Pracovní materiály pro účastníky kurzů. Program 2 Ekonomické a finanční vzdělávání

Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 3 – Základy účetnictví a daní, účetní a daňové doklady

Pracovní materiály pro účastníky kurzů Program 2 Ekonomické a finanční vzdělávání

Modul 3 Základy účetnictví a daní, účetní a daňové doklady

vytvořené v rámci realizace projektu SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o. Brno, Křenová 52, 602 00 Brno „Vyšší úroveň dalšího vzdělávání v klíčových oborech podnikání“ registrační číslo: CZ.1.07/3.2.04/03.0018 hrazeného z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost prostřednictvím Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Listopad 2015

SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

1 / 25


Účetní a daňová legislativa Z hlediska účetnictví v ČR jsou významné zejména tyto právní předpisy: Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník – pouze obecná povinnost vedení účetnictví pro podnikatele Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví – klíčová právní norma definující povinnost vedení účetnictví a veškeré další povinnosti v této oblasti včetně definice účetního dokladu Vyhláška MF č. 500/2002 Sb., kterou se provádí zákon o účetnictví pro účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví – specifikuje některá ustanovení zákona o účetnictví, významná zejména pro definici a druhy aktiv, pasiv, nákladů, výnosů, strukturu finančních výkazů, oceňování jednotlivých položek v účetnictví, odpisování, v příloze č. 4 definuje také tzv. směrnou účtovou osnovu, atd. České účetní standardy pro podnikatele – celkem 23 – definují základní postupy účtování pro jednotlivé účetní kategorie. Právní síla těchto předpisů je nejsilnější v případě zákonů, poté prováděcí předpisy, tedy vyhláška a následně ČÚS. V případě, že by byly tyto právní normy v rozporu, platí úprava ve vyšším právním předpisu. Některé podniky v ČR musí vést účetnictví v souladu s tzv. Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS, IAS), ale povinně pouze ty, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na veřejných trzích v rámci EU. Daňové právní předpisy je možné rozdělit na tzv. hmotně právní a procesně právní. Hmotně právní upravují jednotlivé daně, procesně právní definují pravidla zejména pro výběr a správu daně. Hmotněprávními předpisy jsou:     

Daň z příjmů je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, DPH je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o DPH, Silniční daň je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, Daň z nemovitostí je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, upravuje tyto daně,  Spotřební daň je upravena zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních,  Poměrně novinkou jsou ekologické daně (zákon č. 261/2007 Sb.). Procesní právní předpisy:  Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád  Zákon č. 456/2011 Sb., o finanční správě ČR – účinný od 1.1.2013 – mění strukturu finančních výkazů (nově 15 s územními pracovišti) Daně v ČR lze rozdělit na 2 základní skupiny, a to na tzv. daně přímé a nepřímé. Mezi přímé daně patří daň z příjmů a tzv. majetkové daně – tedy daň silniční, daň z nemovitostí, daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí. Tyto daně se vyznačují tím, že tzv. poplatníkem (tedy SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

2 / 25


subjektem, který tyto daně ze svých příjmů či majetku platí) a plátcem (tedy subjektem, který pod svou majetkovou a právní odpovědností tyto daně skutečně odvede správci daně) je jedna a táž osoba. U daní nepřímých se naopak tyto subjekty liší. Jiný subjekt daň skutečně platí (standardně spotřebitel v cenách výrobků či služeb) a jiný subjekt je odvádí (plátce, jímž jsou standardně podnikatelé či jiné osoby, které tyto daně vybírají od spotřebitelů a následně je na svou odpovědnost odvádí státu). Mezi nepřímé daně patří DPH, daně spotřební a daně ekologické. Přímé daně tedy představují přímé zatížení podnikatelských subjektů, snižují jejich zisky (účtují se jako náklady). Nepřímé daně nesnižují zisky, představují pouze pohledávkově-závazkové vztahy.

Povinnost vedení účetnictví, účetní období a jeho možná změna Definuje § 1 zákona o účetnictví tím, jak definuje účetní jednotky – tedy subjekty mající povinnost vést účetnictví: a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku. f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle § 829 občanského zákoníku, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h), nebo h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis. Účetním obdobím je standardně nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců. Uplatnit hospodářský rok lze pouze po oznámení záměru změny účetního období místně příslušnému správci daně z příjmů nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou účetního období nebo před koncem běžného účetního období, a to podle toho, který z termínů nastává dříve, jinak účetní období zůstává nezměněno. Takovouto změnu účetního období může účetní jednotka v běžném účetním období provést pouze jednou. Obdobně postupují účetní jednotky i při přechodu z hospodářského roku na kalendářní rok. Uplatnit hospodářský rok lze také účetní jednotkou do 30 dnů ode dne vzniku účetní jednotky. Od účetního období se také standardně odvíjí zdaňovací období k dani z příjmů právnických osob. U fyzických osob je zdaňovacím obdobím k dani z příjmů vždy kalendářní rok.


3 / 25


Důležité je, že zodpovědnost za vedení účetnictví nese vždy statutární orgán subjektu a to i když vede účetnictví externí subjekt. Této zodpovědnosti se nelze zbavit. Při porušení zákona o účetnictví hrozí citelné sankce. Ty jsou definovány zejména v § 37a zákona o účetnictví takto: Za správní delikt se uloží pokuta do výše a) 6 % hodnoty aktiv celkem při tzv. zvlášť závažném porušení zákona b) 3 % hodnoty aktiv celkem při jiném porušení zákona Statutárním orgánům hrozí pochopitelně také sankce podle obchodněprávních předpisů, zejména za tzv. porušení péče řádného hospodáře.

Cíl účetnictví a zásady jeho vedení Hlavním cílem účetnictví v ČR je věrně, pravdivě a poctivě zobrazit majetkovou a finanční situaci podniku a poskytnout tak vlastníkům a manažerům informace nezbytné pro efektivní řízení. Účetnictví tedy není primárně vedeno kvůli daňovým povinnostem, byť pochopitelně pro tyto účely dodává informace, které jsou v daňovém řízení využity buď jako důkazní prostředky anebo jako základní vstupní informace. Například pro účely výpočtu základu daně z příjmů právnických osob slouží účetní výsledek hospodaření jako základ, který se upravuje podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v daňovém přiznání následně na vlastní základ daně. Účetnictví musí být vždy úplné, průkazné, správné a srozumitelné. Úplností se rozumí, že jsou zaúčtovány všechny účetní případy v účetním období, do kterého časově a věcně náleží. Průkazností se rozumí, že ke každému zaúčtovanému případu existuje účetní doklad. Správností pak skutečnost, že není porušen žádný právní předpis při vedení účetnictví a srozumitelností, že je obsah jednotlivých účetních případů jasný uživatelům. Účetnictví se v ČR vede v českém jazyce, dokumenty v jiných jazycích je povinna účetní jednotka na žádost správce daně přeložit.

