Čas: 1 den
Prácheň – Panská skála Zdeněk Táborský
Liberecký kraj GPS: 50°46‘10“N, 14°29‘5“E
Kamenický Šenov Panská skála
1
Foto Z. Táborský
Prácheň – Panská skála
VYCHÁZKA
Prácheň – Panská skála
VYCHÁZKA
3.
2.
1.
1. Panská skála 2. Horní Prysk, Klučky 3. lom Zlatý vrch
2
Unikátní příklad sloupcové odlučnosti čediče, známý také jako Kamenné varhany. Nachází se na okraji obce Prácheň nedaleko Kamenického Šenova.
Detail čedičových sloupů na Panské skále.
Panská skála s pravidelnou sloupcovou odlučností lávového výlevu čediče.
Geologická charakteristika
Můžeme zde pozorovat pravidelnou sloupcovitou odlučnost. Hornina byla určena jako olivinický bazaltoid a geochemicky odpovídá primitivnímu plášťovému magmatu z hloubky více než 30 km pod povrchem. Průměr sloupů se pohybuje od 15 do 60 cm a délka dosahuje více než 10 m, uprostřed skály až 20 m. Tato
Skála je pozůstatkem čedičového lomu na místě původního, asi 30 metrů vysokého kopce. Jde o zbytek plošně rozsáhlejšího čedičového výlevu na křídovém podloží. Krajina nebyla v době výlevu rovinná, byla zvlněna předchozí erozí a následně vytékající lávou zarovnána.
3
Foto Z. Táborský
Úvod
Foto Z. Táborský
Prácheň – Panská skála
VYCHÁZKA
sloupcovitost je výsledkem pomalého, rovnoměrného tuhnutí za mimořádně stabilních podmínek. To se dá vysvětlit dvěma možnými způsoby: buď že jde o výplň vulkanického kráteru, nebo o lávový proud v původním erozním údolí. Stáří výlevu je přibližně 28 milionů let.
Foto Š. Mrázová
to pěšky asi dva kilometry, buď po silnici, nebo lépe po modré turistické značce. Opuštěný, dvouetážový stěnový lom se nachází západně od silnice Prácheň–Polevsko pod vrcholem kóty 642 m n. m. Klučky (Na hřebenu). Ve stěnách lomu jsou odkryty různě silné sloupce olivinického čediče o průměru 20–50 cm. Na lokalitě lze rozeznat tři lávové proudy s polohami tufů. Místy je olivinický bazalt při zvětrávání postižen drobně kuličkovitým rozpadem, tzv. sonnenbrandem, který snižuje využitelnost horniny. Lom byl těžen až do 70. let 20. století a sloupky byly exportovány i do zahraničí. Foto Z. Táborský
Lom Horní Prysk – Klučky, detail bazaltového sloupce s počínajícím kuličkovitým rozpadem – sonnenbrandem.
Na netěžené severozápadní části vrchu v lesním porostu vystupují čedičové bloky v suti, které jsou zde označovány jako Židovský hřbitov. Velmi pěkné, i když málo známé jsou také čedičové sloupy v lomu na Zlatém vrchu u obce Lísky, zhruba 10 km severoseverozápadně od Panské skály. Foto Z. Táborský
Původně se kopec nazýval Kalvárie nebo také Křížový vrch, protože na vrcholu kopce stály tři kříže. Koncem 18. století se zde lámaly čedičové sloupy používané na patníky, obrubníky a dveřní a okenní sloupky. Později byly sloupy vyváženy do Holandska na zpevňování pobřežních hrází. Při těžbě byla postupně odhalena vnitřní stavba kopce, tvořeného čedičovými sloupy. Uprostřed návrší jsou téměř svislé, směrem do stran se postupně sklánějí. Protože jsou uspořádány podobně jako píšťaly varhan, říká se skále lidově Varhany. Lokalita by s postupující těžbou zřejmě zanikla, o její zachování se však zasloužila řada významných lidí. Jedním z nich byl např. profesor Josef Emanuel Hibsch (1852– 1940), který v té době působil na Zemědělské akademii v Děčíně a celý život se věnoval geologickému studiu Českého středohoří. V roce 1904 se podařilo dosáhnout zastavení těžby na vrcholu skály a lámání pokračovalo jen v předpolí, kde později vzniklo malé jezírko. V roce 1913 okresní hejtmanství v Děčíně zakázalo další těžbu. Následující rok byla lokalita za 20 000 korun vykoupena a od té doby měla být chráněna. Během 1. světové války však byla těžba kamene obnovena a pokračovala i mezi válkami. Po okupaci hitlerovským Německem se v roce 1939 uvažovalo o odtěžení celé plochy mezi skálou a silnicí, kde mělo vzniknout turistické zázemí s parkem, a vytěžené sloupky měly být použity k zabezpečení ponorkové základny na ostrově Helgoland. K uskutečnění tohoto projektu už ale naštěstí nedošlo a po válce v roce 1948 byla těžba na Panské skále definitivně zakázána. Narušená skalní stěna byla zakonzervována a roku 1953 byla skála prohlášena přírodní rezervací.
Prácheň – Panská skála
VYCHÁZKA
Bazaltový lom Horní Prysk – Klučky (Na hřebenu) Méně známá, ale zato mohutnější skalní stěna z čedičových sloupů je v opuštěném bazaltovém lomu na nedalekém vrchu Klučky v katastru obce Horní Prysk. Je
Stěna opuštěného lomu Horní Prysk – Klučky s odkryvy sloupcové odlučnosti bazaltu.
Detail čedičových sloupů v lomu na Zlatém vrchu.
4
Zajímavosti
Malý slovníček některých geologických pojmů
Panská skála je nejstarším chráněným geologickým útvarem na našem území a patří mezi národní přírodní památky. Jméno vzniklo špatným překladem německého názvu „Herrnhausfelsen“ (Herrnhaus = panský dům), odvozeného od staršího lidového označení Gehörnhaus. Slovem „Gehörn“ se ve zdejším kraji kdysi označovaly strmě čnící skalní útvary. Foto Z. Táborský
Prácheň – Panská skála
VYCHÁZKA
čedič (nebo také bazalt) – černá nebo černošedá výlevná vulkanická bazická hornina, velmi jemnozrnná, složená především z pyroxenu, bazického živce, magnetitu a horninového skla, často s vyrostlicemi pyroxenů a olivínu. Tvoří lávové proudy a příkrovy, někdy také žíly. Je známá i z Měsíce a Marsu. tuf – sopečný popel, později zpevněný do pevné horniny.
Otázky 1. Na co se čedič používá? 2. Jaký je rozdíl mezi čedičem a tufem?
Odpovědi
Vějířové uspořádání čedičových sloupů v lomu na Zlatém vrchu.
1. Čedič se používá jako stavební kámen na štěrk a kamenivo do betonu nebo na stavbu pobřežních hrází. Také se taví a odlévají se z něj dlažby, cihly, žlaby a potrubí, které jsou ceněny pro svou chemickou i mechanickou odolnost. Slouží i k výrobě pevných a ohebných vláken na tkaniny pro stavební a letecký průmysl a pro tepelné, chemické a zvukové izolace. 2. Čedič vzniká z lávy utuhlé při výlevu ze sopky na povrchu nebo těsně pod povrchem, tuf vzniká ze žhavého sopečného popela a sopečných pum vyvržených při sopečném výbuchu.
Další průvodce pro výlety do terénu lze stáhnout na portále o neživé přírodě Svět geologie: http://www.geology.cz/svet-geologie/vylety/vylety
5
