Práce s motorovou pilou u jednotek poární ochrany
Vypracovali: Kamil Sokoláø, Milan Vláek
Autoøi: Kamil Sokoláø, Milan Vláek Vydalo nakladatelství Hasièi, s. r. o., v Novém Mìstì nad Metují Grafická úprava: Ing. Eva Èejchanová, Náchod Tisk: AGTYP, Kostelec nad Orlicí
©
2006
Obsah Úvod 1. 1.1. 2. 2.1. 2.1.1.
2.1.2
2.1.3. 2.1.4.
2.1.5. 2.2. 2.2.1.
2.2.2. 2.2.3. 2.3. 2.3.1. 2.3.2. 2.3.3. 2.4. 2.4.1. 2.4.2. 2.4.3. 2.5.
.................................................................................................. 5 Pouívání motorových pil u jednotek poární ochrany ............. 6 Odborná pøíprava obsluh motorových pil u HZS ...................... 6 Materiály odborné pøípravy ...................................................... 8 Bezpeènost práce a ochrana zdraví ........................................... 8 Pokyn generálního øeditele HZS ÈR a námìstka ministra vnitra è. 15/2004, kterým se stanoví zásady práce s ruèní motorovou pilou a pøenosnou rozbruovací pilou a pravidla odborné pøípravy obsluh tìchto motorových pil. .................................... 8 Vyhláka è. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní poadavky k zajitìní bezpeènosti práce a technických zaøízení, ve znìní pozdìjích pøedpisù. ............................................................... 13 Vyhláka è. 247/2001 Sb., o organizaci a èinnosti jednotek poární ochrany ....................................................................... 14 Základní povinnosti právnických a fyzických osob stanovených v oblasti bezpeènosti práce. Zákon è. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znìní pozdìjích pøedpisù. .......................... 14 Ekologie ................................................................................... 17 Technologie ............................................................................. 20 Technologické postupy pro práce provádìné pøenosnými motorovými øetìzovými nebo rozbruovacími pilami jednotkami poární ochrany u zásahu ..................................... 20 Zvlátní pøípady kácení ........................................................... 29 Základní technologické postupy pøi práci s motorovou pilou z koe výkové techniky ......................................................... 33 Strojní teorie ............................................................................ 34 Motorová èást ......................................................................... 34 Øezací èást ............................................................................... 38 Ochranné a bezpeènostní zaøízení ........................................... 42 Údrba ..................................................................................... 44 Èasový plán údrby ................................................................ 44 Údrba dùleitých èástí motorové pily .................................... 45 Základní seøízení ...................................................................... 46 Rozbruovací agregáty ............................................................ 47
2.6. 2.6.1. 2.6.2. 2.6.3. 2.6.4
Stavební konstukce ................................................................. 51 Støení klasické konstrukce ..................................................... 52 Støení konstrukce z pøíhradových nosníkù a vazníkù ............ 54 Stropní a podlahové konstrukce ............................................. 56 Nìkteré zásady pøi zásahu ve stropních døevìných konstrukcích pøi pouití motorové øetìzové pily ..................... 59
Závìr ................................................................................................ 63 Seznam pouité literatury ...................................................................... 64
Úvod
Práce s motorovou pilou u jednotek poární ochrany je prací dùleitou a potøebnou pro zdolávání poárù, technických zásahù pøi záchranì osob a poslední øadì také pøi ivelních pohromách. Vyuití motorových pil pro vechny druhy prací, které je mono s nimi vykonávat, klade pochopitelnì souèastnì daleko vyí nároky na odborné znalosti a fyzickou zdatnost pøísluníkù jednotek poární ochrany. U jednotek poární ochrany se motorové pily pouívají pøi tìchto situacích: pøi poárech støeních konstrukcí a otevírání mezistropí, pøi poárech stropù a podlah v klasických stavbách se smíeným konstrukèním systémem, k vytváøení hasebních a vìtracích otvorù ve stìnách a støeních konstrukcích, pøi poárech lesních porostù, k odstraòování padlých stromù pøi ivelních pohromách a zmíròování následných kod, a v mnoha dalích situacích. Motorová pila se stala kadodenním pomocníkem pøísluníkù jednotek poární ochrany, a proto jsou na ni kladeny vyí nároky na odbornou zpùsobilost. Práce s motorovou pilou zahrnuje mnoho rùzných pracovních situací s jednoduchými èi komplikovanými pracovními postupy. Aby se pøísluníci jednotek poární ochrany vyhnuli nehodám a úrazùm, je dùleité získat vìdomosti o vhodných pracovních postupech pro rùzné situace. Pøísluníci jednotek poární ochrany si tyto postupy osvojí ji pøi základní odborné pøípravì a dále prohloubí pøi pravidelném výcviku s pøenosnou motorovou pilou. Kdy si tyto postupy osvojí pøi práci bez stresu, je vìtí jejich ance, e nepochybí v zásahu, kde na nì pùsobí mnoho faktorù. Cílem této pøíruèky je pøispìt k lepí a kvalitnìjí odborné pøípravì pøísluníkù jednotek poární ochrany a doplnit o informace, nasbírané pøi výuce obsluh pøenosných motorových pil. Práce s pøenosnou motorovou pilou je jednou z dùleitých èinností jednotek poární ochrany, mìla by se jí proto vìnovat dostateèná pozornost, protoe pøenosná motorová pila je velmi výkonným nástrojem, ale pokud není správnì pouívána, mùe být rovnì nebezpeèná.
5
1. Pouívání motorových pil u jednotek poární ochrany Pouívání motorových pil u jednotek poární ochrany je nedílnou souèástí kadodenní práce hasièù. Vyuívání pøenosných motorových pil je èím dál èastìjí a rok od roku roste zásahù pøi kterých byli motorové pily nasazeny. Zastoupení výrobcù motorových øetìzových pil Døíve bylo doporuèení, které pøenosné motorové pily si jednotky poární ochrany mohou koupit. V dnení dobì vak takové doporuèení nebo návod není. Po té se pracovníci povìøení nákupem nových pøenosných motorových pil øídí nìkdy spíe cenou ne kvalitou. Pøi nákupu je dobré zohlednit dosaitelnost náhradní dílù a servisu. Jestlie koupíme kvalitní výrobek, máme vìtí jistotu, e nám bude slouit mnoho let s minimálními náklady. Dále také záleí na odborné znalosti pøísluníkù (instruktorù), kteøí mají dohlíet na to, aby pøenosné motorové pily odpovídaly bezpeènostním pøedpisùm. Jejich povinností je kontrolou pøedcházet poruchám a tím i minimalizovat rizika pro obsluhu pøenosných motorových pil.
1. 1. Odborná pøíprava obsluh motorových pil U jednotek poární ochrany se provádí základní odborná pøíprava. Praxe se provádí na trenaérech na kácení a odvìtvování.
obr. 1
6
obr. 2
Po absolvování praxe na trenaérech jsou úèastníci kurzù obsluh pøenosných motorových pil pøipraveni na odbornou praxi v lese. Je pro nás velmi dùleité, e si své praktické dovednosti mohou ovìøit na rùzných prùmìrech stromù, se kterými se mohou setkat ve skuteènosti. Je potøeba ztratit strach z kácení vìtích stromù a uvìdomit si, e pøi dodrování vech bezpeènostních pravidel a technologických postupù se nemají èeho obávat. obr. 3
obr. 4
obr. 5
obr. 6
obr. 7
7
2. Materiály odborné pøípravy V této kapitole se zabýváme materiály odborné pøípravy, kterými chceme pøispìt ke zlepení a zkvalitnìní provádìné odborné pøípravy. Je to souhrn vech potøebných a poadovaných zákonù, pøedpisù a dokumentù. Tyto materiály by mìly slouit k tomu, aby také chránily pøísluníky JPO pøed pøípadnými problémy spojenými s kácením porostù.
2.1. Bezpeènost práce a ochrana zdraví 2.1.1. Pokyn generálního øeditele Hasièského záchranného sboru ÈR a námìstka ministra vnitra è. 15/2004, kterým se stanoví zásady práce s ruèní motorovou pilou a pøenosnou rozbruovací pilou a pravidla odborné pøípravy obsluh tìchto motorových pil. V souladu s § 24, § 70 a § 72 zákona è. 133/1985 Sb., o poární ochranì, ve znìní pozdìjích pøedpisù, v návaznosti na vyhláku è. 247/2001 Sb., o organizaci a èinnosti jednotek poární ochrany, k zajitìní provádìní záchranných a likvidaèních prací s nasazením pøenosné motorové øetìzové pily nebo rozbruovací motorové (dále jen motorová pila) a zabezpeèení bezpeènosti práce pøi této èinnosti podle právních pøedpisù. Èl. 1. Zásady práce s motorovou pilou 1. Zásady práce s motorovou pilou se vztahují na provádìní záchranných a likvidaèních prací provádìných jednotkou poární ochrany (dále jen jednotka PO) v dobì operaèního øízení nebo pøi odborné pøípravì. 2. Velitel zásahu na místì události plní úkoly stanovené zejména vyhlákou 247/2001 Sb., o organizaci a èinnosti jednotek poární ochrany (dále jen vyhláka jednotkách PO), a Bojovým øádem jednotek PO. Pøi práci s motorovou pilou v blízkosti elektrického vedení zajistí vypnutí tohoto vedení, jestlie mùe být zdrojem nebezpeèí úrazu elektrickým proudem nebo mùe dojít k jeho pokození. Zajistí vytýèení prostoru pøedpokládaného dopadu odøezávané døevìné hmoty nebo èásti konstrukcí a støeení tohoto prostoru proti vniknutí nepovolených osob. Pøi odøezávání kovových prvkù stavebních konstrukcí zajistí, aby od odletujících havých èástí nedolo k vznícení hoølavých látek. Nasazení jednotky PO v místì práce s motorovou pilou pøizpùsobí technologickému postupu øezání.
8
3. Pracovat s motorovou pilou u zásahu mùe pøísluník Hasièského záchranného sboru (dále jen HZS) Èeské republiky, zamìstnanec jednotky HZS podniku, èlen jednotky sboru dobrovolných hasièù nebo èlen jednotky sboru dobrovolných hasièù podniku (dále jen hasiè), který má platný prùkaz k obsluze motorové pily, nebo hasiè, který má platný prùkaz instruktora motorové pily. 4. Hasiè, který obsluhuje motorovou pilu, musí: a) být vybaven ochrannými pomùckami dle návodu k obsluze nebo ochrannými pomùckami pøedepsanými organizací. Pøi øezání motorovou pilou z koe automobilové ploiny nebo automobilového ebøíku (dále jen výková technika) a tam, kde mu hrozí pád, musí být vybaven také: minimálnì pracovním polohovacím systémem ÈSN EN 358 pro sebejitìní, lanem pro usmìròování padající døevìné hmoty nebo èástí konstrukcí, hadicovým drákem (vazákem) na pøípadné zajitìní pily nebo pomocného náøadí, pøenosnou radiostanicí nebo jiným prostøedkem pro spojení se strojníkem výkové techniky, pøípadnì dalími hasièi, b) na místì zásahu upøesnit technologický postup øezání, zvolený po dohodì s pøísluným velitelem, a seznámit s ním ostatní èleny jednotky PO, zejména ty, kteøí mu pøi øezání vypomáhají, c) pøed zapoèetím práce s motorovou pilou si ovìøí funkci automatického vypínání chodu øetìzu a rozbruovacího kotouèe pøi volné chodu motoru, funkci bezpeènostní brzdy øetìzu a funkci pojistky plynu, d) pøi startování poloit motorovou pilu na vhodné a bezpeèné místo, pevnì ji dret, pøièem øetìz ani rozbruovací kotouè se nesmí dotýkat ádného pøedmìtu, e) dodrovat pøedpisy k zajitìní bezpeènosti práce, návod k obsluze pøísluné motorové pily a zvlátní pøedpisy upravující manipulaci s pohonnými hmotami, f) dodrovat technologické postupy pro práce provádìné motorovými pilami jednotkami PO u zásahu, g) pøed bìnou opravou motorové pily bìhem provozu zastavit chod motoru, h) pøi pøenáení motorové pily na vzdálenost vìtí ne 150 m, pokud to podmínky bezpeèné práce vyadují i pøi pøenáení motorové pily na vzdálenost mení ne 150 m, vypnout motor, i) motorovou pilu pøeváet jen s nasazeným ochranným pouzdrem øezací a rozbruovací èásti nebo demontovanou, a motorovou pilu uloit na urèeném místì.
9
5. Motorové pily, osobní ochranné pomùcky a dalí pouívané vìcné prostøedky musí odpovídat platným právním pøedpisùm a technickým normám. Motorovou pilu je zakázáno pouívat: a) kdy nìkterá její èást uvedená v èl. 2 odst. 1 neplní svou funkci, b) pøi pokození nebo opotøebení øezací èásti pily, øetìzky nebo rozbruovacího kotouèe nad hodnotu stanovenou výrobcem v návodu k obsluze. Èl. 2 Poadavky na motorovou pilu ve vybavení jednotek HZS ÈR 1. Motorová pila musí být vybavena: a) krytem pohybujících se èástí motorové pily (vyjma èinné èásti pilového øetìzu nebo rozbruovacího kotouèe), b) tlumièi vibrujících èástí, c) zachycovaèem roztreného øetìzu (jen u øetìzové pily). Motorová pila se spalovacím motorem musí mít také: d) bezpeènostní brzdu øetìzu, e) tlumiè výfuku, f) spojku automatického vypínání chodu øetìzu a robruovacího kotouèe pøi volnobìném chodu motoru, g) bezpeènostní pojistku plynu. 2. Souèástí vybavení motorové pily je: a) technická dokumentace, která obsahuje v èeském jazyce technický popis motorové pily, návod k obsluze, údrbì a seøízení motorové pily se stanovením pøípustného opotøebení øezací èásti pily a øetìzky nebo rozbruovacího kotouèe, b) náøadí na údrbu, které urèil výrobce v návodu k obsluze, údrbì a seøízení motorové pily, c) ochranné pouzdro øezací a rozbruovací èásti pro pøepravu. Èl. 3 Odborná pøíprava obsluh motorových pil 1. Odbornou pøípravu hasièù k získání a prodlouení kvalifikace obsluhovat motorové pily v jednotce PO (dále jen obsluhovatel motorové pily) zabezpeèují HZS krajù nebo zaøízení MV generálního øeditelství HZS ÈR. Rozsah a obsah odborné pøipravuje dán uèebními osnovami specializaèních kurzù pro obsluhu pøenosných motorových pil (dále jen kurz obsluhovatelù), které vydává MV generální øeditelství HZS ÈR.
