Pracovní manuál:
Jak pracovat s poradenským protokolem UREAPROT (V 1.0) při pozitivní modifikaci výživy dojnic.
1. Co je postup UREAPROT a jaké má cíle? Program UREAPROT je softwarové vybavení počítače, které umožňuje rutinní vypracování poradenského protokolu. Vychází z konfrontace obsahů močoviny a bílkovin v mléce krav při kontrole užitkovosti, ke kterým zohledňuje četné chovatelské faktory. Svými doporučeními přispívá k optimalizaci průběhů laktačních křivek. Poradenský protokol UREAPROT poskytuje přehlednou aktuální zprávu o výživě stáda i jednotlivých dojnic. Usnadňuje orientaci ve výživě krav a zavčas upozorňuje na její eventuální nedostatky. V případě potřeby vybízí k pozitivní úpravě krmných dávek. Zároveň varuje před možnými hospodářskými riziky špatných poměrů ve výživě. Protokol je z hlediska poradenství koncipován dvouúčelově: ♦ slouží jako rámcové doporučení k dalšímu postupu pro zootechniky u méně komplikovaných výživářských případů v oblasti korektur výživy dojnic, ♦ představuje ucelené podklady pro rozhodování výživářských poradenských pracovníků případně veterinárních lékařů v oblasti náprav výživy při komplikovanějších výživářských případech. Tím se stává součástí prevence řady produkčních poruch a ekonomických ztrát v chovu dojnic (viz. obr.).
2. Jaká jsou metodická východiska postupu UREAPROT? Metabolické dysbalance dlouhodobě patří k příčinám snížené užitkovosti dojnic. Způsobují rovněž některé negativní změny ve skladbě mléka, které jsou příčinou zhoršené kvality a tím i tržnosti dodavatelského mléka. Jde zejména o poklesy obsahových složek jako bílkovin, tukuprosté sušiny a zhoršení technologických vlastností mléka jako titrační kyselosti, bodu mrznutí, kysací schopnosti atp. Tím klesá i nutriční hodnota mléka. Metabolické dysbalance řadíme do kategorie produkčních chorob, neboť jsou důsledkem chyb zejména v technologii výživy a krmení. Jsou způsobeny vlivem živinových deficitů resp. přebytků a nevyrovnaných krmných dávek. V podmínkách snižování spotřeby času individuální péče na zvíře je prevence metabolických dysbalancí jedinou cestou, jak snížit ztráty na užitkovosti jimi způsobované a zajistit rentabilitu chovu dojnic. Jedním z nejdůležitějších faktorů, který pozitivně ovlivňuje látkovou výměnu krav a jejich mléčnou užitkovost je udržení odpovídajícího poměru proteinu a energie v krmné dávce, tzn. její vyváženosti. Uvedené je spojeno se stupněm využití dusíkatých látek. Stabilní kontrola odpovídající bilance živin v krmné dávce pro jednotlivé krávy je obtížná pokud ne nemožná. Krmné normy jsou založeny na průměrných hodnotách a nemohou přihlížet k individuálním potřebám krav. Nedostatky jsou zjišťovány nejčastěji v první, tedy nejdůležitější, třetině laktace, kde potřeba živin přesahuje možnosti příjmu krmiva a tímto způsobem vznikající deficit musí být kryt z tělesných rezerv. Následkem toho mohou krávy hubnout, snižovat užitkovost i zhoršovat plodnost. Dalším důsledkem může být pokles obranyschopnosti organismu, kdy je během této rizikové fáze pravidelně zjišťováno zvýšené riziko vzniku nových mastitidních infekcí. Obsah močoviny v mléce je dobrým ukazatelem pro posouzení energeticko-bílkovinné rovnováhy ve výživě dojnic ve vztahu k užitkovosti. Výhodou je zejména jeho aktuálnost a vazba na individuální vlastnosti dojnice (individuální vzorky mléka z kontroly užitkovosti), dále těsný vztah k úrovni a vyváženosti výživy podobně jako vysoká korelace k obsahu močoviny v krvi. Obsah bílkovin v mléce je vhodným doplňkem k posouzení energetické dotace dojnice. Výhody znalosti výsledků analýz různých typů vzorků mléka obecně jsou z pohledu možnosti kontroly prvovýrobního procesu následující: ♦ poměrně těsná závislost hodnot ukazatelů analýz mléka na podmínkách prvovýroby, ♦ bezprostřední vazba na kvalitu mléka a ekonomiku jeho výroby, ♦ odběr vzorků mléka je pro zvíře bez traumatického vlivu oproti odběru např. krve, ♦ analýzy vzorků mléka lze často značně automatizovat a plošně zavést, ♦ existence zavedeného plošného rutinního odběru vzorků mléka = bazénových při zpeněžování mléka (centrální laboratoře) a individuálních v kontrole mléčné užitkovosti (chovatelské laboratoře), což je levnější např. oproti krvi, ♦ vzorky mléka jsou pravidelně dostupnější než jiné materiály, což umožňuje systematická a konfrontační hodnocení (dynamika a trendy vývoje ukazatelů), ♦ existují počítačové programy pro rutinní interpretaci výsledků individuálních vzorků s koncovkou v poradenském protokolu, ♦ z hlediska metabolického stavu krav jde o aktuální ukazatele, které individuálně upřesňují mnohdy nedostatečně přesné tabulkové kalkulace.
