Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
Pracovní materiály pro účastníky kurzů Program 2 Ekonomické a finanční vzdělávání
Modul 4 Finanční výkazy a ukazatele
vytvořený v rámci realizace projektu SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o. Brno, Křenová 52, 602 00 Brno „Vyšší úroveň dalšího vzdělávání v klíčových oborech podnikání“ registrační číslo: CZ.1.07/3.2.04/03.0018 hrazeného z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost prostřednictvím Krajského úřadu Jihomoravského kraje
Listopad 2015 SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
1 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
Druhy finančních výkazů a jejich právní úprava Finanční výkazy sestavované jako součást vedeného účetnictví podnikatelských subjektů jsou poměrně formalizované a svázané platnou legislativou. Klíčovými právními normami, v nichž je nutno hledat oporu pro správné sestavení těchto výkazů jsou zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhláška MF č. 500/2002 Sb., kterou se provádí zákon o účetnictví pro účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví a tzv. České účetní standardy pro podnikatele, zejména standard č. 023. V § 18 zákona o účetnictví jsou definovány povinně sestavované účetní výkazy, které musí být všemi účetními jednotkami sestavené v rámci účetní závěrky takto: „Účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji a) rozvaha (bilance), b) výkaz zisku a ztráty, c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty, příloha obsahuje též informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o nedoplatcích evidovaných v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky. Účetní závěrka může zahrnovat také: a) přehled o peněžních tocích nebo b) přehled o změnách vlastního kapitálu. Pro správnou práci s těmito výkazy v rámci řídící a rozhodovací činnosti zodpovědných osob je klíčové porozumět struktuře těchto výkazů a také vzájemným vazbám mezi těmito výkazy. Z hlediska praktické řídící činnosti jsou klíčové zejména rozvaha, výkaz zisku a ztráty (výsledovka) a výkaz peněžních toků (výkaz cash flow). Rozvaha představuje nejdůležitější účetní výkaz, ve kterém jsou zachyceny všechny účetní transakce ve formě aktiv a pasiv. Rozvaha (bilance) tedy zachycuje strukturu aktiv a pasiv podniku k určitému datu. Jako taková tedy představuje tzv. statický účetní výkaz (tzn. je zachycen stav k určitému okamžiku) a po zaúčtování každé další účetní operace se struktura rozvahy mění. Výkaz zisku a ztráty je pak stěžejním účetním výkazem z hlediska vyhodnocování efektivity hospodářské činnosti příslušného subjektu, protože zachycuje strukturu výnosů a nákladů podniku a jejich rozdíl ve formě výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta). Výkaz peněžních toků potom doplňuje tyto informace o finanční stránku hospodaření, neboť zachycuje dopad na finanční toky podniku, tedy na tzv. příjmy a výdaje. Na rozdíl od předchozích 2 výkazů však nemusí být sestavován povinně, nicméně pro správné řízení podnikových finančních procesů je důležitý minimálně stejně jako rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Na následujících stránkách je struktura těchto výkazů na obrázcích. SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
2 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
Rozvaha Obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky
ROZVAHA
Zpracováno v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů
(BILANCE) ke dni 31. prosince 2012 ( v celých tisících Kč )
Sídlo, bydliště nebo místo podnikání účetní jednotky
IČ
označ
AKTIVA
řád
a
b
c
Minulé úč. období
Běžné účetní období Korekce 2
Brutto 1
Netto 3
Netto 4
AKTIVA CELKEM (ř. 02 + 03 + 31 + 63)
001
0
0
0
0
A.
Pohledávky za upsaný základní kapitál
002
0
0
0
0
B.
Dlouhodobý majetek (ř. 04 + 13 + 23)
003
0
0
0
0
Dlouhodobý nehmotný majetek (ř.05 až 12)
B. I. B. I.
B. II.
004
0
0
0
0
1 Zřizovací výdaje
005
0
0
0
0
2 Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
006
0
0
0
0
3 Software
007
0
0
0
0
4 Ocenitelná práva
008
0
0
0
0
5 Goodwill
009
0
0
0
0
6 Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
010
0
0
0
0
7 Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
011
0
0
0
0
8 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
012
0
0
0
0
013
0
0
0
0
014
0
0
0
0
2 Stavby
015
0
0
0
0
3 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
016
0
0
0
0
4 Pěstitelské celky trvalých porostů
017
0
0
0
0
5 Dospělá zvířata a jejich skupiny
018
0
0
0
0
6 Jiný dlouhodobý hmotný majetek
019
0
0
0
0
7 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
020
0
0
0
0
8 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
021
0
0
0
0
9 Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
022
0
0
0
0
023
0
0
0
0
Dlouhodobý hmotný majetek (ř.14 až 22)
B. II. 1 Pozemky
B. III.
Dlouhodobý finanční majetek (ř. 24 až 30)
B. III. 1 Podíly - ovládaná osoba
024
0
0
0
0
2 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
025
0
0
0
0
3 Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly
026
0
0
0
0
Půjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba, 4 podstatný vliv
027
0
0
0
0
5 Jiný dlouhodobý finanční majetek
028
0
0
0
0
6 Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
029
0
0
0
0
7 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
030
0
0
0
0
Formulář zpracovala ASPEKT HM, daňová, účetní a auditorská kancelář, www.danovapriznani.cz, business.center.cz 2
SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
3 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
označ
AKTIVA
řád
a
b
c
Minulé úč.
Běžné účetní období
období
Brutto
Korekce
Netto
Netto
1
2
3
4
C.
Oběžná aktiva (ř. 32 + 39 + 48 + 58)
031
0
0
0
0
C. I.
Zásoby (ř.33 až 38)
032
0
0
0
0
1 Materiál
033
0
0
0
0
2 Nedokončená výroba a polotovary
034
0
0
0
0
3 Výrobky
035
0
0
0
0
4 Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny
036
0
0
0
0
5 Zboží
037
0
0
0
0
6 Poskytnuté zálohy na zásoby
038
0
0
0
0
039
0
0
0
0
040
0
0
0
0
2 Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba
041
0
0
0
0
3 Pohledávky - podstatný vliv
042
0
0
0
0
Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky 4 sdružení
043
0
0
0
0
5 Dlouhodobé poskytnuté zálohy
044
0
0
0
0
6 Dohadné účty aktivní
045
0
0
0
0
7 Jiné pohledávky
046
0
0
0
0
8 Odložená daňová pohledávka
047
0
0
0
0
048
0
0
0
0
049
0
0
0
0
2 Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba
050
0
0
0
0
3 Pohledávky - podstatný vliv
051
0
0
0
0
Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky 4 sdružení
052
0
0
0
0
5 Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
053
0
0
0
0
6 Stát - daňové pohledávky
054
0
0
0
0
7 Krátkodobé poskytnuté zálohy
055
0
0
0
0
8 Dohadné účty aktivní
056
0
0
0
0
9 Jiné pohledávky
057
0
0
0
0
058
0
0
0
0
059
0
0
0
0
2 Účty v bankách
060
0
0
0
0
3 Krátkodobý cenné papíry a podíly
061
0
0
0
0
4 Pořizovaný krátkodobý finanční majetek
062
0
0
0
0
063
0
0
0
0
1 Náklady příštích období
064
0
0
0
0
2 Komplexní náklady příštích období
065
0
0
0
0
066
0
0
0
0
C. I.
C. II.
Dlouhodobé pohledávky (ř. 40 až 47)
C. II. 1 Pohledávky z obchodních vztahů
C. III.
Krátkodobé pohledávky (ř. 49 až 57)
C. III. 1 Pohledávky z obchodních vztahů
C. IV.
Krátkodobý finanční majetek (ř. 59 až 62)
C. IV. 1 Peníze
D. I. D. I.
Časové rozlišení (ř. 64 až 66)
3 Příjmy příštích období 3
SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
4 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
označ
PASIVA
řád
a
b
c
Běžné účetní
Minulé účetní
období
období
5
6
PASIVA CELKEM (ř. 68 + 86 + 119)
067
0
0
A.