10
2. Podmínkou k získání specializace obsluhovatele motorové pily je úspìné absolvování kurzu obsluhovatelù a prokázání teoretických znalostí a praktických dovedností pøi závìreèné zkouce. Platnost odborné zpùsobilosti obsluhovatele motorové pily se potvrzuje ve vydaném potvrzení a kvalifikaèním prùkazu na dva roky. 3. Podmínkou pro prodlouení kvalifikace na dalí dva roky je úèast obsluhovatele motorové pily na opakovacím kurzu obsluhovatelù do dvou let od získání nebo posledního prodlouení kvalifikace a prokázání znalostí pøi závìreèné zkouce. 4. Odbornou pøípravu hasièù k získání nebo prodlouení kvalifikace kontrolovat a opravovat motorové pily a provádìt kolení a výcvik obsluhovatelù motorových pil (dále jen instruktor motorové pily), zabezpeèuje vzdìlávací zaøízení MV generálního øeditelství HZS ÈR ve specializaèních kurzech pro instruktory motorových pil (dále jen kurz instruktorù), které vydává MV generální øeditelství HZS ÈR. 5. Podmínkou pro získání kvalifikace instruktora motorové pily je úspìné absolvování kurzu instruktorù a prokázání znalostí pøi závìreèné zkouce. Platnost kvalifikace instruktora motorové pily se potvrzuje ve vydaném potvrzení a kvalifikaèním prùkazu na tøi roky. 6. Podmínkou pro prodlouení kvalifikace je úèast instruktora motorové pily na opakovacím kurzu instruktorù do tøí let od získání nebo posledního prodlouení specializace a prokázání znalostí pøi závìreèné zkouce. 7. V rámci roèního plánu pravidelné odborné pøípravy, jejím cílem je prohloubení a ovìøení odpovídajících znalostí a dovedností, je nutné stanovit obsluhovatelùm a instruktorùm motorových pil nejménì osm hodin praktického výcviku s motorovou pilou. Do tohoto poètu hodin lze zahrnout i dobu trvání práce s motorovou pilou u zásahu nebo konání kurzu k prodlouení pøísluné kvalifikace. Èl. 4 Údrba a opravy motorových pil 1. Údrbu a opravu motorových pil se provádìjí podle pokynù výrobce uvedených v návodu k obsluze, údrbì a seøízení motorové pily. 2. Opravou motorové pily lze povìøit instruktora motorové pily, který má k tomu oprávnìní a potøebné vybavení, nebo pøíslunou servisní organizaci. 11
3. Obsluha motorové pily mùe provádìt jen údrbu a bìné opravy (napø. výmìnu zapalovací svíèky, seøízení karburátoru, výmìnu pokozené lity, øetìzky, rozbruovacího kotouèe nebo startovací òùry). Èl. 5 Kontrola technického stavu motorové pily 1. Kontrola technického stavu motorové pily se provádí pøed jejím zaøazením do vybavení jednotky PO, pøed a po kadém pouití a v pravidelných, nejménì pùlroèních intervalech nebo podle podmínek, které stanovil výrobce. O pravidelných kontrolách nebo kontrolách, které stanovil výrobce, se vedou záznamy v provozním deníku motorové pily. Tyto záznamy se uschovávají po dobu pìti let. 2. Obsluhovatel motorové pily provádí: a) kontrolu motorové pily pøed zahájením práce s motorovou pilou podle èl. 1 odst. 4 písm. c) b) kontrolu motorové pily po jejím pouití, c) základní (bìnou) kontrolu technického stavu jednou za týden (napø. pøi kontrole a doplòování PHM). 3. Pøi základní (bìné) kontrole motorové pily jednou za týden a po jejím pouití se ovìøuje: a) stav PHM plné nádre, pøípadnì i zásobní nádre, b) funkce ochranných zaøízení pily (napøíklad bezpeènostní brzdy øetìzu, automatického vypínání chodu øetìzu a rozbruovacího kotouèe pøi volnobìhu motoru a zachycovaèe roztreného øetìzu), c) opotøebení øezací èásti pily a naostøení a napnutí pilového øetìzu, d) neporuenost a opotøebení rozbruovacího kotouèe, e) nastartování pily, f) stav pomocného náøadí, 4. Instruktor motorové pily provádí: a) kontrolu motorové pily pøed jejím zaøazením do vybavení jednotky PO, b) pravidelné kontroly nejménì v pùlroèních intervalech nebo podle podmínek, které stanovil výrobce, c) kontrolu v ostatních pøípadech stanovených výrobcem, d) kontrolu v pøípadì poruchy nebo pokození nìkteré èásti motorové pily dùleité pro bezpeèný provoz (viz èl. 1 odst. 5 písm. a). 5. Pøí kontrolách motorové pily podle èl. 5 odst. 4 se ovìøuje: a) technický stav motorové pily od poslední kontroly, b) funkce a opotøebení motorické a øezací nebo rozbruovací èásti a provozní bezpeènost motorové pily nebo její èásti, 12
c) umístìní motorové pily a jejího pøísluenství v poární automobilu, d) vedení záznamù o provozu motorové pily, provedených kontrolách a opravách. 6. Kontroly lze zajistit prostøednictvím servisní organizace. Èl. 6 Pøechodná ustanovení 1. Motorové pily, které byly uvedeny do provozu u HZS krajù nebo ve vzdìlávacích zaøízeních MVGØ HZS ÈR pøed úèinností tohoto pokynu a neohroují ivot a zdraví hasièù, musí být uvedeny do souladu s poadavky tohoto pokynu do jednoho roku od poèátku úèinnosti tohoto pokynu, nebo musí být vyøazeny z provozu. 2. Prùkazy obsluhovatelù nebo kontrolorù motorových pil vydané pøed úèinností tohoto pokynu zùstávají v platnosti do doby vyznaèené v tìchto prùkazech. Pøi odborné pøípravì k prodlouení platnosti pøísluné specializace budou prùkazy vymìnìny. Tento pokyn nabývá úèinnost dnem 1. èervence 2004.
2.1.2. Vyhláka è. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní poadavky k zajitìní bezpeènosti práce a technických zaøízení, ve znìní pozdìjích pøedpisù § 67 Ruèní øetìzové pily 1. Plynová páka motorových øetìzových pil se po uvolnìní tlaku ruky musí samoèinnì vracet do nulové polohy a chod pilového øetìzu se musí samoèinnì zastavit po sníení otáèek. 2. Spínaè proudu u elektrických øetìzových pil musí být umístìn tak, aby umoòoval vypnout proud, ani by bylo tøeba pøemísovat ruce. § 203 Náøadí se spalovacím motorem 1. K pohonu náøadí se spalovacím motorem nesmí být pouíváno benzínu s nebezpeènými látkami jako pøísadami. 2. Pohonné hmoty smìjí být doplòovány jen pøi zastaveném motoru.
13
3. Pøi startování musí být náøadí se spalovacím motorem postaveno spolehlivì na pevném podkladì a pøidrováno rukou. Startovací òùra nesmí být pøi startování omotávána okolo ruky.
2.1.3. Vyhláka è. 247/2001 Sb., o organizaci a èinnosti jednotek poární ochrany §8 1. Pokud jsou stanoveny pro poární techniku a vìcné prostøedky poární ochrany technické podmínky, lze poární techniku a vìcné prostøedky poární ochrany do vybavení jednotek zaøadit jen v pøípadì, e stanoveným technickým podmínkám vyhovují. Nejsou-li technické podmínky právním pøedpisem stanoveny, platí technická norma nebo mezinárodní technické pravidlo. Poární techniku a vìcné prostøedky poární ochrany, které byly zaøazeny do vybavení jednotek, mohou pouívat jen hasièi, kteøí mají osvìdèení o odborné zpùsobilosti podle § 35 odst. 5 pro výkon funkce, kterou v jednotce zastávají nebo jejich znalosti a praktické dovednosti (§ 32) byly ovìøeny podle § 36 odst. 4, jejich schopnost poární techniku a vìcné prostøedky poární ochrany bezpeènì pouívat nebyla ze zdravotních dùvodù pøechodnì sníena. 3. Poární techniku a vìcné prostøedky poární ochrany mohou jednotky pouít, jen pokud jsou provádìny kontroly technického stavu pøed zaøazením poární techniky a vìcných prostøedkù poární ochrany k jednotce, pøed kadým pouitím, po kadém pouití a v pravidelných intervalech nebo podle podmínek, které stanovil výrobce. 5. O provádìní pravidelných kontrol nebo kontrol provádìných v intervalech stanovených výrobcem se vedou záznamy, které se uchovávají po dobu pìti let.
2.1.4. Základní povinnosti právnických a fyzických osob stanovených v oblasti bezpeènosti práce. Zákon 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znìní pozdìjích pøedpisù. § 134e Organizace práce a pracovní postupy 1. Zamìstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit a provádìt pracovní postupy tak, aby byly dodrovány zásady bezpeèného chování na pracoviti a aby zamìstnanci zejména a) nevykonávali èinnosti jednotvárné a jednostrannì zatìující organizmus; nelze-li je vylouèit, musí být pøeruovány bezpeènostními pøe14
b) c) d) e) f)
stávkami, které jsou výkonem práce; v pøípadech stanovených zvlátním právním pøedpisem musí být doba výkonu takové èinnosti v rámci pracovní doby èasovì omezena, musí být vedena evidence o dobì výkonu èinnosti a dobì bezpeènostních pøestávek, nebyli ohroeni padajícími nebo klouzajícími pøedmìty èi materiály, byli chránìni proti pádu èi zøícení, nebyli ohroeni dopravou na pracovitích, na pracoviti se zvýeným rizikem nepracovali osamocenì bez dohledu dalího zamìstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak, nevykonávali ruèní manipulaci s bøemeny, která vytváøejí monost pokození zdraví, zejména páteøe.
2. Vláda stanoví naøízením zpùsob organizace práce a pracovních postupù, které je zamìstnavatel povinen zajistit. § 135 Práva a povinnosti zamìstnancù 1. Zamìstnanci mají právo na zajitìní bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci, na informace o rizicích jejich práce a na informace o opatøeních na ochranu pøed jejich pùsobením. 2. Zamìstnanci jsou oprávnìni odmítnout výkon práce, o ní mají dùvodnì za to, e bezprostøednì a závaným zpùsobem ohrouje jejich ivot nebo zdraví, popøípadì ivot nebo zdraví jiných osob; takové odmítnutí nelze posuzovat jako nesplnìní povinnosti zamìstnance. 3. Zamìstnanci mají právo a povinnost podílet se na vytváøení zdravého a bezpeèného pracovního prostøedí, a to zejména uplatòováním stanovených a zamìstnavatelem pøijatých opatøení a svou úèastí na øeení otázek bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci. 4. Kadý zamìstnanec je povinen dbát podle svých moností o svou vlastní bezpeènost, o své zdraví i o bezpeènost a zdraví osob, kterých se bezprostøednì dotýká jeho jednání, pøípadnì opomenutí pøi práci. Znalost pøedpisù a poadavkù zamìstnavatele k zajitìní bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci je nedílnou a trvalou souèástí kvalifikaèních pøedpokladù zamìstnance. Zamìstnanec je zejména povinen: a) úèastnit se kolení zajiovaných zamìstnavatelem v zájmu bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci a podrobit se ovìøení jejich znalostí, b) podrobit se lékaøským prohlídkám, oèkování, vyetøení a diagnostickým zkoukám stanoveným zvlátními právními pøedpisy, 15
c) dodrovat právní a ostatní pøedpisy a pokyny zamìstnavatele k zajitìní bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci, s nimi byl øádnì seznámen, a øídit se zásadami bezpeèného chování na pracoviti a informacemi zamìstnavatele, d) dodrovat pøi práci stanovené pracovní postupy, pouívat stanovené pracovní prostøedky, dopravní prostøedky, osobní ochranné pracovní prostøedky a ochranná zaøízení a tato svévolnì nemìnit a nevyøazovat z provozu, e) nepoívat alkoholické nápoje a nezneuívat jiné návykové látky na pracovitích zamìstnavatele a v pracovní dobì i mimo tato pracovitì, nevstupovat pod jejich vlivem na pracovitì zamìstnavatele a nekouøit na pracovitích, kde pracují také nekuøáci. Zákaz poívání alkoholických nápojù se nevztahuje na zamìstnance v horkých provozech, pokud poívají pivo se sníeným obsahem alkoholu, a na zamìstnance, u nich poívání tìchto nápojù je souèástí plnìní pracovních úkolù nebo je s plnìním tìchto úkolù obvykle spojeno, f) oznamovat svému nadøízenému nedostatky a závady na pracoviti, které by mohly ohrozit bezpeènost nebo zdraví pøi práci, a podle svých moností se úèastnit na jejich odstraòování; bezodkladnì oznamovat svému nadøízenému svùj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiné osoby, jeho byl svìdkem, a spolupracovat pøi vyetøování jeho pøíèin, g) podrobit se na pokyn pøísluného vedoucího zamìstnance stanoveného v pracovním øádu zjitìní, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. 5. Odstavce 1 a 4 se vztahují pøimìøenì na osoby, které se s vìdomím zamìstnavatele zdrují na jeho pracovitích. § 273 Pøedpisy k zajitìní bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci 1. Právní a ostatní pøedpisy k zajitìní bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci jsou pøedpisy na ochranu ivota a zdraví, pøedpisy hygienické a protiepidemické, pøedpisy o bezpeènosti technických zaøízení a normy, stavební pøedpisy, dopravní pøedpisy, pøedpisy o poární ochranì a pøedpisy o zacházení s hoølavinami, výbuninami, zbranìmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými pøípravky a jinými látkami kodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany ivota a zdraví. 2. Pokyny k zajitìní bezpeènosti a ochrany zdraví pøi opráci jsou konkrétní pokyny dané zamìstnanci jeho nadøízenými.
