 a) b) c)
Je osoba registrovaná jako samostatný likvidátor pojistných událostí povinna uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti? Ano, ale jen pokud hodlá likvidovat pojistné událostí nad 1 000 000 Kč. Ano. Ne, odpovídá za ni pojišťovna.
112
T
IIIb. Likvidace pojistných událostí (jen pro samostatné likvidátory pojistných událostí) 1. Základní pojmy zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí c) Registr samostatných likvidátorů pojistných událostí
§
ZPR § 12, § 16, § 17
Samostatní likvidátoři pojistných událostí se zapisují do zvláštního registru, který vede od 1. 4. 2006 Česká národní banka. Registr je veřejně přístupný, tzn. každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj výpisy, opisy a kopie. Na zápis do registru má likvidátor nárok, tj. po splnění všech podmínek stanovených ZPR má Česká národní banka povinnost samostatného likvidátora pojistných událostí do registru zapsat. Zápis do registru je podmínkou výkonu činnosti likvidátora. O zápisu do registru vydá Česká národní banka samostatnému likvidátorovi pojistných událostí osvědčení. Tímto osvědčením se samostatný likvidátor pojistných událostí prokazuje klientům a pojišťovnám. Zápis likvidátora v registru zaniká smrtí fyzické osoby, resp. zánikem právnické osoby nebo rozhodnutím České národní banky o zrušení zápisu v registru. Důvody, pro které Česká národní banka zruší zápis v registru jsou stanoveny v § 17 odst. 1 ZPR (jedná se např. o zrušení zápisu na žádost likvidátora, při ztrátě důvěryhodnosti likvidátora, pokud likvidátor, neprovozuje činnost likvidátora nejméně po dobu 2 let apod.). Česká národní banka informuje veřejnost o zrušení zápisu likvidátora v registru, a to vhodným způsobem (na svých internetových stránkách) a bez zbytečného odkladu. Likvidátor, jehož zápis v registru byl zrušen, je povinen odevzdat České národní bance osvědčení o tomto zápisu. Likvidátor, jehož zápis byl Českou národní bankou zrušen pro porušení podmínek stanovených v ZPR, ztrácí jednu z podmínek důvěryhodnosti, a proto již nikdy nemůže být do registru znovu zapsán, a tedy ani vykonávat činnost likvidátora.
?
259 a) b) c)
Kdo vede registr, ve kterém jsou evidování samostatní likvidátoři pojistných událostí? Ministerstvo financí. Česká národní banka. Komora samostatných likvidátorů.
260 a) b) c)
Musí být samostatný likvidátor pojistných událostí evidován? Ano, u Ministerstva vnitra. Ano, v registru vedeném Českou národní bankou. Ne.
261 a) b) c)
O zápisu samostatného likvidátora pojistných událostí do registru rozhoduje: Ministerstvo vnitra. Česká národní banka, která mu vydá osvědčení. Ministerstvo práce a sociálních věcí.
262
Kdo může nahlížet do registru, ve kterém jsou evidováni samostatní likvidátoři pojistných událostí ? Pouze pojišťovny. Každý, neboť registr je veřejně přístupný. Jen samostatný likvidátor pojistných událostí.
a) b) c)
113
T
IIIb. Likvidace pojistných událostí (jen pro samostatné likvidátory pojistných událostí) 2. Předpoklady činnosti samostatných likvidátorů pojistných událostí a) Odborná způsobilost samostatného likvidátora pojistných událostí
§
ZPR § 18, prováděcí vyhláška
Jedním z předpokladů výkonu činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí je dosažení odborné způsobilosti. Odbornou způsobilostí likvidátora se rozumí získání všeobecných a odborných znalostí nezbytných pro výkon jeho činnosti. Všeobecné znalosti se prokazují dokladem o dokončení střední školy, tím je např. maturitní vysvědčení nebo doklad o vykonání závěrečné zkoušky na středním odborném učilišti. Odborné znalosti se prokazují: - dokladem o absolvování odborného studia na střední nebo vysoké škole. Musí se jednat o studium zaměřené na problematiku pojišťovnictví, finančních služeb a oblastí souvisejících, nebo - osvědčením o složení odborné zkoušky pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti (likvidátoři zkoušku vykonají v instituci, která má k této činnosti licenci, resp. souhlas od České národní banky; touto institucí může být i pojišťovna), Likvidátoři, kteří byli činní před 1. 1. 2005 a kteří se ke dni svého zápisu do registru nemohli prokázat absolvováním odborného studia, jsou povinni doložit České národní bance složení odborné zkoušky nejpozději do 1. 1. 2007. Dosažení základního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti předpokládá pro likvidátora schopnost prokázání všeobecných znalostí, znalostí v rozsahu odborného minima stanoveného pro základní stupeň odborné způsobilosti, tj. znalosti postupů likvidace pojistných událostí a schopnost určit výši pojistného plnění v závislosti na obsahu pojistné smlouvy. Likvidátor si musí své odborné znalosti průběžně doplňovat. Vždy po 5 letech od ukončení odborného studia nebo vykonání odborné zkoušky a pak i po každých následujících 5 letech je likvidátor povinen absolvovat doškolovací kurz.
?
263 a) b) c) 264 a) b) c) 265 a) b) c)
Jaký kvalifikační stupeň odborné způsobilosti musí splňovat samostatný likvidátor pojistných událostí? Střední kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen si doplňovat odborné znalosti absolvováním doškolovacího kurzu? Ano, po 2 letech. Ano, po 5 letech. Ano, po 10 letech. Je získání odborné praxe nutnou podmínkou registrace samostatného likvidátora pojistných událostí? Ano. Ne. Ano, jen u toho, který spolupracuje s více pojišťovnami.