3. Jaká je podstata a výhody postupu UREAPROT? Jako důležitá součást prevence metabolických dysbalancí byl vypracován postup UREAPROT, který formou poradenského protokolu usnadňuje chovateli řešení problémů způsobovaných metabolickými dysbalancemi. Základními ukazateli, které postup využívá jsou data z kontroly užitkovosti. Program UREAPROT generuje poradenský protokol téhož jména na bázi výsledků analýz individuálních vzorků mléka (hlavní ukazatele) a dalších doplňkových ukazatelů (chovatelských faktorů) z kontroly užitkovosti. Poradenský protokol pak :
♦ ♦ ♦ ♦
odhaduje úroveň výživy dojnic, podchycuje zavčas metabolické dysbalance a z nich plynoucí ztráty na mléčné užitkovosti, slouží k prevenci některých závažných produkčních chorob, poskytuje podklady pro pozitivní modifikaci výživy dojnic.
Výhody při využití postupu UREAPROT jsou následující: ♦ aktuální, pravidelná a poměrně levná zpráva o výživě dojnic, ♦ individuální přístup k výživě u ekonomicky významnějších dojnic a skupinový přístup u celého stáda, ♦ zlepšení managementu ve výživě dojnic, ♦ snížení metabolické zátěže krav z důvodů nesprávné výživy a omezení výskytu metabolických dysbalancí, ♦ vzrůst mléčné užitkovosti, ♦ zlepšení plodnosti, ♦ prodloužení produkčního věku krav a snížení vyřazování vysokoprodukčních dojnic ze zdravotních důvodů, ♦ zlepšení kvality vyráběného mléka a zvýšení jeho tržnosti, ♦ ekonomická prognóza naznačila návratnost nákladů směrovaných k využití servisu, které samy o sobě při plošné aplikaci nejsou příliš vysoké, ♦ celkové zvýšení rentability chovu dojnic.
4. Jaké ukazatele a postupy využívá program UREAPROT? Program UREAPROT těží při predikci stavu výživy stáda dojnic a při tvorbě poradenského protokolu z kombinací a srovnání obsahů močoviny a bílkovin v mléce (hlavní ukazatele) při zohlednění počtu somatických buněk, užitkovosti a stadia laktace (doplňkové ukazatele). Ke konfrontaci obsahu močoviny a bílkovin v mléce a k interpretaci výsledků srovnání do krmné situace je používána známá kombinační tabulka. Mléko Výživa Močovina, mg/100 ml Bílkoviny, % Dusíkaté látky (NL) Energie (E) 20 – 30 < 3,20 odpovídá nedostatek 20 – 30 3,20 – 3,50 odpovídá odpovídá 20 – 30 > 3,50 odpovídá přebytek > 30 < 3,20 přebytek nedostatek > 30 3,20 – 3,50 přebytek odpovídá > 30 > 3,50 přebytek přebytek < 20 < 3,20 nedostatek nedostatek < 20 3,20 – 3,50 nedostatek odpovídá < 20 > 3,50 nedostatek přebytek Fyziologické obory (hladiny) ukazatelů zachycené v tabulce jsou korigovány podle užitkovosti krav. Tabulka je tedy flexibilní. Následně je pomocí znamének (+ a –) vyjádřen stav výživy jednotlivých dojnic z hlediska zásobení bílkovinami a energií. Je-li ve stádě posuzován dostatečný počet dojnic (je limitováno absolutně i relativně), provede program stádové hodnocení úrovně výživy, které je vyjádřeno podle třetin laktace. Rozhodovací tabulka: Počet krav v laktační skupině: Překročení frekvence chyb ve výživě: 5 – 9 krav 50% E+ nebo 50% E– 40% NL + nebo 40% NL – 10 a více krav 40% E+ nebo 40% E– 30% NL + nebo 30% NL – Nezahrnuje-li šetření dostatečný počet zvířat, je provedeno pouze individuální hodnocení dojnic (bez sumarizace). Program disponuje zásobou interpretačních textů (tzv. knihovna), ze které vybírá vhodná doporučení, upozornění a varování v závislosti od aktuálních výsledků. Tak jsou v poradenském protokolu vyjádřeny odkazy např. ke změnám výživy a další důležité informace ke stavu dojnic a stáda.
