Pracovní list: řešení Prší, prší, jen se leje... 1. Zahájení celoročního měření srážek a výparu Obr. 1 Různé typy srážkoměrů
(1) příklad vlastní výroby
(2) domácí jednoduchý
(3) školní automatická stanice
(4) profesionální manuální
Zdroj: upraveno podle (1) Praxis Geographie 4/1999, H. Obermann, wikimedia commons: (2) Kolling, (4) Bocholter a (3) vlastní fotografie
Tab. 1: Odhady a výsledky celoročního měření (Odhad 1 – úvodní hodina, Odhad 2 – 2. hodina v zimě, Výsledek – závěrečná hodina) Otázka Kde budou naměřeny větší srážky? Na volné ploše (zapiš V) nebo pod korunami stromů (zapiš S)? Kde bude naměřen větší výpar z výparoměru? Na volné ploše (zapiš V) nebo pod korunami stromů (zapiš S)?
Odhad 1
Odhad 2
Výsledek
V
V
V
S
V
V
700
500
562
V kterém měsíci spadne nejvíce srážek?
červenec
červenec
červen
V kterém měsíci bude největší výpar?
červenec
červenec
srpen
V
V
V
Jaký bude roční úhrn srážek (mm)?
Jaký bude největší měsíční úhrn výparu (mm)?
Příloha 1: Pracovní list, terénní modul: Vzduch
1
2. Měření sněhu Kolik vody je ve sněhu? Sníh je specifickým druhem srážek, které zůstávají v povodí po určitou dobu v pevném stavu. Tvoří ho ledové krystalky spolu se vzduchem, případně i s vodou v kapalném stavu. Pro předpověď odtoku z tajícího sněhu potřebujeme vědět, kolik vody je vázáno ve sněhové pokrývce povodí. Množství vody akumulované ve sněhové pokrývce závisí především na struktuře sněhu, zpravidla určené jeho stářím. Působením slunečního záření, gravitace a rekrystalizace postupně dochází ke zvyšování hustoty sněhu. Úměrně tak roste podíl vody v jednotkovém objemu sněhu (tzv. vodní hodnota). 1 cm sněhové pokrývky tak může vázat vodu odpovídající výšce 0,1 až 8 mm, podle typu sněhu (viz Tab. 2). Stanovit ovšem množství vody akumulované ve sněhové pokrývce v povodí není jednoduché, protože se charakteristiky sněhu jednotlivých míst, tedy výška sněhové pokrývky a hustota, navzájem velmi liší. V praxi se proto používají četná měření váhovým sněhoměrem v mnoha reprezentativních lokalitách, umožňujících vypočítat průměrné hodnoty pro celé povodí. Tab. 2: Charakteristiky různých druhů sněhu druh sněhu
vodní ekvivalent 1 cm sněhové pokrývky (mm)
vodní hodnota (%)
hustota (g.cm-3)
čerstvý
0,1–3
1–30
0,01–0,3
ulehlý
2–6
20–60
0,2–0,6
firn
4–8
40–80
0,4–0,8
Tab. 3: Výsledky měření sněhu Číslo odběru Místo odběru Výška sněhové pokrývky (mm): a Pořadí odběrů podle výšky sněhové pokrývky Objem vody ze vzorku (cm3): V Vodní hodnota sněhové pokrývky (mm): b = V : P (P je plocha průřezu válce pro odběr sněhu) Vodní ekvivalent 1 cm sněhové pokrývky (mm) c = 10b:a Relativní poměr mezi výškou vodního sloupce a výškou sněhové pokrývky – vodní hodnota (%): d = (b : a) . 100 Druh sněhu (podle tabulky)
Příloha 1: Pracovní list, terénní modul: Vzduch
1 louka, severní svah
2
3
4
185 2. 190 23,8 1,28 12,9 čerstvý
2
3. Měření intenzity srážek Tab. 4: Srážkové rekordy v porovnání s vlastním měřením maximum vlastní měření Území ČR
Svět
časové vymezení 15 min 24 hodin ČR 1 h ČR 15 min 24 hodin roční průměr průměrný počet dní v roce se srážkami (> 0,1 mm/den)
srážky
místo
3 mm Gymnázium Deštné Nová Louka Mladotice Plumb Point (Jamajka) Cilaos (Réunion) Mount Waialeale (Kauai, Havajské o.) 325 dní Campbellův ostrov
345 mm 237 mm 198,1 mm 1870 mm 12 340 mm
datum 5. 5. 2014 29. 7. 1897 25. 5. 1872 12. 5. 1916 15.–16. 3. 1952 1920–1945 1914–1957
Tab. 5: Příčiny vzniku srážek
.......................... konvekce............................
.......................... teplá fronta.........................
..................... studená fronta.........................
……............ orografický efekt.......................
Zdroj: upraveno podle Praxis Geographie 4/1999, H. Obermann
Pod obrázky doplňte správné popisky: orografický efekt (výstup vzduchu přes horskou překážku), teplá fronta, konvekce (vertikální výstup ohřátého vzduchu), studená fronta Příloha 1: Pracovní list, terénní modul: Vzduch
3
Poznáváme druhy oblačnosti Obr. 2: Základní druhy oblaků
Zdroj: upraveno podle Praxis Geographie 4/1999, B. Wiedersich
V obrázku: a) vybarvěte tmavě modře druhy oblak, které přinášejí srážky, b) označte druhy oblak(zakroužkujte zkratku), které jste během léta vyfotografovali. Na volnou část listu nalepte vlastní nejlepší fotografie oblačnosti a doplňte popisky (datum, místo, druh oblak, meteorologická situace).
Stratocumulus 2. 8. 2012, Bled, Slovinsko, oblačnost vznikla výstupem vzduchu přes okraj Julských Alp (orografický efekt)
Příloha 1: Pracovní list, terénní modul: Vzduch
4
5. Závěrečné vyhodnocení a prezentace výsledků
Do obrázků dokreslete vliv stromu na srážky (znázorněte déšť) a na výpar (znázorněte šipkami) Tab. 6: Orientační hodnoty intercepce druh stromu smrk buk
zima
léto
20 % 4%
31 % 11 %
Tab. 7: Pozitivní a negativní vlivy srážek Dešťové srážky pozitivní vlivy
negativní vlivy
Sněhové srážky pozitivní vlivy
negativní vlivy
vznik vodní eroze
tvorba zásob podzemní vody
omezení dopravy
zajištění odtoku v řece
vznik povodní
ochrana rostlin a půdy před promrznutím
nadměrná zátěž střech
zdroj vody pro potřeby lidí
škody způsobené kroupami
možnost zimních sportů
vznik lavin
závlaha rostlinám
Příloha 1: Pracovní list, terénní modul: Vzduch
5
