Pracovní úrazovost ve stavebnictví v České republice Srovnání základních ukazatelů 1. Pracovní úrazovost ve stavebnictví v Evropské unii a v České republice V důsledku mezinárodní integrace v rámci Evropy a přibližování České republiky evropským standardům, je možno nyní do určité míry provádět kvalitnější vzájemné srovnávání pracovní úrazovosti. Toto srovnání nebylo dosud možné, neboť data o pracovní úrazovosti byla v členských státech unie zpracovávána rozdílnými metodami, které neumožňovaly získat vzájemně porovnatelné 1 údaje. Díky projektu ESAW jsou již pro jednotlivé členské státy vzájemně porovnatelné ukazatele k dispozici. Graf 1 zobrazuje vzájemný poměr základních relativních ukazatelů za EU a ČR. Standardní vzorec pro stanovení relativních ukazatelů je dle metodiky ESAW definován takto: počet ohlášených pracovních úrazů (smrtelných nebo ostatních) za rok četnost = 100 000 x počet zaměstnaných osob v referenčním statistickém vzorku Graf porovnává četnosti pro smrtelné a ostatní pracovní úrazy souhrnně pro 9 vybraných odvětví dle klasifikace OKEČ a pro stavebnictví za rok 1999, kdy jsou za EU k dispozici poslední srovnatelné 2 údaje . Relativní srovnání je provedeno tak, že za základ je vždy brána četnost za EU-15 = 100 %. Graf 1
Porovnání četností pracovních úrazů v ČR a EU za rok 1999 pro 9 odvětví OKEČ a ve stavebnictví (%), EU-15 = 100 % pracovní úrazy - 9 OKEČ 160% 140%
EU-15
120% 100%
ČR
80% 60% 40% 20%
smrtelné PÚ - stavebnictví
pracovní úrazy - stavebnictví
0%
smrtelné PÚ - 9 OKEČ
PÚ = pracovní úrazy
1
European Statistics on Accidents at Work (ESAW), methodology, 2001 Edition, European Communities, Luxembourg, 2001, 209 pp 2 European social statistics – Accidents at work-related health problems – Data 1994 – 2000, European Commission, ISBN 92-894-3601-8, Luxembourg, 2002, 242 pp
1
Četnost (ostatních) pracovních úrazů je dle ESAW stanovena pro pracovní úrazy, které si vyžádaly více než 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti, a ke kterým došlo v 9 vybraných odvětvích ekonomické činnosti (A, D až K) dle odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ (NACE). Jsou to: zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, obchod, opravy motor. vozidel a spotřebního zboží, pohostinství a ubytování, doprava, skladování a spoje, peněžnictví a pojišťovnictví, nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj. Z důvodu srovnatelnosti ukazatelů jsou vyňata odvětví B, C, L až Q: rybolov, podniky pro chov ryb a přidruž. činnosti, dobývání nerostných surovin, veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění, školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti a ostatní veřejné a osobní služby. Do výpočtu ukazatelů nejsou zahrnuty úrazy, ke kterým došlo na cestě do práce nebo z práce. Relativní ukazatele za EU jsou stanoveny souhrnně za 15 členských států (EU-15). Graf 1 je sestrojen z údajů uvedených v tabulce 1. Tabulka 1 ukazatel ČR3 EU-15 9 odvětví OKEČ počet zaměstnaných 3 335 912 99 269 000 počet pracovních úrazů 96 205 4 058 272 četnost pracovních úrazů 2 884 4 088 počet smrtelných pracovních úrazů 169 4 736 četnost smrtelných pracovních úrazů 5,1 4,8 stavebnictví počet zaměstnaných 264 944 10 826 000 počet pracovních úrazů 10 757 845 315 četnost pracovních úrazů 4 060 7 809 počet smrtelných pracovních úrazů 47 1 266 četnost smrtelných pracovních úrazů 17,7 11,7 Počet zaměstnaných odpovídá počtu nemocensky pojištěných zaměstnanců pracujících ve veřejném, soukromém a zahraničním sektoru dle metodiky zpracování státního statistického výkazu Nem Úr 102 o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Počet pracovních úrazů za ČR je korigován na základě údajů České správy sociálního zabezpečení a Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, které uvádějí o 33,2 % více případů pracovní neschopnosti pro úrazy než Český statistický úřad4. Z uvedených údajů vyplývá, že řada pracovních úrazů v ČR zůstává neohlášena a u některých úrazů nevzniká pracovní neschopnost, která by v důsledku úraz pravděpodobně nastala. Uvedené závěry lze doložit údaji o úmrtnosti zraněných osob, kdy jsou patrny rozdíly mezi údaji EU a údaji zpracovanými z vykazovaných dat v ČR (Tabulka 2). Tyto rozdíly jsou natolik významné, že je nelze vysvětlit rozdíly v charakteru rizika v ČR a EU. Tabulka 2 ukazatel ČR EU-15 9 odvětví OKEČ vykazovaný počet PÚ na 1 smrtelný PÚ 569 857 stavebnictví vykazovaný počet PÚ na 1 smrtelný PÚ 229 668 Poznámka: Pokud bychom vycházeli z předpokladu, že úmrtnost v ČR je v daných sektorech OKEČ zhruba na stejné úrovni jako v EU, pak by ČR měla vykazovat v roce 1999 v 9 odvětvích OKEČ cca 145 tis. pracovních úrazů a ve stavebnictví asi 31,4 tis. pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny. 3 4