Účetní knihy Z hlediska třídění účetních případů se rozeznávají dva základní druhy účetních zápisů1, které současně s tím nacházejí svůj výraz v účetních knihách:  zápisy časové (chronologické), které jsou prováděny zpravidla v účetních denících,  zápisy věcné (systematické), prováděné v knize syntetické evidence (hlavní knize) a knize analytické evidence. a) Deník - je svojí podstatou chronologický seznam účetních zápisů o jednotlivých účetních operacích (dokladech). Deníkem prokazuje účetní jednotka, že byly zaúčtovány všechny účetní případy daného účetního období. Do deníku se zapisuje i účtovací předpis (předkontace přejatá z přezkoušeného účetního dokladu), který udává čísla účtů, jichž se účetní případ týká, a na které bude operace zaúčtována do hlavní knihy. Deník tak propojuje účetní doklady s ostatními účetními knihami (s věcnými zápisy na účtech). Úhrn peněžních částek za sledované období (deníkový obrat) se musí shodovat se součtem obratů stran Má dáti (a Dal) všech syntetických účtů za toto období. Deník i ostatní knihy se dnes vedou převážně na počítačích podle podmínek zakotvených v § 33 zákona o účetnictví (účetní záznamy v technické formě). b) Hlavní kniha - je tvořena souborem syntetických účtů, otevřených podle účtového rozvrhu (účtový rozvrh je seznam konkrétních účtů, které daná účetní jednotka v průběhu účetního Účetní zápisy definuje zákon o účetnictví v § 12 jako účetní záznamy, týkající se účetních knih, které musí podniky provádět průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu. SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o. 4 / 25 1


období používá, tvořen je vždy na počátku účetního období na základě směrné účtové osnovy definované v příloze č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., v průběhu účetního období je možné v případě potřeby do účtového rozvrhu doplňovat další potřebné účty). Údaje v hlavní knize se vedou podle kalendářních měsíců v členění minimálně na  zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha (počáteční stavy),  souhrnné obraty stran Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní měsíc,  zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka (konečné stavy účtů, které se pak přejímají jako počáteční stavy v následujícím měsíci).

Firma: CBA spol. s r. o. Účet: Datum

221 - B ě ž n ý ú č e t Číslo

Účetní případ

dokladu DF 1

Faktura za materiál

12. 1.

DF 2

Účet za telefon

28. 1.

VF 1

Úhrada od odběratelů

2. 2.

DF 3

Počát. stav

4. 1.

leden

Rok: 2013

Str. 1

Obrat MD

90 000

D

Konečný

Účetní

stav

deník

10 000

1

1 000

4

6 000

11

Celkem

90 000 6 000 11 000

Faktura za inzerci

85 000

2000

85 000 17

Obr. 1 Syntetický účet otevřený v hlavní knize

c) Knihy analytických účtů - rozvádějí podrobně účetní zápisy hlavní knihy a jsou tvořeny souborem analytických účtů. Jde o skutečnosti, které nejsou zohledněny přímo syntetickými účty např.:  oddělené sledování majetku firmy daného do zástavy nebo kterým ručí za závazky,  členění pohledávek podle jednotlivých dlužníků (u závazků podle věřitelů),  členění podle jednotlivých druhů majetku (viz př. 4.1) nebo podle jeho umístění,  členění podle časového hlediska u pohledávek a závazků (dlouhodobé, krátkodobé),  členění na českou a cizí měnu (u peněz, cenin, pohledávek a závazků, cenných papírů a vkladů),  členění podle položek účetní závěrky (rozvahy, výkazu Z/Z a přílohy),  členění pro daňové účely (transformace účetního výsledku hospodaření před zdaněním na daňový základ, podle zákona o daních z příjmů, pro potřeby DPH atd.),  členění z hlediska potřeb finančního řízení podniku,  členění pro potřeby zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.


5 / 25


d) Knihy podrozvahových účtů - v nichž se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách podle bodů a) až c), avšak jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkové situace podniku. Standardní proces účtování v běžném podniku pak vypadá následovně:

Obchodní transakce

Účetní doklad

Účetní deník Hlavní kniha

Kniha analytické evidence

Kontrolní systém Účetní výkazy Obr. 2 Proces účtování v podniku

Účetní doklady a jejich archivace Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat a) označení účetního dokladu, b) obsah účetního případu a jeho účastníky, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu, e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d), f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Skutečnosti podle písmen a) až f), které se týkají jednoho účetního dokladu, mohou být obsaženy na více účetních záznamech. Skutečnosti podle písmen b) a c) se mohou týkat více účetních případů. Podpisový záznam podle písmene f) může být společný pro více účetních dokladů. V těchto případech musí účetní záznam i účetní doklad obsahovat identifikátor, kterým lze nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem a účetním dokladem, včetně souvisejících skutečností. Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují. Účetní záznamy se uschovávají po následující dobu: a) účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, b) účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, c) účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví (§ 33), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

6 / 25


Aktiva, pasiva a rozvaha Za aktivum se považují v účetnictví ty položky majetku podniku, které vykazují následující vlastnosti: a) b) c) d)

představují pro podnik budoucí ekonomický užitek a tento užitek patří výhradně jemu, očekávání budoucího užitku musí být dostatečně spolehlivé a prokazatelné, aktivum je důsledkem hospodářských operací uskutečněných v minulosti, aktivum musí být s dostatečnou mírou spolehlivě ocenitelné (v penězích). AKTIVA

DLOUHODOBÁ AKTIVA

OBĚŽNÁ AKTIVA

Dlouhodobý nehmotný majetek

Zásoby

Dlouhodobý hmotný majetek

Dlouhodobé pohledávky

Dlouhodobý finanční majetek

Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peněžní prostředky Obr. 3 Struktura aktiv podniku

Do aktiv patří i tzv. přechodná aktiva, která zahrnují časově rozlišená aktiva v podobě nákladů a příjmů příštích období. Pasivum má tyto charakteristické znaky: a) b) c) d)

existuje závazek, jehož plnění i v budoucnu vyvolá snížení aktiv podniku (např. dodání zboží), hospodářská operace vyvolávající současný závazek podniku již proběhla v minulosti, je s dostatečnou spolehlivostí známa doba splatnosti dluhu a jeho výše vyjádřená v penězích, je znám věřitel, vůči němuž závazek existuje.