114
T
IIIb. Likvidace pojistných událostí (jen pro samostatné likvidátory pojistných událostí) 2. Předpoklady činnosti samostatných likvidátorů pojistných událostí b) Důvěryhodnost fyzické osoby
§
ZPR § 19
Dalším předpokladem výkonu činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí tzv. důvěryhodnost likvidátora. Podmínky důvěryhodnosti jsou stanoveny odlišně pro právnické a fyzické osoby. Fyzická osoba se (podle ZPR) považuje za důvěryhodnou, pokud splňuje následující podmínky: je plně způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná - tzn. nebyla v posledních 10 letech (přede dnem podání žádosti o registraci) pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin hospodářský nebo pro jiný úmyslný trestný čin (tzn. aby fyzická osoba nebyla považována za důvěryhodnou pro spáchání trestného činu proti majetku nebo trestného činu hospodářského není třeba, aby tento trestný čin spáchala úmyslně, ale postačí i nedbalost), - nebo byla sice odsouzena pro takový trestný čin, ale její odsouzení bylo zahlazeno, nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena – i v tomto případě je fyzickou osobu třeba považovat za bezúhonnou. na její majetek nebyl prohlášen konkurs, nebyla v posledních 5 letech (před podáním žádosti o registraci) členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby - na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nebo 6 - proti níž byl návrh na konkurs zamítnut pro nedostatek majetku , nebylo jí odejmuto povolení (tzv. osvědčení) k provozování činnosti likvidátora pro porušení podmínek stanovených ZPR. Za účelem doložení bezúhonnosti si Česká národní banka vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Splnění ostatních podmínek důvěryhodnosti musí likvidátor doložit svým prohlášením vůči České národní bance. Pokud fyzická osoba přestane splňovat kteroukoliv z těchto podmínek je povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu nahlásit České národní bance a ukončit výkon činnosti likvidátora. 266
?
a) b) c) 267 a) b) c)
Je samostatný likvidátor pojistných událostí – fyzická osoba povinen oznámit ztrátu důvěryhodnosti České národní bance? Ne, oznamuje ji jen Policii ČR. Ano, a to bez zbytečného odkladu. Ne, neboť tuto povinnost mají orgány činné v trestním řízení. Z čeho se ověřuje bezúhonnost samostatného likvidátora pojistných událostí – fyzické osoby? Čestným prohlášením. Výpisem z Rejstříku trestů. Potvrzením pojišťovny.
6
Podmínku důvěryhodnosti splňuje i osoba u níž sice nastaly skutečnosti uvedené v písm. c) a d), ale: 1. soud zrušil konkurs jinak než a) usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo b) usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, 2. jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby, nebo 3. jde o osobu, která se domůže v občanském řízení určení, že svou funkci v této právnické osobě vykonávala s péčí řádného hospodáře.
115
268 a) b) c)
Z čeho se ověřuje důvěryhodnost samostatného likvidátora pojistných událostí – fyzické osoby? Osvědčením vydaným Českou národní bankou. Výpisem z Rejstříku trestů a doloženímprohlášení o splnění ostatních zákonem stanovených podmínek důvěryhodnosti. Jen výpisem z Rejstříku trestů.
116
T
IIIb. Likvidace pojistných událostí (jen pro samostatné likvidátory pojistných událostí) 2. Předpoklady činnosti samostatných likvidátorů pojistných událostí c) Důvěryhodnost právnické osoby
§
ZPR § 20
Dalším předpokladem výkonu činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí tzv. důvěryhodnost likvidátora. Podmínky důvěryhodnosti jsou stanoveny odlišně pro právnické a fyzické osoby. Právnická osoba se (podle ZPR) považuje za důvěryhodnou, splní-li následující podmínky: všichni členové jejího statutárního a dozorčího orgánu splňují podmínky důvěryhodnosti stanovené v ZPR pro fyzickou osobu (viz tematický okruh IIIb. bod 2 písm. b) této publikace), nebylo jí odejmuto povolení (tzv. osvědčení) k provozování činnosti likvidátora pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem, 7 na její majetek nebyl prohlášen konkurs . Splnění podmínek důvěryhodnosti likvidátora dokládá příslušná právnická osoba pouze písemně svým prohlášením České národní bance s výjimkou podmínky bezúhonnosti členů statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu, kterou České národní bance dokládá výpisem z Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce. U likvidátorů, kteří jsou právnickými osobami, musí splňovat podmínky důvěryhodnosti stanovené v ZPR pro fyzickou osobu (viz tematický okruh IIIb. bod 2 písm. b) této publikace), též jejich odpovědný zástupce, tj. osoba, která odpovídá za dodržování právních předpisů se vztahem k činnosti likvidátora a která musí být v obchodním vedení právnické osoby. Ke ztrátě důvěryhodnosti právnické osoby dochází okamžikem, kdy přestane splňovat kteroukoliv z výše uvedených podmínek. Tuto skutečnost je povinna bez zbytečného odkladu nahlásit České národní bance a ukončit výkon činnosti likvidátora. 269
?
a) b) c) 270
a) b) c)
Je samostatný likvidátor pojistných událostí – právnická osoba povinný oznámit ztrátu důvěryhodnosti České národní bance? Ne, neboť tuto povinnost má správce konkurzní podstaty právnické osoby. Ano, a to bez zbytečného odkladu. Ano, a to do 1 měsíce od okamžiku, kdy ke ztrátě důvěryhodnosti došlo. Jaké jsou důsledky odnětí licence samostatného likvidátora pojistných událostí – právnické osoby pro porušení podmínek stanovených zákonem o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorů pojistných událostí? Musí požádat znovu o zápis do registru. Nesmí vykonávat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí. Může vykonávat činnost, ale musí se za něj zaručit pojišťovna.
7
Za důvěryhodnou však bude považována právnická osoba, na jíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže jej soud zrušil jinak než: 1. usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k pokrytí nákladů konkursu, 2. usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.
