Pracovní návrh VYHLÁŠKA ze dne o umísťování jaderného zařízení Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. .../... Sb., atomový zákon, k provedení § 47 odst. 4 písm. a) až c) zákona: Oddíl 1 Obecná ustanovení §1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví: a) výčet vlastností území k umístění jaderného zařízení posuzovaných podle § 47 odst. 1 zákona, b) charakteristiky vlastností území podle § 47 odst. 1 písm. a) zákona, při jejichž dosažení je umístění jaderného zařízení zakázáno, c) požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění jaderného zařízení. §2 Pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) vnější událostí událost vzniklá nezávisle na provozu jaderného zařízení, způsobilá ovlivnit jaderné zařízení; vnější událostí je událost mající svůj původ v činnosti člověka nebo událost způsobená přírodními jevy, b) ALTERNATIVA_1 pozemkem jaderného zařízení je ta část území k umístění, kde budou v navazujících fázích životního cyklu umístěny systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost, které jsou součástí jaderného zařízení, ALTERNATIVA_2 pozemkem jaderného zařízení je ta část území k umístění, ve které bude v navazujících fázích životního cyklu vymezen areál jaderného zařízení, c) hlubinným úložištěm jaderné zařízení pro ukládání radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva, které je umístěno pod zemským povrchem.
-2Oddíl 2 Obecné požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění jaderného zařízení §3 Rozsah posuzování území k umístění jaderného zařízení a výčet posuzovaných vlastností území k umístění jaderného zařízení (1) Při posuzování území k umístění jaderného zařízení, se posuzuje míra, kterou mohou jeho vlastnosti ovlivnit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, zvládání radiačních mimořádných událostí a zabezpečení jaderného zařízení a vliv působení jaderného zařízení na okolí. (2) Posuzování území k umístění jaderného zařízení musí zahrnovat hodnocení vlastností území, kterými jsou a) přírodní jevy, a to 1. seismické a geologické a geotechnické jevy, 2. meteorologické jevy, 3. hydrologické jevy, 4. biologické jevy b) vnější jevy mající původ v činnosti člověka, a to 1. pád letadla a jiných objektů, 2. exploze, požáry a jejich zplodiny, 3. kolize s ochrannými pásmy, 4. působení podzemních prostor vzniklých hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem, c) vlivy jaderného zařízení na okolí, a to z hlediska 1. uvolňování radioaktivních látek do životního prostředí, 2. rozložení a hustoty osídlení a jeho vývoje, 3. využívání půd a vodních zdrojů a d) další jevy, které mohou negativně ovlivnit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, zvládání radiačních mimořádných událostí a zabezpečení jaderného zařízení. (3) Výsledky posuzování území k umístění jaderného zařízení musí být srovnávány s vlastnostmi území vylučujícími umístění jaderného zařízení. Dosahují-li vlastnostmi území k umístění jaderného zařízení hodnot vlastností území vylučujících umístění jaderného zařízení, jaderné zařízení nelze v území umístit. §4 Způsob posuzování území k umístění jaderného zařízení (1) Hodnocení jevů podle § 3 odst. 2 musí být provedeno také s využitím dostupných historických záznamů vztahujících se k území k umístění jaderného zařízení, přístrojově zjištěných a zaznamenaných údajů (dále jen „instrumentálně zaznamenané údaje“) a výsledků dřívějších průzkumů a hodnocení. (2) Hodnocení jevů podle § 3 odst. 2 musí zahrnout analýzu a) současného působení a vzájemného ovlivňování těchto jevů, jejich intenzity a doby trvání, b) vlivu jaderného zařízení, které je v území umístěno v době provádění hodnocení,