16
2.1.5. Ekologie Zákon è 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny §7 Ochrana døevin 1. Døeviny jsou chránìny podle tohoto ustanovení pøed pokozováním a nièením, pokud se na nì nevztahuje ochrana pøísnìjí (§ 46 a 48) nebo ochrana podle zvlátních pøedpisù. 2. Péèe o døeviny, zejména jejich oetøování a udrování, je povinností vlastníkù. Pøi výskytu nákazy døevin epidemickými èi jinými jejich vánými chorobami mùe orgán ochrany pøírody uloit vlastníkùm provedení nezbytných zásahù, vèetnì pokácení døevin. §8 Povolení ke kácení døevin 1. Ke kácení døevin je nezbytné povolení orgánu ochrany pøírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závaných dùvodù po vyhodnocení funkèního a estetického významu døevin. 2. Povolení není tøeba ke kácení døevin z dùvodu pìstebních, to je za úèelem obnovy porostù nebo pøi provádìní výchovné probírky porostù, a z dùvodù zdravotních nebo pøi výkonu oprávnìní podle zvlátních pøedpisù. Kácení z tìchto dùvodù musí být oznámeno písemnì nejménì 15 dnù pøedem orgánu ochrany pøírody, který je mùe pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje poadavkùm na ochranu døevin nebo rozsahu zvlátního oprávnìní. 3. Povolení není tøeba ke kácení døevin na pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických osob, jestlie pozemky uívají a jde-li o stromy se stanovenou velikostí, popøípadì jinou charakteristikou. Tuto velikost, popøípadì jinou charakteristiku stanoví ministerstvo ivotního prostøedí, obecnì závazným právním pøedpisem. 4. Povolení není tøeba ke kácení døevin, je-li jejich stavem zøejmì a bezprostøednì ohroen ivot èi zdraví nebo hrozí-li koda znaèného rozsahu. Ten, kdo za tìchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany pøírody do 15 dnù od provedení kácení. 5. Podrobnosti ochrany døevin a podmínek povolování jejich kácení stanoví ministerstvo ivotního prostøedí obecnì závazným právním pøedpisem.
17
§9 Náhradní výsadba a odvody 1. Orgán ochrany pøírody mùe ve svém rozhodnutí o povolení kácení døevin uloit adateli pøimìøenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením døevin. Souèasnì mùe uloit následnou péèi o døeviny po nezbytnì nutnou dobu, nejvýe vak na dobu pìti let. 2. Náhradní výsadbu podle odstavce 1 lze uloit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví adatele o kácení, jen s pøedchozím souhlasem jejich vlastníka. Obce vedou pøehled pozemkù vhodných pro náhradní výsadbu ve svém územním obvodu po pøedbìném projednání s jejich vlastníkem. 3. Pokud orgán ochrany pøírody neuloí provedení náhradní výsadby podle odstavce 1, je ten, kdo kácí døeviny z dùvodù výstavby a s povolením orgánu ochrany pøírody povinen zaplatit odvod do rozpoètu obce, která jej pouije na zlepení ivotního prostøedí. Ten, kdo kácel døeviny protiprávnì, je povinen zaplatit odvod do Státního fondu ivotního prostøedí Èeské republiky. Výi odvodù, podmínky pro jejich ukládání i pøípadné prominutí stanoví zvlátní zákon. 4. Zajitìním náhradní výsadby podle odstavce 1 nebo zaplacením odvodu podle odstavce 3 je zároveò splnìna povinnost náhradního opatøení podle § 86 odst. 2 i náhrady ekologické újmy.
Vyhláka 395/1992, kterou se provádí nìkterá ustanovení zákona 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny §8 Ochrana døevin a povolování jejich kácení 1. Pokozování a nièení døevin rostoucích mimo les (§ 7 odst. 1 zákona) je nedovolený zásah, který zpùsobí podstatné a trvalé sníení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostøednì èi následnì zpùsobí jejich odumøení. 2. Povolení ke kácení døevin rostoucích mimo les za pøedpokladu, e tyto nejsou významným krajinným prvkem (§ 3 písmo b) zákona) a jsou spl-
18
nìny ostatní podmínky stanovené zákonem a jinými právním pøedpisy, S) se podle § 8 odst. 3 zákona nevyaduje pro stromy o obvodu kmene do 80 cm mìøeného ve výce 130 cm nad zemí nebo souvislé keøové porosty do celkové plochy 40 m2. 3. ádost o povolení ke kácení døevin rostoucích mimo les podává vlastník pozemku èi nájemce se souhlasem vlastníka pozemku, na kterém døeviny rostoucí mimo les rostou. ádost musí obsahovat (pøíloha è. 1) jméno a adresu adatele, doloení vlastnického èi nájemního vztahu adatele k pozemkùm a døevinám rostoucím mimo les, specifikaci døevin rostoucích mimo les, které mají být káceny, zejména jejich druh, poèet, velikost plochy keøù vèetnì situaèního zákresu, udání obvodu kmene stromu ve výce 130 cm nad zemí, zdùvodnìní ádosti. 4. Oznámení o kácení døevin rostoucích mimo les (§ 8 odst. 2 zákona) musí obsahovat stejné náleitosti jako ádost o povolení ke kácení podle odstavce 3 (pøíloha è. 2). 5. Kácení døevin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období jejich vegetaèního klidu. K tomu pøihlíí orgán ochrany pøírody pøi vydávání povolení ke kácení døevin (§ 8 odst. 1 zákona).
Zákon 289/1995 Sb. o lesích a o zmìnì a doplnìní nìkterých zákonù (lesní zákon) § 32 Ochrana lesa 8. Vlastník lesa je povinen chránit les pøed zneèiujícími látkami unikajícími nebo vznikajícími pøi jeho hospodáøské èinnosti. V lese je povinen pouívat výhradnì biologicky odbouratelné oleje k mazání øetìzù motorových pil a biologicky odbouratelné hydraulické kapaliny. Pøi ochranì lesních porostù je povinen dát pøednost úèinným technologiím etøícím ivotní prostøedí.
19
2.2. Technologie 2.2.1. Technologické postupy pro práce provádìné pøenosnými motorovými øetìzovými nebo rozbruovacími pilami jednotkami poární ochrany u zásahu Veobecné pokyny 1. Pøenosná motorová øetìzová nebo rozbruovací pila (dále jen motorová pila) je jedním z technických prostøedkù ve vybavení jednotek poární ochrany (dále jen jednotky PO). Jde o prostøedek vysoce efektivní, avak také velice nebezpeèný. Proto je nutné pøi zásahu motorovou pilou zachovávat maximální opatrnost a bezpeènost. Problematika práce s motorovými pilami je u jednotek PO znaènì rozsáhlá a nelze pøesnì urèit konkrétní podmínky pro provádìné práce pøi poárech, ivelních pohromách a technických zásazích. Tyto technologické postupy obsahují pouze základní pracovní postupy a hlavní zásady bezpeèné práce. V pøípadech, které nejsou konkrétnì popsány v tìchto technologických postupech, je nutno vhodnì kombinovat základní postupy. Ve sloitìjích pøípadech je nutno technologický postup práce s motorovou pilou na místì zásahu urèit po dohodì s velitelem zásahu. 2. Pøi zásahu s motorovou pilou je vdy nutné postupovat tak, aby nemohlo dojít k ohroení hasièe pracujícího s motorovou pilou ani dalích hasièù zasahující jednotky PO nebo jiných osob. 3. V pøípadì zásahu s motorovou pilou v uzavøeném objektu musí být zajitìno úèinné vìtrání s ohledem na toxicitu výfukových plynù. 4. Pøi zásahu s motorovou pilou je nutné dodrovat zásady stanovené v èlánku 1 Pokynu generálního øeditele HZS ÈR a námìstka ministra vnitra è. 15/2004.
20
Základní technologické postupy pøi kácení stromù Pracovní postup pøi kácení stromù se rozdìluje na: pøípravné práce urèení smìru pádu stromù, úprava pracovitì a ústupové (obr 7 jen cesty, vektor) úprava spodní èásti kmene stromu, vlastní kácení provedení záseku, hlavní øez, vychýlení do smìru pádu a pád stromu, koneèná úprava kmene stromu dokonèovací práce odvìtvování, zkracování, dìlení kmene stromu obr. 8
1. Pøípravné práce
Urèení smìru pádu stromu se provede podle konkrétních podmínek na místì zásahu (terénní podmínky, zavìtvení stromu, smìr a síla vìtru atd.). Pøi urèování smìru pádu stromu je nutné dále pøihlédnout k monosti zpùsobení následné kody na okolním porostu, budovách a dalích zaøízeních. Hasiè, který obsluhuje motorovou pilu, si upraví a vyèistí okolí káceného stromu a ústupovou cestu od viditelných pøekáek. Ústupovou cestu volí ve smìru ikmo dozadu od uvaovaného smìru pádu stromu tak, aby pøi pádu stromu mohl ustoupit do bezpeèné vzdálenosti a nebyl zasaen padajícím stromem nebo vìtvemi, pøípadnì následným pohybem stromu po pádu na zem. K úpravì pracovitì patøí té pøehledné a bezpeèné uloení pomocného náøadí tak, aby je bylo mono v pøípadì potøeby okamitì pouít. Úprava spodní èásti kmene stromu se provede tak, e se odstraní hrubé neèistoty (hlína, kameny, sníh atd.) z paty kmene a odvìtví se spodní èást kmene do výe prsou pracovníka. Odvìtvení se provádí nabíhající èástí pilového øetìzu smìrem dolù. U vìtích stromù se odstraní ty koøenové nábìhy, které by mohly ztìovat kácení a nejsou nábìhovými koøeny v tahovém døevì. Ty se smí odstranit a po skácení stromu.
21
2. Vlastní kácení
obr. 9 Pøed vlastním kácením musí obsluhovatel motorové pily nebo jeho pomocník zajistit, aby v ohroeném prostoru nebyly ádné osoby. Ohroeným prostorem se rozumí kruhová plocha o polomìru rovnajícímu se nejménì dvojnásobné délce káceného stromu (obr. 9). V dosahu motorové pily se nesmí nacházet nikdo, kromì obsluhovatele motorové pily, pomocníka a pøi výcviku také instruktora. U stromù o prùmìru vìtím ne 15 cm se v místì hlavního øezu vyøízne obr. 10 smìrový záøez. Smìrový záøez se provede tak, e se ve smìru pádu stromu vyøízne klínová èást kmene, a to tak, e spodní vodorovný øez se vede co nejníe pøi zemi do hloubky 1/5 a 1/3 prùmìru kmene káceného stromu. ikmý øez se vede pod úhlem 30o45o ve výce, která se rovná 2/3 hloubky smìrového záøezu káceného stromu. Vyøíznutou èást je nutné odstranit a smìrový záøez vyèistit tak, aby hrana byla rovná a hladká. Smìrovým záøezem se zajiuje zejména pád stromu urèeným smìrem a zábrana roztípnutí paty stromu nebo vytvoøení tøísek, které mohou ohrozit obsluhu motorové pily (obr. 10). Typ smìrového záøezu se mùe liit podle podmínek, ve kterém se strom nachází, terénu a místních zvyklostí. Níe jsou popsány dva rùzné typy smìrových záøezù (obr. 11). Spodní smìrový záøez a horní smìrový záøez. Smìrový záøez se obecnì pouívá pøi kácení velkých stromù, které se lehce 22
roztípnou. Smìrový záøez se provádí ve dvou krocích. Horní a dolní øez. íøka smìrového záøezu musí èinit 80 % rozmìru stromu. Zahájení smìrového záøezu závisí na metodì, kterou pouijete. Vimnìte si, e byste mìli udìlat øezy tak blízko u zemì, jak je to jen moné, a to pro lepí kontrolu a stabilitu pøi padání stromu. Pøed vytvoøením smìrového záøezu je nìkdy nezbytné od øezat pøekáející koøenové nábìhy. Horní smìrový záøez rovný, mírnì se svaující terén úhel smìrového záøezu je 30o45o hlavní øez je v horní polovinì smìr. záøezu + nejednoduí metoda nedoøez se roztípne døíve, ne strom dopadne na zem Spodní smìrový záøez stromy velkých rozmìrù úhel smìrového záøezu je min. 45o dolní øez se svauje smìrem dolù od hl. øezu hlavní øez je nepatrnì nad úrovní smìrového záøezu + druhy stromù, které se snadno roztípnou obr. 11
obr. 12
Jestlie byl proveden smìrový záøez, je èas na provedení hlavního øezu, kterým se oddìluje kácený strom od paøezu, vdy se vede vodorovnì ve 2/3 výky záseku. Hlavní øez se nesmí nikdy spojit se zásekem. Ponechává se tzv. nedoøez v íøce minimálnì 1/20 prùmìru kmene káceného stromu. Nedoøez zajiuje pád káceného stromu do zvoleného smìru. Nedoøez je èást ponechaná mezi smìrovým a hlavním øezem. Nedoøez je dùleitým prvkem z hlediska bezpeènosti pro øízené kácení (obr. 12). Nedoøez by mìl mít stálou tlouku alespoò 24 cm. 23
obr. 13
U stromù, kde prùmìr kmene nepøesahuje úèinnou délku vodicí lity, se hlavní øez provede z levé strany stromu nabíhající èástí pilového øetìzu, vìjíøovitým pohybem otáèeným okolo opìrky motorové pily (obrázek è. 13). U stromù, kde prùmìr kmene pøesahuje úèinnou délku vodicí lity, se provede hlavní øez zápichem nebo z více opìrných bodù vìjíøovitým øezem. Zápich se provede z pravé strany kmene po provedení záseku (obr. 14). Motorová pila se nasadí na kmen ve vzdálenosti na íøku vodicí lity od záseku, v úhlu 45o nabíhající èástí pilového øetìzu, vtlaèí se do øezu a postupnì, kdy u nehrozí nebezpeèí zpìtného vrhu, se zápich vyrovná do hlavního øezu rovnobìnì se zásekem. Odbíhající èástí pilového øetìzu se provede hlavní øez smìrem k zápichu a po nedoøez a následnì se provede zbytek hlavního øezu nìkolika vìjíøovitými øezy nebo tahem ruèní motorové øetìzové pily (obrázek 14 a 15).
obr. 14 24
obr. 15
obr. 16 K zajitìní roviny øezu se motorová pila z øezu nevyndává. U stromù, kde prùmìr kmene pøesahuje úèinnou délku vodicí lity více jak dvakrát, se pouije øez zápichem do záseku. Provede se obr. 17 ve výi hlavního øezu proøíznutím støedu kmene do hloubky podle délky vodicí lity (obr. 17). Hlavní øez se provede zápichem a tahem nebo nìkolika vìjíøovitými øezy podle výe uvedeného postupu. Vechny øezy musí být v jedné rovinì a je tøeba ponechat dostateèný nedoøez (obr. 16).