PASIVA VLASTNÍ KAPITÁL

CIZÍ ZDROJE

Základní kapitál

Rezervy

Kapitálové fondy

Dlouhodobé závazky

Fondy ze zisku

Krátkodobé závazky

Zisk

Bankovní úvěry Obr. 4 Struktura pasiv podniku


7 / 25


Do pasiv patří i tzv. přechodná pasiva, která zahrnují časově rozlišená pasiva, vzniklá v důsledku zásady nezávislosti účetních období (např. výnosy příštích období). Rozvaha (bilance) vyjadřuje stav aktiv a pasiv k určitému datu. Konečné a mimořádné rozvahy se sestavují vždy k okamžiku uzavírání účetních knih společnosti v tzv. rozvahový den. Účetní jednotky však mohou sestavit rozvahu i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne, pak se nazývá mezitímní rozvahou (je součástí mezitímní účetní závěrky). V těch případech se neuzavírají účetní knihy a inventarizace se provádějí jen pro účely vyjádření ocenění podle zásady opatrnosti. Základem pro sestavení rozvahy je bilanční rovnice vyjadřující rovnováhu aktiv a pasiv: AKTIVA = PASIVA

Znázorněním aktiv a pasiv podle této rovnice dostaneme zjednodušenou strukturu rozvahy podle obr. 5. Podrobné uspořádání položek rozvahy, která může být podnikateli sestavována buď v plném, nebo ve zkráceném rozsahu vymezují zákonné předpisy. 2 ROZVAHA AKTIVA 1. Dlouhodobý majetek - dlouhodobý nehmotný majetek - dlouhodobý hmotný majetek - dlouhodobý finanční majetek 2. Oběžný majetek - zásoby - krátkodobé pohledávky - dlouhodobé pohledávky - finanční majetek 3. Časové rozlišení aktiv Celkem aktiva

PASIVA 1. Vlastní kapitál - základní kapitál - kapitálové fondy - fondy ze zisku - výsledek hospodaření (zisk) 2. Cizí zdroje - rezervy - krátkodobé závazky - dlouhodobé závazky - bankovní úvěry 3. Časové rozlišení pasiv Celkem pasiva

Obr. 5 Zjednodušená struktura rozvahy

Rozvahu v plném rozsahu předkládají povinně ty účetní jednotky, které podléhají podle zákona o účetnictví auditu tj.: a) akciové společnosti, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se ověřuje účetní závěrka, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií: úhrn rozvahy (brutto) > 40 mil. Kč, čistý obrat > 80 mil. Kč a průměrný počet zaměstnanců > 50, b) ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se ověřuje účetní závěrka, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií, uvedených v odstavci a).

Uspořádání všech položek a obsah některých položek rozvahy (v plném i zjednodušeném rozsahu) je stanoven vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli a účtují v soustavě podvojného účetnictví. 2


8 / 25


Výnosy, náklady, výkaz zisku a ztráty, příjmy a výdaje V rámci účetnictví jsou rozlišovány různé kategorie nákladů, které mají význam zejména v nákladovém, resp. manažerském účetnictví. Pro finanční účetnictví má význam členění nákladů podle jednotlivých druhů a to na:        

spotřebované nákupy (materiálu, surovin atd.), služby, tj. externí výkony (spotřeba energií, opravy, cestovné ap.), osobní náklady (mzdy, odměny, zákonné pojištění atd.), daně a poplatky (daň z příjmů, silniční daň, daň z nemovitostí aj.), odpisy dlouhodobého majetku, tvorba rezerv a opravných položek, jiné provozní náklady, finanční náklady (prodané cenné papíry, kurzové ztráty, placené úroky a finanční poplatky, atd.), mimořádné náklady.

Obdobně (podle hlediska jejich příbuzné povahy) jsou členěny výnosy na následující základní druhy:     

tržby za vlastní výkony a zboží, změna stavu vnitropodnikových zásob, aktivace (materiálu, zboží atd.), jiné provozní výnosy (tržby z prodeje dlouhodobého majetku, materiálu, penále ap.), finanční výnosy (z prodeje cenných papírů, přijaté úroky, inkasované dividendy, kurzové zisky, atd.),  mimořádné výnosy. Informace o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření podniku za určité období nám poskytuje výkaz zisku a ztráty (výsledovka). Jestliže tedy rozvaha umožňuje posoudit zachování hospodářské stability podniku, výkaz zisku a ztráty (Z/Z) informuje o jeho schopnosti vytvářet dostatečný objem zisku. Stupňovité uspořádání výkazu Z/Z v druhovém členění umožňuje postupně vypočítat obchodní marži, přidanou hodnotu a výsledky hospodaření (VH) z jednotlivých fází podnikové činnosti:  VH provozní, jako rozdíl nákladů a výnosů dosažených v rámci provozní činnosti,  VH finanční, jako rozdíl mezi finančními náklady a výnosy,  VH za běžnou činnost, který je součtem VH provozního a finančního, od něhož se odečte daň z příjmů z běžné činnosti,  VH mimořádný, je tvořen v důsledku takových operací, jako jsou změny ve způsobu oceňování, manka a škody či přebytky ap.,  VH za účetní období (celkový VH před a po zdanění). Od nákladů a výnosů je nutno striktně rozlišit příjmy a výdaje v účetnictví. Na rozdíl od výnosů a nákladů představují příjmy a výdaje pohyb peněžních prostředků. Vyjadřují tedy finanční stránku podnikání, zatímco výnosy a náklady stránku ekonomickou. Rozdíl mezi příjmy a výdaji v účetnictví reprezentuje tzv. cash flow. K jeho zachycení slouží tzv. výkaz cash flow, v němž se sledují tři dílčí oblasti, a to: Cash-flow z provozní činnosti, Cash-flow z investiční činnosti, Cash-flow z finanční činnosti. SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

9 / 25


Výkaz cash flow není v ČR sestavován podnikatelskými subjekty povinně. V rámci účetní závěrky doplňuje tyto výkazy ještě tzv. příloha k účetní závěrce. Ta doplňuje velmi důležité informace z oblasti oceňování, metod odpisování, podrozvahové evidence, atd.

Oceňování v účetnictví Splnění základního cíle účetnictví tj. poskytovat spolehlivé a věrohodné informace o finanční a majetkové situaci podniku předpokládá použít princip pořizovací (historické) ceny. Majetkové složky jsou tedy oceňovány v těch cenách (nákladech), které byly vynaloženy na jejich pořízení. Protože se tyto ceny vztahují k době, kdy byl majetek pořizován (nakupován nebo vyráběn), konzervují minulé podmínky a jsou označovány jako ceny historické. Případné rozdíly mezi historickou cenou (v níž je majetek po celou dobu jeho existence evidován) a cenou tržní se projeví až při prodeji (realizaci) majetku, v důsledku uplatnění realizačního principu. Uplatnění principu historické ceny spolu s povinností brát v úvahu při oceňování majetku a závazků v okamžiku sestavování účetních výkazů rizika, ztráty a znehodnocení s nimi spojená (podle zásady opatrnosti) vedou k vytvoření tichých (skrytých, latentních) rezerv. Obecně tyto rezervy vznikají nižším oceněním aktiv než je jejich skutečná cena, vyšším oceněním závazků v pasivech, rychlejším odpisováním stálých aktiv než by odpovídalo jejich opotřebení příp. vytvářením vyšších rezerv a opravných položek než je třeba. Od 1. 1. 2002 připouští zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, oceňování některých finančních aktiv tzv. reálnou hodnotou nebo ekvivalencí k okamžiku sestavení účetní závěrky. Tím je více respektován princip věrného a poctivého zobrazení skutečnosti v účetnictví, neboť dochází k přecenění cenného papíru z historické ceny na reálnou hodnotu (fair value). Obecně existují dva okamžiky v období života aktiva či pasiva v podniku, v nichž dochází k oceňování: a) k okamžiku uskutečnění účetního případu (při pořizování aktiv a pasiv), b) k okamžiku sestavování účetních výkazů. Zákon o účetnictví rozeznává 3 oceňovací báze a určuje způsob jejich použití v účetnictví podniku:  pořizovací cenu – tj. cenu, za kterou byl majetek získán (kupní cena) vč. nákladů souvisejících s jeho pořízením (např. na přepravu, clo, provize, montáž, instalaci atd.),  reprodukční pořizovací cenu – tj. cenu, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje,  vlastní náklady - zahrnující přímé náklady na výrobu nebo jinou činnost, ev. i podle charakteru majetku nepřímé náklady vztahující se k těmto činnostem. Jednotlivé složky majetku a závazků se pak oceňují těmito závaznými způsoby:  hmotný i nehmotný majetek (kromě pohledávek), který nebyl vytvořen vlastní činností, se oceňuje pořizovacími cenami,  hmotný i nehmotný majetek (kromě pohledávek), vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady,  ostatní hmotný majetek (kromě zásob) se oceňuje pořizovacími cenami nebo reprodukčními pořizovacími cenami,  peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami,  podíly, cenné papíry a deriváty se oceňují pořizovacími cenami, SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