Data ČSÚ a ČSSZ Aktuální informace č. 74, Úrazy v ČR v letech 1995-2000, ÚZIS ČR, Praha 2002
2
2. Vývoj pracovní úrazovosti ve stavebnictví Vývoj absolutních a relativních ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR přinášejí následující grafy 2 až 4. Relativní ukazatele jsou navíc porovnány s vývojem odpovídajících ukazatelů v Evropské unii. Graf 2
Vývoj počtu pracovních úrazů ve stavebnictví v ČR 80
12 000
70
10 000
60 8 000 počet pracovních úrazů s PN > 3 dny
50 počet smrtelných
6 000
40 pracovních úrazů 30
4 000
20 2 000 0 počet pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny počet smrtelných pracovních úrazů
10 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
0
9 302 9 165 9 730 9 737 7 645 6 818 6 010 5 446
67
66
70
72
47
47
50
46
Graf 3
Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů na 100 000 osob ve stavebnictví v EU a v ČR
četnost smrtelných pracovních úrazů
25,0
20,0
EU-15 ČR
15,0
10,0
5,0
0,0 1995
1996
1997
1998
1999
3
2000
2001
2002
Graf 4
Vývoj počtu pracovních úrazů na 100 000 osob ve stavebnictví v ČR a EU-15, PN > 3 dny 10 000
četnost pracovních úrazů
9 000 8 000
EU-15 ČR
7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Z grafu 2 vyplývá, že absolutní počet pracovních úrazů ve stavebnictví od roku 1998 klesá. Obdobně to nelze konstatovat o smrtelných pracovních úrazech. Jejich počet zůstává od roku 1999 zhruba na stejné úrovni. O vývoji situace ve stavebnictví více vypovídají hodnoty relativních ukazatelů (Grafy 3 a 4). Ze vývojů časových řad relativních ukazatelů pracovních úrazů vyplývá, že pracovní úrazovost v ČR vyjádřená četností smrtelných úrazů v letech trvale převyšuje hodnoty četnosti v EU-15 (Graf 3). Tomu však kontrastuje vykazovaná (navíc dopočtem korigovaná) četnost všech pracovních úrazů (Graf 4). Druhý poznatek, který z grafů vyplývá, jsou klesající četnosti pracovních úrazů v EU v posledních třech letech. Vykazovaná četnost pracovních úrazů v ČR sice v posledních třech letech rovněž klesá, avšak počet smrtelných pracovních úrazů kolísá přibližně kolem 20 případů na 100 000 osob. Vývoj relativních ukazatelů pracovní úrazovosti v EU-15 i v ČR nevykazuje žádný výrazný trend, proto je možno předpokládat, že závěry učiněné z porovnání ukazatelů za rok 1999 (kap. 1) budou přiměřeně platné i pro rok 2002 a 2003. 3. Struktura pracovní úrazovosti ve stavebnictví Pracovní úrazy ve stavebnictví tvoří 8,4 % ze všech pracovních úrazů, ke kterým v ČR ročně dojde v rámci všech odvětví. Stavebnictví je však nejrizikovějším odvětvím hned za dobýváním nerostných surovin. Relativní četnost pracovních úrazů, vezmeme-li jako základ Českou republiku (100 %), činila v roce 1999 pro stavebnictví 194 %. Takto stanovená relativní četnost smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví činila 347 %. Z údajů v grafech 3 a 4 vyplývá, že hodnota relativních četností je obdobná I v dalších letech. Největší podíl na počtu pracovních úrazů ve stavebnictví mají stavební podniky s 50 - 249 zaměstnanci (38,7 %) a podniky s 10 - 49 zaměstnanci (viz Tabulka 3)5.
5
Zdroj: Český úřad bezpečnosti práce
4
Tabulka 3 velikost podniku 50 – 249 zaměstnanců 10 – 49 zaměstnanců 500 a více zaměstnanců 250 – 499 zaměstnanců 1 – 9 zaměstnanců 0 zaměstnanců; osoba samostatně výdělečně činná bez zaměstnanců
podíl 38,7 % 35,0 % 8,9 % 7,7 % 7,2 % 1,5 %
Pokud se týče pohlaví zraněných osob, převažují pracovní úrazy mužů; ženy utrpí úraz pouze v 0,9 % případů. Nejčastější druhy zranění ve stavebnictví a zraněné části těla jsou uvedeny v tabulkách 4 a 5. Tabulka 4 druh zranění Pohmoždění Otevřená rána Zlomenina Poranění - v této hladině neurčeno Podvrknutí Vnik cizí látky nebo předmětu do těla
podíl 38,7 % 17,8 % 13,3 % 10,8 % 6,0 % 5,5 %
Tabulka 5 zraněná část těla Horní končetiny Dolní končetiny Hlava Krk včetně páteře a obratlů v krční části
podíl 39,6 % 38,3 % 12,3 % 8,9 %
Podle základních skupin zaměstnání jsou nejčastěji zraněnými profesemi ve stavebnictví následující skupiny pracovníků (Tabulka 6): Tabulka 6 zaměstnání Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení) Obsluha strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a pracovníci, u nichž není zaměstnání známo Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech
podíl 77,6 % 12,8 % 6,3 % 1,8 %
Podíl nejčastějších zdrojů pracovních úrazů na pracovní úrazovosti ve stavebnictví je uveden v tabulce 7. Tabulka 7 zdroje pracovních úrazů Břemena (materiál, přemísťované předměty) Zvýšená pracoviště - pády osob z výše Materiál, předměty působící ostrými hranami Dopravní prostředky
5
podíl 20,3 % 13,9 % 12,1 % 11,0 %