25
3. Dokonèovací práce
Odvìtvování je èinnost, která navazuje na pracovní operaci kácení stromu a má za úkol zbavit kmen vìtví. Lze jej provádìt motorovou pilou. Obsluha motorové pily musí mít neustále stabilní postoj, nesmí stoupat na odvìtvovaný kmen, nedoøezané vìtve a leící stromy. Postupuje smìrem od oddenku k vrku po levé stranì kmene. Motorovou pilu drí pevnì obìma rukama a pøi práci ji opírá o kmen nebo o vhodnou èást nohy. Vìtve odøezává páèivým pohybem obr. 18 a motorovou pilu otáèí v rovinì lity. Je nutné dbát zvýené opatrnosti, aby koncem vodicí lity nebyla zasaena dalí vìtev, protoe vzniká nebezpeèí zpìtného vrhu pily. Toto nebezpeèí vzniká i pøi odøezávání vìtví koncem vodicí lity. Motorová pila se do øezu nasazuje s plným výkonem motoru tak, aby øetìz obíhal plnou obvodovou rychlostí; pøemisování motorové pily podél kmene (kroky obsluhovatele) se dìje pøi volnobìných otáèkách motoru a vdy na pravé stranì kmene. Obsluha motorové pily musí pøi odvìtvování trvale sledovat celou øeznou èást motorové pily a dávat pozor na to, aby pøi doøíznutí vìtve nesmìøovala vodicí lita proti nìmu. Souèasné odvìtvování jednoho stromu více hasièi je zakázáno. Pøi práci více hasièù na pracoviti musí být dodrena vzájemná vzdálenost nejménì 5 m. Zkracování kmene stromu je pracovní operace, pøi ní je kmen poraeného a odvìtveného stromu rozøezáván na rozmìry potøebné pro dalí zpracování nebo pro jednoduí manipulaci. Pøi zkracování kmene musí obsluha motorové pily dbát na tahové a tlakové síly v pøeøezávaném kmenu s ohledem na monost sevøení øezací èásti motorové pily. Zaèíná se øezat na stranì tlaku asi do 1/4 prùmìru kmene, øez se dokonèuje na stranì tahu. Pøi zkracování pruících kmenù musí obsluha motorové pily vdy zaujmout polohu mimo smìr pruení. Pøi zkracování kmene na svahu se obsluha motorové pily nesmí zdrovat v prostoru ohroeném samovolným
26
pohybem kmene. Kmeny pøeøezáváme vdy kolmo k ose. Kmeny s prùmìrem, který pøesahuje úèinnou délku vodicí lity, pøeøezáváme nìkolika vìjíøovitými øezy, vdy s ohledem na tlakovou a tahovou stranu. Pøi zkracování kmenù na skládkách musí být hromady døeva zajitìny proti rozvalení a zkracovat se smí pouze jednotlivé odvalené kmeny. Pøidrovat nebo podpírat pøeøezávaný kmen rukama nebo nohama je zakázáno. Pøi odvìtvování se pouívají dvì základní metody severská a vihová.
Severská metoda
Krok 1 l opøete pilu o kmen l øezejte horní stranou lity l pøeneste váhu na pravou nohu l opøete se nohou o kmen pro lepí stabilitu
obr. 19
Krok 2 l opøete vodicí litu o kmen l øezejte horní stranou lity (odbíhající øetìz) l pøeneste váhu na levou nohu l opøete tìlo pily proti vaí noze Krok 3 l opøete pilu o kmen a pravou nohu l øezejte dolní stranou lity (nabíhající øetìz) l pøeneste váhu na levou nohu l krok dopøedu k dalímu pøeslenu
27
obr. 20 Krok 4 l opøete pilu o kmen a pravou nohu l øezejte horní stranou lity (odbíhající øetìz) Krok 5 l opøete pilu o kmen l øezejte horní stranou lity (odbíhající øetìz) l palcem pøidejte plyn l pøeneste tìitì na obì nohy Krok 6 l opøete pilu o strom l øezejte spodní stranou lity ( nabíhající øetìz) l pøeneste váhu na pravou nohu l zaènìte øezat od první vìtve
28
vihová metoda
(obr.19 celý vrek Práce s øetìzovou pilou)
obr. 19b obr. 21 Krok 1 l odvìtvujte na levé stranì kmene l øezejte horní stranou lity (odbíhající øetìz) l délka zábìru vihu by mìla být 6080 cm Krok 2 l odvìtvìte horní stranu a èást pravé strany kmene. l øezejte dolní stranou lity (nabíhající øetìz) a pilu opøete pilu a strom l pilu mìjte pøi práci u tìla l pøeneste váhu na levou nohu Krok 3 l odvìtvìte pravou stranu a èást spodní strany kmene l øezejte horní stranou lity (odbíhající øetìz) l na konci vihu pøesuòte váhu z pravé nohy z úvodu tohoto kroku na levou
2.2.2. Zvlátní pøípady kácení Za zvlátní pøípady kácení se povaují ty pøípady, které se podstatnì lií od bìného pracovního postupu:
29
kácení stromù naklonìných do zvoleného smìru pádu, kácení stromù naklonìných mimo zvolený smìr pádu, kácení stromù vyhnilých a dutých, kácení stromù srostlých a dvojákù, kácení stromù na svazích, kácení stromù v blízkosti budov, komunikací, el. vedení, v parcích apod., kácení stromù zlomených, roztípnutých, pøelomených, vyvrácených kácení stromù po èástech odstraòování zavìených stromù Kácení stromù naklonìných do zvoleného smìru pádu
V pøípadì vychýlení tìitì káceného stromu do zvoleného smìru pádu hrozí roztípnutí stromu a jeho nekontrolovaný pohyb. Koøenové nábìhy se mohou odstranit pouze v tlakovém døeobr. 22 vì. Hloubka záseku je hlubí, provádí se do 1/3 a 1/2 prùmìru kmene. Hlavní øez se vede ve 3/4 výky záseku. Nedoøez se ponechá mení, podle prùmìru kmene. Dalím moným zpùsobem tohoto kácení je, e se provede trojúhelníkový hlavní øez. Pøi tìchto zpùsobech, kdy je strom naklonìn více, se musí kmen sepnout spínaèem kmene. Nejbezpeènìjím zpùsobem kácení stromu naklonìného do smìru pádu je jeho kácení se zápichem za nedoøez. Kmen se proøízne od nedoøezu ven, proti smìru kácení. Nesmí se proøezat celý. Nechá se malý nedoøez, asi 4 a 5 cm. Potom se hlavní øez dokonèí na tahové stranì ve smìru pádu o cca 4 cm níe. Pøi tomto zpùsobu nedochází k roztípnutí kmene (obr. 22). Kácení stromù naklonìných mimo zvolený smìr pádu V pøípadì vychýlení tìitì káceného stromu proti zvolenému smìru pádu se dìlá zásek ménì hluboký, a to max. 1/5 prùmìru kmene, aby bylo dostatek místa na klínování kmene. Pøi provádìní hlavního øezu se souèastnì kmen klínuje nejménì dvìma klíny, aby se tìitì káceného stromu pøetlaèilo do polohy zvoleného smìru pádu. Je také moné pouít opaèného postupu, a to tak, e se provede hlavní øez za souèasného klínování a po vyrovnání kmenu do svislé polohy se vyøízne zásek a dokonèí hlavní øez. Pøi dokonèování hlavního øezu je nutné kmen stále klínovat, aby 30
se tìitì káceného stromu pøetlaèilo do polohy zvoleného smìru pádu. U takto naklonìných stromù je vhodné pouít hydraulických klínù nebo strom pøetlaèovat navijákem pøes smìrovou kladku. Kácení stromù vyhnilých a dutých Duté a vyhnilé stromy je nutné kácet velice opatrnì vzhledem k tomu, e hmotnost celého stromu je nesena pouze vnìjí kruhovou vrstvou. V dùsledku toho mùe dojít k odlomení celé èásti kmene. Nedoøez se ponechává iroký, protoe na prùmìru kmene drí pouze okrajová èást. Vìtinou tyto kmeny nejdou klínovat, proto je vhodné pouívat pøetahování lanem. Je nutné také dávat pozor na odlomení vyhnilých èástí stromu nebo vìtví. Kácení stromù srostlých a dvojákù Pøi kácení srostlých stromù a dvojákù lze pouít dva zpùsoby. O tom, jaký zpùsob se pouije, rozhoduje výka srùstu stromu. Jsou-li stromy srostlé tìsnì pøi zemi (nejvýe do 1 m) je moné kácet kadý strom zvlá. Jsou-li stromy srostlé výe, je nutné je kácet souèastnì a naplocho, to znamená kolmo na delí osu eliptického prùøezu srostlého kmene. Vzhledem k monosti roztípnutí srostlého kmene je nutné dbát zvýené opatrnosti. Je-li to moné, doporuèuje se oba kmeny svázat co nejvýe nad øezem, tzv. spínaèem kmene. Kácení stromù na svazích Kácení stromù na svazích je nebezpeèné a namáhavé. Je nutné dostupnými prostøedky zabránit sklouznutí hasièe (napø. lano, náledníky atd.). Kácet se musí ikmo po svahu tak, aby vìtve káceného stromu zabránily sklouznutí kmene po svahu dolù. Obsluha motorové pily musí mít øádnì upravenou ústupovou cestu. Práce více pracovních skupin nad sebou je zakázána. Kácení stromù v blízkosti budov, komunikací, el. vedení, v parcích apod. V tìchto pøípadech je vdy nutno zaruèit poadovaný smìr pádu stromu tak, aby nedolo k následným kodám. Ohroený prostor je nutné uzavøít pomocí pouèených osob. Pøi kácení v blízkosti el. vedení je nutné zajistit vypnutí el. proudu. Pøi zásazích tohoto druhu je nutné vdy spolupracovat se správci uvedených objektù a zaøízení. Kácení stromù zlomených, roztípnutých, pøelomených, vyvrácených Práce v lese po vichøici nese s sebou znaèná rizika. V kmeni mùe být silné pnutí a po pøeøezání se mùe uvolnit velká síla. Buïte velice opatrní! Pøed zapoèetím práce je tøeba zjistit pnutí v kmeni. V lesích po vichøici je nejèastìjím jevem boèní pnutí. Je velice dùleité, abyste stáli bokem 31
a øezali na vnitøní stranì zakøiveného kmene , protoe kmen se mùe po pøeøezání vymrtit. Nìkdy mùe být dobré zaèít øezat shora, aby se pnutí ve kmeni postupnì uvolnilo. Stromy takto pokozené mají vìtinou vychýlené tìitì a naruenou døevní hmotu. U stromù vyvrácených i s koøenovým systémem je nutné tyto koøeny (koøenový talíø) podepøít a zajistit vzpìrami nebo øezat a za zónou nebezpeèí (obr. 23). Koøenový systém nesmí po odøezání kmene zùstat na místì, protoe pøedstavuje nebezpeèí pro kolemjdoucí, mùe znamenat smrtelnou past pro vás a dalí lidi v lese!!! Napruené kmeny se musí øezat podle podmínek tahu a tlaku. Øezat se zaèíná vdy na stranì tlaku.