10 / 25


 pohledávky při vzniku se oceňují jmenovitou hodnotou, při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou,  závazky se oceňují jmenovitou hodnotou,  příchovky zvířat se oceňují vlastními náklady,  majetek v případech bezúplatného nabytí (kromě peněz a cenin) anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření nelze zjistit se ocení reprodukční pořizovací cenou. Některé složky majetku a pasiv jsou prakticky oceňovány také tzv. jmenovitou hodnotou. To se týká zejména peněz, cenin, pohledávek a závazků. Ke konci rozvahového dne zahrnují podniky při oceňování jen zisky, které byly dosaženy a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta. U majetku se tak děje vytvořením opravné položky, která se později zruší, pominou-li důvody pro tuto úpravu ocenění. U závazků se zvýší jejich ocenění v účetnictví (i v účetní závěrce) shledá-li inventarizace, že skutečná částka závazků je vyšší, než je jejich výše evidovaná v účetnictví. Majetek a závazky evidované v cizích měnách se přepočítávají na českou měnu směnným kursem devizového trhu vyhlašovaným ČNB podle zákona o účetnictví3 a to k okamžiku ocenění (sestavení účetní závěrky). V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku ocenění použít kursu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány. K okamžiku uskutečnění účetního případu může podnik použít kurs ČNB vyhlášený k tomuto dni resp. k předchozímu dni (s výjimkou rozvahového dne) nebo také pevný kurs, stanovený podnikem pro určité období. Kromě uvedených typů cen zavedla novela zákona o účetnictví v § 27 možnost oceňování některých finančních aktiv reálnou hodnotou nebo i protihodnotou (ekvivalencí). Oba tyto oceňovací způsoby dávají možnost zvýšit původní pořizovací (historickou) cenu k datu přecenění. Při pořízení se cenné papíry a podíly oceňují pořizovací cenou, jejíž součástí jsou přímé náklady související s pořízením tzv. transakční náklady např. poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s jejich držbou. Reálnou hodnotou se k datu sestavení účetní závěrky podniku oceňují a) cenné papíry (CP) s výjimkou CP držených do splatnosti a CP pořízených v primárních emisích neurčených k obchodování, CP představujících účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem4 a CP emitovaných podnikem, b) deriváty, c) finanční umístění a technické rezervy u společností provozujících činnost pojištění nebo zajištění, d) majetek a závazky v případech přeměn společností nebo družstev s výjimkou změny právní formy, e) závazky z prodeje cenných papírů, které nejsou majetkem podniku, f) pohledávky, které podnik nakoupil za účelem obchodování s nimi, g) majetek a závazky v případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá zvláštní právní předpis. Za reálnou hodnotu se považuje tržní hodnota5, ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce (není-li tržní hodnota k dispozici nebo nedostatečně vyjadřuje reálnou hodnotu) nebo ocenění stanovené podle zvláštních předpisů (neexistuje-li předchozí možnost).

3 4

Způsob přepočtu definuje § 24, odst. 2, zákona o účetnictví ve znění vyhl. č. 500/2002 Sb., § 60 odst. 1 a 3. Jde o tzv. majetkové účasti, které představují podíl na základním kapitálu 20 a více procent.


11 / 25


Dluhopisy a ostatní CP s pevným výnosem, na něž se nevztahuje reálná hodnota, se ocení k okamžiku sestavení účetních výkazů pořizovací cenou zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady6. Závazky charakteru půjčky vztahující se k CP nebo derivátům oceňovaným reálnou hodnotou, se ocení v hodnotě odpovídající ocenění tohoto majetku. Majetkové účasti mohou být oceněny ekvivalencí (protihodnotou). Ekvivalence vyjadřuje míru účasti podniku na vlastním kapitálu ve společnosti, v níž má majetkovou účast. Použije-li podnik tento způsob ocenění, je povinen jej použít pro ocenění všech takových podílů. Na závěr ještě podotkněme, že zejména zákon o daních z příjmů často pro účely ocenění přebírá ceny podle zákona o účetnictví. Někdy však požaduje ocenění odlišné, takže může v některých případech docházet k odlišnému ocenění pro účetní a daňové účely. Pravidla pro daňové ocenění řeší zákon o daních z příjmů zejména ve svém § 29.

Daň z příjmů Zákon o daních z příjmů7 upravuje zdanění jak fyzických tak i právnických osob. Společně řeší problematiku výdajů (nákladů) zahrnovaných do základu daně včetně odpisů hmotného i nehmotného majetku, uplatňování ztráty z minulých let, slev na dani apod. Zásadní odlišnosti se vyskytují zejména v konstrukci základu daně a v uplatnění daňové sazby. Podle teritoriálního vymezení rozlišuje zákon o daních z příjmů dvě kategorie daňových poplatníků: a) s neomezenou daňovou povinností, tj. poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí (daňový tuzemec, rezident). Rezidentem je fyzická osoba, která má na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje tzn., že na území ČR pobývá alespoň 183 dní v kalendářním roce a to souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty 183 dní se započítává každý započatý den pobytu včetně dne příletu, odjezdu, soboty, neděle, svátku apod., v případě právnických osob je rozhodující sídlo nebo místo vedení v ČR, b) s omezenou daňovou povinností, tj. poplatník jehož daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR (daňový cizozemec, nonrezident, nerezident). Nerezident nemá na území ČR bydliště, obvykle se zde nezdržuje nebo zdržuje méně než 183 dní v roce, příp. i déle avšak z důvodu studia nebo léčení. Patří sem i fyzické osoby, které jsou podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění považovány za daňové cizozemce (i když splňují jedno z kritérií pro daňové tuzemce). U právnických osob jsou to ty, které mají sídlo či místo vedení mimo ČR. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou jednotlivé druhy příjmů, které jsou v zákoně o daních z příjmů rozděleny do 5 skupin:     

příjmy za závislé činnosti a z funkčních požitků (§ 6), příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), příjmy z kapitálového majetku (§ 8), příjmy z pronájmu (§ 9), ostatní příjmy (§ 10).