-3c) významu délky životního cyklu jaderného zařízení z hlediska prognózy budoucího vývoje a d) vlivu celkového instalovaného výkonu jaderného zařízení v případě jaderného zařízení s jaderným reaktorem. Oddíl 3 Přírodní jevy a vlastnosti území vylučující umístění jaderného zařízení z jejich hlediska Seismické a geologické a geotechnické jevy §5 Zemětřesení (1) Hodnocení zemětřesení musí být prováděno do vzdálenosti 300 km od hranice pozemku jaderného zařízení. (2) Pro území vymezené v odst. 1 musí být sestavena geologická a seismologická databáze zahrnující dostupná geologická, geofyzikální a seismologická data, včetně údajů o prehistorických, historických a instrumentálně zaznamenaných zemětřeseních. (3) Stanovení seismického ohrožení se provádí na základě seismotektonického hodnocení (seismotektonického modelu) území vymezeného v odst. 1 a místních podmínek na pozemku jaderného zařízení. Určení seismického ohrožení musí zahrnovat analýzu nejistot. (4) Míra seismického ohrožení se vyjadřuje střední hodnotou zrychlení kmitů půdy s četností výskytu 10-5 za rok. Zjištěná hodnota musí být zohledněna při projektování jaderného zařízení. §6 Porušení povrchu území zlomem (1) Hodnocenou vlastností území je výskyt zlomu schopného vyvolat posunutí a porušení povrchu území. (2) Hodnocení rizika porušení povrchu území zlomem musí být provedeno do vzdálenosti 25 km od hranice pozemku jaderného zařízení. (3) Zlomem schopným vyvolat posunutí a porušení povrchu území je zlom a) s prokázaným posunem na povrchu nebo blízko povrchu jednou za 126 000 let nebo opakovanými posuny v období před 6 000 000 lety až po současnost, b) s výskytem historických zemětřesení nebo skupiny mikrozemětřesení s přímou vazbou ohniska otřesu a územního zlomu, c) ve strukturním vztahu k jinému známému územnímu zlomu schopnému posunutí splňujícího podmínky písmen a) nebo b), existuje-li důvodné podezření, že posun na zlomu způsobí posun na dalším zlomu s projevem na povrchu nebo blízko povrchu území. (4) Vlastností území vylučující umístění jaderného zařízení z hlediska porušení povrchu území zlomy je výskyt zlomu schopného posunu s projevem na povrchu nebo blízko povrchu na pozemku jaderného zařízení nebo do vzdálenosti do 5 km od jeho hranice.
-4§7 Geologické a geotechnické jevy (1) Hodnocení geologických a geotechnických jevů se vztahuje na: a) b) c) d)
vulkanismus a projevy postvulkanické činnosti, svahové pohyby včetně sněhových lavin, propady a deformace povrchu území, nepříznivé vlastnosti základové půdy a podzemní vody,
(2) Vyhodnocení jevů uvedených v odst. 1 písm. a) se provádí do vzdálenosti 25 km od hranice pozemku jaderného zařízení a musí být zhodnocen výskyt vulkanických hornin mladopliocenního a pleistocenního stáří a projevů postvulkanické činnosti jako jsou bahenní sopka, výron plynů, gejzír, horký pramen a minerální voda, prokazatelně spojitelných s minulou vulkanickou aktivitou. (3) Vyhodnocení jevů uvedených v odst. 1 písm. b) a c) se provádí do vzdálenosti 5 km od hranice pozemku jaderného zařízení. (4) Vyhodnocení jevů uvedených v odst. 1 písm. b) musí zahrnovat posouzení nestability svahů v území vymezeném v odst. 3. (5) Posouzení jevů uvedených v odst. 1 písm. c) musí zahrnout posouzení výskytu: a) kaveren a krasových formací, b) hlubinných dolů, podzemních zásobníků plynu a jiných staveb realizovaných v podzemních prostorech, c) čerpacích vrtů k těžbě nerostných surovin a podzemní vody na území vymezeném v odst. 3, včetně ohodnocení rizika možného propadu nebo deformace povrchu ohrožujícího bezpečnost jaderného zařízení. (6) Vyhodnocení jevů uvedených v odst. 1 písm. d) se provádí na pozemku jaderného zařízení a musí zahrnovat posouzení geotechnických vlastností základové půdy a režimu podzemní vody včetně jejích chemických vlastností. (7) V rámci hodnocení jevů uvedených v odst. 1 musí být prozkoumány zeminy náchylné ke ztekucení v důsledku vibrací nebo seismického namáhání a ohodnocen jejich potenciál ke ztekucení. (8) Vlastností území vylučující umístění jaderného zařízení z hlediska geologických a geotechnických jevů je a) výskyt vulkanické horniny mladopliocenního a pleistocenního stáří nebo projevu postvulkanické činnosti, kterým je bahenní sopka, výron plynů, gejzír, horký pramen a minerální voda, prokazatelně spojitelného s minulou vulkanickou aktivitou, a to do vzdálenosti 5 km od hranice pozemku jaderného zařízení, b) výskyt jevů uvedených v bodě (5) na pozemku jaderného zařízení nebo v takové blízkosti od něho a v takovém rozsahu, že hrozí riziko propadu anebo deformace povrchu území s vlivem na jadernou bezpečnost, c) nemožnost odstranit rizika spojená s rozvojem svahových pohybů s vlivem na jadernou bezpečnost,