obr. 23 Kácení stromù po èástech V nìkterých pøípadech není moné kácet strom jako celek, vzhledem k jeho vzrùstu, pøípadnì místu, kde se nachází (blízkost budov komunikací, el. vedení, apod.). V tìchto pøípadech je nutné strom kácet a zpracovávat po rùznì velkých èástech. Tato èinnost je velice nároèná na odborné znalosti, a proto je nutné, aby tyto práce vykonával zkuený hasiè. Je zde zvýené nebezpeèí úrazu a následných kod na okolních budovách a zaøízeních. Kácení stromù po èástech lze provádìt nìkolika zpùsoby, které se ve vìtinì pøípadù musí navzájem kombinovat. V pøípadech, kdy je moné zajet do blízkosti káceného stromu s poární technikou, je vhodné pro odøezávání horních èástí vìtví nebo èástí kmene pouít automobilovou ploinu nebo automobilový ebøík vybavený koem (dále jen výková technika). V pøípadì, e není moné pouití této výkové techniky, provádí se výstup po kmeni nebo vìtvích za pomoci lesnických stoupaèek, pøípadnì klasickou horolezeckou technikou. Obsluhovatel motorové pily musí být bìhem výstupu zajitìn dvìma lany na rùzných jisticích bodech s ohledem na monost odlomení èásti stromu nebo vìtví. Je také moné v tìchto pøípadech pouít pøenosné nebo pojízdné ebøíky. Pro odøezávání èástí stromu pøípadnì vìtví je v tìchto pøípadech dovoleno pouívat pouze ruèní pilu. Motorovou pilou je moné pouít pouze pro dokonèovací práce vlastního kácení ze zemì a pro pøípadné rozøezávání a
32
zpracování odøezaných èástí stromu na zemi. Ve zvlá sloitých a nároèných pøípadech (blízkost cenných objektù, sloitých technických zaøízení apod.) je moné vybudovat okolo káceného stromu leení a po èástech kmen odøezávat. Odøezávané èásti kmene vak nesmí svojí hmotností pøevýit dovolené zatíení leení. Pro takto sloité pøípady kácení je nutné vypracovat samostatný technologický postup. Odstraòování zavìených stromù Nesprávné posouzení stromu nebo chyba pøi kácení mohou zpùsobit zaklínìní stromu o jiný strom. Uvolòování zaklínìného stromu mùe být velmi nebezpeèné. Zavìené stromy se musí odstraòovat bezpeèným a dovoleným zpùsobem. Dovolené zpùsoby jsou tyto: a) staení speciálním stahovákem, b) odsunováním oddenku zavìeného stromu páèidly, c) otáèení obracákem kolem osy zavìeného stromu, d) staením traktorem nebo jiným prostøedkem, e) staením navijákem mechanizaèního prostøedku. Pøi uvolòování zavìených stromù se zakazuje: a) podøezávání stromù, na kterých zavìený strom spoèívá, b) odøezávání zavìeného stromu po palcích (palkování), c) kácení jiného stromu pøes strom zavìený, d) sráet zavìený strom pokácením jiného stromu (jeho hmotností). V praxi jde vìtinou o kombinaci vech výe popsaných moností, a proto je vdy nutné zváit vechny monosti a zvolit nejvhodnìjí a nejbezpeènìjí pracovní postup. Na sloité a nebezpeèné pøípady kácení je nutné vypracovat samostatný technologický postup.
2.2.3. Základní technologické postupy pøi práci s motorovou pilou z koe výkové techniky Mimo zásad stanovených v èlánku 1 Pokynu generálního øeditele HZS ÈR a námìstka ministra vnitra è. 15/2004 je nutné dodrovat dalí zásady. V koi výkové techniky smí pøi práci s motorovou pilou pracovat pouze obsluha motorové pily a jeho pomocník. Oba musí být zajitìni proti pádu tak, aby mohli bezpeènì manipulovat s motorovou pilou pøípadnì pomocným náøadím mimo ko. Strojník udruje s obsluhou motorové pily a jeho pomocníkem radiové spojení, sleduje jejich èinnost a upozoròuje je na pøípadná nebezpeèí. Strojník (pøípadnì dalí hasièi) spolupracuje s obsluhou motorové pily a jeho pomocníkem tak,
33
aby v pøípadì potøeby na základì jejich pokynù záchytným lanem usmìròoval pád døevìné hmoty nebo èástí konstrukcí ve vytyèeném prostoru. Pøed kadou manipulací s výkovou technikou (pøesunutí koe do jiné pracovní polohy) musí být motorová pil zabrzdìná. Pøíprava pracovitì Výková technika se umisuje tak, aby byla zajitìna bezpeèná manipulace s výloníkem i koem a aby ji padající døevìná hmota nebo èásti konstrukce nemohly pokodit. Manipulaci výloníku do místa odstraòování døevìné hmoty nebo konstrukcí provádí obsluha motorové pily nebo jeho pomocník z koe výkové techniky. Manipulaci s výkovou technikou mùe provést strojník pouze tehdy, poádá-li o to obsluha motorové pily. Provádìní vlastního øezání Døevìná hmota nebo konstrukce se smí odstraòovat pouze odøezáváním po èástech tak, aby bylo zaruèeno bezpeèné øezání. Øez motorovou pilou musí být veden tak, aby padající vìtve nebo èásti kmenù a konstrukcí neohroovaly stabilitu výkové techniky. Odøezávané vìtve nebo èásti kmenù a konstrukcí nesmìjí být vázány k výloníku nebo koi výkové techniky.
2.3. Strojní teorie Pro získání oprávnìní obsluhy motorové øetìzové pily a pøi jejím pouívání je nutná teoretická a praktická znalost sloení základních èástí motorové pily, její funkènost a provádìní údrby. Motorovou øetìzovou pilu mùeme na základì jejího konstrukèního uspoøádání rozdìlit do dvou hlavních èástí, a to: motorová èást øezací èást
2.3.1. Motorová èást Motorová èást øetìzové pily se skládá z dvoudobého záehového motoru a vlastního pøísluenství. To je nádr na palivo, nádr na olej, karburátor s èistièem vzduchu (filtrem), elektrické zapalování, startovací zaøízení, vzduchové nucené chlazení, tlumiè výfuku, odstøedivá spojka, olejové èerpadlo, ovládací prvky, pøední a zadní rukoje a kryty motoru. Motor je jednoválcový, záehový, dvoudobý, vzduchem chlazený se stojatým válce. Válec motorové pily je vyroben z lehkých slitin. Na povr-
34
chu ebrovaný. ebrování slouí pro lepí odvod tepla. Vstupní a výstupní otvory ve válci otvírá a zavírá píst. Smìs je nasávána do klikové skøínì. Na pøední èásti válce je upevnìn tlumiè výfukových spalin, který odvádí spálené plyny vhodným smìrem od pracovníka. Na druhé stranì je pøipevnìn pøes sací pøírubu karburátor spolu se vzduchovým filtrem. Karburátor je výhradnì bezplovákový s membránovým èerpadlem, pracující ve vech polohách. V jednom celku s ním je membránové èerpadlo paliva, ovládané zmìnou tlaku v klikové skøíni. Na nastavení karburátoru slouí tøi rouby L, H a T, skoro na vech pilách pøístupné z venku. roub L ovládá nízké otáèky motoru, obr. 24 roub H ovládá vysoké otáèky motoru a roubem T se nastavuje krticí klapka (obr. 25). Sací hrdlo karburátoru je utìsnìné vzduchovým filtrem. Klapka sytièe v pøívodní hrdle karburátoru je ovládaná zvenku motorové pily táhlem, umístìným obvykle na pravé stranì pily. Klapka sytièe slouí k obohacení smìsi pøi spoutìní motoru.
obr. 25
obr. 26
Spojka je na motorových pilách tøecí, odstøedivá. Vìtina motorových pil je bezpøevodová, to znamená, e otáèky klikové høídele se pøenáejí na øetìzku pøes spojku. Hnací èásti spojky je 25 segmentù, které jsou spojené a staené ke støedu náboje pruinou (obr. 26). Hnací èást tvoøí buben, spojený 35
s øetìzkou (hvìzdicová). Pøi zvýení otáèek (3000 ot/mim) pøetlaèí segmenty odstøedivá síla pruiny a spojí se s bubnem spojky. Spojka má mìkký zábìr a pøi pøetaení nebo sevøení umoòuje proklouznutí spojky. Zapalování motorových pil bývá magnetoelektrické s mechanickým pøeruovaèem pod setrvaèníkem. Nové motorové pily jsou u vybavené bezkontaktním zapalováním, které nemá mechanický pøeruovaè. Indukèní cívka (pulsaèní transformátor) a vlastní bezkontaktní box obr. 27 jsou umístìny nad setrvaèníkem s permanentními magnety (obr. 27). Toto zapalování je dost spolehlivé a není tøeba ho nastavovat. Z bezpeènostních dùvodù má kadá motorová pila zkratovací spínaè, umístìní na zadní rukojeti v dosahu palce pravé ruky. Startovací zaøízení je samovratné, lankové. Pøi spoutìní motoru roztoèí klikovou høídel a po naskoèení motoru se automaticky od klikové høídele odpojí (obr. 28).
obr. 28
obr. 29
Vzduchové nucené chlazení je proudem vzduchu hnaného na ebra válce ventilátoru (obr. 29). Lopatky ventilátoru jsou na rotoru magnetu. Vzduch se nasává otvory v krytu spoutìèe startéru. Olejové èerpadlo dodává olej z nádre do mazacích otvorù v litì. Nejèastìjí se pouívá pístové èerpadlo, pohánìné od náhonového koleèka nebo pøímo od klikové høídele. Od náhonového koleèka (øetìzky) mae jen tehdy, jsou-li otáèky motoru vysoké, pøi volnobìhu èerpadlo olej nedodává. Od klikové høídele èerpadlo olej dodává stále. Mnoství dodávaného 36
oleje se dá regulovat (delí lita, tvrdé døevo). Musí být seøízeno tak, e pøi doplòování PHM musí v olejové nádri zbýt trochu oleje.
obr. 30
Pøední a zadní rukoje. Pøední je trubkový rám, zadní tvoøí tvarovaný oblouk. Umoòuje pohodlné a pevné drení pily (obr. 30). Dolní plochá èást zadní rukojeti je rozíøena a tvoøí ochranný tít proti poranìní pravé ruky pøi pøetrhnutí pilového øetìzu (obr. 31). Páèka akcelerátoru, umístìna v zadní rukojeti, je zajitìna pojistkou proti samovolnému zvýení otáèek. Na dneních motorových
obr. 31
obr. 32
pilách je vyhøívání rukojeti a to výfukovými plyny nebo elektricky. Toto opatøení zmíròuje zachlazení rukou, které má znaèný vliv na onemocnìní vázoneurózou. U motorových pil je celá motorová èást pily oddìlena od nosné èásti (silentbloky nebo pruinami obr. 32), které omezují pøenáení vibrací od motoru na ruce pracovníka. Bezpeènostní brzda øetìzu slouí k zastavení pilového øetìzu pøi nárazu ruky na ochranný rám (obrázek è. 33). Je to jednoduché brzdicí zaøízení, které pøi zpìtném vrhu uvede do èinnosti brzdu pilového øetìzu. Odbrzdìní se provede vrácením rámu do pùvodní polohy. obr. 33 37
2.3.2 Øezací èást Øezací èást je dùleitým prvkem a spolu s motorovou èástí patøí k základním a neodluèitelným souèástem pily. Peèlivá a dobrá údrba øezací èásti sniuje námahu, vibrace, hluk a má vliv na øeznost a spotøebu pohonných hmot i náhradních dílù. Pøi dobré výkonnosti pily hlavnì øezací èásti, nachází pracovník v práci uspokojení a práce je pro nìho ménì namáhavá. patná údrba se projeví ve zvýených vibracích, které v mnoha pøípadech vysoko pøekraèují základní parametry. Øezací èást motorové pily je: pilový øetìz vodicí lita øetìzka Pilový øetìz je nekoneèný pás èlánkù s pracovním ozubením ostøím. Pilový øetìz tvoøí pravidelný sled jednotlivých èástí, levý hoblovací zub, dva vodicí èlánky, pravý hoblovací zub, vdy boènì spojený dvìma spojovacími (levým a pravým) èlánky a nýty. Rozeznáváme pilové øetìzy s ozubením sekacím a hoblovacím. Sekací ozubení je pùvodní klasické, které mìly motorové pily v zaèátcích svého vývoje. Toto ozubení se dnes pouívá na velkých stabilních pilách s vodicí litou a 200 cm dlouhou, která je urèena výhradnì pro pøíèné øezy. Nevýhody sekacího ozubení jsou: mení øeznost proti hoblovacímu ozubení, ostøení je pracnìjí a vykonává se výhradnì elektrickou bruskou, zpìtný tah, velký zpìtný vrh. Hoblovací ozubení mají vechny výkonné moderní pily. Základem tohoto ozubení je sloitý geometrický tvar hoblovacích èlánkù, který øeí nìkolik základních poadavkù na vysoce výkonné motorové pily. Pøednosti pilových øetìzù s hoblovacím ozubením: zvýená obìná rychlost, hoblovacím øetìzem se mohou pøeøezávat døevìná vlákna vemi smìry a dá se udìlat i zápich, sníená pracnost pøi ostøení. Ostøení je moné vykonávat pøímo na pracoviti, øeznost je vìtí ne pøi sekacím ozubení, hoblovací èlánek levý a pravý s omezovací patkou (obr. 34), vodicí èlánek (obr. 35), nýt (obr. 36), spojovací èlánek (obr. 37).
