PRAHA A STŘEDNÍ ČECHY. Výroční zpráva 2008

PRAHA A STŘEDNÍ ČECHY

Výroční zpráva 2008

PRAHA A STŘEDNÍ ČECHY

Výroční zpráva 2008

Motto: „Pomáháme světu porozumět autismu a lidem s autismem porozumět světu.“

Asociace pomáhající lidem s autismem – APLA Praha, Střední Čechy, o.s. je občanské sdružení, které vzniklo v roce 2003 na základě dlouhodobé spolupráce odborníků (psychologů, psychiatrů, terapeutů a pedagogů) s rodinami dětí s poruchou autistického spektra. Hlavním důvodem založení byla naléhavá potřeba začít řešit problematiku lidí s autismem komplexně, podat pomocnou ruku nejen dětem a dospělým s poruchou autistického spektra, ale i všem těm, kteří o ně pečují nebo jim poskytují své služby – rodinám, institucím a odborné veřejnosti.

Lidé s poruchou autistického spektra jsou jiní. Kvůli svému handicapu jiným způsobem vnímají a chápou svět, který je obklopuje. Jejich chování je odlišné a mnohdy obtížně pochopitelné. K tomu, aby mohli dobře fungovat v našem světě, potřebují pomoc. Běžná výchova, snaha přinutit je změnit se a fungovat podle našich pravidel se obvykle míjí účinkem. Pokud chceme dosáhnout vzájemného porozumění, musíme se na svět podívat jejich očima. Potíže v sociální interakci a komunikaci i běžné soužití s lidmi s poruchou autistického spektra jsou nejméně z poloviny naším problémem. V současné době již známe možnosti, jak upravit prostředí a činnosti, aby byly pro lidi s poruchou autistického spektra srozumitelné. Víme, jaké prostředky používat ke smysluplné komunikaci, jak chápat a zacházet s problémovým chováním i jak pro ně chaotickému světu dodat smysluplnost. Naše informovanost otvírá bránu k účinné pomoci, vzájemnému setkání a porozumění. Autismus neznamená sám. Kateřina Thorová, Poruchy autistického spektra – včasná diagnóza branou k účinné pomoci, APLA 2007

5

Obsah

6

Stručně o poruchách autistického spektra

8

Vize a priority APLA Praha, Střední Čechy, o.s

9

Slovo předsedy správní rady a ředitelky sdružení

10

Historie APLA v datech

12

Lidé v APLA Praha, Střední Čechy, o.s.

16

Činnost sdružení v roce 2008

18

Psychologické a psychiatrické služby

18

Raná péče

20

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

23

Osobní asistence

28

Klubovna

30

Svoz osobním automobilem

32

Odlehčovací služby

33

Odborné sociální poradenství

36

Sociální rehabilitace

39

Vzdělávání a osvěta

41

Finanční zpráva, výrok auditora

52

Děkujeme dárcům a partnerům

56

Kontaktní informace

59 7

Stručně o poruchách autistického spektra „Autismus není něco, co osoba má, není to žádná ulita, ve které je osobnost uvězněna. Ve skořápce není schované normální dítě. Autismus je způsob bytí. Autismus je všepronikající. Prostupuje každou zkušeností, celým vnímáním, každým smyslem, každou emocí. Autismus je součástí existence. Osobnost se od autismu oddělit nedá.“ Jim Sinclair Nejčastější typy poruch autistického spektra: Dětský autismus Patří k nejvážnějším poruchám dětského vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí, která dítěti neumožňuje zcela porozumět tomu, co vidí, slyší či prožívá. Duševní vývoj dítěte je narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Příčina vzniku autismu není přesně známa, určitou roli hrají genetické faktory. Atypický autismus Každé dítě s diagnostikovanou poruchou autistického spektra je jiné, u žádného se nevyskytují všechny symptomy. Děti s atypickým autismem mají některé oblasti vývoje méně narušeny než děti s klasickým autismem. Většinou mají lepší sociální či komunikační dovednosti nebo chybí stereotypní zájmy. Z hlediska náročnosti péče a potřeby intervence se atypický autismus neliší od dětského autismu. 8

Rettův syndrom Porucha se týká pouze děvčat a její příčina je genetická. Dívky mají jen částečně autistické chování. Výrazný je velmi malý rozsah pozornosti. V oblasti motoriky zaznamenáváme různou míru ztráty úchopových schopností rukou často doprovázenou závažnými poruchami hybnosti. Aspergerův syndrom Děti s Aspergerovým syndromem mívají obdobné problémy jako děti s autismem. Intelektově jsou dobře vybavené, některé jsou i výrazně nadané (naučí se samy číst, rozeznávají brzy číslice a písmena, umí citovat z encyklopedií, hrají šachy, ovládají počítač, mají vynikající mechanickou paměť). V pěti letech odpovídá slovní zásoba a schopnost vyjadřování věku. Řeč některých dětí je příliš formální a připomíná mluvu dospělých. Děti s Aspergerovým syndromem mívají problémy v chápání sociálních situací, obtížně se vžívají do pocitů a myšlení druhých lidí. V komunikaci jsou jednostranně zaměřené, mají potíže chápat humor, metafory, ironii, nadsázku. Do kolektivu vrstevníků se zapojují s obtížemi, patří mezi samotáře nebo se chovají natolik odlišně, že nejsou ostatními dětmi přijímány. Často bývají velmi neobratné, mívají potíže s psaním a tělocvikem. Výchova a vzdělávání dětí s Aspergerovým syndromem je velmi obtížná, frekventovaně se vyskytují vývojové poruchy chování, hyperaktivita, poruchy pozornosti a nedostatečná kontrola emocí. V dospívání mohou trpět depresemi, mají sklony k sebepodhodnocování.

Vize a priority APLA Vize Naší vizí je poskytovat vysoce kvalitní a cenově dostupné komplexní služby lidem s poruchou autistického spektra, jejich rodinám a odborné veřejnosti prostřednictvím profesionálních a vysoce motivovaných zaměstnanců a externích spolupracovníků. Chceme prosazovat a zvyšovat standardy kvality sociálních služeb, samozřejmostí je plně individuální přístup k uživatelům služeb. Spokojenosti uživatelů s kvalitou poskytovaných služeb a jejich vnitřní motivace efektivně využít poskytnutou podporu chceme dosáhnout i prostřednictvím jejich finanční spoluúčasti na poskytovaných službách. Fungování organizace zajistíme prostřednictvím všech dostupných veřejných a soukromých zdrojů a finančními prostředky získanými z prodeje služeb a produktů. Chceme aktivně rozvíjet a hledat možnosti samofinancování, firemního a individuálního fundraisingu a podnikat kroky vedoucí k trvalé udržitelnosti a finanční nezávislosti organizace. Důvěryhodnost organizace chceme posilovat účinnými nástroji k budování transparentního hospodaření s vynaloženými prostředky. Zaměstnancům organizace budeme poskytovat odpovídající finanční ohodnocení, stabilní zázemí a možnosti zvyšovat a upevňovat svou kvalifikaci doma i v zahraničí. Prostřednictvím poskytovaných služeb, publikační činností, zapojením se do komunitního plánování sociálních služeb a systematickým „public relations“ budeme podporovat komplexní profesionální péči o lidi s autismem a jejich blízké především v těchto oblastech:

■ psychologické a psychiatrické služby ■ sociální služby ■ vzdělávací, pracovní a sociální odborné programy pro lidi s poruchou autistického spektra ■ vzdělávání odborníků, zejm. psychologů, lékařů, pedagogů a podpůrného personálu, který se podílí na péči o osoby s PAS ■ informovanost a osvěta odborné i laické veřejnosti Priority a cíle – vytvoření a provozování komplexního systému služeb sociální péče, sociální prevence a dalších služeb podporujících osobní rozvoj lidí s poruchou autistického spektra a jejich integraci do společnosti s pomocí těchto aktivit: ■ zlepšení diagnostiky poruch autistického spektra v ČR ■ rozvoj komunikace, kognitivních a jiných schopností osob s PAS ■ eliminace problémového chování ■ rozvoj a podpora vzdělávacích programů pro osoby s PAS ■ podpora rodin osob s PAS směrem k jejich funkčnímu životu ■ informovat širokou veřejnost o problematice PAS ■ rozšířit znalosti odborníků (zejména pediatrů, psychologů, psychiatrů, logopedů, neurologů a pedagogů) v oblasti péče o osoby s PAS ■ zprostředkovávání dalších sociálních služeb a poradenství ■ provozování služeb podporujících rozvoj sdružení – usilování o kvalitativní růst sociálních služeb pro lidi s PAS na území především Prahy a Středočeského kraje, ale i celé České republiky a zemí EU

9

Vážení přátelé, v okamžiku, kdy připravujeme toto úvodní slovo, je rok 2009 v plném proudu a s ním i přípravy nových projektů a změn. Touto výroční zprávou, která shrnuje to nejdůležitější z loňských aktivit, se tak pomyslně loučíme s rokem 2008 a doufáme, že se za ním rádi ohlédnete spolu s námi. V polovině roku jsme úspěšně ukončili 3 významné evropské projekty. Jsme rádi, že se nám podařilo nově vytvořené služby udržet i po ukončení přísunu peněz z EU a můžeme je v nezměněné podobě poskytovat i v dalším roce. Ze zkušeností získaných během realizace evropských projektů budeme vycházet i při přípravě projektů pro další programovací období a nově vyhlašované výzvy z operačních programů. Projekty chceme zaměřit především na podporu dospělých a dospívajících osob s Aspergerovým syndromem a vysoko funkčním autismem a na možnosti jejich uplatnění na otevřeném trhu práce. Evropský projekt zaměřený na vzdělávání zaměstnanců a rozvoj organizace vyvrcholil vypracováním strategického plánu, který stanovil několik cílů, na základě kterých se chceme dále rozvíjet a efektivně využívat dostupných zdrojů. K jednomu z cílů patří nastavení systému PR. Public relations (ve volném překladu „vztahy s veřejností“) probíhalo dosud nesystematicky a v našich prioritách bylo spíše na okraji zájmu. Jako první krok k vytvoření obrazu a vnímaní značky APLA Praha jsme ve spolupráci s profesionály 10

zpracovali novou podobu webových stránek, které pravidelně aktualizujeme, natočili jsme informační DVD, nechali vyrobit osvětová trička, do výroby připravujeme informační letáky. V příštím roce bychom chtěli vytvořit komplexní systém PR, který by zahrnoval nejen nové zpracování informačních materiálů, ale především nastavil obousměrnou komunikaci mezi APLA a veřejností – ať už formou osvětových kampaní, charitativních akcí, tiskových zpráv či konferencí. K zvýšení informovanosti přispěla APLA Praha i dotiskem odborných brožur z oblasti výchovy a vzdělávání dětí s PAS. Dosavadní zkušenosti s metodikou strukturovaného učení v Česku pak shrnuje obsáhlá publikace z nakladatelství Portál s názvem Strukturované učení, jejíž spoluautorkou je naše kolegyně Věra Čadilová. V příštím roce se chceme intenzivně věnovat přípravě osvětové akce s cílem zvýšit obecné povědomí široké veřejnosti o poruchách autistického spektra. První polovinu roku věnujeme přípravě projektu, hledání mediálních partnerů a sponzorů. Osvětová kampaň s cílem zvýšit obecné povědomí široké veřejnosti by pak měla vyvrcholit v první čtvrtině roku 2010. O vzdělávací kurzy realizované v loňském roce byl jako tradičně velký zájem. Těší nás, že tyto kurzy navštěvuje každý rok víc a víc pedagogických pracovníků běžných škol, kteří se chtějí aktivně podílet na úspěšné integraci dětí s PAS.

Za úspěch považujeme i první kroky, které jsme podnikli pro vznik pobytového zařízení pro lidi s autismem a těžkým problémovým chováním. Podařilo se nám službu zaregistrovat dle zákona o sociálních službách, připravit projekt a rozeslat žádosti o záštitu a finanční podporu. Důležité pro nás je, že MPSV a další instituce státní správy vnímají potřebu realizace takového zařízení, a že mezeru na trhu sociálních služeb chtějí aktuálně řešit. Pevně věříme, že v roce 2009 se nám podaří získat dost prostředků na otevření první domácnosti, která by pokryla poptávku tří až čtyř rodin, které na zajištění péče o své děti marně čekají několik let. Na závěr bychom chtěli vyslovit poděkování všem kolegům z týmu APLA za pracovní nasazení, odborně a kvalitně odváděnou práci, loajalitu a aktivní účast na zlepšení situace lidí s PAS a jejich rodin. Našim dárcům děkujeme za důvěru, kterou nám prokazují rozhodnutím finančně podpořit naše projekty. Děkujeme i externím pracovníkům za spolehlivost a skvělou spolupráci. S pozdravem

Magdalena Čáslavská výkonná ředitelka Hynek Jůn předseda sdružení 11

Historie APLA v datech

2000 Postupně se formuje neoficiální spolupráce rodičů dětí s autismem a odborníků na ose Praha – Brno, která se rozvíjí i do dalších regionů. Ukazuje se nutnost tyto aktivity v celostátním měřítku organizačně zaštítit a tím jim zajistit mnohem větší průraznost a dopad. Vzniká Asociace pomáhající lidem s autismem – APLA ČR. Asociace se od svého počátku diferencuje do čtyř sekcí, které tak mohou plně rozvinout akční potenciál svých členů. Jsou to sekce rodičovská, klinická, pedagogická a sociálně-právní.