117
T
IIIb. Likvidace pojistných událostí (jen pro samostatné likvidátory pojistných událostí) 2. Předpoklady činnosti samostatných likvidátorů pojistných událostí d) Registrace
§
ZPR § 15 až 17
Registraci samostatného likvidátora pojistných událostí provádí Česká národní banka, a to na základě žádosti likvidátora. ZPR stanoví náležitosti, které tato žádost musí obsahovat. Jde o identifikační údaje likvidátora, a to v rozsahu stanoveném v § 12 odst. 3 ZPR, údaje o rozsahu provozované činnosti likvidátora podle pojistných odvětví, předpokládaný den zahájení činnosti likvidátora a identifikační číslo, pokud jej likvidátor má. K žádosti o zápis do registru je třeba přiložit následující dokumenty: 1. Doklady prokazující odbornou způsobilost žadatele Je-li žadatelem fyzická osoba, dokládá jak svoji odbornou způsobilost, tak i odbornou způsobilost každé osoby, kterou zaměstnává a která se přímo podílí na její činnosti likvidátora. Je-li žadatelem právnická osoba, dokládá odbornou způsobilost svého odpovědného zástupce a odbornou způsobilost každé osoby, která se přímo podílí na její činnosti likvidátora. Doklady, kterými se dokládá odborná způsobilost – viz tematický okruh IIIb. bod 2 písm. a) této publikace. 2. Doklady prokazující důvěryhodnost žadatele Co je důvěryhodnost a jak se prokazuje - viz tematický okruh IIIb. bod 2 písm. b) a c) této publikace. 3. Pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti likvidátora. 4. Úplný výpis z obchodního rejstříku ne starší než tři měsíce. Tato povinnost se týká jen právnických osob. Pokud je podaná žádost neúplná, tzn. není uveden některý ze stanovených údajů nebo není doložena určitá skutečnost, vyzve Česká národní banka žadatele k jejímu doplnění ve lhůtě, kterou současně stanoví. Tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. O žádosti o zápis do registru rozhoduje Česká národní banka v 60denní lhůtě, která běží ode dne, kdy obdrželo úplnou a správnou žádost. Pokud žadatel splní všechny podmínky stanovené v ZPR, zapíše jej Česká národní banka v uvedené lhůtě do registru, ve kterém jsou evidováni likvidátoři, a vydá mu osvědčení o registraci, v opačném případě ve stejné lhůtě žádost zamítne. Likvidátor je povinen hlásit bez zbytečného odkladu České národní bance změnu jakýchkoli údajů zapisovaných do registru. Žádost o registraci je zpoplatněna, a to částkou 10 000 Kč.
?
271 a) b) c) 272 a) b) c) 273 a) b) c)
Stanoví zákon nutné náležitosti žádosti o zápis samostatného likvidátora pojistných událostí do registru: Ano, jsou uvedeny v obchodním zákoníku. Ano, jsou uvedeny v zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Ne, žádný zákon to nestanoví. Platí samostatný likvidátor pojistných událostí správní poplatek při podání žádosti do registru? Ne, podání žádosti je osvobozeno od správního poplatku. Ano, podání žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 10 000 Kč . Ano, podání žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 1 500 Kč. Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen oznámit České národní bance změnu údajů zapisovaných do registru? Ne. Ano, a to bez zbytečného odkladu. Ano, a to do 1 měsíce.
118
T
IIIb. Likvidace pojistných událostí (jen pro samostatné likvidátory pojistných událostí) 2. Předpoklady činnosti samostatných likvidátorů pojistných událostí e) Postavení odpovědného zástupce právnické osoby samostatného likvidátora pojistných událostí.
§
ZPR § 11, § 15 odst. 5 písm. a), § 18 odst. 1, § 23 odst.6
Pokud je samostatný likvidátor pojistných událostí právnickou osobou, je povinen si ustanovit svého odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce musí být v obchodním vedení právnické osoby takového 8 likvidátora . Odpovědným zástupcem může být pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky důvěryhodnosti (viz tematický okruh IIIb. bod 2 písm. b) této publikace) a odborné způsobilosti (viz tematický okruh IIIb. bod 2 písm. a) této publikace), a to na tzv. základním kvalifikačním stupni. Osoba odpovědného zástupce se zapisuje do registru, ve kterém jsou vedeni likvidátoři. Proto likvidátor musí údaje o odpovědném zástupci, včetně údajů o tom, že splňuje podmínky pro výkon této funkce, přiložit k žádosti o zápis do registru. Funkci odpovědného zástupce může fyzická osoba vykonávat pouze pro jednu právnickou osobu. Odpovědný zástupce odpovídá za dodržování právních předpisů likvidátorem. Jeho povinností je navrhovat opatření k nápravě, zjistí-li nedostatky v činnosti likvidátora a takové nedostatky hlásit České národní bance. Česká národní banka může likvidátorovi uložit změnu osoby odpovědného zástupce, a to v případě, že odpovědný zástupce nevykonává svou funkci v souladu s povinnostmi stanovenými v ZPR. Pokud odpovědný zástupce přestane vykonávat tuto svou funkci nebo pokud přestane splňovat podmínky stanovené v ZPR pro její výkon, je likvidátor povinen ustanovit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se tak stalo, nového odpovědného zástupce a údaje o něm bez zbytečného odkladu nahlásit České národní bance.
274
?
a) b) c)
Musí mít samostatný likvidátor pojistných událostí – právnická osoba odpovědného zástupce? Ne. Ano. Ne, pokud spolupracuje pouze s jednou pojišťovnou.
8
Ve veřejné obchodní společnosti je k obchodnímu vedení oprávněn každý společník. Ve společnosti komanditní jsou k obchodnímu vedení oprávněni pouze komplementáři. Obchodní vedení společnosti s ručení omezeným náleží jednatelům a obchodní vedení akciové společnosti zabezpečuje její představenstvo.