38
obr. 34
obr. 35
obr. 36
obr. 37
Hlavní charakteristiky pilového øetìzu rozteè je vzdálenost mezi tøemi nýty dìlená dvìmi (obr. 38), na spojovacích èláncích a blíe k sobì jsou nýty vodicích èlánkù. Na zjitìní prùmìrných vzdálenosti nebo rozteèe je tøeba zmìøit vzdálenost mezi nýty. Rozmìry se udávají v palcích (1½ = 25,4 mm). U nás se bìnì pouívají pilové øetìzy tìchto rozteèí:
obr. 38
0,325½ = 8,25 mm 3/8½ = 9,25 mm 0,404½ = 10,26 mm íøka vodicího èlánku je íøka èlánku, který vede øetìz v podélné dráce vodicí lity. Síla tìchto vodicích èlánkù je rùzná podle druhu a typu pilového øetìzu
39
a je udávaná v palcích a mm. Kadý øetìz má své znaèení, kterým výrobci sdìlují údaje, o jaký druh a typ jedná. U vìtiny bìnì pouívaných pilových øetìzù zaèíná èíselné znaèení èísly, první èíslo z dvojèíslí udává rozteè, druhé èíslo z dvojèíslí udává sílu vodicího èlánkù. Délka øetìzu je dána poètem vodicích èlánkù. Omezovaè je souèástí hoblovacího èlánku. Pohybuje se pøed zadním ostøím a urèuje hloubku zábìru (hobliny). Musí být proto nií ne zadní ostøí (obr. 39). Èísla na omezovací patce ! max. sníení omezovaèe 25 = sníení o ,025½ = 0,65 mm 30 = sníení o ,030½ = 0,76 mm Vodicí lita je vyrobena z vysoce odolného materiálu v rùzných pracovní øezných délkách a rozmìrech, které mají na svém obvodì dráku, ve které se pohybují dolní èásti vodicích dílù pilového øetìzu. Vodicí lity jsou vyrobeny z jednoho kusu nebo ze tøí svaøovaných plechù. Nejvìtí tøení je na koncové èásti lity. Vodicí lity jsou v zásadì vyrábìny v nìkolika druzích, napø.:
obr. 39
40
obr. 41 obr. 40 vodicí lita bez vodicí kladky (kluzná) (obr. 40) vodicí lita s vodicí kladkou (obr. 41)
obr. 42
obr. 43
vodicí lita s vodícím ozubeným koleèkem (obr. 42) Øetìzka uvádí do pohybu pilový øetìz. Je nasazené na pravém konci klikové høídele. Pouívají se dva základní typy øetìzek: l hvìzdicová øetìzka, spojená s bubnem spojky (obr. 43)
41
l prstencová øetìzka se nasazuje
na drákový høídel bubínkù spojky
obr. 44
2.3.3. Ochranné a bezpeènostní zaøízení Pøi pouívání motorových øetìzových pil mùe dojít ke vzniku úrazu nebo onemocnìní. Proto je snahou výrobcù motorových pil stále konstrukènì vylepovat rùzná ochranná a bezpeènostní zaøízení tak, aby odpovídala zdravotním, hygienickým a bezpeènostním poadavkùm. Bezpeènostní prvky motorové pily jsou: bezpeènostní brzda øetìzu, zachycovaè roztreného øetìzu, kryty pohybujících se èástí motoru, tlumièe vibrujících èástí, tlumiè výfuku, pojistka automatického vypínání chodu øetìzu pøi volnobìném chodu. Bezpeènostní brzda øetìzu nìkteré typy v krytu pásková
obr. 45
42
Zachycovaè roztreného øetìzu z plastu nebo mìkkého kovu (Al) nesmí být pokozen pokozený vymìnit Kryty pohybujících se èástí úplné a nepokozené obr. 46 Tlumièe vibrujících èástí pruinové pryové nesmí být pokozeny vadné vymìnit
obr. 47 Tlumiè výfuku rozebíratelný nebo v celku nefuknèní vymìnit obr. 48 Dlaòová pojistka plynu bezvadná funkce
obr. 49
obr. 50
43
2.4. Údrba Pro bezvadný a bezpeèný provoz motorové øetìzové pily je dùleité provádìní údrby. Údrba je dùleitým èlánkem, bez kterého se obsluha motorové øetìzové pily neobejde. Proto je rozpracována do èasového plánu údrby a ten je potøeba dodrovat. Dùleité je osvojit si pracovní návyky v údrbì a vyvarovat se zbyteèných chyb. V naem pøípadì je dùleité nezamìòovat údrbu s kontrolou. Bìná údrba, kterou vykonává pracovník, je lehká a nenároèná, avak èastokrát se provádí nedbale. ivotnost motorové øetìzové pily mùe ovlivnit pøesná a pravidelná údrba a správné zacházení podle plánu: l denní údrba l týdenní údrba l ètvrtletní údrba
2.4.1. Èasový plán údrby Denní údrba vdy po skonèení práce s motorovou øetìzovou pilou a skládá z tìchto úkonù: l kontrola a naostøení øetìzu, l celkové oèitìní motorové pily od pilin (tlakový vzduch), l pøed vyjmutím vzduchového filtru uzavøít klapku sytièe, l filtr vyprat v benzínu bez oleje nebo v jarové vodì (vhodnìjí). Nechat dokonale proschnout. Suché namontovat. l oèitìní krytu spojky (zevnitø) od mastnoty a pilin, kontrola brzdového pásku, l oèitìní øezací èásti, øetìz oèisti benzínem poté namoèit do oleje, kontrola a oèitìní lity a pøípadné otøepy odstranit, oèitìní mazacích otvorù a otoèit, montá øezací èásti, dbát na správné napnutí, l doplnìní PHM a oleje, l provozní zkouka. Týdenní údrba l kontrola zapalovací svíèky oèitìní a nastavení vzdálenosti elekrod = 0,5 mm, l kontrola pruin spojky, promazání spojkového loiska, l oèitìní startovacího zaøízení na povrchu i uvnitø a okolo el. boxu, l vyèitìní prostoru ventilátoru a chladicích eber, l dotaení vech dostupných roubù a spojù, l kontrola lity, øetìzu a øetìzky.
44
Ètvrtletní údrba l prohlídka motorové pily a její správné nastavení odborným technikem l na motorovou pilu pouít rozpoutìdla a odmaovací pøípravky, kterými se lehce odstraní nalepená ivice, mastnoty a piliny.
2.4.2. Údrba dùleitých èástí motorové pily Chladicí ebra na válci, ventilátor a svíèka Na oèitìní je vhodné pouít nìkteré z odmaovacích prostøedkù a neèistoty odstranit døevìnou krabkou. ebra na ventilátoru nebývají zneèitìna jako na válci, ale alespoò jednou za týden je oèistit. Po vyroubování zapalovací svíèky z hlavy válce se oèistí její elektrody a nastaví se jejich vzdálenost na 0,5 mm. Zaroubovat svíèku zpìt do válce je tøeba opatrnì a s citem dotáhnout, aby se nepokodil závit na válci. Karburátor a spoutìcí zaøízení Po vyèitìní vzduchového filtru se provede povrchová údrba karburátoru. Piliny a jiné hrubé neèistoty se odstraní vhodným tìtcem. Nastavovací rouby karburátoru jsou obvykle dosaitelné zvenku. roub H reguluje mnoství paliva nasávaného do karburátoru, roub L mnoství vzduchu a tøetím roubem T se nastavuje volnobìný chod motoru. Jemné nastavení motorové pily vykonává vykolený opraváø. Údrba spoutìcího zaøízení spoèívá ve vyèitìní zpìtného ústrojí a kontrole startovacího lanka. Nádre, výfuk Palivovou a olejovou nádr je potøeba jednou za mìsíc propláchnout èistým benzínem. Hrubé neèistoty se usadí na dnì nádrí a na èisticích filtrech. Filtr z palivové nádre vytáhneme pomocí háèku. Po vyjmutí se propláchne v èistém benzínu, po vyèitìní se nasadí zpìt. K vyjmutí olejového filtru je potøeba vìtinou demontovat olejové èerpadlo. Poté vyjmeme sací hlavu i s hadièkou a propereme v èistém benzínu. Veobecnì platí zásada, e døíve ne se demontuje výfuk, nastaví se píst do horní polohy. Je to dùleité pro uzavøení výfukového kanálu, aby do válce nenapadal karbon, kdy je demontován tlumiè výfuku, vyèistí se zároveò od usazeného karbonu výfukový kanál. Rozebíratelné tlumièe vyèistit. Pilový øetìz Nový je nutno odmastit a na 8 hodin ponoøit do olejové láznì. Po té na litì po dobu 5 minut zajet na 50 % výkonu pily. Asi 8 hodin pracovat s novým øetìzem v mìkkém døevì a krátké øezy. V zimních mìsících øetìz máèet kadý den. Napnutí se provede tak, aby se dal rukou po litì posunovat a na spodní stranì nesmí být provìen a cvakat. Ostøení øetìzu se provádí kulatými pilníky o prùmìru dle výrobce øetìzu úhly ostøení také udává výrobce. Doporu45
èujeme pouívat drák pilníku, nebo k dodrení úhlù je tøeba, aby 1/10 prùmìru pilníku pøesahovala pøes ostøí hoblovacího zubu. Délka hoblovacích vech zubù musí být stejná. Nutná je kontrola omezovací patky. Pøi brouení se musí pøední hrana omezovaèe zaoblit. Vodicí lita Správné pouívaní vodicí lity a tím i prodlouení její ivotnosti se øídí podle tìchto zásad: po práci se obrací, vyèistí se dráka a mazací otvory, je nutné dbát na dobrou èinnost olejového èerpadla, zabezpeèit aby olej nedoel døíve jak benzín, je tøeba dbát správného napnutí pilového øetìzu. Vzduchový filtr Pøed odroubováním krytu vzduchového filtru se uzavøe sytiè a tím se zabrání vniknutí neèistot do odkrytého sacího hrdla karburátoru. Odstraní se hrubé neèistoty a uvolnìný filtr se sejme a propláchne v èistém benzínu (ne v PHM) nebo v jarové vodì. Filtr lze pomocí roubováku rozdìlit na dvì èásti a kadou propláchnout samostatnì. Èistý a suchý filtr namontovat zpìt na pilu. Pokozený filtr se musí okamitì vymìnit. Spojka Kontrola pruin, namazání loiska (23 stlaèení maznièky) jedenkrát týdnì. Minimální tlouka materiálu na tøecích plochách je 1 mm (dle výrobce). Øetìzka Pøi pouití nového øetìzu na starou øetìzku se rychle opotøebovávají vodicí èlánky, rychle se sniuje ivotnost øetìzu a zvyuje se nebezpeèí roztrení øetìzu. Proto platí zásada: s novým øetìzem nová øetìzka. Opotøebení øetìzky nesmí být vìtí ne 0,25 mm.
2.4.3. Základní seøízení Volnobìné otáèky musí být seøízeny tak, aby se øetìz neunáel. Maximální otáèky musí být seøízeny na hodnotu stanovenou výrobcem. Seøízení volnobìných otáèek mùe provádìt pracovník v rámci bìné údrby motorové pily pouze v pøípadì, e byl k tomu øádnì prokolen. Vysoké a nízké otáèky se seøizují jen v nejkrajnìjích pøípadech, kdy problém s chodem motorové pily není jak vyøeit. rouby L a H zaroubujeme lehce a na dno a zpìt vyroubujeme o ¾ a 1 otáèku (dle výrobce). Nastartujeme pilu a zahøejeme na provozní teplotu. Poté roubem vzduchové klapky seøídíme volnobìné otáèky tak, aby se øetìz zaèínal pozvolna posunovat. 46
2.5. Rozbruovací agregáty V nìkterých situacích pøi záchranných pracích nelze pouít motorová øetìzová pila a vzhledem k materiálu je nutno pouít rozbruovací agregát. Na obsluhu to klade dalí nároky jak fyzické, tak odborné. Zvlátì pøi dopravních nehodách, kde potøebují záchranáøi rychlý vstup do havarovaných vozidel, mùe rozbruovací agregát být nìkdy jedinou ancí pro zranìné, ale jsou tu zásady bezpeèné práce, které musí záchranáø dodret (chránit zranìné pøed jiskrami, pozor na rozlité pohonné hmoty, nebezpeèí poáru atd.). Poár je také èinnost, kterou si bez pouití rozbruovacích agregátù nedovedeme pøedstavit napøíklad vnikání do støeních konstrukcí, stavební ocelové konstrukce, møíe na oknech atd. Rozbruovací agregáty mají pøi zabezpeèení odborné pøípravy a provozu øadu spoleèných bezpeènostních pravidel jako jsou uvedené pro práci s motorovou øetìzovou pilou. obr. 51 Motorová èást Konstrukce motoru, jeho funkèní èinnost, uloení a ovládání je prakticky shodné s motorovou øetìzovou pilou. Motor rozbruovacího agregátu je jednoválcový, záehový, dvoudobý, vzduchem chlazený se stojatým válcem. Válec motorové pily je vyroben z lehkých slitin. Na povrchu ebrovaný. Oproti motorovým øetìzovým pilám má vìtí a úèinnìjí vzduchový filtr (obr. 52) a øemenici pohonu (obr. 53). Motor rozbruovacího agregátu nemá olejové èerpadlo, øetìzku, zachycovaè a ochranou brzdu, tak musíme proto poèítat s dobìhem rozbuovacího kotouèe.
obr. 52
obr. 53
47
Øezací èást Hlavní èástí je rameno dráku brusného kotouèe s ochranným seøizovatelným krytem, který je odnímatelnì pøipevnìn k nosné hlavní motorové èásti. Pøední èást ramene je opatøena seøizovatelným posuvným zaøízením pro napínání klínového øemenu, seøizovacím segmentem a zajiovacími rouby. Pohon brusného kotouèe je veden od øemenice motoru klínovým øemenem. Pracovní èinnost rozbruovacího agregátu je rozbruování materiálù brusným kotouèem. Funkce øezání je pracovní proces, kdy pøi stanovené obvodové rychlosti brusného kotouèe a jeho brusiva pùsobí na materiál jako øezací nástroj. Pùsobením tøení v místì provádìného øezu vznikají vysoké teploty a dochází k odletu rozhavených èástí øezaného odbruovaného materiálu a èástic kotouèe, který se pøi pracovní èinnosti zmenuje opotøebovává. Rozbruovací kotouèe Rozbruovací kotouèe se vyrábìjí ve tøech standardních provedeních (obr. 54): l abrasivní kotouèe l diamantové kotouèe (v PO nejsou moc rozíøené) l záchranáøské kotouèe (Rescue)
ABRASIVNÍ KOTOUÈE, TYPY A POUITÍ Pouití Typ kotouèe
Veobecné vlastnosti
Materiál
Chlazení vodou
Beton
Univerzální pouití, hospodárný
Beton, asfalt, kámen, cihlové zdivo, litina, slitiny hliníku, mìï, mosaz, kabely, pry, atd.