Vlastní kapitál (ř. 69 + 73 + 79 + 82 + 85)
068
0
0
A. I.
Základní kapitál (ř. 70 až 72)
069
0
0
1 Základní kapitál
070
0
0
2 Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-)
071
0
0
3 Změny základního kapitálu
072
0
0
073
0
0
A. II.
Kapitálové fondy (ř. 74 až 79)
074
0
0
2 Ostatní kapitálové fondy
075
0
0
3 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
076
0
0
4 Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách
077
0
0
5 Rozdíly z přeměn společností
078
0
0
6 Rozdíly z ocenění při přeměnách společností
079
0
0
080
0
0
081
0
0
082
0
0
083
0
0
084
0
0
2 Neuhrazená ztráta minulých let
085
0
0
3 Jiný výsledek hospodaření minulých let
086
0
0
0
0
088
0
0
089
0
0
1 Rezervy podle zvláštních právních předpisů
090
0
0
2 Rezerva na důchody a podobné závazky
091
0
0
3 Rezerva na daň z příjmů
092
0
0
4 Ostatní rezervy
093
0
0
094
0
0
095
0
0
2 Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba
096
0
0
3 Závazky - podstatný vliv
097
0
0
4 Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení
098
0
0
5 Dlouhodobé přijaté zálohy
099
0
0
6 Vydané dluhopisy
100
0
0
7 Dlouhodobé směnky k úhradě
101
0
0
8 Dohadné účty pasívní
102
0
0
9 Jiné závazky
103
0
0
104
0
0
A. II. 1 Emisní ážio
A. III.
Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku (ř. 81 + 82)
A. III. 1 Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond 2 Statutární a ostatní fondy A. IV.
Výsledek hospodáření minulých let (ř. 84 až 86)
A. IV. 1 Nerozdělený zisk minulých let
A. V.
Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)
087
/ř.01 - (+ 69 + 73 + 79 + 83 + 88 + 121)/ B.
Cizí zdroje
B. I.
Rezervy (ř. 90 až 93)
B. I.
B. II.
(ř. 89 + 94 + 105 + 117)
Dlouhodobé závazky (ř. 95 až 104)
B. II. 1 Závazky z obchodních vztahů
10 Odložený daňový závazek 4
SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
5 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
označ
PASIVA
řád
a
b
c
B. III.
Krátkodobé závazky (ř. 106 až 116)
Běžné účetní období 5
Minulé účetní období 6
105
0
0
106
0
0
2 Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba
107
0
0
3 Závazky - podstatný vliv
108
0
0
4 Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení
109
0
0
5 Závazky k zaměstnancům
110
0
0
6 Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
111
0
0
7 Stát - daňové závazky a dotace
112
0
0
8 Kratkodobé přijaté zálohy
113
0
0
9 Vydané dluhopisy
114
0
0
10 Dohadné účty pasivní
115
0
0
11 Jiné závazky
116
0
0
117
0
0
B. IV. 1 Bankovní úvěry dlouhodobé
118
0
0
2 Krátkodobé bankovní úvěry
119
0
0
3 Krátkodobé finanční výpomoci
120
0
0
121
0
0
1 Výdaje příštích období
122
0
0
2 Výnosy příštích období
123
0
0
B. III. 1 Závazky z obchodních vztahů
B. IV.
C. I. C. I.
Bankovní úvěry a výpomoci (ř. 118 až 120)
Časové rozlišení (ř. 122 + 123)
Rozvaha podniku je klíčovým finančním výkazem zejména z toho důvodu, že zachycuje veškeré účetní transakce. Je to tedy vrcholný účetní výkaz, který sumarizuje veškerý majetek (aktiva) a zdroje jeho krytí (tedy pasiva). Jak bylo vysvětlováno v modulu Základy účetnictví, aktiva se člení v rozvaze zejména podle doby jejich předpokládaného použití v podnikatelské činnosti na aktiva dlouhodobá a krátkodobá. Kromě těchto dominantních kategorií aktiv v ní lze nalézt ještě Pohledávku za upsaný základní kapitál a Časové rozlišení aktiv. Pohledávka za upsaný základní kapitál informuje o skutečnosti, jak velká část uspaného základního kapitálu nebyla ještě společníky či akcionáři splacena. Je tedy důležité ji porovnávat právě s hodnotou Základního kapitálu ve vlastním kapitálu v pasivech rozvahy, protože čím větší část základního kapitálu není ještě splacena, tím větší signál o určité nedůvěře vlastníků podniku v jeho potenciál. Časové rozlišení aktiv pak představuje reziduální položku aktiv vyplývající z tzv. akruálního principu účetnictví, který nařizuje účtovat o transakcích v tom účetním období, se kterým tyto časově a věcně souvisí. Potom tedy například předplatné nájmů na příští účetní období není možné zahrnovat do nákladů aktuálního účetního období a snižovat tak zisk, nýbrž je nutné je „pozdržet“ v rozvaze podniku jako tzv. Náklady příštích období. Teprve v tom účetním období, kterého se časově týkají, dojde k odúčtování těchto položek z rozvahy a jejich převodu do nákladů snižujících zisk podniku. Obdobně to platí pro pasiva, kde je také možné najít položku Časové rozlišení pasiv v podobě Výnosů a Výdajů příštích období. Aktiva se v rozvaze evidují nejprve v tzv. Brutto hodnotě (tedy v hodnotě, v níž do účetnictví vstupují), aby následně v určitých případech (oprávky a opravné položky) byla tato jejich hodnota korigována ve sloupci Korekce na tzv. Netto hodnotu, tj. hodnotu tzv. realizovatelnou. Oprávky představují obecně součet odpisů dlouhodobého odpisovaného SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
6 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
majetku (a vyjadřují tedy jeho opotřebovanost, ať již fyzickou či morální), opravné položky pak vyjadřují dočasný pokles hodnoty aktiv – např. při významném poklesu cen aktiv oproti jejich účetní hodnotě, atd. Dlouhodobá aktiva podniku jsou taková aktiva, která představují majetek sloužící podniku dlouhodobě (déle než 1 rok) a jehož spotřeba neprobíhá najednou, ale postupně. Děje se tak ve formě odpisů, kterými se hodnota stálých aktiv přenáší úměrně jejich opotřebení do nákladů podniku. Dlouhodobý hmotný majetek může být také neodpisovaný např. pozemky, které se neopotřebovávají nebo umělecká díla a sbírky, které se v čase naopak zhodnocují. Neodpisuje se ani dlouhodobý finanční majetek. U dlouhodobého nehmotného majetku, se některé složky evidují bez peněžní hodnoty a k jejich ocenění dochází až v případě prodeje např. firemní značka nebo know how. Jako příklad dlouhodobého nehmotného majetku lze uvést zřizovací výdaje, výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva nebo goodwill. Podnik si sám stanoví, které věci bude zařazovat do této kategorie stálých aktiv i jak dlouho je bude odpisovat (odpisová doba je stanovena zákonem pouze pro zřizovací výdaje a goodwill). Daňová legislativa stanovila limit pro nehmotný majetek nad 60 tis. Kč. Do hmotného dlouhodobého majetku patří např. pozemky, budovy, stavby, umělecká díla, sbírky, předměty kulturní hodnoty, předměty z drahých kovů a další samostatné movité věci popř. soubory movitých věcí (jako např. inventář, dopravní prostředky, počítače a jejich sítě, stroje, přístroje, strojní technologie a zařízení). Za finanční dlouhodobý majetek se považují cenné papíry a podíly, půjčky poskytnuté podnikům ve skupině a ostatní půjčky s delší splatností než 1 rok (např. vklad tichého společníka). Krátkodobá aktiva, představující majetek, který se při hospodářské činnosti podniku spotřebuje najednou příp., u něhož proces přeměny nepřesahuje jeden rok. Provozní cyklus podniku, v němž dochází k postupné přeměně oběžných aktiv z jedné formy na druhou, znázorňuje následující obrázek č. 1. PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY inkaso pohledávek
zásobování
POHLEDÁVKY
MATERIÁL
prodej
výroba HOTOVÉ VÝROBKY Obr. č. 1: Koloběh oběžných aktiv
Z hlediska účetnictví je třeba si uvědomit, že oběžná aktiva se většinou nacházejí souběžně v různých svých formách, a že charakter hospodářského cyklu a zejména rychlost přeměny forem aktiv závisí na povaze činnosti podniku. Jeho průběh a podoba budou odlišné v podniku, který nakupuje zboží a v nezměněném stavu je prodává, oproti podniku zabývajícím se výrobou. Hlavní část pasiv v rozvaze pak tvoří Vlastní kapitál (tedy zdroje, které do společnosti buď vložili přímo její vlastníci, či si je společnost dokáže sama vytvořit svou vlastní činností, případně bezúplatné zdroje, např. dary) a Cizí zdroje, tedy zejména závazky a bankovní úvěry.
SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
7 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
Vlastní kapitál, který představuje nárok vlastníků (společníků) firmy na aktiva, která společnost spravuje. Je hlavním nositelem podnikatelského rizika a jeho podíl na celkovém kapitálu je proto ukazatelem finanční jistoty (nezávislosti) firmy. Obchodní společnost jako účetní jednotka považuje prostředky poskytnuté vlastníky za jejich nárok, který bude uspokojen v budoucnu. Cizí zdroje, jsou závazky vůči věřitelům (nikoliv vlastníkům společnosti). Za cizí zdroje (kapitál) musí podnik obvykle platit úroky a ostatní výdaje spojené s jeho získáním (bankovní poplatky, provize aj.). Z hlediska rozvahy je pro efektivní řízení podniku klíčové sledovat právě vývoj struktury aktiv a pasiv ve vzájemné souvislosti (tzv. majetkovou a finanční strukturu podniku). Již z rozvahy je někdy možné identifikovat některé ekonomické problémy, které je žádoucí urychleně odstranit, zejména co se týče zadluženosti a likvidity podniku. Pro řadu dalších ekonomických ukazatelů rozvaha dodává podkladové informace, které je nutno doplnit informacemi obsaženými v dalších finančních výkazech jako je výkaz zisku a ztráty a výkaz peněžních toků (ukazatele rentability, ukazatele založené na bázi cash flow, atd.). O těchto souvislostech majetkové a finanční struktury podniku je blíže pojednáno v následujících částech tohoto textu.
Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty lze sestavovat v tzv. druhovém nebo účelovém členění. Využití výkazu zisku a ztráty v účelovém členění není v praxi tak časté, takže se soustředíme zejména na jeho druhové členění. To je charakteristické tím, že jednotlivé náklady a výnosy jsou do tohoto výkazu zanášeny právě v členění na jednotlivé druhy nákladů a výnosů, a to bez ohledu na účel jejich využití. Celkově je výkaz zisku a zisku a ztráty v druhovém členění sestavován tzv. stupňovitě, tzn., že jsou postupně v rámci tohoto výkazu počítány jednotlivé dílčí ukazatele, které mají významnou vypovídací schopnost o určité oblasti podnikání daného subjektu. Postupně je tedy možné ve výkazu zisku a ztráty v druhovém členění zjistit obchodní marži, přidanou hodnotu, provozní výsledek hospodaření, finanční výsledek hospodaření, výsledek hospodaření za běžnou činnost, mimořádný výsledek hospodaření, výsledek hospodaření za účetní období a výsledek hospodaření před zdaněním. Tyto řádky výkazu zisku a ztráty představují součtové řádky, které jsou ovlivněny jednotlivými druhy nákladů a výnosů, které do nich patří. Některé dílčí ukazatele zároveň ovlivní výpočet jiných níže umístěných ukazatelů ve výkazu. Obchodní marže tak ovlivňuje výši přidané hodnoty, přidaná hodnota výši provozního výsledku hospodaření, provozní výsledek hospodaření spolu s finančním výsledkem hospodaření výši výsledku hospodaření za běžnou činnost a výsledek hospodaření za běžnou činnost spolu s mimořádným výsledkem hospodaření pak výši výsledku hospodaření za účetní období. Kategorie Výsledek hospodaření za účetní období je zároveň tou hodnotou, kterou je výkaz zisku a ztráty přímo propojen s rozvahou podniku v řádku A. V. – Výsledek hospodaření běžného účetního období. Ve výkazu zisku a ztráty podniku sestavenému jako součást účetní závěrky podniku představuje Výsledek hospodaření za účetní období již zisk či ztrátu po zdanění a jedná se tak o čistý zisk či ztrátu po odpočtu daně z příjmů. Již i dílčí ukazatele Výsledek hospodaření za běžnou činnost a Mimořádný výsledek hospodaření, jejichž součtem je právě Výsledek hospodaření za účetní období, jsou tedy v závěrečném výkazu zisku a ztráty po odpočtu daně z příjmů. Na tuto skutečnost je tedy nutno vždy pamatovat při hodnocení těchto ukazatelů. Pokud by měla být hodnocena výkonnost podniku na bázi zisku před zdaněním, je nutno využít až údaj z posledního řádku výsledovky, tedy Výsledek hospodaření před zdaněním. V kategorii ukazatelů před zdaněním vystupují ve výkazu zisku a ztráty také kategorie Provozního výsledku hospodaření (a v něm zahrnutých Obchodní marže a Přidané hodnoty) a Finančního výsledku hospodaření. SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
8 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
Struktura výkazu zisku a ztráty v druhovém členění nákladů a výnosů je zachycena na následujícím obrázku.
Zpracováno v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů
Obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT ke dni 31. prosince 2012 ( v celých tisících Kč )
Sídlo, bydliště nebo místo podnikání účetní jednotky
IČ
Označení
TEXT
a I.
Číslo
b
Skutečnost v účetním období
řádku
běžném
c
1
minulém 2
Tržby za prodej zboží
01
0
0
Náklady vynaložené na prodané zboží
02
0
0
+
Obchodní marže (ř. 01-02)
03
0
0
II.
Výkony (ř. 05+06+07)
04
0
0
A.
II. 1 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
B.
05
0
0
2 Změna stavu zásob vlastní činnosti
06
0
0
3 Aktivace
07
0
0
08
0
0
1 Spotřeba materiálu a energie
09
0
0
2 Služby
Výkonová spotřeba (ř. 09+10)
B. B.
10
0
0
Přidaná hodnota (ř. 03+04-08)
11
0
0
C.
Osobní náklady
12
0
0
C.
1 Mzdové náklady
13
0
0
C.
2 Odměny členům orgánů společnosti a družstva
14
0
0
C.
3 Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
15
0
0
C.
4 Sociální náklady
16
0
0
D.
Daně a poplatky
17
0
0
E.
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
18
0
0
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 20+21 )
19
0
0
20
0
0
21
0
0
+
III.
III. 1 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 2 Tržby z prodeje materiálu F.
Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 23+24 )
22
0
0
F.
1 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku
23
0
0
F.
2 Prodaný materiál
24
0
0
25
0
0
G. IV. H. V. I.
*
Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy
26
0
0
Ostatní provozní náklady
27
0
0
Převod provozních výnosů
28
0
0
Převod provozních nákladů
29
0
0
0
0
Provozní výsledek hospodaření
30
/(ř.11-12-17-18+19-22-25+26-27+(-28)-(-29)/
Formulář zpracovala ASPEKT HM, daňová, účetní a auditorská kancelář, www.danovapriznani.cz, business.center.cz 6
SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
9 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
Označení
TEXT
a
b
VI
Číslo
Skutečnost v účetním období
řádku
sledovaném
minulém
c
1
2
Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
31
0
0
Prodané cenné papíry a podíly
32
0
0
Výnosy z dlouhodobého finančního majetku ( ř. 34 + 35 + 36)
33
0
0
34
0
0
35
0
0
36
0
0
Výnosy z krátkodobého finančního majetku
37
0
0
Náklady z finančního majetku
38
0
0
Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů
39
0
0
L.
Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů
40
0
0
M.
Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti
41
0
0
Výnosové úroky
42
0
0
Nákladové úroky
43
0
0
Ostatní finanční výnosy
44
0
0
Ostatní finanční náklady
45
0
0
Převod finančních výnosů
46
0
0
Převod finančních nákladů
47
0
0
Finanční výsledek hospodaření
48
0
0
J. VII.
Výnosy z podílů v ovládaných osobách a v účetních jednotkách pod VII. 1 podstatným vlivem VII. 2 Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů VII. 3 Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku VIII. K. IX.
X. N. XI. O. XII. P.
*
/(ř.31-32+33+37-38+39-40-41+42-43+44-45-(-46)+(-47))/ Daň z příjmů za běžnou činnost (ř. 50 + 51)
49
0
0
Q.
1
-splatná
50
0
0
Q.
2
-odložená
51
0
0
Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř. 30 + 48 - 49)
52
0
0
Mimořádné výnosy
53
0
0
R.
Mimořádné náklady
54
0
0
S.
Daň z příjmů z mimořádné činnosti (ř. 56 + 57)
55
0
0
-splatná
56
0
0
-odložená
Q.
** XIII.
S.
1
57
0
0
Mimořádný výsledek hospodaření (ř. 53 - 54 -55 )
58
0
0
Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)
59
0
0
***
Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (ř. 52 + 58 - 59)
60
0
0
****
Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) (ř. 30 + 48 + 53 - 54)
61
0
0
S.
2
* T.
Z jednotlivých dílčích ukazatelů obsažených ve výkazu zisku a ztráty je nutno rozumět jejich ekonomickému smyslu. Obchodní marže – je významným ukazatelem efektivity obchodních společností, protože představuje rozdíl mezi tržbami z prodeje zboží a náklady na toto prodané zboží. Jelikož smyslem činnosti obchodních společností je právě obchod se zbožím, znamená to, že kritickou podmínkou úspěšnosti takové společnosti je obchodní marže kladná a to pokud možno kladná významně. Záporná obchodní marže by totiž znamenala, že daná společnost prodává zboží za nižší ceny, než je kupuje, což je u těchto společností zásadní problém. Přidaná hodnota – přidaná hodnota je ve výkazu zisku a ztráty vypočtena tak, že k obchodní marži se připočtou tzv. výkony a odečtou se náklady v podobě tzv. výkonové spotřeby. Výkony představují tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb, změna stavu zásob vlastní činnosti (nedokončená výroby, polotovary, výrobky, příp. zvířata vlastního odchovu. Výkonová spotřeba pak představuje náklady vynaložené na vznik těchto výkonů v podobě spotřebovaného materiálu, energie a služeb. Přidaná SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
10 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
hodnota je významná zejména u výrobních společností, protože informuje o schopnosti produkovat vyšší hodnotu z produkce a obchodu, než činí náklady přímo spojené s touto činností. Pozor, je nutné mít na paměti, že přidaná hodnota ve výkazu zisku a ztráty nemá nic společného s přidanou hodnotou ve smyslu DPH. Provozní výsledek hospodaření – tento ukazatel vypovídá o celkové efektivitě podniku v provozní oblasti. Jeho výpočet probíhá tak, že k přidané hodnotě se připočtou ostatní provozní výnosy a naopak se odečtou ostatní provozní náklady. Typickými provozními výnosy v tomto ukazateli jsou zejména tržby z prodeje materiálu a dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a některé další. Provozními náklady pak jsou zejména osobní náklady – mzdové, pojistné, dále odpisy, tvorba rezerv v provozní oblasti, zůstatková cena prodaného DM a materiálu, atd. Tento ukazatel je zároveň stále před zdaněním. Finanční výsledek hospodaření – představuje rozdíl mezi finančními výnosy a finančními náklady. Jedná se tedy o takové výnosy a náklady, které jsou finančního charakteru (standardně spojené s finančním majetkem v rozvaze). Typickými finančními výnosy jsou zejména tržby z prodeje cenných papírů a jiného finančního majetku, výnosy z finančních investic v podobě inkasovaných úroků, podílů na ziscích, inkasované dividendy, kurzové zisky, atd. Mezi typické finanční náklady pak patří naopak placené úroky, hodnota prodaného finančního majetku, placené poplatky, kurzové ztráty, atd. Také tento ukazatel je před zdaněním. Výsledek hospodaření za běžnou činnost – představuje součet provozního a finančního výsledku hospodaření po odpočtu daně z příjmů za běžnou činnost. Poprvé tak ve výkazu zisku a ztráty vystupuje ukazatel po zdanění, tedy po odpočtu daně z příjmů. Výsledek hospodaření za běžnou činnost informuje o výsledku z typické a každodenní činnosti daného podniku. Mimořádný výsledek hospodaření – představuje rozdíl mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady a to po odpočtu daně z příjmů z mimořádné činnosti. Mimořádné výnosy a náklady jsou takové, které jsou z pozice každodenní činnosti daného subjektu nahodilé, jednorázové, neopakovatelné, atd. Patří sem tedy výnosy a náklady typu škod z mimořádných živelních pohrom a případné náhrady za tyto škody, výnosy či náklady ze změn metod účtování a oceňování, atd. Výsledek hospodaření za účetní období – je dán součtem výsledku hospodaření z běžné činnosti a mimořádného výsledku hospodaření (u v.o.s. a k.s. upravený o převod podílu na výsledku hospodaření společníkům). Jedná se tedy o celkový výsledek hospodaření dané účetní jednotky a to po zdanění, tedy o čistý zisk nebo čistou ztrátu podniku. Tento ukazatel je zároveň oním, který najdeme také v rozvaze podniku v jeho vlastním kapitálu. Dochází zde tedy k vzájemné návaznosti výkazu zisku a ztráty a rozvahy. Výsledek hospodaření před zdaněním – je vypočten jako součet provozního výsledku hospodaření, finančního výsledku hospodaření, mimořádných výnosů po odpočtu mimořádných nákladů. Jedná se tedy o zisk či ztrátu před odpočtem daně z příjmů. Význam tohoto ukazatele je patrný zejména ve finanční analýze podniku, kdy umožňuje srovnatelnost ekonomických výsledků podniků napříč různými státy s rozdílnými sazbami daně z příjmů i mezi různými formami podnikatelských subjektů s rozdílným daňovým zatížením. Stále je nutno mít na paměti, že údaje obsažené ve výkazu zisku a ztráty představují výnosy a náklady podniku a jejich strukturu a umožňují tedy hodnotit ekonomickou efektivitu činnosti daného subjektu. Nelze z nich však přímo vyvozovat, zda je tento subjekt úspěšný také finančně. Je totiž prakticky možné, že i ekonomicky úspěšný subjekt se může dostat do finančních problémů, např. v situaci, kdy mu jeho odběratelé neplatí za prodané zboží, výrobky či služby. Z toho plyne, že i SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
11 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
ekonomicky ziskový subjekt může mít problémy s jeho cash flow, tedy peněžními toky a dostat se až do tzv. druhotné platební neschopnosti. K posouzení finanční kondice podniku a schopnosti přeměnit dosažené výnosy evidované ve výkazu zisku a ztráty na příjmy a také k analýze peněžních výdajů je nezbytné analyzovat další finanční výkaz a tím je výkaz peněžních toků, nebo-li výkaz cash flow.