5. Co obsahuje poradenský protokol UREAPROT? Základní funkce, které poradenský protokol plní jsou: ♦ odhad výživy jednotlivých krav, ♦ výčet ekonomicky významnějších dojnic jako návrh k individuální úpravě výživy, ♦ odhad trendů ve výživě stáda, ♦ pojmenování chyb ve výživě dojnic a stáda, ♦ výčet rizik hrozících stádu při aktuálním stavu výživy, ♦ rámcová doporučení k dalšímu postupu ve výživě.
V základní části (tabulce A) poradenského protokolu děleného po třetinách laktace jsou naměřené hodnoty ukazatelů pro jednotlivé dojnice a odhad úrovně živin (dusíkaté látky, energie) v krmné dávce. Stav odpovídající potřebě, přebytek a nedostatek živin jsou identifikovány symboly OK, + a –. Vysoké počty somatických buněk mohou snižovat vypovídací schopnost výsledků ostatních analýz. Hodnocení výživy jednotlivých dojnic je pak uvedeno v závorkách a není součástí stádových sumářů. Sumární tabulka představuje stádové hodnocení podle laktačních skupin a celkem. Zahrnuje průměrné hodnoty ukazatelů a frekvenci chybovosti ve výživě. Závažnost výživové situace je v případě potřeby zvýrazněna počtem znamének (jedno až tři + nebo –) při individuálním hodnocení a tučnými čísly a podtržením při stádovém hodnocení. Pokud není stádové hodnocení (frekvence chyb ve výživě) v laktační skupině číselně vyplněno (verbálně „odpovídá” v tab. B) předpokládá se, že chovatel bude prakticky provádět individuální výživářský přístup k dojnicím identifikovaným znaménky + nebo – v hodnocení výživy (úroveň v krmné dávce) zejména u ekonomicky významnějších dojnic. V základní tabulce (A) jsou dále identifikovány dočasně ekonomicky významnější dojnice (#) a ty z nich, které jsou chybně (nevyváženě) živeny (!#), což představuje zároveň apel na individuální zohlednění ve výživě. Navazující tabulka (B) hodnotí verbálně stav výživy dojnic podle třetin laktace na základě výsledků stádového hodnocení (sumář v tab. A), což je umožněno funkcí rozhodovací tabulky s limitovanou relativní kvantifikací výskytu výživářských chyb ve stádě. Je třeba zohlednit, že údaje v protokolu, které jsou označeny identifikačními znaménky, podtrženy nebo tištěny tučně takto zvýrazňují naléhavost své výpovědi, tzn. významnost nevyhovujícího stavu. V následném bloku (C) je pak uveden výčet rizik, která hrozí dojnicím (stádu) v případě přetrvávání zjištěných negativních vlivů výživy. Je komentován očekávaný vývoj některých chovatelských ukazatelů, složení a kvality mléka, plodnosti a obranyschopnosti pro laktační skupiny dojnic. Od těchto sdělení se očekává motivační působení do dosavadního počínání chovatele jehož výsledkem bude aktivita v oblasti zlepšení výživy. Předposlední blok (D) obsahuje obecná rámcová doporučení ke zlepšení výživy dojnic formulovaná podle skupin z hlediska stadia laktace dojnic. Doporučení jsou formulována ve smyslu dosažení živinově vyrovnané krmné dávky odpovídající potřebám dojnice. Dále se předpokládá, že s pravidelným nasazením postupu UREAPROT si pracovníci živočišné výroby (zootechnici) na základě vlastních zkušeností s poměry a vývojem ukazatelů v poradenském protokolu s ohledem na konkrétní podmínky v rámci procesu učení časem sami vypracují vlastní „doplňková interpretační pravidla”. Poslední blok (E) představuje výčet ekonomicky významnějších krav s chybnou výživou (!#) a návrhem na individuální přístup k výživě. Dočasně nejvýznamnější a zároveň nejohroženější dojnice jsou v první laktační skupině.