Zvyuje ivotnost kotouèe. Omezuje usazování brusného prachu. Doporuèeno.
Kov
Nepøekonatelný pøi rozbruování oceli (není vhodný pro beton, atd.)
Ocel, slitiny oceli a jiné tvrdé kovy
Sniuje brusnou schopnost. NEDOPORUÈUJE se.
Abrasivní kotouèe Brusný materiál sestává z brusných zrn, která jsou drena pohromadì organickým vazebným prostøedkem. Vyztuené kotouèe obsahují tkaninovou nebo vláknitou strukturu, která zabraòuje 48
úplnému rozlámání pøi maximálních otáèkách v pøípadì, kdy dojde k prasknutí nebo pokození kotouèe. Vlastnosti rozbruovacího kotouèe jsou urèeny typem a velikostí brusných zrn a typem a tvrdostí vazebného prostøedku. Kratí ivotnost kotouèe a jeho vìtí brusná schopnost jsou vlastnosti, o kterých øíkáme, e èiní kotouè mìkèím. Kotouè s delí ivotností a nií brusnou schopností je oznaèován jako tvrdý. Rozbruovací kotouèe vysoké kvality jsou veobecnì hospodárnìjí. Ménì kvalitní rozbruovací kotouèe mají obvykle nií brusnou schopnost a kratí ivotnost, take celkovì náklady za vykonanou práci jsou vyí. obr. 54 Diamantové kotouèe Diamantové kotouèe se v podstatì vyrábìjí stejným zpùsobem jako abrasivní kotouèe, ale jsou zhotoveny z prùmyslovì vyrábìného diamantu, který je dren v potøebném tvaru pojivem. Záchranáøské kotouèe Kotouèe z kvalitní oceli, na kterých jsou destièky ze slinutých karbidù (obr. 55). Oproti kotouèùm z abrasivních materiálù jiný pracovní postup (obr. 56)
smìr øezu
obr. 55
obr. 56
49
Znaèení rozbruovacích kotouèù znaèení, na co je kotouè urèen .............................................. elezo, beton obvodová rychlost .......................................................................... 80 m/s barevné znaèení mezní obvodové rychlosti .................... lutý pruh 60 m/s .................................................................................. èervený pruh 80 m/s ................................................................................... zelený pruh 100 m/s rozmìr kotouèe prùmìr kotouèe, íøka kotouèe prùmìr vnitøní díry kotouèe ........................................... 300 x 3,5 x 22.2 obvodová rychlost 80 m/s barevné znaèení mezní obvodové rychlosti lutý pruh 60 m/s èervený pruh 80 m/s zelený pruh 100 m/s rozmìr kotouèe prùmìr, íøka, prùmìr vnitøní díry
obr. 57
Skladování rozbruovacích kotouèù
Brusné kotouèe jsou velmi citlivé na pùsobení tepla, pøi pøeruení pracovní èinnosti by mìla být rozbruovací pila odkládána tak, aby brusný kotouè nebyl vystaven pøímému sluneènímu záøení. Náhradní brusné kotouèe, dle poadavku výrobcù, mají být skladovány v suchém prostøedí, uloeny na plocho a chránìny proti teplu.
Kontrola brusného kotouèe
Zkontrolujte, zda údaj maximálních dovolených otáèek na kotouèi je stejný nebo vyí ne údaj otáèek na títku agregátu. Nepøekraèujte maximální dovolené otáèky uvedené na rozbruovacím kotouèi. Zkontrolujte, zda kotouè není prasklý nebo jakýmkoli jiným zpùsobem pokozený. Kotouè vyzkouejte jemným úderem kovového pøedmìtu. Jestlie nevydá jasnì zvonivý zvuk, je pokozen. Nikdy nepouívejte kotouè, který upadl na zem. Zkontrolujte, zda je kotouè správnì a bezpeènì namontován.
Ochranný kryt brusného kotouèe
Ochranný kryt musí být vdy na rozbruovací pile namontován. Kryt musí být nastaven tak, aby jeho zadní èást se nacházela tìsnì u rozbru50
ovaného materiálu (obr. 58). U kovových materiálù mají odletující èástice znaènì vysokou teplotu, pøiblinì 700 °C. Odlétající èástice a jiskry jsou tak tímto krytem zachycovány a obsluha je pøed nimi chránìna. Správné seøízení je zejména nutné pøi rozbruování kovových materiálù, kdy by odletující havé èástice mohly zasáhnout nohy a spodní èásti tìla obsluhy a být pøíèinou pøípadného vznícení pracovního obleku. Nebezpeèí pøi èinnosti s rozbruovácím agregátem Pøi èinnosti s rozbuovacím agregátem, zejména pøi zdolávání poáru a likvidaci technických pøípadù, je mnoho pracovních úkonù, které neobr. 58 lze z dùvodu vysokého nebezpeèí provádìt: l pøeøezávání napnutých ocelových lan l provádìní øezu uzavøených tlakových nádob l provádìní øezu nádrí nádob s hoølavými nebo od hoølavých kapalin l provádìní øezu technologických rozvodù bez zjitìní úèelu l pøeøezání elektrických rozvodù a pøívodù bez odpojení Nebezpeèí, se kterým se musí poèítat: l nebezpeèí poáru l nebezpeèí pøi øezání rùznì namáhaných materiálù l nebezpeèí doøezu l nebezpeèí svírání øezaného materiálu l nebezpeèí pøi pro øezávání stìn, podlah, stropù, pøíèek l nebezpeèí pøi pøeøezávání rùzných spojovacích, zajiujících, nosných a dalích materiálù.
2.6. Stavební konstrukce Vyøezávání døevìných trámù (èástí støeních a nosných konstrukcí) bude u zásahu pøi nasazení motorových øetìzových pil oproti pouití ruèního øezacího náøadí mnohem snazí. Rozkaz k vyøíznutí nìkterých døevìných èástí konstrukce, v souvislosti s provádìným zásahem, bude v mnohých
51
smìrech daleko snadnìji splnitelný a rovnì vyøezávání se mùe daleko èastìji vyuívat ne pøi pouití ruèních pil. Proto aby byla tato èinnost byla rychlá, úèelná a bezpeèná, je nutné, aby obsluha motorové øetìzové pily mìla dostateèné znalosti zejména ze: základù stavebních konstrukcí, mechaniky pùsobení sil, støeních a døevìných systémù konstrukcí.
2.6.1. Støení klasické konstrukce Nosné prvky jsou u tìchto konstrukcí vdy k sobì uspoøádány do trojúhelníkových polí, a to z dùvodù, e trojúhelník je nepromìnný, staticky tuhý. Osy jednotlivých nosných prvkù jsou konstrukènì øeeny v jedné nebo ve více rovinách, vdy navzájem rovnobìnì a symetricky. Vekeré døevìné konstrukce jsou jitìny proti vyboèení nebo pøeklopeni vìtrováním. Z dùvodù statických zatíení nebo namáhání mají nosné prvky, které jsou namáhány na tlak, prùøez ètvercový nebo kruhový. Prvky namáhané na ohyb a tahem mají prùøez obdélníkový na stojato, který je ve vìtinì pøípadù obvykle umístìn na stojato. Podle tvaru nosného nebo vìtrovacího prvku mùeme pøedpokládat, jakým smìrem jsou jednotlivé døevìné èásti konstrukce namáhány, a mùeme rovnì posoudil, jakým zpùsobem bude nutné vést øez, aby nedolo k sevøení vodicí lity motorové pily. Pojmenování a konstrukèní funkce jednotlivých trámù Krokve tvoøí støení plochy. Jsou namáhány vahou krytiny a zatíením, které na nì pùsobí. Celkovì jsou namáhány na ohyb, a proto mají obdélníkový prùøez na stojato. Vaznice jsou namáhány krokvemi také na ohyb, a proto mají rovnì obdélníkový prùøez na stojato. Vaznice jsou ve støení konstrukci umístìny na rùzných místech, a to jako: vrcholová nebo høebenová vaznice; støední nìkolik vaznic; okapová nebo tzv. pozednice, která jako jediná leí svou délkou na nosných zdech, a proto je umístìna svým obdélníkovým prùøezem na leato. Sloupky jsou vaznicemi namáhány na tlak a mají tedy ètvercový prùøez.
52
obr. 59 Pásky jednak spolupùsobí pøi pøenáení tlaku z vaznic na sloupky, jednak zkracují rozpìtí vaznic a ztuují celkovou konstrukci v podélném smìru (zavìtrování). Vazné trámy nesou celou váhu krokve a jsou namáhány sloupky nebo vzpìrami na ohyb. Proto mají obdélníkový prùøez na stojato.
obr. 60
obr. 61
Kletiny zachycují vodorovné tahy, zajiují polohu sloupku a vytváøejí potøebné staticky tuhé trojúhelníky. V plné vazbì jsou namáhány vodorovnými silami na tah, a proto mají obdélníkový prùøez na stojato. Vzpìry èásteènì vzdorují vodorovným silám a èásteènì spolupùsobí se sloupy k pøenáení tlaku na nosné trámy. Jsou namáhány na tlak a mají obdélníkový prùøez na stojato. Rozpìry tvoøí podstatnou èást dvojitých vìadel a jsou namáhány na tlak. Rozpìry mají zpravidla obdélníkový prùøez na stojato. Nejbìnìjí støení konstrukcí, kromì speciálního a historického zastøeení, je tzv. vaznicová soustava. Hlavní nosnou èástí je stojatá stolice s høebenovou vaznicí. Stoja-
53
tých stolic, které nesou nejvìtí zatíení vemi smìry a zajiují døevìnou konstrukci, je pouito vdy nìkolik.
2.6.2. Støení konstrukce z pøíhradových nosníkù a vazníkù Novodobé soustavy støeních konstrukcí se projektují podle podrobných statických výpoètù se zøetelem k jejich styèníkùm podle zásady, e celá døevìná konstrukce je tak pevná, jak pevná je v nejslabích místech, tj. ve vzájemných spojích jednotlivých èástí. Proto se u pøíhradových nosníkù døevo nezeslabuje tak, jak je zvykem u klasických tesaøských vazeb, ale pouívá se tøí druhù spojovacích prostøedkù: spojení bodové høebíky, svorníky, rouby, spojení kloubové vloky, staené svorníky spojení ploné lepení speciálními lepidly. Pøíhradové nosníky jsou konstrukènì øeeny pro nesení hlavní konstrukce krovù na velké rozpìtí. Nejèastìji se s podobnými nosníky mùeme setkat zejména u velkých budov, které mají celodøevìnou støechu. Zvlátností pøíhradových vazníkù je okolnost, e kadý tvoøí samostatnou nosnou jednotku a souèet jejich nosnosti tvoøí nosnou støení konstrukcí. Dalím výjimeèným faktorem je vlastní vìtrování, které se provádí tzv. Ondøejovými køíi. Uvedené konstrukce nosníkù se skládají ze dvou pásnic, spojených trojúhelníkovou soustavou pøíèek. Horní pásnice je namáhána tlakem a spodní pásnice nosníku je namáhána tahem. Døevìné pøíèky jsou ve vìtinì pøípadù kladeny v takovém smìru, aby krátké pøíèky byly namáhány tlakem a dlouhé pøíèky tahem. Pøíhradových nosníkù se v praxi pouívá podle druhu uzpùsobení ve vìtím mnoství. V zásadì je mùeme rozdìlit do tøí skupin, a to: pøíhradový nosník s pøíèkami tlaèenými; pøíhradový nosník s pøíèkami taenými; pøíhradový nosník oboustrannì namáhaný.
obr. 62
54
U nìkterých enormnì namáhaných døevìných nosníkù mùeme pøedpokládat, e jejich nosnost bude podepøena vloením ocelového pera mezi pásnice a pøíèky. Jako náhrada za klasickou støení konstrukci z trámù se ji ve stavebnictví delí dobu pouívá ve znaèné míøe pøíhradových vazníkù, které jsou ménì nároèné na kvalitu pouitého døeva a øemeslné zpracování (obr. 62). Pøíhradové vazníky jsou konstrukènì øeeny pro stavbu sedlových støech o rùzných úhlech sklonu støechy. Døevìné vazníky se ve vìtinì pøípadù pouívají pro malé a støední rozpìtí. Pojmenování jednotlivých èástí vazníkù a namáhání jednotlivých èástí je shodné s pøíhradovými nosníky. Zajitìní pøíhradových vazníkù je nìkolik druhù: 1. Vertikální Ondøejovými køíi v ose høebenu vazníku vzájemnì nebo jen nìkolika vazníkù, které pak tvoøí jednu sadu. 2. Horizontální Ondøejovými køíi jen pøes nìkolik vazníkù, které pak tvoøí opìrné sady, Ondøejovými køíi pøes celou plochu støení konstrukce. U meních konstrukcí pouze støeními latìmi nebo podbitím pod krytinou. Pøíhradové vazníky a celé støení konstrukce z tìchto vazníkù jsou propoèítány na nosnost na zatíení, proti klasickým døevìným vazbám tak, e souètem vech umístìných vazníkù je stanovena celková nosnost. Z tohoto dùvodu je nezbytnì nutné pøedem peèlivì zváit pøed kadým zásahem do vaznicové støení soustavy, zda nedojde k podstatnému naruení nosnosti nebo zavìtrování konstrukce. U støeních konstrukcí z pøíhradových vazníkù je nutné zejména sledovat, zda není nebo pøípadným zásahem nebude naruena: spodní pásnice vazníku (nebo více vazníkù); horizontální zavìtrování Ondøejovými køíi; celková nosnost vazníkové konstrukce; vzájemné zavìtrování mezi jednotlivými vazníky. Bude-li jakýmkoliv zpùsobem naruena èást vazníkové konstrukce, je nutné provést podepøení nebo nouzové nesení naruené èásti konstrukce. V pøípadì pøeruení zavìtrování bude nutné podle monosti provést nouzové zavìtrování. U vìtích a velkých støeních konstrukcí bude nutná pøítomnost statika nebo jiného odborníka z hlediska nosných konstrukcí, aby potøebný zásah poárních jednotek mohl být veden úèinnì, pøi zachování vech vyadovaných bezpeènostních opatøení.