119
T
IIIb. Likvidace pojistných událostí (jen pro samostatné likvidátory pojistných událostí) 3. Právní vztahy mezi pojišťovnou a samostatným likvidátorem pojistných událostí a) Smlouva s pojišťovnou
§
ZPR § 10 odst. 1 a 2
Právní vztahy mezi pojišťovnami a samostatnými likvidátory pojistných událostí se řídí jednak příslušnými zákony (tj. především ZPR a OBZ) a jednak uzavřenými smlouvami. Likvidátor provádí na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet, šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění. Smlouva samostatného likvidátora pojistných událostí s pojišťovnou obsahuje vždy: Vymezení pojistných událostí, kterých se smlouva týká, a to ve vztahu k pojistným odvětvím podle POJ. Vymezení rozsahu dohodnutých činností, Vymezení pravomocí smluvních stran při likvidaci pojistných událostí včetně možnosti využití při likvidaci pojistných událostí i součinnosti dalších osob a podmínek této součinnosti.
?
275 a) b) c)
Musí mít samostatný likvidátor pojistných událostí s pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná, uzavřenou smlouvu ? Ne. Ano. Ano, ale jen ten, který spolupracuje s více pojišťovnami.
120
T
IIIb. Likvidace pojistných událostí (jen pro samostatné likvidátory pojistných událostí) 4. Dohled nad provozováním činnosti (působnost, opatření) a) Přerušení a pozastavení činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí
§
ZPR § 23 odst. 2 až 5, § 24, § 17 odst.1 písm. c)
Pozastavení činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí je jedním z opatření, které Česká národní banka používá vůči likvidátorům, u nichž v rámci výkonu dohledu nad provozováním činnosti likvidátora zjistí, že jejich činnost není v souladu se ZPR. Česká národní banka svým rozhodnutím pozastaví činnost likvidátorovi v těchto případech likvidátor neuvedl ve lhůtě, kterou mu Česká národní banka stanovila, svoji činnost do souladu s podmínkami stanovenými ZPR, pojištění odpovědnosti likvidátora zaniklo, odpovědný zástupce likvidátora nesplňuje podmínky stanovené ZPR nebo neplní povinnosti, které mu ukládá ZPR. Pozastavení činnosti je možné nejvýše na dobu 6 měsíců. Nejpozději v den nabytí právní moci rozhodnutí o pozastavení činnosti je likvidátor povinen odevzdat České národní bance své osvědčení o zápisu do registru, ve kterém jsou evidováni likvidátoři. Pozastavení činnosti zaznamená Česká národní banka do tohoto registru. Účelem pozastavení činnosti je umožnit likvidátorovi, aby v této době „odstranil“ zjištěné nedostatky. Pokud tak neučiní, Česká národní banka svým rozhodnutím zruší jeho zápis v registru, ve kterém jsou evidováni likvidátoři. V době, na kterou mu byla činnost pozastavena, nemůže likvidátor vykonávat svou činnost, ani zprostředkovávat výplatu pojistného plnění. K přerušení činnosti přistupuje likvidátor sám ze své vůle. Tento institut má význam pro situace, kdy likvidátor po určitou dobu nechce vykonávat svou činnost a přitom chce zabránit tomu, aby mu Česká národní banka zrušila jeho zápis v registru, ve kterém jsou evidováni likvidátoři (důvody pro zrušení zápisu - viz tematický okruh IIIb. bod 1 písm. c) této publikace). Své rozhodnutí o přerušení činnosti je likvidátor povinen ještě před faktickým přerušením oznámit České národní bance, které rovněž musí odevzdat své osvědčení o zápisu do registru, ve kterém jsou evidováni likvidátoři. Přerušení činnosti zaznamená Česká národní banka do tohoto registru. Přerušit svoji činnost může likvidátor nejvýše na dobu jednoho roku. V době přerušení činnosti, nemůže likvidátor vykonávat svou činnost, ani zprostředkovávat výplatu pojistného plnění. Je však povinen dokončit případy, kde jednání o nich bylo zahájeno přede dnem, ke kterému se rozhodl svoji činnost přerušit.
?
276 a) b) c) 277 a) b) c)
Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost samostatného likvidátora pojistných událostí? Činnost nelze pozastavit, lze jen odejmout povolení k jejímu provozování. Maximálně na 6 měsíců. Na neomezenou dobu. Může Česká národní banka pozastavit činnost samostatného likvidátora pojistných událostí? Ne, činnost nelze pozastavit, lze jen odejmout povolení k jejímu provozování. Ano, a to nejvýše na 6 měsíců. Ano, a to na neomezenou dobu.