-5d) existence rizika vyplývajícího z možného ztekucení zemin bez dostupných rozumných inženýrských opatření k odstranění rizika tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost jaderného zařízení e) přetrvávající nevhodná vlastnost základové půdy i po provedení inženýrských opatření k odstranění rizika, kterou je: 1. nevhodnost základové půdy pro zakládání objektů I a II seismické kategorie, pokud rychlost střižné vlny Vs v základové půdě pod úrovní zakládání poklesne pod 300 m.s-1, 2. únosnost základové půdy menší než 0,2 MPa, 3. prosedavost a silná bobtnavost základové půdy, nebo 4. zařazení základové půdy mezi středně- a vysoko-organické. §8 Meteorologické jevy Hodnocení meteorologických jevů musí zahrnovat působení a) b) c) d) e) f) g) h)
vzácné meteorologické události, vichřice a tornáda, směru a síly větru, atmosférických srážek, teploty atmosféry a jejích náhlých změn, přívalového deště, blesky, inverzních stavů a jiných meteorologických jevů, které jsou způsobilé ovlivnit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, zvládání radiačních mimořádných událostí a zabezpečení jaderného zařízení. §9 Hydrologické jevy
(1) Hodnocení hydrologických jevů musí být provedeno z hlediska hydrologických vlastností území k umístění jaderného zařízení. (2) V rámci hodnocení hydrologických jevů musí být zpracován koncepční hydrogeologický model území k umístění jaderného zařízení uvnitř hranice pozemku jaderného zařízení vhodný pro posouzení šíření radionuklidu prostřednictvím povrchových a podzemních vod. (3) Hodnocení hydrologických jevů, kterými jsou záplavy a povodně, musí být provedeno z hlediska jejich vlivu na zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, zvládání radiačních mimořádných událostí a zabezpečení jaderného zařízení při jeho provozu. Hodnocení jejich vlivu musí být provedeno v celém povodí, na kterém se nachází území k umístění jaderného zařízení uvnitř hranice pozemku jaderného zařízení. (4) Hodnocení hydrologických poměrů musí zahrnout: a) meteorologické a hydrologické údaje, b) průtokové nebo průlomové vlny způsobené poruchou nebo havárií vodního díla vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu, c) vliv akumulace vody a vzedmutí hladiny jako důsledek náhlého vzniku přírodních nebo technických bariér ovlivňujících přirozený tok a hladinu vod,
-6d) vlivy eroze nebo usazování sedimentů. (5) Vlastností území vylučující umístění jaderného zařízení z hlediska hydrologických jevů je jeho umístění v záplavovém území. § 10 Biologické jevy Hodnocení biologických jevů musí zahrnovat možné působení a) b) c) d)
řas, chaluh a sinic, ryb a jiných vodních živočichů, zamoření hejny ptáků a roji hmyzu a zamoření hlodavci a jinými zvířaty.
Oddíl 4 Vnější jevy mající původ v činnosti člověka a vlastnosti území vylučující umístění jaderného zařízení z jejich hlediska § 11 Rozsah hodnocení vnějších jevů majících původ v činnosti člověka Hodnocení vnějších jevů majících původ v činnosti člověka musí být provedeno z hlediska rizika plynoucího z výskytu: a) průmyslových, vojenských, těžebních, skladovacích a jiných zařízení, ve kterých jsou vyráběny nebo skladovány látky snadno hořlavé, výbušné, toxické, dusivé, s korozivními účinky nebo látky radioaktivní, v nichž se s těmito látkami manipuluje nebo z nichž se mohou uvolňovat, b) zdrojů silných vibrací, c) technické seismicity, d) elektromagnetické interference, e) vířivých elektrických proudů, f) silniční, železniční a vodní dopravy, g) letových tras, h) produktovodů, i) významných energetických vedení, j) ochranných pásem a jejich případné kolize a k) domino efektu, který mohou jevy podle písmen a) až j) vyvolat tak, aby byla odhalena míra ohrožení jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, zvládání radiačních mimořádných událostí a zabezpečení jaderného zařízení. § 12 Pád letadla a jiných objektů (1) Hodnocení pádu letadla a jiných objektů musí být provedeno stanovením pravděpodobnosti pádu letadel a jiných objektů, jejichž dopad převýší projektovým řešením předpokládanou odolnost konstrukcí, komponent a systémů s vlivem na jadernou bezpečnost.