12

2001 APLA realizuje první projekty. Do sdružení se začali hlásit aktivní lidé z celé republiky, kteří cítili potřebu se stagnující situací v oblasti problematiky dětského autismu a pervazivních vývojových poruch něco udělat. Rodiče, odborníci různých profesí, studenti a dobrovolníci se začali seskupovat do regionálních pracovních organizací. Hned od počátku se APLA zaměřuje především na informovanost odborné i laické veřejnosti, diagnostiku poruch autistického spektra, vzdělávání odborníků, podporu vzdělávacích a sociálních programů, a především podporu rodičů. Tyto priority postupně vedou k vytvoření průběžného a komplexního projektu Autismus, který v sobě zahrnuje čtyři nezávislé projekty zaměřené na informace, vzdělávání, včasnou diagnostiku s návaznou péčí a volnočasové aktivity dětí s poruchou autistického spektra.

2002 Ukázalo se, že každý kraj má v podpoře lidí s autismem jiné možnosti a jiné priority a tak dochází k rozhodnutí zakládat regionální organizace APLA – samostatné účetní jednotky s vlastní právní subjektivitou přímo v krajích. Národní APLA od té doby působí pouze jako dohlížející a zaštiťující orgán, který schvaluje vznik a působnost nově vznikajících organizací s názvem Asociace pomáhající lidem s autismem a používání loga.

2003 Odborníci působící v rámci APLA ČR na území hlavního města zakládají dne 1. 4. 2003 APLA Praha. Rok 2003 se tak stává druhou startovní čárou v historii péče o lidi s autismem. Své zázemí nachází APLA Praha v areálu mateřské školy Fialka v Řepích, ul. Brunnerova. Vizí APLA Praha je zavedení komplexní péče o lidi s autismem pro rodiny nejen z Prahy. Postupně se diferencuje do tří stupňového systému stojícího na třech programech – prvním stupněm je program Poradenské středisko, druhým je program Centrum pomoci a třetím stupněm Podporované bydlení.

2004 V roce 2004 se podařilo získat první grant z veřejného rozpočtu - od hl.m. Prahy. Díky němu se rozšiřuje sdružení o tři další pracovní síly – speciální pedagog, koordinátor respitní péče a koordinátor sdružení. V tomto roce zaměstnává APLA 6 lidí na pracovní smlouvy. V rámci programu Centrum pomoci se rozbíhá nový projekt – Respitní péče – zahrnující domácí respitní péči a službu osobní asistence, kterou poskytuje 27 asistentů na základě dohod o provedení práce. Nabídka programů z roku 2003 se rozšiřuje o samostatnou sekci: Program osvěty a vzdělávání. Program zahrnuje mimo jiné pořádání odborných kurzů pro rodiče i odborníky. Kurzy získaly akreditaci MŠMT.

2005 Vznikají nové projekty, služby stávající využívá stále více rodičů, APLA posiluje personálně. Na úvazky je v organizaci zaměstnáno 8 lidí, asistenční služby poskytuje 62 asistentů. Stávající prostory v Brunnerova již nestačí, vzniká nové detašované pracoviště v ul. V Holešovičkách. Koncem roku se podařilo získat dotaci z Evropského sociálního fondu (Globální grant) na projekt „Příprava organizace na rozvoj pracovních programů pro dospělé osoby s autismem“. Projekt byl zaměřen zejména na posílení kapacity APLA Praha, umožnil přijmout nového pracovníka „fundraisera“, jehož hlavním úkolem je hledání nových zdrojů financování, zejména v oblasti firemního a individuálního dárcovství. Cílem tohoto projektu bylo především najít dostatečnou finanční podporu pro rozvoj aktivit směřujících k podpoře pracovních příležitostí pro dospělé osoby s autismem.

13

2006 V rámci operačního programu

14

Rozvoj lidských zdrojů byl od Evropského sociálního fondu (ESF) získán grant na projekt „Zvládání problémového chování osob s mentální retardací a / nebo autismem“. Projekt je zaměřen na zabezpečení vzdělávacích aktivit pro zadavatele a poskytovatele sociálních služeb v oblasti práce s lidmi s mentální retardací a /nebo autismem. V červenci APLA Praha zahajuje další projekt financovaný z evropských fondů „I s autismem to jde – podporované zaměstnávání pro lidi s Aspergerovým syndromem“, který je zaměřen na možnosti uplatnění lidí s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem na otevřeném trhu práce. Výrazným počinem v osvětě bylo vydání odborné publikace Poruchy autistického spektra od K. Thorové, jejíž vydání podpořilo Ministerstvo zdravotnictví. Otevírá se nové pracoviště v ul. U Akademie, kde probíhají volnočasové aktivity pro děti s autismem. APLA Praha již zaměstnává 16 osob na pracovní smlouvy a téměř 70 asistentů na dohody o provedení práce. V rámci Poradenského střediska vzniká Centrum rané péče, které se specializuje na péči o děti do 7 let.

2007 APLA profesionalizuje řízení organi-

2008 Postupně končí projekty financo-

zace obsazením místa ředitele a posílením podpůrného managementu. Dochází ke změně názvu sdružení z APLA Praha na APLA Praha, Střední Čechy, o.s, čímž organizace dokládá svou příslušnost k území, ze kterého pochází největší procento uživatelů služeb. APLA realizuje projekt „Komplexní rozvoj organizace APLA Praha“, který byl podpořen z Evropského sociálního fondu. Cílovou skupinu projektu tvořili zaměstnanci sdružení, kteří se účastnili vzdělávacích aktivit dle svých profesních potřeb a zároveň byli zapojeni do činností zaměřených na posilování kvality poskytovaných služeb. V souvislosti se zákonem 108/2006 Sb. APLA Praha, Střední Čechy, o.s. získává registraci na 6 sociálních služeb – raná péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, odlehčovací služba, služba osobní asistence, odborné poradenství, sociální rehabilitace. Služby psychologické a psychiatrické (v APLA diagnostika a konzultace) vypadávají ze spektra sociálních služeb. S ohledem na potřebu zajistit terminologii a personální obsazení služeb v souladu s podmínkami registrace a poskytovatelů státních dotací se uzpůsobuje i programová struktura APLA. Aktivity probíhají v rámci 3 hlavních programů: 1. psychologické a psychiatrické služby, 2. sociální služby a 3. vzdělávání a osvěta. Na základě personálního rozšíření se mění i organizační struktura sdružení. V organizace již pracuje 25 osob na pracovní smlouvy. Klubovna U Akademie rozšiřuje nabídku zájmových kroužků o další aktivity.

vané z evropských fondů. Díky finanční podpoře Hl.m. Prahy se podařilo zajistit udržitelnost projektu, služby jsou i po ukončení projektu beze změny poskytovány. Centrum rané péče posiluje personálně, o služby je z řad rodičů stále větší zájem. Z centra se stává samostatné Středisko rané péče s vlastním koordinátorem. Z kapacitních důvodů se stěhuje metodické a diagnostické středisko do nových prostor do ul. Dolanská v Praze 6. S novými kancelářemi získává APLA i vlastní školící místnost. S ohledem na fakt, že v republice stále není vhodné pobytové zařízení pro lidi s autismem a situace lidí s problémovým chováním a jejich blízkých je velmi nepříznivá, bylo vyvoláno jednání s MPSV a dalšími představiteli státní správy. Jednání vedou k rozhodnutí provozovat pobytové zařízení pro lidi s autismem a těžkým problémovým chováním pod o.s. APLA Praha. APLA Praha si registruje nové sociální služby – chráněné bydlení a domov se zvláštním režimem. Záštitu nad projektem přijalo hl. m. Praha, Středočeský kraj i MPSV. Podařilo se získat silného generální partnera, kterým je LBBW banka.

15

Lidé v APLA Praha, Střední Čechy, o.s Správní rada PhDr. Hynek Jůn, Ph.D. – předseda PaedDr. Věra Čadilová – místopředsedkyně Pavla Čížková – člen

Poradenské a terapeutické středisko Mgr. Lucie Jirků – vedoucí střediska, sociální pedagog, terapeut PhDr. Lucie Bělohlávková – speciální pedagog, terapeut

Revizní komise Mgr. Berta Burkoňová – předsedkyně Ing. Eva Chudějová – člen Ing. Lenka Helebrantová – člen

Středisko rané péče Mgr. Ivana Mátlová – vedoucí střediska, poradce rané péče Mgr. Hana Arenbergerová – poradce rané péče, speciální pedagog PhDr. Monika Knotková – poradce rané péče, psycholog - pedagog Mgr. Romana Straussová – poradce rané péče, speciální pedagog Mgr. Alena Valáková – poradce rané péče, speciální pedagog

Externí spolupracovníci a dodavatelé Ing. Ladislav Bača – technická podpora B.M.U. – účetnictví Mgr. Katarína Durecová – supervizor Easy Software, idea works s.r.o., správa a design webu Ing. Pavel Němeček, konzultant MUDr. Jana Schmidtová – psychiatr, lektor vzdělávacích kurzů Ing. Kateřina Procházková – poradenství Marcela Vichrová, M.A.– ilustrátorka Psi pro život, o.s. Ak. mal. Zuzana Vojtová – grafička

Respitní a volnočasové středisko Kateřina Balická, DiS. – vedoucí střediska, koordinátorka asistenční a odlehčovací služby Bc. Kateřina Šulcová – zástupce koordinátorky, osobní asistentka Hedvika Bíbová – osobní asistentka Mgr. Dana Cejpková – vedoucí kroužku Pohybové aktivity pro děti s PAS Bc. Tomáš Hudec – osobní asistent Lenka Nováková – osobní asistent Stanislav Pavlíček – řidič Jan Puš – osobní asistent Martin Švrčina – osobní asistent

Osobní asistenti pracující na základě dohod o provedení práce Bittmann Julius, Bušková Blanka, Buřičová Jana, Burdová Jana, Brodová Gabriela, Cibulková Tereza, Černá Pavla, Dokoupilová Jarmila, Dvořáková Zuzana, Fialová Kristýna, Grundová Žaneta, Hagarová Zuzana, Havránková Martina, Havlišová Eva, Hlavinková Kateřina, Horáková Miluše, Hošková Ivana, Hubačková Radka, Hůrka Martin, Chábera Marek, Chamlarová Martina, Chválová Anna, Jůzová Adéla, Kajabová Miroslava, Kasperová Vanda, Klučinová Veronika, Kobesová Veronika, Kolomazníková Monika, Kotrla

Zaměstnanci APLA (stav k 1. 4. 2009) Ředitelství a ekonomické oddělení Ing. Magdalena Čáslavská – výkonná ředitelka Bc. Eva Adamcová – finanční manažer, ekonom Jana Marášková – ekonomicko-administrativní pracovník Metodické a diagnostické středisko PhDr. Kateřina Thorová, Ph.D. – ředitelka střediska a psycholog Mgr. Irena Beranová – psycholog PaedDr. Věra Čadilová – speciální pedagog Pavla Čížková – asistentka, koordinátorka vzdělávání PhDr. Hynek Jůn, Ph.D. – kognitivně-behaviorální terapeut Mgr. Alena Perlínová – psycholog MUDr. Magdalena Ryšánková – psychiatr Veronika Šporclová – odborná asistentka 16

Sociálně rehabilitační středisko Mgr. Eva Gnanová – vedoucí střediska, speciální pedagog – pracovní konzultant Bc. Lucie Prokopičová – pracovní asistentka Mgr. Pavel Kačur – lektor PC kroužku

Daniel, Kottová Adriana, Koudelková Lenka, Krejsová Kateřina, Krupková Romana, Koucká Eliška, Křoustková Marie, Kubálková Bára, Kučabová Lenka, Kučerová Julie, Kudláčková Lada, Kvasnička Vladimír, Maierová Jana, Machová Jana, Machurová Jitka, Marková Petra, Mudrová Anna, Navrátil Pavel, Nekvapilová Olga, Neuwirthová Barbora, Nováková Lenka, Novotný Jan, Olchawski Petr, Peclová Irena, Petržílková Věra, Pivetzová Anna, Plačková Kristýna, Poupová Alena, Prokopičová Lucie, Puš Jan ml., Ryšánková Gabriela, Schwarzová Marie, Scheinostová Tereza, Sinecká Jana, Slivková Mária, Sobotka Libor, Syřínková Barbora, Šikhrová Jana, Šimek Petr, Šlosárek Jan, Šimotová Eva, Šmilauerová Barbora, Trčková Helena, Uzlová Marie, Vach Petr, Valterová Alena, Valterová Kristýna, Veselá Pavla, Vojpichová Lenka, Vymazalová Veronika, Weishauplová Pavla, Wolnerová Tereza, Zemánková Karolína, Žárová Lucie.