121
T
IIIb. Likvidace pojistných událostí (jen pro samostatné likvidátory pojistných událostí) 4. Dohled nad provozováním činnosti samostatných likvidátorů pojistných událostí b) Přestupky a sankce za porušení povinností
§
ZPR: § 17 odst. 1 písm. b) až e), § 17 odst. 3 a 4, § 22 a), § 23 odst.1, § 25, § 26, § 26a POJ: § 35 odst. 1, § 35 odst. 2 V rámci výkonu dohledu nad provozováním nad činností samostatných likvidátorů pojistných událostí je Česká národní banka oprávněna ukládat jim různé druhy sankcí. Jde zejména o uložení některého nápravného opatření (včetně pozastavení činnosti), dále pak i o finanční sankce (tj. pokuty) a konečným prostředkem je zrušení zápisu samostatného likvidátora v registru, ve kterém jsou vedeni samostatní likvidátoři pojistných událostí. Výběr těchto sankcí Českou národní bankou není náhodný; Česká národní banka je vázána ZPR, který stanoví pro které případy je příslušná sankce určena, do jaké doby je Česká národní banka oprávněna uložit pořádkovou pokutu, resp. zahájit řízení o správním deliktu, že při určení výměry pokuty za správní delikt přihlíží Česká národní banka k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán, podmínky, kdy se samostatný likvidátor pojistných událost zprostí odpovědnosti za správní delikt, takže mu nemůže být uložena pokuta. I. Opatření k nápravě spočívá v tom, že Česká národní banka uloží svým rozhodnutím likvidátorovi, aby ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, uvedl svoji činnost, která není podle zjištění České národní banky v souladu se ZPR, do souladu s tímto zákonem. Po dobu uložení nápravného opatření, není likvidátor ve své činnosti nijak omezen. Může ji vykonávat v plném rozsahu, a to na rozdíl od situace, kdy mu Česká národní banka výkon jeho činnosti pozastaví, což je další opatření k nápravě. Pokud totiž Česká národní banka zjistí, že pojištění likvidátora zaniklo, odpovědný zástupce likvidátora nesplňuje podmínky stanovené ZPR nebo neplní povinnost, které mu ukládá ZPR, svým rozhodnutím nejen uloží odstranit tento nežádoucí stav, ale zároveň pozastaví činnost likvidátora. Česká národní banka pozastaví činnost likvidátora i v případě, že ve lhůtě, kterou mu Česká národní banka již stanovila, neuvedl svoji činnost do souladu s podmínkami stanovenými ZPR (důsledky pozastavení - viz tematický okruh IIIb. bod 4 písm. b) této publikace). II. Rozhodnutí o zrušení zápisu v registru, ve kterém jsou likvidátoři, vydá Česká národní banka v případech, kdy zjistí, že likvidátor ztratil důvěryhodnost požadovanou pro výkon činnosti (viz tematický okruh IIIb. bod 2 písm. b) a c) této publikace), ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, kterým mu byla pozastavena jeho činnost neuvedl svoji činnost do souladu se ZPR, se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí pozbyl v zemi svého bydliště nebo sídla oprávnění k provozování činnosti likvidátora, nebo neprovozuje činnost nejméně po dobu 24 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení zápisu do registru je likvidátor povinen odevzdat České národní bance svoje osvědčení o tomto zápisu. Likvidátor, jehož zápis byl takto zrušen (s výjimkou případu uvedeného v poslední odrážce), tímto aktem ztrácí jednu z podmínek důvěryhodnosti, a proto již nikdy nemůže být do registru znovu zapsán, a tedy ani vykonávat činnost likvidátora. III. Pokutu je Česká národní banka oprávněna uložit samostatnému likvidátoru pojistných, který se dopustil přestupku nebo jiného správního deliktu stanoveného v ZPR, anebo který znemožnil či závažně ztížil výkon dohledu České národní banky, zejména tím, že neposkytl potřebnou součinnost nebo nevyhověl výzvě dané podle ZPR .
122
Pokud likvidátor uvede nesprávné údaje v žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni samostatní likvidátoři pojistných událostí, nebo v žádosti o změnu údajů v takovém registru, jedná se o přestupek (u fyzické osoby), resp. správní delikt (u právnické osoby), za který mu může být Českou národní bankou uložena pokuta až 1 mil. Kč. U likvidátora, který je fyzickou osobou, je za přestupek považováno též porušení mlčenlivosti, kterou mu ukládá jednak ZPR a jednak i POJ. Za tento přestupek mu Česká národní banka může uložit pokutu až 500 000 Kč. Pokud samostatný likvidátor pojistných událostí provozuje svoji činnost v rozporu s údaji o něm zapsanými v registru, ve kterém jsou vedeni samostatní likvidátoři pojistných událostí nebo ve stanovené lhůtě nesplní opatření k nápravě uložené mu Českou národní bankou v rámci jejího dohledu podle ZPR, jedná se o správní delikt, za který mu může být uložena pokuta až 10 mil. Kč. Pokud samostatný likvidátor pojistných událostí znemožnil či závažně ztížil výkon dohledu České národní banky, zejména tím, že neposkytl potřebnou součinnost nebo nevyhověl výzvě dané podle ZPR, může mu Česká národní banka uložit pořádkovou pokutu až do 5 mil. Kč. Tuto pokutu je Česká národní banka oprávněna uložit i opakovaně s tím, že úhrn uložených pořádkových pokut nesmí převyšovat 20 mil. Kč.
?
278
a) b) c) 279 a) b) c)
Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit samostatnému likvidátorovi pojistných událostí za uvedení nesprávných údajů v žádosti o zápis do registru samostatných likvidátorů pojistných událostí? Až do výše 1 000 Kč. Až do výše 1 000 000 Kč. Žádnou. Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit samostatnému likvidátorovi pojistných událostí, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu? Žádnou. Až do výše 5 000 000 Kč (jednorázově); úhrn opakovaně uložených pokut může dosáhnout až 20 000 000 Kč. Až do výše 1 000 Kč.
123
T
IIIb. Likvidace pojistných událostí (jen pro samostatné likvidátory pojistných událostí) 5. Práva a povinnosti samostatného likvidátora pojistných událostí (vůči klientovi, pojišťovně, odpovědnost za škodu, důsledky porušení povinností apod.) a) Informační povinnosti samostatného likvidátora pojistných událostí vůči klientovi
§
ZPR § 21 odst. 1 a 4, § 10
ZPR stanoví samostatným likvidátorům pojistných událostí řadu povinností, které jsou povinni při výkonu své činnosti dodržovat. Účelem povinností, které likvidátor musí plnit vůči svým klientům, resp. pak i vůči pojistníkům, je ochrana klientů jako spotřebitelů. Likvidátor je povinen vykonávat svoji činnost s odbornou péčí a chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb, na požádání klienta sdělit mu způsoby svého odměňování a předložit mu osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou evidováni likvidátoři, neposkytovat klientovi neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy, informovat klienta, zda provádí likvidaci pojistných událostí jen pro jednu pojišťovnu, či pro více pojišťoven. Pokud o to klient požádá, je likvidátor povinen sdělit mu, o které pojišťovny se jedná. Poskytované informace mohou být klientovi sděleny ústně nebo telefonicky, jestliže o to klient požádá nebo jestliže je to nutné s ohledem na charakter sjednaného pojištění.