-7(2) Hodnocení pádu letadla a jiných objektů musí zahrnout následky dopadu, požáru a exploze na jaderné zařízení, je-li podle průběžných výsledků hodnocení pravděpodobnost pádu letadla a jiných objektů podle odstavce 1 vyšší než 10-7 za rok. (3) Vlastností území vylučující umístění jaderného zařízení z hlediska pádu letadla a jiných objektů pravděpodobnost pádu letadla s účinky převyšujícími odolnost konstrukcí komponent a systémů s vlivem na jadernou bezpečnost vyšší než 10-7 za rok. § 13 Exploze, požáry a jejich zplodiny (1) Hodnocení požárů, explozí a jejich zplodin musí zahrnout všechny technologické a výrobní činnosti probíhající do vzdálenosti 3 km od hranice pozemku jaderného zařízení. (2) Hodnocení požárů, explozí a jejich zplodin musí zahrnout posouzení: a) vlivu zařízení a provozů, ve kterých jsou skladovány, přepravovány a zpracovávány snadno hořlavé, explozivní, toxické, korozivní a radioaktivní látky s ohledem na možnost jejich vznícení, výbuchu a uvolnění toxických nebo výbušných plynů včetně možného vlivu domino efektu, b) vlivu požárů, a to včetně lesních porostů a zemědělsky využívaných území a c) možného ucpání kapalných a vzduchových vpustí jaderného zařízení úlomky. (3) Vlastností území vylučující umístění jaderného zařízení z hlediska požárů, explozí a jejich zplodin je blízkost zdroje rizika, která by mohla ohrozit jadernou bezpečnosti, radiační ochranu, zvládání radiačních mimořádných událostí a zabezpečení jaderného zařízení, spojená s nemožností provést preventivní nebo ochranná opatření. § 14 Kolize s ochrannými pásmy (1) Hodnocení kolize s ochrannými pásmy musí být provedeno z hlediska možných kolizí pozemku jaderného zařízení s ochrannými pásmy vymezenými jinými právními předpisy, kterými jsou zejména: a) ochranná pásma silnic, dálnic a drah, b) ochranná pásma letišť včetně přistávacích a vzletových prostorů, c) ochranná pásma plynovodů, ropovodů a dalších produktovodů, podzemních a nadzemních zásobníků, d) ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy a ochranná pásma zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie, e) chráněná ložisková území, dobývací prostory, f) ochranná pásma objektů rozhlasových a televizních vysílačů, g) ochranná pásma zvláště chráněných území a h) ochranná pásma vodních zdrojů. (2) Vlastností území vylučující umístění jaderného zařízení z hlediska kolize s ochrannými pásmy je zasahování do ochranného pásma dálnice nebo celostátní nebo regionální dráhy.