5

Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na tuzemské či zahraniční burze nebo na jiném veřejném (organizovaném) trhu. Přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě musí zajistit i metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce. 6 Zahrnuje-li ocenění pohledávek uvedené výnosy nebo náklady, může být zvýšeno nebo sníženo stejným způsobem. 7

Pokud se v textu odvoláváme na tento zákon, máme na mysli zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

12 / 25


Zdaňovacím obdobím právnických osob je:    

kalendářní rok, hospodářský rok, období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního (hospodářského) roku, v němž byly tyto přeměny společností zapsány do obchodního rejstříku, nebo účetní období, pokud je toto období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.

Zdaňovacím obdobím fyzických osob je kalendářní rok. Základem daně z příjmů je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Souhrnný základ daně je součtem dílčích základů daně zjištěných u jednotlivých druhů příjmů podle § 6 až 10 zákona o daních z příjmů. Od souhrnu dílčích základů daně se odečítají nárokové nezdanitelné části a odečitatelné položky. Přesahují-li naopak výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9 zákona o daních z příjmů je rozdíl ztrátou, která se upraví podle § 23 zákona na tzv. daňovou ztrátu. O daňovou ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně, zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10. Nelze-li uplatnit daňovou ztrátu při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze ji odečíst od úhrnu dílčích základů v následujících pěti zdaňovacích obdobích8. Do základu daně (dílčího základu daně) se nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou ze samostatného základu daně (podle § 36 ZDP). Nezahrnují se sem ani příjmy osvobozené od daně podle § 4, 6 a 10 ZDP. S účinností od 1. 1. 2006 zavedl zákon o daních z příjmů místo nezdanitelné části slevy, které umožňují snížit daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2013 o tyto částky: a) 24 840 Kč – na poplatníka (tzv. základní sleva)9 b) 24 840 Kč – na manželku (manžela), žijící(ho) s poplatníkem v domácnosti25, nemá-li vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období částku 68 000 Kč. Odečet se zvyšuje na dvojnásobek, je-li manželka (manžel) držitelkou (držitelem) průkazu ZTP/P c) 2 520 Kč – pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod d) 5 040 Kč - pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod e) 16 140 Kč – je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P f) 4 020 Kč – u poplatníka, který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem a to až do dovršení věku 26 let, nebo 28 let při prezenční formě studie v doktorském studijním programu na vysoké škole Za každé vyživované dítě, žijící s ním v domácnosti náleží poplatníkovi podle § 35c, 35d zákona o daních z příjmů tzv. daňové zvýhodnění ve výši 11 604 Kč za rok. V roce 2013 je platná sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 %, novinkou je však navíc možné uplatnění tzv. solidární daně ve výši 7 % dle § 16a ZDP.

8

U ztráty vzniklé a vyměřené za zdaňovací období před rokem 2004 pak v sedmi zdaňovacích obdobích. Daňovou ztrátu nebo její část může odečíst i dědic bude-li pokračovat nejpozději do 6 měsíců po smrti zůstavitele v jeho činnosti a to v 5 zdaňovacích obdobích, následujících bezprostředně po období, ve kterém byla daňová ztráta vyměřena. 9 Za zdaňovací období 2009 tato částka činila 10 680 Kč. SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

13 / 25


Při stanovení základu daně právnických osob se vychází z účetního výsledku hospodaření (zisku nebo ztráty) a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů (IAS/IFRS), který se dále transformuje na základ daně tak, že se zvyšuje o připočitatelné položky a snižuje o odčitatelné položky a položky upravující základ daně10. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z výsledku hospodaření upraveného o převod podílů na výsledku hospodaření společníkům v.o.s. nebo komplementářům k.s. Schématicky je transformace účetního výsledku hospodaření na daňový základ právnických osob znázorněna na následujícím obrázku. Daňový systém

hrubý účetní zisk + náklady neuznané daňově – výnosy nezahrnované do základu daně = základ daně (ZD) – odpočet daňové ztráty = snížený základ daně – odpočet darů = upravený daňový základ x sazba daně = daň z příjmů právnických osob

Účetní systém výnosy za účetní období – náklady za účetní období = hrubý výsledek hospodaření (účetní zisk)

– daň z příjmů = čistý (disponibilní) zisk

Obr. 6 Schéma transformace účetního výsledku hospodaření na daňový základ

V roce 2013 je platná sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 19 %. Daňové přiznání k oběma daním z příjmů se podává do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období, s využitím služeb daňového poradce či advokáta lze tuto lhůtu prodloužit na 6 měsíců. V původní lhůtě však musí být na finanční úřad doručena plná moc o zastupování.

Majetkové daně Daň silniční - Motorové vozidlo používané k podnikání, nebo k jiné samostatně výdělečné činnosti anebo k činnostem, z nichž příjmy jsou předmětem daně z příjmů, je předmětem silniční daně podle zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Poplatníkem daně je obvykle osoba zapsaná v technickém průkazu vozidla jako provozovatel vozidla. Daňová povinnost vzniká poplatníku kalendářním měsícem, ve kterém se vozidlo stalo předmětem daně. Základní sazbou je roční sazba, záloha na daň se stanoví jako násobek 1/12 roční sazby daně za každé vozidlo a počtu kalendářních měsíců, v nichž bylo použito (byť jen jedenkrát) k podnikání. Zálohy se platí vždy do 15. dne následujícího měsíce po uplynulém čtvrtletí. Výjimkou je poslední čtvrtletí roku, kdy se záloha platí za říjen a listopad do 15. prosince. Za prosinec se záloha na daň neplatí. Silniční daň je daňově uznatelným výdajem a to v tom zdaňovacím období (kalendářním roce), ve kterém byla skutečně zaplacena. V prvních letech po první registraci vozidla se uplatňuje snížená sazba silniční daně mající motivovat podnikatele k využívání novějších a tedy ekologicky šetrnějších vozidel. Daňové přiznání se podává po skončení zdaňovacího období, nejpozději však do 31. 1. kalendářního roku, následujícího po zdaňovacím období. Do téhož data je poplatník povinen zaplatit daň (pokud 10

Poplatník, který sestavuje účetní závěrku podle IAS/IFRS použije ke zjištění výsledku hospodaření, pro účely základu daně, vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli. SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