?
280 a) b) c) 281 a) b) c) 282 a) b) c)
Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen klientovi předložit osvědčení o svém zápisu do registru samostatných likvidátorů pojistných událostí? Ne. Ano, na požádání. Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen klientovi sdělit způsoby svého odměňování? Ne. Ano, na požádání. Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. Může samostatný likvidátor pojistných událostí poskytovat klientovi neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy? Ano, ale jen nemateriální povahy. Ne, v žádném případě. Ano, pokud to nevylučuje smlouva s pojišťovnou.
124
T
IIIb. Likvidace pojistných událostí (jen pro samostatné likvidátory pojistných událostí) 5. Práva a povinnosti samostatného likvidátora pojistných událostí (vůči klientovi, pojišťovně, odpovědnost za škodu, důsledky porušení povinností apod.) b) Informační povinnosti samostatného likvidátora pojistných událostí vůči pojišťovně
§
ZPR § 21 odst. 1, § 10
Kromě povinností vůči klientům mají samostatní likvidátoři pojistných událostí povinnosti i vůči pojišťovnám, se kterými spolupracují při likvidaci pojistných událostí. Jde nejen o informační povinnost a povinnost mlčenlivosti, ale i o další povinnosti vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi likvidátorem a pojišťovnou. Likvidátor je povinen předložit pojišťovně, pokud jej o to pojišťovna požádá, osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou evidováni likvidátoři.
?
283 a) b) c)
Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen pojišťovně předložit osvědčení o svém zápisu do registru samostatných likvidátorů pojistných událostí? Ne, v žádném případě. Ano, na požádání. Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
125
T
§
IV. Další požadavky 1. Daňová úprava pojištění z hlediska klienta a) Charakteristika „ životního pojištění“ podle zákona o daních z příjmů ZDP § 6 odst. 9 písm. p), § 8 odst. 1 písm. f), § 15 odst. 6, § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění (§ 5 odst. 1) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění (§ 3 odst. 1)
Co je soukromé životní pojištění (SŽP)? SŽP je každé pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě plné invalidity podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti. Daňové souvislosti SŽP z hlediska fyzické osoby Od celoročního základu daně poplatníka - fyzické osoby - lze odečíst zaplacené pojistné na SŽP poplatníka, jsou-li dodrženy následující podmínky: minimální doba trvání pojištění (pojistná doba) je 60 měsíců (5 let), výplata pojistného plnění nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník 60 let věku, nebo při vzniku nároku na starobní či plný invalidní důchod, nebo při plné invaliditě podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti, SŽP s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití musí splňovat podmínku minimální pojistné částky , která je stanovena pro pojistnou dobu od 5 do 15 let včetně na 40 000 Kč a pro pojistnou dobu nad 15 let na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za minimální pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití, jedná se o pojistné zaplacené ve zdaňovacím období, jednorázově zaplacené pojistné se poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny, pojistník je zároveň pojištěným, pojistitelem je pojišťovna oprávněná provozovat pojišťovací činnosti na území ČR nebo jiná pojišťovna usazená na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, Maximální částka, kterou lze za zdaňovací období odečíst, činí v úhrnu 12 000 Kč (i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami). Daňové souvislosti SŽP z hlediska zaměstnance a zaměstnavatele Od daně z příjmů jsou osvobozeny do stanoveného limitu částky, které hradí za zaměstnance příslušné pojišťovně zaměstnavatel jako pojistné na jeho SŽP, jsou-li dodrženy tyto podmínky minimální doba trvání pojištění (pojistná doba) je 60 měsíců (5 let), výplata pojistného plnění nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník 60 let věku, nebo při vzniku nároku na starobní či plný invalidní důchod, nebo při plné invaliditě podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti, oprávněnou osobou může být kdokoli s výjimkou zaměstnavatele, který hradil pojistné, pojistník je zároveň pojištěným, pojistitelem je pojišťovna oprávněná provozovat pojišťovací činnosti na území ČR nebo jiná pojišťovna usazená na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, maximální limity daňových úlev u SŽP hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance: - u zaměstnance je takové pojistné osvobozeno od daně max. do výše 24 000 Kč ročně v souhrnu na SŽP a penzijní připojištění se státním příspěvkem od téhož zaměstnavatele, - u zaměstnavatele je příspěvek daňově uznatelným výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmu za předpokladu, že příspěvek na SŽP, resp. penzijní připojištění se státním příspěvkem, je upraven vnitropodnikovým předpisem (způsob, rozsah, výše) např. v rámci dalších benefitů poskytovaných zaměstnancům, či jiným způsobem (ZDP § 24 odst. 2 písm. j) bod 5). Za tohoto předpokladu není na straně zaměstnavatele stanoven zákonem o daních z příjmů žádný omezující limit (dříve 8 000 Kč u SŽP). .
126
Souvislosti SŽP a pojistného na sociální a zdravotní pojištění Z pojistného zaplaceného zaměstnavatelem na SŽP a penzijní připojištění se státním příspěvkem zaměstnanců do výše 24 000 Kč ročně neodvádí zaměstnavatel pojistné na sociální (důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti) a na všeobecné zdravotní pojištění. Pojistné se neplatí ani z částky přesahující maximální vyměřovací základ, který byl od 1. 1. 2008 stanoven na čtyřicetisosminásobek průměrné mzdy.
Př
?