-8Oddíl 5 Vliv jaderného zařízení na okolí a vlastnosti území k umístění vylučující umístění jaderného zařízení z jeho hlediska § 15 Uvolňování radioaktivních látek do životního prostředí (1) Hodnocení uvolňování radioaktivních látek do životního prostředí musí být provedeno z hlediska přenosu radioaktivních látek atmosférou, povrchovými a podzemními vodami a musí zahrnout: a) meteorologickou charakteristiku území k umístění jaderného zařízení nebo místa blízkého předpokládanému území k umístění jaderného zařízení, obsahující regionální orografy, zastoupení jednotlivých kategorií stability atmosféry, převažující rychlost a směr větru, průměrnou teplotu a vlhkost vzduchu, průměrné srážky a dlouhotrvající inverze, b) popis šíření radioaktivních látek v atmosféře, který musí být vytvořen s použitím vhodného výpočetního modelu zohledňujícího všechny uvažované podmínky šíření výpustí do atmosféry a všechny možné expoziční cesty obyvatelstva v důsledku těchto výpustí, c) hydrologickou charakteristiku popisující stav povrchových a podzemních vod v území k umístění jaderného zařízení, včetně zhodnocení nakládání s vodami, jež je třeba k zajištění provozu jaderného zařízení, d) popis šíření radionuklidu povrchovými a podzemními vodami, který musí být vytvořen s použitím vhodného výpočetního modelu zohledňujícího všechny uvažované podmínky šíření výpustí do hydrosféry a všechny možné expoziční cesty obyvatelstva v důsledku těchto výpustí a e) provedení měření výchozích hodnot obsahu radioaktivních látek ve složkách životního prostředí. (2) Vlastností území vylučující umístění jaderného zařízení z hlediska uvolňování radioaktivních látek do životního prostředí je způsobilost normálního provozu jaderného zařízení umístěného v území způsobit ozáření jednotlivce z kritické skupiny obyvatelstva větší, než je dáno optimalizační mezí. § 16 Rozložení a hustota osídlení a jeho vývoj (1) Hodnocení rozložení a hustoty osídlení a jeho vývoje musí být provedeno z hlediska možných radiačních důsledků rozptylu radioaktivních látek při jednotlivých provozních stavech jaderného zařízení. (2) Hodnocení rozložení a hustoty osídlení a jeho vývoje musí být provedeno do vzdálenosti 100 km od hranice pozemku jaderného zařízení. (3) Hodnocení rozložení a hustoty osídlení a jeho vývoje musí využívat a) b) c) d)
výsledky posledního provedeného sčítání lidu, domů a bytů, údaje o hustotě obydlení jednotlivých sídel, údaje o denní, týdenní a sezónní změně osídlení a údaje o existenci a využívání veřejně přístupných budov.
-9(4) Vlastností území vylučující umístění jaderného zařízení z hlediska rozložení a hustoty osídlení a jeho vývoje je rozložení obyvatelstva a sídelních útvarů neumožňující zavedení opatření na ochranu obyvatelstva pro případ radiační mimořádné situace. Oddíl 6 Zvláštní kritéria pro výběr hlubinného úložiště § 17 (1) Izolační a zádržné vlastnosti horninového prostředí v kombinaci s inženýrskými bariérami musí zajistit, aby uložené radioaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo nezpůsobilo ozáření jednotlivce z kritické skupiny obyvatelstva větší, než je dáno optimalizační mezí. (2) Geologická stavba území k umístění hlubinného úložiště musí zaručit stabilitu hlubinného úložiště po dobu nejméně 100 000 let. K získání průkazu o stabilitě území k umístění hlubinného úložiště musí být použity dostupné informace o tektonické a geodynamické stabilitě území a jeho okolí. (3) Horninové prostředí území k umístění hlubinného úložiště a jeho okolí musí: a) zajistit izolaci uloženého radioaktivního odpadu od životního prostředí a procesů, které v něm probíhají a jsou způsobilé hlubinné úložiště narušit a b) vytvořit geochemicky, geomechanicky, a hydrogeologicky vhodné prostředí pro dlouhodobé fungování inženýrských bariér. (4) K prokázání splnění požadavků podle odstavce 3 musí být použity archivní podklady a výsledky geologických průzkumných prací. § 18 (1) Hydrogeologické vlastnosti horninového prostředí území k umístění hlubinného úložiště a jeho okolí musí splňovat podmínky nízké propustnosti, nízké rychlosti proudění a vysokého stáří podzemní vody tak, aby byla co nejvíce omezena migrace uvolněných radionuklidů. (2) Horninové prostředí území k umístění hlubinného úložiště a jeho okolí musí být co nejvíce homogenní s minimálním výskytem petrograficky i mechanicky odlišných typů hornin a nepostižené hydrotermálními a jinými druhotnými přeměnami. (3) Horninové prostředí území k umístění hlubinného úložiště uvažované pro uložení radioaktivního odpadu uvolňujícího teplo nebo vyhořelého jaderného paliva musí být schopno přizpůsobit se geomechanickým a geochemickým změnám způsobených tepelnou zátěží úložiště. (4) Posuzování území k umístění hlubinného úložiště musí zohlednit, že hlubinné úložiště bude umístěno nejméně 300 m pod zemským povrchem.
- 10 Oddíl 7 Přechodná a závěrečná ustanovení § 19 Přechodné ustanovení (1) Posuzování kritérií rozhodných pro umístění jaderného zařízení zahájené před dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (2) Proces umísťování jaderných zařízení, který byl zahájen přede dnem účinnosti této vyhlášky, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. § 20 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.
Ing. Dana Drábová, Ph. D., v. r. předsedkyně