14 / 25


součet jím uhrazených záloh je nižší než celková daňová povinnost). Při vyplňování daňového přiznání se postupuje podle pokynů MF ČR, které jsou k dispozici na finančních úřadech. Přiznání k silniční dani může být podáno i elektronicky. Daň z nemovitostí je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Týká se pozemků a staveb. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí Předmětem daně z pozemků nejsou zejména a) pozemky zastavěné stavbami v rozsahu půdorysu stavby, v rozsahu půdorysu stavby, a to i v případě, že stavby nejsou předmětem daně ze staveb b) lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení c) vodní plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzívnímu a průmyslovému chovu ryb, Poplatníkem daně z pozemků je zejména vlastník pozemku. U daně z pozemků se rozlišují dva odlišené základy daně, a to cena pozemků a výměra pozemků. Cena pozemků je základem daně u pozemků zemědělského typu, tj:  orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů ( luk, pastvin)  hospodářských lesů, rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb. Cena pozemku se zjistí vynásobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 vyhláškou Ministerstva zemědělství. Základem daně u pozemků hospodářských lesůa rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. Lednu zdaňovacího období. Sazby daně Sazba daně činí u pozemků a) orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75% b) trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzívním a průmyslovým chovem ryb 0,25% Sazba daně u ostatních pozemků činí za každý 1 m2 u a) zpevněných ploch pozemků, užívaných k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní sloužících pro 1. zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství 1,00 Kč, 2. průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní podnikatelskou činnost 5,00 Kč, b) stavebních pozemků 2,00 Kč, c) ostatních ploch 0,20 Kč, d) zastavěných ploch a nádvoří 0,20 Kč. a) zastavěných ploch a nádvoří, 0,20 Kč b) stavebních pozemků 2,00 Kč c) ostatních ploch, pokud jsou předmětem daně 0,20 Kč


15 / 25


Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek určený k zastavění stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo bude prováděna na základě certifikátu autorizovaného inspektora anebo na základě veřejnoprávní smlouvy. Základní sazba u stavebních pozemků se násobí koeficientem v rozsahu 1-4,5, který zákon stanoví pro 7 velikostních skupin obcí dle počtu obyvatel. Obec může koeficient obecně závaznou přihláškou zvýšit o jednu kategorii nebo snížit až o tři kategorie pro jednotlivé části obce. Předmětem daně z nemovitostí jsou také stavby na území ČR, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhají, a byty nebo nebytové prostory. Základem daně ze stavby je zastavěná plocha, tj. výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 (dále jen „zastavěná plocha“) podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je upravená podlahová plocha, tzn. výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20. Sazby daně Základní sazba daně činí a) u obytných domů 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy; b) u ostatních staveb tvořících příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, c) u staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů využívaných pro individuální rekreaci 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, d) u garáží vystavěných odděleně od obytných domů a u samostatných nebytových prostorů užívaných jako garáže 8 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, e) u staveb užívaných pro podnikatelskou činnost a u samostatných nebytových prostorů užívaných pro podnikatelskou činnost, - sloužících pro zemědělskou prvovýrobu, pro lesní a vodní hospodářství 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, - sloužících pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, - sloužících pro ostatní podnikatelskou činnost 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, f) u ostatních staveb 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, g) u bytů a u ostatních samostatných nebytových prostorů 2 Kč za 1 m2 upravené podlahové plochy Základní sazby daně se dále upravuje takto:  zvyšuje se o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy, u staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně takto zvyšuje vždy  u obytného domu, příslušenství, u bytů a samostatných nebytových prostorů , které nejsou využívány pro podnikání se základní sazba ( příp. zvýšená o nadzemní podlaží) násobí koeficientem v rozsahu 1 - 4,5 pro sedm velikostních skupin obcí podle počtu obyvatel ( dle posledního sčítání lidu). Obec tento koeficient může upravit jako u daně z pozemků


16 / 25


 

u staveb pro individuální rekreaci, garáží, staveb a nebytových prostorů užívaných pro podnikatelskou činnost se základní sazba násobí koeficientem 1,5 v případě, že ho obec stanoví vyhláškou u staveb pro individuální rekreaci se základní sazba ( příp. zvýšená o nadzemní podlaží a vynásobená koeficientem podle velikosti obce) násobí koeficientem 2,0 pokud jsou tyto stavby umístěny v národních parcích a v zónách I. chráněných krajinných oblastí

Od roku 2008 je zaveden místní koeficient, který může obec závaznou vyhláškou stanovit pro všechny nemovitosti na celém svém území a to ve výši, 2,3,4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb a samostatných nebytových prostorů a za byty, popřípadě jejich sobory. Je plně na rozhodnutí obce, zda tuto možnost využije a zvýší daň z nemovitostí nacházejících se v jejím katastrálním území či nikoliv. Stanovení koeficientů není tak již omezeno velikostí kategorií obcí. Vypočtená daň se zvyšuje o 2 Kč za každý 1m2 podlahové plochy (i podzemních podlaží) nebytového prostoru sloužícího v obytném domě k podnikatelské činnosti kromě zemědělské prvovýroby nebo případů, kdy jsou pro tento nebytový prostor důvody pro osvobození. Tam, kde se stavba pro podnikání používá k více účelům, se použije základní sazba daně odpovídající té podnikatelské činnosti, jíž slouží převažující část podlahové plochy nadzemní části stavby; při stejném poměru podlahových ploch připadajících na jednotlivé činnosti se použije příslušná vyšší sazba. Správa daně Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Pro výpočet daně je rozhodující stav k 1.1. zdaňovacího období. Ke změnám skutečností rozhodných pro daňovou povinnost, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží. Daňové přiznání je poplatník povinen podat místně příslušenému správci daně do 31.ledna zdaňovacího období. Daň z nemovitostí je splatná a) u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období, b) u ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. Nepřesáhne-li roční daň z nemovitostí částku 5 000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitostí zaplatit najednou i při vyšší částce. Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí - je upravena zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů Daň dědická - Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno. Poplatníci se člení dle příbuzenského vztahu k zemřelému do tří skupin (podobně to platí i u daně darovací).


17 / 25


Do I. skupiny se řadí příbuzní v řadě přímé a manželé. Do II. skupiny patří příbuzní v radě pobočné ( sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety), manželé dětí ( zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které se zůstavitelem žili nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí v domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o domácnost nebo byly odkázány výživou na zůstavitele Do III. skupiny patří ostatní fyzické osoby a právnické osoby. Při dědění v rámci I. a II. skupiny se daň dědická i daň darovací neplatí, neboť platí osvobození od daně. Daň darovací - Poplatníkem je nabyvatel daru, při darování do ciziny je poplatníkem dárce. V případě, že nejde o darování z ciziny nebo do ciziny, je dárce ručitelem. Daň dědická a daň darovací se tak reálně platí jen při převodech majetku mezi osobami ve III. skupině. Daňové přiznání je nutno podat do 30 dnů. Daň z převodu nemovitostí - týká se úplatného převodu nemovitostí Poplatníkem daně je:  při převodu převodce, tj. prodávající, nabyvatel je ručitelem  nabyvatel ( kupující), jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí, ve veřejné dražbě, v insolventním řízení po rozhodnutí úpadku, vyvlastněním nebo vydržením  převodce i nabyvatel, jde-li o výměnu nemovitosti Předmět daně Předmětem daně je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem je předmětem daně úplatný převod nebo přechod podílu spoluvlastníka. Základ daně Základem daně je:  cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku  cena sjednaná při převodu nemovitosti, je-li vyšší než cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku Sazba daně Daň z převodu nemovitosti má sazbu ve výši 4%. Daňové přiznání se podává do konce třetího měsíce po měsíci, v němž došlo k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí.