6. Jaký lze uvést závěr? Systém je zřetelně spolehlivější při pravidelné plošné měsíční aplikaci v souladu s kontrolou mléčné užitkovosti (obr. 1) než při nepravidelném nasazení, je však na vůli chovatele, jaký rozsah a frekvenci zvolí. Interpretace výsledků a doporučení není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Může být prováděna zootechnikem, avšak jsou potřebné dobré znalosti výživářské problematiky, přičemž je nutné zohlednit k obecným rámcovým doporučením aktuální znalosti konkrétních místních poměrů ve skladbě a kvalitě krmiv a krmné dávky a v krmné technice. Proto se doporučuje v případě negativního vývoje výživářské situace neváhat a přizvat krmivářského odborníka, kterému poradenský protokol poslouží jako cenná aktuální informace pro formulaci konkrétních opatření na bázi aplikované krmné dávky. Aktuálnost takového postupu vzrůstá zejména u komplikovanějších výživářských problémů, tzn. tehdy, když je závažnost situace v poradenském protokolu jednorázově nebo opakovaně zvýrazňována častý výskyt identifikačních symbolů, tučně zvýrazňované záznamy, rozsáhlý výčet předpokládaných rizik. Program UREAPROT: ♦ kompletuje data získaná ve stájích a laboratořích, ♦ objektivizuje vypovídací účinnost hlavních ukazatelů podle hodnot vedlejších ukazatelů, ♦ zpracovává objektivizovaná data matematicko-statistickými metodami podle příslušného algoritmu, ♦ monitoruje zdravotní stav dojnic a celého stáda z pohledu možného výskytu metabolických dysbalancí, ♦ generuje poradenský protokol UREAPROT, avšak celý postup nemůže být prezentován ani chápán jako „zázračná” metoda. Možnosti postupu je nutno hodnotit střízlivě! Nemůže vyřešit eventuelní problémy chovatele. Jde pouze o metodický nástroj, jehož aplikace přispěje ke stabilizaci provozní jistoty chovatele dojnic.
7. Co je třeba poznamenat? Při tvorbě algoritmu postupu UREAPROT byly převzaty některé funkce z podobných programů ve světě: ♦ kombinační tabulka pro odhad proteino-energetické vyváženosti resp. nevyváženosti výživy dojnic podle obsahů bílkovin a močoviny v mléce, ♦ zohlednění stadia laktace ve stádovém a počtu somatických buněk v individuálním hodnocení, ♦ relativní poměry nedostatků ve výživě v rozhodovací tabulce při stádovém hodnocení. Z vlastních poznatků byly použity následující funkce: ♦ flexibilita kombinační tabulky (močovina-bílkoviny) s ohledem na užitkovost krav, tzv. korigovaná fyziologická rozpětí,
♦
identifikace chybně živených ekonomicky významnějších krav, které vyžadují individuální zohlednění ve výživě, ♦ prostá a rozšířená frekvence chybovosti ve výživě krav se zohledněním identifikace významnosti intenzity odchylek od korigovaného rozpětí = zvýraznění větší závažnosti situace, ♦ výpis očekávaných důsledků a rizik negativního stavu ve výživě do zdravotního stavu krav a kvality mléka při zohlednění prosté nebo rozšířené chybovosti ve výživě krav za laktační skupiny. Postup UREAPROT je fortifikován zpracováním výsledků analytického postupu UREAKVANT - analýza močoviny v mléce. Některé nové výkonné nepřímé analytické metody nepřesvědčily věrohodností svých výsledků. Nižší věrohodnost neumožňuje správnou interpretaci individuálních výsledků do krmné situace dojnic. Ukázalo se, že zejména nároky na věrohodnost výsledků, ale i další požadavky, splnila metoda UREAKVANT, když byla s výbornými výsledky provedena validace tohoto postupu. K výhodám metody UREAKVANT patří: ♦ absolutní specifita, ♦ dobrá opakovatelnost, ♦ výborná korelace a shoda s referenčními postupy (r > 0,95), tzn. přesnost a reprodukovatelnost zřetelně lepší než jiné nové sériové postupy, ♦ výborná výtěžnost arteficiálního přídavku močoviny do roztoku (tzv. recovery = 99,3 - 100,6 %), kterou zdaleka nevykazuje řada nových sériových postupů, ♦ cenově výhodná analýza vzorku mléka, výrazně levnější než srovnatelně přesné metody, ♦ poměrně vysoký výkon, ♦ jednoduchost obsluhy.
8. Jaký může být další vývoj? Vývoj postupu UREAPROT je otevřený. Předpokládá se, že v budoucnu bude při vývoji zohledněn ještě obsah tuku v mléce pro zlepšení interpretačních možností. Dále bude zavedeno klouzavé horizontální regionálně-podnikové srovnání dynamiky vývoje hlavních ukazatelů (obsahy močoviny, bílkovin a tuku v mléce) a jednoduchá interpretace výsledků této nové funkce.