Př.1: Zaměstnavatel za zaměstnance platí od ledna SŽP v měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč. Zaplacené pojistné bude v kalendářních měsících leden až srpen (8 x 3 000) u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů (na mzdovém listě se uvedou i částky od daně osvobozené). Pojistné zaplacené zaměstnavatelem v kalendářních měsících září až prosinec se zahrne u zaměstnance do základu pro výpočet měsíční zálohy na daň. (Zaměstnavatel nepřispívá na penzijní připojištění) Př.2: Zaměstnavatel za zaměstnance zaplatí v květnu tzv. jednorázové pojistné na SŽP ve výši 150 000 Kč za celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno. Ze zaplaceného pojistného bude osvobozena od daně z příjmů částka 24 000 Kč a částka ve výši 126 000 Kč se posoudí jako zdanitelný příjem a u zaměstnance se zahrne v měsíci květnu do základu pro výpočet měsíční zálohy na daň. (Zaměstnavatel nepřispívá na penzijní připojištění) Př. 3: Zaměstnavatel platí za zaměstnance pojistné na SŽP ve výši 2 000 Kč měsíčně a zároveň přispívá zaměstnanci částku 1 000 Kč na penzijní připojištění. Celkové roční příspěvky zaměstnavatele nad částku 24 000 Kč budou zahrnuty do základu pro výpočet daně z příjmu zaměstnance. 284 a) b) c)
Podle zákona o daních z příjmů se „soukromým životním pojištěním“ zejména rozumí? Pojištění nemoci. Pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění. Úrazové pojištění.
285 a) b) c)
Daňové zvýhodnění „ soukromého životního pojištění“ je zakotveno v: Zákoně o pojistné smlouvě. Zákoně o daních z příjmů, v platném znění. Žádném zákoně.
286
Je „soukromé životní pojištění“ při splnění podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů daňově zvýhodněno? Ne. Ano. Ano, po dohodě s finančním úřadem.
a) b) c) 287 a) b) c) 288
a) b) c) 289
a) b) c)
Mezi nutné podmínky pro daňové zvýhodnění „soukromého životního pojištění“ podle zákona o daních z příjmů patří například minimální doba pojištění: 120 měsíců. 60 měsíců. 12 měsíců. Mezi nutné podmínky pro daňové zvýhodnění „soukromého životního pojištění“ podle zákona o daních z příjmů patří například věk poplatníka, kdy mu vzniká nárok na výplatu pojistného plnění při dožití: 40 let. 60 let. 50 let. Jaká je maximální částka pojistného na „soukromé životní pojištění“, kterou si poplatník fyzická osoba může odečíst od svého daňového základu za zdaňovací období při splnění podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů? 24 000 Kč. 12 000 Kč. 1 000 Kč.
127
T
§
IV. Další požadavky 1. Daňová úprava pojištění z hlediska klienta b) Zdanění pojistného plnění, odkupného a dalších plnění ze „životního pojištění“ ZDP § 4 odst. 1 písm. d), l), § 8 odst. 7, § 36 odst. 2 písm. n) a písm. s) Odkupné (viz tematický okruh II. bod 2 písm. g) této publikace) ze „soukromého životního pojištění“ (SŽP), které je vypláceno pojistníkovi při zániku SŽP před uplynutím pojistné doby z jiného důvodu, než z důvodů pojistné události, je zatíženo sazbou daně z příjmů ve výši 15 %. Základem pro srážkovou daň je odkupné mínus zaplacené pojistné plus pojistné zaplacené zaměstnavatelem. Hradí-li SŽP za pojistníka zaměstnavatel, daní se uvedenou sazbou celé odkupné (pojistník neplatil pojistné – nelze tedy nic odečíst). Pojistné plnění ze SŽP je zatíženo sazbou srážkové daně ve výši 15 % i při pojistné události, kterou je např. dožití. Pojistné plnění při pojistné události, kterou je smrt, je od daně osvobozeno. Základem pro srážkovou daň je pojistné plnění mínus zaplacené pojistné bez ohledu na to, kdo v průběhu pojištění pojistné platil (pojistník či zaměstnavatel).
?
290 a) b) c) 291 a) b) c)
Je odkupné ze „soukromého životního pojištění“ zdaněno daní z příjmů? Ano, a to sazbou dohodnutou s finančním úřadem. Ano, a to sazbou 15 % ze základu daně, který se rovná odkupnému minus pojistné zaplacené pojistníkem. Je osvobozeno od daně z příjmů. Je pojistné plnění ze „soukromého životního pojištění“ v případě dožití zdaněno daní z příjmů? Ano, a to sazbou dohodnutou s finančním úřadem. Ano, a to sazbou 15 % ze základu daně, který se rovná pojistnému plnění mínus zaplacené pojistné. Je osvobozené od daně z příjmů.
128
T
§
IV. Další požadavky 2. Etika při výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele a samostatného likvidátora pojistných událostí (Kodexy etiky) a) Hlavní zásady jednání s klientem Kodex etiky v pojišťovnictví České asociace pojišťoven, body 1.1, 4.1 až 4.4.
Posláním Kodexu etiky v pojišťovnictví České asociace pojišťoven je napomáhat prosazování korektních vztahů na českém pojistném trhu a přispět k jeho zdravému vývoji. První znění kodexu bylo přijato shromážděním členů České asociace pojišťoven již v roce 1995. Tento kodex stanoví etické normy a zásady jednání a chování v pojišťovnictví, které budou ve své praxi uplatňovat pojišťovny, jejich zaměstnanci a pojišťovací zprostředkovatelé, kteří vykonávají zprostředkovatelskou činnost pro tyto pojišťovny. Podle něj by zaměstnanci pojišťoven a pojišťovací zprostředkovatelé měli ve vztahu ke klientům respektovat zejména následující zásady:
Uplatňovat zdvořilý a korektní přístup ke všem klientům. Vést obchodní jednání v souladu s obchodními zájmy účastníků bez jakékoliv předpojatosti či zvýhodňování. Nedávat přednost svým zájmům před zájmy klientů. Vykonávat svoji činnost s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména neuvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace a nezamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb. Neposkytovat klientům neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy. Nesjednávat pojištění s klienty, kteří projevují spekulativní záměry.
