PRAHA JE I NENÍ KRÁSNÁ O tom, jak město vypadá z druhé strany. Co Libuše nevěštila. Foto a text F. Jelínek
VÍME, ŽE JE KRÁSNÁ
ALE
VÍME, ŽE JE KRÁSNÁ
ALE
HISTORICKÉ CENTRUM, TURISTŮ RÁJ ALE
Z několika vybraných snímků bude jasné, oč jde. Tady začínáme procházku na místech, kudy projde každý návštěvník města – u Stavovského divadla.
Přes to. že se spousta věcí zlepšila a že mnohé části historického jádra vzhledově omládly, vzniká spousta nových problémů. Mnohé z nich vyvolávají vlastnické poměry po (někdy podivné) privatizaci, některé jdou v ruku v ruce s přílišnou tolerancí veřejné správy (hezky česky „cochcárnou“), některé jsou dány tím, že se těžko uspokojí moderní požadavky na bydlení. Některé jdou na vrub nízké morálce významné části občanů.
HISTORICKÉ CENTRUM, TURISTŮ RÁJ A hned po pravé ruce vidíme frontu krásných, ale téměř zcela prázdných domů se zabedněnými výlohami kdysi reprezentačních obchodů.
Rytířská ulice, rok 2010
Vlastníky jsou prý jacísi Italové. Z vnitřku historicky cenných budov prý nic nezbylo, je to jen kulisa.
HISTORICKÉ CENTRUM, TURISTŮ RÁJ To je jen jiný pohled, přes ulici. Takových prázdných domů, sice ne tak krásných, jsou stovky. Ještě uvidíte. Problémem obytných budov na Vinohradech, na Smíchově (typicky v Ječné nebo na Újezdě) je asi i to, že se tam těžko dá dosáhnout současného standardu bydlení bez masivních investic. Byty by to asi mohly být pěkné, ale v okolí nezaparkujete, většinou nenakoupíte, ulice jsou hlučné a zamořené prachem a výfukovými plyny. Nejspíš to bude pro urbanisty těžkým problémem. Jak to asi řeší jinde? Nebo to snad neprodali Italům?
A TAKOVÉHLE JSOU PRAŽSKÉ SUVENÝRY Až budete tyto typicky české památky hledat, zajděte také do průchodu od Karlových lázní ke Karlovu mostu. To je teprve ráj. Toto je z Železné ulice, kterou se jde na Staroměstské náměstí. Až budete hledat třeba prodejnu Krásná jizba, nebo ÚLUV, musíte se vrátit do jiného století. Že by byla podpora pro něco kvalitního a tuzemského, to asi ne. Kdo tyhle blbosti v Praze kupuje, není jasné. Nebo že by to byly dobré prádelny peněz?
U NÁRODNÍHO DIVADLA Praha má slogan „Praha turistická“ a skutečně, zahraniční návštěvníci jsou do ČR Prahou lákáni. Už proto, že tu je vstupní letiště. Jenže jak se jim Praha představuje! Začne to zlodějskými taxikáři a předraženými nekvalitními restauracemi, pokračuje děsivou špínou a odpadky. Tak tohle je už rok na mostě Legií. 50 m od Národního. Postupně se to zhoršuje. Těch míst je moc.
PŘICHÁZÍME K RUDOLFINU Také místo, které návštěvník nevynechá, v levém horním rohu následujícího obrázku je Filozofická fakulta UK, vlevo od ní Palachovo náměstí a Rudolfinum. Prý nejkrásnější výhled na Hrad. Tato hrůza se nevešla celá do objektivu, ale vyšší patra jsou snad ještě horší. Jenže – jedna věc je rekonstruovat stavbu, druhá uklidit a nedopustit nepořádek.
V tomto stavu je dům už moc let. Magistrát „nemůže nic dělat“. Bůhví, jak to řeší jiná velkoměsta, ale tohle se leckde nevidí. Každý turista, který jde na Karlův most nebo na koncert jde obvykle kolem. To je lákadlo, co?
CESTOU Z BETLÉMA NA VÁCLAVÁK
Tady býval (1994) parčík. Teď smetiště za plechem. Ten dům je asi prázdný.
Zajímavé je, že v centru jsou desítky volných, i docela pěkných budov – a stále se staví nové kancelářské budovy, dál a dál. Ne, že by skleněná budova vedle Medvídků byla moc pěkná, ale prázdná je. Přesto přes křižovatku staví další moloch.
VŠECHNO ZABETONUJEME Tady ten moloch bude (možná)
Nelze ponechat žádný volný prostor, navíc jsme stavbu tak dobře připravili, že jsme sice staveniště oplechovali, ale dál se nic neděje. Pro nepražáky – je to za obchodním domem dříve „Máj“, nyní „My“, asi aby se „vzdělanci“ uspokojili – prý se to má opravdu číst Maj.