18 / 25


DPH Daň z přidané hodnoty (DPH) patří mezi tzv. nepřímé daně, které jsou vybírány v ceně zdanitelného plnění (zboží, nemovitosti či služby). Osobou povinnou k dani je každá fyzická či právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost. Předmětem tuzemské daně jsou ta plnění, u nichž je místo plnění v tuzemsku, plnění uskuteční osoba povinná k dani a jde-li o plnění za úplatu. Tato plnění budou:  

zdanitelná (pak bude osoba povinná k dani uplatňovat daň, nebude-li od uplatňování daně osvobozena), osvobozená od daně (buď s nárokem na odpočet daně nebo bez nároku na odpočet daně).

V § 2 zákona č. 232/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů jsou za předmět daně považována následující plnění:     

dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku, poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku, pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani, dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

Osvobozena od uplatňování DPH je osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, pokud její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících kalendářních měsíců částku 1 mil. Kč. Překročení uvedené částky je naopak důvodem k povinné registraci plátcem daně, bez ohledu na to, zda vede daňovou evidenci nebo účetnictví. Zdaňovacím obdobím může být kalendářní měsíc nebo čtvrtletí v závislosti na výši obratu za kalendářní rok. Podnikatel si může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc nebo čtvrtletí pouze v případě, když jeho obrat se pohyboval v rozmezí 2 až 10 mil. Kč za rok. Základní sazba daně činí 21 % a uplatňuje se u zboží, služeb, u převodu nemovitostí (není-li tento převod osvobozen) a u převodu některých staveb. Snížená sazba 15 % se uplatní u tepla, chladu a u zboží uvedeného v příloze č. 1 zákona o DPH, u služeb uvedených v příloze č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů a u bytové a tzv. sociální výstavby. Daňové přiznání k DPH se podává vždy do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Z hlediska mechanismu přiznávání DPH je nutno říci, že se jedná o daň univerzální, která zatěžuje téměř všechny komodity a služby. Systém jejího fungování, pokud jsou všichni podnikatelé v řetězci plátci daně ukazuje následující schéma:


19 / 25


2 100 Podnikatel A Výrobek Platba

1 050

12 100

(3 150 – 2 100)

Kalkulace 10 000 21 % 2 100 Celkem 12 100

Podnikatel B

Finanční úřad

Výrobek

Platba

1 470

18 150

(4 620 – 3 150)


Podnikatel C Výkaz finančního úřadu A 2 100 B 1 050 C 1 470 Celkem 4 620

Platba

Výrobek

26 620


Spotřebitel

Obr. 7 Schéma uplatňování DPH

Daňové doklady a jejich archivace Daňovým dokladem je písemnost, která splňuje podmínky stanovené v zákoně č. 235/2004 Sb., o DPH. Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu. Daňový doklad má elektronickou podobu tehdy, pokud je vystaven a obdržen elektronicky. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje. Daňový doklad musí obsahovat tyto údaje: a) označení osoby, která uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, c) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, d) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět plnění, SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

20 / 25


g) den vystavení daňového dokladu, h) den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu, i) jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, j) základ daně, k) sazbu daně, l) výši daně; tato daň se uvádí v české měně. Daňový doklad musí obsahovat rovněž tyto údaje: a) odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropské unie nebo jiný údaj uvádějící, že plnění je od daně osvobozeno, je-li plnění osvobozeno od daně, b) „vystaveno zákazníkem“, je-li osoba, pro kterou je plnění uskutečněno, zmocněna k vystavení daňového dokladu, c) „daň odvede zákazník“, je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno. Daňový doklad nemusí obsahovat tyto údaje: a) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, není-li jí přiděleno, b) rozsah plnění a jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, pokud vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění ke dni přijetí úplaty, c) sazbu daně a výši daně, 1. jedná-li se o plnění osvobozené od daně, nebo 2. je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno. Označením se pro účely daňových dokladů rozumí a) obchodní firma nebo jméno a příjmení, popřípadě název, b) dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu a c) sídlo. Daňový doklad lze vystavit jako zjednodušený daňový doklad, pokud celková částka za plnění na daňovém dokladu není vyšší než 10 000 Kč. Daňový doklad nelze vystavit jako zjednodušený daňový doklad v případě a) dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, b) zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku, c) uskutečnění plnění, u něhož je povinna přiznat daň osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje, nebo d) prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele. (1) Zjednodušený daňový doklad nemusí obsahovat a) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, b) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, c) jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, d) základ daně, e) výši daně. SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

21 / 25


U daňového dokladu musí být od okamžiku jeho vystavení do konce lhůty stanovené pro jeho uchovávání zajištěna a) věrohodnost jeho původu, b) neporušenost jeho obsahu a c) jeho čitelnost. Povinnost uchovávat daňové doklady má uchovatel, kterým je osoba povinná k dani, která a) daňový doklad vystavila nebo jejímž jménem byl daňový doklad vystaven, pokud jde o daňové doklady za uskutečněná plnění, nebo b) má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku a která je plátcem nebo identifikovanou osobou, pokud jde o daňové doklady za všechna plnění přijatá v souvislosti se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku. Daňové doklady se uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo. Uchovatel se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku je povinen uchovávat daňové doklady v tuzemsku. To neplatí, pokud je uchovává způsobem umožňujícím nepřetržitý dálkový přístup. Pokud má uchovatel sídlo nebo provozovnou v tuzemsku, je povinen předem oznámit správci daně místo uchovávání daňových dokladů v případě, že toto místo není v tuzemsku. Uchovatel je povinen na žádost správce daně zajistit český překlad daňového dokladu vystaveného v cizím jazyce. Daňový doklad lze převést z listinné podoby do elektronické a naopak. Daňový doklad lze uchovávat elektronicky prostřednictvím elektronických prostředků pro zpracování a uchovávání dat. Při uchovávání daňových dokladů prostřednictvím elektronických prostředků musí být rovněž elektronicky uchovávána data zaručující věrohodnost původu daňových dokladů a neporušenost jejich obsahu. Pokud uchovatel uchovává daňové doklady prostřednictvím elektronických prostředků zaručujících nepřetržitý dálkový přístup k uchovávaným datům, je povinen zajistit pro správce daně bezodkladně přístup k těmto dokladům, možnost stahovat je a používat je, pokud jde o a) daňové doklady uchovávané osobou povinnou k dani, která má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku, nebo b) daňové doklady za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku uchovávané osobou povinnou k dani, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku.

Spotřební a ekologické daně Problematika spotřebních daní je upravena v ČR zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Spotřební daň je uvalena na tzv. „vybrané výrobky“ – těmi jsou: - minerálních oleje, - líh, - pivo, - víno a meziprodukty a - tabákové výrobky.