Výkaz peněžních toků K celkovému zhodnocení finanční situace podniku tedy nestačí jen rozvaha a výkaz zisku a ztráty, ale je nutné je doplnit ještě o výkaz peněžních toků (výkaz cash flow). Výkaz peněžních toků je podobně jako v případě rozvahy a výkazu zisku a ztráty legislativně formalizován. Náležitosti výkazu peněžních toků vychází z právní úpravy obsažené ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. (konkrétně § 40 – 43) a v Českém účetním standardu pro podnikatele č. 023. Při interpretaci údajů z výkazu o peněžních tocích je nutno respektovat tyto právní předpisy a zejména rozumět jednotlivým položkám, které jsou ve výkazu peněžních toků obsaženy. Zejména je nutno pochopit, že ve výkazu peněžních toků jsou zahrnuty jak vlastní peněžní prostředky, tak i tzv. peněžní ekvivalenty. Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin (účtová skupina 21), peněžní prostředky na účtu včetně přečerpání běžného účtu (účtová skupina 22), případně účtová skupina 26. Peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Za peněžní ekvivalenty se považují například dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu. Převody v rámci jednotlivých položek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů se nepromítají do přehledu o peněžních tocích. Účetní jednotka uvede v příloze buď položky zahrnované do peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů nebo uplatňovanou zásadu přijatou pro určování obsahu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Účetní jednotka dále v příloze uvede změnu uplatňované zásady včetně změny v modelu, konstrukci a obsahové náplni ukazatelů oproti předchozímu účetnímu období včetně pravděpodobných účinků. Účetní jednotka prokáže soulad mezi částkami peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v přehledu o peněžních tocích a mezi odpovídajícími položkami vykazovanými v rozvaze (bilanci). To tedy znamená, že mezi výkazem peněžních toků a rozvahou existuje také propojení podobně jako mezi rozvahou a výkazem zisku a ztráty. V tomto případě jde o propojení do aktivní strany rozvahy v položkách krátkodobého finančního majetku. Struktura výkazu peněžních toků je uvedena na následujícím obrázku.
SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
12 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
Zpracováno v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb.
PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH ( výkaz cash-flow ) ke dni 31. prosince 2012 ( v celých tisících Kč )
Obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky
Sídlo, bydliště nebo místo podnikání účetní jednotky
P. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období
0
Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost) Z.
Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním
0
A. 1
Úpravy o nepeněžní operace
0
A. 1
1 Odpisy stálých aktiv a umořování opravné položky k nabytému majetku
0
A. 1
2 Změna stavu opravných položek, rezerv
0
A. 1
3 Zisk z prodeje stálých aktiv
0
A. 1
4 Výnosy z dividend a podílů na zisku
0
A. 1
5 Vyúčtované nákladové úroky s vyjímkou kapitalizovaných a vyúčtované výnosové úroky
0
A. 1
6 Případné úpravy o ostatní nepěněžní operace
0
A. *
Čistý peněžní tok z prov.činnosti před zdaněním, změnami prac. kapitálu a mim.položkami
0
A. 2
Změny stavu nepěněžních složek pracovního kapitálu
0
A. 2
1 Změna stavu pohledávek z provozní činnosti, přechodných účtů aktiv
0
A. 2
2 Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti, přechodných účtů pasiv
0
A. 2
3 Změna stavu zásob
0
A. 2
4 Změna stavu krátkodobého finančního majetku nespadajícího do peněžních prostř. a ekvivalentů
0
A. **
Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami
0
A. 3
Vyplacené úroky s vyjímkou kapitalizovaných
0
A. 4
Přijaté úroky
0
A. 5
Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a doměrky daně za minulá období
0
A. 6
Příjmy a výdaje spojené s mimořádným hospodářským výsledkem včetně daně z příjmů
0
A. ***
Čistý peněžní tok z provozní činnosti
0
Peněžní toky z investiční činnosti B. 1
Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv
0
B. 2
Příjmy z prodeje stálých aktiv
0
B. 3
Půjčky a úvěry spřízněným osobám
0
B. ***
Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti
0
Peněžní toky z finančních činností C.
1
Dopady změn dlouhodobých,resp. krátkodobých závazků
0
C.
2
Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a ekvivalenty
0
C.
2
1 Zvýšení peněžních prostředků z důvodů zvýšení základního kapitálu, emisního ážia atd.
0
C.
2
2 Vyplacení podílů na vlastním jmění společníkům
0
C.
2
3 Další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářů
0
C.
2
4 Úhrada ztráty společníky
0
C.
2
5 Přímé platby na vrub fondů
0
C.
2
6 Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zaplacené daně
0
C. ***
Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti
0
F. Čisté zvýšení resp. snížení peněžních prostředků
0
R. Stav peněžních prostředků a pen. ekvivalentů na konci účetního období
0
Výše uvedená struktura výkazu peněžních toků umožňuje samostatně analyzovat 3 dílčí oblasti cash flow podniku, a sice peněžní toky z provozní činnosti, peněžní toky z investiční činnosti a peněžní toky z finanční činnosti (pozor – nejde o stejnou strukturu jako u výkazu zisku a ztráty). Řádek F, tedy Čisté zvýšení resp. Snížení peněžních prostředků pak představuje celkové cash flow za sledované období. Výkaz peněžních toků má návaznost na rozvahu podniku a to v řádku P na SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
13 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
počáteční rozvahu a v řádku R na konečnou rozvahu podniku v oblasti peněžních prostředků a jejich ekvivalentů. Peněžní toky z provozních, investičních nebo finančních činností se uvádějí v přehledu o peněžních tocích nekompenzované. Případné výjimky z tohoto ustanovení účetní jednotka uvede v příloze. Provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti účetní jednotky, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnosti. Investiční činností se rozumí pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popřípadě činnost související s poskytováním úvěrů, půjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost. Finanční činností se rozumí taková činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků. Obecně platí, že cash flow v podniku je možné spočítat dvěma základními metodami, a to metodou: a) Přímou b) Nepřímou Metoda přímá předpokládá přístup osoby cash flow zjišťující k interním údajům společnosti, protože se jedná o prosté porovnávání přijatých a provedených plateb ve formě příjmů a výdajů. Metoda nepřímá pak představuje složitější metodu, z níž lze cash flow zrekonstruovat pouze ze závěrkových výkazů podniku, tedy rozvahy a výkazu zisku a ztráty a to tak, že se upravuje výsledek hospodaření podniku (zisk nebo ztráta) o položky které ovlivní peněžní toky podniku a přitom nejsou zahrnuty ve výsledku hospodaření. Konkrétně se při sestavení cash flow nepřímou metodou postupuje tak, že výsledek hospodaření účetní jednotky je upraven zejména o: 1. nepeněžní transakce, 2. neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období, 3. položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností. Postup výpočtu cash flow nepřímou metodou z hlediska legislativy definuje zejména Český účetní standard pro podnikatele č. 023 – Přehled o peněžních tocích a jeho obrazem je pak právě výše uvedená struktura výkazu o peněžních tocích.