17

Příběh z ambulance (napsala Kateřina Thorová) Jednoho dne navštívil naši ambulanci muž s pětiletým synem. „Posílá nás tchýně,“pravil ve dveřích, aniž by se představil či alespoň pozdravil. „Přečetla si článek v časopise a má podezření, že vnuk trpí Aspergerovým syndromem. Pokud má kluk nějakou poruchu, tak to bude z manželčiny strany, já mám vystudované dvě vysoké školy. Univerzitu v Harvardu, která byla založena roku 1636 a univerzitu v Cambridge, ta byla založena v roce 1207. Graduoval jsem v roce 1990 a 1993, tedy třicet a třicet tři roků po mém narození. Narodil jsem se 6. 8. 1960 v deset hodin v Praze Podolí“, pokračoval ve svém monologu. „Karel navštěvuje mateřskou školku v ulici Na Norbertově, číslo popisné 20. Školka byla založena roku 1956, potom přešla přestavbou v letech 1973 a 1989. Syn málo mluví, a to také nemá po mně. Já jsem mluvil dobře. Měl jsem sice potíže používat některá slova, např. houba, ale moje první slovo bylo kondenzátor.“ Otec dítěte téměř vůbec nenavazoval oční kontakt. Řeč byla egocentrická a mechanická. V myšlení často zabíhal k technickým a číselným faktům. Ačkoli se bezesporu jednalo o velmi inteligentního člověka, praktické stránky života mu unikaly, o čemž svědčil i fakt, že se do ambulance dostavil koncem listopadu v krátkých kalhotách. U dítěte jsme nakonec Aspergerův syndrom diagnostikovali, zjevně jím ale trpěl také otec.

18

Činnost sdružení v roce 2008 Psychologické a psychiatrické služby

dítěte. Dalším krokem je seznámení rodičů s charakterem poruchy a prognózou. Následuje návrh efektivní odborné intervence (další vyšetření, školní zařazení, způsob přístupu v rodině). Výsledkem několikahodinového psychologického vyšetření jsou jasně formulované výstupy a určení další pedagogické a terapeutické strategie. Psycholog nebo psychiatr doporučí konzultaci dalších odborníků v týmu. Zhruba po roce od stanovení diagnózy následuje kontrolní vyšetření, při kterém je zhodnocen vývoj dítěte.

Kateřina Thorová, psycholog – ředitelka metodického střediska

„Začínal jsem ve škole jako mentálně postižený, později jsem se stal dítětem schizofrenním, a když jsem dokončil vysokou školu, stal se ze mne vysoce funkční autista.“ Dee Landry in Trehin, 1994

Magdalena Ryšánková, psychiatr Pavla Čížková, asistentka metodického střediska

V rámci služeb psychologických a psychiatrických poskytují odborní pracovníci APLA diagnostická vyšetření, psychologická a psychiatrická vyšetření a konzultace. Do centra na specializované vyšetření dochází děti i dospělí na doporučení lékařů nebo pedagogů. Vyšetřovány jsou také děti na žádost rodičů. Cílem vyšetření je potvrdit či vyvrátit diagnózu autismu a jemu příbuzných poruch. Pomocí psychologických testů a škál se stanoví mentální úroveň

V roce 2008 prošlo diagnostickým vyšetřením 188 osob, z toho 148 osob obdrželo diagnózu poruchy autistického spektra (tj. 79%). Dalších 65 osob absolvovalo kontrolní vyšetření. Celkem využilo psychologických a psychiatrických služeb 253 klientů.Lidé, kterým byla poskytnuta v rámci této služby jakákoliv forma podpory, pocházeli ze všech krajů České republiky. Tento projekt byl spolufinancován z rozpočtu hl. m.Prahy, rozpočtu Karlovarského kraje, rozpočtu Městské části Praha 3 a společností Rhode&Schwarz.

Chtěla bych být záchranářkou, protože mě baví pomáhat. Mám ráda lidi a ráda bych jim pomáhala. Chtěla bych řídit záchranářské auto. Chtěla bych nosit bílé oblečení jako mají na chirurgii a nebo oranžové záchranářské. Chtěla bych mít bernardýna Beethovena, boxera nebo německého ovčáka, retrívra, Berdet kolii, rotvajlera, nejraději všechny. Vyhledávala bych s nimi lidi na horách. Akorát že rotvajleři nejsou vhodný na canisterapii. Jsou spíše dobří na policejní výcvik. Eliška (14 let)

19

Raná péče Ivana Mátlová, koordinátorka služby – poradce rané péče Hana Arenbergerová, poradce rané péče Romana Straussová, poradce rané péče Monika Knotková, poradce rané péče Alena Valáková, poradce rané péče

„Musí být nějaký způsob, jak porozumět světu.“ Gunilla Gerland (1996) Raná péče je především terénní služba, jejíž hlavní náplní je podpora rodiny a podpora vývoje dítěte s poruchou autistického spektra do 7 let nebo do nástupu povinné školní docházky. Raná péče má podobu konzultací v domácím prostředí (poradce dojíždí do rodin). Konzultace je zaměřena na podporu rodiny, naslouchání a krizovou intervenci. V rámci konzultace vysvětlí poradce rané péče speciální potřeby dítěte související s poruchou autistického spektra. Poradce rané péče posoudí schopností a dovedností dítěte, navrhne edukační program a pomoc při jeho zavádění – písemně zpracuje návrh konkrétních činností stimulujících vývoj dítěte, navržený na určité časové období. Při podpoře vývoje dítěte vycházíme především z metod strukturovaného učení a z výchovných přístupů s podporou vizualizace. Poradce může rodině pomoci při zavádění specifických výchovných metod a řešení problémového chování. Nedílnou součástí poradenství v rámci rané péče je pomoc při vyhledávání vhodného předškolního zařízení, dojednání podmínek integrace, případně konzultace s pracovníky daného zařízení. 20

Další služby pro rodiny s dětmi v rané péči: ■ Nácviky individuálních dovedností, v rámci kterých speciální pedagog pracuje přímo s dítětem na rozvoji jednotlivých oblastí vývoje ■ Videotrénink interakcí ■ Sociálně právní poradenství – ve spolupráci se sociálním pedagogem APLA ■ Setkávání rodičů ■ Půjčování hraček a pomůcek ■ Zprostředkování kontaktů na odborná pracoviště a následnou péči

O rezavým jeřábu. Byl jeden jeřáb. Nemohl papat svačinu, protože byl rezavej. Měl hlad. Byl velice netrpělivý. Ale kdo netrpí, nedočká se. Čekal a čekal, dlouho do noci. Přijely tatrovky, sanitky, hasiči a opraváři, aby ho zachránili. Přijeli i plynoví opraváři. Byli tam opraváři všeho. Všechno opravili, všechno prohlídli a nic. Pojďme je spočítat. Jeden, dva, tři… to neumím tolik spočítat, bylo jich tam moc a moc. Skutečně se zdálo, že není žádná šance. Ale potom se přijely podívat čistící prostředky. A vidím, jak tam něco zvedají. Měly obrovskou sílu. A káply tam malou kapku oleje a jeřáb se uzdravil. Potom už zase mohl pracovat a svačit a tak se stalo, co se stalo, něco neskutečného se stalo... A pak se všichni odebrali a odvinuli na zámek Bim, zamknuli bránu a na peřinu padla tma. Dobrou noc.“ z pohádek šestiletého dítěte s autismem, které zapsala jeho maminka

21

Z dopisu maminky Ondry …V té době jsem narazila na stránkách APLA na heslo – Videotrénink interakcí. Bylo to přesně v době, kdy jsem měla pocit, že už nevím, co mám dělat. Převládala ve mně nevíra v samu sebe, obviňovala jsem se, že já jsem ta špatná. Domluvila jsem si s terapeutkou první schůzku. Terapeutka nás natáčela v běžných situacích s Ondrou i s Ríšou, pak přišla za pár dní, to už byla schůzka pouze se mnou, záznam mi přehrála – a upozorňovala na klady a zápory mého přístupu k Ondrovi. Po půl roce to začalo nést své ovoce. Poradila mi, jak zvládat Ondrovy záchvaty, vysvětlila, jak je důležité z určitých věcí neustoupit. A když nepomáhala domluva – tak nastupoval „trest“ ve formě odvedení Ondry do koupelny, kde jsme ho ponechali s rozsvíceným světlem a čekali, až přestane křičet. Když po opuštění koupelny přišel opět záchvat, tak zpátky do koupelny… Bylo mi hrozně, seděla jsem na zemi a brečela jsem a měla jsem pocit, že jsem ta největší trýznitelka svého dítěte. Terapeutka mi ale vysvětlila, že to tak není – i zdravé děti si chtějí to své vydobýt podobně. Po dvou – třech měsících intenzita záchvatů začala klesat, někdy si Ondra chodil do koupelny lehnout sám, aby nám demonstroval, jak je hrozně nešťastný, když mu nechceme splnit jeho přání. Dnes je intenzita záchvatů jednou za 3 měsíce – byla to dlouhá cesta, ale stálo to za to – představa, že bych se měla jednou „prát“ pomalu s 2 metrovým chlapem mne upřímně děsila a i to mi pomáhalo v úsilí vytrvat a nemyslet si, že své dítě trápím a terorizuji. 22

V roce 2008 byla raná péče poskytnuta 162 dětem a jejich rodinám z Prahy, kraje Středočeského, Ústeckého a Karlovarského. Celkem 287 konzultací proběhlo v rodinách, 38 konzultací ve středisku rané péče APLA. Přes 170 konzultací bylo rodičům poskytnuto po telefonu. Poradci rané péče uskutečnili celkem 117 konzultací během návštěv 57 mateřských škol, stacionářů, logopedických poraden a jiných zařízení, která mají v péči děti s autismem. 14 dětí prošlo nácviky sociálních dovedností, kterých proběhlo celkem 141. 3 rodiny absolvovaly videotrénink interakcí. Proběhlo 70 speciálně pedagogických vyšetření, na základě kterých vypracovali poradci rané péče 70 individuálních vzdělávacích plánů a 34 posudků k integraci. Koncem roku se rozbíhá nová služba v rámci rané péče – setkávání rodičů spojené s přednáškami a diskuzí. Tří sezení se zúčastnilo 18 rodičů. Projekt rané péče byl v roce 2008 spolufinancován ze státního rozpočtu České republiky prostřednictvím MPSV, rozpočtu Hl. m. Prahy, rozpočtu Ústeckého kraje, rozpočtu Městské části Praha 11, ze sbírkového projektu Pomozte dětem! České televize a Nadace rozvoje občanské společnosti, nadací Výbor dobré vůle, z příspěvku MUDr. Pavla Béma, primátora hl. m. Prahy a dalších drobných dárců.