CESTOU Z BETLÉMA NA VÁCLAVÁK Další prázdný dům na velice zajímavém místě, na křižovatce Národní a Jungmannovy. Snad už se ale opravuje (konec roku 2010) Naproti je (podle snímku za námi) palác Adria – to pro orientaci. Na Václavák už máme jen pár kroků. Nedoporučuje se v noci, ale ani za světla není nijak zajímavý. Pořád se něco kope, přestavuje, rohy jsou celý den (a hlavně večer) obsazeny podivnými osobami s nejasnou působností a domorodci proběhnou jak nejrychleji mohou na metro nebo tramvaj. Ještě že je blízko Františkánská zahrada.
A JSME TU, V BÝVALÉM CENTRU DĚNÍ Ten dům označený červeným kolečkem je opravdu na Václaváku. Kůň je pak vlevo.
Snad se tu za několik let něco objeví. K pesimismu svádí ovšem osud proluky Na Poříčí (kousek od Bílé Labutě).
PAMÁTKA TECHNICKÉ ARCHITEKTURY nádraží Vyšehrad
Rušná třída v blízkosti Vyšehradu a univerzitní čtvrti. Snímek je z neděle a bylo ošklivé počasí, proto tu skoro nikdo není.
PAMÁTKA TECHNICKÉ ARCHITEKTURY
V detailu.
PAMÁTKA TECHNICKÉ ARCHITEKTURY Nádraží už tu prý nemůže být, protože je v zatáčce trati. Třeba dopadne jako Denisovo. Ostatně něco jako S-Bahn v Praze asi nebude, na to je nás málo. Spíš se rozvíjí příměstská doprava.
Tiše chátrá už dlouho, dlouho. Asi se čeká, až spadne.
TEĎ NĚCO O UMĚNÍ Tohle ještě nic není. Další obrázky už ale mají k obrazu dnešní morálky blízko.
Kde bere ta touha ničit cokoliv, co vypadá k světu? Kde se bere vytrvalost, které je k tomu zapotřebí? Kde berou ti lidé čas? Kde berou peníze na drahé spreje? Proč?
TOHLE JE NĚKOLIK TÝDNŮ PO OPRAVĚ V Praze není ani jeden nepočmáraný podchod, most, dokonce ani pomník nebo hřbitovní zeď. Asi to není specialita Prahy, ale je to tu koncentrováno.
Počmárány jsou desítky až stovky kilometrů ulic, tisíce domů.
A TOHLE TRPÍME A nic proti tomu neděláme. Vždy se najde dost blbů, kteří to veřejně obhajují.
STOVKY KILOMETRŮ ULIC Taky škol, kostelů. Není skoro vůz metra nebo tramvaje bez „ozdob“, většina oken je poryta diamantem. Jistě, část z toho dělají nadšení turisté z Evropy, kteří si u nás mohou dovolit vše, ale ti by vše nemohli stihnout.
STOVKY KILOMETRŮ ULIC Mimochodem, tohle je ukázka domu (a na dalším snímku druhého), které jsou prázdné. Nedaleko odtud je dům lázní na Slupi, ale o tom bylo dost v TV a novinách, netřeba opakovat.
STOVKY KILOMETRŮ ULIC Ten je také prázdný.
SNÍMKY Z TRATI LINKY 17 Je to neuvěřitelné, ale takto vypadají čekárny od Jezerky až do Modřan. Některé i hůř. Tahle je u nádraží Braník. Přitom trať velmi dobře nahrazuje v té části města metro, má vlastní pás, mimoúrovňové křižovatky, vlak jede každých 5 minut nebo dřív. Vzor užitečnosti.
SNÍMKY Z TRATI LINKY 17 Toto je jen běžný zub času a ztráta účelnosti – ta zastávka je pořád méně využívána. Stejně je to škoda, že vypadá takto.
SNÍMKY Z TRATI LINKY 17
Dokud tu byla konečná a lidé jezdili na Sázavu vlakem, bylo tu živo. Teď se to pomalu rozpadá.
TROCHU K SOUČASNÉ ARCHITEKTUŘE
Tohle je tolik vychvalovaný „tančící dům“. Je vidět, jak dobře zapadl do svého okolí. Dnes je poloprázdný.
Chodí sem proud cizinců, kteří pokládají za svou povinnost pořídit snímek. Autor prezentace sice nemá nic proti experimentům v architektuře, ale tento nepokládá za dobrý . Důvody: • Je agresivní – zabírá lidem cestu, • nerespektuje prostředí, • je to tvar pro tvar, bez vnitřní funkce.
Ty nefunkční pilíře stojí v cestě, navíc zničily průhled ulicí, která tu vznikla už za Karla IV.
Tyhle jsou ještě lepší. Zkuste mezi nimi kličkovat s kočárkem. Pro konstruktéry – je to duté, uvnitř je ocelový nosný trubkový sloup o průměru odhadem 30 cm. Ostatní je „paráda“.
„TANČÍCÍ DŮM“ Tupá agresivita a bezohlednost je zřejmá z toho, jak drze se dům rozkročil do chodníku. Kdo to asi schválil?
„TANČÍCÍ DŮM“ Takhle dům překročil domovní čáru. Z větší vzdálenosti je to vidět ještě líp.
Dům je nefunkční, není zasazen do prostředí, je samoúčelný a arogantní. Nerespektuje prostě nic.