Příloha k účetní závěrce Význam přílohy k účetní závěrce bývá někdy v praxi neoprávněně podceňován. Jedná se totiž o velmi významný dokument, který umožňuje lépe pochopit podstatu hospodářských výsledků příslušné účetní jednotky. Navíc příloha k účetní závěrce představuje povinnou součást každoroční účetní závěrky podniku a je proto nezbytné jí věnovat adekvátní pozornost i ze strany statutárních orgánů podniků zodpovědných za řádné sestavení a zveřejnění účetní závěrky. Obsahové vymezení a položkové uspořádání přílohy k účetní závěrce definuje § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Dle tohoto ustanovení platí, že v příloze účetní jednotka uvede informace podle zákona o účetnictví, zejména informace podle § 18 odst. 2, datum vzniku účetní jednotky nebo datum zahájení činnosti, údaje o fyzických a právnických osobách, které ovládají tuto účetní jednotku nebo v ní mají podstatný vliv s uvedením výše vkladu v procentech, popis změn a dodatků SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
14 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
provedených v uplynulém účetním období v obchodním rejstříku a popis organizační struktury účetní jednotky a její zásadní změny během uplynulého účetního období. Dále účetní jednotka uvede jména a příjmení členů statutárních a dozorčích orgánů k rozvahovému dni. Dle § 18 odst. 2 zákona o účetnictví je nutné v příloze uvést tyto údaje: a) jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky; u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) sídlo nebo u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, b) identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno, c) právní formu účetní jednotky, d) předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena, e) rozvahový den (§ 19 odst. 1) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3), f) okamžik sestavení účetní závěrky, a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky. V příloze uvede účetní jednotka také obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, které účetní jednotka ovládá nebo v nichž má účetní jednotka podstatný vliv s uvedením výše podílu na základním kapitálu. Uvádějí se také případné dohody mezi společníky, které zakládají rozhodovací práva bez ohledu na výši podílu na základním kapitálu u účetních jednotek. Účetní jednotka uvede také výši vlastního kapitálu a výši výsledku hospodaření za poslední účetní období účetních jednotek, které ovládá nebo v nichž má podstatný vliv s ohledem na § 19 odst. 6 zákona o účetnictví. Účetní jednotka rovněž uvede obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením. Účetní jednotka uvede dále, zda byly uzavřeny ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodech zisku a jaké povinnosti z nich vyplývají. Dále se uvede průměrný přepočtený počet zaměstnanců během účetního období a z toho členů řídících orgánů, s uvedením výše osobních nákladů, které byly vynaloženy na zaměstnance a z toho na členy řídících orgánů. Dále se uvedou odměny osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních a dozorčích orgánů, jakož i výše vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů vyjmenovaných orgánů. Uvádějí se úhrnné údaje, nikoliv údaje o jednotlivých pracovnících. V příloze uvede účetní jednotka také výši půjček, úvěrů, s uvedením úrokové sazby a hlavních podmínek, poskytnutá zajištění a ostatní plnění jak v peněžní, tak v nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů včetně bývalým osobám a členům těchto orgánů v úhrnné výši odděleně za jednotlivé kategorie osob. Za ostatní plnění se považují zejména bezplatná předání k užívání osobních automobilů nebo jiných movitých a nemovitých věcí, využití služeb poskytovaných účetní jednotkou a platby důchodového připojištění. Významnou součástí přílohy k účetní závěrce jsou také a) informace o aplikaci obecných účetních zásad, o použitých účetních metodách, způsobech oceňování a odpisování, jejichž znalost je významná pro posouzení finanční, majetkové SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
15 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
situace a výsledku hospodaření účetní jednotky a pro analýzu údajů obsažených v rozvaze (bilanci) a ve výkazu zisku a ztráty, b) informace o odchylkách od metod podle § 7 odst. 5 zákona o účetnictví s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky, c) podle principu významnosti způsob stanovení opravných položek a oprávek k majetku s uvedením zdroje informací pro stanovení výše opravných položek a oprávek, způsob uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu a způsob stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků podle zákona, popis použitého oceňovacího modelu při ocenění reálnou hodnotou, změny reálné hodnoty včetně změn v ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování, pro každý druh derivátů údaje o rozsahu a podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků a tabulku s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v účtové skupině 41; pokud nebyly majetek a závazky oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka důvody a případnou výši opravné položky. V další části přílohy uvede účetní jednotka doplňující informace k rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty. Vysvětlí každou významnou položku nebo skupinu položek z rozvahy (bilance) nebo výkazu zisku a ztráty, jejichž uvedení je podstatné pro analýzu a pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky a tyto informace nevyplývají přímo ani nepřímo z rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty, a u významných položek aktiv uvede též jejich přírůstky a úbytky. Zvlášť uvede významné údaje, které nejsou v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty samostatně vykázány, zejména doměrky splatné daně z příjmů za minulá účetní období, rozpis odloženého daňového závazku nebo pohledávky, rozpis rezerv a dlouhodobých bankovních úvěrů včetně úrokových sazeb a popisu zajištění úvěrů, splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních a celních orgánů, výši pohledávek určených k obchodování oceněných reálnou hodnotou, přijaté dotace na investiční a provozní účely. Dále uvede údaj o individuálním referenčním množství mléka, individuální produkční kvótě, individuálním limitu prémiových práv a jiných obdobných kvótách a limitech, o kterých účetní jednotka neúčtovala na rozvahových ani výsledkových účtech, protože náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou by převýšily její významnost. Účetní jednotka dále uvede informace o druzích zvířat, která jsou vykazována jako dlouhodobý hmotný majetek a zásoby. Pokud účetní jednotka vlastní, má právo nebo příslušnost k hospodaření k více než 10 ha lesních pozemků s lesním porostem, uvede také tyto údaje: a) celková výměra lesních pozemků s lesním porostem, b) výše ocenění lesních porostů stanovená součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem v m2 a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m2, která činí 57 Kč. Pokud účetní jednotka zjišťuje cenu lesního porostu také jiným způsobem než součinem lesních pozemků s lesním porostem a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva podle písmene b), například v souvislosti s podrobnějším členěním podle skupiny dřevin, a takto zjištěná cena je významně rozdílná, uvede také tuto cenu a informace o způsobu stanovení její výše a jejím účelu. SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
16 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
Účetní jednotka v příloze též uvede důležité informace týkající se majetku a závazků, zejména pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti, pohledávky a závazky, které k rozvahovému dni mají dobu splatnosti delší než pět let, pronájem majetku, zatížení majetku zástavním právem nebo věcným břemenem a uvedení převedeného nebo poskytnutého zajištění a cizí majetek uvedený v rozvaze (bilanci), například majetek v rámci najatého podniku nebo jeho části, penzijní závazky a závazky vůči účetním jednotkám v konsolidačním celku uvede zvlášť. Dále účetní jednotka uvede každou významnou událost, která se stane mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky. V další části přílohy uvede účetní jednotka informace, které nejsou vykázány v rozvaze (bilanci): a) celkovou výši závazků, je-li tato informace významná k posouzení finanční situace účetní jednotky, b) s ohledem na princip významnosti drobný nehmotný a hmotný majetek, c) charakter a obchodní účel operací účetní jednotky, která je právnickou osobou, jsou-li rizika nebo užitky z těchto operací významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky. Účetní jednotka, která ke konci rozvahového dne, za nějž se účetní závěrka sestavuje, překročila alespoň dvě ze tří kritérií: 1) aktiva celkem více než 350 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely této vyhlášky rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3 zákona o účetnictví (tj. opravné položky a oprávky), 2) roční úhrn čistého obratu více než 700 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se pro účely této vyhlášky rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti, 3) průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního vztahu člena k družstvu, v průběhu účetního období více než 250, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu, uvede i informaci o finančním dopadu těchto operací na účetní jednotku. V další části přílohy uvede účetní jednotka, která je právnickou osobou, a a) která překročila ke konci rozvahového dne, za který se účetní závěrka sestavuje, alespoň dvě ze tří výše uvedených kritérií, informace o transakcích, které uzavřela se spřízněnou stranou. Pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek, účetní jednotka uvede výši těchto transakcí včetně povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatní informace o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky. Výraz „spřízněná strana“ má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech upravených právem Evropské unie, b) která má formu akciové společnosti a která nemá povinnost uvádět informace podle písmena a), informace o transakcích provedených přímo nebo nepřímo mezi
SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
17 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
1. účetní jednotkou a jejími většinovými akcionáři, 2. účetní jednotkou a členy správních, řídících a dozorčích orgánů, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek. Informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky. Informace podle písmen a) a b) není účetní jednotka povinna uvést, pokud byly transakce provedeny mezi účetní jednotkou a jejím jediným společníkem. V další části přílohy uvede účetní jednotka odděleně informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na: a) povinný audit účetní závěrky, b) jiné ověřovací služby, c) daňové poradenství, d) jiné neauditorské služby. Tyto informace není účetní jednotka povinna uvádět v případě, že je účetní jednotka zahrnuta do konsolidované účetní závěrky, pokud jsou tyto informace uvedeny v příloze v konsolidované účetní závěrce. V další části přílohy uvede účetní jednotka počet a jmenovitou hodnotu nebo ocenění podle § 25 zákona o účetnictví vydaných akcií během účetního období, u každého druhu akcií zvlášť; obdobně se postupuje u změn podílů. Dále účetní jednotka uvede informaci o vyměnitelných dluhopisech nebo podobných cenných papírech nebo právech s vyznačením jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají. Významné zvýšení nebo snížení u jednotlivých složek vlastního kapitálu účetní jednotka popíše v příloze. Účetní jednotka, která je právnickou osobou a překročila ke konci rozvahového dne, za který se účetní závěrka sestavuje, alespoň dvě ze tří kritérií uvedených výše, dále v příloze uvede a) informaci o rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej zboží a výrobků a poskytování služeb spadajících do běžné činnosti účetní jednotky, b) vysvětlení částky vykázané v položce "B.I.1. Zřizovací výdaje". Účetní jednotka, která použila účetní metody způsobem vycházejícím z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a u které zároveň existuje významná nejistota, spočívající zejména ve skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že účetní jednotka nemusí být schopna nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a v důsledku toho v rámci své běžné podnikatelské činnosti například plnit své závazky, uvede v příloze v účetní závěrce tuto skutečnost. Dále popíše případná opatření nebo návrhy řešení těchto skutečností.
SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
18 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
Na závěr této části ještě uveďme, že dle § 21a zákona o účetnictví z účetních jednotek jsou povinny účetní závěrku i výroční zprávu, vyžaduje-li její vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do obchodního rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena. Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku a to včetně případné zprávy auditora, pokud mají povinnost si ji nechat ověřit auditorem.
Souvislosti majetkové a finanční struktury podniku V rámci finanční struktury podniku je třeba posuzovat a analyzovat především relaci mezi vlastním a cizím kapitálem. K tomu slouží tzv. ukazatel zadluženosti, který vyjadřuje podíl celkových dluhů (krátkodobých i dlouhodobých) k celkovému kapitálu (majetku). Ukazatel zadluženosti skýtá orientaci o míře zajištění pohledávek věřitelů. Čím větší zadluženost existuje, tím vyšší je riziko věřitelů. Proto se také tento ukazatel užívá k měření rizika. Dlouhodobí věřitelé sledují zároveň s ukazatelem zadluženosti i schopnost podniku hradit úrokové závazky. Posuzování relace vlastního a cizího kapitálu je významným problémem formování finanční struktury podniku. Tato relace je závislá především na nákladech spojených se získáním příslušného druhu kapitálu (cena kapitálu). Tyto náklady jsou závislé na době splatnosti tohoto kapitálu a riziku jeho použití z hlediska uživatele i věřitele (investora). Čím je doba splatnosti příslušného druhu kapitálu delší, tím vyšší cenu za něj musí uživatel zaplatit. (Cenou za získání kapitálu se rozumí u cizího kapitálu úrok, který musí uživatel zaplatit, u vlastního kapitálu výše dividendy, kterou podnik zajišťuje svým akcionářům, ev. výše zisku, připadající na jednu akcii.). Z tohoto hlediska vychází nejlevněji krátkodobý cizí kapitál (obchodní úvěr, bankovní úvěr) a nejdražší je pak základní akciový kapitál, protože jeho splatnost je neomezená, hodnota akciového kapitálu se nevrací. Cenu cizího kapitálu ovlivňuje i systém zdanění podniku. Úroky z úvěru a obligací jsou odpočitatelnou položkou pro zdanění zisku, ale dividendy nikoliv. Tato skutečnost dále snižuje cenu cizího kapitálu pro podnik, ovšem je nutno podotknout, že nesmí dojít k narušení finanční rovnováhy podniku. Cenu kapitálu ovlivňuje i stupeň rizika, které podstupuje věřitel. Čím větší je riziko, tím větší cenu za poskytnutí kapitálu požaduje. I podle tohoto hlediska je nejlevnější krátkodobý cizí kapitál a nejdražší základní akciový kapitál, neboť akcionáři požadují vyšší dividendu, než je běžný úrok, což opět souvisí s vyšší mírou rizika, kterou podstupují. Na druhé straně pokud posuzujeme jednotlivé druhy kapitálu z hlediska jejich riskantnosti pro uživatele, pak je naopak akciový kapitál nejbezpečnějším zdrojem financování, protože nevyžaduje splacení a většinou nevyžaduje ani pravidelné úrokové platby bez ohledu na dosažený zisk. Z výše uvedených faktů vyplývá, že míra zadluženosti ovlivňuje výrazně náklady na pořízení celkového kapitálu podniku a tím i tržní hodnotu firmy /ta je na nich nepřímo závislá/. Hovoříme-li o nákladech kapitálu podniku, je třeba rozlišovat [Valach, 1999, p. 7]: 1. Náklady jednotlivých druhů podnikového kapitálu, 2. Průměrné náklady celkového podnikového kapitálu.
SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
19 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
Náklady jednotlivých druhů kapitálu jsou výdaj, který podnik musí zaplatit za získání příslušných druhů kapitálu. Průměrné náklady celkového podnikového kapitálu jsou průměrný výdaj, který podnik musí zaplatit za získání všech druhů kapitálu (označují se často jako tzv. WACC z anglického Weighted Average Costs of Capital). Jsou proto závislé na: nákladech jednotlivých druhů kapitálu, podílu jednotlivých druhů kapitálu na celkovém kapitálu podniku. Exaktně pak můžeme jednotlivé druhy kapitálu vypočítat podle následujících rovnic [Valach, 1999, p. 8-15]: 1. Náklady cizího kapitálu /dluhu/:
N d i. 1 T , kde N d náklady dluhu v %, i úrok z úvěru (obligací) v %, T daňový koeficient (daňová sazba ze zisku v %/100). 2. Náklady vlastního kapitálu (akciového kapitálu): Náklady prioritních akcií:
Np
D p . 100 Cp E
, kde
N p náklady prioritní akcie, C p tržní cena prioritní akcie, D p roční dividenda z prioritní akcie, E emisní náklady na prioritní akcii. Náklady kmenových akcií:
Nk
D k . 100 g 1, kde Ck E
Nk = Náklady kmenového kapitálu Ck = tržní cena kmenové akcie Dk = roční dividenda z kmenové akcie E = emisní náklady na kmenovou akcii g = očekávané zvýšení dividendy v %
1
Tato položka se v rovnici vyskytuje pouze v případě zvyšujícího se dividendového výnosu.
SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
20 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
3. Průměrné náklady celkového podnikového kapitálu:
N
K D P . N d . N p m . N k , kde K K K
N průměrné náklady podnikového kapitálu, D dluh v Kč, P prioritní kapitál v Kč, K m kmenový kapitál v Kč, K celkový kapitál v Kč, N d náklady dluhu v %, N p náklady prioritního kapitálu v %, N k náklady kmenového kapitálu v %. Názory na optimální míru zadluženosti jsou předmětem stále častější diskuse. V současné době převládá teorie tzv. “U“ křivky celkových nákladů kapitálu [Valach, 1997, p. 65]. Je založena na tom, že od určité míry zadlužení celkové náklady začnou stoupat (vliv daní na cenu cizího kapitálu je pohlcen vyššími požadavky věřitelů na úroky při vyšším zadlužení, kdy stoupá riziko, až přichází hrozba bankrotu). Proto je vhodné, aby podnik měl takovou relaci vlastního a cizího kapitálu, při níž jsou celkové náklady na pořízení kapitálu nejnižší a v důsledku toho tržní hodnota firmy nejvyšší. Graf č.1: Optimální míra zadlužení N kapitálu /%/
Opt. míra zadlužení
míra zadlužení
Z uvedeného tedy vyplývá, že není vhodné používat co nejvyšší podíl cizího kapitálu, ale optimální podíl, při němž průměrné náklady celkového kapitálu jsou minimální [Valach, 1997, p.66].
SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
21 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
Ihned je však třeba podotknout, že vedle průměrných nákladů celkového kapitálu je třeba vzít v úvahu i další faktory působící na rozhodování o míře zadluženosti, zejména [Valach, 1997, p. 66]: velikost a stabilitu podnikového zisku, majetkovou strukturu podniku, udržení kontroly nad činností podniku. Čím jistější je perspektiva vyššího zisku a jeho stability, tím vyšší podíl cizího kapitálu si podniky mohou dovolit používat. Naopak podniky s perspektivou dosahování nižšího zisku by měly spíše omezovat vyšší zadlužení, které je spojeno s požadavky splácení stálých úroků, bez ohledu na vývoj zisku. Použitý kapitál pro financování majetku by měl také odpovídat stupni likvidity jednotlivých druhů majetku /tj. stupni jejich převoditelnosti na peněžní prostředky/. Rychle převoditelná aktiva /zejména některé druhy oběžného majetku/ je možné krýt krátkodobými závazky, protože je tato aktiva možné rychle použít na splácení závazků. Naopak dlouhodobá aktiva /fixní majetek a trvalou část oběžného majetku/ je účelné financovat dlouhodobým kapitálem, a to vlastním i cizím. Přitom se v posledním období stále více prosazuje zásada, že vlastní kapitál by měl krýt jen ta dlouhodobá aktiva, která jsou pro podnik typická /např. textilní podnik - textilní stroje/, ostatní dlouhodobá aktiva mohou být kryta z cizího kapitálu, leasingem ap., protože jsou lépe prodejná než speciální stroje a zařízení [Valach, 1997, p. 67]. Vyšší podíl dlouhodobého kapitálu, než odpovídá dlouhodobým aktivům, snižuje celkovou efektivnost činnosti podniku /dlouhodobý kapitál je dražší/. Nižší podíl dlouhodobého kapitálu /tj. používání krátkodobého kapitálu i na krytí dlouhodobého majetku/ je značně riskantní, protože může vyvolat trvale platební potíže podniku. Jestliže se dlouhodobý vlastní kapitál podílí nejen na krytí dlouhodobého majetku, ale financuje se jím i krátkodobý majetek, hovoří se o překapitalizování podniku [Valach, 1997, p. 67].. V tomto případě je sice zajištěna vysoká finanční stabilita podniku, ale snižuje se celková efektivnost podnikání. Jestliže se naopak krátkodobý cizí kapitál podílí na krytí dlouhodobého majetku, hovoří se o podkapitalizování podniku, které může snadno vést k insolvenci a zániku podniku. Existuje ale i jiná definice překapitalizovaného a podkapitalizovaného podniku [Synek, 1995, p. 57]. Podle této definice je podnik překapitalizován, má-li k dispozici více kapitálu než potřebuje, a naopak podkapitalizován, má-li ho méně než potřebuje, tzn. aktiva nejsou kryta potřebnými zdroji. Dále se však v této práci budu držet první definice, neboť určit v praxi výši kapitálu, kterou podnik skutečně potřebuje, je velice obtížné. Z charakteristiky vztahů mezi strukturou podnikového majetku a finanční strukturou lze také odvodit pravidlo, že oběžný majetek by měl být podstatně vyšší než krátkodobý cizí kapitál. Pokud jde o vliv udržení kontroly nad činností podniku, je třeba vycházet z toho, že majitelé i řídící pracovníci podniku usilují o trvalou kontrolu nad celkovou činností podniku. Té mohou nejlépe dosáhnout při vyšším podílu vlastního kapitálu a při platební schopnosti, kdy eventuální věřitelé nemohou zasahovat do podnikové činnosti. Při neschopnosti uhrazovat závazky věřitelům vzniká riziko, že věřitelé mohou - zejména u zajištěných pohledávek - na sebe přesunout kontrolu nad činností podniku. Zvlášť nebezpečné je to tehdy, když se dluhy koncentrují na jednoho či málo věřitelů.
SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
22 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
Při formování své míry zadluženosti /finanční struktury/ v podmínkách rozvinutého peněžního a kapitálového trhu musí tedy podnik brát v úvahu mnoho faktorů, které často působí protichůdně. Z teoretického hlediska se za optimální finanční strukturu považuje takové rozložení kapitálu, které je spojeno s minimalizací veškerých nákladů na jeho pořízení a které je zároveň v souladu s předpokládaným vývojem tržeb a zisku a v souladu s majetkovou strukturou podniku [Valach, 1997, p. 67].
Určení výše oběžného majetku /provozního kapitálu/ Provozní /pracovní/ kapitál /working capital/ můžeme rozlišit na: hrubý provozní kapitál /gross working capital/, kterým se rozumí veškerá oběžná aktiva používaná v podniku, a čistý provozní kapitál /net working capital/, který je dán rozdílem mezi hrubým provozním kapitálem a sumou krátkodobých pasiv /krátkodobých závazků/ [Synek, 1995, p. 361]: čistý provozní kapitál = oběžný majetek - krátkodobý cizí kapitál Takové vymezení čistého provozního kapitálu je možno chápat jako vyjádření z pozice aktiv. Čistý provozní kapitál je však možné vyjádřit také z pozice pasiv (z pozice vlastníků podniku). V tomto případě pak rovnice vypadá takto: ČPK = vlastní kapitál + dlouhodobé dluhy – fixní aktiva V praxi se většinou používá výraz provozní kapitál ve smyslu čistého provozního kapitálu, a i v této práci bude dále výrazem provozní kapitál myšlen čistý provozní kapitál.
Graf č. 2: Vymezení provozního kapitálu: Vlastní Fixní aktiva
kapitál
Provozní Oběžná
Dlouhodo bé dluhy
kapitál
aktiva Krátkodo bé dluhy
Obvykle platí, že fixní aktiva jsou financována vlastním jměním /kapitálem/ a dlouhodobými dluhy, oběžná aktiva jsou financována dlouhodobými dluhy /někdy i vlastním kapitálem/ i krátkodobými dluhy, a že provozní kapitál je financován dlouhodobým kapitálem. Protože dlouhodobý kapitál není okamžitě splatný, je tato část oběžného majetku k dispozici vedení podniku pro jeho podnikatelskou aktivitu. Je však třeba, aby byl tento provozní kapitál v likvidní formě /v penězích, v obchodovatelných cenných papírech, atd./. SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
23 / 24
Program 2 – Ekonomické a finanční vzdělávání, modul 4 – Finanční výkazy a ukazatele
Toto je však statický pohled na financování aktiv, v praxi se výše jednotlivých položek aktiv i pasiv neustále mění /např. prodej výrobků na úvěr zvýší položku pohledávky a sníží položku zásoby, nákup materiálu na úvěr zvýší položku zásoby a dluhy u dodavatelů, apod./.
Použitá a doporučená literatura BLECHOVÁ, Beata a Jana JANOUŠKOVÁ. Podvojné účetnictví v příkladech 2012. 12. vyd. Praha: Grada, 2012. 194 s. ISBN 9788024741857 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka :průvodce podvojným účetnictvím k 1.1.2012. 12. aktualiz. vyd. Olomouc: Anag, 2012. 1095 s. ISBN 9788072637140 SEDLÁČEK, Jaroslav, Eva HÝBLOVÁ, Zuzana KŘÍŽOVÁ a Petr VALOUCH. Finanční účetnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 240 s. ISBN 978-80-210-5268-0. SEDLÁČEK, Jaroslav. Cash flow. Praha: Computer Press, 2003. 190 s. Praxe manažera. ISBN 80-7226875-9. SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Brno: Computer Press, 1999. 195 s. Finance. ISBN 80-7226-140-1. VALACH, Josef a kol., Finanční řízení podniku, Praha, Ekopress, 2003, ISBN 9788086119212. VALACH, Josef, Investiční rozhodování a dlouhodobé financování – 1. část, Praha, VŠE Praha, 2000, ISBN 9788024500362 VALACH, Josef, Investiční rozhodování a dlouhodobé financování – 2.část, Praha, VŠE Praha, 1996, ISBN 9788070790670
SOVA SYSTEMS Č.R., spol. s r.o.
24 / 24