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Lucie Jirků, koordinátorka služby – sociální pedagog, psychoterapeut Lucie Bělohlávková, speciální pedagog, psychoterapeut Hynek Jůn, psychoterapeut

Z lidí jsem zmatený. Je to ze dvou základních důvodů. První základní důvod je, že lidé hodně mluví a přitom nepoužívají slova. Siobhan říká, že když zvednete jedno obočí, může to znamenat spoustu různých věcí. Může to znamenat „chci se s tebou vyspat“ a může to taky znamenat „myslím, žes právě řekl hroznou pitomost.“ Druhý základní důvod je, že lidi v rozhovoru používají metafory. To je to, když něco popisujete a použijete slovo pro něco, co to není. Já myslím, že by se tomu mělo říkat lež, protože den nemůže být blbec a lidé ve skříních kostlivce nemají. Marc Haddon, Podivný příběh se psem – příběh mladého muže s Aspergerovým syndromem Sociálně aktivizační služby jsou poskytovány lidem s autismem od nástupu školní docházky až do dospělosti. Podpora výchovně-vzdělávacích dovedností rodičů (terénní služba) V rámci služby navštěvuje speciální pedagog rodiny dětí s autismem za účelem poskytnutí pomoci s úpravou prostředí, doporučení nastavení režimu, popřípadě řešení dalších problémů, se kterými se rodina na pracovníka obrátí. Pro přesné navržení terapie i komunikačních nácviků je potřeba dobře znát i prostředí, kde bude dítě své dovednosti

Autismus dokáže krást příležitosti ke kontaktu, sblížení, lásce. Je podivným paradoxem, že kdyby bylo tvé autistické postižení vážnější, ubližovala by ti ztráta tvých příležitostí méně. Protože však tvůj autismus tak závažný není, můžeš si uvědomit, že jsi jiný, a toto vědomí ti může způsobit bolest. A protože máš báječné rodiče a příbuzné, kteří tě mají rádi, budou s tebou tvoji bolest sdílet. Už teď bývám svědkem utrpení, které tví rodiče pociťují, když se chováš jinak než tví vrstevníci. A proč ti to vykládám? Same, chci, abys věděl, že být jiný není problém. Prostě jsi jiný. Problém ale je cítit se jiný. Když se cítíš být jiný, může tento pocit skutečně změnit tvůj pohled na svět. Daniel Gottlieb, Dopisy Samovi, 2008 23

Z dopisu maminky chlapce s Aspergerovým syndromem Rozhodně velmi stojím o to, abyste s Oldou do budoucna pokračovali v terapii. Olda za období, kdy jsme k vám dojížděli, udělal největší pokroky ve svém životě. Jakmile se nám docházka do školy trochu usadí, ozvu se, abychom se dohodli na termínu. Když jsem Oldu od vás pozdravovala, tak se zamyslel, jak on to tak dělá, a prohlásil: „Ó, právě jsem si na tu Lucii vzpomínal!” A pak ještě chvilku přemýšlel... Kdyby tohle četl někdo naprosto nezasvěcený, tak by zřejmě usoudil: „No, a co?”. Ale my obě víme.

24

Z dopisu maminky Jindry Vážený pane Jůne, děkujeme moc za všechnu starostlivost a péči, kterou jste nám věnoval. Opravdu jste to „rozčísnul“ v pravý okamžik – komplexně a celistvě. S Jindrou jsme seděli hluboko do noci, povedlo se nepředstavitelné. Podařilo se, aby on sám uznal, že můžeme vědět o jeho problémech. To je Jindrův ohromný krok kupředu. Teď na něj můžeme působit i my, už nemáme mezi sebou propasti. To, jak je zakomplexovaný, víte možná líp než já, je to všechno na déle, ale hlavní je, že jsme už začali…. Myslím, že se to všechno takhle zdařilo proto, že jste uměl získat Jindrovu důvěru a že jste špičkový terapeut. Máme štěstí, že Jindra může chodit zrovna k Vám. Mějte se krásně.

uplatňovat. Odborník rodičům poradí, které části bytu mohou upravit, jak mají nejlépe sestavit denní režim dítěte, kam mají režim umístit, aby byl funkční, jak používat komunikační tabulky či knihy. V místě bydliště obvykle také navštíví zařízení, do kterého dítě dochází. Zde pohovoří s personálem o zkušenostech s dítětem a navrhne vhodné výchovné postupy. Pokud je zapotřebí, personálu vysvětlí specifické přístupy k dítěti s autismem. Individuální nácviky sociálních dovedností Formou individuálních nácviků sociálních dovedností se lidé s autismem učí základním sociálním dovednostem spolu s terapeutem, vždy se vychází ze zakázky uživatele. Dané dovednosti se nacvičují v chráněném prostředí terapeutické místnosti a následně v terénu. V reálné situaci je terapeut uživateli zpočátku nápomocen, svou podporu však postupně odebírá, až je uživatel schopen zvládnout danou dovednost samostatně. Nejčastěji se jedná o nácvik samostatného cestování MHD, nácvik nakupování, telefonování apod.

Z dopisu třídní učitelky speciální základní školy V kuloárech společnosti dětí s autismem jsem chodící reklama na pana doktora Jůna. Tudíž rodiče mých žáků byli silně motivování zúčastnit se jeho přednášky na téma problémové chování. Všichni rodiče měli zájem i o konzultaci v rodině. Já samozřejmě velmi stála o konzultaci ve školním prostředí, protože mi chybí supervize. Jsou situace, kdy pochybuji a nevím, jak dál… Snažím se zavádět a aplikovat behaviorální postupy u čtyř mluvících žáků různého věku s PAS, kteří značně překračují hranici nízko funkčnosti. Jak to vypadá v praxi? Intenzivně a systematicky každý den rozebírám situace problémového chování, trénujeme alternativní chování, podle potřeby vysazujeme, pracujeme se systémem sociálních odměn (ty jsou velmi šílené v náročnosti realizace, ale velmi efektivní), hrajeme společenské hry, děláme expresivní chvilky, kde nejde jen o uvolnění, ale i o terapeutický výsledek, neustále povzbuzujeme a říkáme kognice typu „Když něco nejde, tak…“, individuálně a skupinově relaxujeme, předcházíme problémovému chování… Ale bohužel – předcházení problémovému chování – se zrovna u Petra nedaří. Nebere žádné léky od psychiatra a jeho úzkost, napětí, trápení je tak pro všechny vysilující, že jsem požádala APLA o možnost konzultace

v rodině. Petr nadává, vzdoruje na všechny a všechno, co nefunguje podle jeho stereotypních představ a hlavně sám sobě ubližuje. Neumí si pomoci, já se mu snažím nabízet systémy. Efekt ve škole se ukazuje, ale za cenu rozhození skupinové dynamiky ve třídě a mého duševního zdraví. Často si připadám na dně, ale stále neznám svoji hranici, co ještě vydržím. Ve třídě žádná sranda. Intenzivní, dynamické, mnohdy psychicky extrémně náročné, ale…. stále mě to baví. Další žák Dalibor, kluk s dětským autismem. Po jedné konzultaci s p. Jůnem před lety se stal učebnicovým příkladem. Konzultace mi tehdy pomohla, protože byla praktická. Dalibor je nyní bezproblémový kluk, naprosto kompenzovaný, v pohodě a jeho minulost excesů, křiku, kousání, kopání a agrese je pryč. Sám si nyní kreslí a píše motivační systémy, zaznamenává si systémy alternativního chování. Něco s ním nacvičím a on sám si to potom vizualizuje. Umí si říct, co potřebuje, umí si pomoci schématy, a když je nemá, tak si je nakreslí, domluví se. Je super. Jedna konzultace před lety mě velmi obohatila a i když nemám výcvik v KBT – terapii věřím a chtěla bych jí rozumět. Zpětně chci poděkovat. I za rodiče, které jsem musela ubezpečit, že to není naposledy, kdy tady odborníci z APLA Praha byli. Všem šťastné myšlenky a hezké dny…

Skupinové terapie Skupinové terapie vychází z faktu, že lidé s PAS mají obtíže s navazováním sociálních vztahů, řešením určitých situací, mezilidskými vztahy. V rámci skupinových nácviků nacvičují s uživateli dva terapeuti tyto problematické oblasti. Skupiny jsou určeny především lidem s Aspergerovým syndromem ve věku od 7 let do dospělosti. Skupiny jsou tvořeny 3 až 5 uživateli podobného věku. V současné době probíhají v blocích. Jeden blok má celkem 12 sezení, 25

Kresba Paní s boulemi a Ruka s bebínky. Děti s Aspergerovým syndromem mívají omezené zájmy, ulpívají na určitých tématech. Čtyřletou Karolínku nejvíce fascinují drobná zranění. Její zájem se promítá i do kresby.

Bez názvu Brzy to skončilo, večer začal, nic se neozvalo, pět lidí spalo.

uživatelé na skupiny dochází dvakrát týdně na dobu jedné hodiny. Cílem této terapie jsou nácviky sociálního chování a s ní spojené komunikace. Naši uživatelé se tak učí podrobně vyhodnocovat své jednání a jednání druhých s bližším zaměřením na myšlenky a emoce. Náplň je upravována dle jejich požadavků, nejčastěji se nácviky týkají komunikace se spolužáky, seznamování se s vrstevníky opačného pohlaví, vyjádření svých potřeb, nakupování, komunikace s učiteli a rodiči. Se staršími uživateli probíhá kognitivní terapie zaměřená na případné deprese nebo úzkosti.

je deficit dán základním handicapem (komunikace, sociální chování, pracovní chování, hra). Speciální pedagog poskytuje poradenství o možnostech vzdělávání, seznamuje rodiče se specifiky vzdělávání dětí s autismem a principy strukturovaného učení, vysvětlí výhody a nevýhody vzdělávání v běžné škole, ve speciální škole či třídě, v rámci integrace, vysvětlí roli asistenta pedagoga. Významnou měrou spolupracuje se zařízeními, která navštěvují děti s autismem, provádí supervize, poskytuje pracovníkům zařízení metodickou pomoc.

Sociálně právní poradenství Sociální pedagog prostřednictvím informací a rad uživatelům poskytuje potřebnou podporu při uplatňování práv a nároků při jednání na úřadech, například při vyřizování dávek státní sociální podpory.

Bude pršet hodně, setmělo se ve dvě, déšť padl mírně na dům a stádo. Jejich strava jim chutná, je to omamná chuť, živí se a nevěří, že nejsou v peří. Tomáš, Aspergerův syndrom (18 let)

26

Terapie problémového chování – problémové chování, které se u našich uživatelů často vyskytuje, je mnohdy vyřazuje z kolektivu vrstevníků, brání jim ve vzdělávání, znemožňuje jim pobyt na určitých místech či účast na různých aktivitách. Abychom pomohli uživateli zařadit se do většinové společnosti a pomohli mu zapojit se do činností běžného dne, je třeba se nejprve zabývat zvládnutím jeho problémového chování. Terapeuti používají podle míry handicapu uživatele buď kognitivně-behaviorální terapii (KBT) nebo aplikovanou behaviorální analýzu (ABA). Speciálně pedagogická péče V rámci služby provádí speciální pedagog u uživatele speciálně pedagogické vyšetření za účelem zjištění úrovně v jednotlivých oblastech rozvoje. Na jeho základě navrhuje odpovídající individuální vzdělávací plán, jehož obsah konzultuje s rodiči a příslušným zařízením, které dítě navštěvuje. Cílem speciálně pedagogické péče je rozvíjet u dítěte všechny oblasti vývoje se zaměřením na oblasti, u kterých

Pracovníci sociálně aktivizační služby v roce 2008 poskytli celkem 396 konzultací 217 uživatelům. 18 návštěv proběhlo přímo ve 14 rodinách. Dalších téměř 350 konzultací bylo uskutečněno telefonicky. Konalo se 120 skupinových sezení, v rámci kterých se vystřídalo 70 uživatelů s Aspergerovým syndromem a vysoko funkčním autismem. Terapeuti navštívili 54 škol, ve kterých proběhlo 98 konzultací. 31 supervizí se uskutečnilo v pobytových zařízeních pro lidi s autismem (denní a týdenní stacionáře, domovy pro lidi se zdravotním postižením…). V rámci supervizí bylo podpořeno 80 uživatelů s autismem. 34 uživatelů s poruchou autistického spektra docházelo na pravidelné individuální terapie, kterých bylo celkem 280. Na základě 77 speciálně pedagogických vyšetření vypracovali speciální pedagogové 77 individuálních vzdělávacích plánů, 36 odborných posudků (posudek k integraci, doporučení k odkladu školní docházky) a opakovaně navštívili 45 škol, jejichž pracovníkům poskytli 95 konzultací. Pro posudkovou komisi správy sociálního zabezpečení bylo vypracováno 13 zpráv. Sociální pedagog uskutečnil 96 konzultací z oblasti sociálně právního poradenství. V roce 2008 byla sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi poskytnuta uživatelům z Prahy, kraje Středočeského a Ústeckého a dalších krajů ČR. Projekt Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi byl spolufinancován státním rozpočtem České republiky, z rozpočtu hl.m. Prahy a společností AVNET s.r.o. 27

Osobní asistence Kateřina Balická, koordinátorka služby Kateřina Šulcová, zástupce koordinátorky, osobní asistentka Hedvika Bíbová, osobní asistentka

Barvy

Jakou barvu má nebe? No, přece modrou! Jakou náladu máš dnes? No, přece dobrou! Jakou barvu má Slunce? No, žlutou přece! Kde se ryby chytají? No, přece v řece! Pavel Hlušička alias Mnoháček Zgublačenko, spontánní spisovatel a básník, který jak sám říká, autismus „překonává uměním“

28

Dana Cejpková – vedoucí kroužku Pohybové aktivity Tomáš Hudec, osobní asistent Marek Chábera, osobní asistent

Lenka Nováková, osobní asistentka Jan Puš, osobní asistent Martin Švrčina, osobní asistent

Cílem osobní asistence je pomoci dětem a dospělým s poruchou autistického spektra zvládnout prostřednictvím osobního asistenta ty úkony, které by dělali sami, kdyby postižení neměli. Osobní asistence nabízí lidem s PAS trávit určitý čas se svými vrstevníky. Rodiče mohou využít asistentů k doprovodu dítěte do a ze školy, na kroužky a mimoškolní aktivity a to během celého školního roku. V rámci služby osobní asistence provozujeme klubovnu, kde probíhají volnočasové aktivity a zajišťujeme svoz sociálním automobilem.