55
2.6.3. Stropní a podlahové konstrukce V pøípadì poárù nebo destrukcí stropních a podlahových konstrukcí bude pouití motorové øetìzové pily úèinným pomocníkem k utvoøení potøebných otvorù pro provedení prùzkumu, k provedení hasebních otvorù a k pøípadnému oddìlení poárem zasaených èástí døevìné konstrukce od ostatních. Tak jako u døevìných støeních konstrukcí, tak i u stropních konstrukcí je nutné provádìt pracovní èinnost s motorovou pilou s maximálními bezpeènostními opatøeními pro pøísluníky a rovnì tak i z hlediska moné následné destrukce celé stropní nebo podlahové konstrukce.
Stropní konstrukce
Stropní konstrukce v budovách plní v základì vdy nìkolik úkolù: rozdìlují horizontálnì jednotlivá podlaí; zamezují prostup tepla a vlhka mezi jednotlivými podlaími; ve vìtinì pøípadù tvoøí souèasnì nosnou konstrukci jednotlivých podlah. Z hlediska pøedpokládané pracovní èinnosti jde o stropní konstrukce døevìné, z hlediska poárního hodnocení o stropy hoølavé nebo nesnadno hoølavé. Nosné prvky jsou u tìchto konstrukcí stropní trámy, které jsou ve vìtinì pøípadù obdélníkového prùøezu na stojato a jsou ve své vrchní èásti namáhány na tlak a ve spodní èásti na ohyb. Krycím materiálem jsou prkna o tlouce 2,6 a 3,3 cm, která podle úèelu stropu tvoøí na vrchní èásti podlahovou plochu nebo u nesnadno hoølavých stropù plochu pro poloení násypové vrstvy kváry, písku nebo suti.
Konstrukce jednotlivých stropù Jednoduchý strop trámový, se stropními trámy uloenými na konci zdiva, s prkennou podlahou. Trámy bývají pokládány v osové vzdálenosti 0,8 a 1,0 m.
obr. 63
56
Jednoduchý strop trámový se záklopem a násypem. Základní konstrukce je stejná jako u jednoduchého stropu trámového. Na horní èásti trámu jsou uloena prkna, která tvoøí záklop. Spáry mezi násypové plochy jsou pøekryty døevìnými litami.
obr. 64 Strop povalový je proveden z povalù, které jsou ze tøí stran hranìné. Povaly jsou kladeny tìsnì vedle sebe ze zdi na zeï a jsou spojeny bud døevìnými kolíky, nebo eleznými skobami. Podlahy jsou zpravidla nad povalovým stropem a provedeny z hlinìné mazaniny.
obr. 65 Døevìný strop kazetový má na rozdíl od jednoduchého trámového stropu jeden nebo dva pøíèné trámce, které z podhledu tvoøí pravidelné ètverce nebo obdélníky (kazety). Na stropnicích je záklop krytý násypem, na který je poloena døevìná podlaha.
obr. 66
57
Døevìný trámový strop, nesnadno hoølavý. Je nejèastìji pouívanou stropní konstrukcí. Na stropnicích, tj. døevìných nosných trámech, je poloen záklop, na který je poloena vrstva 8 a 12 cm násypu. V násypu jsou uloeny tzv. poltáøe (døevìné trámy), do kterých je pøipevnìna døevìná podlaha. Zvýenou odolnost proti ohni tvoøí u uvedených konstrukcí v podhledu provedená omítka na rákosu o tlouce 1,0 a 1,5 cm.
obr. 67 Stropní konstrukce se zaputìným záklopem a násypem je provedena tak, e na podélné trámy jsou pøipevnìny latì, na kterých je uloen záklop z krátkých prken mezi jednotlivými trámy, na nich je zásyp. U uvedené konstrukce nosné trámy (stropnice) nahrazují poltáøe a podlaha je pøipevnìna pøímo do nosných trámù. Takto provedená konstrukce je nìkdy zvána Vídeòská. V praxi se tato konstrukce projevila jako málo odolná proti ohni, a to z dùvodu pøeruení násypové vrstvy nosnými trámy. Pøi správném provedení stropní konstrukce se zaputìným záklopem má být mezi poltáøem a stropnicí minimálnì 8 cm ochranná vrstva násypu.
obr. 68
58
2.6.4 Nìkteré zásady pøi zásahu ve stropních døevìných konstrukcích pøi pouití motorové øetìzové pily U stropních døevìných konstrukcí lze pøedpokládat nasazení motorové øetìzové pily napøíklad pøi: zazdìném trámu v komínovém tìlese; bytovém poáru nebo poáru ve vnitøních prostorách; poáru støení konstrukce, pøi kterém je zasaena podlaha pùdního prostoru; pøetíení nebo destrukci stropu podlahových ploch. Z dùvodù vysokého nebezpeèí a moného úrazu v nìkterých pøípadech i více nasazených pøísluníkù a rychlého provedení pracovní èinnosti je nutné: a) dodrovat vechny ochranné a bezpeènostní pøedpisy a v pøípadech nutnosti stanovit zvlátní opatøení; b) v pøípadì nedokonalého vìtrání vnitøního prostoru pouít úèinné proti plynové ochrany (pøetlaková ventilace, odsávaè kouøe); c) provádìt otevírání stropních konstrukcí z vrchní èásti podlaí, dbát zvýené opatrnosti na výskyt znaèného mnoství kovového spojovacího materiálu (høebíky, skoby, kramle, elektrické vodièe, úhlové a páskové elezo apod.); d) pøed zahájením øezu v podlahové ploe zajistit vypnutí el. proudu a zjistit smìr, pøípadnì tlouky trámù; e) pøi proøezávání podlahy, pod kterou je násyp, vést øez jen v tlouce døevìné podlahy; f) po otevøení podlahové plochy, pod kterou je násyp, jej pøed dalím øezem døevìného záklopu zcela odstranit; g) pøi proøezávání podbití stropù, které jsou v podhledu omítnuty, je nutno omítku v místì pøedpokládaného øezu v dostateèné íøi zcela odstranit; h) odstranit vechny vyjmuté èásti ze stropní konstrukce do bezpeèné vzdálenosti; i) dbát, aby v dobì provádìní odklizovacích prací byl motor pily zcela v klidu; j) dbát, aby pracovní prostor pro práci s motorovou pilou byl dostateènì èistý zejména od násypu; k) v pøípadì nutného hasebního zásahu mít motor pily mimo provoz. Pøi nutném pøeruení jednoho z hlavních nosných trámù je nutné si uvìdomit, e dojde k podstatnému sníení nosnosti stropní konstrukce, tj. sníení uiteèného zatíení podlahové plochy. Z tohoto dùvodu je nutné pøed zahájením akce provést opatøení: odlehèit zatíení pùsobící na podlahovou plochu (stropní konstrukci) vystìhováním vnitøního zaøízení; 59
provést podepøení narueného nebo vyøezávaného nosného trámu; v pøípadì nebezpeèí destrukce stropní konstrukce a podlahové plochy provést souèasnì vyklizení prostoru pod stropní konstrukcí. Nìkteré stropní konstrukce podlahové plochy mají takové stanovené uiteèné zatíení a stavební úpravu, e po odstranìní vnitøního zaøízení a pøeruení jednoho z nosných trámù prakticky nedojde k naruení stropu, a proto se nemusí provádìt zabezpeèovací opatøení. U nìkterých pøípadù, kdy velitel zásahu nezná pøesnì konstrukènì stanovené parametry a stavební provedení, mùe se rozhodnout k provedení nìkterého bezpeènostního opatøení. Bezpeènostní opatøení proti vyvrácení trámù z nosné zdi nebo pøípadné destrukci celé stropní konstrukce, podle rozsahu naruení, zatíení a místních podmínek, jsou uvedena dále:
Podepøení stropní konstrukce
Podepøení stropní konstrukce nosného trámu pomocnou døevìnou konstrukcí, zajitìnou Ondøejovými køíi, je vhodné u silnì naruených a znaènì zatíených stropù nebo u krajních trámù. Podepøení jedním sloupkem je moné provést u stropních konstrukcí s malým zatíením podlahové plochy, u krajních trámù, a to z dùvodù malého mnoství potøebného zabezpeèovacího materiálu, krátké doby pro provedení nebo tam, kde je nutno provést rychlý zásah. K uvedenému zpùsobu zabezpeèení lze rovnì pouít lehké roubovací nebo hydraulické hornické stojky.
Vynesení stropní konstrukce
obr. 69
Zabezpeèení stropní konstrukce neseným trámem je velmi výhodné z dùvodu malé pracnosti, minimálního mnoství potøebného zabezpeèovacího materiálu a pøi tomto zpùsobu není také omezen prostor pod stropní konstrukcí. K provedení tohoto zpùsobu zajitìní je nutné nejdøíve proøíznout podlahu, záklop a podbití stropu podél nosného trámu v místì urèeném pro vyvázání. Proøezávání je moné provádìt po pøedchozím odstranìní tìch èástí, které by mohly pokodit pilový øetìz. K zamezení bodového pøetíení a sníení namáhání nosných trámù na ohyb je nutné na podlahovou plochu poloit hranoly nebo silná prkna v místì, která ponesou pøíèný trám, a to opìt nad nosné trámy. Na tyto podloky se poloí pøíèný hranol, ke kterému se prùøezy podél nosného trámu pøiváe naruený nebo odøezaný trám. 60
obr. 70
Vyvìení stropní konstrukce
Vyvìení stropní konstrukce je výhodné zejména pøi monosti pouití øetìzového zvedacího zaøízení, a to proto, e naruený stropní trám se mùe stále dávat do tahu a není nebezpeèí pøípadného vypáèení nosného trámu z uloení nebo naruení stropní a podlahové plochy. Uvedený zpùsob lze pouít v pùdním prostoru, kdy zavìení lze provést na vhodný trám støení konstrukce.
obr. 71 61
Dùleité zásady pøi zabezpeèování stropních konstrukcí: podpìrné sloupky se musejí vdy umístit nad støedy nosných trámù; v podélné ose nosných trámù, nad kterými budou umístìny podpìrné sloupky, podpìrné konstrukce nebo nesený pøíèný trám, musí se vdy umístit hranoly nebo silná prkna v dostateèné délce z dùvodù rozloení pùsobícího zatíení; materiál pro zabezpeèovací konstrukce musí být dostateènì silný a zavìtrování úèinné; ke spojování podpìrných konstrukcí se musí pouít tesaøských høebù nebo kramlí; vyvazování trámù pøi neseném nebo vyvìeném zpùsobu je nutno provést tak, aby nedolo k pøípadnému pronesení a tím naruení podlahové a stropní plochy; pøi pouití nìkterého zpùsobu zabezpeèení stropní konstrukce je nutno podpìrné nebo zavìené èásti dávat do tahu a pøípadnì pouít klínu, aby nedolo k neádoucím pohybùm.
62
Slovo na závìr Tato pøíruèka se zabývá jednou z oblastí, kterou pøísluníci JPO musí ovládat. Nemyslíme si, e jsme obsáhli vechnu problematiku týkající se práce s motorovou pilou u JPO. Dá se to také nazvat smìlým pokusem, který má shrnout vechny pøedpisy, které jsou poadovány pøi odborné pøípravì. V pøíruèce jsou pouity jak stávající uèební materiály, tak i propagaèní materiály rùzných výrobcù motorových pil. Zvlátì zaøazení kapitoly o ekologii je podle nás velmi pouèné. Na úplný závìr bychom chtìli podìkovat vem, kteøí nás podpoøili a hlavnì tìm, kteøí nám radou nebo pøipomínkou pomohli pøi zrodu této pøíruèky. Pokud tato pøíruèka pomùe pøi odvrácení nebezpeèí nebo zranìní pracovníka s motorovou pilou, pak splnila svùj úèel. S pozdravem øezu zdar Milan Vláek Kamil Sokoláø
63
Seznam pouité literatury Zdenìk Duchoslav, Jan avrda. Pouívání motorových øetìzových a rozbruovacích pil v poární ochranì. Praha. Práce, 1989 tefan Jergu. Motorové pily jejich provoz a údrba. Praha. TEPS, 1984 Husqvarna. Práce s motorovou pilou. Propagaèní materiály Zákon è. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znìní pozdìjích pøedpisù. Zákon è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny. Zákon è. 289/1995 Sb. o lesích a o zmìnì a doplnìní nìkterých zákonù (lesní zákon) Vyhláka è. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní poadavky k zajitìní bezpeènosti práce a technických zaøízení, ve znìní pozdìjích pøedpisù. Vyhláka è. 247/2001 Sb., o organizaci a èinnosti jednotek poární ochrany. Vyhláka è. 395/1992, kterou se provádí nìkterá ustanovení zákona è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny. Pokyn generálního øeditele Hasièského záchranného sboru ÈR a námìstka ministra vnitra è. 15/2004, kterým se stanoví zásady práce s ruèní motorovou pilou a pøenosnou rozbruovací pilou a pravidla odborné pøípravy obsluh tìchto motorových pil.
64