22 / 25


Mechanismus výběru Správu spotřebních daní vykonávají celní orgány příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně. Výrobce musí být povinně provozovatelem daňového skladu, tzn. že musí mít povolení od celního úřadu a musí splňovat zákonné podmínky (technické požadavky na areál, zabezpečení areálu, vedení evidence, bezúhonnost a daňová spolehlivost, zajištění daně). Daňové sklady jsou výrobní nebo distribuční (provozovatel nemusí být vlastníkem zboží). Mezi daňovými sklady lze zboží přepravovat v režimu podmíněného osvobození v případě splnění zákonných podmínek (oznámí na celním úřadu zahájení dopravy, zajištění spotřební daně a vystavení „průvodního dokladu“). Zdaňovací období je kalendářní měsíc. Daňové přiznání se podává samostatně za každou daň do 25. dne po skončení zdaňovacího období. Při dovozu se daňové přiznání nepodává (celní prohlášení). Splatnost daně je 40. den po skončení zdaňovacího období, u lihu 55. den. Zvláštní režim mají tabákové výrobky – funkci daňového přiznání zde plní objednávka tabákových nálepek. Sazby daně Text Olovnatý benzín Bezolovnatý benzín Motorová nafta LPG pro pohon motorů

Sazba daně 12 840 Kč/1 000 l 13 710 Kč/1 000 l 10 950 Kč/1 000 l 3 933 Kč/1 000 l

Lékařský a technický benzín je osvobozen. LPG pro výrobu tepla osvobozeno. Těžké topné oleje pro topení – možnost vratky.

Daň z lihu Předmětem daně z lihu je líh (etanol) včetně neoddělitelného lihu vzniklého kvašením, pokud celkový obsah lihu činí více než 1,2 % objemových ethanolu a nejedná se o pivo nebo víno. Základem daně je množství lihu vyjádřené v hektolitrech ethanolu při teplotě 20 °C. Sazby daně Text Destiláty Whisky, rum Líh obsažený v destilátech z pěstitelského pálení

Sazba daně 28 500 Kč/hl ethanolu 28 500 Kč/hl ethanolu 14 300 Kč/hl ethanolu

Daň z piva Předmětem daně z piva je výrobek pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu nebo směs piva s nealko nápoji mající více než 0,5 % alkoholu. Předmětem daně není nealko pivo. Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech. Sazby daně v Kč/hl za každé celé hmotností procento extraktu původní mladiny Text Sazba daně Základní sazba daně 32,00 Kč Snížené sazby daně pro malé nezávislé pivovary Do 10 000 16,00 Kč 10 001 – 50 000 19,20 Kč 50 001 – 100 000 22,40 Kč 100 001 – 150 000 25,60 Kč 150 001 – 200 000 28,80 Kč SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.

23 / 25


Malý nezávislý pivovar je pivovar s roční výrobou piva menší než 200 000 hl a není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru. Plátcem daně není FO, která vyrobí pro vlastí spotřebu pivo nepřesahující 200 litrů/rok.

Daň z vína a meziproduktů Předmětem daně jsou vína, fermentované nápoje a meziprodukty s kódem nomenklatury 2204 (víno z čerstvých hroznů), 2205 (vermut) a 2206 (ostatní kvašené nápoje) s obsahem alkoholu 1,2 % - 22 %. Základem daně je množství vína a meziproduktů v hektolitrech. Sazby daně Text Šumivá vína Tichá vína Meziprodukty

Sazba daně 2 340 Kč/hl 0 Kč/hl 2 340 Kč/hl

Plátcem daně není FO, která na daňovém území ČR vyrábí výhradně tiché víno do2000 litrů/rok.

Daň z tabákových výrobků Předmětem daně jsou cigarety, doutníky, cigarillos, tabák. Předmětem daně však není žvýkací a šňupací tabák. Základ daně u cigaret se skládá z dvou částí. Procentní část se stanovuje z ceny pro konečného spotřebitele a pevná část se stanovuje z množství vyjádřeného v kusech. Základem daně u doutníků a cigarillos je množství v kusech a u tabáku ke kouření množství v kilogramech. Sazby daně Text Cigarety Doutníky, cigarillos Tabák ke kouření

Procentní část 27%

Sazba daně Pevná část minimum 1,16 Kč/ks Celkem nejméně 2,18 Kč/ks 1,30 Kč/ks 1 635,00 Kč/kg

Množstevní limity pro osvobození výrobků dovezených do ČR nepodnikatelem Druh výrobku Pořízení z EU Pořízení ze třetí země Líh 10 l 1l Cigarety 800 ks 100 ks Víno 90 l (z toho 60 l šumivého) 2 l (kromě tichého) 4 l tichého Pivo 110 l 16 l

Ekologické daně jsou upraveny zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Správcem daně je celní úřad. Předmětem daně jsou vybrané výrobky: - zemní plyn a některé další plyny, - elektřina, - pevná paliva (uhlí, brikety, koks apod.). Zdaňovací období je kalendářní měsíc. Daňové přiznání se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období samostatně za každou daň. Daň se odvádí pouze jednou při dodání zboží spotřebiteli nebo obchodníkovi, který nemá povolení od celního úřadu k nabývání výrobků bez daně. Sazba daně z elektřiny je 28,30 Kč/MWh.


24 / 25


Sazba daně z plynu Text Zkapalněný plyn, LPG Ostatní Vše pro výrobu tepla, vozidla pro provoz mimo veřejné cesty, stacionární motory, stroje na stavbách

2008 0 264,80 30,60

2013 34,20

Sazba 2015 68,40

2018 136,80

2020 264,80

Sazba daně z pevných paliv je 8,50 Kč/GJ spáleného tepla v hořlavině.

Doporučená literatura BLECHOVÁ, Beata a Jana JANOUŠKOVÁ. Podvojné účetnictví v příkladech 2012. 12. vyd. Praha: Grada, 2012. 194 s. ISBN 9788024741857 GALOČÍK, Svatopluk, PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: Grada, 336 s. ISBN 978-80-2474626-5. PELC, Vladimír; PELECH, Petr. Daně z příjmů s komentářem 2012. Anag 2012, 1080 s., ISBN 978-80-7263742-3 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka :průvodce podvojným účetnictvím k 1.1.2012. 12. aktualiz. vyd. Olomouc: Anag, 2012. 1095 s. ISBN 9788072637140 SEDLÁČEK, Jaroslav, Eva HÝBLOVÁ, Zuzana KŘÍŽOVÁ a Petr VALOUCH. Finanční účetnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 240 s. ISBN 978-80-210-5268-0. SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice :cvičebnice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009. 142 s. . ISBN 978-80-7357-443 Sborník příkladůdaň z příjmů právnických a fyzických osob, daň z přidané hodnoty, spotřební daně, daň z nemovitostí, daň z převodu nemovitostí, silniční daň, darovací daň, daňový řád, účetnictví : sestaveno dle zákonné. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 1 CD-ROM. ISBN 9788090405738


25 / 25

Pracovní materiály pro účastníky kurzů. Program 2 Ekonomické a finanční vzdělávání

Recommend Documents