„Máš tady Honzu, Vendo.“ Venda se ke mně radostně hrne, tak jako každé pondělí. Jen v pondělí. Potkám-li ho jindy, ani nezareaguje, má svůj pořádek a já jsem pondělní. Venda má vůbec rád řád, Venda je systematik. Snad jako každý, kdo má autismus. Jen ten pořádek je trochu nezvyklý, někdy mu nerozumím stejně, jako on nerozumí mému. Ještě výraznější vlastností tohohle kluka je zvídavost. I když se často ptá jen proto, aby se ptal a ocitl se ve známé situaci, ve které se orientuje. Zajímá se, jaké je vhodné oblečení pro dnešní teplotu, jaká je teplota, jaký mám obvod paže, co by mu udělali zločinci. Také, kdy bude zase mimino, do kdy bude mít autismus, a co by dělal, kdyby neměl autismus. Je to krásná, i když na hlavu a pusu namáhavá asistence. Procházíme se dvě hodiny parkem a já odpovídám na stále v obměnách se opakující otázky. Vendu to uklidňuje, Venda má radost. Mne to unavuje, ale také mám radost. Procházíme se proto, že tenhle kluk chce být silný a na to je třeba sportovat. Po pravdě řečeno, všichni doufají, že moc silný nikdy nebude. Když se totiž Vendovi něco zvrtne, třeba nedostane odpověď, nebo asistent začne telefonovat, nebo..., tak se „napřahuje“, jak říká, nebo dá rovnou ránu pěstí. Teď mi dochází, za ten rok, co se známe, jsem ani jednou pěstí nedostal a „napřáhnutí“ bylo jen několik a stačilo trochu zpřísnit hlas a byl zase klid. A jak se tak poznáváme, tak jsem ke svému překvapení zjistil, že Venda má úžasný smysl pro humor. Když mu předvádím, jak huhlá, hraji divadlo, že z jeho otázek jsem už úplně zmatený a nevím co povídám (někdy to ani nemusím hrát), Venda se směje, jako každé jiné dítě, když je sranda. Místo rvaček si užíváme legrace. Možná to není nijak závratný úspěch, ale mně stačí. Z internetového deníku osobního asistenta APLA Honzy Puše, st. 29

Klubovna

Projekt Klubovna zahrnuje zájmové kroužky a aktivity, které umožní lidem s autismem smysluplně využít volný čas mimo domov. Provozování aktivit v rámci klubovny umožňuje lidem s PAS rozvinout a přenést známé dovednosti do nového prostředí a naopak. Získání těchto nových dovedností pomáhá lidem s autismem snížit výskyt vlastního problémového chování. Do klubovny dochází i sourozenci dětí s PAS, kde se mohou aktivně zapojit do programu nebo využít zázemí a prostor pro volnou hru. Program v klubovně je zajištěn každý všední den v odpoledních hodinách. Nabídku aktivit, program a náplň pružně přizpůsobujeme poptávce. Canisterapie Interaktivní metoda, která využívá kladného vztahu dítěte ke psům a jeho zájmu o kontakt se zvířetem. Hra se speciálně cvičenými psy pod vedením vyškoleného psovoda (canisterapeuta) a pedagoga má pozitivní vliv na psychický stav dětí, jemnou i hrubou motoriku, komunikaci i úroveň sebevědomí.

„Když jsem se zvířaty, nemusím je poznávat a zkoumat, vím, co cítí. S lidmi si připadám jako antropoložka na Marsu, se zvířaty ne.“ (Temple Grandin, 1986) 30

Hudební kroužek Hudba ve spojení s pohybem a tancem, zpěv s kytarou, hra na jednoduché hudební nástroje, rytmizace a relaxační cvičení. Hudba usnadňuje projevy emocí, otevírá komunikační kanály, usnadňuje sociální interakci a umožňuje relaxaci. U dětí, které mají rády hudbu, se tato aktivita jeví jako velmi efektivní podpůrná metoda rozvoje.

Tvůrčí dílnička Nejrůznější tvůrčí činnosti (kreslení, malování, práce s keramickou hlínou a dalšími materiály). Význam pro psychický rozvoj má sám proces tvoření, který umožňuje sebevyjádření (děti mluvící i nemluvící), navozuje příjemný pocit uvolnění a přináší radost z výsledku. Počítačový kroužek Pro osoby s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem od deseti let. Účastníci kurzu se učí pracovat v jednotlivých programech balíčku Microsoft Office (Word, Excel, PowerPoint...) a dalších počítačových programech. Při výuce jsou využity speciální výukové programy. Volné odpoledne – hlídání dětí Poskytnutí volného času rodičům dítěte s autismem. Neřízené volnočasové aktivity dle zájmu dítěte, např. strukturované pohybové aktivity, skákání na míčích i relaxace, vše co přináší dětem pohodu, redukuje úzkost a napětí. Je respektováno, že každé dítě preferuje jiný způsob relaxace, co některé dítě jednoznačně upřednostňuje, jiné odmítá. Návštěvy zajímavých míst v Praze a okolí. Pro děti a dospívající s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem. Každé setkání je věnováno návštěvě některé z institucí dle výběru dětí (např. Národní muzeum, Muzeum hraček, Letecké muzeum, Ekotechnické muzeum,…).

31

Z emailu chlapce s Aspergerovým syndromem – účastníka PC kurzu Ahoj Evo, nejvíce se mi líbilo kreslení vlajky a rodokmen. Jsem tady spokojený. Je tu také sranda s instruktorem a asistentkami. Chtěl bych velmi moc navštěvovat tento kurs i příští rok nebo možná i déle. Hodně se mi tu také líbilo spouštění animace, křížovka a jídelníček. Velmi si vážím toho, že sem mohu chodit. Byl bych velmi rád, kdyby tento kurs mohl být klidně i dvakrát týdně. Cesta z Krče mi trvá 30–40 min.

Svoz osobním automobilem Provozujeme na území hl.m.Prahy a Středočeského kraje. Služba je k dispozici v pracovní dny od 11.30 hod. – 17.00 hod. Službu je možné využít k převozu dětí ze škol, zájmových aktivit, k lékaři nebo také k výletu s asistentem v rámci volného času dítěte. V roce 2008 se uskutečnilo 8 906 hodin osobní asistence. Této formy podpory využilo 98 rodin z Prahy a Středočeského kraje. Do kroužků v klubovně docházelo 28 dětí. Službu svoz sociálním automobilem využívalo pravidelně 16 osob. 8 osobních asistentů úspěšně absolvovalo 150 hodinový rekvalifikační kurz pracovníka v sociálních službách. Proběhly 2 základní kurzy pro nové osobní asistenty a jeden třídenní rozšiřující, které lektorovali pracovníci APLA. Projekt Osobní asistence pro lidi s PAS byl spolufinancován rozpočtem České republiky (prostřednictvím MPSV), rozpočtem hl. m. Prahy, Středočeského kraje, rozpočtem Městské části Praha 10, společností LBBW Bank CZ, a.s., Nadací O2, Nadací Jedličkova ústavu, Nadací Naše dítě, ze sbírkového projektu Pomozte dětem! České televize a Nadace rozvoje občanské společnosti, společností Mirax a Garris.

32

Projekt sociální automobil byl pořízen prostřednictvím organizace Kompakt. Jeho provoz v roce 2008 finančně zaštítila společnost Citibank a hl. m. Praha.

Odlehčovací služby

Kateřina Balická, koordinátorka služby

Odlehčovací víkendový pobyt je určen pro děti i dospělé s autismem bez ohledu na jejich věk a míru problémového chování. Kapacita víkendového pobytu je individuální, minimálně pro dva, maximálně pro šest uživatelů. K počtu uživatelů se dle závažnosti handicapu a míry problémového chování volí vhodný počet asistentů. Ve většině případů je počet uživatelů shodný s počtem asistentů. Asistenti během pobytu individuálně pracují s uživatelem, důraz se klade převážně na jejich dovednosti v oblasti sebeobsluhy a komunikace. Tým koordinuje vedoucí, který připravuje program víkendu, zodpovídá za jeho průběh, řídí a organizuje práci asistentů. Odlehčovací víkendy probíhají 1 – 2x měsíčně, vždy od pátku od 17.00 hod. do neděle 17.00 hod. V odlehčovacím bytě je zajištěna péče o děti v průběhu celého pracovního týdne. Služba probíhá ve dnech školního vyučování od 12.00 do 8.00 hodin následujícího dne a je určena pro jednoho uživatele. S uživatelem je vždy jeden asistent, který zajišťuje program a pracuje s ním na rozvoji sebeobsluhy, komunikace a sociálních dovedností. Asistent zajišťuje doprovod uživatele do školy, zájmových aktivit dle potřeby a také chod domácnosti (praní, úklid bytu, aj.).

Vraceli jsme se s Míšou domů a najednou u popelnice spousta flašek, plechovek... nic divného, ale pro Míšu malér. S tímhle neumí pracovat, neovládne se a skočí, sebere, vypije, nedá. Jako vytrénovaný asistent jsem byl v obraze. Sice to nedělám vůbec rád, ale restrikce někdy musí být – chytit a nepustit. Jenže Míša mě vzal za ruku, táhnul pryč od toho pokušení a volal: „Pojď pryč, rychle pryč! Prosím! Rychle pryč! Pryč!“ A proč ho mám přes všechny problémy tak rád? Když jsme odcházeli ruku v ruce, přemýšlel jsem, co mi tak asi chce říct. Snad to byla prosba: „Pomoz mi projít tím divným světem. Já se budu snažit, ale vždycky mi to asi nevyjde. Víš?“ „Vím.“ (Z internetového deníku osobního asistenta APLA Honzy Puše, st.)

33

V roce 2008 obsadilo 65 míst během 15 víkendových pobytů opakovaně 17 uživatelů služby ze všech krajů České republiky, především pak z hl. m. Prahy, kraje Středočeského a Ústeckého. 46 pětidenních pobytů obsadilo během roku opakovaně 12 uživatelů z Prahy a Středočeského kraje.

Z dopisu sociální pracovnice Dobrý den, chtěla jsem Vám touto cestou poděkovat za Martina. Jak víte, byla jsem minulý týden na návštěvě ve Vašem respitním bytě a musím konstatovat, že Martin díky péči všech vašich asistentů udělal velké pokroky. Přístup pana asistenta Martina Švrčiny je úžasný. Je vidět, že ho práce baví a pracuje s velkým nasazením a obětavostí. Vážím si Vaší práce a moc Vám za to děkuji. Kéž by bylo víc takových organizací, které se snaží dětem s autismem pomáhat. Přeji Vám hodně radosti ve Vaší práci.

34

Letní pobyt „Pro rodiče bez rodičů“ V době prázdnin, kdy děti nedochází do škol, stacionářů či jiných zařízení, musí rodiče řešit péči o své děti v době, kdy chodí do práce. Mnoho rodin nemá možnost obrátit se na své příbuzné či známé, či tuto variantu zcela znemožňuje míra problémového chování dítěte. Pro řadu rodin je to jediný týden v roce, který dítě tráví mimo domov. Na tábor jsou přijímány zejména děti s těžšími problémy v chování (agrese, sebezraňování, stálý křik aj.), které nemohou využít žádný z jinými organizacemi nabízených táborů. Každý uživatel se pobytu může zúčastnit na jeden týden nebo na čtrnáct dní. Odlehčovací pobyt vede koordinátor služby spolu se speciálním pedagogem či terapeutem. Tento tým doplňují asistenti. Asistenti odlehčovacích pobytů jsou proškolení v první pomoci a technikách pro zvládání krizových situací a problémového chování uživatelů. Asistenti se spolu s vedoucím týmu podílí na zajištění programu pobytů, pracují s uživateli na rozvoji sebeobsluhy, komunikace a sociálních dovedností a celodenně o uživatele pečují. Asistenti mají v průběhu pobytu možnost odborné konzultace s vedoucím týmu.