Mimochodem – stavební místo vzniklo jako následek bombardování v dubnu 1945.
A PROTI NĚMU Až k tomuto domu turisté, snad, nedojdou. Je ale přes ulici od domu „tančícího“. Vítr se prohání poschodími, přízemí je pro jistotu zazděno.
Resslova ulice. Bydlet tu by asi byl problém, i kdyby byl dům v pořádku. To je ten urbanistický úkol, o kterém byla řeč na začátku. Ale jsou i jiné možnosti využití. Jen je najít. Ovšem spekulace a užití pro bankovní záruku je asi ta možnost nejlepší.
JEŠTĚ „MODERNÍ“ ARCHITEKTURA Tato stavba je velice funkční a její tvar opravdu z funkce vychází. Asi trochu moc důsledně. Kombinace s památkově chráněnou budovou v popředí je lahůdka.
„MODERNÍ“ ARCHITEKTURA Ani památková ochrana nezabránila věžičkám. Jsou dvě, druhou nevidíme. Tam, co je CCC, míval autor laboratoř a stavěl tam svoje měřicí systémy.
Je třeba říci, že čtvrti toto zařízení přineslo trochu života, v noci světla, bylo konec konců upraveno a aspoň slouží, ale krása to není. Pro srovnání – takto to vypadalo dříve. Mimochodem – je to v seznamu kulturních památek, tak to nemohli zbourat úplně. Jenže kompromis nemusí být vždycky dobrý.
Taky je tam teď ohromné podzemní parkoviště (zdarma) a užitečné obchody. Takže tady je odsouzení jen mírné, pokud vůbec je. Mimochodem – výstavba toho podzemního parkoviště byla velice rychlá a je to opravdu velkorysé.
JINAK SLUŠNÁ ULICE Betonová šeď je pryč, kupodivu se volí i vhodné barvy fasád, od převzetí bytů do osobního vlastnictví se tu hodně investovalo do rekonstrukcí. Výhodou je kompletní infrastruktura a spousta prostoru.
KULTURA PRODEJE Svoje vady na kráse ovšem sídliště má. Tady například je záběr na prodejnu textilu, zeleniny a všeho možného. Vedle jsou sice „kamenné“ obchody, ale toto podnikání kvete. Shora je sestava krámků úžasná.
Každý den vznikají znovu.
KULTURA PRODEJE
Jen v neděli krámky smutně vzpomínají na všední den. Smůla je, že tento stav nikoho odpovědného nepálí.
On to vlastně problém není, ale estetické cítění obyvatel je trvale potlačováno.
KULTURA OBYVATEL
Snímek mluví sám za sebe. To dělají spoluobčané. Někteří.
KULTURA OBYVATEL
Moderní čerpací stanice a její moderní okolí.
KULTURA OBYVATEL
Třídíme odpad. Jen ho nějak odevzdáváme na nesprávné místo. Sběrných dvorů je ovšem dost a jsou nedaleko, nejbližší 800 m. Tak jací jsme?
VŠECHNO POLEPÍME
Další svévole – česky „cochcárna“ . polepíme, co se dá. Že se tím porušují pravidla? Pchá! A že se „nedá nic dělat“? Vždyť je to i s adresou viníka!
A TEĎ NA PROCHÁZKU S DĚTMI Vybráno je jedno místo, ale dost významné. Ostatně míst pro procházky ubývá, jak se množí beton. Kde je stromeček, honem pokácet a místo zastavět. Jen těch kancelářských budov, které hledají nájemníky. A těch prázdných jinde, které už ani nehledají.
A to vůbec nemáme fotografie takových Čestlic, Zličína atd. Konec konců stavět na nejlepší půdě sklady a továrny, na to je středočeský kraj kadet. Zato postavit slušný obchvat skoro nejde.
JDEME OD OHRADY K PAMÁTNÍKU NA VÍTKOVĚ Snímek je vlastně optimistický. Vítr a psi se tu volně prohánějí, příroda si to bývalé hřiště obsadila. Jenom škoda, že to asi také zabetonují.
Zatím je to podívaná při cestě k památníku na Vítkově. Je to naše, taky památník.
OHRADA V POZADÍ
Jsme zhruba v geometrickém středu Prahy. Nedaleko jsou novostavby velmi drahých bytů. Nejspíš tu budou taky, místo je to pěkné a zeleň je třeba trochu omezit.
PRAHA HROZNÁ Bylo to o tom, jak ji možná neznáte. A to se zde nepodařilo zachytit pověst taxikářů, hospodských okrádajících turisty, kapsářů pracujících v organizovaných tlupách a četná ležení lidí bez přístřeší. Zkrátka je to jen výkřik člověka, který to město má rád a ví, že je jedno z nejpěknějších v Evropě – jenže to pěkné většinou pochází od minulých generací (o dívkách tu samozřejmě není řeč). Samozřejmě, není to vyvážené. Skutečně je i mnoho pěkných míst a mnoho se v posledních letech udělalo. Snad tuhle trochu hořkou exkursi omluvíte, příště o těch kladech.
ZÁVĚR