Obdobné kodexy přijala i většina ostatních zájmových a profesních sdružení působících v rámci pojistného, respektive celého finančního trhu.
?
292 a) b) c)
Co upravují tzv. kodexy etiky v oblasti pojišťovnictví? Podmínky podnikání na pojistném trhu. Etické normy jednání a chování subjektů podnikajících na pojistném trhu. Principy odměňování pojišťovacích zprostředkovatelů.
293 a) b) c)
Obchodní jednání vede pojišťovací zprostředkovatel: Pouze v souladu s obchodními zájmy pojišťovny. V souladu s obchodními zájmy účastníků zprostředkovávaného obchodu a bez jakékoliv předpojatosti či zvýhodňování. Pouze v souladu se svými obchodními zájmy.
294 a) b) c)
S klienty, kteří projevují spekulativní úmysly, pojišťovací zprostředkovatel: Sjedná pojištění, ale oznámí to příslušnému pojistiteli. Nesjednává pojištění. Sjedná pojištění, ale oznámí případ policii.
129
T
§
IV. Další požadavky 2. Etika při výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele a samostatného likvidátora pojistných událostí (Kodexy etiky) b) Pojistný podvod TZ § 250a) odst. 1 až 5, § 89 odst. 11
Trestný čin pojistného podvodu Trestný čin pojistného podvodu spáchá ten, kdo při sjednávání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí nebo úmyslně vyvolá pojistnou událost nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje v úmyslu zvýšit vzniklou škodu. Tresty a rozpětí trestních sazeb za trestný čin pojistného podvodu Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci bude potrestán ten, kdo spáchal trestný čin pojistného podvodu. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel trestného činu pojistného podvodu (pachatel) potrestán, způsobí-li činem na cizím majetku škodu nikoliv malou. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán: a) spáchá-li trestný čin pojistného podvodu jako člen organizované skupiny, b) způsobí-li takovým činem na cizím majetku značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li trestný čin pojistného podvodu na cizím majetku škodu velkého rozsahu. Limity škod, ovlivňujících výši trestu za trestný čin pojistného podvodu Škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5 000 000 Kč.
Př
Př. 1: Pojištění majetku občanů Pojištěný nahlásil pojistnou událost - poškození rodinného domu, ke kterému mělo dojít následkem bouře s vichřicí. Při uplatnění nároku na plnění uvedl, že mu vichřice poškodila i okna a dveře. Škoda byla značná. V průběhu likvidace bylo šetřením pojišťovny zjištěno, že k poškození oken a dveří muselo dojít již dříve (před bouří). Pojištěný uvedl v rozporu se skutečností nepravdivý údaj, kterým se snažil z pojišťovny vylákat plnění ve výši přes 100 000 Kč. Případem se tedy začaly zabývat orgány činné v trestním řízení. Výpovědí svědka bylo prokázáno, že obžalovaný si u něj objednal opravu oken a dveří již několik týdnů před pojistnou událostí. Na smlouvě o provedení opravy pak přepsal datum tak, aby vzbudil dojem, že potřeba opravy vznikla až po pojistné události. Obžalovaný tak prokazatelně jednal v úmyslu způsobit pojišťovně škodu. Skutek vykazoval ve všech zákonných znacích skutkovou podstatu pokusu trestného činu pojistného podvodu, kterým byl obžalovaný uznán vinným. Přesto, že se jednalo o jeho první konflikt se zákonem, stupeň nebezpečnosti jeho jednání byl soudem hodnocen jako vyšší s ohledem na zištný motiv, okolnosti případu a výši požadované částky, kterou se snažil neoprávněně na pojišťovně vylákat. Byl mu vyměřen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu jednoho roku. Obžalovaný se proti rozsudku odvolal, odvolací soud však odvolání zamítl. Zdroj: Kotrbatá, J.: Případ podvodného nároku za poškození domu, Pojistný obzor č. 2/2002, str. 18 Př. 2: Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Vlastník vozidla nahlásil pojistnou událost (škoda za téměř 100 000 Kč) z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ke které mělo dojít tak, že při vyjíždění z parkovacího místa zachytil levým předním nárazníkem jiné stojící vozidlo. Provedeným šetřením však bylo prokázáno, že k poškození stojícího vozidla nemohlo dojít tímto způsobem. Za uvedení nepravdivých a hrubě zkreslených údajů o nehodě byly obžalovány tři osoby, které byly odsouzeny za trestný čin pojistného podvodu k peněžitým trestům 15 000 až 50 000 Kč. Pro případ, že by výkon peněžitého trestu byl zmařen, soud uložil náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 až 10 měsíců … Zdroj: Kotrbatá J.: Případ „poškození“ vozidla, Pojistný obzor č. 2/2002, str. 18
130
?
295 a) b) c)
Pojistného podvodu se dopustí ten, kdo při uzavírání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy uvede: Pravdivé údaje. Nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí. Žádné údaje.
296 a) b) c)
Pojistného podvodu se dopustí ten, kdo: Nezabrání vzniku pojistné události. Úmyslně vyvolá pojistnou událost. Zabrání vzniku pojistné události.
297
Může být pachatel potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem, způsobí-li pojistným podvodem na cizím majetku škodu nikoliv malou, tj. škodu dosahující částky nejméně 25 000 Kč? Ne. Ano. Ano, ale finanční částka se nebere v úvahu.
a) b) c)
131
POZNÁMKY
132
Vydáno výhradně pro potřeby České asociace pojišťoven v roce 2006. Všechna práva vyhrazena. Přetisk (i výňatků), překlad a reprodukce jakéhokoliv druhu jsou možné jen po písemném svolení České asociace pojišťoven jako nakladatele.
133