V roce 2008 se letní pobyt konal ve Hvozdech ve Středočeském kraji (4 týdny) v obci Křižlice v Krkonoších (5 týdnů) a ve Frýdlantu nad Ostravicí (2 týdny). Celkem se uskutečnilo 11 týdenních turnusů, ve kterých se vystřídalo 98 dětí i dospělých uživatelů ze všech krajů České republiky. Projekt odlehčovací služby pro osoby s PAS byl spolufinancován rozpočtem České republiky (MPSV), Hl. m. Prahou, Středočeským krajem, společností LBBW Bank CZ a.s., Nadací O2, z Fondu T-Mobile pro zaměstnance prostřednictvím Nadace VIA, společností SMP CZ, a.s., Nadačním fondem BBH, společností HASPA, společností Alurol s.r.o. a řadou dalších drobných dárců.

Z dopisu maminky Vojty Chci Vám osobně i všem ostatním asistentům moc poděkovat za Vojtu... Popravdě, stále mě překvapujete. A to mile. Nikdy by mě nenapadlo, že se o Vojtíška postaráte i v době nemoci, a to tak, že budu vcelku v klidu. Váš přístup byl nejen velmi profesionální, ale i velmi lidský... My jsme zvyklí na všelijaké situace a málokdy nás něco překvapí. Vojta je mistr v přípravě všelijakých vylomenin a tak jsme trénovaní. Ale je velmi příjemné, když nás něco překvapí v dobrém smyslu slova... Mám docela zajímavé pocity – po letech se cítím vyspale, mám spoustu energie a světe div se, taky absťák – těším se na Vojtu! Mám ho hrozně moc ráda a zároveň mě ničí, ale to asi k lásce patří... Mějte se dobře a ještě jednou díky Vám všem.

35

Odborné sociální poradenství Můj malý bráška Můj bráška James je neobyčejný. Jsou mu 4 roky a ještě nemluví. Nerozumí vždy tomu, co mu říkám a ani trošku ho nezajímají mé akční figurky. Táta se v něm snaží vzbudit zájem o rakety a fotbal, ale můj bráška se doopravdy zajímá jen o abecedu. Má radost, když máme v polévce písmenkové těstoviny. Ale to já pak taky. Včera mě vzal za ruce a tancoval se mnou. Vždycky, když udělá sebemenší pokrok, ať je to jakákoliv maličkost, je to ohromný pocit. Kéž by každý poznal někoho, jako je můj bráška. Nutí vás dívat se na věci novýma očima. Někteří lidé říkají, že James nikdy nedokáže to, co já, ale to nevadí. On dokáže jiné věci. Hrozně mi na bráškovi záleží a vím, že i on mi určitě jednou taky řekne, že mě má rád. I když to asi nejprve sestaví z těch písmenek do polévky…“ (Snow cake, 2007)

Věra Čadilová, speciální pedagog Alena Perlínová, psycholog

Poradenství v APLA Praha, Střední Čechy, o.s. poskytují pracovníci formou osobního rozhovoru, telefonického rozhovoru nebo písemně, a to především e-mailem. Délka konzultace se pohybuje od deseti minut do tří hodin. Speciální pedagog poskytuje poradenství o možnostech vzdělávání. Orientuje se v příslušných zákonech, vyhláškách a metodických pokynech, zná jednotlivé typy školských zařízení a vzdělávacích programů. Pedagog také seznámí rodiče se specifiky vzdělávání dětí s autismem a principy strukturovaného učení, které jsou pro ně velmi vhodné. Rodičům vysvětlí výhody a nevýhody vzdělávání v běžné škole, ve speciální škole či třídě, v rámci integrace, vysvětlí roli asistenta pedagoga. Konzultaci u speciálního pedagoga si mohou domluvit také učitelé či ředitelé ze školských zařízení. Psycholog poskytuje psychologické poradenství, a to především rodičům, kteří se těžko vyrovnávají s diagnózou autismu u svého dítěte. Mnozí rodiče trpí pocitem, že selhávají v roli rodiče, jsou často vyčerpaní z péče o dítě s postižením, cítí úzkost, mají deprese. V mnoha rodinách se

36

Příběh Františka (napsala jeho maminka) Když jsme hledali pro Františka vhodné předškolní zařízení, oslovili jsme nebližší speciální mateřskou školu. Paní ředitelka byla velmi milá a ochotná, Františkova epilepsie pro přijetí do školky nebyla problém a později diagnostikovaný autismus také ne, přestože zařízení navštěvovaly děti s jinými typy handicapu. První dny byly pro syna i pro nás rodiče velmi těžké. Do třídy jsme Františka vnášeli ve dvou. Za ruce jsem ho držela já, za nohy paní učitelka. Celé dopoledne proplakal, s obličejem nalepeným na okně vyhlížel, až pro něj přijdu já nebo manžel. Tento stav trval kolem šesti týdnů. Později se situace zlepšila, přesto jsme museli každý den vynaložit velké úsilí, abychom jej do školky dostali bez protestů. Ve třídě byl velmi hodný. Pokud nebyl do ničeho nucen, hrál si tiše stranou od ostatních. Paní učitelky tolerovaly jeho nezájem a obvykle na něj nenaléhaly, aby se do společných aktivit zapojil. I přes intervenci speciálního pedagoga z poradenského centra APLA, který upozorňoval na nutnost věnovat chlapci nadstandardní individuální péči, se ve školce nepodařilo prosadit zavedení speciálního programu pro děti s autismem. Proto jsme se na doporučení PaedDr. Čadilové rozhodli s novým školním rokem pro změnu mateřské školy. Rozhodnutí nebylo jednoduché, dlouho jsme váhali, zda-li zapojení Františka do speciálního předškolního programu bude natolik efektivní, aby vyvážilo nevýhody spojené s adaptací na nové prostředí. K našemu velkému údivu se ale žádné drama nekonalo. František si v nové školce zvykl rychle i díky asistence pedagoga, kterou si velmi oblíbil. Zavedením strukturalizace, individuálním přístupem, důsledností, trpělivostí a schopností zkušených pedagogů dítě motivovat se podařilo

poskytnout Františkovi pocit bezpečí a jistoty. Díky tomu byl ochoten spolupracovat a učit se novým věcem. Během jednoho roku udělal veliké pokroky ve vývoji, začal projevovat zájem o jiné děti a společnou hru. Velmi se zlepšily i problémy v chování. Doby, kdy jsem si na dětské hřiště troufla pouze v případě, že tam nebyly žádné děti, jsou pryč. Přestože svým vrstevníkům není a nikdy nebude rovnocenným partnerem, už netrnu, že nějaké dítě bouchne jenom proto, že si chtělo půjčit jeho hračku. Že se bude vztekat a válet po zemi, protože bude obsazený kolotoč. Naopak se po svých kamarádech ptá, přeje si je pozvat domů a pochlubit se hračkami, které dostal k narozeninám. Do nástupu povinné školní docházky zbývá ještě jeden rok. Doufáme, že se podaří umístit syna v takovém školském zařízení, kde bude mít možnost se dále rozvíjet a získávat sociální dovednosti za pomoci speciálně pedagogických přístupů. František dodnes potřebuje vysokou dávku motivace, aby byl ochoten plnit nepopulární úkoly a dokázal se na ně soustředit delší dobu. Odmítá se účastnit hromadných akcí typu besídek a cvičení. Přesto pokroky, kterých dosahuje, nám dávají naději, že jednou dosáhne alespoň částečné samostatnosti a najde v životě uplatnění.

37

dostává do krize také vztah mezi rodiči. Psycholog poskytuje poradenství také přímo uživatelům s autismem, zpravidla v dospívajícím a dospělém věku, kteří si uvědomují svou odlišnost a těžko ji prožívají. Psycholog může doporučit literaturu nebo pomůže vybrat vhodnou terapii a poskytne kontakt na terapeuta. Pracovníci rodičům vysvětlí, kde si sami mohou příslušné informace najít, případně na jaký úřad, odbor nebo jinou organizaci se mohou obrátit. V roce 2008 v rámci sociálního poradenství jsme poskytli 178 osobních konzultací a přes 450 telefonických konzultací.

Projekt odborné sociální poradenství byl v roce 2008 spolufinancován z rozpočtu České republiky a hlavního města Prahy prostřednictvím MČ Praha 1, Praha 3, Praha 4, Praha 5, Praha 6, Praha 7, Praha 8, Praha 9, Praha 11, Praha 12, Praha 13, Praha 17, Praha 22 a z rozpočtu MČ Prahy 4 a Prahy 6.

38

Skupinová terapie pro sourozence dětí s autismem Jakékoli postižení či vážná nemoc dítěte je velkou zátěží pro celou rodinu. Psycholog – terapeut poskytuje poradenství zdravým sourozencům dětí s autismem, kteří se také musí vyrovnat se situací v rodině. Sourozenec má často pocit, že se ocitl „na vedlejší koleji“. Zdá se mu, že nikdo nerespektuje jeho přání, nezajímá se o jeho problémy. Terapie pomáhají zdravému sourozenci vyrovnávat se s těžkou situací. Terapie probíhají jedenkrát za 14 dní. V roce 2008 proběhlo 16 sezení, kterých se zúčastnilo 6 sourozenců dětí s PAS.

Sociální rehabilitace

Eva Gnanová – koordinátorka služby sociální rehabilitace, pracovní konzultantka Lucie Prokopičová – pracovní asistentka

V rámci služby sociální rehabilitace pracujeme s uživatelem na rozšíření a upevnění jeho dovedností v oblasti sebeobsluhy, organizace času, praktických dovednostech za účelem podpory samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti. Jedná se o nácviky výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností, alternativním způsobem využívajících zachovaných schopností, potenciálu a kompetencí. Nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění. V rámci těchto aktivit jde převážně o nácvik sebeobslužných dovedností v přirozeném prostředí uživatele. (např. nácvik samostatného pohybu a orientace, cestování MHD, vyplňování tiskopisů, jednání s úřady) Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Nácviky probíhají nejprve v chráněném prostředí terapeutické místnosti, poté v terénu. Nacvičujeme běžné sociální situace jako je seznámení s druhou osobou, vhodná komunikace, správné používání gest, neverbální komunikace apod. S uživatelem pracujeme na upevňování dovednosti práce s informacemi (kde si co najít, jak informace zpracovat, kam se obrátit o pomoc, atd.).

„A když se dal na svých ztuhlých nohou do pohybu, pomyslel jsem si, jak je fantastické, že my lidé jsme tak různí. Zatímco jistý Erling Kagge došel sám na lyžích na jižní pól, já musím vynaložit všechny síly, abych přešel lokál. A nejsem sám, kdo s tím má potíže. V tomhle městě jsou tisíce lidí, kteří se bez polknutí prášku nebo bez placatky pod kabátem neodváží z domu vytáhnout ani nos. Úzkostný muž nebo žena, kteří svůj strach a tíseň překonají a vyjdou na ulici na nemilosrdné světlo a do palby pichlavých pohledů – anebo Erling Kagge a jeho hrdinská cesta k jižnímu pólu? Kdo je větší hrdina – opravdu on?“ (Invar Ambjornsen, Elling, pokrevní bratři)

39

Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti V rámci skupinových sezení jsou uživatelé systematicky připravováni na budoucí povolání. Nacvičují zde jednotlivé sociální situace, které jsou běžné pro pracovní prostředí, získávají informace týkající se zaměstnanosti, trhu práce, nutnosti dodržování určitých pravidel na pracovišti, učí se pracovním návykům. Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Poskytujeme uživatelům podporu při vyřizování jejich zájmů a osobních záležitostí (např. podpora při žádosti o zaměstnání, příprava na přijímací pohovor atd.)

Seznam pravidel, která předložil chlapec s Aspergerovým syndromem vedení školy, a žádal jejich důrazné dodržování.

40

V rámci přípravy na zaměstnání bylo poskytnuto 152 konzultací 14 uživatelům s Aspergerovým syndromem a vysoko funkčním autismem. 28 skupinových sezení se zúčastnilo 16 lidí s Aspergerovým syndromem a vysoko funkčním autismem. Uskutečnilo se 62 lekcí kurzu práce na PC, kterých se zúčastnilo 16 uživatelů s Aspergerovým syndromem a vysoko funkčním autismem. Pracovní konzultant vedl 12 konzultací na úřadech práce a se zaměstnavateli lidí s autismem. 11 konzultací se uskutečnilo přímo v 5 rodinách. V roce 2008 se podařilo zaměstnat 8 lidí s Aspergerovým syndromem a vysoko funkčním autismem. Projekt sociální rehabilitace byl v roce 2008 spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hl. m. Prahy.

Vzdělávání a osvěta Vzdělávání rodičů a odborných pracovníků V rámci programu vzdělávání a osvěty pořádá APLA Praha, Střední Čechy, o.s pravidelně 16 typů vzdělávacích kurzů, které jsou určeny pro rodiče a odborníky (pedagogy, psychology, psychiatry, pediatry, pracovníky v sociálních službách, personál pobytových zařízení), kteří pečují o osobu s poruchou autistického spektra. Kurzy akreditované MŠMT se týkají následujících témat: ■ Aspergerův syndrom a vysocefunkční autismus I. ■ Aspergerův syndrom a vysocefunkční autismus II. ■ CARS – škála dětského autismu I. ■ CARS – škála dětského autismu II. ■ Problematika komunikace u osob s poruchou autistického spektra ■ Třídenní teoreticko-praktický kurz pro pracovníky ÚSP, stacionářů a spec. škol ■ Výchova a vzdělávání dětí s autismem I. – úvodní ■ Výchova a vzdělávání dětí s autismem II. – rozšiřující ■ Výchova a vzdělávání dětí s autismem III. – pro pokročilé ■ Vývojová psychologie a psychoedukační profily ■ Zvládání agrese u dětí s dětským autismem nebo s mentální retardací ■ Kurz pro vychovatele školních družin ■ Nácviky sociálních dovedností (Aspergerův syndrom)

Kurzy akreditované MPSV se týkají následujících témat: ■ Zvládání problémového chování uživatelů včetně problematiky diagnostiky handicapů ■ Fyzické restrikce a krizové scénáře ■ Zvládání problémového chování uživatelů V roce 2008 proběhlo 21 kurzů, kterými prošlo 276 účastníků.

„To je policejní kůň. Akorát se mi trochu nepovedl, má nakřivo ucho. A má sto nohou, aby unesl sto policajtů.“ (dítě s autismem, 7 let)

41

Projekt Vzdělávání pedagogů pracujících s dětmi s poruchou autistického spektra. Cílem projektu bylo poskytnout pedagogickým pracovníkům, kteří mají v péči dítě s autismem, ucelený systém vzdělávacích aktivit, které napomohou rozvoji rovných příležitostí ve vzdělávání pro děti a žáky s autismem v hl.m. Praze. Pedagogický personál školského zařízení, které má v péči dítě s autismem (případně se na jeho příchod připravuje), měl možnost získat potřebné znalosti z problematiky PAS a osvojit si odpovídající výchovné a vzdělávací metody na tematicky zaměřených seminářích, případně na seminářích připravených škole tzv. „na klíč.“ Děti s PAS se pro svou sociální naivitu stávají rychle středem pozornosti a terčem násilí či provokativního chování ze strany spolužáků. Na tuto problematiku byly zaměřeny besedy pro spolužáky dětí, v jejichž kolektivu je integrován žák s PAS. Formou diskuse zde dvojice terapeutů rozebírá situace, které nastávají resp. mohou nastat a jak se v této chvíli chovat. Právě neznalost vede děti k projevům násilí, neboť si nevědí se vzniklou situací rady a řeší jí nevhodným násilným chováním, resp. nechápou chování některých jedinců a jejich „jinakost“ je pak provokuje k provokování a šikaně. Ze zpětných vazeb od pedagogů i dětí s PAS a jejich rodičů vyplývá, že větší informovanost, seznámení spolužáků s problémy dětí s PAS vede k výraznému zlepšení celkové atmosféry ve třídě. 42

V rámci projektu proběhlo 7 celodenních a jedna dvoudenní přednáška pro 136 pedagogických pracovníků v přednáškové místnosti v Praze (celkem 9 osmihodinových přednášek). Pracovníci APLA navštívili 18 školských zařízení (některá i opakovaně), do kterých děti s PAS dochází nebo se na příchod dítěte s PAS připravují. V rámci těchto návštěv bylo proškoleno celkem 182 pedagogů. Uskutečnilo se 13 dvouhodinových přednášek ve školách pro učitele a spolužáky dětí s PAS na téma prevence socio - patologických jevů. Projekt Vzdělávání pedagogů pracujících s dětmi s poruchou autistického spektra byl v roce 2008 financován z rozpočtu hl. m. Prahy.

Projekt Zvládání problémového chování osob s mentální retardací a/nebo autismem. APLA Praha, Střední Čechy, o.s. získala v roce 2007 – v rámci OP RLZ – grant od Evropského sociálního fondu (ESF) na projekt „Zvládání problémového chování osob s mentální retardací a/nebo autismem“. Projekt byl zaměřen na zabezpečení vzdělávacích aktivit pro zadavatele a poskytovatele sociálních služeb v oblasti práce s lidmi s mentální retardací a/nebo autismem. Pro zadavatele služeb proběhl ve všech krajích ČR (s výjimkou hl. m. Prahy) jednodenní seminář zaměřený na seznámení s novými metodami práce v této oblasti podle obecně přijímaných evropských standardů.

Odlišní lidé nemusí být zlí Je pravda, že špatný bývá, ten, kdo jiný názor mívá? Kdyby lidé stejně žili, Podobní si všichni byli, Země bude nudná celá. Lepší ten, kdo dobro dělá, než ten kdo se lidem líbí. Přátelství všem snadno slíbí, V srdci ale zradu chystá. Lepší než on duše čistá. Jeden může pravdu míti A ostatní v bludu býti. Nechej všechny, kdo jsou jiní, Většinou tím nejsou vinní. Zlý je jen ten, kdo zlo činí. Nesuď lidi podle vzhledu, Suď je podle duší. Je úplně bezvýznamné, Komu z nás co sluší. (Zdeněk, Aspergerův syndrom, 13 let)

43

Tyto semináře byly určeny zejména pro pracovníky krajských, městských a obecních úřadů, přičemž účast na semináři byla nabídnuta i vedoucím pracovníkům jednotlivých domovů pro osoby se zdravotním postižením, kteří pracují s osobami s mentální retardací a/nebo autismem. Účastníci byli seznámeni s následujícími tématy: ■ Vývojové poruchy, ■ Aplikovaná behaviorální analýza s důrazem na zvládání problematického chování ■ Možnosti vzdělávání osob s autismem a mentální retardací. V každém kraji se pak uskutečnily dva třídenní semináře zaměřené na práci s lidmi s autismem a mentální retardací v pobytových zařízení (nácvik komunikace, pracovního chování a odstraňování problémového chování včetně preventivních opatření, náplň volného času). Rozvrh kurzu obsahoval teoretickou i praktickou část. Nedílnou součástí výuky bylo řešení konkrétních problémů v daném zařízení. Zařízením, ve kterých se uskutečnil třídenní kurz, byla nabídnuta možnost následné supervize a řešení problémů při aplikaci metodiky Agrese u lidí s mentální retardací a s autismem v daném zařízení. V rámci projektu byla vydána publikace Agrese lidí s mentální retardací a s autismem (Čadilová, Jůn, Thorová a kol.) Vyvrcholením celého projektu se stala V. závěrečná konference o autismu zaměřená na téma „Přístupy k lidem s mentální retardací a/nebo autismem“. Tento projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 44

I s autismem to jde – podpora osob s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem při hledání zaměstnání a po nástupu do práce V rámci tohoto projektu poskytovala APLA dlouhodobou pomoc a podporu lidem s Aspergerovým syndromem a s vysoko funkčním autismem nejen po nástupu na pracoviště, ale i před tím. Podpora byla poskytována formou služeb souvisejících s přípravou na zařazení do pracovního procesu. ■ nácvik sociálních dovedností (cestování MHD, jednání na úřadech, např. v bance ap.) ■ nácvik komunikačních dovedností (nácvik telefonického rozhovoru se zaměstnavatelem, příprava na pohovor se zaměstnavatelem - vystupování a mluvení při pohovoru, jednání se zaměstnavateli o pracovní smlouvě, pracovní náplni, výši platu apod.) ■ pomoc při písemných formalitách (sepsání životopisu, vyplnění dotazníku pro práci, orientace v inzerci apod.) ■ pomoc při ujasnění představy o svém budoucím povolání (konzultace s pracovním konzultantem)

Mojí prací je doplňování zboží a sbírání kartónů z regálů. V práci mě manažer musel přinutit brát si přestávku, protože jsem si ji nebrala rok a čtyři měsíce. Jednak proto, že strašně ráda pracuji, a také proto, že nemám ráda, když se mi změní rutina. Alespoň trochu jsem tuto změnu vyřešila tím, že jsem chodila do práce nakupovat ve stejnou dobu, kdy za normálních okolností pracuji. Oční kontakt dokážu udržet tak dvě vteřiny, což je dostačující v mém zaměstnání, kde se většinou obrátím rychle k zákazníkovi zády a vedu ho k produktu, který hledá. (dospělá žena s Aspergerovým syndromem) 45

46

Z dopisu mladé ženy s Aspergerovým syndromem Je mi 23 let,studuji vysokou školu. Odmala mám problémy s komunikací a navazováním kontaktů s ostatními lidmi. Nevím, jak se mám chovat a reagovat. V řeči nechápu humor, vtip, ani nejsem schopná sama nějaký vytvořit, neumím bezprostředně reagovat. Časem mi to ale dojde. Beru vše doslova. Mluvím jen vážně. Jsem zpomalená v reakcích. Obtížně se mi odpovídá, jsem jakoby nastavená jen na to, abych ostatní pozorovala, poslouchala je, ale ne s nimi komunikovala. Navíc často špatně slyším nebo vnímám jen jednotlivá slova a ne jejich smysl. Je mi pak nepříjemné neustále žádat o zopakování. Komunikace mě stojí dost úsilí. Podle toho, s kým jsem, časem odkoukám jeho chování a napodobím jej. Vypadám pak jako chameleon. Jsem považovaná za velmi dobrého posluchače. Ráda dělám to, co si lidé přejí. Ve společnosti neznámých lidí vůbec netuším, co dělat. Působím velmi uzavřeně, nemluvím, jsem dost nudná. Vypadám otráveně a odměřeně, což se aspoň snažím odstranit úsměvem. Lidé mě pak nemají moc rádi. Sympatickou se jim stávám až po delší době. Navázání přátelství mi trvá nejméně rok. Nechápu společenské normy. Bylo mi řečeno, že se chovám jako balvan. Cítila jsem se díky tomu dost stísněně, trpěla nízkým sebevědomím, měla strach z lidí, jejich kritiky, rozvinula se u mě deprese, nyní snad už zvládnutá. Zcela uvolněně se cítím pouze ve společnosti svých rodičů a bratra. V dětství jsem bývala dost vzteklá, agresivní a hysterická, ani jsem se moc ráda nemazlila. Ve škole jsem bývala velmi chytrá, spolužáci mě uznávali, ale vždycky jsem stála tak nějak mimo. Mám ráda stereotyp, opakující se činnosti, řád. Nejlépe mi je ve vlastním fantazijním světě. Často jsem prosnila celé dny.Ačkoliv jsem se už s mnohým ve svém chování smířila, moje nekomunikativnost mě stále trápí a působí mi nejen subjektivní, ale i objektivní problémy. Ráda bych to změnila.

Jednou z možností, jak se připravit na hledání práce, byl tzv. JOB KLUB. V JOB KLUBU se pracovalo ve skupině a to interaktivní formou. Každé setkání bylo zaměřeno na určité téma, např.: Proč hledám práci? Jaké jsou druhy práce? Jak a kde najdu práci? Jak si podat inzerát? Jak poznat správný inzerát? Jak napsat životopis? Obsahem byla nejen teoretická, ale i praktická příprava na vstup na trh práce.

Program komplexního rozvoje organizace APLA Praha, Střední Čechy, o.s.

V rámci projektu byla vydána publikace Podporované zaměstnávání pro lidi s Aspergerovým syndromem (Bělohlávková, Gnanová). Projekt byl ukončen v srpnu 2008 a řada jeho aktivit je nadále realizována pod hlavičkou služby sociální rehabilitace.

Pro bezproblémové zvládnutí progresivního rozvoje sdružení si vedení organizace stanovilo následující cíle:

Tento projekt byl realizován v rámci projektu JPD3, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hl. m. Prahy.

V rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu hlavního města Prahy realizovala APLA Praha, Střední Čechy, o.s. projekt „Program komplexního rozvoje organizace APLA Praha, Střední Čechy, o.s.“.

■ ■ ■ ■ ■

Zajistit kvalifikované zaměstnance Zvyšovat profesní dovednosti stávajících pracovníků Zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb Rozšířit paletu poskytovaných služeb o nové Poskytovat pracovníkům odpovídající zázemí

Cílovou skupinou projektu tvořili zaměstnanci sdružení, kteří se díky projektu zúčastnili řady vzdělávacích aktivit dle svých profesních potřeb a zároveň byli zapojeni do činností zaměřených na posilování kvality poskytovaných služeb. Jednou z nich bylo zavedení systému pravidelné supervize, která byla zaměřena jak na činnost celého týmu, tak na práci jednotlivců s klienty. Dalšími z nástrojů k posilování kvality služeb bylo vytvoření strategického plánu, zavedení standardů kvality sociálních služeb a rozvoj PR a fundraisingu.

47

Tento projekt byl spolufinancován z Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a rozpočtu hl. m. Prahy.

Vzdělávání bylo určeno dvěma skupinám pracovníků:

Rodičovská sekce

Vzdělávání pro odborné pracovníky v přímé péči Odborní pracovníci rozvíjeli své znalosti v těchto oblastech: ■ Kognitivně behaviorální terapie ■ Odborné jazykové vzdělávání ■ Standardy kvality soc. služeb ■ Účast na mezinárodních stážích a konferencích ■ Vyškolení odborného pracovníka ve správném využívání metody ADOS a školení v metodě ADI-R

Rodičovské schůzky Fungování rodičovské sekce je založeno na poznatku, že osobní zkušenost je ten nejlepší prostředek k porozumění. Rodiče dětí s PAS si vzájemně poskytují podporu a pomoc. Mají možnost se scházet v prostorách APLA pravidelně, obvykle jednou za měsíc. Náplní rodičovských schůzek bývá krátká přednáška na aktuální témata, informace z činnosti sdružení, zpráva z akcí. V roce 2008 proběhlo 12 rodičovských schůzek.

Vzdělávání pro vyšší a střední managemt a administrativní personál: Zajištění profesního rozvoje zaměstnanců proběhlo v těchto oblastech: ■ Oblast řízení NNO a personalistiky ■ Oblast strategického plánování ■ Oblast finančního plánování, finančního řízení a vedení účetnictví ■ Komunikační dovednosti ■ Psaní a řízení projektu ■ Možnosti čerpání dotací z EU fondů v nadcházejícím programovacím období ■ Možnosti využití výpočetní techniky (školení v oblasti IT technologií) ■ Možnosti fundraisingu a public relations Projekt vyvrcholil v červnu 2008 provedením auditu standardů kvality a vypracováním strategického plánu organizace.

48

činní. Děti se také učí cvičit na nářadí - na lavičkách, kruzích, ribstolech, švédské bedně. Překonávají často svůj strach z výšky či něčeho neznámého, což je samotné vede k překonávání sebe sama. Do hodiny jsou zařazovány i soutěže v družstvech. Cvičení rodičů se dětmi navštěvovalo v roce 2008 jedenáct dětí s PAS a jejich sourozenců.

Zimní pobyt na horách Jednou ročně organizuje APLA týden na horách pro rodiny dětí s poruchou autistického spektra. Pobytu se účastní 5 až 8 rodin a stejný počet osobních asistentů, kteří se postarají o celodenní aktivity dětí s PAS. Na programu jsou především vycházky po okolí, bobování nebo sáňkování. Rodiče mají možnost strávit den dle svých představ. V roce 2008 se zimního pobytu na horách zúčastnilo 6 rodin. Cvičení pro rodiče s dětmi Cvičení rodičů a dětí se koná dvakrát týdně v libeňské sokolovně. Na cvičení dochází děti s poruchou autistického spektra a jejich mladší či starší sourozenci. Hodina je zaměřena na všestranný rozvoj dítěte. Nacvičují se prvky z gymnastiky i z atletiky. Nejvíce prostoru je věnováno správnému držení těla. I rodiče dětí jsou v hodině aktivně 49

Publikační a osvětová činnost V roce 2008 APLA vydala následující publikace: ■ Bělohlávková L., Gnanová E.: Podporované zaměstnávání pro lidi s Aspergerovým syndromem ■ Thorová K.: Výjimečné děti – Aspergerův syndrom ■ Thorová K.: Školní pas pro děti s PAS - Příručka pro pedagogy

APLA Praha vydává video dokument o činnosti sdružení a poskytovaných službách v digipacku s bookletem. Agentura JDI Pictures pro o.s APLA Praha natočila reklamní spot. Klip je ke stažení na webových stránkách www.praha.apla.cz v sekci O nás – Videa.

Pro velký zájem se realizoval dotisk publikace ■ Thorová K.: Poruchy autistického spektra – včasná diagnóza branou k účinné pomoci, APLA 2007

Dokument o sdružení byl natočen za podpory Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu ČR a rozpočtu hl. m. Prahy a za podpory Orange fondu společnosti GlaxoSmithKline. Osvětový spot byl natočen za podpory agentury JDI Pictures – agentury pro neziskový sektor, pana Ivana Trojana (hlas), agentury Bystrouška spol. s r.o. (zvuková postprodukce). Za herecké výkony patří dík Aničce Čížkové, Lucii Káralové a pražským studentům a studentkám z gymnázia Nad Alejí a ZŠ Červený Vrch. Městské části Prahy 13 děkujeme za souhlas s natáčením.

Vydání metodických materiálů v nakladatelství APLA podpořilo Ministerstvo zdravotnictví, Nadační fond J&T, Evropský sociální fond, státní rozpočet České republiky a rozpočet hl.m.Prahy.

Knihovna a půjčovna pomůcek

APLA Praha se spolupodílela na vydání odborné publikace o metodě strukturovaného učení ■ Čadilová V., Žampachová Z.: Strukturované učení (Portál, 2008)

Knihovna APLA se každoročně rozrůstá o českou a zahraniční literaturu s odbornou tématikou vztahující se k autismu, právní a informační publikace zabývající se řízením neziskové organizace, personalistikou a vedením účetnictví nestátních neziskových organizací. Knihy si mohou zájemci vypůjčit domů, vybrané tituly do studovny. V rámci rané péče lze zapůjčit řadu didaktických a výukových pomůcek.

Řada dalších odborných článků i článků pro širokou veřejnost vychází na internetových portálech, v tištěných denících a časopisech, např. Psychologie dnes, Respekt, Zdraví, Můžeš. Nové knihy do knihovny APLA a pomůcky pro děti v rané péči byly pořízeny díky podpoře sbírkového projektu Pomozte dětem! České televize a Nadace rozvoje občanské společnosti, knihkupectví Kanzelsberger a rozpočtu hl. m. Prahy. 50

V roce 2008 se nám podařilo rozšířit odbornou knihovnu o českou a zahraniční literaturu s odbornou tématikou vztahující se k autismu, právní a informační publikace zabývající se řízením neziskové organizace, personalistikou a vedením účetnictví NNO. 51

Roční obrat v letech 2003 – 2008 (v tis. Kč)

Finanční zpráva Eva Adamcová, finanční manažerka Jana Marášková, ekonomicko – administrativní pracovnice

Rozvaha (Bilance) ke dni 31. 12. 2008 AKTIVA Pohledávky celkem Krátkodobý finanční majetek celkem Jiná aktiva celkem AKTIVA CELKEM PASIVA Vlastní zdroje celkem Cizí zdroje celkem PASIVA CELKEM

Obrat v tis. Kč

v tis. Kč 416 2 551 79 3 046 1 811 1 235 3 046

18 000 16 000 14 000

Výkaz zisků a ztrát (stav k 31. 12. 2008)

12 000 Náklady: Spotřeba materiálu Spotřeba energie Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Ostatní náklady Náklady celkem

1 278 148 2 153 130 6 021 8 919 116 16 767

10 000 8000 6000 4000 2000

52

Výnosy: Tržby za vlastní výrobky Tržby z prodeje služeb Ostatní výnosy celkem Tržby z prodeje materiálu Přijaté příspěvky celkem Provozní dotace celkem Výnosy celkem

4 2 736 18 29 1 830 12 240 16 857

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Pozn.: Kompletní finanční zpráva a zprávy za předchozí roky jsou ke stažení na www.praha.apla.cz v sekci Dokumenty – Finanční zprávy.

53

Zdroje prostředků pro rok 2008 ■ ■ ■ ■ ■ ■

Srovnání zdrojů financování 2007 vs. 2008 (v Kč) 2007

Evropské projekty Státní dotace Další veřejné zdroje Individuální a firemní dárci Nadace Vlastní příjmy

2008

3% 3%

6 000 000

30%

5 000 000

17%

4 000 000

3 000 000

2 000 000 21%

26%

1 000 000

0 Evropské projekty

54

Státní dotace

Další veřejné zdroje

Individuální a firemní dárci

Nadace

Vlastní příjmy

55

Děkujeme dárcům a partnerům. V roce 2008 naši činnost podpořili:

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 12

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 9

56 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 4

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 10

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 13

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 14

Alurol spol.s r.o., MUDr. Pavel Bém, Pavel Pilař, Marta Rozeneková, MUDr. Jiří Thoř, MČ Praha 22 a řada dalších drobných dárců

57

58

DĚKUJEME!

ÍŠ

AUT

YS L M

TO, C O

IS M U

NÍ

S

3. Zasláním libovolné finanční částky na sbírkový účet: 42 00 09 59 97/6800 Účet je veden u Volksbank CZ, a.s. se sídlem Katarská 8, Praha 2. Další informace naleznete na webových stránkách www.praha.apla.cz Za veškerou podporu a pomoc

IS M U

NÍ

NE

2. Finančním příspěvkem do pokladničky: Pokladničku APLA Praha, Střední Čechy, o.s. najdete v obchodních domech OBI OBI České Budějovice OBI Zlín OBI Brno OBI Praha - Roztyly OBI Hodonín OBI Pardubice

Pracoviště: ■ Ředitelství a ekonomické středisko ■ Respitní a volnočasové středisko ■ Sociálně rehabilitační středisko V Holešovičkách 593/1A, Praha 8, 182 00, tel.: 284 684 959

NE

Službu DMS zajišťuje Fórum dárců. Cena DMS je 30,- Kč. APLA obdrží 27,- Kč.

S

DMS APLA na číslo 87777

ÍŠ

Podpořit dobrou věc už nemůže být snadnější. Odešlete dárcovskou SMS ve tvaru

YS L

1.Formou dárcovské zprávy: DMS APLA na číslo 87777

Asociace pomáhající lidem s autismem – APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Sídlo: Brunnerova 1011/3, Praha 17 – Řepy, 163 00 IČO: 26 62 30 64 Bankovní spojení: 512295080237/0100 Vznik: 1. 4. 2003 E-mail: [email protected] Web: www.praha.apla.cz

AUT

Dne 26. 3. 2007 Magistrát hl. města Prahy pod. č.j. MHMP 109 926/2007 schválil konání veřejné sbírky formou dárcovských zpráv, pokladniček a poukázáním finančních darů na účet Asociaci pomáhající lidem s autismem – APLA Praha, Střední Čechy, o.s. JAK PŘISPĚT DO VEŘEJNÉ SBÍRKY:

Kontaktní informace

M

Veřejná sbírka APLA Praha, Střední Čechy, o.s.

TO, C O

■ Diagnostické a metodické středisko: Dolanská 23, Praha 6, 162 00, tel. 220 571 249 ■ Středisko rané péče: Brunnerova 1011/3, Praha 17, 163 00, tel.: 235 302 111

ůj j je tv ontu ásky svět odm a vl Můj u si kam ičk eštič lásky tvář ti kl oz hn ůj hám všec je tv vytr a to svět můj (dí

■ Poradenské a terapeutické středisko: Krymská 22/121, Praha 10, 101 00, tel.: 267 311 606 Koupí trička podpoříte činnost APLA Praha, Střední Čechy, o.s. a přispějete tak k větší osvětě problematiky autismu v České republice. Děkujeme i za reklamu, kterou nám nošením trička uděláte. Více na www.praha.apla.cz.

me autis tě s

m,

) 5 let

© Vydala APLA Praha, Střední Čechy, o.s. v roce 2008, Brunnerova 1011/3, 163 00 Praha 17 - Řepy Graficky zpracovala: Zuzana Vojtová ([email protected]) Foto: Radim Beznoska (MF Dnes), Jonathan Kšajt, archiv APLA Praha K vydání připravila Magdalena Čáslavská ([email protected])

61